Obsah. A.Textová část :

Transkript

1 Obsah A.Textová část : Obsah: A.1. Úvod...3 A.1.1. Úvod, základní údaje, použité podklady...3 A.1.2. Vymezení řešeného území...8 A.1.3. Návrhové období...10 A.1.4. Postup prací...10 A.2. Vyhodnocení současného stavu území...12 A.2.1. Základní charakteristika řešeného území...12 A.2.2. Vyhodnocení stavu vybavenosti území a nabídky pro sport a cestovní ruch...41 A.2.3. Charakteristika obcí, vyhodnocení území z hlediska atraktivity pro cestovní ruch...45 A.2.4. Komplexní zhodnocení řešeného území a stávající infrastruktury cestovního ruchu, návrh turistických mikroregionů...48 A.3. Rozvojové možnosti jednotlivých forem cestovního ruchu...50 A.3.1. Kulturně - poznávací cestovní ruch...52 A.3.2. Městský cestovní ruch (městská turistika)...55 A.3.3. Nákupní cestovní ruch (nákupní turistika)...55 A.3.4. Industriální cestovní ruch (industriální turistika)...58 A.3.5. Náboženský cestovní ruch (církevní, poutní turistika)...59 A.3.6. Kongresový cestovní ruch (kongresová turistika)...59 A.3.7. Veletrhy a výstavy (výstavnictví)...60 A.3.8. Lázeňský cestovní ruch...60 A.3.9. Rekreace u vody, vodní sporty...61 A.3.10.Cykloturistika...63 A.3.11.Pěší turistika...64 A.3.12.Speciální formy turistiky...64 A.4. Příměstská rekreace...65 A.4.1. Vymezení území...70 A.4.2. Druhé bydlení...70 A.4.3. Zásady územní ochrany...70 A.5. Přehled, doporučení, návrhy projektů a doplnění infrastruktury cestovního ruchu na území Turistických mikroregionů...71 A.5.1. Turistický mikroregion Ostrava...72 A.5.2. Turistický mikroregion Bohumínsko...79 A.5.3. Turistický mikroregion Orlová...82 A.5.4. Turistický mikroregion Havířov - Horní Suchá...86 A.5.5. Turistický mikroregion Karvinsko...89 A.5.6. Turistický mikroregion Těšínsko...95 A.5.7. Turistický mikroregion Těrlicko...99 A.6. Doprava A.6.1. Základní charakteristika území, širší dopravní vazby A.6.2. Hlavní záměry v řešení silniční dopravy A.6.3. Hlavní záměry v řešení železniční dopravy A.6.4. Veřejná doprava A.6.5. Odstavování vozidel A.6.6. Turistické trasy A.6.7. Cyklistické trasy A.6.8. Hraniční přechody A.6.9. Ostatní doprava

2 A.7. Vodní hospodářství A.7.1.Celková charakteristika území A.7.2.Hlavní záměry A.7.3.Vodní toky A.7.4.Zásobování vodou A.7.5.Hlavní kanalizační systémy A.7.6.Limity využití území A.7.7.Závěry a doporučení k vodohospodářské problematice A.8. Energetika a spoje A.8.1.Celková energetická charakteristika (elektrická a tepelná energie, zemní plyn) A.8.2.Spoje (radiokomunikace, telekomunikace) A.8.3.Limity využití území A.8.4.Hlavní záměry A.8.5.Závěry a doporučení A.9. Ochrana přírody (ÚSES, ZPF, PUPFL) A.9.1.Celková charakteristika území (ochrana přírody v pojetí zákona ČNR 114/1992 Sb., ÚSES, ZPF a zemědělské hospodaření, PUPFL, myslivost) A.9.2.Limity a omezení využití území A.9.3.Hlavní záměry, návrh opatření A.9.4.Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL A.9.5.Závěry a doporučení A.10. Životní prostředí A.10.1.Celková charakteristika území (ovzduší, odpady, hluk, půda, voda, radon) A.10.2.Limity a omezení využití území A.10.3.Závěry a doporučení A.11. Dotační možnosti a zdroje podpory rozvoje infrastruktury cestovního ruchu na Ostravsko-Karvinsku A.12. Marketing, propagace a rozvoj cestovního ruchu A.13. Turistické zajímavosti a nabídky rekreace na území Ostravsko Karvinska v centrálách cestovního ruchu (Polská republika, zahraničí) A.14. Závěr Seznam zkratek Přílohy Dokladová část B.Grafická část : B.1. Širší vztahy M 1 : B.2. Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu M 1 : B.3. Výkres aktivit cestovního ruchu M 1 : B.4. Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ZPF a na pozemky určené k plnění funkce lesa na podkladě map M 1: B.5. Řešení dopravních, rekreačních a tématických okruhů B.5.1. Návrh cykloturistických, turistických okruhů a hippotras M 1: B.5.2. Návrh rekreačních okruhů vozidlová doprava M 1:

3 A.1. ÚVOD A.1.1. ÚVOD, ZÁKLADNÍ ÚDAJE, POUŽITÉ PODKLADY Zpracováním veřejné zakázky č. 27/2003 byla na podkladě výsledků výběrového řízení rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě pověřena firma Ing. arch. Jaroslav Haluza. Smlouva na zpracování Územního generelu infrastruktury cestovního ruchu Ostrava Karviná (ÚGICR) mezi objednatelem KÚ MSK a zhotovitelem byla podepsána dne Hlavním cílem řešení Územního generelu infrastruktury cestovního ruchu Ostrava Karviná je prohloubení řešení problematiky cestovního ruchu na území subregionu Ostrava Karviná. Dalšími cíli, které si řešení úkolu vytyčilo bylo: prohloubit řešení ÚPN VÚC Ostrava Karviná a dílčích částí území řešených ÚPN VÚC Beskydy a ÚPN VÚC okresu Opava na úseku rekreace a cestovního ruchu ve výše uvedeném vymezeném území; navrhnout integrovanou infrastrukturu dopravních a obslužných zařízení pro cestovní ruch při respektování stávajících limitů a územně technických podmínek v řešeném území. Stěžejní důraz byl kladen na následující úkoly : a) návrh doplnění zařízení spojených s usnadněním a zvýšením úrovně dopravní dostupnosti území a lokalit významných pro cestovní ruch na úrovni mezinárodní i vnitrostátní; b) návrh turistických poznávacích okruhů pro účastníky jedno - i vícedenních pobytů v centrech řešeného území i v jeho nejbližším zázemí; c) přehled a doplnění turistických tras, cykloturistických tras a návrh hippotras; d) návrh vymezení území pro příměstskou rekreaci obyvatel; e) vyhodnocení stávajících atraktivit cestovního ruchu a návrh na doplnění vybavenosti řešeného území o zásadní atraktivity na úrovni mezinárodní, celostátní a regionální, případně návrh na potřebné úpravy zařízení stávajících, a to pro krátkodobou rekreaci a pro nákupní a kongresovou turistiku. Výchozím hlavním podkladem pro zpracování Územního generelu infrastruktury cestovního ruchu byl Územní plán velkého územního celku Ostrava - Karviná, koncept z listopadu 2000, jehož zpracovatelem je Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o. Nebylo předmětem řešení opravovat a doplňovat jevy převzaté z ÚP VÚC Ostrava Karviná, i když byly připomínkovány v průběhu veřejnoprávního projednávání. Generel nepředjímá rozhodnutí zastupitelstva Moravskoslezského kraje, které bude souborné stanovisko k dopracování návrhu ÚP VÚC schvalovat. Jevy budou upraveny ve fázi návrhu ÚPD VÚC v souladu s rozhodnutím v souborném stanovisku. Následně, v další etapě zpracování tohoto generelu, budou promítnuty do podkladu, na kterém je zpracován. V grafickém podkladu generelu byly oproti konceptu ÚP VÚC Ostrava - Karviná provedeny úpravy pouze v plochách, které souvisejí s předmětem řešení, nebo byly zpracovateli poskytnuty podklady k zapracování. Vzhledem k tomu, že zadavatel poskytnul digitální data vztahující se k ÚP VÚC Ostrava- Karviná, která nejsou zpracována v souladu se standardy ISVS (zákon č. 365/2000 Sb., o 3

