ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL D. I. Zpracovatelský průmysl. I.1. Charakteristika zpracovatelského průmyslu

Transkript

1 ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL D Zpracovatelský průmysl I. Zpracovatelský průmysl I.1. Charakteristika zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl (D) patří ve vyspělých ekonomikách k rozhodujícím zdrojům tvorby hrubého domácího produktu. V České republice se v roce 2004 podílel na tvorbě HDP 27 % (nárůst proti předchozímu roku o 0,3 procentního bodu). Také na celkových tržbách (výkonech) průmyslu si zpracovatelská odvětví zachovávají zdaleka nejvyšší podíl v roce 2004 to bylo 90,2 % (v roce 2003 to bylo 89,7 %, v kategorii firem s 20 a více zaměstnanci), zatímco výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody se na celkovém objemu podílela 7,2 % a zbývajících 2,6 % připadlo na těžbu nerostných surovin. Také v minulém roce pokračoval příznivý trend z předcházejících let, nebo zásluhou zvýšené investiční aktivity se dynamicky rozvíjela především zpracovatelská odvětví a obory, které vytvářejí vyšší přidanou hodnotu (např. výroba dopravních prostředků, výroba elektrických strojů a přístrojů), zatímco stagnovala odvětví, která jsou náročná na pracovní sílu (např. výroba textilií a textilních výrobků, oděvů a obuvi). Díky tomu náš zpracovatelský průmysl postupně srovnává krok se strukturou těchto odvětví ve vyspělých evropských a zámořských ekonomikách. Výrazné oživení přinesl loňský rok i v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (ve stálých cenách), kde meziroční růst 2004/2003 činil 10,7 %, tedy téměř dvojnásobek hodnoty v roce 2003 (+ 5,6 %). Vysokou dynamiku zpracovatelský průmysl zaznamenal také ve vývoji přidané hodnoty ve s.c. (+ 8,4 %, zatímco v roce 2003 to bylo 5,3 %). Pozoruhodné výsledky zaznamenal zpracovatelský průmysl v obchodní výměně. Obrat díky meziročnímu růstu o 23,2 % (v roce 2003 pouze 9 %) dosáhl hodnoty mld. Kč, přičemž rychleji rostl vývoz (+ 25,1 %), než dovoz (+ 21,3 %). Zahraniční obchod skončil přebytkem 60,4 mld. Kč a podle nedávné studie investiční banky Lehmann Brothers byl růst tuzemského exportu nejrychlejší ze všech evropských zemí (růst exportní výkonnosti v roce 2004 o 7,1 %), v dynamice růstu nás předstihly pouze Čína (+8,6 %) a Korejská republika (+ 8,6 %). Významným impulsem pro rozvoj zpracovatelského průmyslu v posledních letech je nepochybně příliv přímých zahraničních investic. V roce 2004 se tento příliv v porovnání s předchozím relativně slabým rokem téměř zdvojnásobil a dosáhl 114,7 mld. Kč (cca 4,463 mld. USD). Zásluhu na to měl hlavně osvědčený systém investičních pobídek, ale též kvalifikovaná pracovní síla, nízká míra inflace, solidní infrastruktura a příznivá geografická poloha ČR. Za posledních dvanáct let přilákala ČR do země přes jeden bilion korun od zahraničních firem. Konečně nutno zdůraznit, že růst zpracovatelského průmyslu pozitivně ovlivnil také vstup ČR do EU , který znamenal převzetí společné obchodní politiky unie, pomohl výrazně akcelerovat všechny základní ukazatele zahraničního obchodu a umožnil nalézt větší uplatnění našich výrobků i na trzích třetích zemí. Důležitou roli tu postupně začíná plnit i další zásadní aspekt využití prostředků ze strukturálních fondů v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP), který je zaměřen na podporu podnikatelského prostředí a rozvoj samotného podnikání. V současné době se ve státní správě dokončuje Národní klastrová strategie, která by měla rovněž napomoci hospodářskému rozvoji ve vybraných regionech a odvětvích. Klastry, což jsou regionálně propojené firmy a přidružené instituce (hlavně VŠ), by měly přispět ke zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Při jejich zakládání budou využity zahraniční praktické zkušenosti, nejen z Evropy, ale i zámoří, například Nového Zélandu. 23

2 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU I.2. Struktura zpracovatelského průmyslu podle OKEČ Ve shodě s odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ), která je totožná s mezinárodně platnou klasifikací NACE Rev. 1, se náš zpracovatelský průmysl dělí na celkem 14 subsekcí (sektorů dvoumístný, písmenný segment), 23 oddílů (odvětví dvoumístný číselný OKEČ) a na 103 skupin (oborů třímístný číselný OKEČ). Přehled subsekcí (sektorů) a oddílů (odvětví) zpracovatelského průmyslu ukazuje tabulka I.1. Tabulka I.1 Zpracovatelský průmysl podle OKEČ Kód OKEČ zkrácený název DA Průmysl potravinářský a tabákový 15 Výroba potravin a nápojů 16 Zpracování tabáku DB Textilní a oděvní průmysl 17 Textilní průmysl 18 Oděvní průmysl DC 19 Kožedělný průmysl DD 20 Dřevozpracující průmysl DE Papírenský a polygrafický průmysl 21 Výroba vlákniny, papíru a lepenky 22 Vydavatelství, tisk a reprodukce zvukových a obrazových nahrávek DF 23 Koksování a rafinérské zpracování ropy DG 24 Chemický a farmaceutický průmysl DH 25 Gumárenský a plastikářský průmysl DI 26 Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot DJ Výroba kovů a kovodělných výrobků 27 Výroba kovů včetně hutního zpracování 28 Kovodělný průmysl DK 29 Výroba strojů a zřízení DL Výroba elektrických a optických přístrojů 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů 31 Výroba elektrických strojů a přístrojů 32 Výroba radiových televizních a spojovacích zařízení 33 Zdravotnická technika, měřící přístroje, optika DM Výroba dopravních prostředků 34 Výroba dvoustopých motorových vozidel 35 Výroba ostatních dopravních zařízení DN Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 36 Nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl 37 Úprava druhotných surovin D Zpracovatelský průmysl Podíl jednotlivých sektorů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu v roce 2004 ukazuje graf I.1. Z grafu I.1 je patrné, že hlavní podíl na tržbách zpracovatelského průmyslu si dále udržují čtyři subsekce: výroba kovů a kovodělných výrobků (DJ, v roce 2004 podíl 17 %), výroba elektrických a optických přístrojů (DL/15,7 %) výroba dopravních prostředků (DM/15 %), průmysl potravinářský a tabákový (DA/11 %). 24

