SEMINÁŘE KÁNĚ TOKAR REVIZE ČSN HYDROIZOLACE STAVEB REVIZE ČSN NAVRHOVÁNÍ STŘECH

Transkript

1 ČASOPIS SPOLEČNOSTI DEK PRO PROJEKTANTY A ARCHITEKTY ČASOPIS SPOLOČNOSTI DEK PRE PROJEKTANTOV A ARCHITEKTOV KÁNĚ REVIZE ČSN HYDROIZOLACE STAVEB SEMINÁŘE STŘECHY FASÁDY IZOLACE 2011 TOKAR REVIZE ČSN NAVRHOVÁNÍ STŘECH

2 STŘEŠNÍ HYDROIZOLAČNÍ FÓLIE Z mpvc DEKPLAN 76 tl. 1,5 mm nebo 1,2 mm mechanicky kotvená hydroizolace střech. DEKPLAN 76 má nejširší rozsah použití střešních skladeb do požárně nebezpečného prostoru. V autorizované zkušebně s ním bylo provedeno nejvíce zkoušek na trhu z hlediska chování při vnějším působení požáru,které jsou klasifi kovány jako B roof(t3).

3 ČÍSLO V TOMTO ČÍSLE NALEZNETE NÁVRH SPOLEHLIVÉ HYDROIZOLACE V REVIZI ČSN HYDROIZOLACE STAVEB Ing. Luboš KÁNĚ SEMINÁŘE 2011 STŘECHY FASÁDY IZOLACE V CTN DEK VZNIKÁ NÁVRH NOVÉ ČESKÉ TECHNICKÉ NORMY ČSN Ing. Jiří Tokar, Ing. Luboš KÁNĚ NAVRHOVÁNÍ STŘECH NA VLIVY SNĚHU A LEDU PODLE NOVÉ ČSN Ing. Jiří Tokar FOTOGRAFIE NA OBÁLCE varianta provedení povrchu fasády z materiálu Euramax Foto: Dick Holthuis DEKTIME ČASOPIS SPOLEČNOSTI DEK PRO PROJEKTANTY A ARCHITEKTY datum a místo vydání: , Praha vydavatel: DEK a.s., Tiskařská 10, Praha 10, IČO: zdarma, neprodejné redakce ATELIER DEK, Tiskařská 10, Praha 10 šéfredaktor Ing. Luboš Káně, tel.: , lubos.kane@dek-cz.com redakční rada Ing. Luboš Káně /autorizovaný inženýr, znalec/, doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc. /autorizovaný inženýr, znalec/, Ing. Ctibor Hůlka /energetický auditor/, Ing. Lubomír Odehnal /znalec/, Ing. Jiří Tokar grafická úprava Daniel Madzik, Ing. arch. Viktor Černý sazba Daniel Madzik, Ing. Milan Hanuška fotografie Ing. arch. Viktor Černý, a redakce Pokud si nepřejete odebírat tento časopis, pokud dostáváte více výtisků, příp. pokud je Vám časopis zasílán na chybnou adresu, prosíme, kontaktujte nás na výše uvedený . Toto číslo je určeno pro účastníky programu DEKPARTNER. MK ČR E 15898, MK SR 3491/2005, ISSN

4 NÁVRH SPOLEHLIVÉ HYDROIZOLACE V REVIZI ČSN HYDROIZOLACE STAVEB ČSN

5 ZÁMĚRY REVIZE Současné znění normy Hydroizolace staveb vydané pod číslem je platné od roku Norma byla vydána k ověření, proto nese označení ČSN P. Během desetiletého užívání se ukázalo, že norma je velmi potřebná, zvláště pro projektanty. Proto technická normalizační komise TNK 65 Izolace staveb rozhodla, že norma má být po nezbytné revizi součástí systému českých technických norem. Platné znění obsahuje mnoho kvalitních informací potřebných k návrhu hydroizolací staveb, některé z důležitých informací jsou ale v přílohách, kde jim čtenáři nevěnují potřebnou pozornost. Součástí revize má být úprava struktury normy a její doplnění tak, aby norma ještě více přispívala k prevenci nedostatků, které se v návrzích hydroizolací stále ještě vyskytují. Jedním ze záměrů revize je zdůraznit, že pro ochranu stavby proti nežádoucímu působení vody, tedy hydroizolaci, obvykle nestačí pouze hydroizolační konstrukce. Hydroizolace je v názvosloví zavedeném normou chápána jako soubor hydroizolačních konstrukcí a opatření zajišťující požadovanou ochranu stavby před nežádoucím vnikáním nebo působením namáhající vody nebo zabraňující nežádoucím únikům vody. Je třeba si uvědomit, že některá opatření je třeba realizovat již v prvopočátku přípravy investičního záměru. Například pro ochranu podzemních prostor a konstrukcí před vodou má mnohem větší efekt rozhodnutí investora o umístění suterénu nad hladinu podzení vody než následné mnohaměsíční úsilí architekta, projektanta hydroizolace, statika a dodavatelů stavby a konstrukcí o eliminaci nežádoucího působení podzemní vody na stavbu. Také jedině v počátku přípravy stavby lze řešit polohu obvodu suterénu vůči hranicím pozemku tak, aby vznikl dostatečný prostor pro realizaci hydroizolačních a s nimi souvisejících konstrukcí. Investor by si měl najímat architekta, který bude na řešení ochrany stavby proti podzemní vodě, na řešení tvaru a odvodnění střech, na hydroizolačním řešení fasád, na ochraně stavby před provozní vodou a na propojení všech obalových konstrukcí od počátku spolupracovat se specialistou v oboru hydroizolační techniky. Dalším záměrem revize normy je zvýšit povědomí o potřebě správného stanovení hydrofyzikálního namáhání. Stále se vyskytuje mnoho vad staveb způsobených nesprávným vyhodnocením hydrofyzikálního namáhání. Je třeba zpřehlednit defi nice jednotlivých druhů hydrofyzikáního namáhání přísným oddělením popisu zdroje vody od hodnocení tlakových účinků tohoto zdroje vody, časového hlediska a vydatnosti zdroje v případě výskytu poruchy hydroizolační konstrukce. V neposlední řadě si autoři kladou za cíl podpořit uplatnění hledisek spolehlivosti při navrhování hydroizolací. POMŮCKA PRO NÁVRH A POSOUZENÍ HYDROIZOLACÍ STAVEB S vědomím, že nikdy nemůže postihnout všechny případy, vložili autoři do přílohy pomůcku pro PF 2011 PF 2011 Tabulka 01 Přehled hydrofyzikálních namáhání Označení A B BW C D P název vzlínající vlhkost (kapilární tlak) voda volně stékající bez tlaku voda pod vlivem vnějšího tlaku (obvykle tlak větru) voda dočasně nebo lokálně pod hydrostatickým tlakem voda stále pod hydrostatickým tlakem nebo s velkou vydatností v případě poruchy vodní pára

