VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Anna Poledňáková

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2010 Anna Poledňáková"

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2010 Anna Poledňáková

2 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Mezinárodní obchod Analýza mikrofinančních institucí v Bolívii Bakalářská práce Vypracovala: Anna Poledňáková Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Pavlík, M.A., CSc.

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza mikrofinančních institucí v Bolívii vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne Podpis

4 Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé práce panu Ing. Petru Pavlíkovi za pomoc a odborné vedení.

5 Obsah Seznam zkratek... ii Úvod... iv 1. Mikrofinance obecně Historie mikrofinancí Informační asymetrie Riziko nepříznivého výběru Morální hazard Dotace a financování ze zahraničních zdrojů Dotace Financování ze zahraničních zdrojů Vývoj mikrofinančních institucí ROSCA Mikrofinanční instituce (MFI) Od mikroúvěru k mikrofinancím Proč investovat Počátky mikrofinancí v Bolívii Historické souvislosti Vývoj MFI v zemi Systém regulace finančního trhu Případ BancoSol Soukromé finanční fondy (FFP) Vznik a role apexových organizací při transformaci Vládní apexové organizace typ I Vládní apexové organizace typ II Soukromé apexové organizace Mikroúvěrová krize ( ) Důsledky krize Aktuální situace Současný mikrofinanční sektor Bolívie Regulované mikrofinanční instituce ASOFIN Neregulované mikrofinanční instituce (NNO) FINRURAL Současné tendence a výhled do budoucnosti Závěr Seznam literatury Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh Přílohy i

6 Seznam zkratek ADB Asijská rozvojová banka (Asian development bank) ASFI Orgán dohledu nad finančním systémem (Autoridad de supervision del sistema financiero) ASOBAN Sdružení soukromých bank Bolívie (Asociación de Bancos Privados de Bolivia) ASOFIN Sdružení finančních institucí specializovaných na mikrofinance (Asociación de Entidades Financieras Especializadas en Microfinanzas) BDP Bolivijská rozvojová banka (Banco de Desarrollo Productivo) BOL Bolivijský bolivian (Boliviano) CAF Andská rozvojová korporace (Corporación Andina de Fomento) CIRC Informační centrum o úvěrových rizicích (Central de Informacíon de Riesgo Crediticio) CRENF Informační centrum o úvěrových rizicích neregulovaných MFI (Central de Riesgos de Entidades no Fiscalizadas) EBRD Evropská banka pro obnovu a rozvoj (European Bank for Reconstruction and Development) EIB Evropská investiční banka (European Investment Bank) FFP Soukromé finanční fondy (Fondos financieros privados) FINRURAL Sdružení finančních institucí pro rozvoj venkova (Associación de Instituciones Financieras para el Desarrollo Rural) FM Fond pro mikroúvěry (Fondo de Microcrédito) FONDESIF Fond pro vývoj finančního systému a podporu výrobního sektoru (Fondo de Desarrollo del Sistema Financiero y de Apoyo al Sector Productivo) FUNDA PRO Nadace pro výrobu (Fundación Para la Producción) GTZ Společnost pro technickou spolupráci (Geseltschaft für Teschnishe Zusammenarbeit) IDB Meziamerická rozvojová banka (Inter-American Development Bank) IFAD Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (International Fund for Agricultural Development) IFC Mezinárodní finanční korporace (International Finance Corporation) IPC Internationale Projekt Consult ii

7 KfW MFI MNR NAFIBO NNO NPE PAM PMP ROSCA SBEF SIDA SPVS USAID USD WB Německá rozvojová banka (Kreditanstalt für Wiederaufbau) Mikrofinanční instituce (Microfinancial Institution) Národní revoluční hnutí (Movimiento Nacionalista Revolucionario) Nacional Financiera Boliviana Nevládní nezisková organizace Nová ekonomická politika (Nueva Política Económica) Program na podporu a financování venkova (Programa de Apoyo al Microcrédito y Financiamiento Rural) Mikroúvěrový program (Programa de Microcrédito Popular) Rotující spořitelní a úvěrová sdružení (Rotating Savings and Credit Association) Orgán dohledu nad bankami a finančními institucemi (Superintendencia de Bancos y Entidades Financieras) Švédská mezinárodní rozvojová agentura (Swedish International Development Agency) Orgán dohledu nad důchody, cennými papíry a pojišťovnictvím (Superintendencia de Pensiones, Valores y Seguros) Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (United States Agency for International Development) Americký dolar (United States Dollar) Světová banka (World Bank) iii

8 Úvod Boj proti chudobě, přístup ke vzdělání, stop dětské práci a spousta dalších jsou fenoménem dnešní doby. Na účty vlád a neziskových organizací třetích zemí tak formou rozvojové pomoci proudí stovky miliard dolarů, avšak jen malá část zůstane nezpronevěřena. V důsledku zvýhodněných půjček dochází mimo jiné i k redukci domácích vkladů. Úspory jsou ale pro chudé domácnosti klíčové, protože právě úspory jsou jedním z mála nástrojů, který lidem může v budoucnu opravdu pomoci vymanit se z bludného kruhu chudoby. Dalším nástrojem, jemuž se dostalo ohlasu zejména v posledních letech a jehož potenciál je v tomto směru také veliký, jsou mikrofinance. Právě v konfrontaci s neefektivní distribucí rozvojové pomoci jsou mikrofinance stále častěji považovány za účinný prostředek v boji proti chudobě, jenž mikrofinančním institucím (MFI) a investorům dokáže přinést i ekonomický prospěch. Samotné měření dopadu mikrofinancí na boj s chudobou je však velmi komplikované. V této práci se proto zaměřím pouze na to, zda mikrofinanční instituce dokáží zpřístupnit finanční prostředky chudší části obyvatel, segmentu, který by jinak zůstal neobsloužen a přitom se udržet finančně soběstačnými. Jako nástroj vedoucí k potvrzení, či vyvrácení této hypotézy jsem si zvolila analýzu mikrofinančních institucí v Bolívii, v zemi, která má v oblasti mikrofinancování dlouholeté zkušenosti a jež bývá v odborných literaturách často uváděna jako příklad úspěšného rozvoje mikrofinančního trhu. Dále také proto, že jsem v této zemi loni v létě tři měsíce pracovala jako dobrovolnice pro jednu neziskovou organizaci, která se stará o děti z ulice a poprvé v životě jsem tak na vlastní oči viděla, co slova chudoba a těžké životní podmínky opravdu znamenají. Během mého pobytu jsem měla příležitost navštívit i pár tamních MFI a osobně si promluvit s lidmi, jimž mikrofinance opravdu pomohly zlepšit jejich životní situaci. Tato zkušenost byla pro mě obrovským osobním přínosem a stala se mou hlavní motivací, proč bych se chtěla věnovat problematice mikrofinancí i do budoucna. Celá práce se člení na tři kapitoly, z nichž poslední dvě jsou zaměřeny právě na Bolívii. Při analýze vycházím především ze statistických údajů dostupných o jednotlivých institucích v letech a z konzultací s odborníky. iv