4 informačních systémech veřejné správy) a tato data představují objemově převážnou část obsahu úkolu, nebylo možné splnit požadavky zadavatele, aby celé dílo bylo zpracováno v souladu se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů a všechny zobrazované jevy byly opatřeny údaji o svém původu METADATY. Při zpracování Územního generelu infrastruktury cestovního ruchu byly dále využity : 1. Územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady - Územní plán velkého územního celku Ostrava- Karviná, koncept (Urbanistické středisko Ostrava, spol. s r. o., Ing. arch. Gajdušek a kol., 11/2000) - Územní plán velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan spol.s r.o., RNDr.L.Krajiček a kol., 11/2002); - Územní plán velkého územního celku okresu Opava (Ing.arch.Haluza a kol., 02/2003); - Územní plán obce Albrechtice (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o.; Ing. arch. H. Salvetová, 09/1998); - Územní plán města Bohumín (Ing. arch. J. Haluza a kol. 10/1998); ÚP města Bohumín změna č.1 (Ing. arch. J. Haluza a kol. 12/2000); ÚP města Bohumín změna č.2 (Ing. arch. J. Haluza a kol. 09/2002); ÚP města Bohumín - změna č. 3 (Ing. arch. J. Haluza a kol. 01/2003); - Územní plán města Český Těšín (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o.; Ing.arch.P.Gajdušek, 10/1993); ÚP města Český Těšín doplněk (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o.; Ing. arch. P. Gajdušek, 11/1994); ÚP města Český Těšín změna č. 2 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o.; Ing. arch. P. Gajdušek, 11/1997); ÚP města Český Těšín - změny a doplňky č.1, část Český Těšín (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o.; Ing. arch. P. Gajdušek, 11/1998); ÚP města Český Těšín - změna č. 3, část Český Těšín (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o.; Ing. arch. P. Gajdušek, 07/2001); ÚP města Český Těšín - změna č. 5, město Český Těšín (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o.; Ing. arch. P. Gajdušek, 04/2002); - Územní plán obce Dětmarovice (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Starý, 10/1994); ÚP obce Dětmarovice změna č. 1 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 02/2002); ÚP obce Dětmarovice změna č. 2 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 04/2000); ÚP obce Dětmarovice změna č. 3 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 06/2002); - Územní plán obce Dolní Lutyně (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.H.Salvetová, 10/1994); ÚP obce Dolní Lutyně změna č. 1 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.H.Salvetová, 06/1998); ÚP obce Dolní Lutyně změna č. 2 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.H.Salvetová, 06/2001); ÚP obce Dolní Lutyně změna č. 3 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.H.Salvetová, 06/2001); 4

5 - Územní plán obce Doubrava (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.M.Zemanová 12/1998); - Územní plán města Havířov (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.M.Zemanová, 01/2000); ÚP města Havířov změna č. 1 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.M.Zemanová); ÚP města Havířov změna č. 2 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.M.Zemanová, 01/2001, k.ú.bludovice, Šumbark, Prostřední Suchá); ÚP města Havířov změna č. 4 (S-projekt plus, a.s.,ing.arch.v. Plesník, 03/2001); ÚP města Havířov změna č. 5 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.M.Zemanová, 05/2002, k.ú.dolní Suchá, Prostřední Suchá); ÚP města Havířov změna č. 7 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.M.Zemanová); - Územní plán obce Horní Suchá (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Starý 12/1993); ÚP obce Horní Suchá změna č.1(urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Starý 03/1998); ÚP obce Horní Suchá změna č.2 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Starý, koncept 2001); ÚP obce Horní Suchá změna č.3 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.H.Salvetová 11/2001); ÚP obce Horní Suchá změna č. 4 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.H.Salvetová 05/2002); - Územní plán obce Chotěbuz - ÚPN SÚ Český Těšín (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o.; Ing.arch.P.Gajdušek, 10/1993); ÚP města Český Těšín -změny a doplňky č.1, část Chotěbuz (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o.; Ing. arch. P. Gajdušek, 07/2000); - Územní plán města Karviná (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 09/1994); ÚP města Karviná změna č. 1 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 04/1996); ÚP města Karviná změna č. 2 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 05/1999); ÚP města Karviná změna č. 3 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 10/2000); ÚP města Karviná změna č. 4 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 07/2002); - Územní plán města Orlová (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.M.Zemanová 11/1994); - Územní plán obce Petrovice u Karviné (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 08/1995); ÚP obce Petrovice u Karviné změna č.1 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o./ Ing.arch.J.Šimíčková, 03/1998); - Územní plán města Ostrava, vč. schválených změn (ÚHA MMO, Ing. arch. P. Májek, 10/ /2003); - Územní plán města Petřvald (Urbanistická společnost / Ing.arch.L.Konečná, 11/1993); ÚP města Petřvald změna č. 1 (Urbanistická společnost,ing.arch.l.konečná, 12/1998); 5

6 - Územní plán města Rychvald (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 1993); ÚP města Rychvald změna č. 1 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 12/1995); ÚP města Rychvald změna č. 2 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 12/2001); - Územní plán obce Stonava (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 09/1998); ÚP obce Stonava změna č. 1 (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o., Ing.arch.J.Šimíčková, 05/2001); - Územní plán obce Těrlicko (Urbanistická společnost, Ing.arch.L.Konečná, 11/1994) ÚP obce Těrlicko změna č. 1 (Urbanistická společnost, Ing.arch.L.Konečná,10/1997); ÚP obce Těrlicko změna č (Urbanistická společnost, Ing.arch.L.Konečná, 01/1999); ÚP obce Těrlicko změna č. 12 (Urbanistická společnost, Ing.arch.L.Konečná, 10/2001); - Generel cykloturistiky pro region Severní Moravy a Slezska (UDIMO spol.s.r.o. Ostrava, 05/1995); - ÚTP dopravní problematika VI.b transevropského multimodálního dopravního koridoru v prostoru Moravy a Slezska (Ing. arch. J. Haluza, UDIMO Ostrava, 09/2000); - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI-Morava, spol. s.r. o., Dopravní projektování, spol. s.r. o., Ing.arch.J.Haluza, 06/2003); - Studie rozvoje česko-polského příhraničí, I.etapa (Atelier T-plan, 11/2002); 2. Strategické rozvojové dokumenty - Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska (Institut rozvoje podnikání Ostrava, r ); - Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje na léta (Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Ostrava, 11/2001); - Regionální operační program NUTS II Ostravsko (Regionální monitorovací výbor, Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Ostrava, 11/1999); - Konzultační dokument k ROP, (03/2000); - Strategie rozvoje mikroregionu sdružení obcí povodí Stonávky Integrovaný projekt (Třanovice služby, o.p.s.; 12/1999); - Strategie rozvoje mikroregionu Žermanické a Těrlické přehrady - Integrovaný projekt (Třanovice služby, o.p.s.; 01/2001); 3. Digitální podklady - Rastrová základní mapa M 1 : v souřadném systému S JTSK (ČUZK); - RZM 10(ZABAGED 2) M 1 : v souřadném systému S JTSK (ČUZK); - Vektorové soubory distribuované Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním pro měřítko 1 : pro vymezení správních a katastrálních hranic; 6