6 TABULKY V PŘÍLOHÁCH NORMY Tabulka 02 Třídy hydroizolačních požadavků Druhy chráněných prostor Příklady Třída požadavků Prostory do kterých nesmí vnikat voda, ve kterých by případné vnikání vody způsobilo nenahraditelné škody. Obvykle s požadavkem na stav vnitřního prostředí. muzea, galerie, archivy nemocnice, technologické provozy s cenným vybavením P1 Prostory do kterých nesmí vnikat voda. Škody vzniklé vniknutím vody lze pojistit. Obvykle s požadavkem na stav vnitřního prostředí. byty, kanceláře, prodejny P2 Prostory do kterých může vnikat voda v malém množství ale nemůže odkapávat na osoby nebo zařízení. Nevadí odpar vlhkosti z povrchu konstrukcí. garáže P3 Prostory do kterých může vnikat voda v malém množství a může odkapávat na osoby nebo zařízení. Nevadí odpar vlhkosti z povrchu konstrukcí. kolektory P4 Tabulka 03 Přístupnost hydroizolačních konstrukcí Označení, popis Příklady Třída požadavků V Volně přístupné nezakrytá hydroizolační konstrukce, přístupná z exterieru nebo interieru P Přístupné hydroizolační konstrukce zakrytá vrstvami, které lze odstranit, aniž by došlo k jejich znehodnocení O Obtížně přístupné hydroizolační konstrukce zakrytá vrstvami, které lze odstranit bez zásadního zásahu do nosných konstrukcí a při použití obvyklých technologií, odstraňované vrstvy jsou obvykle znehodnoceny nebo přístup k hydroizolační konstrukci znamená zásah do majetkových práv druhých osob N Nepřístupné není umožněn přístup k hydroizolační konstrukci bez zásadních zásahů do nosných konstrukcí a/nebo je k zajištění přístupu nutné využít speciální technologie - dlažba na podložkách, dlažby v zásypech, demontovatelné klempířské konstrukce, vegetační střechy s tloušťkou substrátu do cca 15 cm zásyp stavební jámy kolem suterénu, vegetační střechy, hydroizolace pod monolitickými ochrannými nebo provozními vrstvami, nosné stěny na vodorovné hydroizolační konstrukci, nad hydroizolační konstrukcí prostor patřícím jiným majitelům, hranice pozemku, veřejná komunikace podél stavby, technologická zařízení na střeše pažení Milánskými stěnami, základová deska nad hydroizolační konstrukcí, půdorys suterénu menší než půdorys vyššího podlaží, zabudování ve střešní skladbě (parotěsnicí vrstva, pojistná hydroizolační vrstva) návrh nebo posouzení hydroizolace stavby a pro výběr vhodných hydroizolačních konstrukcí a opatření do návrhu hydroizolace. Předpokládáme, že zkušený projektant hydroizolací pomůcku nikdy nepoužije. Projektantovi, který není specialistou na hydroizolace staveb, by ale mohla pomoci zorientovat se ve složité problematice návrhu hydroizolace. Pomůcka podporuje vnímání hydroizolace jako systému i uplatnění hledisek spolehlivosti. Pomůcka je členěna do několika tabulek, které odpovídají jednotlivým krokům návrhu. Struktura příloh ještě není pevně zakotvena, proto pro potřeby tohoto článku použijeme vlastní číslování. V tabulce /02/ jsou uvedeny čtyři třídy požadavků na hydroizolaci podle druhu chráněných prostor. Při zatřídění je třeba vycházet nejen z druhu protor, ale také, mimo jiné, z významu předmětů v nich umístěných. Například prostory, ve kterých jsou umístěny vzácné veterány nejspíš nebudou posuzovány jen jako garáže. V tabulce /03/ jsou popsány různé úrovně přístupnosti hydroizolačních konstrukcí. Přístupnost pro případnou budoucí opravu je jedno z hledisek pro volbu míry spolehlivosti konstrukce. V tabulce /04/ jsou uvedeny běžné příklady obalových konstrukcí

7 Tabulka 04 Obvyklé hydrofyzikální namáhání a přístupnost podle druhu konstrukce Konstrukce Sklon Hydrofyzikální namáhání Obvyklá přístupnost* krytina střechy nebo fasády 0-3 D P 3-7 C 7-90 B vrstva skladby střechy nebo fasády zakrytá dalšími vrstvami např. pojistná hydroizolační vrstva nebo doplňková hydroizolační vrstva vrstva skladby střechy nebo fasády zakrytá dalšími vrstvami, bezprostředně k ní na straně vody přiléhá drenážní vrstva např. pojistná hydroizolační vrstva nebo doplňková hydroizolační vrstva hlavní vodotěsnicí vrstva provozní střechy (terasa, vegetační střecha) nebo střechy stabilizované zatížením obalová konstrukce suterénu svislá v libovolné zemině nad návrhovou hladinou podzemní vody zvýšenou o 1000 mm obalová konstrukce suterénu vodorovná v libovolné zemině (propustné nebo nepropustné) nad návrhovou hladinou podzemní vody zvýšenou o 1000 mm se speciálními opatřeními bránícími nahromadění vody (podkladní beton ve sklonu 3 k obvodové drenáži, plošná drenáž v přímém kontaktu s obalovou konstrukcí) obalová konstrukce suterénu vodorovná v libovolné zemině nad návrhovou hladinou podzemní vody zvýšenou o 1000 mm 0-7 D O 7-90 C 0-3 D O 3-90 B D C, spíše D (pokud na vodotěsnicí vrstvě leží drenážní vrtsva) D P,O (podle druhu provozní vrstvy) N (komplikované majetkové vztahy) B* (s přiléhající odvodněnou plošnou drenáží) D* (bez přiléhající odvodněné plošné drenáže) C* N D* N O,N (podle hloubky, terénních úprav, vlastnických vztahů pozemků Tabulka 05 Třídy účinnosti stavebních konstrukcí Třída účinnosti U1 U2 U3 U4 Popis konstrukce v daném hydrofyzikálním namáhání propouští vodu tak, že z jejího chráněného povrchu nebo z vnitřního povrchu jí chráněných konstrukcí stéká voda, ovlivňuje vnitřní prostředí konstrukce v daném hydrofyzikálním namáhání propouští vodu tak, že její chráněný povrch je vlhký, nestéká z něj voda, nebo z ní vlhkost proniká vzlínáním do chráněných konstrukcí, které jsou s ní v kontaktu, ovlivňuje vnitřní prostředí konstrukce v daném hydrofyzikálním namáhání nepropouští vodu na svůj chráněný povrch konstrukce v daném hydrofyzikálním namáhání nepropouští vodu pod svůj exponovaný povrch Tabulka 06 Třídy spolehlivosti stavebních konstrukcí Třída účinnosti S1 S2 S3 Popis je velmi pravděpodobné, že nebude dosaženo potřebné těsnosti nebo v průběhu užívání dojde k neodstranitelné poruše nelze odhadnout, zda hydroizolační konstrukce bude funkční je velmi pravděpodobné, že bude dosaženo potřebné těsnosti nebo poruchy vznikllé v průběhu užívání budou odstranitelné stavby nebo jejich hydroizolačních konstrukcí a jejich obvyklá přístupnost a obvyklé hydrofyzikální namáhání. Přístupnost je stanovena podle defi nic v tabulce /03/, hydrofyzikální namáhání podle kapitoly 5, kam bylo přesunuto z příloh. Přehled hydrofyzikálních namáhání je shrnut do tabulky /01/. V kapitole 5 je navíc přehled obvyklých zdrojů vody vyvolávajících jednotlivá hydrofyzikální namáhání. V tabulkách /05/ a /06/ jsou pro potřeby posouzení hydroizolace stanoveny třídy účinnosti a třídy spolehlivosti hydroizolačních konstrukcí. Ty jsou v tabulce /07/ přiřazeny k vybraným hydroizolačním konstrukcím. Pro potřeby tohoto článku je do tabulky /07/ vybráno jen několik hydroizolačních konstrukcí z výrazně obsáhlejšího výčtu v normě. Ani výčet v normě však nelze považovat za vyčerpávající. Každou novou konstrukci si ale běžný uživatel normy může srovnáním s již zařazenými konstrukcemi zařadit do třídy účinnosti a třídy spolehlivosti. V tabulce /08/ jsou doporučeny třídy spolehlivosti hydroizolačních konstrukcí podle přístupnosti. Návrh hydroizolace jako souboru hydroizolačních konstrukcí a opatření by měl začínat od tabulky /09/, kde je pro jednotlivé části staveb k jednotlivým