9 První část se týká mikrofinancí obecně, jaké výzvy vedly ke vzniku prvních mikrofinančních institucí, na jakých principech fungují a jak se jim daří obcházet rizika spojená s informační asymetrií. Zmiňuji se i o Muhammadu Yunusovi a bangladéšské Grameen Bank. Dále se věnuji otázce dotací a finanční soběstačnosti MFI. Poukazuji na možné využití dotací v počáteční fázi programu a na odklon některých finančně soběstačných institucí od nejchudší části potencionálních klientů. Zabývám se i odlišným vnímáním mikrofinancí veřejností. Na co jedni stále nahlíží jako na charitu, druhým se jeví jako efektivní nástroj, jak zhodnotit své investice. Nakonec uvádím stručný přehled o vývoji mikrofinančních institucí doplněný charakteristikou jednotlivých typů MFI, včetně služeb, které nabízí. První kapitola by tak čtenáři měla poskytnout základní informace k lepšímu porozumění dále rozebírané problematiky. V druhé a třetí části se již věnuji pouze Bolívii a snažím se na konkrétním příkladě přiblížit, jak mikrofinancování vlastně v praxi funguje a co je klíčové pro vznik a rozvoj trvale udržitelných MFI. Zdůrazňuji význam finančních regulátorů v průběhu i po procesu jejich transformace v regulované finanční instituce, jehož hlavním cílem bylo překonání finančních omezení nevládních neziskových organizací, které začaly mikroúvěry poskytovat jako první. Analyzuji příčiny, jež vedly k mikroúvěrové krizi v letech a také vliv této krize na další vývoj mikrofinančního sektoru Bolívie. V poslední části charakterizuji aktuální situaci na bolivijském mikrofinančním trhu. Srovnávám význam regulovaných a neregulovaných MFI v závislosti na počtu klientů a výši jejich hrubého úvěrového portfolia. Vymezuji jejich jednotlivé funkce, podobnosti a odlišnosti a nastiňuji směr jejich pravděpodobného budoucího vývoje. Mikrofinance se pojí s řadou dalších problémů, např. s problematikou genderu. Mikrofinance dávají ženám příležitost stát se ekonomicky aktivními a mají tak velký vliv na posilování jejich postavení ve společnosti. Na toto téma mi bohužel v práci již nezbyl prostor. v

10 1. Mikrofinance obecně Mikrofinanční instituce umožňují zpřístupnit finanční služby široké vrstvě chudých obyvatel nejen v rozvojových zemích a přináší tak veliký potenciál v boji proti chudobě Historie mikrofinancí Mikrofinance se do povědomí většiny lidí dostaly až v roce 2006, kdy bangladéšský profesor ekonomie a zakladatel bangladéšské Grameen bank, Muhammad Yunus, obdržel Nobelovu cenu za mír. Jejich kořeny však sahají až do 19. století, kdy Friedrich Raiffeisen, tou dobou starosta jedné německé vesnice, založil první družstevní bankovní asociaci. Počátkem 20. století pak došlo k zakládání úvěrových družstev raiffeisenovského modelu po celém světě a tato družstva dala později vzniknout prvním mikrofinančním institucím. 1 Druhá vlna mikrofinancování, která s sebou přinesla řadu inovací, pak přišla až v 70. letech minulého století a je spojována s již zmiňovaným jménem Muhammad Yunus a jeho rodnou zemí Bangladéš. Bangladéš získala nezávislost na Pákistánu v roce Mezi lety postihly zemi, zmítanou vojenskými nepokoji a politickými vraždami, silné záplavy, které přinesly hladomor, jehož následkem zemřely desetitisíce lidí. 2 Muhammad Yunus učil v té době zrovna v Chittagong University v jihovýchodní části Bangladéše. Rozčarován hladomorem a neutuchající bídou začal Yunus v roce 1976 se sérií experimentů. Nejprve začal půjčovat peníze ze své vlastní kapsy chudým domácnostem v nedaleké vesničce Jobra. Když zjistil, že i tak malé finanční částky umožní lidem rozjet výdělečný podnik a spolehlivě splácet, rozhodl se přesvědčit centrální banku Bangladéše, aby jeho projekt podpořila. Díky tomu došlo k jeho rozšíření do několika dalších okresů v zemi. V roce 1983 se projekt Grameen bank přetvořil v nezávislou banku, jejíž akcie v současné době z 90 % vlastní její vlastní klienti a zbývajících 10 % je ve vlastnictví vlády. 3 1 Raiffeisen stavební spořitelna a.s. [online] [cit ]. Jaký měli naši předci recept na hospodářskou krizi? Dostupné z WWW: <http://www.rsts.cz/aktuality-a-novinky/tiskove-zpravy/2009/jakymeli-nasi-predci-recept-na-hospodarskou-krizi.aspx>. 2 Bangla 2000 [online] [cit ]. History. Dostupné z WWW: <http://www.bangla2000.com/bangladesh/history.shtm>. 3 Grameen Bank [online] [cit ]. A Short History of Grameen Bank. Dostupné z WWW: <http://www.grameen-info.org/index.php?option=com_content&task=view&id=19&itemid=114>. 1

11 Hlavní inovací, které umožnily expanzivní růst Grameen Bank, byly skupinové úvěry. Mechanizmus, který chudým dlužníkům umožňuje vzájemně ručit jeden za druhého a který je v současné době rozšířen po celém světě. Skupinové úvěry jsou od standardních bankovních smluv pro malé podniky velmi odlišné. Zatímco ve standardním smluvním vztahu nabízí žadatel o úvěr nějakou formu jištění, většina klientů mikrofinančních institucí takové možnosti nemá. Hlavním nástrojem k zajištění úvěru se tak stávají klientovi úzké vazby v rámci jeho komunity. Dobrovolně vytvořené skupiny lidí mezi sebou tedy za individuální úvěry nejen vzájemně ručí, ale na aktivity svých partnerů i pravidelně dohlíží. Původní model Grameen bank se skládá z pěti členů. Úvěr jde nejdříve k prvním dvěma členům, pokud splácení probíhá bez problémů je po 4 6 týdnech poskytnut úvěr druhým dvěma členům a nakonec se úvěr dostane i k pátému členu skupiny. Splatnost úvěrů je většinou jeden rok a splácí se v týdenních intervalech. 4 Postupem času klient dosahuje na stále vyšší a vyšší půjčky, což je také jednou z hlavních motivací, proč by měl řádně splácet. V případě, že se jeden z členů ale přece jenom rozhodne úvěr nesplatit a ostatní také odmítnou za něj dluh splatit, je další půjčka všem členům navždy odepřena. Splátky probíhají veřejně, tedy před zraky všech členů skupiny. Celá skupina tak v případě potíží může demokraticky rozhodnout, jaké kroky proti konkrétním hříšníkům podniknout. Na ty mohou být uvaleny nejrůznější ekonomické a sociální sankce, popřípadě může dojít k jejich trvalému vyloučení ze skupiny. Veřejné splácení je tak vedle skupinových úvěrů dalším z nástrojů, jakým se mikrofinančním institucím daří překonávat obtíže s vymáháním smluvních závazků. Výše uvedený způsob vzájemného ručení je prvotním modelem aplikovaným a později i vyváženým bangladéšskou Grameen Bank. V závislosti na specifických podmínkách každého regionu dochází k modifikaci a neustálé inovaci typů skupinových úvěrů. V dnešní době patří mezi nejznámější metody distribuce úvěrů tzv. vesnické banky (Village Banks) a méně početné solidární skupiny (Solidarity Groups). Vesnické banky tvoří zhruba členů, jimž jsou poskytovány úvěry spíše menších finančních obnosů s týdenní periodou splácení a poměrně krátkým úvěrovým cyklem zpravidla několik měsíců. Po několika úspěšných cyklech je vesnické bance 4 Grameen Bank [online] [cit ]. Credit Lending Models. Dostupné z WWW: <http://www.grameen-info.org/index.php?option=com_content&task=view&id=43&itemid=93>. 2

