TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Ekonomická fakulta

Transkript

1 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Ekonomická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE 2013 Bc. Renata Brožová

2 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Ekonomická fakulta Studijní program: Studijní obor: N 6208 Ekonomika a management Podniková ekonomika Návrh na využití identifikačních prvků ve výrobním podniku Proposal for the use of the identification elements in the factory DP-EF-KPE Bc. Renata Brožová Vedoucí práce: doc. Ing. Josef Sixta, CSc., katedra podnikové ekonomiky Konzultant: Ing. Petr Skorčík, STV GROUP a. s. Počet stran: 98 Počet příloh: 4 Datum odevzdání:

3 Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem. V Liberci dne 10. května 2013 Bc. Renata Brožová 5

4 Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala doc. Ing. J. Sixtovi, Csc. za jeho cenné rady a trpělivost při vedení mé diplomové práce. Rovněž bych chtěla poděkovat Ing. P. Skorčíkovi za vstřícnost a pomoc při získání potřebných informací a podkladů. Také bych chtěla vyjádřit díky své rodině za trpělivost a bezmeznou podporu. V Liberci dne 10. května 2013 Bc. Renata Brožová 6

5 Anotace Cílem této diplomové práce je prostudovat metody automatické identifikace a sběru dat, provést analýzu současného stavu ve výrobním podniku a navrhnout odpovídající využití identifikačních prvků s ohledem na speciální zaměření výroby. V diplomové práci jsou představeny dva výrobní závody, jež se zabývají výrobou průmyslových trhavin. Návrh na využití identifikačních prvků je proveden v souvislosti s podmínkami platné právní legislativy upravující způsob označování a zajištění sledovatelnosti těchto nebezpečných výrobků. Po provedení analýzy současného stavu je navržen systém automatické identifikace pomocí čárových kódů. Návrh konstrukce a následné implementace čárových kódů je vyvíjen na základě reálných požadavků analyzovaných výrobních závodů. Dalším cílem této práce je provést ekonomické zhodnocení provedeného návrhu a uvést významné přínosy plynoucí pro výrobce z následné realizace navrhovaného řešení. Klíčová slova Code 128, čárový kód, identifikační prvky, průmyslové trhaviny, radiofrekvenční identifikace, systémy automatické identifikace. 7

6 Annotation The aim of this diploma thesis is to study methods of automatic identification and data collection, than analyze the current state of the manufacturing company and to propose appropriate use of the identification elements with regard to the production of special focus. In this diploma thesis are presented two manufacturing facilities, which engaged in the production of industrial explosives. The proposal to use the identification elements is made in connection with the terms of valid legislation, which regulates the labeling and monitoring of these dangerous products. After the analysis of the current situation is designed automatic identification system using bar codes. The design of construction and subsequent implementation of bar codes are developed and based on real requirements of analyze manufacturing facilities. Another aim of this thesis is to perform an economic evaluation of this proposal and reveal important benefits resulting for producer in the subsequent implementation of the proposed solution. Key Words Bar code, Code 128, identification elements, industrial explosives, radio frequency identification, automatic identification systems. 8

7 Obsah Seznam zkratek Seznam tabulek Seznam obrázků Úvod Systémy automatické identifikace Základní technologie systémů automatické identifikace Optické technologie Radiofrekveční technologie Induktivní technologie Magnetické technologie Biometrické technologie Automatická identifikace v logistických systémech Aktivní prvky logistických systémů Pasivní prvky logistických systémů Identifikace pasivních prvků v logistických řetězcích Čárové kódy Historie čárového kódu Konstrukce čárových kódů Druhy čárových kódů Kód Code Kód EAN Pořizování čárových kódů a metody tisku Bubnové tiskárny Jehličkové tiskárny Laserové tiskárny Termotiskárny Metody čtení čárových kódů Laserové snímače a digitální snímače Průmyslové snímače čárových kódů

8 2.5.3 Rozdíly mezi jednotlivými druhy snímačů RFID Historie vývoje RFID Základní komponenty RFID Aktivní a pasivní transpordery Čtecí zařízení RFID RFID vs. čárové kódy Analýza současného stavu podniku Profil společnosti Ekologická likvidace munice a výroba průmyslových trhavin Vlastní autodoprava Vrtné a trhací práce Zahraniční obchod Analýza současného stavu ve výrobních závodech Průmyslové trhaviny Popis procesu delaborace a výroby trhavin Výroba průmyslové trhaviny Niguman Skladování a expedice průmyslových trhavin IS Helios Způsob označování průmyslových trhavin Označování výbušnin podle platné právní legislativy Výběr vhodné metody automatické identifikace Obaly výrobků Konstrukce navrhovaných čárových kódů Využití generátoru čárových kódů Problematika identifikace nejmenších balení Návrh na implementaci čárových kódů Generování čárových kódů při výrobě Příjem výrobku na sklad

9 6.3 Výdej výrobku zákazníkovi Identifikace u zákazníka Návrh metody tisku a sběru dat Tisk čárových kódů Snímaní a čtení čárových kódů Stacionární terminály Mobilní terminály Ekonomické zhodnocení provedeného návrhu Náklady na provedení úvodní studie Náklady na mobilní část Náklady na stacionární část Náklady na tiskárny čárových kódů Celkové náklady na implementaci Zhodnocení celkových nákladů na implementaci Přínosy realizace návrhu Splnění zákonných požadavků Identifikovatelnost a dohledatelnost výrobků Přehled o skladových zásobách Přesná inventarizace stavu výrobků Zvýšení produktivity pracovníků Závěr Seznam použité literatury Seznam příloh Příloha 1 Nálepka Niguman... I Příloha 2 Štítek ADR Výbušné... II Příloha 3 Závěsný štítek... III Příloha 4 Katalogový list DAPMON IV 11

10 Seznam zkratek 1D 2D ADC ADR AQAP ASCII CMR ČBÚ ČK ČSN EN DPH EAN EHS ES ETH GPS IANA EAN IFF IS Jednodimenzionální Dvoudimenzionální Automatic data collection (Automatický sběr dat) Accord dangereuses route (Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí) Allied quality assurance publications (Spojenectví zajištění kvality) American standard code for information interchange (Americký standardní kód pro výměnu informací) Convention relative au contrat de transport international de marchandises par route (Úmluva o přepravní smlouvě o mezinárodní přepravě zboží po silnici) Český báňský úřad Čárové kódy Česká technická norma, převzatá evropská norma Daň z přidané hodnoty European article numbering (Evropské číslo obchodní položky) Evropské hospodářské společenství Evropské společenství Ethernet Global positioning system (Globální mobilní navigace) International article numbering association EAN (Mezinárodní organizace sdružující uživatele systému EAN) Identification friend and foe (Identifikace přátelských a nepřátelských letadel) Informační systém 12

11 IT MVČR NASA NASCAR NEQ Netto kg OCR QR PT RFID SAI SRN TPH TUL TVO UN kód Information technology (Informační technologie) Ministerstvo vnitra České republiky National aeronautics and space administration (Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) National association for stock car auto racing (Národní asociace pro automobilové závody) Net explosive quantity (Čisté množství výbušniny) Čisté kilogramy Optical character recognition (Optické rozpoznávání znaků) Quick response (Rychlá odezva) Průmyslové trhaviny Radio frequency identification (Radiofrekvenční identifikace) Systémy automatické identifikace Spolková republika Německo Tuhá pohonná hmota Technická univerzita v Liberci Technický vedoucí odstřelu United nations kód (Evidenční číslo položky zařazené do seznamu nebezpečných věcí) UPC Universal product code (Univerzální kód výrobku) 13

12 Seznam tabulek Tab. 2.1: Kódovací tabulka kódu 2/5 Industrial Tab. 3.1: Porovnání různých oblastí využití transporderů Tab. 5.1: Prodej průmyslových trhavin podle určení za rok 2012 v kg Tab. 5.2: Vyráběné trhaviny a jejich nejmenší balení Tab. 5.3: Sortiment výrobků s přidelením kódu každému výrobku Tab. 8.1: Náklady na mobilní část Tab. 8.2: Náklady na stacionární část Tab. 8.3: Odhadované celkové náklady

13 Seznam obrázků Obr. 1.1: Příklady čárových kódů s různou délkou Obr. 1.2: RFID tag Obr. 1.3: Skenování krevního řečiště celé ruky Obr. 2.1: Rozlišovací zařízení a metoda Obr. 2.2: Prvky čárového kódu Obr. 2.3: Příklad QR kódu Obr. 2.4: Kód EAN 13 a kód EAN Obr. 2.5: Schéma práce bubnové tiskárny Obr. 2.6: Jehličková tiskárna EPSON Obr. 2.7: Základní schéma tisku v laserové tiskárně Obr. 2.8: Termotiskárna Easycoder PD DPI Obr. 2.9: Keramická etiketa Ceralabel Obr. 2.10: Ruční laserové snímače 2D kódů používané ve zdravotnictví Obr. 2.11: Příklady průmyslových stacionárních čteček čárových kódů Obr. 3.1: Příklad RFID tagu Obr. 3.2: Typy RFID antén Obr. 3.3: Ruční RFID Reader Obr. 3.4: Znázornění využití průmyslových stacionárních RFID čteček Obr. 4.1: Dislokace pracovišť STV GROUP a. s Obr. 4.2: Výrobní linka průmyslových trhavin Obr. 4.3: Nákladní vozidla certifikovaná dle ADR Obr. 4.4: Vrtací souprava Atlas Copco D9 C Obr. 4.5: Schéma procesu delaborace munice Obr. 5.1: EMONIT 1 náložková emulzní trhavina Obr. 5.2: Příklad čárového kódu dle nařízení vlády č. 84/2013 Sb Obr. 5.3: Návrh čárového kódu Code Obr. 5.4: DAPMON 30, sypká povrchová trhavina Obr. 5.5: Př. stromové struktury pro prodej 3 ks krabic nálož. trhaviny Obr. 7.1: Průmyslová tiskárna ZEBRA ZT Obr. 7.2: Stacionární terminál ETH Obr. 7.3: Mobilní terminál Unitech PA