3 Zpracovatelský průmysl DM 15 % DL 15,7 % DN 4 % DK 8 % DA 11 % DB 3 % DC 0,3 % DJ 17 % DD 3 % DE 5 % DF 2 % DG 5 % DH 6 % DI 5 % Pozn.: údaje na bázi běžných cen Graf I.1 Podíly subsekcí na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004 Na tyto čtyři subsekce v roce 2004 připadlo 58,8 % z celkových tržeb zpracovatelského průmyslu, tj. o 1,3 procentní body více než v předchozím roce. Přitom proti roku 2003 došlo k přesunům mezi těmito subsekcemi na první místo se posunula subsekce DJ, díky mimořádné konjunktuře v obou odvětvích (v roce 2003 podíl 15 %, tedy o dvě procenta nižší) a druhé místo obsadila subsekce DL (v roce 2003 podíl 13,6 %, tedy o 2,1 % nižší), zásluhou vysoké dynamiky ve výrobě kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) a výrobě elektrických strojů a přístrojů (OKEČ 31). Naopak mírně oslabily zbývající dvě subsekce DM (v roce 2003 podíl 17 %, tedy o dvě procenta vyšší) a DA (v roce 2003/12 %). Zdaleka nejnižší podíl na celkových tržbách vykazuje subsekce DC Kožedělný průmysl. V roce 2004 to bylo jen 0,3 % (v roce 2003 rovněž 0,3 %), což potvrzuje přetrvávající krizi v odvětví, které nedokáže čelit silné zahraniční konkurenci a počet podnikatelských subjektů i výroba tu neustále klesají. Nízké Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Potravinářský a tabákový průmysl Textilní průmysl Oděvní průmysl Kožedělný průmysl Dřevozpracující průmysl Celulózopapírenský průmysl Polygrafický průmysl Koksování a zpracování ropy Chemický a farmaceut. průmysl Gumárenský a plastikář. průmysl Průmysl skla a stavebních hmot Hutnictví a zpracování kovů Kovodělný průmysl Výr. strojů a zařízení Výr. kancel. strojů a počítačů Výr. elektr. strojů a přístrojů Výr. radiov., televiz. a spoj. zaříz. Výr. přístr., regul. a automat. tech. Výr. dvoustopých motor. vozidel Výr. ostat. dopravních zařízení Nábytek a ostat. zprac. průmysl Zprac. druhotných surovin Pozn.: údaje v běžných cenách % % % Graf I.2 Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu v roce

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU podíly na tržbách mají rovněž subsekce DF (2 %), DB (3 %) a DD (3 %), tedy s výjimkou DF ty sektory, které jsou náročnější na pracovní sílu a v produktivitě práce patří k nejhorším. Pokud sledujeme vývoj tržeb v delším časovém horizontu z datových řad zjistíme, že nejvyšší dynamiku v kumulovaném indexu 2004/2000 vykazují odvětví náročná na výzkum a vývoj, kde se ve zvýšené míře angažoval zahraniční kapitál a která vytvářejí vyšší podíl účetní přidané hodnoty. Jsou to subsekce DM (např. odvětví OKEČ 34 index 143,4), subsekce DL (např. odvětví OKEČ 30, index 1637,0 ovšem z nízkého základu, odvětví OKEČ 32 index 215,9) a také subsekce DG, jejíž dynamický růst (index 185,1) je založen na subdodávkách pro automobilový, elektrotechnický a obalový průmysl. Stagnují nebo naopak klesají tržby v subsekcích DB a DC, které čelí největšímu konkurenčnímu tlaku, především z asijských zemí. I.3. Struktura zpracovatelského průmyslu podle počtu zaměstnanců Struktura zpracovatelského průmyslu podle počtu zaměstnanců je patrná z tabulky I.2 a grafu I.3. Tabulka I.2 Produkční charakteristiky v roce 2003 podle velikostních skupin (mil. Kč, osob) více než 1000 Tržby za prodej VV a S v b. c , , , , ,7 Účetní přidaná hodnota v b. c , , , , ,0 Počet zaměstnaných osob více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.3 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2003 Z tabulky I.2 lze zjistit, že v roce 2003 se na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb největší měrou podílela kategorie firem s 1000 a více zaměstnanci 31,9 % (v roce ,5 %) před kategorií zaměstnanců 28,9 % (v roce ,4 %). Velké podniky v roce 2003 tak vytvořily téměř 61 % z celkových tržeb. V případě účetní přidané hodnoty je rozvrstvení poněkud odlišné, nebo největší podíl realizovala kategorie zaměstnanců (28,2 %), zatímco v kategorii 1000 a více zaměstnanců to bylo jen 27,6 %. Je to vcelku logické, nebo ve skupině největších firem se často vyrábějí velkotonážní produkty, výrobky ve velkých sériích, zatímco v dalších kategoriích větší počet specialit, malotonážních produktů aj. Nejvyšší objem účetní přidané hodnoty na pracovníka byl v roce 2003 vytvořen 26

5 Zpracovatelský průmysl v kategorii firem s 1000 a více zaměstnanci 649,4 tis. Kč (v roce tis. Kč), naopak nejnižší v kategorii mikropodniků 0 9 lidí 232,3 tis. Kč (v roce tis. Kč). Nejvíce osob pracuje v kategorii středních podniků s zaměstnanci 25,1 %, dále v kategorii ,6 %, zatímco v kategorii 1000 a více 18,2 % a ve dvou kategoriích malých podniků 16 %, respektive 16,1 %. V žebříčku 100 nejvýznamnějších firem ČR za rok 2003 si udržela jasné prvenství ŠKODA AUTO, a.s. s (tržbami 4,566 mld. EUR), následována ČEZ, a.s. (2,663 mld. EUR) a společností TRANSGAS (1,746 mld. EUR). Tyto tři společnosti také figurují nejvýše v žebříčku první stovky středoevropských firem a to ŠKODA AUTO, a.s. na třetím místě, ČEZ, a.s. na desátém a TRANSGAS na místě šestnáctém. Ve stovce bychom dále našli holding UNIPETROL, a.s. (22. místo), ČESKÝ TELECOM, a.s., (23.), AGROFERT, a.s. (31.) a OKD (32.). Podle údajů Central European Capital a Čekia měla v rámci středoevropského regionu ČR jedno prvenství její firmy (ve stovce jich bylo 26), mají největší průměr tržeb (394 mil. EUR) z osmi sledovaných zemí. Na doplnění lze uvést, že jedničkou v tržbách byla v roce 2003 polská firma PKN ORLEN, která se stala vlastníkem státního podílu 63 % v holdingu UNIPETROL, a.s., s celkovými tržbami 7,6 mld. EUR. Ještě stručně k analýze trendu úpadků a likvidací ve zpracovatelském průmyslu v letech Z dostupných statistik vyplývá, že v této sekci bylo ve sledovaném období prohlášeno konkursů (dotkly se 92,5 tisíců zaměstnanců) a 411 likvidací (dopad na 46,4 tisíc osob). Nejvíce konkursů a likvidací bylo prohlášeno v odvětví OKEČ 28 Kovodělný průmysl (celkem 247 firem), dále v odvětví OKEČ 15 (221) a v odvětví OKEČ 20 (166). Příznivý hospodářský vývoj ČR by měl pokračovat i letos, i když odhady růstu se liší. Ministerstvo financí letos v květnu odhadovalo růst domácí ekonomiky na 4 % a v roce 2006 na 4,1 %, Česká národní banka ve svém odhadu udala poměrně široké rozpětí letos 3,6 až 4 % a v příštím roce dokonce 3,2 až 5,5 procenta. OECD je ve svých odhadech blíže prognóze Ministerstva financí (letos + 4,1 %, v roce 2006 o 4,3 %). I.4. Regionální struktura zpracovatelského průmyslu Regionální struktura zpracovatelského průmyslu za rok 2003 je podrobněji charakterizována v grafu I.4 a tabulce I.3 Z grafu I.4 a tabulky I.3 lze usoudit, že oproti minulým letům se situace příliš nezměnila, nebo prvenství si stále udržuje se značným odstupem Středočeský kraj, a to ve všech sledovaných ukazatelích tj. v tržbách (podíl 17,1 %, v roce %), účetní přidané hodnotě (14,7 %, v roce ,3 %) a v počtu zaměstnanců (11,3 %, v roce ,2 %). Důvodem je přítomnost největšího průmyslového podniku v ČR ŠKODA AUTO, a.s., dále silný chemický průmysl (ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., KAUČUK, a.s. atd.). Pozice tohoto regionu ještě letos posílí, nebo tu zahájila provoz další velká automobilka Toyota, Peugeot, Citroen Automobile (TPCA) v Kolíně. Druhé místo v žebříčku regionů si udržel Moravskoslezský kraj, jehož podíl ve všech třech ukazatelích se v roce 2003 pohyboval kolem jedenácti procent. Nezměnilo se ani pořadí na dalších místech, které patří krajům s rozvinutou průmyslovou základnou (Ústecký kraj 3. místo v tržbách, Jihomoravský kraj 4. místo, Pardubický kraj 5. místo a hlavní město Praha 6. místo). Poslední místa v žebříčku patří tradičně těm regionům, kde je zpracovatelský průmysl naopak nejméně rozvinutý Karlovarský kraj (podíl na tržbách 1,9 %), Liberecký kraj (4,8 %, pokles díky oslabení tradičního textilního průmyslu, Jihočeský kraj (5 %) a kraj Vysočina (5,1 %). 27