12 umožněno, aby půjčovala svým vlastním členům z peněz, které oni sami naspoří. V rámci solidárních skupin dosahují klienti na částky vyšší a s delším úvěrovým cyklem, např. 1 rok. Obvyklý počet členů jedné solidární skupiny je Často dochází i k poskytování úvěrů individuálních. Jádrem většiny MFI však i nadále zůstávají úvěry skupinové, pomocí kterých se jim daří zmírňovat rizika spojená s informační asymetrií a zpřístupnit tak úvěry většímu počtu obyvatel Informační asymetrie Pojem informační asymetrie popisuje situaci, kdy jeden z účastníků tržního vztahu má více nebo lepší informace než druhá strana. Nedostatek informací o žadatelích o úvěr tak bývá často označována jako hlavní příčina absence formálních úvěrových institucí na trhu a jeho překonání se stalo hlavní výzvou pro vznik MFI. Mezi projevy informační asymetrie patří: riziko nepříznivého výběru (adverse selection) riziko morálního hazardu (moral hazard) Riziko nepříznivého výběru popisuje situaci, kdy se méně žádoucí subjekty trhu podílí na transakcích více než ostatní. K riziku morálního hazardu dochází tehdy, když lépe informovaný subjekt trhu zneužije svého postavení na úkor hůře informovaného subjektu Riziko nepříznivého výběru 7 Problém vzniká již před poskytnutím úvěru. Poskytovatel, např. banka, disponuje velmi často jen malým množstvím spolehlivých informací o bonitě svého potencionálního klienta a získání dalších informací by pro ni bylo velmi nákladné. Nedostatek informací o žadatelích o úvěr bývá ve vyspělých ekonomikách kompenzován poskytnutím záruky ze strany klienta, avšak obyvatelé rozvojových zemí většinou nemají možnost nabídnout žádný z běžných typů jištění. Banka tak není schopna rozeznat mezi spolehlivými a rizikovými klienty a v důsledku toho ani efektivně stanovit výši úrokové sazby. 5 MyELEN [online] [cit ]. Proces poskytování mikrofinančního úvěru. Dostupné z WWW: <http://www.myelen.com/myelen/pages/static/microfinance/introduction.jsf>. 6 Centrum pro ekonomiku a politiku [online] [cit ]. Asymetrické informace a jejich důsledky pro metodologii ekonomie. Dostupné z WWW: <http://www.cepin.cz/cze/prednaska.php?id=241>. 7 Následující text vychází z Armendáriz, B., Morduch, J.: The Economics of Microfinance, 2005, str

13 Ta by měla jednak pokrýt očekávané náklady banky spojené s poskytováním úvěrů a také by měla být dosažitelná pro všechny úvěruschopné klienty. Ve snaze kompenzovat riziko nesplacení úvěru, které s sebou přináší rizikoví klienti, by ale banky požadovaly vyšší úrokové sazby od všech. Výsledkem by bylo, že spolehlivější klienti by částečně dotovali ty rizikovější, přičemž nastavení úrokových sazeb příliš vysoko by vedlo k jejich úplnému vytlačení z trhu. Tento jev nazýváme rizikem nepříznivého výběru. V podmínkách individuálních úvěrů tedy banka stanoví výši úrokové sazby minimálně ve výši Ri, pro kterou platí: Ri = k/[q + (1 - q)p] q = podíl spolehlivých klientů, (1 - q) = podíl rizikových klientů p = pravděpodobnost návratnosti investice rizikového klienta, p < 1 k = náklady spojené s poskytnutím půjčky na jednotku měny, např. na každý půjčený dolar Ri = výše úrokové sazby v podmínkách individuálních úvěrů Předpokládáme-li, že když bude rizikovější klient úspěšný vydělá víc než klient spolehlivý a naopak, závisí výše úrokové sazby především na výši pravděpodobnosti úspěchu investic u rizikovější části klientů. Čím je tato pravděpodobnost větší, tím nižší úrokovou sazbu pak banka stanoví. Při výši úrokové sazby Ri by byl úvěr pro mnoho klientů nedostupný. Co nabízí MFI, aneb výhody skupinových úvěrů. 8 Pokud jsou skupiny dlužníků tvořeny dobrovolně, můžeme s jistotou předpokládat, že spolehliví dlužníci si za své společníky vyberou také spolehlivé dlužníky a naopak. Dochází tedy ke vzniku dvou typů skupin potencionálních klientů, jedné spolehlivější a druhé rizikovější. Protože investiční projekty realizované rizikovějšími klienty selhávají častěji, musí rizikoví dlužníci pod tlakem spoluodpovědnosti za resty svých společníků 8 Následující text vychází z Armendáriz, B., Morduch, J.: The Economics of Microfinance, 2005, str

14 také častěji platit, jinak by jim byl další přístup k úvěrům odepřen. Tím dochází k přesunu rizika od banky směrem k rizikovým klientům samotným. Představme si jednoho rizikového jedince žádajícího o úvěr. Pravděpodobnost, že se bance taková investice vrátí bude p. Dále si představme, že utvoříme dvoučlenné skupiny formované pouze rizikovými společníky a budeme předpokládat, že v případě úspěchu investice pouze jednoho z dvojice bude schopen splatit i závazky toho druhého a že pokud X je procento spolehlivých klientů na trhu, potom X je také procento dvojic tvořených ze spolehlivých klientů na trhu. Pravděpodobnost, že banka dostane své peníze zpět se pak zvýší z p na g, kde g = p² + 2p(1 - p). Tedy součet pravděpodobností návratností investic dvojic tvořených jen z rizikových klientů. Jelikož výše úrokové sazby záleží především na pravděpodobnosti úspěchu investic u rizikovější části klientů, může banka v podmínkách skupinových úvěrů své úrokové sazby snížit. Výše uvedené graficky znázorňuje tabulka 1 a tabulka 2. Tabulka 1 Pravděpodobnost návratnosti investice v podmínkách individuálních úvěrů Rizikový klient Pravděpodobnost Návratnost Úspěšná investice p ANO Neúspěšná investice 1- p NE Zdroj: Armendáriz, B., Morduch, J.: The Economics of Microfinance, 2005, str Vlastní zpracování. Tabulka 2 Pravděpodobnost návratnosti investice v podmínkách skupinových úvěrů Dvojice rizikových klientů Pravděpodobnost Návratnost Úspěšná investice Úspěšná investice p² ANO Úspěšná investice Neúspěšná investice p(1-p) ANO Neúspěšná investice Úspěšná investice p(1-p) ANO Neúspěšná investice Neúspěšná investice (1-p)² NE Zdroj: Armendáriz, B., Morduch, J.: The Economics of Microfinance, 2005, str Vlastní zpracování. V podmínkách skupinových úvěrů stanoví tedy banka výši úrokové sazby minimálně ve výši Rs, která je nižší než úroková sazba Ri v podmínkách individuálních úvěrů a pro kterou platí: 5

