VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK, PŘÍPRAVKŮ, LÉČIV A CHEMICKÝCH VLÁKEN DG. 9. Výroba chemických výrobků - OKEČ Charakteristika odvětví

Transkript

1 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK, PŘÍPRAVKŮ, LÉČIV A CHEMICKÝCH VLÁKEN DG Výroba chemických výrobků 9. Výroba chemických výrobků - OKEČ Charakteristika odvětví Chemický a farmaceutický průmysl (DG) plní v rámci zpracovatelského průmyslu nezastupitelnou roli, neboť jeho výrobky se uplatňují prakticky ve všech oblastech naší ekonomiky. V souladu s mezinárodní klasifikací NACE Rev. 1 se dělí na sedm výrobkových oborů (viz graf 9.1), kde tři pětiny tržeb připadají na výrobu základních chemických látek, 17 na výrobu léčiv, 10 na výrobu pracích, čistících a kosmetických prostředků a 9 na společný obor výroby chemických specialit a chemických vláken. Podstatně nižší podíly představují zbývající dva obory - výroba nátěrových hmot (4 ) a výroba pesticidů a agrochemikálií (1 ). V roce 2005 se odvětví DG podílelo na vytvořené přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu 5,9 (v roce 2004 to bylo 6,1 ), na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb 5,6 (v roce 2004 to bylo 5,8 ) a na počtu zaměstnaných osob 3,1, stejně jako v roce předcházejícím Výroba pesticidů a agrochemikálií Výroba nátěrových hmot a tmelů Výroba léčiv a jiných produktů Výroba čisticích a kosmetických prostředků Výroba ostatních chemických produktů a vláken Výroba základních chemických látek 60 Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 9.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Rok 2005 byl pro odvětví DG, stejně jako ten předchozí, úspěšný a odvětví si udrželo své postavení z předcházejících let, i když podíl na tržbách a účetní přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu oproti předcházejícímu roku mírně poklesl, zatímco podíl na počtu zaměstnanců stagnoval na úrovni roku 2004 tj. 3,1. V roce 2005 bylo v odvětví DG poskytnuto malým a středním podnikům celkem sedm záruk v celkové částce 80 mil. Kč. Ve všech případech šlo o cenově zvýhodněné záruky. 161

2 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 9.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Hlavní produkční charakteristiky odvětví DG za rok 2004 v rozdělení do pěti velikostních kategorií podniků přibližuje tabulka 9.1 a graf 9.2 Tabulka 9.1 Produkční charakteristiky v roce 2004 podle velikostních skupin - OKEČ 24 (mil. Kč, osob) Více než 1000 Tržby za prodej V a S v b.c , , , , ,5 Účetní přidaná hodnota v b.c , , , , ,8 Počet zaměstnaných osob ,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0, více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 9.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2004 Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že také v našem chemickém průmyslu mají dominantní postavení velké chemické podniky s více než 250 zaměstnanci. Tyto dvě kategorie se na tržbách odvětví DG v roce 2004 podílely celkem 73, v roce ,3, na účetní přidané hodnotě 76,1 (v roce ,7 ), avšak na počtu zaměstnaných osob pouze 64,3 (v roce 2003 byl tento podíl stejný). Ve výkonnosti, měřeno vytvořenou přidanou hodnotou na pracovníka, si v roce 2004 vedly nejlépe podniky v kategorii 1000 a více osob, kde uvedený ukazatel dosáhl vysoké hodnoty tis. Kč/zam. a podniky v kategorii osob, kde to bylo 920,2 tis. Kč/zam. Naopak podstatně nižší byla hodnota tohoto ukazatele v kategorii mikropodniků 0-9 zaměstnanců a to 653 tis. Kč/zam. a v kategorii malých podniků s zaměstnanci, kde bylo dosaženo v průměru jen 576 tis. Kč/zam. Ve všech pěti kategoriích se v porovnání s předchozím rokem tento ukazatel zvýšil. V celostátních hodnoceních figurují na předních místech také některé chemické firmy. Tak v žebříčku All Stars za rok 2005 skončila na třetím místě farmaceutická společnost Zentiva a.s., která současně s tím získala první místo v kategorii Chemický, farmaceutický, gumárenský a plastikářský průmysl. V žebříčku Czech TOP 100 obsadil za rok 2005 třetí místo v objemu tržeb petrochemický holding UNIPETROL a.s. a do tohoto žebříčku by se prosadily i jeho dceřiné společnosti CHEMOPETROL a.s., KAUČUK a.s. Mezi největší domácí exportéry se loni zařadila společnost UNIPETROL a.s., která vyvezla výrobky za 34,5 mld. Kč. Ve světových žebříčcích ovšem zatím žádná z českých chemických společností nefiguruje, neboť i ta největší, CHEMOPETROL a.s. (tržby v roce ,2 mld. Kč), by se nedostala ani do první stovky a celý holding UNIPETROL (včetně rafinérií) by skončil až na konci druhé padesátky. 162