14 Úvod V dnešním světě jsou systémy automatické identifikace jedním z faktorů úspěšnosti firem v konkurečním boji na trhu, neboť dochází k celosvětovému tlaku na automatizaci jednotlivých procesů a činností probíhajících v podniku, zejména pořizování dat a rychlý přístup k uchovávaným informacím. Identifikační prvky jsou podstatou fungování systémů automatické identifikace. Mezi celosvětově rozšířené identifikační prvky patří v současnosti čárové kódy. V budoucím vývoji je předpokládáno, že dojde k významnému rozmachu nových modernějších technologií, jako je například systém radiofrekvenční identifikace přinášející uživatelům řadu nesporných výhod. Předmětem zkoumání této diplomové práce je výrobně-obchodní společnost provozující dva specializované výrobní závody, v nichž se výrábějí průmyslové trhaviny. V analýze současného stavu těchto dvou výrobních provozů je odhalena problematika procesů výroby, skladování a expedice průmyslových trhavin s uvedením požadavku na zavedení odpovídajícího systému automatické identifikace těchto výrobků. V této diplomové práci nejsou sledovány ostatní podnikatelské činnosti analyzované společnosti, jsou zmíněny jen okrajově a největší pozornost je věnována především činnostem výrobní povahy. V návrhu na využití automatické identifikace je jen velmi okrajově zmíněn nástin softwarové řešení, neboť se jedná o problematiku značně odbornou vyžadující kvalifikované znalosti. Téma bylo zvoleno v souvislosti s dopadem účinnosti zákona č. 146/2010 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití, na podnikatelský sektor. Došlo tak k výraznému tlaku zejména na výrobce průmyslových trhavin, kteří musí adekvátně zareagovat a navrhnout odpovídající systém identifikace a sledovatelnosti jejich výrobků. Realizace tohoto požadavku bude zcela jistě spojena s výraznými finančními náklady. Teoretická část diplomové práce se opírá o literární poznatky z oblasti systémů automatické identifikace, čárových kódů, logistických systémů a v neposlední řádě ze stále se rozvíjející oblasti radiofrekvenční identifikace. Zároveň diplomová práce navazuje a čerpá ze zákona č. 146/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podmínky této právní 16

15 úpravy jsou aplikovány v praktické části této práce, jež řeší návrh na využití identifikačních prvků ve výrobním podniku. Hlavním cílem této diplomové práce je podat návrh na využití identifikačních prvků ve výrobním podniku s ohledem na specifickou oblast výroby průmyslových trhavin a na zjištěné požadavky zákona č. 146/2010 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 83/2013 Sb. a nařízení vlády č. 84/2013 Sb., o požadavcích na jednoznačné označování výbušnin pro civilní použití). Navrhovaná právní úprava vznikla v souvislosti s vysokým rizikem zneužití výrobků tohoto typu k trestné činnosti a zároveň je důsledkem tlaku ze strany Evropské unie převést do českého právního řádu směrnici 2008/43/ES, kterou se podle směrnice Rady 93/15/EHS zřizuje systém pro identifikaci a sledovatelnost výbušnin pro civilní použití. Povinnost přijetí této směrnice vyplývá z členství České republiky v Evropské unii. V současnosti je opět připravován nový návrh tohoto zákona, jenž by měl nabýt platnosti v průběhu března V diplomové práci je popsán návrh na implementaci čárového kódu typu Code 128, jenž by mohl být využíván při identifikaci vyráběných průmyslových trhavin s ohledem na požadavky zákona č. 146/2010 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití, ve znění pozdějších předpisů. V diplomové práci jsou probrány jednotlivé metody automatické identifikace, velká pozornost je věnována zejména čárovým kódům a radiofrekveční identifikaci. V praktické části je analyzován současný stav výrobního podniku a je nastíněna problematika výše zmíněné právní úpravy týkající se identifikace a sledovatelnosti výbušnin. V této části je proveden návrh na využití čárového kódu Code 128 a důkladný popis konstrukce alfanumerické části tohoto kódu s návazností na specifickou a problematickou oblast výroby průmyslových trhavin. Dále je nastíněn návrh možného způsobu realizace a jeho ekonomické zhodnocení. 17

16 1 Systémy automatické identifikace Systémy automatické identifikace se v současnosti velmi rychle vyvíjí a stále více firem přistupuje k zavádění těchto technologií ve svých provozech. Podniky by měly být schopny čelit tvrdé konkurenci na evropském, ale i světovém trhu a reagovat na požadavky svých zákazníků s maximální pružností, uspokojit tak jejich poptávku v co nejkratším čase, v požadovaném množství, na správném místě, v odpovídající kvalitě a s co nejnižšími náklady. Zákazníci se stávají náročnějšími, jejich požadavky rostou a uspět může jen ten podnik, jenž dokáže tyto požadavky naplnit a nabídnout nový výrobek, zboží či službu s vysokou kvalitou. Ve vyspělém tržním hospodářství se za faktory úspěšnosti na trhu považuje snižování nákladů, zvyšování pružnosti a zvyšování kvality. Během posledních let se význam přesouvá z kvality přes snižování nákladů k pružnosti. [1 s. 7] Vlivem výše uvedených faktorů úspěšnosti je požadováno zdokonalení informačních a řídicích systémů a jejich automatizace. Informační a řídící systémy jsou podporované výpočetní technikou a data zpracovávají v reálném čase, umožňují dialogový provoz a dochází k přenosu informací na velké vzdálenosti díky využití komunikačních sítí. Systémy, jež dosud pracovaly relativně nezávisle, jsou tímto integrovány. Stoupají požadavky na rychlé a bezchybné pořizování dat a zároveň rychlou, bezchybnou identifikaci prvků, k nimž jsou informace vztahovány. Je vyvíjen silný tlak na automatizaci pořizování dat, automatické řízení procesů, automatickou kontrolu, rychlý přístup k uchovávaným informacím. Implementace systémů automatické identifikace je základ pro zajištění všech výše uvedených aktivit. [1 s. 8] Prvky automatické identifikace minimalizují riziko vzniku lidských chyb při zpracování dat v počítači. Umožňují jednoduché kódování a jednoduché čtení. Z výše uvedeného vyplývá, že systémy automatické identifikace (dále jen SAI) budou zaváděny hlavně tam, kde je nutné zpracovat velké množství různých dat. Tyto systémy jsou vysoce spolehlivé, dokáží pracovat v nejnáročnějších podmínkách a jsou mnohem efektivnější než manuální metody. Mezi nejznámější a nejrozšířenější SAI patří čárové kódy. [2 s. 15] 18

17 1.1 Základní technologie systémů automatické identifikace Technologie automatické identifikace se z pohledu fyzikálního principu rozdělují do pěti základních skupin: optické technologie: fungují na základě principu odraženého světla od obrazového kódu, ten je osvětlován světelným zdrojem se standardní vlnovou délkou viditelného nebo neviditelného spektra (patří sem zejména čárový kód) radiofrekvenční technologie: jsou založeny na vysílání radiofrekvenčního signálu, který stimuluje odezvu ze speciálních štítků (např. systém radiofrekvenční identifikace) induktivní technologie: fungují na bázi programovatelných induktivních štítků, používaných zejména ve velkých průmyslových provozech magnetické technologie: informace se kódují do magnetického proužku nebo čipu biometrické technologie: pracují na základě vybraných fyziologických rysů člověka [1 s. 41] Přímý vstup dat do počítačového systému, bez použití klávesnice, taktéž nazývaný jako automatický sběr dat ADC, je nutné rozšířit o další nově vyvinuté systémy např. radiofrekvenční datovou komunikaci a dotykové technologie. [1 s. 42] Optické technologie Mezi optické technologie jsou řazeny mimo jiné čárové kódy, jejichž příklady jsou uvedeny na obr. 1.1 a metoda optického rozpoznávání znaků OCR (z anglického Optical Character Recognition). Čárové kódy budou podrobně rozebrány v samostatné kapitole. OCR neboli technologie optického rozpoznávání znaků (dále jen OCR) je metoda umožňující pomocí snímače rozpoznávat a digitalizovat psané i tištěné písmo, s nímž lze poté pracovat jako s normálním počítačovým textem. Velmi důležitá je kvalita předlohy, která je určena pro zpracování z tištěné podoby do digitalizované, neboť OCR program 19

18 nedokáže často rozpoznat všechna písmena správně a je nutné provést korekturu digitalizovaného textu. Technika OCR je kompatibilní se všemi tištěnými výstupy z laserových, inkoustových, termosublimačních a jehličkových tiskáren, včetně předloh tištěných knihtiskem. [3] Obr. 1.1: Příklady čárových kódů s různou délkou Zdroj: BENADIKOVÁ, A., et al, Čárové kódy: Automatická identifikace, s. 21. Do kategorie optických technologií patří rovněž tzv. vizuální technologie fungující obdobně jako systém OCR, navíc dokáží identifikovat různé obrazce či bodové kódy a po přenosu do digitalizované formy s nimi dále pracují v informačním systému. [1 s. 9] Radiofrekveční technologie Radiofrekvenční technologie je založena na přenosu radiového signálu mezi zařízením určeným pro přenos tohoto signálu a speciálního štítku ve formě naprogramované rádiové zprávy. Systémy jsou složeny z těchto 3 komponent: identifikačního štítku, tzv. tagu neboli transporderu (pasivního nebo aktivního) snímače antény 20

19 Identifikační štítek se skládá z příjímací a vysílací antény, diskrétní součástky a integrovaného čipu, příklad identifikačního štítku je na obr Rozdíl mezi pasivním a aktivním štítkem je pozorován zejména v tom, že pasivní štítek nejprve aktivuje snímač, z nějž se poté pomocí antény vysílá impulsový nebo nemodulovaný radiofrekvenční signál v určitém kmitočtu. Pasivní štítek pak zareaguje pomocí zpětného využití malého množství energie modulovaného radiofrekvenčního signálu. Aktivní štítek dokáže data nejen přijímat, ale i ukládat a vysílat. [1 s. 10] Obr. 1.2: RFID tag Zdroj: SOMMEROVÁ, M., Základy RFID technologií, s Induktivní technologie Přenos kódovaných dat mezi snímačem a identifikačním štítkem funguje na principu elektromagnetické indukce, jinak se v zásadě podobají systému radiofrekvenční identifikace. V případě těchto technologií jsou využívána technická zařízení s robustní konstrukcí pro náročné podmínky nalézající uplatnění zejména v průmyslových provozech. Používají se pro identifikaci palet a kontejnerů, včetně jejich obsahu, dále pro automatické řízení pohybu dopravních vozíků ve výrobních provozech nebo ve skladech či k identifikaci pracovních nástrojů pro roboty ve výrobních linkách. [1 s. 10, 44] Magnetické technologie Hlavními představiteli těchto technologií jsou karty s magnetickým proužkem, hojně používané jako prostředek bezhotovostního platebního styku. Vyrábějí se také paměťové karty s čipem, jež nacházejí stále více uplatnění nejen v peněžnictví, ale i v dopravě a 21