15 Rs = k/[q + (1 - q)g] q = podíl dvojic tvořených ze spolehlivých klientů (1 - q) = podíl dvojic tvořených z rizikových klientů g = pravděpodobnost návratnosti investice dvojice tvořené z rizikových klientů, p < g < 1 k = náklady spojené s poskytnutím půjčky na jednotku měny, např. na každý půjčený dolar Rs = výše úrokové sazby v podmínkách skupinových úvěrů Kouzlo skupinových úvěrů tkví právě v tom, že rozlišují rizikové klienty od spolehlivých, i když banka sama zůstává v nevědomosti o tom, kdo je rizikový a kdo ne. Banka pak může snížit své úrokové sazby všem klientů a tak riziko nepříznivého výběru vlastně obchází. Nižší úrokové sazby umožňují zpřístupnit úvěry většímu počtu obyvatel Morální hazard 9 Další kritické okamžiky nastávají při poskytnutí a splácení individuálních úvěrů. Poskytovatel úvěru si totiž nemůže být nikdy zcela jist, zda klienti využijí veškeré své finanční prostředky tak, aby učinili svůj investiční projekt co nejúspěšnějším. Banky také nedokáží odhadnout, zda klient bude ochotný úvěr bance splácet. Tyto jevy nazýváme riziky morálního hazardu a dělíme je na: a) morální hazard ex ante, b) morální hazard ex post. Pojem morální hazard ex ante se vztahuje k situaci, kdy dlužník již obdržel úvěr, ale výnos z jeho investice zatím realizován nebyl. Od této chvíle záleží jen na dlužníkovi, jak s poskytnutými finančními prostředky naloží a věřitel nemůže jeho chování nijak ovlivnit. V situaci, kdy tedy dlužník nedisponuje žádným druhem jištění a kdy ho banka nedokáže nijak donutit, aby při realizaci své investice vynakládal patřičné úsilí, bude pravděpodobnost jeho neúspěchu velmi vysoká. Při tom každý neúspěch při realizaci investice se projeví jako ztráta finančních prostředků věřitele, neboť dlužník nedisponuje žádným druhem jištění, který by mu mohl být zabaven. Za takových podmínek nebude žádná racionálně uvažující banka úvěry poskytovat. 9 Následující text vychází z Armendáriz, B., Morduch, J.: The Economics of Microfinance, 2005, str

16 Výraz ex post odkazuje na problémy, které se objeví po poskytnutí úvěru. Jde o jev, kdy dlužník již vypůjčené prostředky investoval, avšak není ochotný bance splácet, a to i v případě, že jeho investiční projekt byl úspěšný. Taková situace nastává, když věřitel není schopen plně pozorovat, jak si dlužník při plnění vede, anebo když věřitel není schopen splacení po dlužníkovi vymoci. Dlužník pak může tvrdit, že jeho investiční projekt selhal, i když byl úspěšný. Za takových podmínek a v případě neexistence záruky ze strany dlužníka, nemá poskytování úvěrů pro banku opět žádný smysl. Co nabízí MFI, aneb další výhody skupinových úvěrů Skupinové úvěry obchází morální hazard tím, že přimějí dlužníky sledovat investiční projekty, které si k realizaci vybrali jejich kolegové a umožňují uvalit sankce na ty, jejichž projekty jsou příliš rizikové. To znamená, že každý, kdo bude vykazovat malé úsilí při realizaci své investice a bude ohrožovat úspěšnost celé skupiny, bude náležitě potrestán. Dlužníkům, kteří mají potíže se splácením, tak bývá odepřen nejen přístup k dalším finančním prostředkům, ale např. i přístup na náboženské a společenské akce pořádané v rámci komunit. 10 Skupinové úvěry jsou tedy pod hrozbou ekonomických a sociálních sankcí schopné prosadit vzájemné monitorování mezi dlužníky, čímž snižují rizika neplnění jejich závazků a neúspěšnosti jejich investic. Je nutné si ale uvědomit, že jejich použití v řídce osídlených oblastech, kde o sobě klienti nedisponují téměř žádnými informacemi a kde se o sociálních sankcích nedá ani hovořit může mít zcela odlišný efekt. Zmíněná rizika, tedy rizika nepříznivého výběru a morálního hazardu jsou tím hůře eliminovatelná, čím slabší je smluvní vymahatelnost v konkrétních regionech. Její posílení by určitě vedlo ke zlepšení situace na trhu. Částečné řešení informační asymetrie nabízí také systém schopný průběžně shromažďovat a hodnotit informace o klientech. Tzv. úvěrová byra, která pomáhají předcházet nebezpečí, že by si klient začal půjčovat od více institucí najednou, vznikla již například v Bolívii, Peru a Guatemale. 10 Armendáriz, B., Morduch, J.: The Economics of Microfinance, 2005, str

17 1.3. Dotace a financování ze zahraničních zdrojů O zpřístupnění úvěrů většímu počtu obyvatel se v minulosti snažily i dotované státní banky, avšak o jejich úspěších se dá mluvit jen zřídka. Státní dotace bankám sice umožnily výrazně snížit úrokové sazby, ale v mnoha případech měly za následek vysoké procento nesplacených úvěrů. Na tržní úrokovou sazbu můžeme totiž nahlížet také jako na selektivní mechanizmus a tak právě ti, kteří jsou ochotni za úvěr náležitě zaplatit disponují většinou projekty nejnadějnějšími na úspěch. Nízké úrokové sazby státem dotovaných státních bank také často vedly k úplnému vytlačení neformálních dodavatelů úvěrů z trhu, což lze v situaci, kdy vysoké úrokové sazby odráží náklady spojené s poskytováním úvěru považovat za spíše negativní Dotace Tyto zkušenosti zapříčinily, že MFI začaly hledat inspiraci více v soukromém sektoru. Paradoxně ale většina mikrofinančních programů dotace využívá. Nejnadějnějším se však jeví jejich využití pouze v počáteční fázi a při realizaci úspor z rozsahu a nabytí zkušeností by se měl program stát postupně finančně soběstačným a udržet si růst nezávisle na podpoře dárců či vládních dotací. Toho je možné dosáhnout například mobilizací kapitálu, emitováním dluhopisů či získáním prostředků z komerčních zdrojů. 11 Mikrofinance tedy narozdíl od státem dotovaných státních bank nabízí opravdový potenciál, jak přinést prospěch většímu počtu chudých potencionálních klientů a také dosáhnout finanční soběstačnosti, případně generovat zisky. Z údajů zveřejněných v Microbanking bulletin č. 19 z prosince 2009 vyplývá, že z celkového počtu 1084 mikrofinančních institucí, které zpřístupnily svá data, je finančně soběstačných asi 51 %. 12 Je nutné si ale uvědomit, že instituce, které poskytly k vyhodnocení své údaje, se řadí mezi ty nejúspěšnější a jejich management je k dosažení finanční soběstačnosti silně motivován. 11 Armendáriz, B., Morduch, J.: The Economics of Microfinance, 2005, str Microfinance Information Exchange (MIX). Microbanking Bulletin, December 2009 (Issue No. 19) [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.themix.org/sites/default/files/mbb%2019%20- %20December%202009_0.pdf>. 8