3 9.4. Regionální struktura odvětví Výroba chemických výrobků Regionální struktura odvětví DG za rok 2004 v rozdělení do 14 územních správních celků je zachycena v grafu 9.3. Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 9.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2004 Z grafu 9.3 je zřejmé, že rozvrstvení chemického průmyslu v ČR je nerovnoměrné a zřetelnou převahu zpravidla mají regiony, kde má chemie nejdelší tradici. Prvenství si udržuje Ústecký kraj, který se na tržbách ve sledovaném roce podílel 28 (v ), na vytvořené účetní přidané hodnotě 25 (v ) a na počtu zaměstnanců 17 (v ). Druhé místo patří Středočeskému kraji (podíl na tržbách 22, na přidané hodnotě 15, na počtu zaměstnanců 12 ). Na dalších místech figuroval Moravskoslezský kraj a hlavní město Praha, shodně s desetiprocentním podílem na celkových tržbách odvětví. Naopak nejnižší zastoupení mají v této struktuře kraje s nedostatečně rozvinutou chemií - Plzeňský, Liberecký, Královehradecký kraj a Vysočina, všechny cca pouze s jednoprocentním podílem na celkových tržbách Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Vývoj cenových indexů v jednotlivých výrobkových oborech odvětví DG za období 2000 až 2005 nabízí tabulka 9.2. Z tabulky 9.2 vyplývá, že po prudkém nárůstu cen v roce 2004, způsobeném především ropou a ropnými produkty, se v minulém roce situace uklidnila. Výraznější meziroční nárůst cen vykázal jen obor 24.3 nátěrové hmoty (+5,9 ) a obor chemických specialit 24.6 (+3,3 ), zatímco v ostatních oborech zvýšení cen nepřekročilo 2. V případě oborů 24.1 a 24.5 došlo dokonce k meziročnímu poklesu o 1,5, respektive 3,5. Přestože světové ceny ropy a vstupních surovin rostly i loni, na výsledcích 163

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 9.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech meziroční index () 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 SKP ,9 95,7 102,0 119,2 98,5 SKP ,1 100,8 100,0 96,6 101,8 SKP ,3 103,2 103,8 102,6 105,9 SKP ,1 102,5 100,5 100,7 96,5 SKP ,5 100,6 98,6 97,1 101,4 SKP ,0 105,1 100,5 109,8 103,3 SKP ,7 94,6 99,3 105,0 100,3 SKP 24 95,0 98,7 101,3 110,6 99,7 hospodaření podniků se to příliš neprojevilo a vyšší ceny petrochemických produktů pomohly udržet příznivé marže Základní produkční charakteristiky Vývoj rozhodujících produkčních charakteristik za období zachycují tabulky 9.3 až 9.5 a graf 9.4. Z uvedených tabulek lze zjistit, že odvětví DG se v uplynulých šesti letech vyvíjelo následovně: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) po čtyřleté stagnaci zaznamenaly v posledních dvou letech nárůst. Platí to zejména o roku 2004 (+16,6 ), avšak i loňský výsledek lze hodnotit jako úspěšný. Pozitivně loni situaci ovlivnila vysoká poptávka po chemických produktech jak v tuzemsku tak v zahraničí, časový posun při tvorbě cen v období růstu cen surovin, u některých společností se podařilo zabezpečit levnější finanční zdroje a některým firmám pomohl prodej emisních povolenek. Výrazný růst tržeb v oboru 24.5 lze vysvětlit tím, že do tržeb již jsou v plném rozsahu započteny výsledky největšího výrobce pracích a čistících prostředků - firmy Procter and Gamble - Rakona. Meziroční nárůst tržeb ve všech oborech překročil dvě procenta, s výjimkou oboru 24.3, kde poklesly o 3,3. Nejvyšší dynamiky v růstu tržeb dosáhl obor 24.4 (+12,9 ), hlavně díky příznivým výsledkům naší největší farmaceutické firmy Zentiva a.s. a rovněž obor 24.7 s nárůstem o 10,6, kde se úspěšně rozvíjí produkce polypropylenových vláken. Méně příznivě se v loňském roce vyvíjel ukazatel účetní přidané hodnoty (ve s.c.), kdy její objem meziročně stoupl jen o 1,1. Hlavní podíl na tomto pomalém růstu měl pokles v oboru 24.1 (-1,4 ), kde se z celkové sumy loni vytvářelo přes 58 přidané hodnoty. Tento propad byl kompenzován vysokým nárůstem v oboru 24.4 (+14,4 ). V ostatních pěti oborech byl meziroční růst či pokles minimální. Počet zaměstnaných osob v odvětví, po několika letech trvalého poklesu, loni vzrostl o 1,3 (541 osob), což bylo způsobeno především zvýšením počtu podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci v roce 2005 o 17 jednotek - na 220. Odvětví DG si i nadále udržuje čelnou pozici v ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty ve s.c. V roce 2005 to bylo 891,6 tis. Kč/zam., když jej předstihly jen subsekce DM a DF. Vývoj v oblasti produkčních nákladů (náklady celkem v b.c. a osobní náklady v b.c.) je zachycen v tabulkách 9.6 a