7 - Struktura konceptuálního datového modelu Syntézy územních plánů VÚC Moravskoslezského kraje pro zpracování výkresů v měřítku 1:50 000; - Územní plán velkého územního celku Ostrava Karviná, koncept (Urbanistické středisko Ostrava spol. s r.o.; Ing.arch.P.Gajdušek, 11/2000); - Územní plán velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, 11/2002); - Územní plán velkého územního celku okresu Opava (Ing.arch.J.Haluza a kol, 02/2003); 4. Další použité podklady - Demonstrační projekt regenerace území Ostrava Vítkovice (NEI/Ecorys, 10/2002); - Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR (UUR Brno, 10/2001); - Sborník prací z konference Strategie obnovy hornické krajiny (Ostrava, 09/2003); - Iniciace přirozených ekosystémů poddolované krajiny pro proces obnovy území Karvinska (projekt MŽP ČR č. av/640/1/01; Hornicko-geologická fakulta VŠB - TU Ostrava, Doc.Ing.Barbara Stalmachová, CSc., 11/2003); - Informační studie (firma TEAM 2000, spol. s. r. o.); - Studie strategického rozvoje Mikroregionu Žermanické přehrady (Ing.arch.M.Havlíčková, 12/1999); - Urbanistická studie regulace a turistiky v oblasti Těrlické přehrady (Urbanistické středisko Ostrava, spol s r.o., Ing.arch.L.Fusková, 01/2001); - Výstavba sportovního a zábavného centra v areálu bývalých kasáren v Polance nad Odrou technická zpráva (Ing.M.Petrzik, 04/2003); - Sociologická studie Proměny volného času Ostravanů a percepce umění (PhDr.Juraj Hon, 2002); - Long Time Park -Evropské centrum relaxace a zábavy - Ostrava 2003 (záměr výstavby), - Zpřístupněné hornické památky v České republice (Doc.Ing.V.Lednický, CSc., 01/2003), - Rozvoj a optimalizace dimenzí maloobchodních sítí na území (MMR ČR,1998); - Výpis z Ústředního seznamu kulturních památek ČR okres Karviná (09/2003); - Výpis z Ústředního seznamu kulturních památek ČR Ostrava (09/2003); - Cestovní ruch - výkladový slovník (Ing.M.Pásková, RNDr.J.Zelenka, CSc., ČR, MMR 2002); 5. Elektronická síť (internet) - Stránky České centrály cestovního ruchu ( - Ministerstvo pro místní rozvoj ( - Centrum pro regionální rozvoj ( - Stránky krajského úřadu Moravskoslezského kraje ( - Stránky Českého statistického úřadu ( - Stránky Agentury pro regionální rozvoj ( - Stránky měst a obcí v řešeném území, informačních center, správců a provozovatelů sportovních zařízení; 7

8 - Stránky Reality ( - Stránky Českého rybářského svazu ( A.1.2. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území leží na severovýchodu České republiky, v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Severní hranici tvoří hranice okresu Opava a státní hranice s Polskou republikou, východní v celé délce státní hranice s Polskou republikou, jižní hranice probíhá po hranici okresu Frýdek Místek a západní je tvořena hranicemi okresů Nový Jičín a Opava. Z hlediska cestovního ruchu se Moravskoslezský kraj nachází v turistickém regionu č Severní Morava a Slezsko a dále se člení na 6 subregionů cestovního ruchu. V rámci tohoto rozdělení je samostatně vymezen subregion Ostrava - Karviná, jenž je předmětem řešení tohoto územního generelu. Řešené území zahrnuje území 16 obcí okresu Karviná a okresu Ostrava - město. Jeho celková rozloha je 561 km 2 (viz tabulka č. 1). Tab.č.1 Název obce Katastrální území Rozloha v ha Ostrava ,3515 Dubina u Ostravy 129,8534 Heřmanice 709,0823 Hošťálkovice 529,5131 Hrabová 921,0224 Hrabůvka 428,4904 Hrušov 421,2145 Koblov 568,5357 Krásné Pole 658,7985 Kunčice nad Ostravicí 787,8028 Kunčičky 250,5639 Lhotka u Ostravy 213,6454 Mariánské Hory 560,0650 Martinov ve Slezsku 402,6932 Michálkovice 289,1502 Moravská Ostrava 763,6566 Muglinov 202,3538 Nová Bělá 717,5751 Nová Plesná 56,8957 Nová Ves u Ostravy 306,6995 Petřkovice u Ostravy 390,4002 Polanka nad Odrou 1724,0052 Poruba 1002,7842 Poruba - Sever 315,1111 Proskovice 342,7038 Přívoz 560,7250 Pustkovec 107,1594 Radvanice 813,8352 Slezská Ostrava 1197,5866 Stará Bělá 1393,5158 Stará Plesná 427,3498 Svinov 1162,3400 Třebovice ve Slezsku 282,0787 Vítkovice 515,1186 Vyškovice u Ostravy 329,0744 Zábřek nad Odrou 744,1176 Zábřeh - Hulváky 175,2020 Zábřeh 132,3502 8

9 Albrechtice Bohumín Český Těšín Dětmarovice Dolní Lutyně Doubrava Havířov Horní Suchá Chotěbuz Karviná Orlová Petrovice u Karviné 1 268,7642 Albrechtice u Č.Těšína 1 268, ,883 Nový Bohumín 767,8651 Kopytov 217,9313 Pudlov 404,3559 Skřečoň 459,9733 Starý Bohumín 496,3877 Vrbice nad Odrou 328,6854 Záblatí u Bohumína 431, ,539 Český Těšín 738,9126 Dolní Žukov 534,0697 Horní Žukov 649,5925 Koňákov 306,1168 Mosty u Českého Těšína 440,4145 Mistřovice 314,3835 Stanislavice 397, ,059 Dětmarovice 1198,1380 Koukolná 177, ,78 Dolní Lutyně 2031,6990 Věřňovice 456, ,8061 Doubrava 777, ,504 Havířov město 642,6723 Bludovice 935,3448 Dolní Suchá 436,5919 Šumbark 379,8215 Prostřední Suchá 595,6328 Dolní Datyně 217, ,6402 Horní Suchá 979, ,055 Chotěbuz 573,2966 Podobora 239,1287 Zpupná Lhota 248, ,297 Karviná město 959,4507 Darkov 549,9176 Karviná Doly 1634,9346 Ráj 762,8216 Louky nad Olší 988,9208 Staré Město u Karviné 853, ,177 Orlová 518,9900 Lazy u Orlové 597,4013 Poruba u Orlové 562,5990 Horní Lutyně 788, ,986 Dolní Marklovice 493,4311 Petrovice u Karviné 882,8866 Prstná 366,5585 Závada nad Olší 304,11 9