18 Otázka dotací je však mnohem komplikovanější. Jen malá část MFI generujících zisky totiž dosáhne i na ty nejchudší obyvatele bez neustálého přílivu dotací. Dotace MFI umožňují stanovit nižší úrokové sazby a tak zpřístupnit úvěry širší vrstvě zpravidla chudších potencionálních klientů. Na druhou stranu žádná MFI si nedokáže zajistit neustálý příliv dotací a musí čelit tzv. hrozbě únavy dárců (donor fatigue). Všechny MFI by tak měly mít připravenou reálnou dlouhodobou strategii, jak se udržet životaschopnými, i kdyby došlo k přerušení, či úplnému zastavení přílivu dotací. V takovém případě se využívání dotací naopak jeví spíše jako pozitivní a to obzvláště pro instituce kladoucí důraz na svou sociální misi Financování ze zahraničních zdrojů MFI obecně závisí na třech typech finančních prostředků: a) vlastní prostředky: To mohou být dotace, dary nebo pro vyspělejší MFI i vlastní kapitál, b) dluhové financování: Buď formou půjčky, nebo pro vyspělejší MFI i ve formě emise dluhových cenných papírů, c) vklady klientů: Mobilizace kapitálu je umožněna pouze vyspělým a regulovaným MFI, které mohou ukládat úspory od veřejnosti. 13 I když valnou většinu finančních zdrojů mnoha MFI představují zdroje domácí, nabízí silně expanzivní sektor velké příležitosti i pro zahraniční investory. 13 CGAP. The International Funding of Microfinance Institutions : An Overview [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.microfinancegateway.org/gm/document /16.pdf>. 9

19 Zahraniční financování bylo dlouhou dobu dominantou rozvojových institucí jako charitativních organizací, nadací a nevládních organizací. Ty poskytují granty či dotace, které jsou často doprovázeny také technickou pomocí. Sociálně odpovědní investoři, pro něž je důležitá také finanční návratnost investice se připojili později a jako poslední i čistě komerční investoři. 14 Schéma 1 Jednotlivé typy zahraničních investorů/dárců Rozvojové instituce...sociálně zodpovědní investoři...komerční investoři Soukromí dárci, (Nadace, NNO,..) Rozvojové agentury Soukromé osoby, Institucionální investoři Granty Mikrofinanční investiční fondy MFI MFI MFI MFI MFI Zdroj: CGAP. The International Funding of Microfinance Institutions : An Overview [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.microfinancegateway.org/gm/document /16.pdf>. Schéma 1 zobrazuje pouze subjekty, jejichž prostřednictvím finanční prostředky mikrofinančním institucím skutečně tečou. Klíčovým subjektem finančního zprostředkování jsou v mnoha případech vládní orgány, které stanoví regulační a kontrolní rámec a které samy jsou zdrojem financí pro některé výše uvedené typy investorů/dárců. Na mikrofinance se tak stále více přestává nahlížet jako na charitu. Na významu nabývají specializované investiční fondy a velké banky jako Citigroup, Deutsche Bank, Morgan Stanley a Société Générale. Nicméně k největším investorům v oblasti mikrofinancování stále patří veřejné obchodně-investiční agentury jako Evropská investiční banka (EIB), Německá rozvojová banka (KfW) a Mezinárodní finanční korporace skupiny Světové banky (IFC). Silné argumenty však znějí i na podporu tradičních veřejných dárců jako 14 CGAP. The International Funding of Microfinance Institutions : An Overview [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.microfinancegateway.org/gm/document /16.pdf>. 10

20 Švédská mezinárodní rozvojová agentura (SIDA) či Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID). Ty totiž poskytují nejen finanční, ale i technickou pomoc a školení a nesoustřeďují se pouze na ty nejvyspělejší MFI. 15 Tabulka 3 a graf 1 nám znázorňují odkud, a kam proudí finanční prostředky. Mezi šest největších financovatelů MFI na světě patří tři multilaterální agentury Asijská rozvojová banka (ADB), Světová banka (WB) a Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD) a tři rozvojové finanční instituce KfW, IFC a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), kteří společně zodpovídají za více než 50 % z celkových 12 miliard amerických dolarů, které do MFI směřují. 16 Tabulka 3 Šest největších financovatelů MFI na světě Název Typ instituce Asijská rozvojová banka Multilaterální agentura % celkových poskytovaných finanční zdrojů do MFI celosvětově > 10% Německá rozvojová banka Světová banka Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj Mezinárodní finanční korporace Evropská banka pro obnovu a rozvoj Rozvojová finanční instituce Multilaterální agentura Multilaterální agentura Rozvojová finanční instituce Rozvojová finanční instituce Všech 6 celkem: 6 to 10 % 6 to 10 % 6 to 10 % 6 to 10 % 6 to 10 % ~ 52% Zdroj: CGAP. Who is Funding Microfinance? [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.cgap.org/gm/document /2008%20funder%20surveyresource%20presentation%20final.pdf>. 15 Forbes [online] [cit ]. The Changing Face Of Microfinance Funding. Dostupné z WWW: <http://www.forbes.com/2007/12/20/elizabeth-littlefield-microfinance-bizcz_el_1220littlefield.html>. 16 CGAP. Who is Funding Microfinance? [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.cgap.org/gm/document /2008%20funder%20surveyresource%20presentation%20final.pdf>. 11

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven?

Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce 11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce Světová banka (SB) = World Bank (WB) = Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj = International Bank for Reconstruction and Development (IBRD)

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace pro konferenci uspořádanou sdružením SOLUS Praha 19. června 2014 Názory obsažené v této

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Jakou formou je penzijní připojištění podporováno státem? (dle současné právní úpravy k 1. 1. 2006)

Jakou formou je penzijní připojištění podporováno státem? (dle současné právní úpravy k 1. 1. 2006) Doktorand: Jiří Vopátek VŠE Praha, Fakulta managementu v J. Hradci Anotace: Příspěvek je zaměřen na problematiku II. pilíře v rámci důchodového zabezpečení ve stáří. Příspěvek přibližuje uvedený pilíř

Více

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s

Více

Poradce Ministerstva průmyslu a obchodu pro pilotní Seed fond. Autor řady článků a přednášek z oblasti finančních trhů.

Poradce Ministerstva průmyslu a obchodu pro pilotní Seed fond. Autor řady článků a přednášek z oblasti finančních trhů. Alternativní způsoby financování infrastrukturálních projektů Martin Hanzlík 21.9.2011 Ing. Martin Hanzlík, LL.M. Působí na kapitálovém trhu od roku 1994. V letech 2002 2009 výkonný ředitel Unie investičních

Více

- o udělení povolení působit jako banka rozhoduje ČNB v dohodě s ministerstvem financí ČR

- o udělení povolení působit jako banka rozhoduje ČNB v dohodě s ministerstvem financí ČR Otázka: Komerční banky Předmět: Ekonomie Přidal(a): AMME - o udělení povolení působit jako banka rozhoduje ČNB v dohodě s ministerstvem financí ČR - hlavním cílem obchodních bank je dosažení zisku - zisk

Více

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Finanční nástroje

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Finanční nástroje Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova spolufinancované ze zdrojů Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova jsou udržitelným a efektivním způsobem

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Důchodová reforma = šance pro aktivní občany

Důchodová reforma = šance pro aktivní občany Důchodová reforma = šance pro aktivní občany 5.9.2012 Vydání 2012/09/05 Obsah Úvod - strana 1 Jak poznat dobrou firmu - strana 2 Pilíře důchodové reformy str. 3 Výhody a nevýhody II. A III. pilíře str.