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách % % % Graf I.4 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2003 Tabulka I.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2003 Podíl v % Podíl v % Podíl v % Účetní Účetní Tržby za přidaná Zaměstnanci Tržby za přidaná Zaměstnanci ZP (mil. Kč, osob) VV a S hodnota VV a S hodnota hl. město Praha , , ,1 8,0 7,2 Středočeský kraj , , ,1 14,7 11,3 Jihočeský kraj , , ,0 5,5 6,2 Plzeňský kraj , , ,8 6,7 6,5 Karlovarský kraj , , ,9 2,4 2,8 Ústecký kraj , , ,3 7,4 6,6 Liberecký kraj , , ,8 5,5 5,6 Královéhradecký kraj , , ,6 5,8 6,4 Pardubický kraj , , ,5 5,9 6,6 kraj Vysočina , , ,1 5,7 6,0 Jihomoravský kraj , , ,7 8,6 10,1 Olomoucký kraj , , ,3 5,7 6,4 Moravskoslezský kraj , , ,3 11,2 10,9 Zlínský kraj , , ,4 7,0 7,3 Česká republika , , ,0 100,0 100,0 Poznámka: v důsledku dopočtových metod regionálních charakteristik může dojít k nepodstatným dchylkám při sčítání vlivem zaokrouhlování I.5. Hlavní ekonomické ukazatele Oproti minulým letům přinesl rok 2004 výraznější vzestup cen. Důvodem byl nejen prudký růst cen ropy, ale i některých dalších surovin a komodit. Přitom ceny průmyslových výrobců postupně zrychlova- 28

7 Zpracovatelský průmysl ly tempo meziročního růstu (z 0,9 % v prosinci 2003 na 7,7 % v prosinci 2004) a díky mimořádně vysoké úrovni ve II. pololetí (v říjnu 8,6 %) vyšplhaly na nejvyšší hodnoty od roku Enormní růst cen v odvětví základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (o 28,9 % v prosinci 2004), v odvětví koksu a rafinérského zpracování ropy (+ 46,2 %), ale i v sekci nerostných surovin (+ 14,2 %) reflektoval celosvětovou tendenci zvyšování cen surovin a významně ovlivnil hlavně ceny výrobků zpracovatelského průmyslu (+ 8,2 %). I.5.1 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik ve zpracovatelském průmyslu v letech dokumentují tabulky I.4 a I.5 (tržby za prodej výrobků a služeb v běžných a stálých cenách), tabulky I.6 a I.7 (účetní přidaná hodnota v běžných a stálých cenách) a tabulka I.8 (počet zaměstnaných osob), spolu s grafem I.5. K vývoji uvedených indikátorů lze stručně uvést: Tabulka I.4 Tržby za prodej výrobků a služeb v b. c. v letech (mil. Kč) * DA Průmysl potrav. a tabák , , , , ,2 DB Textilní a oděvní průmysl , , , , ,0 DC Kožedělný průmysl 9 675, , , , ,4 DD Dřevozpracující průmysl , , , , ,1 DE Papír. a polyg. průmysl , , , , ,8 DF Koksování a zprac. ropy , , , , ,5 DG Chemický a farm. průmysl , , , , ,6 DH Gumár. a plastik. průmysl , , , , ,0 DI Průmysl skla, stav. hmot , , , , ,0 DJ Výroba kovů a kov. výrob , , , , ,9 DK Výroba strojů a zařízení , , , , ,3 DL Výroba elektr. a opt. příst , , , , ,4 DM Výroba doprav. prostřed , , , , ,7 DN Zprac. průmysl. jinde neuv , , , , ,3 Zpracovatelský průmysl , , , , ,2 meziroční index (b. c.) x 111,9 101,3 105,7 114,9 kumulovaný index (b. c.) ,9 113,4 119,8 137,6 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulky I.4 a I.5 shodně potvrzují, že tempo růstu tržeb bylo v roce 2004 nejvyšší za sledované období v b.c. o 14,9 % a ve s.c. o 10,7 %. Největší zásluhu na tom měly subsekce DJ (meziroční index 2004/03 v b.c. 128,3; ve s.c. 135,3) a subsekce DM (meziroční index v b.c. 111,7; ve s.c. 111,2), tedy dva sektory s nejvyšším objemem tržeb, která loni prožívala období mimořádné konjunktury. Solidní byl i nárůst tržeb v odvětvích chemie v subsekci DG (meziroční index v b.c. 117,5; ve s.c. 109,2), subsekci DH (meziroční index v b.c. 114,7; v s.c. 114,0) a také v subsekci DK (meziroční index v b.c. 115,0; ve s.c. 112,7). V dalších subsekcích DE a DI se tempa blížila sedmi procentům, výrazně pomalejší pak byla v subsekci DD (index v b.c. 101,3) a subsekci DB (index v b.c. 100,7). Meziroční pokles byl zaznamenán pouze v subsekci DF (index v b.c. 86,5), což bylo způsobeno organizačními opatřeními přechodem na přepracovací rafinérii a již tradičně v subsekci DC (index v b.c. 98,3), která nedokáže čelit tlakům mezinárodní konkurence a nadále omezuje výrobu. Vysoký růst tržeb se příznivě promítl i do další základní produkční charakteristiky účetní přidané hodnoty, což potvrzují tabulky I.6 a I.7. 29