20 ve spojích, ve službách a ve zdravotnictví. Paměťové karty s čipem ukládají větší množství informací než karty s magnetickým proužkem. Zároveň mají karty s čipem procesor, díky němuž se mohou data rušit či znovu obnovovat. Zařízení fungující na principu magnetické technologie je vybaveno snímací hlavou s digitálními obvody, která dokáže přečíst povlak nebo proužek karty, v němž jsou uložena data pomocí magnetického zakódování. [1 s. 45] Biometrické technologie Biometrické identifikační technologie převádějí do digitalizované podoby vybrané fyziologické rysy člověka. Využívají jedinečnosti těchto rysů a vytvořenou databázi informací o konkrétních osobách. Technologie se používají zejména v takových oblastech identifikace, kde je potřeba zajistit vysokou bezpečnost např. zabezpečení a kontrola vstupu do objektů. Předlohou mohou být otisky prstů, sítnice oka, hlas, velikost či délka prstu nebo podpis. Méně známou technologií je snímání cévního systému, tedy tvaru krevního řečiště viz obr Může být měřeno na dlani nebo na hřbetu ruky. Vlastní skenování pak zajišťuje infračervené záření. [1 s. 45] Obr. 1.3: Skenování krevního řečiště celé ruky Zdroj: Biometrie krevního řečiště. In: ABBAS [online] ABBAS. [vid ]. Dostupné z: 22

21 Do kategorie biometrických identifikačních technologií patří hlasové systémy, jež využívají jedinečnosti lidského hlasu. Programové vybavení zajišťující rozpoznávání hlasu nachází uplatnění zejména ve výrobním odvětví. Systém funguje tak, že operátor říká čísla, slova nebo slovní spojení do mikrofonu, jenž je propojen s počítačem. Software rozpoznává, porovnává a vyhodnocuje zvukové vzory a datové vstupy. [1 s. 45] Existuje celá řada technologií pro automatickou identifikaci, mnoho technických řešení a velký výběr výrobců, jež jsou schopni vytvořit systém přesně podle představ zákazníka. Tento velký počet řešení, znesnadňuje samotné rozhodování ve firmách při výběru vhodného způsobu identifikace, neboť aplikace nejvhodnější technologie v jednom provozu nemusí být tou nejlepší pro zavedení v provozu jiném. Každý podnik by měl vyhodnotit charakteristiky, potřebnost, přednosti a nevýhody jednotlivých technologií a vybrat tu nejvhodnější podle specifikace vlastního provozu. [1 s. 46] 1.2 Automatická identifikace v logistických systémech Zavádění vybraného systému automatické identifikace je beze sporu spojeno zejména s logistikou celého podniku. Podle Evropské logistické asociace je logistika, jak uvádí Gros ve své práci: Organizace, plánování, řízení a výkon toků zboží vývojem a nákupem počínaje, výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka konče tak, aby byly splněny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích. [4 s. 58]. Implementace SAI výrazně zasáhne do materiálových a informačních toků, do systému skladování a distribuce, do sledování pohybu výrobku až ke konečnému zákazníkovi Aktivní prvky logistických systémů Základním úkolem aktivních prvků je provádění netechnologických operací s pasivními prvky. Jedná se hlavně o balení, tvorbu a rozebírání manipulačních a přepravních jednotek, nakládku, přepravu, vykládku, skladování, vyskladňování, kompletaci, kontrolu, sledování a identifikaci, dále sběr, zpracování, přenos a uchovávání informací. [5 s. 221] 23

22 Jmenované operace jsou spojeny: se změnou místa nebo s uchováním hmotných pasivních prvků, může jít i o jejich úpravu pro navazující manipulační či přepravní operace, v tomto případě se jedná o aktivní prvky jako jsou technické prostředky a zařízení pro manipulaci, přepravu, balení a fixaci, skladování a jiné prostředky či zařízení, fungující ve spojení s potřebnými budovami, manipulačními, skladovými plochami a dopravními komunikacemi [5 s. 221] se sběrem, s přenosem nebo s uchováváním informací, jež jsou důležité pro operace s hmotnými pasivními prvky. Aktivními prvky jsou v tomto případě technické prostředky a zařízení sloužící pro činnost s nosiči informací, jedná se o prostředky automatického sledování a identifikace pasivních prvků např. počítače, prostředky pro dálkový přenos zpráv, údajů a dat [5 s. 221] Řídící pracovníci, reprezentující lidskou složku, patří mezi aktivní prvky logistického systému, jehož složky sami řídí. Jsou řízeny zejména výrobní procesy, balení, skladování, manipulace, přeprava, expedice atd. [5 s. 221] Aktivní prvky se nejčastěji dělí podle toho, k jakému druhu operace jsou určeny a o jaký typ přemísťovacího pohybu se jedná. Z tohoto pohledu se rozlišují: manipulační prostředky a zařízení dopravní prostředky skladovací systémy a další [5 s. 222] Pasivní prvky logistických systémů Mezi pasivní prvky se řadí především materiál, přepravní prostředky, obaly, odpad a informace. Pohybují se v logistickém řetězci jako hmotná složka a jsou sledovány na své cestě z místa a okamžiku vzniku, přes výrobu a distribuci až do místa a okamžiku, kdy se dostanou ke konečnému spotřebiteli. S těmito pasivními prvky jsou prováděny již zmíněné netechnologické operace, které spočívají v tom, že dochází k jejich manipulaci, 24

23 přepravě a skladování, aniž by se změnily jejich fyzikální, chemické a jiné vlastnosti. Suroviny, materiály či výrobky musí překonat čas a prostor, aby byly dopraveny na správné místo ke správnému zákazníkovi. Materiálem jsou myšleny suroviny, základní a pomocný materiál, díly, nedokončené a hotové výrobky, obaly a odpad. [5 s. 173] Pasivním prvkem je rovněž zboží. Na trhu se uskutečňuje směna zboží, tedy směna pasivních prvků. Jejich tok začíná u dodavatele a končí u zákazníka a jednotlivé články logistického řetězce se takto propojují. [5 s. 173] Vedle materiálů, surovin, dílů, výrobků aj. je možno dále označit za pasivní prvky: obaly a přepravní prostředky podmiňující pohyb vlastních výrobků za podmínky, že přemísťování těchto obalů a přepravních prostředků se uskutečňuje jako zpětný svoz k opakovanému použití odpad vznikající při výrobě, distribuci a spotřebě v případě, že likvidace odpadu je předmětem zájmu výrobce či distributora zboží informace zprostředkované nosiči informací, které jsou spojeny s pohybem materiálů, surovin, výrobků aj. [5 s. 173] Identifikace pasivních prvků v logistických řetězcích Významnou činností při řízení materiálových toků je sledování pohybu pasivních prvků v logistickém řetězci a jejich identifikace. K identifikaci pasivních prvků se používají speciální nosiče označení, jimiž může být surovina, polotovar, výrobek. Nosič informace nemusí být vždy samotným pasivním prvkem, ale může být k němu nějakým způsobem fyzicky připojen např. obal, visačka, etiketa, krabice, magnetická páska, štítek atd. [5 s. 204] Identifikace pasivních prvků, tj. zjišťování jejich totožnosti, se může uskutečňovat různými způsoby. Je možné provádět identifikaci podle fyzických znaků např. kamerou podle tvaru či barvy. Další technikou je čtení kódu např. laserovým snímačem podle čárového kódu, nebo snímačem dat (snímačem radiofrekvenčního signálu, který je vysílán štítky umístěnými v kontejnerech). [5 s. 204] 25

24 V současné době se identifikace pasivních prvků v logistickém řetězci přesouvá směrem k automatické identifikaci. Jejími nespornými výhodami jsou vysoká rychlost snímání a minimalizace chyb. Nejvíce používané jsou optické technologie. Označování pasivních prvků pomocí automatické identifikace zefektivňuje řízení procesů, kterými procházejí pasivní prvky. Jedná se zejména o řízení skladových operací, třídění a kompletace, ložní operace aj. Automatická identifikace zároveň usnadňuje kontrolu stavů zásob ve skladech při inventarizaci, při zaskladnění a vyskladnění. Zjednoduší se i sběr informací, vyhledávání a čtení údajů v katalozích, evidence atd. [5 s. 204] 26

25 2 Čárové kódy Nejrozšířenějším a nejúčelnějším systémem automatické identifikace jsou v současné době hojně používané čárové kódy. Nacházejí široké uplatnění ve výrobních i v nevýrobních oborech po celém světě. Řadí se mezi optické technologie, neboť jsou založeny na rozdílných vlastnostech tmavých a světlých ploch při ozáření optickým či laserovým paprskem. [5 s. 205] 2.1 Historie čárového kódu Prvopočátky čárových kódů sahají až k roku 1932, kdy malá skupina studentů Harwardské univerzity odstartovala projekt, který byl založen na výběru zboží z katalogu. Zákazník si odtrhl kupón pro vybrané zboží. Tento kupón byl posléze předán skladníkovi, který pomocí speciální čtečky vložil informaci do systému. Zboží bylo systémem vyskladněno a připraveno na přepážku. [6 s. 11] Absolventi Drexel Institute of Technology in Philadelphia Bernard Silver a Norman Joseph Woodland vyvinuli čárový kód na základě požadavku ředitele lokálního potravinářského řetězce ve Philadelphii, jehož cílem bylo automaticky identifikovat produkty na pokladnách. Z počátku probíhaly pokusy s neviditelným inkoustem a nakonec uspěli výše jmenovaní tvůrci s tiskem čtyř bílých čar na tmavém podkladu. Základní byla první bílá čára, ostatní měly vůči základní čáře stálou pozici. Smysl kódování informace spočíval v přítomnosti či absenci jedné či více čar. Tento vyvinutý kód byl podobný dnešnímu jednodimenzionálnímu čárovému kódu (1D). Čárový kód vznikl v roce 1949, tedy zhruba jeden rok po vyslovení požadavku na automatickou identifikaci produktů na pokladnách. Tvůrci Bernard Silver a Norman Joseph Woodland si podali žádost o patent nazvaný: Rozlišovací zařízení a metoda. Patent byl však uznán až v roce Jeho nákres je na obr. 2.1 na následující straně, kde levá část znázorňuje ukázky kódů, pravá část je ukázka mechanického zpracování. V roce 1966 začal čárový kód využívat potravinářský řetězec Kroger v Cincinnati a odstartoval tak jeho masové využívání. [7] Joseph Woodland jeden ze dvou jmenovaných autorů všudypřítomného čárového kódu, jenž ve své době způsobil převrat v maloobchodě, zemřel 9. prosince 2012 ve věku 91 let. 27