5 Výroba chemických výrobků Tabulka 9.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a ve s.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , ,3 OKEČ ,7 945, , , , ,3 OKEČ , , , , , ,2 OKEČ , , , , , ,3 OKEČ , , , , , ,0 OKEČ , , , , , ,3 OKEČ , , , , , ,1 OKEČ , , , , , ,5 meziroční index (b.c.) x 99,0 92,6 102,5 125,4 108,1 kumulovaný index (b.c.) 100,0 99,0 91,7 94,0 117,9 127,4 (mil. Kč) s. c * OKEČ , , , , , ,7 OKEČ ,7 949, , , , ,3 OKEČ , , , , , ,2 OKEČ , , , , , ,6 OKEČ , , , , , ,4 OKEČ , , , , , ,8 OKEČ , , , , , ,5 OKEČ , , , , , ,5 meziroční index (s.c.) x 100,1 101,0 101,4 116,6 105,6 kumulovaný index (s.c.) 100,0 100,1 101,2 102,6 119,7 126,4 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 9.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , ,4 OKEČ ,2 288,3 390,9 418,8 447,2 434,0 OKEČ , , , , , ,7 OKEČ , , , , , ,0 OKEČ , , , , , ,6 OKEČ , , , , , ,4 OKEČ ,5 673,9 650,3 898, , ,7 OKEČ , , , , , ,8 meziroční index (b.c.) x 97,5 92,1 108,0 119,5 100,9 kumulovaný index (b.c.) 100,0 97,5 89,8 97,0 115,9 116,9 (mil. Kč) s. c * OKEČ , , , , , ,8 OKEČ ,2 288,0 418,6 439,3 449,6 423,9 OKEČ , , , , , ,3 OKEČ , , , , , ,7 OKEČ , , , , , ,3 OKEČ , , , , , ,5 OKEČ ,5 707,5 813, , , ,1 OKEČ , , , , , ,6 meziroční index (s.c.) x 97,4 106,8 106,3 103,4 101,1 kumulovaný index (s.c.) 100,0 97,4 104,0 110,5 114,2 115,6 * předběžná hodnota, stálé ceny roku

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 9.5 Počet pracovníků v letech (osoby) * OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ meziroční index x 98,8 100,4 96,7 96,1 101,3 kumulovaný index 100,0 98,8 99,1 95,9 92,1 93,3 * předběžná hodnota * * Počet zaměstnaných osob OKEČ 24 Tržby za VV a S OKEČ 24 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S ZP * Účetní přidaná hodnota OKEČ 24 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Graf 9.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Tabulka 9.6 potvrzuje, že v uplynulém roce pokračoval trend z předchozích let, tj. nárůst nákladů, což souvisí s příznivým rozvojem odvětví DG. Celkové náklady přitom nejvýrazněji vzrostly ve dvou nejvíce exponovaných oborech (+8,2 ) a 24.4 (+15,3 ) a dále v oboru 24.6 (+29 ). V ostatních oborech byly nárůsty již méně výrazné či nulové. Z tabulky 9.7 lze zjistit, že tempo růstu osobních nákladů (v b.c.) se v uplynulém roce mírně zpomalilo (+ 4,4 ) a významnější nárůst vykázaly obory 24.4 (+ 11,7 ) a 24.6 (+24,2 ). Naopak v největším oboru 24.1 tyto náklady meziročně mírně poklesly (-2,1 ), což do určité míry souvisí s pokračující restrukturalizací v některých významných chemických společnostech. 166