8 Tabulka 07 Hodnocení (výňatek z tabulky v návrhu revize normy) Konstrukční princip Příklady hydroizolačních konstrukcí hf úč. sp. Faktory spolehlivosti* monolitické masivní samonosné konstrukce s opatřeními zvyšujícími hydroizolační účinnost (těsnění prac. a dil. spár), součástí je dotěsnění injektáží monolitické měkké nesamonosné z jedné vrstvy materiálu monolitické měkké nesamonosné se zabudovaným kontrolním systémem skládané hydroizolační vrstvy z tvrdých prvků nesamonosné (ČSN ) vodonepropustná betonová konstrukce (bílá vana) hydroizolační povlaky ze syntetických fólií s jednoduchými spoji hydroizolační povlaky z více syntetických fólií svařených do sektorů, jejichž těsnost je kontrolovatelná skládané hydroizolační konstrukce šikmých střech A - - mech. odolnost přístupnost z interieru pro kontrolu i opravu lokalizace poruchy B U3 S3 C U3 S3 D U3 S2 A U4 S3 B U4 S2 C U4 S2 D U4 S1 A U4 S3 přístupnost z interieru pro kontrolu i opravu lokalizace poruchy sektorová B U4 S3 C U4 S3 D U4 S3 A - - přístupnost pro opravu BW U1 S3 C - - D - - třídám požadavků doporučena kombinace hydroizolačních konstrukcí a opatření a ve většině případů je doporučena minimální třída hydroizolační účinnosti hydroizolačních konstrukcí. Podle přístupnosti se v tabulce /08/ stanoví potřebná třída spolehlivosti hydroizolačních konstrukcí. V tabulce /07/ se vyhledají hydroizolační konstrukce s odpovídající nebo lepší spolehlivostí a účinností. Samozřejmě je třeba zkontrolovat, které z nalezených hydroizolačních konstrukcí jsou vhodné pro dané použití. V revidované normě se nově používá pojem hydroizolační konstrukce. Součástmi hydroizolační konstrukce jsou hydroizolační vrstvy, návaznosti na jiné konstrukce, řešení prostupů, prvky pro kontrolu těsnosti nebo pro utěsnění apod. Pro samotnou hydroizolační vrstvu lze obvykle Obr. 01 ŘEZ A A

9 Tabulka 08 Doporučené minimální stupně spolehlivosti hydroizolačních konstrukcí podle jejich přístupnosti Přístupnost (viz příloha 2) V P O N Třída spolehlivosti S2 S2 S3 S3 Tabulka 09 Doporučené kombinace hydroizolačních konstrukcí a opatření podle stavebních konstrukcí a tříd chráněných prostor Exponovaná stavební konstrukce P1 P2 P3 střechy hlavní vodotěsnicí konstrukce U4 pojistná vodotěsnicí konstrukce U4 hlavní vodotěsnicí konstrukce U4 hlavní vodotěsnicí konstrukce obvodové konstrukce suterénu hlavní vodotěsnicí konstrukce pojistná vodotěsnicí konstrukce nepropustná terénní úprava odvodněná nad HPV drenáž úprava vnitřního prostředí hlavní vodotěsnicí konstrukce nepropustná terénní úprava odvodněná nad HPV drenáž podlahy na stropech a stěny vnitřní hlavní vodotěsnicí konstrukce U4 pojistná vodotěsnicí konstrukce U4 hlavní vodotěsnicí konstrukce U4 hlavní vodotěsnicí konstrukce U4 podlaha garáží hlavní vodotěsnicí konstrukce U4 pojistná vodotěsnicí konstrukce U4 systematické odvodnění podlahy odsávání nánosů vody rohožka hlavní vodotěsnicí konstrukce U4 systematické odvodnění podlahy hlavní vodotěsnicí konstrukce systematické odvodnění podlahy ŘEZ B B stanovit třídu účinnosti a třídu spolehlivosti, pro vytvoření funkční hydroizolační konstrukce je ale často třeba kombinovat více hydroizolačních vrstev s dalšími prvky. Příkladem může být hydroizolační konstrukce na šikmé střeše. Hydroizolační vrstva skládaná z taškové krytiny obvykle sama nestačí pro zajištění potřebné účinnosti. Musí se do hydroizolační konstrukce kombinovat s doplňkovou hydroizolační vrstvou, kromě toho je nezbytné vyřešit návaznosti na jiné konstrukce, průniky střešních rovin, prostupy prvky větrání apod. Pojem hydroizolace vyjadřuje komplexní úsilí projektanta v zajištění ochrany stavby proti určitému zdroji vody. Je to soubor hydroizolačních konstrukcí a opatření zajišťující požadovanou ochranu stavby před nežádoucím vnikáním nebo působením vody nebo zabraňující nežádoucím únikům vody

10 Obr. 02 Obr

11 Obr. 04 PRŮBĚH REVIZE Revize normy je ve fázi prvního návrhu. Všechny její části včetně pomůcky v přílohách budou ještě předmětem diskusí, škrtání a doplňování tak, aby výsledná podoba normy byla přijatelná pro co nejširší okruh jejích uživatelů a přispívala k co největší kvalitě návrhů hydroizolací staveb. K vysoké kvalitě normy chceme přispět i tímto článkem a navazujícími semináři Střechy, fasády, izolace. Předpokládáme, že rozšíření prvního návrhu mezi odborníky spolu s výkladem zpracovatelů revize přispěje ke shromáždění kvalitních podnětů a připomínek pro zdárné dokončení revize. PŘÍKLAD APLIKACE HLEDISEK SPOLEHLIVOSTI V NÁVRHU HYDROIZOLACE STAVBY Stavba: SKI AREÁL KOUTY Investor: K3 SPORT s.r.o. Generální projektant: A2 ARCHITEKTI s.r.o. Projektant stavební části: GRAM s.r.o. Projekt hydroizolačního povlaku: DEKPROJEKT s.r.o. POD VEDENÍM ING. JANA MATIČKY VYPRACOVALI ZDENĚK ELEFANT A ING. PETR SCHINDLER. Generální dodavatel: HORSTAV OLOMOUC s.r.o. Dodavatel izolačního povlaku: SOPAT CZ s.r.o. Novostavba sportovního centra byla umístěna do údolí horského potoka

12 Podzemní části stavby je třeba chránit nejen proti pronikání podzemní vody, ale také proti vztlaku vody. Vzhledem ke klimatickým podmínkám a osazení do terénu se počítá s velkým kolísáním hladiny podzemní vody. Návrhová hladina se proto uvažuje až v úrovni podlahy 1. NP. Suterén je jen pod částí stavby, takže i svislé obvodové konstrukce suterénu nebudou přístupné. Vzhledem k tomu, že požadavky investora na kvalitu podzemních prostor jsou velmi náročné, bude vyžadadována co nejvyšší spolehlivost hydroizolačních konstrukcí. Okrajové podmínky vedly ke kombinaci dvou hydroizolačních konstrukcí vodonepropustné betonové konstrukce (bílé vany) a dvojité fóliové sektorované hydroizolační konstrukce. Obě konstrukce jsou pro kontrolu a opravy přístupné z interieru, bílá vana přímo, dvojitá fóliová hydroizolační konstrukce prostřednictvím zabudovaných opatření kontrolních a injektážních trubic napojených hadicemi do speciálních šachet v interiéru. Obě konstrukce jsou kdykoliv opravitelné, navíc těsnost dvojité fóliové hydroizolační konstrukce lze zkontrolovat již v průběhu výstavby bez zaplavení stavební jámy vodou. Na realizaci je zajímavá ta skutečnost, že část fóliové hydroizolační konstrukce na stěnách suterénu je montována z rubové strany (ve výkopu), takže hydroizolační konstrukce obsahuje vakuově kontrolovaný etapový spoj /obr. 02/ a /03/, /foto 02/. Hadice od kontrolních a injektážních trubic byly v případě stěn ukončeny v šachtách zabudovaných do podlah nepodsklepené části budovy a nebo do terénu podél fasády. Na fotografi i /03/ jsou patrné svazky hadic připravené k napojení do šachet, které budou budovány spolu s nepodsklepenou částí budovy. Další inspiraci poskytuje řešení dvojité fóliové hydroizolační konstrukce na anglických dvorcích, které jsou monoliticky propojené s betonovou konstrukcí suterénu, a v průběhu výstavby v otevřené jámě byly vykonzolovány ze suterénní konstrukce. Pro snazší montáž byla vytvořena kopyta z bednění /foto 06/. V nich vytvořené části hydroizolační konstrukce byly jako prefabrikáty připevněny na anglické dvorky /foto 04/. U takto poměrně složitého řešení hydroizolačních konstrukcí vznikly velké nároky na způsob zobrazení některých částí konstrukcí v projektu. Svislé sektory fóliové konstrukce byly nakonec zobrazeny v axonometrii /obr. 04/. <Luboš Káně>