26 Jeho objevná myšlenka se zrodila, když seděl na pláži, zaryl své čtyři prsty do písku a tahem proti sobě nakreslil čtyři čáry. Tyto čáry mu připomněly Morseovu abecedu, kterou se učil jako malý chlapec a uvědomil si, že čáry mohou být také převedeny do kódu v různých šířkách. Zmiňovaný patent byl prodán za dolarů společnosti Philco. Každý den jsou nejenom v obchodech po celém světě oskenovány miliony čárových kódů. Uplatnění našly i pro tak specifické uživatele jako jsou například včelaři, kteří mohou monitorovat pohyb včel díky velice drobnému čárovému kódu připevněnému na včelí záda. [8 s. 37] Obr. 2.1: Rozlišovací zařízení a metoda Zdroj: Patent číslo In: TECHNET [online] MAFRA. [vid ]. Dostupné z: tec_technika.aspx?c=a121215_002013_tec_technika_pka 2.2 Konstrukce čárových kódů Čárové kódy jsou tvořeny sekvencí čar a mezer. Zařízení určená ke snímání dokáží tyto posloupnosti analyzovat a převést do formy srozumitelné počítači. Během čtení kódu vznikají elektrické impulsy odpovídající skladbě tmavých a světlých čar a jsou-li vyhodnoceny jako přípustná posloupnost čar a mezer, na výstupu se získá odpovídající znakový řetězec. Čáry a mezery jsou nosičem informací. Na první pohled se zdají kódy stejné, rozdílné jsou síly a šíře příslušných čar a mezer. Jednotlivé kódy mají specifické pravidlo, jakým způsobem jsou k sobě jednotlivé čáry, mezery a jejich šířky řazeny. Znaky, které jsou zakódovány v sekvenci čar a mezer, se tvoří podle kódovací tabulky. [2 s. 20] 28

27 Příklad kódovací tabulky je znázorněn níže viz tab Začátek každého kódu je definován sekvencí čar znaku Start, konec kódu potom sekvencí čar znaku Stop. Podle těchto znaků se dá rozpoznat typ čárového kódu, neboť tyto znaky se u jednotlivých kódů liší. Některé kódy mají ještě navíc dělící znak, jenž rozděluje kódovaný řetězec na více částí, aniž by byla narušena celistvost kódu. Mezi nejznámější kódy s dělícími znaky patří EAN 8 a EAN 13. Před a za každým kódem musí být zabezpečeno tzv. světlé pásmo, do kterého se nesmí umísťovat žádný text ani grafické symboly. Oblast světlého pásma slouží čtecímu zařízení ke snadnému rozpoznání znaků Start a Stop. [2 s. 21] Tab. 2.1: Kódovací tabulka kódu 2/5 Industrial Znak C1 C2 C3 C4 C Start Stop Zdroj: BENADIKOVÁ A., et al, Čárové kódy: Automatická identifikace, s. 27. Legenda tabulky: C1-C5 čáry široká čára 0 úzká čára 29

28 Každý čárový kód má určité vlastnosti jako šířka, výška, délka aj. V literatuře jsou tyto vlastnosti uváděny jako prvky čárového kódu. Na obr. 2.2 jsou znázorněny základní prvky čárového kódu, jedná se o: X = Šířka modulu, nejužší element kódu, čára nebo mezera R = Světlé pásmo. Pásmo má být 10krát širší než šířka modulu, minimálně však 2,5 mm. H = Výška čárového kódu. Při ručním čtení je doporučená výška minimálně 10 % délky kódu, pro čtecí pistole 20 % délky, minimálně však 20 mm. Pro kódy EAN se doporučuje výška 70 až 80 % délky. L = Délka kódu Kód = Kódovaný řetězec Start = Startovací znak Stop = Ukončovací znak [2 s. 22] Obr. 2.2: Prvky čárového kódu Zdroj: BENADIKOVÁ A., et al, Čárové kódy: Automatická identifikace, s. 22. Velikosti čárových kódů můžou být různé, závisejí na hodnotě zvoleného modulu. Modul kódu je šířka nejužšího elementu (tmavá čára, světlá mezera). Jde o konstrukční element čárového kódu. Čím je modul menší, tím větší nároky jsou kladeny na čtecí zařízení a na kvalitu tisku čárového kódu. Benadiková uvádí ve své práci: Podle hustoty zápisu rozlišujeme tři základní skupiny. - High Density (vysoká hustota) - Medium Density (střední hustota) - Low Density (nízká hustota). 30

29 Je zřejmé, že požadavek na provedení kódu je závislý na technice tisku a citlivosti snímacích optoelektronických zařízení, která jsou konstruována pro určitou hustotu kódu. Citlivost čtecích zařízení se udává v [mils], jedná se o 1/1000 palce, 1 [mils] je tedy [mm]. [2 s. 22] V praxi se dále vyskytují kódy s velmi vysokou hustotou zápisu (Ultra High Density) a naopak s velmi nízkou hustotou zápisu (Ultra Low Density). Podmínkou pro úspěšné přečtení kódu je jeho kontrast, tj. poměr mezi rozdílem odrazu pozadí a odrazu čárky k odrazu pozadí, jak uvádí vzorec (2.1). [5 s. 211] Odraz pozadí odraz čárky C 0.7 odraz pozadí (2.1) U čárových kódů může nastat situace, že dojde k jejich mechanickému poškození. Narušíli se sekvence čar a mezer, čárový kód není rozpoznán a neuskuteční se následné přečtení dat. Jinak patří čárové kódy k vysoce spolehlivým nástrojům a chyby při čtení se vyskytují jen zřídka. Příčinou bývají často určité disproporce v čárové sekvenci, které mohou být způsobeny např. nekvalitním tiskem. [2 s. 24] Jednotlivé čárové kódy se vzájemně liší: metodou kódování použitou při záznamu dat hustotou záznamu skladbou záznamu a jeho délkou způsobem zabezpečení správnosti dat V současnosti se vyskytuje na trhu kolem 200 různých čárových kódů. Některé jsou speciální, další se používají jen v jedné zemi. Nejvíce ve světě frekventované čárové kódy jsou číselné (EAN, UPC), číselné se zvláštními znaky (CODABAR), alfanumerické např. TELEPEN 93. [5 s. 205] 31

30 2.3 Druhy čárových kódů Existuje mnoho druhů čárových kódů, z nichž každý může být určen pro specifické použití. Obecně se rozeznávají čárové kódy jednodimenzionální (1D) a dvoudimenzionální (2D). 1D kódy mají omezenou kapacitu a obvykle kódují numerický nebo alfanumerický řetězec, který je klíčem k identifikaci označeného předmětu do příslušné externí databáze. 2D kódy mají vyšší kapacitu a obvykle v sobě obsahují veškerou potřebnou informaci o označeném předmětu. [9] Do kategorie 2D kódů patří například tzv. QR kódy. Na rozdíl od čárového kódu není QR kód vytvořen z čar a mezer, ale z černobílých bloků, které se skládají v obrazce ve tvaru čtverců viz obr Jejich konstrukce umožňuje přenášet daleko více informací než klasický čárový kód. QR kódy mohou být nositelem textové zprávy, detailní kontaktní informace nebo odkazu na webové či mobilní stránky. Dále jsou v obrazcích zakódovány informace, které potřebuje tzv. QR čtečka pro jejich samotné dekódování. [10] Obr. 2.3: Příklad QR kódu Zdroj: Vizitka serveru ROOT. In: ROOT [online] Internet Info. [vid ]. Dostupné z: Čárové kódy mohou být rozděleny do 6 základních skupin, které se vzájemně odlišují podle toho, zda jsou kódovány numerické informace, speciální znaky, číselné znaky, písmena atd. Dále se jednotlivé skupiny liší délkou (stálá nebo proměnná), množstvím čar a mezer a jejich šířkou, výškou. Zároveň se kódy mohou navzájem odlišovat obdobím vzniku a jejich historií. Různorodost je spatřována rovněž v autorství firem, které 32

31 jednotlivé kódy v minulosti vyvinuly. V dalším textu budou podrobněji vysvětleny jen nejběžněji používané druhy kódů vybrané z některých uvedených skupin. Základní skupiny čárových kódů Kódy skupiny 2/5 (Kód 2/5 Industrial, Kód 2/5 IATA, Kód 2/5 Interleaved, Kód 2/5 Matrix, Kód Datalogic, Kód 2/5 Invertovaný) Kódy skupiny Code 39 (Kód Code 39 Standard, Rozšířený kód Code 39 Full ASCII) Kódy skupiny Code 93 (Kód Code 93, Rozšířený kód Code 93 Full ASCII) Kód Code 128 Kódy Codabar (Kód Codabar, Kód ABC-Codabar) Kódy EAN (Kód EAN 13, Kód EAN 8, Dodatkové kódy EAN) Kód Code 128 Tento kód byl vyvinut v roce 1981 společností Computer Identics. Jedná se o alfanumerický kód s variabilní délkou a je tvořen 128 ASCII znaky, 4 speciálními znaky a 4 řídícími znaky, 3 Start znaky a 1 Stop znakem. Kód má celkem tři sady znaků označované jako kód A, B, C. Sada A je tvořena numerickými znaky, znaky velké abecedy, řídícími a speciálními znaky. Sada B obsahuje znaky numerické, znaky velké i malé abecedy, řídící a speciální znaky. Sada C je tvořena dvojicemi numerických znaků od 00 do 99, řídícími a speciálními znaky. Díky této sadě je možné kódovat numerická data s dvojnásobnou hustotou. Jednotlivé znaky jsou kódovány 3 čárkami a 3 mezerami s 11 modulovými šířkami, výjimkou je Stop znak, jenž je dlouhý 13 modulových šířek. Jedná se o kód, který má vysokou informační hustotu na jednotku délky a je vhodný pro tisk kódů nejrůznějšími technikami. [2 s. 53] 33