7 Výroba chemických výrobků Tabulka 9.6 Náklady celkem v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , ,6 OKEČ , , , , , ,2 OKEČ , , , , , ,7 OKEČ , , , , , ,3 OKEČ , , , , , ,6 OKEČ , , , , , ,6 OKEČ , , , , , ,6 OKEČ , , , , , ,6 meziroční index (b.c.) x 97,6 98,2 99,1 117,1 109,5 kumulovaný index (b.c.) 100,0 97,6 95,8 94,9 111,2 121,7 * předběžná hodnota Tabulka 9.7 Osobní náklady v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , ,4 OKEČ ,5 172,2 199,8 225,2 237,1 237,0 OKEČ ,5 615,6 648,1 652,8 695,2 719,9 OKEČ , , , , , ,8 OKEČ , , , , , ,4 OKEČ , , , , , ,6 OKEČ ,6 428,2 444,6 456,2 473,8 462,5 OKEČ , , , , , ,6 meziroční index (b.c.) x 102,2 107,2 102,4 105,0 104,4 kumulovaný index (b.c.) 100,0 102,2 109,6 112,3 117,9 123,1 * předběžná hodnota Produktivita práce a osobní náklady Vývoj hlavních podílových a poměrových ukazatelů produktivity práce za období ukazují tabulky 9.8 a 9.9 a graf 9.5. Z tabulky 9.8 lze zjistit, že v porovnání s rokem 2004 loni tento ukazatel mírně poklesl, a to v b.c. o 0,4 a ve s.c. o 0,2. Zatímco v oboru 24.1 hodnota tohoto ukazatele stoupla (ve s.c. + 3,3 ), v oboru 24.2 (+5,6 ) a v oboru 24.4 (+5,5 ), v dalších čtyřech oborech se snížila, někde poměrně citelně - v oboru 24.5 (-18,2 ) a oboru (-11 ). Přes tyto výkyvy si odvětví DG nadále udržuje vedoucí pozici v úrovni tohoto ukazatele v rámci celého zpracovatelského průmyslu a loni jej předstihly pouze subsekce DF a DM. 167

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 9.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a ve s.c. v letech (tis. Kč/zam.) b.c * OKEČ ,6 774,4 646,4 824, , ,0 OKEČ ,2 431,6 573,2 547,8 593,3 644,8 OKEČ ,4 516,1 568,1 572,2 615,8 612,7 OKEČ ,1 931,5 869,0 817,3 875,1 915,1 OKEČ ,3 557,1 668,4 549,7 601,6 568,7 OKEČ ,0 487,7 481,6 487,8 578,9 567,4 OKEČ ,9 374,8 378,7 539,1 597,0 581,7 OKEČ ,7 710,8 652,1 728,3 905,8 901,8 meziroční index (b.c.) x 98,8 91,7 111,7 124,4 99,6 kumulovaný index (b.c.) 100,0 98,8 90,6 101,2 125,9 125,3 (tis. Kč/zam.) s.c * OKEČ ,6 778,8 816, , , ,8 OKEČ ,2 431,1 613,8 574,6 596,4 629,8 OKEČ ,4 480,1 532,7 507,6 510,2 464,4 OKEČ ,1 955,4 986,1 897,6 891,2 940,3 OKEČ ,3 512,0 654,4 538,3 429,6 351,8 OKEČ ,0 472,8 474,5 466,3 493,0 439,2 OKEČ ,9 393,5 473,8 646,2 646,4 602,6 OKEČ ,7 709,8 755,0 829,5 893,1 891,7 meziroční index (s.c.) x 98,6 106,4 109,9 107,7 99,8 kumulovaný index (s.c.) 100,0 98,6 104,9 115,3 124,1 123,9 předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 9.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech (-) * OKEČ ,334 0,357 0,457 0,384 0,305 0,312 OKEČ ,596 0,597 0,511 0,538 0,530 0,546 OKEČ ,535 0,493 0,463 0,485 0,482 0,504 OKEČ ,351 0,357 0,408 0,425 0,443 0,436 OKEČ ,426 0,438 0,382 0,504 0,469 0,481 OKEČ ,480 0,462 0,506 0,537 0,498 0,572 OKEČ ,495 0,635 0,684 0,508 0,473 0,454 OKEČ 24 0,367 0,385 0,448 0,425 0,373 0,386 * předběžná hodnota Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě (viz tabulka 9.9) v minulém roce mírně vzrostl (+3,5 ) a také v tomto ukazateli je odvětví DG v čele žebříčku, spolu se subsekcí DF, když je pod hranicí 0,4. V odvětví DG bylo v letech prohlášeno celkem 56 konkursů, které se dotkly 1117 pracovníků. Ve stejném období bylo provedeno 42 likvidací, většinou v menších podnicích, které stály místo celkem 642 zaměstnanců. Nejvíce konkursů a likvidací se uskutečnilo v roce 2000 (26, o místo přišlo 157 pracovníků) a 2001 (22, 366 pracovníků). V dalších letech se tento počet sice snižoval, avšak ztráty pracovních míst byly vyšší, například v roce 2002 ( pracovníků) a v roce 2004 ( pracovníků). V loňském roce proběhlo 13 konkursů a likvidací, ztráty pracovních míst však byly tentokrát minimální, jen 36 pracovních míst. 168