13 AKREDITOVANÁ AKUSTICKÁ MĚŘENÍ Zkušební laboratoř ATELIER DEK, akreditovaná Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. pod číslem L 1565, provádí akreditovaná měření: zvukové izolace doby dozvuku hluku Kontakt Ing. Jan Pešta mobil: jan.pesta@dek-cz.com TERMOGRAFIE A BLOWER- DOOR TEST odhalování tepelných mostů a úniků tepla termovizní kamerou akreditovaná měření průvzdušnosti domů metodou Blower-Door test, včetně měření pro účely programu Zelná úsporám Měření provádíme na celém území České a Slovenské republiky a po dohodě také v zahraničí. Kontakt Ing. Viktor Zwiener, Ph.D. mobil: viktor.zwiener@dek-cz.com

14 Společnost DEKMETAL měla příležitost realizovat fasádní systém z materiálu EURAMAX již i v České republice a to na sídle stavební společnosti AB VESELÝ v Brně. SEMINÁŘE DEKTRADE VÁM NABÍZÍ PŘÍLEŽITOST SEZNÁMIT SE S TĚMITO MATERIÁLY BLÍŽE

15 Foto: Dick Holthuis OTEVÍRÁME NOVÝ PROSTOR VAŠÍ FANTAZII Prostřednictvím společnosti DEKMETAL s.r.o. vstupuje na český trh světový výrobce lakovaných plechů EURAMAX. Ne, není tu řeč o obyčejném plechu s obyčejným lakem, ale o vysoce-jakostních hliníkových a ocelových materiálech s exkluzivní povrchovou úpravou. Lesky, maty, metalízy, perletě, ale i věrohodné imitace přírodních materiálů jako dřevo, kámen, TiZn a Cor-ten. Tak široký je výrobní program této holandské společnosti. O vysoké kvalitě materiálu vypovídá i největší hliníková střecha na světě ( m 2 ) na budově Ferrari World-Abu Dhabi-UAE v extra červené Ferrari Red barvě.

16 SEMINÁŘE STŘECHY FASÁDY IZOLACE 2011 SPOLEČNOSTI DEKTRADE, DEKPROJEKT A DEKMETAL SPOLU S ATELIEREM DEK A EXPERTNÍ A ZNALECKOU KANCELÁŘÍ KUTNAR SE ROZHODLY PO DVOULETÉ PŘESTÁVCE NAVÁZAT NA MNOHALETOU TRADICI ODBORNÝCH SEMINÁŘŮ STŘECHY FASÁDY IZOLACE. SEMINÁŘE JSOU URČENY PRO NEJŠIRŠÍ TECHNICKOU VEŘEJNOST, PŘEDEVŠÍM PRO PROJEKTANTY, KTEŘÍ SE ZAJÍMAJÍ O PROBLEMATIKU ŠIKMÝCH I PLOCHÝCH STŘECH, FASÁD, IZOLACÍ SUTERÉNŮ I JINÝCH STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ, NOVÝCH I STARÝCH. Seminář v roce 2008 v Praze 16

17 Pro ročník 2011 je připraven výklad nově revidované ČSN Navrhování střech a výklad záměrů revize ČSN Hydroizolace staveb, která je ve fázi prvního návrhu. Oba výklady budou doprovázeny ukázkami defektů střech a hydroizolací. Ukázky budou konfrontovány s příslušnými ustanoveními norem s cílem ověřit připravenost obou norem k prevenci vad návrhů střech a hydroizolací. Na přípravě přednášek se podílejí spolu s Doc. Ing. Zdeňkem Kutnarem, CSc. a zpracovateli revizí norem také projektanti společnosti DEKPROJEKT a technici společností DEKTRADE a DEKMETAL. V průběhu seminářů budou účastníkům poskytnuty infromace o nových výrobcích a systémech v sortimentu společnosti DEKTRADE. Semináře se konají v období poměrně náročném pro ekonomiku fi rem, proto se organizátoři rozhodli požádat účastníky o spoluúčast na fi nancování akce ve formě malého účastnického poplatku. V roce 2011 proběhnou semináře v osmi městech, čtyři v únoru a čtyři v listopadu. TERMÍNY SEMINÁŘŮ BRNO OSTRAVA HRADEC KRÁLOVÉ PRAHA Semináře v městech České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem a Olomouc jsou plánovány v období Samostatná pozvánka na tyto semináře bude přílohou DEKTIME Podrobné pokyny pro přihlášení jsou v přiložené pozvánce nebo na DETEKTIVNÍ PŘÍBĚH NA SEMINÁŘÍCH 2011 Vady a poruchy střech a hydroizolací staveb, na kterých jednotliví přednášející otestují připravenost revidované ČSN Navrhování střech a ČSN Hydroizolace staveb k prevenci vad návrhů, byly v Atelieru DEK řešeny převážně v období Záznamy o hledání příčin vad mnohdy připomínají detektivní příběhy. Nejnapínavější je asi hledání příčin poruchy hydroizolace rodinného domu v Horním Hanychově, které zaznamenal Ing. Jiří Tokar. Rodinný dvojdům v Horním Hanychově se nachází ve svažitém terénu na úpatí jednoho z kopců Jizerských hor. Není podsklepen, obvodové stěny z dutinových keramických cihel jsou založeny na betonových základových pasech v úrovni přibližně 20 cm nad okolním terénem /foto 1/. Vodorovná vodotěsnicí vrstva je oněch 20 cm nad okolním terénem po celém obvodu objektu. Kolem objektu je proveden okapový chodníček s praným říčným kamenivem. Na straně objektu přiléhající ke svahu je provedena liniová podpovrchová drenáž. Nad objektem je příjezdová místní komunikace s chodníkem, kolmá na sklon svahu, rovnoběžná se vstupní fasádou domu. Ta polovina domu, Expertní a znalecká kancelář Doc. Ing. Zdeněk KUTNAR, CSc. IZOLACE & KONSTRUKCE STAVEB OBJEKTY bytové, občanské, sportovní, kulturní, průmyslové, zemědělské, inženýrské a dopravní KONSTRUKCE ploché střechy a terasy, střešní zahrady, šikmé střechy a obytná podkroví, obvodové pláště, spodní stavba, základy, sanace vlhkého zdiva, dodatečné tepelné izolace, vlhké, mokré a horké provozy, chladírny a mrazírny, bazény, jímky, nádrže, trubní rozvody, kolektory, mosty, tunely, metro, skládky, speciální konstrukce DEFEKTY průsaky vody, vlhnutí konstrukcí, povrchové i vnitřní kondenzace, destrukce materiálů a konstrukcí vyvolané vodou, vlhkostí a teplotními vlivy POUČENÍ tvorba strategie navrhování, realizace, údržby, oprav a rekonstrukcí spolehlivých staveb od koncepce až po detail TECHNICKÁ POMOC expertní a znalecké posudky vad, poruch a havárií izolací staveb, koncepce oprav SÍDLO Stavební fakulta a Fakulta architektury ČVUT Praha Praha 6, Thákurova 7 kutnar@kutnar.cz mobil: ,