32 2.3.2 Kód EAN Systém EAN (z anglického European Article Numbering) je celosvětový standardizovaný systém pro identifikaci. Kód EAN je nejrozšířenější čárový kód používaný v Evropě, k němu analogický kód UPC (z anglického Universal Product Code) se používá v USA a Kanadě. Zavedení těchto plně kompatibilních kódů bylo cílem výrobců potravinářského spotřebního zboží a maloobchodu. [5 s. 209] Původně kódy sloužily výhradně k označování spotřebitelských obalů, ale s postupem času bylo kódem EAN označeno prakticky 100 % potravinářského sortimentu vyrobeného v SRN a 98 % výrobků z Velké Británie. Nepotravinářský sortiment byl kódem nejvíce označován v Japonsku a to 90 %. Mezinárodní asociace IANA EAN (z anglického International Article Numbering Association EAN), upravující používání kódu, sídlí v Bruselu a sdružuje více než 95 zemí světa a více než 1 milion firem. V České republice upravuje užívání systému EAN Česká republika, se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4 a v současnosti se zapojilo více než 6000 českých firem. [11 s. 27] Kódy EAN se používají pro identifikaci zboží prodávaného v obchodních sítích. Dokáží kódovat číslice 0 až 9, kde každá číslice je tvořena dvěma čarami a dvěma mezerami. Kód EAN 13 obsahuje třináct číslic. Pro identifikaci výrobků s malými rozměry se používá kratší kód EAN 8, tvořený osmi číslicemi. [12]. EAN 13 má následující strukturu: - první tři číslice označují zemi - další čtyři číslice označují firmu - následujících pět číslic představuje jednotku zboží - poslední číslice je kontrolní [5 s. 209] Kód EAN se dělí na levou a pravou část, mezi nimi je středový znak s dvěma neužšími čárkami, jak je vidět na obr. 2.4 na další straně. Začátek a konec je ohraničen počátečním a koncovým znakem dvěma tenkými čarami určujícími standardní šířku (modul čárek a mezer). Zleva je uvedeno číselné označení systému číslování a kódové číslo výrobce. V pravé části se nachází kódové číslo výrobku a kontrolní číslice. Identifikační číslo 34

33 výrobce je přidělováno národním střediskem EAN. Číslo výrobku si určuje sám výrobce. EAN 13 používaný v ČR pro označování spotřebitelských obalů začíná třímístným předčíslím 859, z levé strany navazuje čtyřmístné číslo označující výrobce a pětimístné číslo identifikující druh výrobku. Poslední číslice je kontrolní. Používání čárových kódů je upraveno českými normami např. ČSN EN 796. [5 s. 209] Obr. 2.4: Kód EAN 13 a kód EAN 8 Zdroj: Čárové kódy. In: WHP TECHNIK [online] WHP TECHNIK. [vid ]. Dostupné z: Pořizování čárových kódů a metody tisku Čárové kódy mohou být pořizovány pomocí nejrůznějších tiskových technologií. Nejdůležitějším faktorem pro správné přečtení kódu je kvalitní a přesný tisk, dostatečně citlivé snímací zařízení a hustota zápisu čárového kódu, tedy čím vyšší hustota, tím větší nároky na kvalitu tisku. Při výběru vhodné metody výroby čárových kódů je nutné zvážit nejprve některá kritéria. Prvním krokem by mělo být rozhodnutí o tom, zda bude používán čárový kód jako samostatná etiketa, nebo bude součástí obalu výrobku. Stěžejní jsou otázky hustoty a kvantity čárového kódu. Důkladné zvážení zasluhuje cena kódu a jeho životnost, dodací podmínky, případná frekvence změny čárového kódu a další. [2 s. 80] Pro výrobu čárových kódů se nejvíce využívají tiskové metody, tedy tisk na tiskárnách řízených počítačem. Na trhu existuje několik typů tiskáren, jedná se například o následující: bubnové tiskárny jehličkové tiskárny laserové tiskárny 35

34 termotiskárny a jiné [2 s. 82] Bubnové tiskárny Patří mezi nestarší typy tiskáren a postupně z trhu ustupují novým technologiím tisku. Textová nebo čárová kladívka, řízená procesorem, narážejí na tiskový buben. Úderem kladívka se přenese na papír odpovídající čárka nebo znak, tímto způsobem postupně vzniká čárový kód. Výhodou je tisk ve velmi dobré kvalitě, vhodný i pro vysokou hustotu kódu. Nevýhodou je malá flexibilita, neboť se používá pouze pro jednotlivou aplikaci. [2 s. 82]. Na obr. 2.5 je znázorněno schéma práce bubnové tiskárny. Obr. 2.5: Schéma práce bubnové tiskárny Zdroj: BENADIKOVÁ A., et al, Čárové kódy: Automatická identifikace, s Jehličkové tiskárny Jehličková tiskárna se mimo jiné skládá z válce a tiskové hlavy, která je posázena jehličkami. Mezi nimi se pohybuje barvicí páska s etiketou. Jehličky, ovládané mikroprocesorem narážejí do barvící pásky a dochází k tisku potřebných znaků. Nejlepší tisk je dosahován na 24 jehličkových hlavách s nastavením vyšší hustoty tisku. Kontrast 36

35 závisí na kvalitě barvicí pásky, nová páska tiskne ve výrazně vyšším kontrastu. Někdy se stává, že se barvivo dostane do mezer a tím je zúží, čárka se potom při tisku rozšíří. Pokud dochází k velkým zkreslením a nepřesnostem, kód se může stát nečitelným. Je nutné zajistit korekci šířky čáry nebo mezery. Výhoda jehličkových tiskáren je vysoká flexibilita, kombinovatelnost grafického režimu s textovým, nízká cena. Nevýhodou je složitější programování, nízká obrysová ostrost tištěného kódu, malá rychlost a hlučnost. [2 s. 83] Obr. 2.6: Jehličková tiskárna EPSON Zdroj: Jehličková tiskárna EPSON. In: ALLEGRO GROUP [online] ALLEGRO GROUP. [vid ]. Dostupné z: TEXTY/TISK2.HTML Laserové tiskárny Laserové tiskárny nacházejí široké uplatnění nejen pro tisk čárových kódů. Téměř každá kancelář je v dnešní době vybavena těmito typy tiskáren, které postupně z trhu vytlačují v minulosti více používané inkoustové tiskárny. Laserové tiskárny fungují tak, že nabíjecí jednotka rovnoměrně nabije rotující selenový fotocitlivý válec, na jehož povrch směřuje po řádcích laserový paprsek pomocí otočného zrcadla. Schéma tisku je znázorněno na obr. 2.7 na následující straně. Elektrický náboj fotocitlivého místa se vybíjí při dopadu laserového paprsku. Tonerový prášek se nanáší na vybitá místa a následně je přenesen na papír. Pomocí vysoké teploty a tlaku se obraz na papíře stabilizuje a stane se nesmazatelný. [2 s. 90] 37

36 Výhodami jsou výkon, rychlost, vysoká kvalita tisku, nízké náklady na provoz a možnost tisku kódů High-Density. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena než u jehličkových tiskáren. Obr. 2.7: Základní schéma tisku v laserové tiskárně Zdroj: Technologie laserových tiskáren. In: SVĚT HARDWARE [online] Oxy Online. [vid ]. Dostupné z: B1536EFB4E11C12574F6004C6E4B.html Termotiskárny Tiskárny tohoto typu jsou v současnosti stále častěji pořizovány pro tisk čárových kódů. Etikety je možné tisknout v různých podobách např. tisk etiket v rolích, ve skládaném pásu aj. Při tisku je používán speciální teplocitlivý papír. Tisková termohlava, řízená mikroprocesorem se ohřívá a ochlazuje. Teplocitlivý papír zčerná v místě, kde se ho dotkne ohřátá termohlava. Pohybem termopapíru vznikají požadované grafické symboly. [2 s. 91] Výhodou těchto tiskáren je kvalita tisku, mají méně pohyblivých mechanických částí, nepotřebují barvicí pásky, dají se pořídit za přijatelnou cenu a může být používán termopapír nebo papír klasický. Nevýhodou je, že se při tisku používá teplotně nestabilní 38

37 papír a etiketa se může při vysokých teplotách poškodit. Tiskárny nejsou určeny pro tisk kódů s vysokou hustotou. [2 s. 91] Obr. 2.8: Termotiskárna Easycoder PD DPI Zdroj: In: PROFIPRINT [online] [vid ]. Dostupné z: Pokud se pořizují čárové kódy pomocí výše uvedených typů tiskáren, jedná se o metodu pořizování s využitím počítače. Tyto metody jsou doporučovány pro tisk kódů se standardními vlastnostmi. Pokud je potřeba identifikovat určité objekty ve ztížených podmínkách, potom rostou nároky na vlastnosti čárových kódů. Je-li etiketa vystavena větší chemické, mechanické a tepelné námaze, pak nelze kódy tisknout na klasický papír nebo méně odolný materiál. Specializované firmy vyrábějí do chemicky či jinak náročného prostředí např. textilní, tkané, vyšívané a kovové kódy (využívá NASA). [13] Do extrémně vysokých teplot jsou vhodné keramické kódy, jež jsou na obr Obr. 2.9: Keramická etiketa Ceralabel Zdroj: In: INOTEC [online] INOTEC. [vid ]. Dostupné z: 39

38 2.5 Metody čtení čárových kódů Ke čtení čárových kódů slouží snímače neboli čtečky. Jejich úkolem je rychle a bezchybně přečíst čárový kód a přenést jeho obsah počítači, pokladně či jakémukoliv zařízení, které podporuje některé standardní průmyslové rozhraní. Snímač může být k hostiteli připojen pomocí kabelu nebo bezdátově (např. technologie Bluetooth). Níže je uvedeno základní rozdělení snímačů: Podle principu snímání se rozlišují snímače laserové a digitální Dle účelu použití a aplikace se mohou snímače čárových kódů rozdělit na: - snímače pro kancelář, maloobchod, zdravotnictví - snímače pro lehký průmysl a logistiku - průmyslové snímače čárových kódů Podle způsobu jejich používání se dělí: - ruční a pultové (u pokladen v obchodech) - mobilní přenosné a stacionární (u výrobních linek) - informační kiosky (např. v hypermarketech, zákazník si může sám ověřit cenu zboží) [14] Než bude výběr snímače zrealizován, je nutné si uvědomit, jaká je náročnost prostředí, do kterého je čtečka pořizována, pro jaké typy čárových kódů se bude používat, nebo s jakou frekvencí bude snímání prováděno Laserové snímače a digitální snímače Laserové snímače dokáží přečíst čárový kód i z velké vzdálenosti. Technologie čtení těchto snímačů je založena na paprscích, jež vysílají laserové diody. Výroba těchto snímačů začíná od jednoduchých a levných modelů až po vysoce odolná, výkonná a cenově náročná zařízení. [15] 40