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Standardní dokumenty

Standardní dokumenty Standardní dokumenty Financování projektů řešených metodou EPC European Energy Service Initiative EESI IEE/08/581/SI2.528408 Duben 2011 Výhradní odpovědnost za obsah tohoto materiálu nesou autoři. Tento

Více

1. Legislativa zákon o bankách, zákon o ČNB Bankovní soustava ČR

1. Legislativa zákon o bankách, zákon o ČNB Bankovní soustava ČR 1. Legislativa zákon o bankách, zákon o ČNB Bankovní soustava ČR Mezi základní normy upravující oblast bankovnictví patří: 1) zákon č. 6/13 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších novel 2) zákon č. 21/12 Sb.,

Více

BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4

BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4 BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4 Sada: Ekonomie Téma: Banky Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování Anotace:

Více

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Fond soudržnosti 2 spolufinancované ze zdrojů Fondu soudržnosti jsou udržitelným a efektivním způsobem investic do posilování hospodářské, sociální a územní

Více

ÚVĚRY A PŮJČKY. Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

ÚVĚRY A PŮJČKY. Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA3_12 Název materiálu: FINANČNÍ STRÁNKA PODNIKU Tematická oblast: Ekonomika, 3. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům pojem cizí zdroje Očekávaný výstup:

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

DEVIZOVÝ TRH, ROVNĚŽ NAZÝVANÝ FOREX, FX TRH NEBO MĚNOVÝ TRH, JE CELOSVĚTOVÝ FINANČNÍ TRH, NA NĚMŽ SE PROVÁDĚJÍ OBCHODY VE VŠECH SVĚTOVÝCH MĚNÁCH.

DEVIZOVÝ TRH, ROVNĚŽ NAZÝVANÝ FOREX, FX TRH NEBO MĚNOVÝ TRH, JE CELOSVĚTOVÝ FINANČNÍ TRH, NA NĚMŽ SE PROVÁDĚJÍ OBCHODY VE VŠECH SVĚTOVÝCH MĚNÁCH. DEVIZOVÝ TRH, ROVNĚŽ NAZÝVANÝ FOREX, FX TRH NEBO MĚNOVÝ TRH, JE CELOSVĚTOVÝ FINANČNÍ TRH, NA NĚMŽ SE PROVÁDĚJÍ OBCHODY VE VŠECH SVĚTOVÝCH MĚNÁCH. JEDNÁ SE O MEZINÁRODNÍ TRH, KTERÝ NEMÁ JEDNO PEVNÉ TRŽNÍ

Více

Předmluva k 3. vydání 11

Předmluva k 3. vydání 11 Předmluva k 3. vydání 11 I. oddíl CENTRÁLNÍ BANKA A BANKOVNÍ SYSTÉM 13 1. Bankovní systém 15 1.1 Vymezení a charakteristika bankovního systému 15 1.2 Univerzální a specializované bankovní systémy v tržních

Více

Komerční banka, a. s 31

Komerční banka, a. s 31 Příloha č. 4 Komerční banka, a. s 31 KB je univerzální bankou se širokou nabídkou služeb v oblasti drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Společnosti finanční skupiny Komerční banky nabízejí

Více

Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty.

Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty. 2. Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty. FINANČNÍ SYSTÉM systém finančních trhů, který umožňuje přemísťovat finanční prostředky od přebytkových subjektů k deficitním subjektům pomocí finančních

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_39 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s.

Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Vydána dne 28. srpna 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Na Příkopě 858/20 111 21 Praha 1 UniCredit Bank Czech Republic, a.s., IČ 64948242,

Více

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ing. Ondřej Ptáček odbor inovačního podnikání a investic 22. května 2014, Praha Konference Financování

Více

KDE A JAK SI PENÍZE ULOŽIT A VYPŮJČIT

KDE A JAK SI PENÍZE ULOŽIT A VYPŮJČIT KDE A JAK SI PENÍZE ULOŽIT A VYPŮJČIT Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním

Více

Příloha č. 2: Hypoteční banky a jejich nabídka produktů na financování bydlení

Příloha č. 2: Hypoteční banky a jejich nabídka produktů na financování bydlení Příloha č. 2: Hypoteční banky a jejich nabídka produktů na financování bydlení Česká spořitelna, a.s. 1 Kořeny České spořitelny sahají až do roku 1825, kdy zahájila činnost Spořitelna česká, nejstarší

Více

PODMÍNKY A RIZIKA PŘI ZÍSKÁVÁNÍ PŮJČEK I.

PODMÍNKY A RIZIKA PŘI ZÍSKÁVÁNÍ PŮJČEK I. I. Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město CZ.1.07/1.5.00/34.1007 Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název

Více

Zhodnocení postoje k riziku u českých investorů do fondů kolektivního investování

Zhodnocení postoje k riziku u českých investorů do fondů kolektivního investování Zhodnocení postoje k riziku u českých investorů do fondů kolektivního investování Kateřina Kořená, Karel Kořený 1 Abstrakt Příspěvek hodnotí postoj českých investorů k riziku z hlediska jejich investování

Více

ING Commercial Banking Czech Republic 2010. 1 Media Kit!

ING Commercial Banking Czech Republic 2010. 1 Media Kit! ING Commercial Banking Czech Republic 2010 1 Media Kit! Duben 2010 Obsah 1. Skupina ING 1 2. ING v České republice 1 3. ING Commercial Banking 2 4. Produkty a služby 2 5. Organizační struktura 3 6. Společenská

Více

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ŘÍZENÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ TEZE Autor práce : Jana Petrová Vedoucí práce : Ing. Josef Zilvar, CSc. Malé a střední

Více

Úvěrové služby bank. Bc. Alena Kozubová

Úvěrové služby bank. Bc. Alena Kozubová Úvěrové služby bank Bc. Alena Kozubová Úvěr Finanční úvěry jsou finanční prostředky, poskytované na základě individuální smlouvy mezi věřitelem a dlužníkem. Obecně: Ten, kdo peníze má (silná kapitálová

Více

INVESTIČNÍ DOTAZNÍK. 2. Investiční cíle zákazníka. 1. Identifikace zákazníka. Jméno, příjmení/obchodní firma/ název: RČ/IČ: Bydliště/sídlo:

INVESTIČNÍ DOTAZNÍK. 2. Investiční cíle zákazníka. 1. Identifikace zákazníka. Jméno, příjmení/obchodní firma/ název: RČ/IČ: Bydliště/sídlo: INVESTIČNÍ DOTAZNÍK Investiční dotazník je předkládán v souladu s ust. 15h a 15i zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů zákazníkovi společnosti IMPERIUM FINANCE

Více

Finanční nástroje a jejich uplatnění v rámci nového OPŽP

Finanční nástroje a jejich uplatnění v rámci nového OPŽP Finanční nástroje a jejich uplatnění v rámci nového OPŽP Jan Novák Odbor ekonomických a dobrovolných nástrojů Jan.Novak2@mzp.cz Ochrana ovzduší ve státní správě IX, 23. 10. 2014, Hrotovice 2 Obsah Finanční