9 Výroba chemických výrobků * Produktivita práce z účetní PH OKEČ 24 Produktivita práce z účetní PH ZP * Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 24 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Graf 9.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s chemickými produkty v odvětví chemického a farmaceutického průmyslu přibližuje tabulka Obchodní výměna v odvětví DG v roce 2005 dosáhla nové rekordní hodnoty, neboť export meziročně vzrostl o 13,4, na 108,9 mld. Kč a dovoz o 4,8, na 191,2 mld. Kč. Pozitivně lze hodnotit, že vysoké záporné saldo zahraničního obchodu poprvé po mnoha letech neustálého růstu kleslo o 4,1 mld. Kč na necelých 82,3 mld. Kč. V rámci zpracovatelského průmyslu sice zůstává záporné saldo v odvětví DG nadále nejvyšší, důvodem je však vysoký objem importu chemikálií pro další sektory ekonomiky, včetně ostatních zpracovatelských odvětví. Pokud bychom hodnotili zahraniční obchod jen za samotný chemický průmysl, bylo by toto saldo naopak vysoce kladné, odhadem 35 až 40 mld. Kč. Podobně jako v 2004 i v minulém roce rostl export ve všech výrobkových oborech DG. Pozitivně možno hodnotit, že nejvýrazněji to bylo v těch oborech, které vytvářejí vyšší přidanou hodnotu, tj. obor 24.6 (+47,9 ) a obor 24.4 (+20,2 ). Výši exportu příznivě ovlivnila zvýšená poptávka po chemikáliích na mezinárodních trzích, směnná relace koruny vůči EUR a příznivé ziskové marže. Opačně působilo oslabení USD vůči Kč a EUR, což nejvíce postihlo české exportéry do dolarové oblasti. Dynamika dovozu chemikálií v minulém roce značně zpomalila (nárůst o 4,8, zatímco v roce 2004 nárůst o 19,5 ). Z jednotlivých oborů poměrně výrazně vzrostl import v oboru 24.1 (+10,7 ), který se na celkovém objemu dovozu podílel více než 40. V dalších oborech byl tento nárůst buď daleko mírnější - v oboru 24.4 (+3,8 ), v oboru 24.6 (+1,8 ) anebo dovoz poklesl - v oboru 24.2 o 11,3 a v oboru 24.5 o 4,2. Šest ze sedmi výrobkových oborů loni vykázalo záporné saldo zahraničního obchodu, z toho tradičně nejvyšší bylo v oboru léčiva (-34,6 mld. Kč) a v oboru 24.1 základní chemikálie (-20,4 mld. Kč). Lze to vysvětlit tím, že řada produktů z těchto oborů se v ČR buď vůbec nevyrábí anebo je sortimentní nabídka tuzemských výrob omezená a nestačí ke krytí poptávky. Kladné saldo v roce 2005 dosáhl jen obor 24.5 čistící a kosmetické prostředky (+1,9 mld. Kč). Příznivou zprávou je, že se neustále zvyšuje obchodní výměna ČR v rámci rozšířené EU Obrat s tímto regionem loni vzrostl proti 2004 o 13,5 mld. Kč (+6 ) na 238,2 mld. Kč, z toho vývoz o 11,2 na 85,2 mld. Kč a dovoz o 3,2 na 153 mld. Kč. EU -25 se loni na celkovém vývozu odvětví DG podílela 78,2, zatímco na dovozu 80. Přitom vývoz roste rychlejším tempem než dovoz, takže záporné saldo se postupně snižuje. Vývoj obchodní výměny v letošním roce (k dispozici jsou údaje za leden až duben) naznačuje, že vývoz z odvětví OKEČ 24 proti stejnému období minulého roku vzrostl o 8,3 na 37,7 mld. Kč, zatímco dovoz rostl pomaleji, o 6,3 na 62,2 mld. Kč. Záporné saldo se přesto mírně zhoršilo (nárůst o 390 mil. Kč na minus 24,5 mld. Kč). Z dosavadního vývoje lze usuzovat, že obrat zahraničního 169