10 Petřvald Rychvald Stonava Těrlicko 1 263,2735 Petřvald u Karviné 1 263, ,3612 Rychvald 1702, ,7909 Stonava 1386, ,007 Dolní Těrlicko 502,4153 Horní Těrlicko 1181,5111 Hradiště 781,0804 Okres Karviná ,92 Řešené území celkem ,27 Pro příměstskou rekreaci se v rámci širších vztahů sleduje území navazující na města v okresu Karviná a na Ostravu. Ze severu a východu je řešeným územím příhraniční část náležící do České republiky a navazujícím územím je polské příhraničí. Pro nedostatek informací na polském území se řešení generelu z hlediska rekreace omezuje pouze na užší oblast Hlučínska (Šilheřovice, Hlučín, Děhylov). Z jihu je pro příměstskou rekreaci významné území kolem Žermanické přehrady. Část tohoto území je zahrnuta do rekreačního krajinného celku č. 19 Žermanická přehrada (Dolní Domaslavice, Soběšovice, Žermanice, Lučina), vymezeného v rámci ÚPN VÚC Beskydy. Ze západu tyto možnosti poskytuje území Polomské plošiny, doporučované v ÚPN VÚC okresu Opava k prohlášení přírodním parkem (Polomská plošina). V rámci tohoto území byl v ÚPN VÚC okresu Opava, vymezen rekreační krajinný celek (RKC) č. 4 - Kyjovicko (Čavisov, Kyjovice, Dolní Lhota, Horní Lhota, Těškovice, Budišovice, Pustá Polom). Pro příměstskou rekreaci bylo sledováno i území obcí Vřesina a Klimkovice, nacházejících se v okresu Nový Jičín. Více informací o stavu, a resp. o návrzích v tomto území, je zahrnuto do kapitol A.2.1. a A.4. Území, která jsou součástmi RKC, byla řešena v rámci příslušných ÚPN VÚC. Pro příměstskou rekreaci a také možnosti, které lze využít pro rozvoj cestovního ruchu, je obzvláště důležitá oblast Hlučínska. Tato oblast sice nemá tak významný přírodní potenciál, aby zde byl vymezen RKC, avšak vzhledem k atraktivitě jezer vzniklých těžbou štěrkopísku, existenci kulturních a technických památek a dalších zvláštností v území, poskytuje dobré podmínky pro letní rekreaci a rozvoj cestovního ruchu (Hlučín, Kozmice, Dolní Benešov, Háj ve Slezsku, Šilheřovice). Je nutno posoudit, zda v rámci dalších fází tohoto generelu, resp. v jiné dokumentaci podobného charakteru, bude vhodné dořešit z příměstských oblastí podrobněji minimálně přilehlou oblast Hlučínska. A.1.3. NÁVRHOVÉ OBDOBÍ Návrhové období je stanoveno v souladu s Územním plánem velkého územního celku Ostrava a Karviná na rok A.1.4. POSTUP PRACÍ Územní generel infrastruktury cestovního ruchu Ostrava - Karviná navazuje na již zpracované dokumentace a strategické rozvojové dokumenty v tomto území. Pro vlastní zpracování generelu bylo provedeno v červnu až září 2003 dotazníkové šetření ve spolupráci s obcemi a městy v řešeném a na něj navazujícím území, zaměřené na prohloubení informací o stávajících sportovních, rekreačních a kulturně společenských zařízeních, včetně 10

11 zhodnocení jejich stavu a efektivity využití. Informace za město Ostrava byly po diskusích vzhledem ke složitosti a jejich značnému rozsahu, získávány zpracovatelem samostatně, na základě průzkumu a ústních sdělení. V generelu jsou za tuto část uváděny pouze informace, které byly zpracovateli poskytnuty a jejich výčet nebude pravděpodobně úplný. V rámci dotazníkového šetření na území mimo Ostravu byly poskytnuty také informace o stavu dopravní infrastruktury s vyšším důrazem na problémy statické dopravy a cykloturistiky. Obzvláště významné byly informace jednotlivých obcí a měst o připravovaných záměrech. Vzhledem k příhraniční poloze řešeného území byla v počátečních fázích vyvíjena snaha o přeshraniční spolupráci, předávání informací o připravovaných projektech i ze strany Polska a případného zájmu polských občanů o typ cestovního ruchu, který je k návštěvě příhraničního území Moravy stimuluje nejvíce. Informace, které by mohly být pro danou problematiku významným přínosem, ani mapové podklady v měřítku vhodném pro doplnění grafického podkladu generelu, se nepodařilo získat. V této oblasti by bylo prospěšné nadále hledat partnera a na základě spolupráce a výměny názorů koordinovat záměry rozvoje infrastruktury cestovního ruchu, resp. vytvářet společné přeshraniční projekty, jejichž financování by bylo možné také z fondů EU. Po vyhodnocení dotazníkového šetření lze konstatovat, že nejčastěji jsou uváděny problémy s dopravní infrastrukturou (především řešení obslužnosti, stav místních komunikací a nedostatek parkovišť). Několikrát byl vznesen požadavek zabezpečit v letním období kyvadlovou sezónní dopravu do turistických oblastí (Hlučínské jezero, Těrlická a Žermanická přehrada). Jednou z priorit rozvoje infrastruktury cestovního ruchu v tomto území bude dobudování ploch pro parkování v místech s turistickými atraktivitami a jejich širší prezentace jako zajímavých cílů kratších výletů i pro obyvatele subregionu. Vysokou pozornost bude nutno věnovat dopravnímu značení jako naváděcímu systému, který návštěvníky vede již od vstupu do města k záchytným parkovištím a hromadným garážím. Tento systém chybí ve všech městech v řešeném území. Pozornost nutno věnovat možnostem využití technických památek i mimo cestovní ruch, udržet je jako funkční a udržované areály, které lze navštívit v rámci turistických poznávacích okruhů. Dalším z úkolů je zvýšení standardu ubytovacích kapacit a vybudování infrastruktury CR včetně atraktivit zásadního významu (areály volného času, aquaparky, zábavní parky, rozhledny apod.). Často zmiňovaným problémem byl stav krajiny. Záměry obcí v oblasti životního prostředí, protipovodňových opatření, kultura nebyly uváděny. Dotazníky vyplněné jednotlivými obcemi jsou uloženy na Krajském úřadu Moravskoslezského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu a u zpracovatele. Generel infrastruktury cestovního ruchu Ostrava Karviná byl zpracován ve dvou fázích jako koncept řešení a návrh. Koncept ÚGICR Ostrava-Karviná byl zhotoven v listopadu 2003 a vystaven k veřejnému nahlédnutí od 5. ledna 2004 do 5. února 2004 na Krajském úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě - odbor územního plánování a stavebního řádu, na Magistrátu města Ostravy - odbor ÚHA a na Magistrátu města Karviné - odbor územního plánování a stavebního řízení. Veřejné projednání se uskutečnilo 5. února 2004 v budově Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Na základě doručených stanovisek dotčených orgánů státní správy, organizací, stanovisek měst a obcí v řešeném území vylo zpracováno vyhodnocení námitek a připomínek a v souladu s výsledky projednání v červnu 2004 sestaveny Pokyny pro zpracování návrhu Územního generelu infrastruktury cestovního ruchu Ostrava Karviná. 11