39 S ručními a bezdrátovými laserovými snímači lze lehce manipulovat díky jejich nízké hmotnosti. Jsou vhodné zejména do prostředí maloobchodů, k provádění inventur, pro poštovní aplikace, v přepravních službách, ale také ve zdravotnictví (na obr je uveden příklad ručního laserového snímače s antimikrobiální úpravou, speciálně navržený pro zdravotnictví). Uplatnění nalézají i v kancelářích, k evidenci majetku apod. Bezdrátové snímače jsou efektivní v místech, kde je potřeba provádět identifikaci mimo pracoviště s počítačem. [16] Obr. 2.10: Ruční laserové snímače 2D kódů používané ve zdravotnictví Zdroj: 2D snímače pro zdravotnictví. In: BARCO [online] BARCO. [vid ]. Dostupné z: Digitální snímače fungují obdobným způsobem jako digitální fotoaparáty. Snímač kód vyfotí a obrázek je dekódován pomocí integrovaného dekodéru. Výhodou je, že dokáží přečíst jednorozměrné i vícerozměrné kódy. [14] Průmyslové snímače čárových kódů Průmyslové snímače se vyrábějí do chemicky, teplotně, mechanicky či jinak náročného prostředí. Jejich konstrukce je odolná proti pádům, prachu, vodě a odolávají teplotám v rozmezí od -30 C do +50 C. Lze se s nimi setkat ve výrobních provozech sléváren, kováren nebo v prostředí s vysokou prašností či na venkovních pracovištích. Dokáží identifikovat 1D i 2D čárové kódy, mají dobré čtecí vlastnosti od 1 cm až na několik metrů. Lze pořídit i speciální řady snímačů, které jsou vybaveny technologií pro čtení poškozených nebo špatně vytištěných kódů. [17] 41

40 Bezdrátové průmyslové snímače čárových kódů Mají radiový dosah až několik desítek metrů a pracovníci se tak mohou pohybovat po výrobní hale. Je možné napojit více snímačů na jednu základní stanici. Průmyslové stacionární snímače Jde o velká robustní zařízení určená do náročného průmyslového prostředí, mají odolnou konstrukci, vysokou citlivost a rychlost čtení čárového kódu. Na obr jsou uvedeny dva příklady průmyslových stacionárních snímačů. Obr. 2.11: Příklady průmyslových stacionárních čteček čárových kódů Zdroj: Průmyslové stacionární čtečky čárových kódů. In: HW SERVER [online] HW SERVER. [vid ]. Dostupné z: Rozdíly mezi jednotlivými druhy snímačů 1D snímače čárových kódů dokáží přečíst běžné lineární čárové kódy např. EAN, Code 128, Code 39 aj. Některé výkonější modely laserových snímačů dokáží přečíst čárový kód i na vzdálenost několika metrů. [18] 2D snímače jsou schopny přečíst dvojrozměrné kódy např. Datamatrix, QR Code, Aztec Code. Tyto kódy patří k nejpokročilejším, pro zápis dokáží využít obou rozměrů a nabízejí mnohonásobně vyšší hustotu informací na menší ploše než u běžných čárových kódů. [19] 42

41 3 RFID RFID ( z anglického Radio Frequency Identification) neboli radiofrekvenční identifikace (dále jen RFID) patří v současnosti mezi nejmodernější systémy automatické identifikace. Jak uvádí doc. Sixta ve své knize: Radiofrekvenční identifikace (RFID) je bezdotykový automatický identifikační systém sloužící k přenosu a ukládání dat pomocí elektromagnetických vln. [5 s. 214] Čtecí zařízení vysílá pomocí antény do okolí elektromagnetickou vlnu (rádiovou vlnu) a nachází-li se RFID tag v určité vzdálenosti od antény, naladěný na stejnou frekvenci, potom anténa tagu přijme tuto vlnu. Díky indukovanému napětí na anténě tagu, je vyvolán střídavý elektrický proud, který nabíjí kondenzátor tagu. Vzniká tím energie, jež se použije pro napájení logických a rádiových obvodů tagu. Jakmile napětí na kondenzátoru dosáhne minimální potřebné úrovně, zareagují vnitřní obvody tagu a ten pošle odpověď čtecímu zařízení. [5 s. 214] Na obr. 3.1 je uveden příklad RFID tagu. Obr. 3.1: Příklad RFID tagu Zdroj: RFID tag. In: GS1 [online] GS1. [vid ]. Dostupné z: RFID je do budoucna považována za možného nástupce čárových kódů. V současnosti dochází ke vzájemnému kombinování těchto dvou technologií (RFID s čárovým kódem), v některých oblastech na trhu převládá použití čárových kódů, ale jsou i odvětví, kde 43

42 se daří systému RFID. Tato metoda identifikace nachází uplatnění v obchodních, skladových, logistických procesech, ale také při kontrole výrobních operací. [20] 3.1 Historie vývoje RFID Prvopočátky této technologie sahají až do 20. let 19. století a vycházely z principu fungování radarů. V této době se letadla navigovala pomocí rádiových vysílačů tzv. radiomajáků. V roce 1935 skotský elektrotechnik sir R. Watson-Watt vymyslel a zkonstruoval přístroj pro rádiovou detekci letadel. Vynalezl tedy první radar, jenž pracoval na bázi mikrovln. Následně v roce 1939 vznikala tzv. technologie IFF (Identification Friend and Foe), fungující na podobném principu dnešní RFID. Toto zařízení se za války využívalo pro odlišení domácích a nepřátelských letadel. Vývoj radaru a rádiových komunikačních systémů se nadále vyvíjel a první identifikátory, které byly aplikovány do praxe, obsahovaly jednobitové čipy signalizující jejich funkčnost. Tento způsob identifikace dnes slouží jako systém proti krádežím v obchodech. [21 s. 2] V roce 1973 byl předveden první RFID čip, který představila americká společnost Los Alamos Scientific Laboratory. Na vývoji čipu spolupracovala řada firem např. IBM, ComSery a FairChild. Postupně začaly vznikat bezkontaktní karty, aplikované pro identifikaci vstupů do budov, mýtné brány, lyžařské vleky a jiné. [21 s. 2] Ve 21. století nachází RFID technologie uplatnění například v docházkových systémech, kde se eviduje pohyb osob, v přístupových systémech k zamezení pohybu některých osob v budovách, ve výrobě k evidenci materiálu či hotových výrobků, nebo při letištních kontrolách. Zajímavé využití RFID technologie se objevilo ve Švédsku, kde místní dopravní úřad ve městě Orebru úspěšně aplikoval RFID pro pomoc nevidomým. Nechal totiž pod chodníky zabudovat čipy, které dokáží zjistit směr cesty a pomáhají tak nevidomým se lépe orientovat. Na slepeckou hůl byla umístěna čtečka a čipy zabudované pod chodníky vedou chodce pomocí zvukového signálu a upozorňují na změnu směru chůze, na schod nebo odbočku.[22] 44

43 Dnes nachází technologie RFID široké uplatnění. Ve Spojených státech amerických, jak uvádí Jerry Banks ve své knize, nachází RFID uplatnění v nejrůznějších oblastech. Například některé nemocnice využívají transpordery k identifikaci novorozenců a matek v nemocnicích, aby zabránily záměně dětí. Na zápěstí novorozence i matky je umístěn náramek s RFID tagem. [23 s. 4] Tato technologie našla uplatnění i v celosvětově známých automobilových závodech NASCAR, kde všichni řidiči závodních vozů musí používat pneumatiky stejné značky od výrobce Goodyear. Aby byla zajištěna kontrola použití, jsou všechny pneumatiky Goodyear opatřeny na vnitřní straně RFID tagem, díky němuž je každá pneumatika sledována od naskladnění, přes využití v závodu až po vrácení opotřebené pneumatiky ze závodu zpět. [23 s. 470] 3.2 Základní komponenty RFID Základním komponentem RFID technologie pro ukládání a přenos informací je transporder neboli tag. Je v něm uložen čip, který je tvořen paměťovým obvodem, cívkou či anténou a případně vlastním zdrojem energie baterií, podle toho jde-li o pasivní či aktivní tagy. Jmenované komponenty mohou být umístěny na podložce z plastu nebo papíru. Mikroprocesor (čip) zpracovává informace ze čtecího zařízení. Paměť slouží k uchovávání přečtených informací. Anténa je používána ke komunikaci se čtečkou, její příklady jsou uvedeny na obr Čtecí zařízení může mít podobu např. RFID brány nebo mobilní ve formě datového terminálu. [24] Obr. 3.2: Typy RFID antén Zdroj: SOMMEROVÁ, M., Základy RFID technologií, s

44 3.2.1 Aktivní a pasivní transpordery Identifikace probíhá za pomoci aktivních nebo pasivních transporderů. Aktivní tagy mají vlastní baterii a dokáží samy vysílat údaje. Životnost této baterie je přibližně 5 let. Vysílají většinou na frekvencích 868 MHz nebo 2,4 GHz a jejich akční rádius dosahuje až 100 m. Náklady na pořízení aktivních tagů jsou však velmi vysoké a jejich použitelnost je v omezeném rozsahu teplot. Pasivní transpordery mohou mít různý akční rádius. Tagy s frekvencí 868 MHz nebo 2,4 GHz mají podstatně větší rádius. Tagy s frekvencí 125 khz mají dosah jen 2 m. Jedná se však o mohutná průmyslová zařízení. [25 s. 24] Na trhu existuje i transporder s jednotnou provozní frekvencí 13,56 MHz, s akčním rádiem do 1 m a má integrovanou tzv. antikolizní techniku, která umožňuje přečíst současně větší počet transporderů. Jde o tzv. smart label - transporder s velkou budoucností. Jeho výhodou je, že se dá opakovaně popisovat, je standardizovaný a celosvětově používaný. V tabulce 3.1 jsou uvedeny výhody používaní transporderů v různých oblastech. [5 s. 215] Tab. 3.1: Porovnání různých oblastí využití transporderů Typ transporderu Frekvence Dosah Výhody Aktivní Long Range 2,5 GHz 868 MHz až do 100 m Pasivní Long Range 2,5 GHz až do 100 m Pasivní Megaherz 13,56 MHz až do 1 m Pasivní Kiloherz 125 khz až do 2 m Zdroj: SIXTA, J., Logistika: Teorie a praxe, s zaměření vyzařování + vysoká dopravní rychlost + antikolizní technika + zaměření vyzařování + vysoká dopravní rychlost + antikolizní technika + pružné stavební formy + nižší cena + antikolizní technika + osvědčené systémy + robustní průmyslové komponenty + čtení přes vodní film Čtecí zařízení RFID RFID čtečky fungují jako most mezi RFID tagem a řídícím počítačem. Mezi jejich základní funkce patří: dodávání energie pasivním tagům 46