18 která hraje v detektivním příběhu jednu z hlavních rolí je obývána od roku Skladba podlahy 1. NP od interiéru je následující: nášlapná vrstva z keramických dlaždic do cementového lepidla vyztužená železobetonová mazanina tl. 60 mm desky z pěnového polystyrenu tl. 80 mm vodorovná hydroizolace z "oxidovaného" asfaltového pásu s hliníkovou vložkou podkladní betonová mazanina tl mm násyp kameniva původní terén. Ve dnech došlo k náhlému tání veškerého sněhu, který se v lokalitě uložil za zimní období 2009/2010. Postupně se začaly ve sledované polovině domu objevovat vlhkostní závady. V první fázi vlhnuly omítky na vnitřních površích obvodových stěn a příček v 1. NP a tmelová výplň ve spárách keramické dlažby /foto 02 a 03/. Postupně pak docházelo k vytékání vody z paty stěn a příček /foto 04/ a spár dlažby. Tyto projevy se v prvních 2 dnech postupně zhoršovaly. Třetí den začaly vlhké konstrukce vysychat a další nová vlhká místa se neobjevovala. Zato postupně docházelo k vytékání vody ze spár tvarovek ztraceného bednění nad úrovní terénu /foto 05 a 06/. Voda vytékala ještě další den. Uživatel druhé poloviny domu nehlásil závady Jak je možné, že vodorovná vodotěsnicí vrstva 200 mm nad okolním terénem je namáhána tlakovou vodou? Phill Marlow by si na řešení popsané záhady asi vylámal zuby. Jiří Tokar byl úspěšný a rozuzlení příběhu nám sdělí na seminářích, které pořádají společnosti DEKTRADE, DEKPROJEKT a DEKMETAL spolu s Atelierem DEK a Expertní a znaleckou kanceláří KUTNAR v roce Přijďte se podívat, přihlašte se včas. I ostatní připravené přednášky nabízejí cenné poučení

19 PRODUKTOVÁ ŘADA TRAPÉZOVÝCH A VLNITÝCH STŘEŠNÍCH A FASÁDNÍCH PROFILŮ

20 V CTN DEK VZNIKÁ NÁVRH NOVÉ ČESKÉ TECHNICKÉ NORMY ČSN V PRŮBĚHU ZPRACOVÁNÍ REVIZE ČSN SE UKÁZALA VELKÁ NEROVNOVÁHA MEZI TECHNICKÝMI INFORMACEMI. PRO NAVRHOVÁNÍ POVLAKOVÝCH VODOTĚSNICÍCH KONSTRUKCÍ JE K DISPOZICI SAMOSTATNÁ NORMA ČSN , KDEŽTO PRO NAVRHOVÁNÍ SKLÁDANÝCH VODOTĚSNICÍCH KONSTRUKCÍ BYLO URČENO JEN NĚKOLIK USTANOVENÍ V PŮVODNÍM ZNĚNÍ ČSN TAKOVÝ STAV NEODPOVÍDÁ ZÁVAŽNOSTI PROBLEMATIKY NAVRHOVÁNÍ HYDROIZOLACÍ PRO ŠIKMÉ STŘECHY. PROTO TNK 65 DOPORUČILA NÁRODNÍMU NORMALIZAČNÍMU ORGÁNU (ÚNMZ) VYDÁNÍ ČSN VZHLEDEM K TOMU, ŽE ZÁKLAD NORMY VZNIKNE VYČLENĚNÍM Z PŮVODNÍHO ZNĚNÍ ČSN :1999, A NAVRHOVÁNÍ SKLÁDANÝCH HYDROIZOLAČNÍCH KONSTRUKCÍ BY SE TAK JAKO TAK V ČSN ŘEŠILO, BUDE NÁVRH NORMY ČSN ZPRACOVÁN V CTN DEK A JEHO ZPRACOVÁNÍ BUDE V CENĚ REVIZE ČSN

21 ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS XXX.XX, YYY.YY Návrh Prosinec 2010 Skládané vodotěsnicí konstrukce ČSN PŘEDMĚT NORMY Tato norma uvádí požadavky na skládané vodotěsnicí vrstvy a konstrukce střech a zásady návrhu takových konstrukcí. Pro účely této normy jsou jako skládaná vodotěsnicí vrstva uvažovány krytiny z tašek betonových, pálených, z plechu imitujícího tvar tašek, hladké drážkové krytiny, asfaltové šindele používané pro vnější povrch střech a dále všechny typy vodotěsnicích vrstev používané pro doplňkovou vodotěsnicí vrstvu. 3 DEFINICE V této normě se používají termíny a defi nice podle ČSN , ČSN , ČSN Bezpečný sklon krytiny (BSK): je sklon střešní plochy, při kterém je krytina ve výseku běžné střešní plochy těsná pouze proti dopadajícímu dešti a volně stékající vodě. Za dopadající déšť se nepovažuje soustředěný proud vody z úžlabí nebo svodů výše položených částí střechy. 3.2 Bezpečný sklon krytiny při větrem hnaném dešti (BSKV): je sklon střešní plochy, při kterém je krytina ve výseku běžné střešní plochy těsná proti větrem hnanému dešti a na tento jev je zkoušena podle ČSN EN Mezní sklon krytiny (MSK): je sklon střešní plochy, při kterém je krytinu možné na střechu instalovat nejen z hlediska propouštění vody Ostatní defi nice vyplývají z ČSN a ČSN NÁVRH SKLÁDANÉ VODOTĚSNICÍ KONSTRUKCE 4.1 Do posouzení těsnosti skládané vodotěsnicí konstrukce je třeba zahrnout druh krytiny, těsnost krytiny proti větrem hnanému dešti (BSKV), členitost střechy, počet, rozměry a rozmístění prostupujících konstrukcí, klimatickou oblast, výskyt zeleně v okolí střechy, rozměr střešní plochy ve směru sklonu, využití prostor pod střechou, rizika působení vody proniklé do střechy, typ a způsob provedení doplňkových prvků krytiny, způsob odvodnění střechy a další vlivy. POZNÁMKA Bezpečný sklon tradičních krytin je uveden v Příloze A. 4.2 U hydroizolací se skládanou krytinou se v detailech střech používají v úrovni krytiny doplňkové prvky krytiny, které mohou být z jiných materiálů. Styk těchto prvků s krytinou se obvykle řeší překrytím. 4.3 Skládaná vodotěsnicí konstrukce se skládá ze skládané krytiny, doplňkových prvků krytiny a doplňkové vodotěsnicí vrstvy. 4.2 Skládaná krytina Skládaná krytina se obvykle vytváří ze základních krytinových prvků, doplňkových krytinových prvků a z doplňkových konstrukcí. Různé krytiny mají různou míru těsnosti proti dešti a vodě při působení větru. POZNÁMKY 1 Jako doplňkové se nejčastěji používají speciální prvky krytiny a klempířské konstrukce dle ČSN Obvyklé přesahy krytinových prvků jsou u tradičních krytin dány empirickou zkušeností. Plynou z konstrukčního řešení skládaného hydroizolačního systému, sklonu krytinových prvků apod.; podrobnosti zpravidla stanoví výrobce na základě zkoušek těsnosti krytiny pro různé případy konstrukčního řešení střechy a hydrofyzikálního namáhání Skládaná krytina odvádí vodu z povrchu střechy, není však těsná vůči vodě působící hydrostatickým tlakem, vůči polétavému sněhu. Obvykle není těsná ani proti pronikání prachu. Těsnost krytiny vůči větrem hnanému dešti se ověřuje zkouškou podle ČSN EN Na spodním povrchu skládané krytiny obvykle dochází ke kondenzaci vodní páry a k námraze Při posuzování těsnosti skládané vodotěsnicí konstrukce se uvažuje celek vytvořený ze základních a doplňkových prvků a z prvků z jiných materiálů včetně těsnění spár s prostupujícími a navazujícími konstrukcemi