12 Požadavky stanovené v Pokynech... byly v dopracování ÚGICR Ostrava Karviná plně respektovány. V průběhu dopracování generelu byla pro upřesnění vznesených připomínek svolána projednání, v rámci kterých se za účasti zástupce KÚ MSK, odboru ÚP a SŘ záměry ujasnily a v souladu s dohodou na jednání byly zapracovány do generelu. Zápisy z těchto jednání jsou doloženy v dokladové části, zařazené v závěru textové části generelu. A.2. VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ Z HLEDISKA VYUŽITÍ PRO CESTOVNÍ RUCH A.2.1.ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Území Ostravsko Karvinska patří k nejprůmyslovějším a z hlediska krajinného rázu nejvíce narušeným oblastem v ČR. Tato skutečnost je hlavním důvodem jeho nižší atraktivity pro tradiční formy cestovního ruchu. Oblast nelze řadit k typickým turistickým destinacím, pro které je charakteristické trávení volného času u vody a na horách, jejichž prvotním předpokladem je nenarušené a kvalitní přírodní prostředí. Z hlediska širších vztahů nutno vzít na vědomí, že toto území není v současné době cílem cestovního ruchu, ani intenzivněji navštěvováno, ale jeho potenciál pro cestovní ruch je významný. Vzhledem k tomu, že ze severu na něj navazuje na území Polska Hornoslezská průmyslová aglomerace, která i při užším vymezení spádového regionu do vzdálenosti cca 100 km, má několik milionů obyvatel s omezenými možnostmi rekreace, lze očekávat, že při vyšší propustnosti hranice po vstupu do EU, může poptávka po krátkodobé rekreaci v řešeném území znamenat podstatně vyšší návštěvnost. Subregion má vzhledem ke své poloze další specifika. Jedním z nich je jeho tranzitní funkce na výhledové křižovatce tahů, zajišťujících vzájemné vazby Čech, Moravy, Slovenska, Polska a Rakouska. Dalším je dosažitelnost turistických atraktivit v rámci denní návštěvnosti jak pro polské, tak i slovenské návštěvníky. Nejvýznamnějším specifikem je nebývalý rozsah technických památek, který umožňuje jako nosný program v rámci cestovního ruchu rozvíjet industriální turizmus. Také vysoká urbanizace území nabízí širší možnosti pro rozvoj krátkodobého cestovního ruchu - městskou, poznávací, nákupní či kongresovou turistiku (návštěva sportovních zařízení, společenských akcí, shopping parků, center volného času apod.). A Přírodní podmínky Ostravsko - Karvinsko je na severu je ohraničeno státní hranicí s Polskem, na západě plynule navazuje na Opavsko, jižní část lemují Beskydy, východ vymezují Javorníky a stání hranice se Slovenskem. Centrem oblasti je Ostrava - třetí největší město v ČR, které leží na soutoku řeky Odry s Ostravicí v nadmořské výšce cca 230 m. Podnebím se řadí Ostravsko -Karvinsko mezi mírně teplé oblasti se zimním průměrem teplot C, letní průměrné teploty C, počet letních dnů se pohybuje mezi 40-70, počet dnů se sněhovou pokrývkou Západní část řešeného území představuje vstupní místo do Moravské brány. Z hlediska horopisného se tato část území nachází na pomezí dvou subprovincií - Západní Karpaty a Česká vysočina. Většina území spadá do Západních Karpat a to do její části Vněkarpatské sníženiny. Zasahují sem jednak severní a jednak západní sníženiny. Prvně jmenované zde tvoří Ostravskou pánev s výškami mezi m.n.m a představují převážnou část území města. Druhé v pořadí zasahují na JZ Moravskou branou u Polanky a Proskovic. Menší část území města tvoří Česká vysočina - Krkonošsko-jesenická soustava. Zde se nachází Jesenická podsoustava se svou částí 12

13 Nízký Jeseník, který zasahuje na území Poruby, Krásného Pole, Plesné, Hošťálkovic a Petřkovic. Kopce zde dosahují výšek m. n. m. Východní část řešeného území náleží z hlediska geomorfologického do subprovincie Západní Karpaty, soustavy Vnější západní Karpaty, podsoustavy Západobeskydské podhůří, které na Karvinsku tvoří Podbeskydská pahorkatina a Těšínská pahorkatina. Údolí Stonávky dělí Těšínskou pahorkatinu na členitější východní část a plošší západní, jejíž vrcholy nepřesahují výšku 380 m. n. m. Území pahorkatiny je omezeno zlomovou poruchou, tvořící část severní hranice v prostoru Havířov - Louky nad Olší. Celá oblast spadá vzhledem k řece Odře (teče od JZ k SV směrem do Polska) k úmoří Baltského moře. Na území Ostravy se do ní vlévají zleva Opava (od SZ od Hlučína) a Porubka, zprava vtéká Ostravice (teče od jihu od Paskova) se svým pravým přítokem Lučinou. Na území Bohumína do ní přitéká od východu Olše, do které se západně od Karviné vlévá Stonávka. A Nerostné suroviny Významnou součást ekonomického potenciálu subregionu Ostrava - Karviná představují ložiska nerostných surovin. V územích, vymezených jako výhradní ložiska, nelze využít plochy jinak než pro těžbu. Ochrana výhradních ložisek, vyplývající ze zák. č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších úprav, má zásadní vliv na rozvoj cestovního ruchu. Významně snižuje využitelnost krajiny pro rekreaci a cestovní ruch. Je omezujícím faktorem jednak z hlediska využití ploch, jednak z hlediska dopadu těžby na složky životního prostředí. Negativní dopad využívání ložisek na krajinu je neslučitelný s jejím rekreačním využíváním. Ostravsko karvinský revír je jedinou surovinovou základnou pro těžbu černého uhlí v České republice. Černé uhlí se těží na území české části hornoslezské pánve (oblast moravsko-slezského svrchního karbonu), která je nazývána ostravsko-karvinský revír (OKR). Na území ČR zasahuje pouze jižní částí (1/4 z celkové rozlohy), převážná část leží v Polsku. Celkové vytěžitelné zásoby černého uhlí v pánvi jsou kolem 300 mil. t. Současná čistá = odbytová roční těžba černého uhlí je v OKR necelých 14 mil. t, což představuje asi 22 % z celkové těžby uhlí v ČR. Těžba v ostravské části pánve končila převážně kolem roku Přes 90 % současné produkce černého uhlí pochází z karvinské části pánve, kde je činných 6 dolů (Důl ČSA, Darkov, 9.květen, Dukla, Lazy, Doubrava a Důl ČSM). Významný potenciál budou pravděpodobně v delším časovém horizontu představovat i ložiska zemního plynu vázaného na černouhelné sloje. Okresy Karviná a Frýdek Místek jsou druhým největším českým producentem zemního plynu. Na celkové produkci zemního plynu v ČR se podílí asi 30 %, ale na výhradních ložiscích je zde evidováno celkem kolem 5,6 mld. m 3 vytěžitelných zásob, což představuje téměř 70 % všech evidovaných vytěžitelných zásob zemního plynu v ČR. V současnosti mají stále rostoucí význam ložiska tzv. sorbovaného zemního plynu, vázaného na černouhelné sloje především v ostravské části pánve. Plyn je hořlavý a jeho hlavní složkou je metan zastoupen je kolem 95 % objemu a jeho roční produkce se pohybuje kolem mil. m 3. Evidované vytěžitelné zásoby sorbovaného zemního plynu jsou téměř 4,5 mld. m 3 na celkem 12 výhradních ložiscích. Vyšší význam v řešeném území má i těžba stavebních surovin. 13