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.5 Tržby za prodej výrobků a služeb v s. c. v letech (mil. Kč) * DA Průmysl potrav. a tabák , , , , ,2 DB Textilní a oděvní průmysl , , , , ,0 DC Kožedělný průmysl 9 675, , , , ,6 DD Dřevozpracující průmysl , , , , ,8 DE Papír. a polyg. průmysl , , , , ,1 DF Koksování a zprac. ropy , , , , ,8 DG Chemický a farm. průmysl , , , , ,0 DH Gumár. a plastik. průmysl , , , , ,0 DI Průmysl skla, stav. hmot , , , , ,8 DJ Výroba kovů a kov. výrob , , , , ,5 DK Výroba strojů a zařízení , , , , ,4 DL Výroba elektr. a opt. příst , , , , ,1 DM Výroba doprav. prostřed , , , , ,2 DN Zprac. průmysl. jinde neuv , , , , ,3 Zpracovatelský průmysl , , , , ,8 meziroční index (s. c.) x 110,8 105,4 105,6 110,7 kumulovaný index (s. c.) ,8 116,8 123,3 136,5 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka I.6 Účetní přidaná hodnota v b. c. v letech (mil. Kč) * DA Průmysl potrav. a tabák , , , , ,5 DB Textilní a oděvní průmysl , , , , ,8 DC Kožedělný průmysl 3 280, , , , ,7 DD Dřevozpracující průmysl , , , , ,0 DE Papír. a polyg. průmysl , , , , ,9 DF Koksování a zprac. ropy 7 055, , , , ,5 DG Chemický a farm. průmysl , , , , ,9 DH Gumár. a plastik.průmysl , , , , ,8 DI Průmysl skla, stav. hmot , , , , ,9 DJ Výroba kovů a kov. výrob , , , , ,7 DK Výroba strojů a zařízení , , , , ,1 DL Výroba elektr. a opt. příst , , , , ,9 DM Výroba doprav. prostřed , , , , ,0 DN Zprac. průmysl. jinde neuv , , , , ,7 Zpracovatelský průmysl , , , , ,4 meziroční index (b. c.) x 110,7 100,4 107,7 113,3 kumulovaný index (b. c.) ,7 111,1 119,6 135,5 * předběžná hodnota V období se zvýšil objem účetní přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu o 35,5 % (v b.c.) respektive o 25 % (ve s.c.), přičemž v roce 2004 bylo meziroční tempo růstu vůbec nejvyšší (index v b.c. 113,3; ve s.c. 108,4). Výraznou měrou se na tomto příznivém vývoji podílely zejména subsekce s exportním zaměřením subsekce DK (index ve s.c. 125,3), subsekce DL (index ve s.c. 119,9) a subsekce DM (index ve s.c. 115,6). Dvojciferný nárůst ještě dosáhly subsekce DN (index ve s.c. 123,8) a DH (index ve s.c. 114,5). Meziroční propad objemu účetní hodnoty loni vykázaly pouze tři subsekce DJ (index ve s.c. 99,4), subsekce DA (index ve s.c. 98,7) a pravděpodobně též subsekce DF, kde však hodnota neodpovídá skutečnému vývoji v tomto odvětví. Ještě stručný komentář k ukazateli zaměstnanosti, jehož vývoj v letech naznačuje tabulka I.8. 30

9 Zpracovatelský průmysl Tabulka I.7 Účetní přidaná hodnota ve s. c. v letech (mil. Kč) * DA Průmysl potrav. a tabák , , , , ,1 DB Textilní a oděvní průmysl , , , , ,7 DC Kožedělný průmysl 3 280, , , , ,5 DD Dřevozpracující průmysl , , , , ,4 DE Papír. a polyg. průmysl , , , , ,7 DF Koksování a zprac. ropy 7 055, , , ,0 152,8 DG Chemický a farm. průmysl , , , , ,7 DH Gumár. a plastik.průmysl , , , , ,5 DI Průmysl skla, stav. hmot , , , , ,9 DJ Výroba kovů a kov. výrob , , , , ,3 DK Výroba strojů a zařízení , , , , ,4 DL Výroba elektr. a opt. příst , , , , ,0 DM Výroba doprav. prostřed , , , , ,8 DN Zprac. průmysl. jinde neuv , , , , ,0 Zpracovatelský průmysl , , , , ,8 meziroční index (s. c.) x 108,1 101,3 105,3 108,4 kumulovaný index (s. c.) ,1 109,5 115,3 125,0 * předběžná hodnota Tabulka I.8 Počet zaměstnaných osob v letech (osoby) * DA Průmysl potrav. a tabák DB Textilní a oděvní průmysl DC Kožedělný průmysl DD Dřevozpracující průmysl DE Papír. a polyg. průmysl DF Koksování a zprac. ropy DG Chemický a farm. průmysl DH Gumár. a plastik. průmysl DI Průmysl skla, stav. hmot DJ Výroba kovů a kov. výrob DK Výroba strojů a zařízení DL Výroba elektr. a opt. příst DM Výroba doprav. prostřed DN Zprac. průmysl. jinde neuv Zpracovatelský průmysl meziroční index x 103,3 97,0 98,5 99,5 kumulovaný index ,3 100,3 98,7 98,3 * předběžná hodnota Z tabulky I.8 je patrné, že od roku 2002 se počet zaměstnaných osob ve zpracovatelském průmyslu začal zvolna snižovat, i když v jednotlivých subsekcích je vývoj diferencovaný. Za období klesl počet zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu o ( 1,7 %), z toho nejvíce v subsekci DB ( ) a subsekci DC ( 9 386), tedy v odvětvích, kde řada podniků není schopna čelit zahraniční konkurenci a ruší se. Na opačné straně jsou subsekce, které těží naopak z mezinárodní konjunktury, prožívají investiční boom a zvyšují počet podnikatelských subjektů, často subdodavatelsky zaměřených. Sem se řadí zejména subsekce DL, kde během sledovaného období přibylo osob, dále subsekce DH ( ) a subsekce DM ( ). Vývoj tří základních produkčních charakteristik ilustruje také graf I.5. 31

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 140 % * Tržby za VV a S ZP Počet zaměstnaných osob ZP Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota Graf I.5 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Nákladové ukazatele (náklady celkem, v b.c. a osobní náklady v b.c.) se v letech vyvíjely v souladu s trendy uvedenými v tabulkách I.9 a I.10. Tabulka I.9 Náklady celkem v b. c. v letech (mil. Kč) * DA Průmysl potrav. a tabák , , , , ,3 DB Textilní a oděvní průmysl , , , , ,5 DC Kožedělný průmysl , , , , ,5 DD Dřevozpracující průmysl , , , , ,3 DE Papír. a polyg. průmysl , , , , ,5 DF Koksování a zprac. ropy , , , , ,9 DG Chemický a farm. průmysl , , , , ,1 DH Gumár. a plastik. průmysl , , , , ,5 DI Průmysl skla, stav. hmot , , , , ,0 DJ Výroba kovů a kov. výrob , , , , ,1 DK Výroba strojů a zařízení , , , , ,6 DL Výroba elektr. a opt. příst , , , , ,2 DM Výroba doprav. prostřed , , , , ,5 DN Zprac. průmysl. jinde neuv , , , , ,3 Zpracovatelský průmysl , , , , ,3 meziroční index (b. c.) x 107,9 101,4 101,6 115,3 kumulovaný index (b. c.) ,9 109,4 111,1 128,2 * předběžná hodnota Celkové náklady (tabulka I.9) meziročně vzrostly ve zpracovatelském průmyslu o 15,3 %. Přitom ve struktuře nákladů nadále dlouhodobě rostl podíl výkonové spotřeby, v roce 2004 dosáhl vůbec nejvyšší úrovně (68,2 %) za posledních šest let, při meziročním růstu o 1,3 procentního bodu. Ve srovnání s rokem 1999 se tento podíl zvýšil o 9,5 procentního bodu. Postupně naopak klesá podíl osobních nákladů loni se meziročně snížil o 0,6 procentního bodu na 10,8 % (v roce 1999 to bylo 11,9 %). Také podíl odpisů loni meziročně poklesl, a to o 0,4 procentního bodu na 5,1 % (v roce 1999 činil 5,6 %). Pokles zaznamenaly i ostatní náklady meziročně o 0,3 procentního bodu na 15,9 % (zatím nejvyšší podíl byl v roce 1999, téměř 24 %). 32