22 POZNÁMKA Těsnost krytiny závisí především na návaznostech prvků krytiny a doplňkových konstrukcí a na těsnění spár O použitelnosti krytiny pro daný sklon střešní plochy na základě posouzení střechy jako celku (tvar, způsob odvodnění, skladba vrstev) rozhoduje projektant. POZNÁMKA Úžlabí mají menší sklon než střešní plochy a obvykle rozhodují o těsnosti střechy Střechy se skládanými krytinami se doporučuje navrhovat větrané. POZNÁMKY 1 Větrání umožňuje únik vlhkosti proniklé pod krytinu. Zajišťuje vysoušení materiálů krytiny a dřevěných konstrukcí. 2 Doporučené rozměry větracích systémů jsou uvedeny v příloze D v ČSN Není-li dána stabilita krytinových prvků na střešní ploše jejich hmotností a vzájemným přitížením v přesazích, popř. konstrukčním řešením, musí být upevněny k nosné střešní konstrukci. POZNÁMKA Pro taškové krytiny obvykle výrobce stanoví sklony, při kterých je třeba připevňovat tašky na okrajích střech a rozmezí sklony, při kterých je třeba připevňovat tašky v celé ploše Způsob připevnění prvků skládaných krytin musí umožnit dilataci krytinových prvků Kladou-li se z architektonických nebo jiných důvodů zvláštní požadavky na rozmístění příčných a podélných spojů krytinových prvků, např. plechů, musí být požadovaná úprava vyznačena v dokumentaci stavby Převislé části střechy musí být navrženy tak, aby krytina nebyla poškozována větrem a nedocházelo k zatékání srážkové vody ani k tvorbě ledových valů Krytina v napojení na navazující konstrukce musí mít těsnost předepsanou projektantem. 4.3 DOPLŇKOVÁ VODOTĚSNICÍ VRSTVA Doplňková vodotěsnicí vrstva zachycuje a odvádí atmosférickou vodu proniklou pod skládanou krytinu a kondenzát vytvořený na spodním povrchu krytiny. POZNÁMKY 1 Pod skládanou krytinu obvykle proniká voda a sníh při působení větru. 2 Míra zatížení doplňkové vodotěsnicí vrstvy kondenzátem z krytiny je větší u krytin z hladkých nenasákavých materiálů než u krytin z materiálů pórovitých. 3 Doplňková vodotěsnicí vrstva zároveň zpravidla brání proti prochlazování povrchových vrstev tepelné izolace a vnikání prachu a jiných mechanických nečistot do dalších vrstev střechy Doplňková vodotěsnicí vrstva musí být odvodněna. Odtoku vody nesmí bránit žádné překážky. Za odvodnění se považuje systematické odvedení vody, které zajistí, že voda při odtékání nepoškodí konstrukce střechy. POZNÁMKY 1 K odvodnění přispívá volba materiálu pro doplňkovou vodotěsnicí vrstvu. Vhodnější jsou materiály, u kterých je menší riziko zvlnění. 2 Ve skladbě střechy, kde doplňková vrstva má ležet na tepelně izolační vrstvě, je-li tepelně izolační vrstva montována po dokončení doplňkové vodotěsnicí vrstvy, hrozí riziko zdeformování povrchu doplňkové vodotěsnicí vrstvy a zhoršení odtokových poměrů. 3 Na doplňkové vodotěsnicí vrstvě nesmí po dokončení střechy ležet nečistoty z výstavby. 4 Pro doplňkovou vodotěsnicí vrstvu by měl být použit takový materiál, u kterého výrobce deklaruje sklon použití Okap doplňkové vodotěsnicí vrstvy musí být řešen tuhou stabilní konstrukcí tak, aby voda odkapávala mimo obvod budovy Doporučuje se ponechat okap doplňkové vodotěsnicí vrstvy viditelný, aby byla umožněna vizuální kontrola těsnosti skládané krytiny Doplňková vodotěsnicí vrstva, pod kterou není větraná vzduchová vrstva, může plnit funkci vzduchotěsnicí vrstvy. POZNÁMKA Spoje materiálu vzduchotěsnicí vrstvy by měly být trvanlivě slepené nebo svařené

23 4.3.6 Leží-li doplňková vodotěsnicí vrstva na jiné vrstvě nebo konstrukci, musí její difúzní odpor být co nejmenší, jinak na jejím spodním povrchu bude docházet ke kondenzaci vodní páry Při posuzování difúzní propustnosti doplňkové vodotěsnicí vrstvy je třeba vzít v úvahu případné změny propustnosti v průběhu funkce Není-li prokázána odolnost materiálu doplňkové vodotěsnicí vrstvy proti UV záření, musí být vrstva chráněna proti přímému i odraženému slunečnímu svitu i v montážním stavu Difúzně uzavřená doplňková vodotěsnicí vrstva působí ve skladbě střechy zároveň jako parotěsnicí vrstva. POZNÁMKY 1 Má-li doplňková vodotěsnicí vrstva parotěsnicí účinek, je obvykle nutné větrat části skladby střechy pod ní. 2 Vliv difúzně uzavřené doplňkové vodotěsnicí vrstvy na vlhkostní režim konstrukce je třeba výpočtově posoudit Sklon střechy musí být ve shodě s údajem výrobce materiálu použitého pro doplňkovou vodotěsnicí vrstvu o sklonu, při kterém je materiál použitelný Doplňková vodotěsnicí vrstva musí odolávat teplotnímu zatížení, které může vzniknout ohřevem vzduchu ve vzduchové vrstvě pod krytinou. POZNÁMKA Ohřev vzduchu ve vzduchové vrstvě pod krytinou lze omezit účinným větráním vzduchové vrstvy Doplňková vodotěsnicí konstrukce musí být navržena na namáhání vodou, která po ní může stékat z vyšších částí střechy. 4.4 NOSNÁ A DISTANČNÍ KONSTRUKCE PRO SKLÁDANOU KRYTINU A DOPLŇKOVOU VODOTĚSNICÍ VRSTVU Prostor pro větranou vzduchovou vrstvu ve skládané vodotěsnicí konstrukci se obvykle vymezuje kontralatěmi Nosnou vrstvu pro skládanou krytinu tvoří laťování nebo bednění Rozměry latí a tloušťka bednění se volí takové, aby nosná vrstva byla stabilní a bez nežádoucích deformací v průběhu užívání stavby a aby při montáži přibíjených krytin nedocházelo k jejich poškození vibracemi. POZNÁMKY 1 Průřezy latí závisí na vzdálenosti krokví nebo vazníků a na stálých, nahodilých, popř. dalších zatíženích podle ČSN Zvláště u krytin připevňovaných přibíjením je třeba posoudit tuhost latí nebo bednění proti vlivu přibíjení Projekt by měl stanovit, jakým způsobem může být nosná vrstva krytiny zatížena v průběhu výstavby Je-li difúzně otevřená doplňková vodotěsnicí vrstva vytvořena z fólie položené na bednění, nesmí ani bednění významně omezovat difúzi vodní páry skladbou. Takovou podmínku běžně splní prkenné bednění s obvyklými spárami 4.5 VĚTRÁNÍ Platí zásady uvedené v ČSN v kapitole 8 a Vzduchová vrstva mezi doplňkovou vodotěsnicí vrstvou a skládanou krytinou by měla mít tloušťku nejméně 40 mm. Má být větraná Přesahuje-li vzdálenost přiváděcích a odváděcích větracích otvorů 10 m, zpravidla se zvětšuje plocha větrané vzduchové vrstvy o 10 % na každý 1 m přesahující vzdálenost 10 m Plocha přiváděcího větracího otvoru u okapu má být nejméně 1/500 větrané plochy střechy, nejméně 200 cm 2 na bm okapu. Plocha odváděcího větracího otvoru ve hřebeni nebo na nároží má být nejméně 1/1000 větrané plochy střechy (při uvažování plochy střechy přimykající se ke hřebeni nebo k nároží z obou stran) Pod difúzně otevřenou doplňkovou vodotěsnicí vrstvou není nezbytné vytvářet vzduchovou vrstvu Pokud pod difúzně otevřenou doplňkovou vodotěsnicí vrstvou vzduchová vrstva je, vzduchová vrstva by neměla vytvářet difúzní odpor