14 Těžené lokality stavebních surovin představují ložiska štěrkopísků a stavebních písků, vázaných na fluviální štěrkové uloženiny teras řek, těžitelné většinou z vody. Mezi nejdůležitější ložiskové oblasti patří sedimenty řek Odry a Opavy. Nejvýznamnějším areálem těžby v oblasti Ostravsko - Karvinska je lokalita Starý Bohumín. Těžba dosud probíhá i na ložisku v Dolní Lutyni. Přehled výhradních a nevýhradních ložisek nerostných surovin tab. č.2 a Název ložiska Č. ložiska DP CHLU Surovina Kategorie Využití Významnost Havířov-západ ano CS B dosud netěženo I-50 Karviná-západ CS D dosud netěženo I-50 Albrechtice u Českého Těšína CS D dosud netěženo I-60 Český Těšín CS D dosud netěženo II-50 Záblatí u Bohumína CS D dosud netěženo II-60 Karviná-východ CS D dosud netěženo IV-50 Paskov CS B dosud netěženo I-50 Václavovice CS D dosud netěženo IV-60 Polanka nad Odrou ano CS+PI+PS+SP B dřívější Vyřazeno z bilance Starý Bohumín ano SP B současná povrchová z vody I Kopytov-Šunychl SP D dosud netěženo I-60 Bohumín-Přístav ano SP D dosud netěženo II-40 Pudlov ano ano SP B dřívější z vody IV-20 Václavovice SP D dřívější III-40 Petřkovice-vých.+záp.část SP D dosud povrchová netěženo I-50 Hrabová-Luhy SP D dosud netěženo II-40 Hrabová SP D dosud netěženo II-40 Stará Bělá SP D dřívější III-60 Polanka nad Odrou SP D dřívější povrchová z vody IV-60 Hošťálkovice SP D dosud netěženo IV-60 Petrovice u Karviné SP+PI+PS D současná IV Důl Odra, stř.j.fučík ano ano UC B dřívější povrchová hlubinná III - nebilanční Důl Odra, stř.j.fučík ano ano UC B dřívější hlubinná III - zásoby nebilanční Paskov-západ ano UC B dosud netěženo zásoby I - 60 Důl Odra, z.paskov ano ano UC B dřívější hlubinná III - nebilanční Důl Odra, z.paskov ano ano UC B dřívější hlubinná III - zásoby nebilanční Důl ČSA, z.doubrava ano ano UC B dřívější hlubinná III zásoby nebilanční návrh na Důl Darkov, z.3-9. Květen ano ano UC B dřívější hlubinná III- 60 zásoby - nebilanční Důl Odra, z.františek ano ano UC B dřívější hlubinná III - 60 zásoby - nebilanční Důl Odra, z.františek ano ano UC B dřívější hlubinná III - 60 zásoby - nebilanční Důl Darkov, z.1 - Barbora ano ano UC B dřívější hlubinná III - 60 zásoby - nebilanční Důl Darkov, z.2 Darkov ano ano UC B dřívější hlubinná III - 60 zásoby - nebilanční Důl Darkov, z.2 Gabriela ano ano UC B dřívější hlubinná III - 60 zásoby - nebilanční Důl ČSA, z.jan Karel ano ano UC B dřívější hlubinná III - 60 zásoby - nebilanční Důl Lazy, z.lazy ano ano UC B dřívější hlubinná III - 60 zásoby - nebilanční Důl Lazy, z.dukla ano ano UC B současná zásoby I Důl Lazy, z.dukla ano ano UC B dřívější hlubinná hlubinná III nebilanční Důl ČSM ano ano UC B současná zásoby I Důl ČSM ano ano UC B dřívější hlubinná hlubinná II - vázané zásoby Důl Odra, z.heřmanice ano ano UC B dřívější hlubinná III nebilanční Dětmarovice ano UC B dosud netěženo zásoby I - 60 Frýštát ano UC B dosud netěženo I - 60 Důl Odra, z.ostrava-koblov ano ano UC B dřívější hlubinná III nebilanční Důl Odra, z.heřmanice ano ano UC B dřívější hlubinná III - 60 zásoby - nebilanční Důl Odra, z.ostrava-přívoz ano ano UC B dřívější hlubinná III - 60 zásoby - nebilanční Důl Odra, z.ostrava-přívoz ano ano UC B dřívější hlubinná III - 60 zásoby - nebilanční Důl Odra, z.ostrava-koblov ano ano UC B dřívější hlubinná III - 60 zásoby - nebilanční Důl Odra, z.ostrava ano UC B dřívější hlubinná III - 60 zásoby - nebilanční zásoby 14

15 Název ložiska Č. ložiska DP CHLU Surovina Kategorie Využití Významnost Důl Odra, z.ostrava ano ano UC B dřívější hlubinná III nebilanční Důl Odra, z.vítkovice ano ano UC B dřívější hlubinná III - 60 zásoby - nebilanční Důl Odra, z.ostrava ano UC B dřívější hlubinná III - 60 zásoby - nebilanční Důl Odra, z.ostrava ano ano UC B dřívější hlubinná III - 60 zásoby - nebilanční Důl Odra, z.vítkovice ano ano UC B dřívější hlubinná III zásoby nebilanční návrh na Zábřeh ano UC B dosud netěženo zásoby I - 40 Důl Odra, z.mariánské Hory ano UC B dřívější hlubinná III nebilanční Důl Odra, z.svinov ano UC B dřívější hlubinná III - 60 zásoby - nebilanční Důl Odra, z.mariánské Hory ano UC B dřívější hlubinná III - 60 zásoby - nebilanční Důl Odra, z.svinov ano UC B dřívější hlubinná III zásoby nebilanční návrh na Žukovský hřbet ano UC+ZP B dosud netěženo I - zásoby 40 (UC) Důl ČSA, z.doubrava ano ano UC+ZP B současná I Důl Darkov, z ano ano UC+ZP B hlubinná současná I Důl Darkov, z ano ano UC+ZP B hlubinná současná I - s nebilančními Důl Darkov, z.2 Darkov ano ano UC+ZP B hlubinná současná zásoby I Důl Darkov, z.2 Gabriela ano ano UC+ZP B hlubinná současná I Důl ČSA, z.jan Karel ano ano UC+ZP B hlubinná současná I Důl Lazy, z.lazy ano ano UC+ZP B hlubinná současná I Dětmarovice-Petrovice ano UC+ZP B dosud hlubinná netěženo I - 60 Věřňovice ano UC+ZP B dosud netěženo I - 60 Žukov ano ano ZP B dřívější z vrtu I - 60 Důl Fučík J., z.pokrok ano ZP B současná z vrtu I - 20 Důl Paskov, z.paskov ano ZP B současná z vrtu I -20 Krmelín ano ano ZP B dřívější z vrtu II - 60 Důl František ano ZP B dosud netěženo I - 20 Důl Dukla ano ZP B dosud netěženo I - 20 Důl J. Fučík, z.žofie ano ZP B současná z vrtu I - 20 Důl Odra, z.přívoz,koblov ano ZP B současná z vrtu I Důl Odra, z.heřmanice ano ZP B současná z vrtu I Důl Odra, z.ostrava ano ZP B současná z vrtu I - 20 Důl Odra, z.vítkovice ano ZP B současná z vrtu I - 20 Důl Odra, z.ostrava ano ZP B současná z vrtu I - 20 Důl Odra, z.mar. Hory ano ZP B současná z vrtu I - 20 Důl Odra, z.svinov ano ZP B současná z vrtu I - 20 V grafické části generelu bylo ve výkresu B. 2. v souladu s požadavky Pokynů pro dopracování návrhu územního generelu infrastruktury CR ponecháno vymezení chráněných ložiskových území a dobývacích prostorů. Zákres hranice důlních vlivů, poddolovaných území a výhradních ložisek nerostných surovin je vyznačen v ÚPD VÚC Ostrava Karviná. A Důlní činnost Oproti jiným lokalitám ČR hrají průvodní jevy důlní činnosti v řešeném území výraznou roli. Tyto na straně jedné omezují možnost rekreačního využití krajiny, na straně druhé je však při jejich zahlazování v současné době dána možnost realizace projektů vedoucích k rozvoji turizmu a vzniku atraktivních lokalit. Negativní vlivy hornické činnosti se projevují zejména výrazným ovlivněním reliéfu krajiny, které jsou dominantou ve svém okolí (např. odvaly, poklesy podloží), a ve většině případů znamenají rovněž změnu hydrických podmínek v území. Postupné poklesy podloží v poddolovaném území mají za následek často devastaci inženýrských sítí, změnu spádových poměrů vodních toků, poškozování budov, pronikání metanu do obydlených oblastí a přímo do staveb, zlomy v silničních a železničních sítích apod. 15