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 9.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , ,0 SKP ,9 550,6 518,9 703,3 822,2 918,2 SKP , , , , , ,4 SKP , , , , , ,1 SKP , , , , , ,2 SKP , , , , , ,2 SKP , , , , , ,8 SKP , , , , , ,9 meziroční index x 1 02,6 89,1 108,8 130,4 113,4 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , ,3 SKP , , , , , ,3 SKP , , , , , ,5 SKP , , , , , ,9 SKP , , , , , ,8 SKP , , , , , ,4 SKP , , , , , ,2 SKP , , , , , ,4 meziroční index x 108,4 97,2 110,3 119,5 104,8 Saldo (mil. Kč) SKP SKP , , , , , ,3 SKP , , , , , ,1 SKP , , , , , ,1 SKP , , , , , ,8 SKP ,5-302, ,1 821,5-461, ,4 SKP , , , , , ,2 SKP , , , , , ,4 SKP , , , , , ,5 Údaje k Pramen: ČSÚ obchodu v odvětví dále stoupne, pokud nedojde k mimořádným excesům, o zhruba 6 až 8 oproti roku Exportní výkonnost odvětví DG v posledních letech kolísá. Zatím nejvyšší hodnoty dosáhla v letech 2001 a 2002 (shodně 43 ), nejnižší naopak v roce 2004 (38,4 ). Loni se tento ukazatel znovu přiblížil hodnotě 40. Z jednotlivých oborů dosáhla nejvyšší hodnotu v oborech 24.6 (71 ) a 24.7 (62,9 ), naopak nejnižší v oborech 24.5 (pouze 18,7 ) a 24.3 (27,7 ). Letos by se mohla exportní výkonnost mírně zvýšit, neboť poptávka po chemikáliích je i nadále na poměrně vysoké úrovni. Ukazatel penetrace má mírně sestupnou tendenci. Zatím nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 2000 (32,5 ), nejnižší naopak v roce 2002 (25,7 ) Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu v odvětví DG (zvláště vývoz a dovoz) je zachycena v grafu 9.6. Graf 9.6 naznačuje, že v roce 2005 byl vývoj ve srovnání s předchozím obdobím v této oblasti následující: Teritoriální struktura se během posledních čtyř pěti let příliš nemění a změny v podílech hlavních 170

11 Výroba chemických výrobků Vývozní teritoria v roce 2005 Rakousko 3 Maďarsko 4 Itálie 6 Polsko 11 Rusko 3 Francie 3 Ostatní 31 Slovensko 14 Německo 25 Dovozní teritoria v roce 2005 Slovensko 6 Nizozemsko 6 Francie 8 Švýcarsko 5 Itálie 5 Belgie 5 Polsko 5 Ostatní 33 Německo 28 Graf 9.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu SKP 24 obchodních partnerů jsou minimální, což potvrzuje i srovnání s rokem 2004 zejména v případě největších partnerů tj. SRN, Slovenska a dalších. Jasnou obchodní jedničkou vůči ČR zůstává i nadále SRN, s níž loni náš obrat v tomto odvětví dosáhl 80,2 mld. Kč (dovoz 53,5 mld. Kč, vývoz 26,7 mld. Kč, saldo -26,8 mld. Kč) a ve srovnání s rokem 2003 vzrostl o 8,3. Na dalších dvou místech figurují naši dva dlouholetí tradiční partneři - Slovensko (obrat 25,4 mld. Kč, dovoz 10,3 mld Kč, vývoz 15,1 mld Kč) a Polsko (obrat 21 mld. Kč, dovoz 8,8 mld. Kč, vývoz 12,2 mld. Kč), s nimiž máme vysoké kladné saldo. Naopak vysoké záporné saldo vykazujeme s většinou průmyslově vyspělých států EU - 25, např. s Francií (-11,9 mld. Kč), Nizozemskem (-10,6 mld Kč), Velkou Británií (-6,1 mld. Kč) a také se Švýcarskem (-7,2 mld. Kč). Také naše saldo s EU - 25 zůstává vysoce záporné, neboť v roce 2004 bylo minus 71,8 mld. Kč, loni však mírně pokleslo na 67,7 mld. Kč. Zcela jiná je situace v obchodu v rámci EU - 10, kde v roce 2005 bylo saldo kladné částkou 8,3 mld. Kč (dovoz 25,4 mld. Kč, vývoz 33,7 mld. Kč), hlavně díky vysoké obchodní výměně se Slovenskem a Polskem Tuzemská spotřeba Tuzemská spotřeba výrobků Vývoj tuzemské spotřeby výrobků v letech 2000 až 2005 přibližuje tabulka Z této tabulky je zřejmé, že po stagnaci, respektive poklesu v letech , tuzemská spotřeba výrobků od roku 2003 dynamicky roste, což bylo zvláště patrné v roce 2004, kdy meziroční růst činil 19,4 ve srovnání s rokem Loni se však toto tempo podstatně zpomalilo, nárůst jen o 3,7. Výrazný nárůst vykázal 171