24 KOMENTÁŘ ZPRACOVATELŮ NÁVRHU ČSN K NÁZVOSLOVÍ Text normy vychází z názvosloví zakotveného v revidované ČSN a z ČSN , která je právě v revizi. Nejdůležitější pojmy jsou následující: 3.21 skládaná vodotěsnicí vrstva součást skládané vodotěsnicí konstrukce; je nepropustná pouze pro vodu v kapalném skupenství volně stékající po jejím povrchu 3.22 skládaná vodotěsnicí konstrukce vodotěsnicí konstrukce složená obvykle z horní skládané vodotěsnicí vrstvy a z doplňkové vodotěsnicí vrstvy skládané nebo povlakové; horní skládaná vodotěsnicí vrstva částečně propouští vodu v důsledku působení větru a dalších povětrnostních činitelů, doplňková vodotěsnicí vrstva umisťovaná pod horní skládanou vodotěsnicí vrstvu a oddělená od ní vzduchovou vrstvou je při správném provedení namáhána vodou volně stékající POZNÁMKA Zdrojem vody zatěžující doplňkovou vodotěsnicí vrstvu je také kondenzace vzdušné vlhkosti na dolním povrchu horní skládané vodotěsnicí vrstvy doplňková vodotěsnicí vrstva účinně propustná pro vodní páru, difuzně otevřená vrstva vytvořená z fólie účinně propustné pro vodní páru tak, aby nijak významně neomezovala difúzi vodní páry skladbou POZNÁMKA Za difuzně otevřenou se považuje vrstva jejíž s d je menší než 0,3 m doplňková vodotěsnicí vrstva omezeně propustná pro vodní páru; difuzně uzavřená vrstva vytvořená z fólie omezeně propustné pro vodní páru nebo z asfaltového pásu Doplňková vodotěsnicí vrstva je v tomto článku uváděna jako DVV. KOMENTÁŘ ZPRACOVATELŮ NÁVRHU ČSN K PŘÍLOHÁM NORMY Zvažujeme, zda zařadit do příloh pomůcku pro efektivní návrh skládané vodotěsnicí konstrukce skládající se z horní skládané vodotěsnicí vrstvy a z doplňkové vodotěsnicí vrstvy. V současné době je projektantům k dispozici předpis vydaný Cechem klempířů pokrývačů a tesařů v roce 2000 pod názvem Pravidla pro navrhování a provádění střech (dále jen Pravidla). V tomto předpisu je popsáno osm konstrukčních principů DVV (v Pravidlech se používá označení PHI) uspořádaných do tří stupňů a několika tříd. Pomocí tabulek uvedených v Pravidlech pro jednotlivé skupiny krytin se určitý konstrukční princip přiřazuje ke kombinaci sklonu a okrajových podmínek navrhované střechy vyjádřených počtem tzv. dalších zvýšených požadavků. Zvýšené požadavky jsou v publikaci vyjmenovány podle konstrukce krytiny, využití, klimatických poměrů, místních podmínek a ustanovení. Sklon se posuzuje podle dodržení tzv. bezpečného sklonu střechy, což je, podle kapitoly 3) Pojmy v Pravidlech, nejmenší sklon střechy, který se v praxi považuje za bezpečný proti průniku stékající dešťové vody krytinou. Nabízí se otázka, zda metodika uplatněná v Pravidlech není to, co hledáme pro pomůcku v příloze normy. Zatím ale máme několik pochybností. 1) Pravidla nerozlišují váhu zvýšených požadavků. 2) Není jasné, co se považuje za základní řešení krytiny, které vyhovuje základním požadavkům na krytinu. Krytinu vnímáme jako sestavu z krytinových prvků a doplňků, z klempířských doplňků, spár mezi krytinou a doplňky a mezi krytinou a souvisejícími konstrukcemi (komín, okna, stěny, potrubí ). Domníváme se, že variabilita řešení doplňků, spár mezi krytinou a doplňky a spár mezi krytinou a souvisejícími konstrukcemi je veliká a konstrukční princip a tvar krytiny by měl být samostatným kriteriem pro volbu řešení doplňkové vodotěsnicí vrstvy. Jednou z velmi proměnlivých charakteristik konstrukce krytiny je řešení a rozsah větracích prvků. 3) Není ani zcela jasné, jaké je základní namáhání vodou (viz v Pravidlech uvedená defi nice bezpečného sklonu střechy). Střecha je přece vždy namáhána víc než jen stékající vodou. Vždy na ní působí vítr, vždy na ni v ČR může napadnout sníh a odtávat, na každé jiné než pultové střeše bez souvisejících konstrukcí (komín, stěny, větrací potrubí apod.) budou návaznosti střešních ploch a souvisejících konstrukcí, které mohou soustřeďovat nebo zpomalovat tok vody. 4) Stále se za běžné řešení vodotěsnicí konstrukce považuje samotná skládaná krytina, ke které se, až když je důvod ve zvýšených požadavcích, něco přidává. Investor pak může nabýt dojmu, že se musí bránit před předražováním střechy nějakými dalšími opatřeními. Není uvedeno, že pronikání vody na spodní povrch skládané krytiny nebo pod krytinu je i za normálních klimatických podmínek běžné. Není uvedena podmínka, že pod samotnou krytinou musí být účinná hydroakumulační vrstva a zároveň musí být zajištěno dostatečné větrání. Pokud se do návrhu pomůcky pustíme, chtěli bychom uplatnit následující hlediska: 1) Na střechu vždy působí vítr a větrem hnaný déšť, leží na ní tající sníh. 2) Běžná střecha má vždy větrání vzduchové vrtsvy pod krytinou. 3) Současné trendy výstavby nových budov i rekonstrukcí starých vedou k využívání podkroví. Tedy základní hydroizolační účinnost skládané vodotěsnicí konstrukce (používané obvykle na šikmé střeše) musí odpovídat účinnosti povlakové vodotěsnicí konstrukce na ploché střeše. Za takového předpokladu nelze samotnou skládanou krytinu považovat za vodotěsnicí konstrukci. Z její materiálové povahy