11 Zpracovatelský průmysl Tabulka I.10 Osobní náklady v b. c. v letech (mil. Kč) * DA Průmysl potrav. a tabák , , , , ,4 DB Textilní a oděvní průmysl , , , , ,1 DC Kožedělný průmysl 2 798, , , , ,1 DD Dřevozpracující průmysl 8 149, , , , ,4 DE Papír. a polyg. průmysl , , , , ,8 DF Koksování a zprac. ropy 1 195, , , , ,5 DG Chemický a farm.průmysl , , , , ,7 DH Gumár. a plastik. průmysl , , , , ,9 DI Průmysl skla, stav. hmot , , , , ,9 DJ Výroba kovů a kov. výrob , , , , ,3 DK Výroba strojů a zařízení , , , , ,3 DL Výroba elektr. a opt. příst , , , , ,1 DM Výroba doprav. prostřed , , , , ,5 DN Zprac. průmysl. jinde neuv , , , , ,0 Zpracovatelský průmysl , , , , ,0 meziroční index (b. c.) x 109,4 104,2 102,8 107,3 kumulovaný index (b. c.) ,4 113,9 117,1 125,7 * předběžná hodnota Nejvyšší meziroční nárůst celkových nákladů v roce 2004 vykázaly v subsekci DL (+35,2 %), subsekci DJ (+22,3 %), subsekci DH (+20,1 %) a subsekce DK (+ 19 %), tedy vesměs v sektorech, kde byla dynamika tržeb a účetní přidané hodnoty nejvyšší. V ostatních subsekcích tento nárůst většinou nepřekročil deset procent, ve dvou subsekcích objem celkových nákladů vykázal absolutní pokles v subsekci DC ( 4,9 %) a subsekci DB ( 2,6 %). Hlavním důvodem byla stagnace, respektive útlum v těchto zpracovatelských odvětvích. Osobní náklady (viz tabulka 10) podle údajů ČSÚ v uplynulém roce vzrostly v průmyslu o 6,7 %, při růstu ve všech třech sekcích, z toho v samotném zpracovatelském průmyslu o 7,3 %. Za období tento nárůst dosáhl 25,7 %. Z tabulky 10 je vidět, že po zpomalení v letech 2002 a 2003 přinesl loňský rok poměrně výrazný vzestup, což souvisí s nárůstem celkových nákladů a vyššími odvody na sociální a zdravotní pojištění. Vývoj osobních nákladů ve sledovaném období fakticky kopíroval trend ve vývoji celkových nákladů. Největší meziroční nárůst 2004/2003 vykázala subsekce DL (+ 5,5 %), subsekce DH (+15 %) a subsekce DJ (+10,2 %). V dalších odvětvích byl nárůst mírnější, většinou kolem 5 6 %, pouze ve dvou vykázali meziroční pokles v subsekci DB ( 6,4 %) a v subsekci DG ( 0,3 %). I.5.2. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj ukazatele produktivity práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a s.c. naznačují tabulky I.11 a I.12. Z obou tabulek vyplývá, že příznivý vývoj tohoto ukazatele pokračoval i v roce 2004, nebo meziroční nárůst proti předchozímu roku dosáhl za celé sledované období nejvyšší hodnoty (v b.c. +13,8 %, ve s.c. +9 %). Přitom produktivita práce z přidané hodnoty rostla prakticky ve všech odvětvích a pokles tentokrát nevykázala ani stagnující odvětví lehkého průmyslu (subsekce DB a DC). V b.c. zaznamenaly největší meziroční růst subsekce DF (+45,5 %), DG (+28,7 %), DJ (+24,6) a DK (+20,6 %), naopak nejnižší subsekce DA (+4,9 %) a DH (+0,5 %). Měřeno s. c. byl vývoj v roce 2004 poněkud odlišný, když největší nárůst vykázala subsekce DK (+27,2 %), DN (+26,2 %) a překvapivě též subsekce DB a DC (15,5 %, respektive 14,5 %). Pokud vyloučíme extrémní hodnotu vykázanou u subsekce DF (podle materiálu Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2004 klesla meziročně produktivita práce z tržeb v DF o 8,7 procentního bodu) pouze v subsekci DJ byla produktivita práce z přidané hodnoty pod úrovní roku 2003 ( 3,3 %). Výše tohoto ukazatele (s. c.) je do značné míry určována charakterem výroby a kromě energetiky byla i v minulém roce daleko nejvyšší v subsekci DF (1 869 tis. Kč/zaměstnance), také díky přechodu na přepracovací rafinérii Další místa v žebříčku patřila subsekcím DG (937,3 tis. Kč), DM (722,4 tis. Kč) a DI (627,5 tis. Kč). Na opačném konci žebříčku figurovaly subsekce náročné na pracovní sílu DC (208,6 tis. 33