12 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU největší obor odvětví DG (+ 9,9 ), zatímco spotřeba v oboru 24.2 naopak poklesla o 5,9 a v oboru 24.6 dokonce o 11. V ostatních oborech tento ukazatel stagnoval zhruba na úrovni roku Tabulka 9.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * SKP , , , , , ,0 SKP , , , , , ,9 SKP , , , , , ,0 SKP , , , , , ,1 SKP , , , , , ,4 SKP , , , , , ,9 SKP , , , , , ,1 SKP , , , , , ,3 meziroční index (b.c.) x 100,7 95,1 113,8 119,4 103,7 kumulovaný index (b.c.) 100,0 100,7 95,8 109,0 130,2 135,0 * předběžná hodnota 9.7. Investice Hrubé hmotné investice do odvětví DG dosáhly (v b.c.) v roce 2004 objemu 8,4 mld. Kč, což je v porovnání s předcházejícím rokem nepatrný pokles (- 1,9 ), z toho strojní představovaly 5,4 mld. Kč (+1 proti 2004). Stagnaci lze vysvětlit tím, že investičně nejnáročnější akce byly realizovány většinou na přelomu nového tisíciletí a v jeho prvních letech. Loni byla z investičně významných akcí dokončena kupříkladu výstavba nové jednotky na výrobu alkydových a polyesterových pryskyřic v Ústí nad Labem, intenzifikace výroby anilinu v Ostravě, několik menších farmaceutických provozů a další modernizační akce. V posledních třech letech bylo schváleno několik investičních pobídek, které se týkaly rozvoje výroby léčiv a potravinových doplňků, bioproduktů, technických plynů apod. Nezbytnou doprovodnou složkou hmotných investic jsou, vzhledem ke svému charakteru (nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software atd.) nehmotné investice. Jejich vysoký růst (ve zpracovatelském průmyslu na dvojnásobek) souvisel se zavedením povolenek na emise skleníkových plynů od roku 2005, což se týkalo i některých subjektů chemického průmyslu Přímé zahraniční investice Stav přímých zahraničních investic (PZI) v odvětví DG nabízí tabulka 9.12 a graf 9.7. Tabulka 9.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 24 (v mil. CZK) k k k k k Zahr. investice v ČR , , , , ,6 Tuzem. investice v zahraničí 625,4 883, , , ,1 Pramen: ČNB Tabulka 9.12 potvrzuje, že příliv PZI v roce 2004 znovu zesílil, neboť ve srovnání s předcházejícím rokem vzrostl o 19,4 na 33,7 mld. Kč. Určité oživení se projevilo i v našich investicích do zahraničí, které se dostaly zpět na úroveň roku 2002, tj. 3,5 mld. Kč. Zasloužila se o to zejména a.s. Zentiva, která odkoupila ztrátovou rumunskou firmu SICOMED a stala se jejím majoritním vlastníkem. 172