16 Při rekultivaci postižených ploch jsou nadále preferovány návraty k přírodním poměrům, byť od původních biotopů v území odlišných. Nadále se upouští od návratu ploch po hornické činnosti pro intenzivní zemědělství. Ponechán je v některých případech přirozený vývoj území, např. mokřadního charakteru. Rekultivací a regenerací krajiny se zabývá v současné době několik řešitelských týmů v rámci různých grantů a úkolů vyhlášených MŽP. Z posledních je možno jmenovat Iniciace přirozených ekosystémů poddolované krajiny pro proces obnovy území Karvinska (řešeno VŠB-TU Ostrava), Komplexní řešení území Lazy-sever (OKD IMGE), Rekultivace kalových nádrží (OKD IMGE), Plán zahlazení důsledků hornické činnosti (OKD IMGE). První jmenovaná akce není dosud ukončena, avšak po konzultaci se zpracovateli je zřejmé, že bude mít výrazně prorekreační dopad, a proto je v mapové části této práce řešené území zakresleno a s jeho využitím pro rozvoj cestovního ruchu se počítá. A Sesuvy V území řešeném v generelu jsou evidovány sesuvy a jiné nebezpečné svahové deformace, které měly vliv při navrhování jak infrastruktury cestovního ruchu, tak i v řešení územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí a měst. Zákres svahových deformací v grafické části generelu (výkres B.2.) byl zpracován dle podkladů České geologické služby Geofondu, registru sesuvů, informace s daty dle poslední aktualizace ke dni Přehled sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací (pozn.mapy 1 : z registru sesuvů, číslo sesuvu dle značení v registru) tab. č.2 b Číslo sesuvu Lokalita Okres Klasifikace Aktivita Rok revize List mapy ANTOŠOVICE Ostrava sesuv potenciální KOBLOV Ostrava sesuv potenciální KOBLOV Ostrava sesuv potenciální 1974 List mapy NOVÝ BOHUMÍN Karviná sesuv aktivní ZÁBLATÍ Karviná sesuv potenciální HORNÍ LUTYNĚ Karviná sesuv potenciální HORNÍ LUTYNĚ Karviná sesuv potenciální ORLOVÁ Karviná sesuv aktivní ORLOVÁ Karviná sesuv aktivní BOHUMÍN-ZÁBLATI Karviná sesuv potenciální 1998 List mapy OSTRAVA-PŘÍVOZ Ostrava sesuv potenciální HEŘMANICE Ostrava sesuv potenciální HEŘMANICE Ostrava sesuv potenciální MICHALKOVICE Ostrava sesuv potenciální HEŘMANICE Ostrava sesuv potenciální HEŘMANICE Ostrava sesuv potenciální PETŘKOVICE Ostrava sesuv potenciální KOBLOV Ostrava sesuv potenciální PETŘKOVICE Ostrava sesuv stabilizován KOBLOV Ostrava sesuv potenciální HLADNOV Ostrava sesuv potenciální HLADNOV Ostrava sesuv potenciální POLANKA Ostrava sesuv potenciální

17 Číslo sesuvu Lokalita Okres Klasifikace Aktivita Rok revize List mapy ZÁBŘEH Ostrava sesuv stabilizován ZÁBŘEH Ostrava sesuv stabilizován VYŠKOVICE Ostrava sesuv potenciální VYŠKOVICE Ostrava sesuv stabilizován STARÁ BĚLÁ Ostrava sesuv aktivní STARÁ BĚLÁ Ostrava sesuv potenciální STARÁ BĚLÁ Ostrava sesuv potenciální STARÁ BĚLÁ Ostrava sesuv potenciální STARÁ BĚLÁ Ostrava sesuv potenciální STARÁ BĚLÁ Ostrava sesuv potenciální STARÁ BĚLÁ Ostrava sesuv potenciální STARÁ BĚLÁ Ostrava sesuv potenciální STARÁ BĚLÁ Ostrava sesuv potenciální VYŠKOVICE Ostrava sesuv stabilizován VYŠKOVICE Ostrava sesuv stabilizován PROSKOVICE Ostrava sesuv potenciální PROSKOVICE Ostrava sesuv stabilizován PROSKOVICE Ostrava sesuv stabilizován STARÁ BĚLÁ Ostrava sesuv stabilizován STARÁ BĚLÁ Ostrava sesuv aktivní STARÁ BĚLÁ Ostrava sesuv potenciální POLANKA Ostrava sesuv potenciální LHOTKA Ostrava sesuv potenciální OSTRAVA Ostrava sesuv aktivní VRATIMOV Frýdek- sesuv aktivní RADVANICE Místek Ostrava sesuv aktivní HOŠŤÁLKOVICE Ostrava sesuv aktivní KRÁSNE POLE Ostrava sesuv aktivní OSTRAVA Ostrava sesuv stabilizován OSTRAVA-SVINOV Ostrava sesuv aktivní PETŘKOVICE Ostrava sesuv stabilizován OSTRAVA-SVINOV Ostrava sesuv potenciální OSTRAVA-PORUBA Ostrava sesuv aktivní POLANKA N.O. Ostrava sesuv potenciální 2003 List mapy HEŘMANICE Ostrava sesuv potenciální HEŘMANICE Ostrava sesuv potenciální HEŘMANICE Ostrava sesuv potenciální HEŘMANICE Ostrava sesuv potenciální KARVINÁ Karviná sesuv potenciální ORLOVÁ Karviná sesuv potenciální ORLOVÁ Karviná sesuv potenciální ORLOVÁ Karviná sesuv potenciální ORLOVÁ Karviná sesuv stabilizován ORLOVÁ Karviná sesuv stabilizován KARVINÁ Karviná sesuv potenciální HORNÍ LUTYNĚ Karviná sesuv potenciální ORLOVÁ Karviná sesuv stabilizován DOLNÍ DATYNĚ Karviná sesuv aktivní DOLNÍ DATYNĚ Karviná sesuv aktivní PETŘVALD Karviná sesuv aktivní