12 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.11 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b. c. v letech (tis. Kč/pracovníka) * DA Průmysl potrav. a tabák. 389,5 427,3 462,4 478,3 501,8 DB Textilní a oděvní průmysl 202,0 214,1 219,6 236,3 264,9 DC Kožedělný průmysl 158,2 160,8 162,5 183,2 208,6 DD Dřevozpracující průmysl 184,8 207,5 239,7 246,6 281,7 DE Papír. a polyg. průmysl 443,4 464,9 451,5 492,1 526,2 DF Koksování a zprac. ropy 1 916,7 978,8 733, , ,0 DG Chemický a farm. průmysl 719,7 710,8 652,1 728,3 937,3 DH Gumár. a plastik. průmysl 413,8 422,0 472,0 534,3 537,0 DI Průmysl skla, stav. hmot 474,0 504,5 502,9 571,4 627,5 DJ Výroba kovů a kov. výrob. 321,0 343,8 362,6 396,7 494,2 DK Výroba strojů a zařízení 311,2 358,4 337,8 370,8 447,0 DL Výroba elektr. a opt. příst. 316,5 348,2 369,5 387,7 420,4 DM Výroba doprav. prostřed. 537,0 601,5 572,6 666,4 722,4 DN Zprac. průmysl jinde neuv. 236,6 250,2 294,7 290,0 345,9 Zpracovatelský průmysl 353,1 378,4 391,3 427,9 487,1 meziroční index (b. c.) x 107,2 103,4 109,4 113,8 kumulovaný index (b. c.) ,2 110,8 121,2 137,9 * předběžná hodnota Tabulka I.12 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty ve s. c. v letech (tis. Kč/pracovníka) * DA Průmysl potrav. a tabák. 389,5 387,2 395,4 415,2 425,3 DB Textilní a oděvní průmysl 202,0 202,4 214,5 233,6 269,9 DC Kožedělný průmysl 158,2 140,7 130,6 146,2 167,4 DD Dřevozpracující průmysl 184,8 216,7 236,8 219,0 235,1 DE Papír. a polyg. průmysl 443,4 473,8 463,9 489,9 528,2 DF Koksování a zprac. ropy 1 916, , , ,3 49,8 DG Chemický a farm. průmysl 719,7 709,8 755,0 829,5 933,9 DH Gumár. a plastik. průmysl 413,8 411,5 447,9 530,0 565,2 DI Průmysl skla, stav. hmot 474,0 484,9 513,0 595,8 667,5 DJ Výroba kovů a kov. výrob. 321,0 326,5 349,9 376,2 363,6 DK Výroba strojů a zařízení 311,2 346,5 318,0 335,5 426,7 DL Výroba elektr. a opt. příst. 316,5 342,2 361,8 339,1 386,8 DM Výroba doprav. prostřed. 537,0 595,4 576,0 661,7 744,7 DN Zprac. průmysl jinde neuv. 236,6 246,4 304,1 284,9 360,8 Zpracovatelský průmysl 353,1 369,6 385,7 412,4 449,4 meziroční index s. c. x 104,7 104,4 106,9 109,0 kumulovaný index s. c. 100,0 104,7 109,2 116,8 127,3 * předběžná hodnota Kč), DB (264,9 tis. Kč), DD (281,7 tis. Kč) a DN (345,9 tis. Kč), i když i ty vykázaly meziroční růst tohoto ukazatele o %. Nadále přitom platí, že i přes solidní růst produktivity práce v podnicích s českými vlastníky tyto subjekty citelně zaostávají za společnostmi pod zahraniční kontrolou (pouze % úrovně). Tržby posledně jmenovaných podle odhadů ČSÚ (v s.c.) loni meziročně stouply o 14,8 % a díky přílivu zahraničního kapitálu jejich výkonnost a konkurenceschopnost ještě posílila. Podíl soukromých firem pod zahraniční kontrolou na celkových tržbách průmyslu již dosáhl 52,8 %. Vývoje ukazatele podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě (b.c.) v letech přibližuje tabulka I.13 a graf I.6. 34

13 Zpracovatelský průmysl Tabulka I.13 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech ( ) * DA Průmysl potrav. a tabák. 0,492 0,478 0,481 0,479 0,490 DB Textilní a oděvní průmysl 0,658 0,676 0,686 0,656 0,612 DC Kožedělný průmysl 0,853 0,869 0,918 0,862 0,864 DD Dřevozpracující průmysl 0,602 0,552 0,517 0,485 0,454 DE Papír. a polyg. průmysl 0,471 0,500 0,530 0,501 0,500 DF Koksování a zprac. ropy 0,169 0,370 0,521 0,322 0,237 DG Chemický a farm. průmysl 0,367 0,385 0,448 0,425 0,354 DH Gumár. a plastik. průmysl 0,516 0,529 0,518 0,480 0,511 DI Průmysl skla, stav. hmot 0,445 0,451 0,466 0,444 0,434 DJ Výroba kovů a kov. výrob. 0,621 0,597 0,596 0,561 0,483 DK Výroba strojů a zařízení 0,686 0,664 0,742 0,712 0,635 DL Výroba elektr. a opt. příst. 0,588 0,556 0,578 0,576 0,584 DM Výroba doprav. prostřed. 0,485 0,451 0,510 0,465 0,454 DN Zprac. průmysl. jinde neuv. 0,636 0,630 0,576 0,600 0,543 Zpracovatelský průmysl 0,545 0,538 0,558 0,533 0,505 * předběžná hodnota % * Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Produktivita práce z účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s. c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b. c. *předběžná hodnota Graf I.6 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech Jak je zřejmé z tabulky I.13, hodnota tohoto ukazatele (výjimkou byl pouze extrémní rok 2002, kdy zemi postihly katastrofální povodně) má klesající trend (2004/2003 pokles o 5,3 %). V loňském roce největší snížení vykázaly subsekce DF ( 26,4 %), DG ( 16,7 %), DJ ( 13,9 %) a DK ( 10,8 %), naopak nárůst subsekce DH (+ 6,5 %) a DA (+ 2,3 %). Pozitivně možno hodnotit, že vysoký růst produktivity práce ve zpracovatelském průmyslu, který předstihl růst nominálních mezd a zrychlující růst cen průmyslových výrobců, se projevil snížením jednotkových mzdových nákladů nominálních i reálných. V rámci zpracovatelského průmyslu přitom stouply nominální jednotkové mzdové náklady jen ve čtyřech subsekcích, výrazněji v DF (+ 14,9 %) a mírně pak v subsekcích DA, DC a DD. 35