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 2 Číslo

Více

Pololetní zpráva Raiffeisenbank a.s. za první pololetí roku 2006

Pololetní zpráva Raiffeisenbank a.s. za první pololetí roku 2006 Pololetní zpráva za první pololetí roku 2006 Komentář k výsledkům k 30.6.2006 v prvním pololetí zaznamenala rekordní hospodářské výsledky výrazný nárůst zisku a růst aktiv způsobený především pozitivním

Více

Metoda EPC Základní informace pro zákazníky

Metoda EPC Základní informace pro zákazníky Základní informace pro zákazníky Co vám může EPC přinést? Vlastníkovi objektu z veřejného nebo soukromého sektoru může EPC přinést: Moderní technické vybavení budov prostřednictvím specializované firmy

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci

Více

INVESTIČNÍ DOTAZNÍK pro investiční službu AURA INVEST Chytré portfolio

INVESTIČNÍ DOTAZNÍK pro investiční službu AURA INVEST Chytré portfolio INVESTIČNÍ DOTAZNÍK pro investiční službu AURA INVEST Chytré portfolio Jak vyplnit tento dotazník Prosím vyplňte tento dotazník uvedením relevantních údajů, které jsou požadovány, nebo zaškrtnutím některé

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Člověk a společnost. 7. Bankovní systém v ČR. Bankovní systém v ČR. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz.

Člověk a společnost. 7. Bankovní systém v ČR. Bankovní systém v ČR. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. Člověk a společnost 7. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM 7

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Řešení Prospeca. Řešení Prospeca zhodnocení Vašeho majetku investicí do nemovitosti na pronájem! A my víme jak to uchopit.

Řešení Prospeca. Řešení Prospeca zhodnocení Vašeho majetku investicí do nemovitosti na pronájem! A my víme jak to uchopit. Řešení Prospeca Řešení Prospeca zhodnocení Vašeho majetku investicí do nemovitosti na pronájem! A my víme jak to uchopit. 1 Představení záměru V kombinaci historicky nejnižších úrokových sazeb a stále

Více

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008 Úvěrová krize ve vyspělých zemích a finanční stabilita v ČR Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady Plzeň, 8. října 2008 I. ČNB - finanční stabilita jako její významný cílc Finanční stabilita

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo.

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo. Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Kurs,, je určen pro posluchače bakalářského studia na oboru Finance a finanční služby a jeho cílem je poskytnout studentům ucelený soubor poznatků o právní

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

Komerční bankovnictví v České republice

Komerční bankovnictví v České republice Vysoká škola ekonomická v Praze Komerční bankovnictví v České republice Stanislava Půlpánová 2007 Obsah Obsah Uvod 9 1. Finanční systém 11 1.1 Banky jako součást FSI 11 1.2 Regulace finančního systému

Více

Bankovní právo - 4. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,

Bankovní právo - 4. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., Bankovní právo - 4 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha Bankovní právo - 4 Obsah: 1) Právní úprava

Více

Ing Ladislav Dvořák, CSc. Praha Financování inovací

Ing Ladislav Dvořák, CSc. Praha Financování inovací Ing Ladislav Dvořák, CSc. Praha 7.12.2016 Financování inovací 1. Úvod 2. Program Inostart 2. EIB Global Loans 2. EIF InnovFin 2 Obecné možnosti financování Mohou platit za vybrané služby, v některých případech

Více

Investování s NN Fondy je hračka

Investování s NN Fondy je hračka Investování s NN Fondy je hračka S aplikací NNinvestor můžete investovat kde chcete, kdy chcete, jednoduše a pohodlně! Proč investovat s NN Investment Fondy? Partners? Na základě jedné smlouvy lze investovat

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006 Třídící znak 1 0 6 0 6 5 3 0 OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 5 ZE DNE 25. KVĚTNA 2006, KTERÝM SE STANOVÍ POVINNÁ INVESTIČNÍ AKTIVA INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ A PODMÍNKY INVESTOVÁNÍ DO TĚCHTO AKTIV

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2038(INI) 8. 5. 2013

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2038(INI) 8. 5. 2013 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 8. 5. 2013 2013/2038(INI) NÁVRH ZPRÁVY o provádění a dopadu opatření na zvýšení energetické účinnosti v rámci politiky soudržnosti (2013/2038(INI))

Více

Investiční dotazník a poučení o aspektech obchodování s cennými papíry

Investiční dotazník a poučení o aspektech obchodování s cennými papíry Investiční dotazník a poučení o aspektech obchodování s cennými papíry vyžadovaný v souladu s 15h a 15i zákona o podnikání na kapitálovém trhu Upozornění pro zákazníky: Vyplnění tohoto dotazníku je dobrovolné.

Více

STAVEBNÍ SPOŘENÍ V ROCE 2006

STAVEBNÍ SPOŘENÍ V ROCE 2006 STAVEBNÍ SPOŘENÍ V ROCE 2006 Stavební spoření je nedílnou součástí financování bytových potřeb v ČR Od roku 1993, kdy byly založeny první stavební spořitelny v České republice, se tento sektor významně

Více

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Finanční řízení pro nefinančníky Ing. Jaroslava Syrovátkov tková Banka Vystupuje jako hlavní finanční zprostředkovatel, jehož hlavní činností je zprostředkování pohybu finančních prostředků mezi jednotlivými

Více

Hospodářská politika. Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky. Petr Musil

Hospodářská politika. Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky. Petr Musil Hospodářská politika Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky Petr Musil petrmusil1977@gmail.com Nositelé hospodářské politiky jde o subjekty, které se podílí na procesu formování, provádění

Více

Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva.

Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva. Hypoteční bankovnictví Cíl kapitoly Cílem kapitoly je vysvětlit podstatu hypotečního bankovnictví, definovat pojmy, které s hypotečním bankovnictvím souvisí a uvést jeho právní základy. Kromě toho bude

Více

v roce 2015 Asociace českých stavebních spořitelen

v roce 2015 Asociace českých stavebních spořitelen v roce 215 Asociace českých stavebních spořitelen Vážení přátelé stavebního spoření, nebývá jednoduché shrnout celý rok do jediného slova. Za rok 215 to jde samo: úvěry. Úrokové sazby na trzích klesly

Více

Ča Č sov o á ho h dn o o dn t o a pe p n e ě n z ě Petr Málek

Ča Č sov o á ho h dn o o dn t o a pe p n e ě n z ě Petr Málek Časová hodnota peněz Petr Málek Časová hodnota peněz - úvod Finanční rozhodování je ovlivněno časem Současné peněžní prostředky peněžní prostředky v budoucnu Úrokové výnosy Jiné výnosy Úrokové míry v ekonomice

Více

Bankovnictví a pojišťovnictví 5

Bankovnictví a pojišťovnictví 5 Bankovnictví a pojišťovnictví 5 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Vkladové bankovní produkty Obsah:

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

Opatření na podporu podnikání

Opatření na podporu podnikání Opatření na podporu podnikání MUDr. Martin Kuba 14. června 2012, Praha Přehled nových finančních nástrojů pro MSP Národní program podpory Strukturální fondy OPPI Program švýcarsko-české spolupráce Program

Více

Státní dozor v pojišťovnictví

Státní dozor v pojišťovnictví Státní dozor v pojišťovnictví Regulaci pojistného trhu provádí státní dozor. Většinou ve formě instituce, která je samostatná a přímo podřízená vládě nebo v rámci některého z ministerstev, institut dozoru