18 Číslo sesuvu Lokalita Okres Klasifikace Aktivita Rok revize List mapy PETŘVALD Karviná sesuv aktivní PETŘVALD Karviná sesuv aktivní DOLNÍ DATYNĚ Karviná sesuv potenciální DOLNÍ DATYNĚ Karviná sesuv potenciální STONAVA Karviná sesuv aktivní ALBRECHTICE Karviná sesuv aktivní DOLNÍ TĚRLICKO Karviná sesuv aktivní ZPUPNÁ LHOTA Karviná sesuv potenciální LOUKY Karviná sesuv potenciální LOUKY Karviná sesuv potenciální DOLNÍ TĚRLICKO Karviná sesuv potenciální LOUKY Karviná sesuv potenciální CHOTĚBUZ Karviná sesuv potenciální STANISLAVICE Karviná sesuv potenciální CHOTĚBUZ Karviná sesuv potenciální CHOTĚBUZ Karviná sesuv potenciální CHOTĚBUZ Karviná sesuv potenciální ČESKÝ TĚŠÍN Karviná sesuv potenciální HRADIŠTĚ Karviná sesuv aktivní HORNÍ ŽUKOV Karviná sesuv potenciální NEBORY Karviná sesuv potenciální RADVANICE Karviná sesuv aktivní PETŘVALD Karviná sesuv aktivní PETŘVALD Karviná sesuv aktivní PETŘVALD Karviná sesuv potenciální BARTOVICE Ostrava sesuv potenciální BARTOVICE Ostrava sesuv potenciální RADVANICE Ostrava sesuv potenciální HORNÍ TĚRLICKO Karviná sesuv aktivní ČESKÝ TĚŠÍN Karviná sesuv aktivní OSTRAVA Ostrava sesuv aktivní ORLOVÁ Karviná sesuv potenciální HAVÍŘOV Karviná sesuv aktivní ORLOVÁ Karviná sesuv aktivní ORLOVÁ Karviná sesuv aktivní RYCHVALD Karviná sesuv aktivní ORLOVÁ-VRCHOVEC Karviná sesuv aktivní DOUBRAVA- Karviná sesuv aktivní VRCHOVEC RYCHVALD Karviná sesuv aktivní MICHALKOVICE Karviná sesuv aktivní DOUBRAVA Karviná sesuv aktivní ORLOVÁ Karviná sesuv aktivní ORLOVÁ Karviná sesuv aktivní TĚRLICKO Karviná sesuv aktivní OSTRAVA-PETŘVALD Karviná sesuv aktivní DOUBRAVA Karviná sesuv aktivní DOUBRAVA Karviná sesuv aktivní DOUBRAVA-UPLIZDY Karviná sesuv aktivní DOUBRAVA Karviná sesuv aktivní DOUBRAVA Karviná sesuv potenciální DOUBRAVA Karviná sesuv aktivní

19 Číslo sesuvu Lokalita Okres Klasifikace Aktivita Rok revize List mapy BARTOVICE Ostrava sesuv aktivní HORNÍ LUTYNĚ Karviná sesuv potenciální ČESKÝ TĚŠÍN Karviná sesuv aktivní ČESKÝ TĚŠÍN Karviná sesuv aktivní ČESKÝ TĚŠÍN Karviná sesuv potenciální ČESKÝ TĚŠÍN Karviná sesuv aktivní PORUBA U ORLOVÉ Karviná sesuv potenciální HORNÍ LUTYNĚ Karviná sesuv potenciální KARVINÁ-RÁJ Karviná sesuv potenciální KARVINÁ-RÁJ Karviná sesuv potenciální BLUDOVICE Karviná sesuv aktivní ALBRECHTICE Karviná sesuv potenciální KARVINÁ-RÁJ Karviná sesuv stabilizován 2003 V území, ve kterém jsou evidovány sesuvy a svahové deformace nebyly v generelu infrastruktury cestovního ruchu Ostrava-Karviná navržena rekreační zařízení, ani jejich zázemí. A Demografické podmínky, zaměstnanost, bydlení Úvod Základní charakteristiky osídlení každého území vytvářejí obyvatelstvo, především jeho ekonomická aktivita tj. zaměstnanost, a na ně navazuje systém bydlení. Podmínky zaměstnanosti jsou většinou rozhodujícím faktorem dalšího vývoje regionů. Vlastní atraktivita bydlení, daná kvalitou obytných, rekreačních, dopravních a jiných podmínek území - je obvykle doplňujícím faktorem. Jednu z výjimek však představují atraktivní rekreační území, těžící z rekreační atraktivity, kvalitního přírodního a životního prostředí, ale i širších sociokulturních podmínek území (změny a diferenciace krajiny, posunu hodnotových žebříčků obyvatel, lázeňských tradic, pověsti sídel, vzniku dobré adresy, kulturní vybavenosti a společenského života sídel atd.). Tato atraktivní území stále výrazněji přitahují migraci obyvatel a mnohdy se stávají póly rozvoje území. Rekreační území většinou vykazují značnou dynamiku změn charakteristik osídlení ve srovnání s jinými typy území, zejména zde velmi rychle roste rozsah druhého bydlení. Řešené území k rekreačním územím jednoznačně nepatří, je příkladem silně urbanizované, antropogenně přeměněné průmyslové krajiny. Atraktivita bydlení v těchto územích dlouhodobě klesá, jednoznačně se odráží především v nízkých cenách nemovitostí (řešené území vykazuje např. jedny z nejnižších cen srovnatelných starších bytů v rámci ČR). V řešeném území nebyl v minulosti vyčleněn jediný rekreační krajinný celek, na druhé straně, však zde existují menší rekreační lokality, které mnohdy velmi intenzivně plní rekreační funkce. Řešené území není velké svým územním rozsahem, avšak je zde koncentrováno cca 600 tis. obyvatel s obrovskou potencionální poptávkou po rekreaci. Obyvatelstvo Pro vývoj počtu obyvatel a osídlení v řešeném území byly rozhodující následující faktory a skutečnosti : Prudká industrializace území od doby průmyslové revoluce (poloviny 19. století), až do 70. let minulého století, navazující na těžbu uhlí, rozvoj těžkého průmyslu s výraznými 19

20 negativními vlivy na životní prostředí a způsobující antropogenní transformaci krajiny, zejména reliéfu (vznik hald, poklesových území apod.). Rozsáhlá imigrace za prací (vyšší úrovní mezd) do řešeného území v 19. a 20. století, prvotně především z bývalé Haliče (dnešní Polsko a západní Ukrajina), později zejména ze Slovenska. Důsledky druhé světové války nevedly v tomto území k výraznějšímu poklesu počtu obyvatel (ve srovnání s většinou pohraničních regionů ČR). Transformace obytných funkcí některých sídel především v posledních cca 50. letech, částečný zánik mnoha starších sídel (např. prakticky úplný zánik tzv. staré Orlové, Lazů, Karviné Dolů, Louk, levobřežní části Darkova)), na druhé straně vznik nových sídel (města Havířova, ale i rozsáhlých sídlišť ve většině měst především v Ostravě, Karviné, Orlové, Českém Těšíně, Bohumíně). Změny osídlení byly v menší míře spojeny i s výstavbou vodních děl (Těrlicko a Žermanice v návaznosti na řešené území). Územní změny vývoje počtu obyvatel po r.1990 jsou vyvolané zejména poklesem dotací nájemního bydlení koncentrovaného ve městech, což se promítá do relativně příznivějšího vývoje počtu obyvatel u menších příměstských a rekreačních sídel. Obecně dochází v celé ČR k procesu suburbanizace měst, poklesu počtu obyvatel ve městech a v celé ČR jako celku, růst vykazují pouze menší atraktivní obce (sídla). V následující tabulce jsou uvedeny údaje o vývoji počtu obyvatel v řešeném území od r do začátku roku Přiloženy jsou i údaje o očekávaném vývoji do r podle územně plánovací dokumentace (ÚPD). U části menších obcí jsou negativní prognózy z ÚPD obvykle překonány skutečným vývojem, u velkých měst jsou naopak patrná mnohdy příliš optimistická očekávání. Změny počtu obyvatel a očekávaný vývoj podle ÚPN v řešeném území v okr.karviná Obec(území) / rok Rok (období) Změna % tab.č.3a Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle ÚPN do r.2010 Albrechtice ,28% 4150 Bohumín ,70% Český Těšín ,93% Dětmarovice ,29% 3430 Dolní Lutyně ,76% 4220 Doubrava ,06% 1700 Havířov ,51% Horní Suchá ,27% 4400 Chotěbuz 1* ,27% 870 Karviná ,77% Orlová ,08% Petrovice u K ,39% 4480 Petřvald ,62% 6200 Rychvald ,87% 7400 Stonava ,54% 1600 Těrlicko ,50% 4210 okres Karviná ,80%