13 Výroba chemických výrobků Přímé zahraniční investice OKEČ 24 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 24 Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 9.7 Tuzemské a zahraniční investice 9.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost V Evropě a v samotné EU-25 patří chemický průmysl ke klíčovým odvětvím a jeho podíl na tržbách i přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu je ve většině vyspělých států o tři až čtyři procentní body nad úrovní v Česku. Podle údajů Eurostatu dosáhly v roce 2004 tržby odvětví DG částky 586 mld. EUR, z toho 559 mld. EUR připadlo na staré členské země (podíl přes 95 ). Pozice ČR v rámci EU - 25 je relativně slabá, neboť vzhledem k tržbám chemického průmyslu ve výši 4 mld. EUR na ni v rozšířené EU připadlo jen 0,68. Za vyspělými státy unie zaostáváme i v podílu vytvořené přidané hodnoty z celkových tržeb. Zatímco v ČR se tento ukazatel pohyboval jen kolem 25, v EU - 25 to bylo 32,6. To svědčí o rozdílné výrobkové struktuře, což lze demonstrovat na příkladu farmaceutického průmyslu. Ten se v EU - 25 v roce 2004 podílel na celkových tržbách odvětví 28,4, zatímco v ČR to bylo jen 16. Další rozdíly můžeme zjistit i v obchodní výměně. Zatímco v EU - 25 bylo v roce 2004 saldo obchodní bilance vysoce pozitivní (+71,3 mld. EUR) v ČR bylo naopak záporné (-2,6 mld. EUR). Zaostávání ČR za světem a EU lze doložit i kilogramovými cenami. Zatímco kilogramové ceny našeho vývozu se v roce 2006 pohybují kolem 26,5 Kč, kilogramové ceny dovozu jsou o 59 procent vyšší. Poněkud příznivěji vyznívá naše srovnání se zeměmi CEFTA, kde se náš podíl na dodávkách na vnitřní trh EU pohybuje kolem 22 až 26, přičemž s většinou zemí toho seskupení máme kladné Tabulka 9.13 Vývoj exportu výrobků SKP 24 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU (tis. ECU, EUR, ) z CEFTA meziroční index x 119,2 100,5 104,2 93,6 z toho z ČR meziroční index x 115,8 93,6 114,8 111,7 Pramen: EUROSTAT Tabulka 9.14 Vývoj exportu výrobků SKP 24 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) z ČR z nově přistoupivších zemí z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU) Pramen: EUROSTAT 173

14 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU obchodní saldo (se Slovenskem +4,8 mld. Kč, s Polskem +3,4 mld. Kč, s Maďarskem +350 mil. Kč), pouze se Slovinskem záporné (-1,1 mld. Kč). Z výše uvedených údajů lze usuzovat, že český chemický průmysl zatím v konkurenční schopnosti pokulhává za vyspělým světem, i když díky pokračující restrukturalizaci v některých firmách i oborech se situace postupně zlepšuje. Vážným problémem je zejména nízká inovační aktivita a pomalý nárůst podílu výrobků s vyšší přidanou hodnotou Shrnutí a perspektivy odvětví Jedním z klíčových témat je v tomto odvětví příprava na novou chemickou legislativu REACH, která má vstoupit v platnost v roce Povinnost registrace, testování, autorizace (povolování) a omezování chemických látek bude znamenat vícenáklady jak pro samotné výrobce, dovozce a distributory, ale i navazující zpracovatelská odvětví a přinejmenším v přechodném období znevýhodní EU - 25 vůči konkurentům z ostatních zemí světa. Jinak ovšem problémem číslo jedna zůstávají v krátko- i dlouhodobém výhledu světové ceny ropy. Ty spolu s růstem cen energií, zejména zemního plynu, rovněž negativně ovlivňují konkurenceschopnost chemického průmyslu. Nedávné průzkumy, jejichž výsledky v červnu zveřejnil německý ekonomický deník Handelsblatt, však naznačují, že vysoké ceny ropy zatím společnosti zatěžují méně než se původně očekávalo. Větší zátěž nesou firmy, kde je spotřeba této suroviny nejvyšší. Ovšem i zde existují mnohdy značné rozdíly, neboť některé firmy s tímto vývojem počítaly, dokáží efektivněji zhodnotit ropu a současně profitují i z vysoké poptávky hlavně ze strany zemí těžících ropu a z příznivého globálního vývoje ekonomiky. Podle jarní zprávy Economic Outlook, kterou v polovině června publikoval CEFIC, experti nejbližší vyhlídky chemického průmyslu v EU - 25 v letech 2006 a 2007 hodnotí příznivě. Očekávají, že letos se produkce chemického průmyslu v unii zvýší oproti loňsku (bez farmaceutického průmyslu) o 2,6 a v roce 2007 se má toto tempo růstu mírně zpomalit na 2,2. Tento trend by měl podpořit nejen růst ekonomiky na rozhodujících trzích, ale také vyšší poptávku po chemikáliích u finálních výrobců. Jako hrozby a ohrožení tohoto vývoje se uvádějí dva faktory - vysoké ceny ropy a slabý americký dolar. Zatímco první faktor znamená vyšší nákladové zatížení firem, druhý může negativně ovlivnit zejména exportní aktivity zemí na dolarových trzích. S těmito problémy musí počítat i chemický průmysl v ČR, i když výsledky za první čtvrtletí byly příznivé. V dubnu 2006 došlo k poměrně výraznému meziročnímu poklesu tržeb, jak v b.c. tak ve s.c., tento fenomén však experti považují spíše za výjimečný (kromě jiného vliv povodní) a soudí, že v dalších měsících se dynamika tržeb, respektive obchodní výměny chemických produktů, znovu oživí. 174