25 vyplývá, že za určitých podmínek propustí vodu. Je třeba si uvědomit, že horní skládanou vodotěsnicí vrstvu (krytinu) tvoří nejen krytinové prvky. Její nedílnou součástí jsou i doplňky, jak z materiálu krytiny tak i z klempířských konstrukcí. Pod horní skládanou vodotěsnicí vrstvou se vždy vyskytuje voda, která pochází z průniků vody spárami horní skládané vodotěsnicí vrstvy (nejen mezi krytinovými prvky, ale také mezi krytinou a doplňky a souvisejícími konstrukcemi), z tajícího sněhu zavátého stejnými spárami a z kondenzace vlhkosti na dolním povrchu horní vodotěsnicí vrstvy. Doplňková vodotěsnicí vrstva je tedy nedílnou součástí hydroizolační konstrukce, která obsahuje skládanou krytinu. 4) Z výše uvedeného vyplývá, že DVV není pojistnou hydroizolační vrstvou. Ta se, jak známo, uplatní jako další samostatná vrstva ve skladbě střechy tehdy, bude-li investor vyžadovat zvlášť vysokou spolehlivost hydroizolace proti srážkové vodě. To se může vyskytnout například u muzeí, galerií nebo archivů, kde by škoda vzniklá havárií hlavní vodotěsnicí vrstvy byla nenahraditelná a nevratná. 5) Základní řešení vodotěsnicí vrstvy je takové, kde doplňková vodotěsnicí vrstva (DVV) je namáhána jen vodou stékající. Pokud dochází k proudění vzduchu vzduchovou vrstvou v sestavě v důsledku rozdílu tlaku mezi otvory nebo v důsledku působení větru, není proudění vzduchu takové, aby ovlivnilo chování vody volně stékající po DVV. Pokud na DVV bude působit proudící vzduch tak, že by zapříčinil pronikání vody a sněhu do spár skládané DVV, musí být DVV povlaková. Připomínáme, že povlaková vodotěsnicí vrstva je nepropustná pro vodu v kapalném i tuhém skupenství, v důsledku hydroizolačních vlastností a spojitelnosti použitých hydroizolačních materiálů, nepropouští ani vodu při hydrostatickém tlaku nebo při působení větru. Dodáváme: samo sebou se rozumí, že spoje spojitelných hydroizolačních materiálů musí být spojené po celou požadovanou dobu funkce DVV. 6) Za základní řešení DVV považujeme takové, jehož funkčnost neovlivní proudění vzduchu v sestavě. U střech, kde se DVV podílí na vzduchotěsnosti střechy (takových je v našich podmínkách většina) tento předpoklad musí být tak jako tak splněn. 7) Konstrukce skládaná z lehkých omezeně nasákavých materiálů nejspíš vodu rychle dovede do interieru, kde někoho naštve. Konstrukce obsahující vrstvu s částeně hydroakumulačními schopnostmi a zároveń umožňující odvětrání vypařené vody, až k tomu budou podmínky, zřejmě výrazně déle skryje před uživatelem netěsnost ve vodotěsnicí vrstvě. Protože takových konstrukcí je menšina (půdy s hliněnou podlahou, škvárou nebo půdovkami nenávratně mizí, masivních nosných šikmých vrstev je jak šafránu), je třeba jako základní brát předpoklad, že konstrukce nic nepodrží a voda proniklá pod DVV si cestu k uživateli interiéru určitě najde. 8) O pravděpodobnosti, že si voda najde cestu i pod DVV rozhoduje především vydatnost zdroje vody. O ní rozhoduje doba působení a objem vody. S poměrně velkým množstvím vody na DVV je třeba počítat v normálních klimatických podmínkách na normální střeše (viz výše). Naskýtá se otázka, zda zahrnutím větrem hnaného deště a přívalového deště do základního balíku podmínek působení střechy nepokrýváme i ono podkročení bezpečného sklonu střechy defi nované v Pravidlech. 9) Je otázka, zda lze nalézt bezpečný sklon pro krytinu zatíženou dopadající a stékající vodou a zároveň větrem. Dokud nebude k dispozici dostatek výsledků zkoušek, ustupuje vliv sklonu v našich očích do pozadí. Směřujeme k tabulce v níž budou krytiny uspořádány do skupin podle rizika pronikání vody (např. závisí na profi laci krytinových prvků, na řešení větracích prvků v krytině a na použití podkladních pásů). Ke skupinám krytin se přiřadí konstrukční typy DVV podle úrovně zatížení prostředím (terén, zeleň..) a podle složitosti střechy (typy detailů, jejich umístění a rozměry). Složitost střechy má vliv m.j. na hromadění sněhu nebo soustředění toků vody, ale také na zatížení detailů DVV vodou. Určitě větší množství vody bude působit na napojení DVV na komín nad okapem, než na komín u hřebene, více vody stékající po DVV se zachytí za širokým komínem, než za úzkým komínem. Kdo o uvedené problematice víte více, napište nám. Zapojte se do diskuse, která povede ke vzniku funkční normy s funkční pomůckou k dimenzování vodotěsnicí konstrukce šikmých střech. <Jiří Tokar> <Luboš Káně>

26 NAVRHOVÁNÍ STŘECH NA VLIVY SNĚHU A LEDU PODLE NOVÉ ČSN V DOBĚ VYDÁNÍ TOHOTO ČÍSLA ČASOPISU DEKTIME JIŽ NEJSPÍŠ VSTOUPILA V PLATNOST REVIDOVANÁ NORMA ČSN NAVRHOVÁNÍ STŘECH. NORMA DOZNALA REVIZÍ PODSTATNÝCH ZMĚN. V NĚKTERÝCH OBLASTECH JE PODROBNĚJŠÍ. UPRAVENA BYLA STRUKTURA NORMY TAK, ABY V SAMOSTATNÝCH KAPITOLÁCH BYLY UVEDENY POŽADAVKY NA STŘECHY, NAMÁHÁNÍ STŘECH A ZÁSADY NÁVRHU STŘECH. Tento článek, stejně jako výklad připravovaný pro Semináře STŘECHY FASÁDY IZOLACE 2011, má přispět k co nejrychlejšímu představení normy široké technické veřejnosti. V tomto článku ukážeme princip členění informací v normě na problematice návrhu střech na namáhání sněhem, ledem a námrazou. Zvolená problematika sama o sobě je velmi zajímavá. Časopis DEKTIME se jí věnoval již ve dvou článcích. V čísle vyšel článek Doc. Ing. Zdeňka Kutnara CSc. Sníh kontra stavba a v čísle vyšel článek Sníh kontra stavba 2 autorů Chládek, Bohuslávek, Belko a Tokar. Dnešní článek představuje všechna ustanovení revidované ČSN , která se týkají problematiky sněhu a ledu. Některá jsou doplněna komentářem nebo fotografiemi. KAPITOLA 3 DEFINICE Pro úplnost připomínáme, že revize se dotkla i názvosloví. Do kapitoly 3 byly doplněny dva názvy konstrukčních prvků umisťovaných na střechy pro úpravu chování sněhu na střeše SNĚHOVÝ ZACHYTÁVAČ liniový konstrukční prvek střechy umístěný nad rovinu krytiny, který upravuje pohyb sněhu po krytině Liniové prvky obvykle zajistí částečné zadržení sněhu na střeše a rozdělení sněhové masy na menší části. Obvykle je zadržena ta část vrstvy sněhu, která leží přímo na krytině a její tloušťka nepřesahuje kolmou výšku zachytávačů. K rozdělení masy sněhu dochází v případě, že je na střeše umístěno více řad zachytávačů. Je omezeno riziko pádu velkého kusu sněhu z celé střešní roviny, ale rozhodně nelze sněhovými zachytávači na střeše se sklonem zajistit, aby ze střechy nepadal žádný sníh SNĚHOVÁ ÚPRAVA KRYTINY bodové výstupky rovnoměrně rozmístěné na krytině (tvarové řešení krytinových prvků nebo samostatné prvky do krytiny vložené), které spolupůsobí se sněhovými zachytávači na úpravě pohybu sněhu po krytině 26