45 přečtení údajů, které obsahuje RFID tag zapsání dat do tagu (pokud to tag umožňuje) přenos dat mezi řídícím počítačem a tagem základní filtrace dat nebo ovládání integrovaných vstupních/výstupních obvodů ověřování tagů, ochrana proti podvodům nebo neoprávněnému přístupu systému antikolizní technika, šifrování dat, ochrana integrity dat [21 s. 17] RFID čtečky fungují v podstatě jako malé počítače skládající se z jedné nebo více integrovaných nebo externích antén. Dále jsou tvořeny z rádiového rozhraní, které je určené zejména pro přenos a příjem rádiového signálu. Poslední částí je RFID řídící jednotka s mikroprocesorem, jež se chová jako mozek čtečky a zpracovává data přicházející ze čtečky. [21 s. 18] Mezi základní druhy čteček RFID se řadí: Mobilní čtečky jsou obvykle vyrobeny pro ruční manipulaci, není nutné používat kabel k přenosu údajů, a proto jsou často instalovány na výrobních linkách. Ruční čtečky, jejichž příklady jsou na obr. 3.3, bývají často přizpůsobeny ke snímání RFID tagů a zároveň i čárových kódů. Obr. 3.3: Ruční RFID Reader Zdroj: RFID readers. In: GAO RFID [online] GAO RFID. [vid ] Dostupné z: Stacionární čtečky jsou nepřenosné a pevně vestavěné v určitém místě pro identifikaci např. vstup do skladu se čtecí bránou nebo na vysokozdvižných 47

46 vozících. Tyto čtečky jsou opatřené externí anténou. Na obr. 3.4 jsou způsoby využití stacionárních RFID čteček. Obr. 3.4: Znázornění využití průmyslových stacionárních RFID čteček Zdroj: Využití RFID čteček. In: GABEN [online] GABEN. [vid ] Dostupné z: RFID vs. čárové kódy RFID technologie patří mezi cenově náročnější systémy automatické identifikace. Náklady na pořízení RFID tagů jsou mnohem vyšší než etikety čárových kódů. Vyšší cena ale přináší řadu nesporných výhod pro uživatele např. - bezdotyková technologie, není tedy nutný přímý kontakt mezi čtečkou a transporderem, snímá i z větší vzdálenosti, vysoká přesnost čtení - je možné přijímat, ukládat, aktualizovat a mazat data - tagy jsou odolné vůči nepříznivým vlivům okolí např. vysoké či nízké teploty - podle účelu použití, lze zvolit vhodný tvar transporderu - rychlé snímání mnoha položek současně až 1000 ks - jsou vysoce produktivní ve výrobě či v dodavatelském řetězci - jejich funkce se dají rozšiřovat [5 s. 218] Ve srovnání s čárovými kódy má RFID i řadu nevýhod: - vysoká cena transporderů 48

47 - umísťování tagů je složitější oproti čárovým kódům - obavy podniků z neznámé a náročné investice, čárové kódy jsou zažité a přinášejí jistotu v bohatých zkušenostech mnohých uživatelů - není celosvětově standardizovaný, naopak např. systém EAN je mezinárodní systém identifikace [5 s. 218] Při rozhodování o implementaci RFID technologie v podniku či logistickém řetězci, je nutné zohlednit mnoho aspektů. Každý podnikový provoz je specifický v náročnosti prostředí, ochotou investovat a vyzkoušet novou modernější technologii, vybaveností technického zázemí provozu, dostatečnou finanční kapacitou na realizaci tohoto náročného projektu a jeho úspěšné dokončení. Technologie RFID není v současnosti tak masově rozšířená jako čárové kódy. Tato technologie se nachází v počátcích svého vývoje a v budoucnu by mohla být možným nástupcem čárových kódů. Pro automatickou identifikaci pomocí čárových kódů se často podniky rozhodnou z důvodu jejího dlouholetého používání coby úspěšného, vyzkoušeného a spolehlivého systému automatické identifikace. Jejich implementace je prováděna v nejrůznějších oblastech obchodu, výroby či logistiky podniku. Dnes dochází k úspěšnému a přínosnému kombinování čárových kódů a technologie RFID. 49

48 4 Analýza současného stavu podniku STV GROUP a. s. patří již od roku 1994 k nejvýznamnějším společnostem působícím na evropském trhu s vojenským materiálem. Společnost sídlí v Praze a po České republice a okolních zemích má strategicky rozmístěné provozovny a dceřiné společnosti. Dislokace pracovišť je znázorněna na obr Obr. 4.1: Dislokace pracovišť STV GROUP a. s. Zdroj: Dislokace pracovišť. In: STV GROUP [online] STV GROUP. [vid ]. Dostupné z: Ve svých výrobních závodech provádí ekologickou delaboraci munice a výrobu průmyslových trhavin. Zaměruje se na export munice, náhradních dílů na pozemní a leteckou techniku včetně provádění generálních oprav této techniky. Dalšími aktivitami společnosti jsou vrtné a trhací práce a obchod se železnými a neželeznými kovy. Společnost klade důraz na bezpečnost a ekologii všech procesů. V zájmu ochrany životního prostředí kooperuje se speciální spalovnou na výbušniny a komponenty. Delaborace a výroba průmyslových trhavin splňuje nejpřísnější ekologická pravidla a normy. 50

49 4.1 Profil společnosti Společnost: STV GROUP a. s. IČO: Sídlo: Žitná 45, Praha 1, PSČ Vznik společnosti je datován k 6. červnu 2000 a jejímu založení předcházela šestiletá historie firmy STV Praha, spol. s r. o., která v rámci zkvalitňování svých služeb přešla na právní formu STV GROUP a. s. a převzala veškeré aktivity společnosti s ručením omezeným. Základní jmění společnost činí Kč. Předmět podnikání dle výpisu z obchodního rejstříku: - provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem - provádění ohňostrojných prací - výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin - vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení střeliva - vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní - nákup a prodej, půjčování, vývoj, výroba, opravy, úpravy, uschovávání, skladování, přeprava, znehodnocování a ničení bezpečnostního materiálu - dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, včetně úpravy a zušlechťování nerostů aj. [26] Společnost vlastní rozsáhlé skladové prostory a je schopna manipulovat, skladovat, opravovat a likvidovat všechny typy běžné konvenční munice. Může nabídnout zajištění přepravy prostřednictvím vlastní automobilové společnosti STV TRANS s. r. o. certifikované pro dopravu nebezpečného zboží. STV GROUP je rozrůstající se společnost se dvěma výrobními závody a řadou poboček rozprostřených po ČR a v Evropě. Výrobní a obchodní činnosti společnosti jsou certifikovány dle systému jakosti ISO 9001:2000, ISO 14001:2004 a AQAP. Jediným akcionářem STV GROUP a. s. je společnost STV INVEST a. s. 51

50 4.1.1 Ekologická likvidace munice a výroba průmyslových trhavin Výrobní závody v Hajništi u Nového Města pod Smrkem a v Ratajích u Kroměříže disponují speciálními technologiemi, potřebnými manipulačními a dopravními prostředky, rozsáhlými skladovými prostory. Výrobní závod v Hajništi provádí likvidaci veškerého sortimentu vojenské munice pěchotní, ženijní, dělostřelecké, protitankové a raketové. Vyrábí se zde průmyslové trhaviny a odborně se znehodnocují zbraně a munice. Společnost k tomuto účelu disponuje prostředky pro míchání trhavin, prostory pro jejich skladování a především dostatečnou kapacitou pro dopravu trhavin k zákazníkům. Na obr. 4.2 je jedna z výrobních linek průmyslových trhavin. Hlavní přednosti v této oblasti jsou: vlastní výzkum a vývoj jak samotných výbušnin, tak i technologií pro jejich výrobu sortiment vlastních produktů určených především pro povrchové trhací práce, například v lomech dosahování vysoké ekonomické efektivnosti a konkurenceschopnosti, trhaviny jsou účinné a levné pružný servis pro zákazníky, rychlé a spolehlivé dodávky trhavin z vlastních skladů na místa trhacích prací distribuce vlastními ADR automobily trvalé rozšiřování sortimentu díky vlastnímu vývoji Obr. 4.2: Výrobní linka průmyslových trhavin Zdroj: STV GROUP, OS 02/06 Návrh, vývoj a realizace produktu, s

51 4.1.2 Vlastní autodoprava STV TRANS s. r. o. je dopravní společnost, která se již několik let pohybuje na trhu dopravy. Specializuje se na přepravu nebezpečného zboží ADR tř. 1 (tj. výbušniny, zbraně a munice) od 100 kg do kg po celé Evropě, včetně států bývalého Sovětského svazu, Ruska a Balkánu. [27] Vozidla jsou vybavena monitorovacím a zabezpečovacím systémem GPS s možností okamžité lokalizace polohy vozidla. Automobil může být díky tomuto systému vyřazen z provozu, v případě nebezpečí ohrožujícího řidiče, vozidlo i náklad, a tím také zabránit jeho případnému odcizení. Technický stav vozidel je pravidelně kontrolován ve vlastním servisu. Přeprava je zajištěna proškolenými, bezúhonnými a zkušenými řidiči s několikaletou praxí. Obr. 4.3: Nákladní vozidla certifikovaná dle ADR Zdroj: Nákladní vozidla ADR. In: STV TRANS [online] STV TRANS. [vid ]. Dostupné z: Vrtné a trhací práce Kompletní rozpojování hornin pomocí vrtných a trhacích prací se v současné době provádí na základě dlouhodobých smluvních vztahů pro renomované nadnárodní těžební společnosti v ČR a na Slovensku. Nabídka společnosti v oblasti vrtných a trhacích prací je zejména: zaměření lomové stěny laserovou totální stanicí TOPCON 53

52 vypracování projektu trhacích prací pomocí specializovaného softwaru ATLAS DMT, modul Odstřel použití vlastní vrtné soupravy Atlas Copco F9CR-COPROD a Atlas Copco D9 C výroba vlastních certifikovaných trhavin dodávky trhavin a rozněcovadel vlastní ADR dopravou vyškolený personál pro nabíjení odstřelů trhací práce provádí zkušení pracovníci TVO (techničtí vedoucí odstřelu) [28] Obr. 4.4: Vrtací souprava Atlas Copco D9 C Zdroj: Vrtné a trhací práce. In: STV GROUP [online] STV GROUP. [vid ]. Dostupné z: Zahraniční obchod Jednu z dalších aktivit společnosti STV GROUP a. s. představuje zahraniční obchod s vojenským materiálem. Společnost se pravidelně a poměrně úspěšně účastní výběrových řízení Ministerstva obrany ČR a dosaženými výsledky patří mezi významné dodavatele Armády ČR a to především v oblasti munice. Nicméně společnost nachází i mnoho zahraničních zákazníků, spolupracuje s řadou zahraničních výrobců a dodavatelů a velmi úspěšně realizuje i některé reexporty. Zahraniční obchod se týká především střeliva a munice, ručních zbraní, obrněné techniky, dělostřeleckých systémů, vojenských vozidel, letecké techniky, průmyslových trhavin a dalších. Společnost je držitelem potřebných certifikátů, živnostenských oprávnění a povolení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. Zahraniční obchod s vojenským materiálem je v ČR regulován zákonem č. 38/1994 Sb. 54