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA TEZE DIPLOMOVÉ PRÁCE: VÝVOJ PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC VE VIETNAMU V LETECH 1988 2000 Autor: Vedoucí diplomové práce: Katedra řízení Praha

Více

Finanční produkty a jejich využití v postproduktivním věku

Finanční produkty a jejich využití v postproduktivním věku Finanční produkty a jejich využití v postproduktivním věku Ing. Petr Šafránek Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky www.afiz.cz Listopad 2013 1 Finanční produkty lze

Více

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související

Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Stránka 1 z 5 Investiční služby, Investiční nástroje a rizika s nimi související Předmětem tohoto materiálu je popis investičních služeb

Více

INVESTIČNÍ DOTAZNÍK (dále jen dotazník )

INVESTIČNÍ DOTAZNÍK (dále jen dotazník ) INVESTIČNÍ DOTAZNÍK (dále jen dotazník ) PPF banka a.s. se sídlem Praha 6, Evropská 2690/17, PSČ: 160 41, IČ: 47116129, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném, Městským soudem v Praze, oddíl B., vložka

Více

ZÁKON č.240 ze dne 3. července 2013 o investičních společnostech a investičních fondech. Martin Jonáš Jana Kubínová Martin Koudelka

ZÁKON č.240 ze dne 3. července 2013 o investičních společnostech a investičních fondech. Martin Jonáš Jana Kubínová Martin Koudelka ZÁKON č.240 ze dne 3. července 2013 o investičních společnostech a investičních fondech Martin Jonáš Jana Kubínová Martin Koudelka Základní informace Účinnost od 19. srpna 2013 Transpoziční charakter =>

Více

FINANČNÍ ŘEŠENÍ VAŠICH ŽIVOTNÍCH SITUACÍ PŘINÁŠEJÍ PODÍLOVÉ FONDY Z NABÍDKY SPOLEČNOSTI

FINANČNÍ ŘEŠENÍ VAŠICH ŽIVOTNÍCH SITUACÍ PŘINÁŠEJÍ PODÍLOVÉ FONDY Z NABÍDKY SPOLEČNOSTI VAŠICH ŽIVOTNÍCH SITUACÍ PŘINÁŠEJÍ PODÍLOVÉ FONDY Z NABÍDKY SPOLEČNOSTI www.mojeinvestice.cz Pro Váš domov Ať již nemovitost vlastníte, nebo se na to právě chystáte, dříve či později zjistíte, že vlastnictví

Více

Investiční životní pojištění

Investiční životní pojištění Přehled fondů ČSOB - konzervativní fond Opatrný investor, který nerad riskuje a požaduje mírně převýšit výnosy z termínovaných vkladů u bank. ČSOB růstový fond Opatrný investor, který je ovšem ochoten

Více

Finanční gramotnost pro SŠ -6. modul Úvěry a předlužení

Finanční gramotnost pro SŠ -6. modul Úvěry a předlužení Modul č. 6 Ing. Miroslav Škvára O úvěrech Co říká o úvěru Wikipedie? Úvěrje formou dočasného postoupení zboží nebo peněžních prostředků (půjčka) věřitelem, na principu návratnosti, dlužníkovi, který je

Více

INVESTIČNÍ DOTAZNÍK. 1. Identifikace zákazníka. 2. Investiční cíle zákazníka. Jméno a příjmení / obchodní firma / název: RČ/IČ: bytem/sídlo:

INVESTIČNÍ DOTAZNÍK. 1. Identifikace zákazníka. 2. Investiční cíle zákazníka. Jméno a příjmení / obchodní firma / název: RČ/IČ: bytem/sídlo: INVESTIČNÍ DOTAZNÍK Investiční dotazník je předkládán v souladu s ust. 15h a 15i zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů zákazníkovi společnosti B22 Finance

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0499

CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Číslo projektu Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek,s.r.o. VY_32_INOVACE_251_ESP_06 Marcela Kovářová Datum tvorby

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh)

DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh) DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah tématu : 1. Cíle a důvody realizace důchodové reformy. 2. Státní důchod (I. pilíř). 3. Základní fakta a mechanismus fungování důchodové

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

Pracovní list. Workshop: Finanční trh, finanční produkty

Pracovní list. Workshop: Finanční trh, finanční produkty Pracovní list Workshop: Finanční trh, finanční produkty Úkol č. 1 Osobní půjčka Doplňte v následující tabulce kolik zaplatíte za úvěr celkem (vč. úroků) při jednotlivých RPSN. Současně porovnejte, zda

Více

Formy vlastnictví stavebních firem- klady a zápory. Management podniku Alice Černá 2013

Formy vlastnictví stavebních firem- klady a zápory. Management podniku Alice Černá 2013 Formy vlastnictví stavebních firem- klady a zápory Management podniku Alice Černá 2013 Členění podniků dle právní formy vlastnictví a) podniky jednotlivce (živnosti) - dle živnostenského zákona; - pravidelná

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD ) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru

Více

Výhody poradce Money Plus +

Výhody poradce Money Plus + PRESENTÁTOR Popis práce finančního trenéra Sociální dávky při pracovní neschopnosti, Půjčky vs. Investice, Financování bydlení a Finanční svoboda Výhody poradce Money Plus + penzijní fond hypotéka leasing

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti

Více

Staňte se akcionářem

Staňte se akcionářem Staňte se akcionářem Bankovní sektor na vzestupu Každá krize je svým způsobem přínosem, stejně jako dravci čistí stádo od nemocných a starých kusů tak krize čistí trh od nemocných firem. Výsledkem je,

Více

Téma: Jednoduché úročení

Téma: Jednoduché úročení Téma: Jednoduché úročení 1. Půjčili jste 10 000 Kč. Za 5 měsíců Vám vrátili 11 000 Kč. Jaká byla výnosnost této půjčky (při jaké úrokové sazbě jste ji poskytli)? [24 % p. a.] 2. Za kolik dnů vzroste vklad

Více

Bankovní právo - 8. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,

Bankovní právo - 8. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Obsah: Základní informace o právní úpravě IS a IF, Investiční společnosti

Více

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík Návrh systému odloženého školného Radim Valenčík 1 Otázky, které si - ke škodě věci ne vždy klademe: Školné - co je důležitější, zda či jak zavést? Víme a shodneme se v odpovědi, proč zavést školné? Kdo

Více

Rizika financování obcí, měst a krajů na kapitálovém trhu

Rizika financování obcí, měst a krajů na kapitálovém trhu Rizika financování na kapitálovém trhu Rizika financování obcí, měst a krajů na kapitálovém trhu Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB Národní setkání starostů, primátorů a hejtmanůčr Kongresové centrum ČNB,

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Eva Zamrazilová Hlavní ekonom ČBA Fórum Zlaté koruny Vize bankovnictví 21. dubna 2015

Eva Zamrazilová Hlavní ekonom ČBA Fórum Zlaté koruny Vize bankovnictví 21. dubna 2015 Regulace: brzda nebo plyn morálního hazardu? Eva Zamrazilová Hlavní ekonom ČBA Fórum Zlaté koruny Vize bankovnictví 21. dubna 2015 Co je to morální hazard? Ve finančním světě je spojeno s prostředím, které

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ. Předmět úpravy

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ. Předmět úpravy 47/2002 Sb. ZÁKON ze dne 11. ledna 2002 o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění

Více