14 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU I.6. Ukazatele výzkumu a vývoje Základní charakteristiky výzkumu a vývoje ve zpracovatelském průmyslu ČR v roce 2003 ukazuje tabulka I.14. Porovnáním s předchozím rokem 2002 zjiš ujeme, že celkové vnitřní výdaje v rámci zpracovatelského průmyslu stouply v roce 2003 o 7,5 % na více než 12,5 mld. Kč, z toho výdaje z veřejných prostředků o téměř 15 % na 678,3 mil. Kč. Oproti minulým létům to znamená určité zlepšení (od r se tyto výdaje pohybují kolem 10,5 do 11,7 mld. Kč a výdaje ze státních prostředků kolísají od 500 do 630 mil. Kč), ovšem pro výraznější stimulaci výzkumu a vývoje je to stále částka nedostatečná. Tradičně daleko největším příjemcem těchto prostředků je výroba kovových výrobků, strojů, přístrojů, zařízení a dopravních prostředků (v roce 2003 přes 9,8 mld. Kč, nárůst proti roku 2002 o 11,4 %). Téměř 1,5 mld. Kč bylo investováno do odvětví spadajících do tzv. velké chemie (subsekce DF, DG a DH), což znamenalo nárůst proti roku 2002 o šest procent. Z celkové sumy veřejných prostředků určených na výzkum a vývoj získali nejvíce rovněž výrobci kovových výrobků, strojů, zařízení a dopravních prostředků 487,1 mil. Kč (71,8 %), z toho téměř 215 mil. Kč připadlo na výrobu a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených. Je všeobecně známou skutečností, že Česká republika poskytuje méně prostředků na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu, než činí průměr zemí EU. Koncem února 2005 vydal EUROSTAT zprávu o výdajích na výzkum a vývoj v rámci EU, kde hlavním ukazatelem (za rok 2003) byla tak zvaná intenzita výzkumu a vývoje, která je definována jako procentní podíl výdajů na výzkum a vývoj na hodnotě HDP (veřejné i soukromé výdaje). Tomuto žebříčku dominují tři skandinávské země Švédsko (4,3 %), Finsko (3,5 %) a Dánsko (2,6 %), následované SRN (2,5 %), nad průměrem EU 25 (1,9 %) jsou ještě Belgie, Francie a Rakousko, těsně pod průměrem pak Nizozemsko, Velká Británie a Lucembursko, po nichž následuje Slovinsko (1,5 %) a na dvanáctém místě ČR (1,35 %). Podobně zaostáváme i v dalším ukazateli počet výzkumných pracovníků na 1000 pracovních míst, kde průměr EU 15 byl v roce ,7, ovšem ve Finsku 14,7 a v USA a Japonsku 10, zatímco u nás jen 3,1. Z toho lze usuzovat, že naši výzkumníci by museli mít dvoj až trojnásobnou invenční kapacitu, aby pomohli zemi dostat se k vyššímu podílu high tech výrobků, nežli je tomu dosud. Přesto lze konstatovat, že v poslední době se situace v této oblasti začíná zlepšovat. Kupříkladu byly uzákoněny daňové úlevy pro firmy investující do výzkumu a vývoje. Zlepšují a korigují se proporce mezi financováním různých typů výzkumu a zavádí se přísnější a důslednější hodnocení výsledků. Připravuje se inovační politika a počátkem června vláda schválila sedm dlouhodobých priorit výzkumu a vývoje, na něž hodlá stát poskytovat zhruba čtvrtinu peněz z veřejných prostředků (ekologie, molekulární biologie, energetika, nové materiály, strojírenství, bezpečnostní systémy a deset výrobků budoucnosti). Celkové výdaje na výzkum a vývoj ČR mají stoupnout z letošních 17 mld. Kč na 30 mld. Kč (z 0,6 % HDP na 1 % HDP) v roce 2010 na základě slibu, který byl dán Bruselu. Na podporu těchto cílů existuje také několik programů kupříkladu Program na podporu rozvoje technologických center a center strategických služeb kde konci ledna 2005 byly MPO posuzovány záměry 39 společností, které mají zájem získat podporu pro založení technologických center (např. Panasonic, Rieter, Honeywell aj.) a 19 firem v oblasti strategických služeb (např. ExxonMobil, Accenture, DHL atd.). Firmy předpokládají v průběhu příštích pěti let proinvestovat více než 12,5 mld. Kč a vytvořit přes 11 tisíc nových pracovních míst. Podporu těchto projektů zatím získalo 23 firem v oblasti technologických center a 8 firem v oblasti strategických služeb. Dále je to Program podpory inovačních center Program OPPP INOVACE, jehož cílem je pomocí zvýhodněných dotací a úvěrů podpořit realizaci projektů zaměřených na zvýšení technických a užitných hodnot výrobků a služeb. V roce 2004 bylo v této oblasti přijato celkem 88 projektů, z nichž některé již doporučily hodnotitelské komise k realizaci. K akceleraci výzkumu a vývoje by měla přispět také podpora vědy a podnikání z prostředků EU na období 2007 až 2013, kterou ve svém finančním návrhu připravila EU v dubnu Zde se navrhuje vyčlenit 93 miliard EUR, přičemž základním krédem je méně investovat do zemědělství a více se orientovat na konkurenceschopnou ekonomiku, inovace a vzdělávání. Experti věří, že se tento návrh podaří při schvalování rozpočtu prosadit. 36

15 Zpracovatelský průmysl Tabulka I.14 Celkové vnitřní výdaje na výzkum a vývoj v rámci ZP v tis. Kč za rok z toho Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) Vnitřní z veřejných výdaje prostředků Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků, výroba z usní a výrobků z usní Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Zprac. dřeva, výroba dřev. výr. kromě nábytku, výr. vlákniny, papíru a výr. z papíru; vydav. a tisk Zprac. dřeva, výr. dřevařských, korkových, prout. a slam. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba koksu, jad. paliv, raf. zprac. ropy; výoba. chemických látek, léčiv; výr. pryžových a plast. výr Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken Výroba chemických látek, přípravků a chemických vláken (kromě léčiv) Výroba léčiv, chem. látek, rostl. přípravkůa dalších prostředků pro zrav. účely Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů a hutních výrobků Výroba železa, oceli a jejich jiné hutní zpracování a jejich odlévání Výroba a hutní zpracování neželezných kovů a jejich odlévání Výroba kovových výrobků, strojů, přístrojů, zařízení a dopravních prostředků Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků (kromě strojů a zařízení) Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení jinde neuvedených Výroba radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů Výroba elektronek a jiných elektrotechnických součástek Výroba rozhlasových a televizních vysílačů a přijímačů Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Stavba a opravy lodí a člunů Výroby a opravy letadel a kosmických lodí Výroby a opravy železničních a tramvajových lokomotiv a jiných dopr. zařízení Výroba nábytku; ostatní zpracovatelský průmysl Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Recyklace druhotných surovin D Zpracovatelský průmysl celkem Pramen: ČSÚ *Pozn: všechna OKEČ zde nejsou uvedena z důvodu ochrany individuálních dat. 37

16 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU I.7. Zahraniční obchod Základní tendence v zahraničním obchodu s výrobky zpracovatelského průmyslu v letech , s důrazem na vývoj v roce 2004, jsou popsány v kapitolách I.7.1 a I.7.2. I.7.1. Vývoj zahraničního obchodu Obchodní výměna zboží má mimořádný význam pro ekonomický rozvoj země. Loňský rok byl v tomto směru mimořádně úspěšný, nebo export výrobků zpracovatelského průmyslu (SKP) meziročně stoupl o více než 25 %, zatímco dovoz o 21,3 %, takže kladné saldo obchodní bilance se proti předchozímu roku zvýšilo o téměř 52 mld. Kč. Podíl obratu našeho zahraničního obchodu na světovém obchodu loni dosáhl 0,7 % a za posledních deset let se zdvojnásobil. O důležitosti zahraničního obchodu pro náš stát svědčí též vysoký podíl hodnoty exportu na HDP (v b.c. 62,3 %; u dovozu 63,1 %), což představuje meziroční růst o 8,5 procentního bodu, respektive 6,6 %. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP v letech ukazuje tabulka I.15. Tabulka I.15 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , ,5 Dovoz , , , , ,1 Saldo , , , , ,4 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 Vývoz x 113,9 98,9 109,1 125,1 Dovoz x 112,4 96,8 108,8 121,3 Pramen: Statistika GŘC Z této tabulky a další podrobnější analýzy lze určit následující tendence v zahraničním obchodu (dle SKP): obrat zahraničního obchodu v odvětvích zpracovatelského průmyslu vzrostl v roce 2004 v porovnání s předchozím rokem o 23,2 % na 3 259,8 mld. Kč, přičemž nárůst exportu byl o 3,8 procentního bodu vyšší než u dovozu; za období export stoupl o 53,7 %, zatímco import jen o 43,6 %, díky rychlejšímu tempu vývozu než dovozu; v roce 2002 bylo ve zpracovatelském průmyslu poprvé zaznamenáno kladné saldo 5 mld. Kč a v uplynulém roce dosáhlo již 60,4 mld. Kč; v roce 2004 měla ČR kladné saldo v průmyslu se všemi rozhodujícími obchodními partnery, tj. SRN (+75,3 mld. Kč), Slovenskem (+51,5 mld. Kč) a Rakouskem (+31,4 mld. Kč), naopak největší deficit jsme loni vykázali s asijskými státy Čínou ( 80,8 mld. Kč), Japonskem ( 49,2 mld. Kč) a také s Ruskem ( 46,7 mld. Kč); rozhodující vliv na příznivý vývoj obchodní bilance měl obchod se stroji, elektrickými a optickými přístroji, kovodělnými výrobky a dopravními prostředky; vývoz ze subsekce DL (OKEČ 30 33) dosáhl 391,9 mld. Kč (+31,3 %) a ze subsekce DM (OKEČ 34 35) 292,2 mld. Kč (+21,2 %); výrazný nárůst byl zaznamenán i v subsekci DK (OKEČ 29) a to 25,7 % na 215,8 mld. Kč, respektive v subsekci DJ (OKEČ 27 28) o jednu třetinu na 223,8 mld. Kč; tyto čtyři subsekce se podílely na exportu ze dvou třetin (67,7 %); největšími tuzemskými vývozci byly v roce 2004 firmy: ŠKODA AUTO (131,1 mld. Kč), FOXCONN CZ (46,7 mld. Kč) a UNIPETROL (30,3 mld. Kč); ve struktuře importu byly v roce 2004 největšími dovozci tytéž subsekce, tj. DL (380,5 mld. Kč, nárůst proti roku 2003 o 19,9 %), subsekce DJ (211,1 mld. Kč, nárůst o 34,1 %), subsekce DK (200,3 mld. Kč, nárůst o 16,9 %) a subsekce DM (189,6 mld. Kč, nárůst o 18 %); největší záporné saldo v loňském roce vykázala subsekce DG ( 83,4 mld. Kč), nutno však mít na zřeteli, že v tomto objemu jsou zahrnuty dovozy i pro ostatní odvětví; pokud by se započítávaly jen dovozy pro vlastní spotřebu odvětví, její saldo by bylo naopak kladné částkou 37,5 mld. Kč; dovoz pro aktivní zušlech ovací styk má od roku 2001 sestupnou tendenci, v loňském roce dosáhl 38

17 Zpracovatelský průmysl 199,9 mld. Kč a ve srovnání s předcházejícím rokem se snížil o téměř jednu čtvrtinu ( 24,3 %); ještě výrazněji poklesl vývoz AZS o 27,4 % na 266,1 mld. Kč; exportní výkonnost zpracovatelského průmyslu (SKP 15 37) ve sledovaném období postupně rostla z 43,8 % v roce 2000 na 51,9 % v roce 2004; v minulém roce vykázala vůbec nejvyšší exportní výkonnost subsekce DL (81,1 %), následována subsekcí DM (77,6 %) a subsekcí DN (nábytek, ostatní zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 67,7 %); hodnotu 50 % překročily ještě subsekce DH (54,5 %), DK (54,7 %), DD (54 %), DB (52,5 %) a DC (52 %); naopak nejnižší hodnotu tohoto ukazatele vykázaly subsekce DA (10,9 %) a subsekce DF (11,9 %); naopak dovozní náročnost, která se pohybovala v minulých letech většinou kolem %, v loňském roce podstatně vzrostla na 36,2 %; přes padesát procent se vyšplhala v subsekcích DL (60 %), DB (56,2 %), DM (55,4 %), DF (53,2 %) a DC (52 %), naopak pod dvacet procent dosáhly subsekce DD (13,4 %), DA (13,8 %) a DI (19 %); podíl high tech výrobků ve vývozu v uplynulém roce mírně poklesl (o polovinu procentního bodu) na 11,9 % a v případě dovozu o 0,9 p. b. na 15 %. Schodek bilance této výrobkové skupiny se meziročně snížil o 1,4 mld. Kč na 56,7 mld. Kč; pozitivně lze hodnotit, že výrazně vzrostl export elektrotechnických výrobků a vědeckých přístrojů; největší exportní položkou v této skupině byla výpočetní technika (100,2 mld. Kč) s vysoce kladným saldem 18,3 mld. Kč; naopak v dovozu byly největší položkou výrobky telekomunikace a elektroniky (100,2 mld. Kč), kde činil deficit 47,7 mld. Kč a byl ve skupině high tech zdaleka největší; ve struktuře podle stupně finalizace v roce 2004 došlo k minimálním změnám ve vývozu se mírně zvýšil podíl výrobků s nižším stupněm zpracování (potraviny, suroviny, polotovary) na 12,6 % (+0,4 %) a o stejnou hodnotu klesl podíl výrobků s vyšším stupněm zpracování (strojírenství a elektrotechnické výrobky, ostatní finální produkty) na 87,4 %; v dovozu byl vývoj opačný, nebo naopak posílil podíl strojírenských a elektrotechnických výrobků na 80,2 % (+0,2 %) na úkor skupiny výrobků s nižším stupněm zpracování; dosavadní vývoj zahraničního obchodu (podle výsledků leden duben) naznačuje, že by příznivý trend mohl pokračovat i letos, i když zatím není jasné, jak se projeví problémy s euroústavou a oslabování eura vůči dolaru; přebytek obchodní bilance ČR v dubnu 2005 dosáhl přes 5 mld. Kč a za čtyři měsíce téměř 25 mld. Kč, což je nejlepší výsledek za posledních dvanáct let a k příznivému vývoji jistě přispěje i nedávné spuštění linky v kolínské automobilce TPCA. I.7.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu (SKP 15 36) ukazuje graf I.7. Z grafu I.7 je patrné, že teritoriální struktura je stabilizovaná a naším suverénně největším obchodním partnerem byla v roce 2004 SRN (obrat 1 148,7 mld. Kč, kladné saldo 59,4 mld. Kč), před Slovenskem (obrat 221,3 mld. Kč, kladné saldo 42,1 mld. Kč) a Rakouskem (obrat 162,5 mld. Kč, kladné saldo 24,3 mld. Kč). Z evropských států máme vysoké záporné saldo z Itálie ( 16,5 mld. Kč), naopak kladné saldo s Polskem (+ 11,2 mld. Kč). V porovnání s předcházejícím rokem se ve zpracovatelském průmyslu výrazně rozšířila obchodní výměna se všemi rozhodujícími partnery. Nejvíce přitom vzrostla se SRN (obrat se zvýšil proti roku 2003 o 19,8 %, kladné saldo o 31,3 mld. Kč), se Slovenskem (obrat stoupl o 28,6 %, kladné saldo o 13,5 mld. Kč) a s Rakouskem (obrat vzrostl o 19,8 %, kladné saldo o 10,2 mld. Kč). Pro doplnění lze uvést, že dovoz z Číny meziročně vzrostl o více než 19 % a přiblížil se 89 mld. Kč, což tuto zemi řadí mezi dovozci do ČR na čtvrté místo za SRN, v těsném závěsu za Slovenskem a Itálií. S Čínou, Japonskem, Ruskem, Itálií a Tchajwanem máme největší deficit obchodní bilance. 39