53 4.2 Analýza současného stavu ve výrobních závodech Ekologická delaborace vojenské munice, zpracování delaborátu a výroba průmyslových trhavin probíhá ve výrobním závodu v Hajništi u Nového Města pod Smrkem, který je vybaven potřebnou výrobní technologií, výrobní halou a skladovými prostory, tedy celkem 32 skladů jako samostatných budov rozmístěných po areálu závodu, manipulačními a dopravními prostředky. Závod disponuje cca 60 zaměstnanci, z nichž okolo 55 pracovníků buď přímo pracuje ve výrobě, nebo se podílí na zajištění procesů s výrobou spojených (manipulace, vykládky, nakládky apod). Provoz je rozdělen na dvě směny (ranní, odpolední), každá směna je vedena, koordinována a řízena mistrem dílny a vedoucím výrobního provozu, který zajišťuje plynulost výroby. Bezpečnost práce a odborný dohled nad delaborací munice a výrobou průmyslových trhavin jsou zajišťovány kvalifikovanými odborníky z tohoto oboru. V Hajništi se v současnosti vyrábí zejména sypká průmyslová trhavina nesoucí označení Niguman. Společnost disponuje ještě jedním výrobním závodem v Ratajích u Kroměříže, kde probíhá výroba celé řady certifikovaných trhavin. Tento závod má zrekonstruovanou výrobní halou, skladovací prostory a potřebné vybavení pro manipulaci a přepravu. Výrobní činnost je zajišťována cca 20 pracovníky. Závod v Ratajích pokrývá převážnou část plánované produkce. Největší zastoupení ve výrobě i v prodeji má průmyslová trhavina DAPMON Průmyslové trhaviny Průmyslové trhaviny, ačkoliv si to mnoho lidí neuvědomuje, jsou významným pomocníkem v různých odvětvích průmyslu a spotřeba v České republice se pohybuje v tisících tunách ročně. Je však překvapivé že, cena průmyslových trhavin není nijak závratná. Ceny průmyslových trhavin, běžně používaných, se pohybují mezi 11 a 40 Kč. Existují i speciální a plastické trhaviny, které nejsou hromadně využívané a jejich cena je i v řádech stovek korun za kilogram. Průmyslové trhaviny jsou výbušniny, jejich použití se váže na zákon Českého báňského úřadu č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě a na související předpisy. Výbušnina je definovaná jako chemická látka nebo směs 55

54 chemických látek, která v případě iniciace uvolní velké množství energie v nesmírně krátkém čase, řádově GJ/ms. Průmyslové trhaviny lze rozdělit dle použití na povrchové a důlní. Důlní trhaviny se používají v podzemí např. při těžbě uhlí, uranových rud. Rozdíl mezi důlními a povrchovými trhavinami spočívá hlavně ve složení a v použití. Složení důlních trhavin je uzpůsobeno prostředí, v němž se používají, zejména se zaměřením na nízké emise toxických plynných zplodin. Povrchové trhaviny se používají v mnoha odvětvích. Největší spotřeba trhavin je pro těžbu nerostných surovin. Jedná se o různé kamenolomy s těžbou nerostů, ať už vápence pro výrobu cementů, tak např. pro těžbu kamene, štěrku, písků a bloková těžba žuly či mramoru. Dalším použitím průmyslových trhavin jsou stavební práce a destrukce. Při stavbě silnic a dálnic se pomocí trhavin vytvářejí silniční zářezy do okolí, stavby tunelů apod. Zde se používají trhaviny řádově ve stovkách kil až v tunách. Při demolicích, v nichž se používají průmyslové trhaviny, je spotřeba pouze několik kil až desítek kilogramů, neboť od používání trhavin při demolicích se postupně ustupuje a tuto práci nyní zastávají moderní stroje. Trhaviny se nepoužívají pouze pro průmyslové a stavební účely. Největším uživatelem trhavin a výbušnin jsou armády a ozbrojené složky států. Tyto trhaviny se svým účinkem a použitím poněkud liší. Průmyslové trhaviny jsou vyráběny s ohledem na výkonové parametry a způsob použití. Obecně lze říci, že u průmyslových trhavin je zapotřebí jejich výkonu, to znamená, že při výbuchu dochází k rozpojení horninového masivu a jeho odhození ve velkém množství. Vojenské trhaviny jsou stavěné poněkud jinak, aby vojenská trhavina vykonala stejnou práci, bylo by potřeba asi o 20 % větší množství. Hornina by byla rozpojena na mnohem menší frakci. Tyto vlastnosti jsou dány, kromě chemického složení tím, že vojenské trhaviny jsou vyráběny takovým způsobem, aby vyvolaly tlakovou vlnu, která má vysokou hodnotu přetlaku na čele, tento tlak velmi rychle klesá. Průmyslové trhaviny mají nižší přetlak na čele rázové vlny, nýbrž tlak klesá pomaleji. Zjednodušeně lze říci, že vojenská trhavina tříští a průmyslová trhavina odhazuje. Vlastností vojenských trhavin lze využít i pro průmyslovou praxi ve špatně rozpojitelných horninách. Pro tyto trhaviny se začal používat pojem delaborát. Delaborátem se rozumí trhavina, která byla získána delaborací vojenské munice, respektive její ekologickou likvidací. Původně se stará a nevyužívaná 56

55 munice likvidovala přímo detonací, nebo se vyvážela a vyhazovala do moře. Nyní se zpracovávají všechny části munice, výbušné i nevýbušné. Výjimku tvoři iniciátory, které je stále nutné likvidovat spálením nebo detonací. Příklad průmyslové trhaviny: Niguman Niguman je sypká průmyslová trhavina pro použití do vlhkých nebo zvodnělých vrtů. Obsahuje do 33 % nitroglycerinu, do 66 % nitrocelulózy a okolo 1 % ostatních příměsí. Jedná se o pevnou tmavě žlutou až světle hnědou pevnou látku připomínající plast o velikosti zrn do 30 mm. Hustota se pohybuje okolo 1,2 g/cm 3. Jedná se o trhavinu vyrobenou z delaborovaných tuhých pohonných hmot (TPH) raketových motorů z velkorážové munice Popis procesu delaborace a výroby trhavin Celý proces začíná nákupem nebo placenou delaborací nábojů. Následuje přeprava materiálu do výrobních závodů, naskladnění, příprava technologie, pořízení přípravků a ostatní legislativní úkony. Po rozběhu technologie následuje delaborace nábojů. Delaborace se provádí ve dvousměnném provozu s průběžným návozem materiálu. Pojem delaborace znamená odstranění výbušného materiálu z munice, její rozebrání na jednotlivé díly, vytřídění dle druhu odpadu na využitelné a nevyužitelné, případně jiné znehodnocení munice tak, aby ji nebylo možné dále používat jako komplet či jednotlivé důležité části. Munice určená k delaboraci je navážena ve dvou vlnách (při ranní směně), a to na začátku pro pokrytí potřeb ranní směny a na konci ranní směny jako návoz pro potřeby odpolední směny a rozběh ranní směny druhého dne. Odvoz materiálu, který vzniká při samotné delaboraci, probíhá průběžně během směny při kompletní paletové jednotce, která je uvolněna manažerem kvality. Jedná se především o výbušné produkty a barevné kovy. Ostatní materiál, jako jsou odpady a železný šrot jsou odváženy na shromaždiště odpadu a evidovány, průběžně během týdne po naplnění kapacity kontejnerů se vyvážejí. Jednotlivé kroky průběhu delaborace munice jsou zjednodušeně znázorněny na následujícím schématu (obr. 4.5). 57

56 Návoz munice Fyzické naskladnění materiálu na skladech a evidenční naskladnění v informačním systému Výdej materiálu do výroby Demontáž jednotlivých prvků Třídění odpadů a využitelných materiálů Uskladnění výbušných materiálů a barevných kovů Použití výbušných materiálů pro výrobu průmyslových trhavin Obr. 4.5: Schéma procesu delaborace munice Zdroj: Vlastní zpracování Výroba průmyslové trhaviny Niguman Výbušná část tzv. tuhá pohonná hmota (TPH) získaná delaborací příslušného náboje, vážící 20,58 kg, jde na přípravu, tedy odsekání vymezovacích kolíků, celuloidových vymezovacích podložek. Takto připravené zrno TPH je zasunuto pracovníkem do výrobního zařízení nazvané Fréza TPH. Ofrézovaný materiál poté padá do vozíku, kterým je převážen na pracoviště prosévání. Nadsítná frakce se poté balí do krabic z pětivrstvé lepenky po 20 kg netto. Krabice se označí štítky sloužící zejména k identifikaci výrobku a k naplnění požadavků platné legislativy, coby náležitosti obalu trhaviny, jsou v příloze č. 1 a č. 2 této diplomové práce. Na paletu se poté umístí 30 krabic a po kontrole provedené manažerem kvality je uvolněna z výroby ke skladování, přepravena na sklad a připravena k prodeji. Směnová produkce činí 320 až 340 kg Nigumanu za 8 hodinovou směnu. Podsítná frakce se balí obdobným způsobem a je označena jako bezdýmný prach tj., surovina pro další využití jako příměsek do jiných průmyslových trhavin. Směnová produkce je 120 až 140 kg. Celková spotřeba TPH za směnu je 460 kg Skladování a expedice průmyslových trhavin Z 32 skladů ve výrobním závodu v Hajništi jsou pro skladování průmyslových trhavin používány a pro tento účel udržovány dle vyhl. ČBÚ č. 95/1999 Sb. sklady č. 1, 2, 3, 4. 58

57 Další sklady jsou dle zákona o zbraních zatříděny pro skladování střelivin, zbraní a munice, tudíž jsou využívány pro skladování prvotního materiálu určeného pro delaboraci a výrobu trhavin. V Ratajích u Kroměříže disponuje závod 6 budovami určenými ke skladování trhavin. Vykládka materiálu pro delaboraci (nakládka) probíhá za účasti 6 až 8 manipulačních dělníků. Při naskladňování, vyskladňování a ostatních pohybech s materiálem jsou využívány různé manipulační a dopravní prostředky. Jedná se například o nákladní automobily PV3S, TATRA T148 a několik vysokozdvižných vozíků. Po uskladnění dodaného materiálu provede skladník neprodleně záznam o převzetí materiálu do evidenční karty zásob a na materiál připevní vhodným způsobem závěsný štítek (viz příloha č. 3). Dodací listy a ostatní průvodní dokumenty jsou předány pracovníkovi, jenž spravuje systém evidence, dojde k připsání stavu zboží nebo materiálu do informačního systému (dále jen IS). Skladník v průběhu dne přiveze všechny potřebné podklady k dispozici pracovníkovi evidence, který poté učiní potřebné kroky v IS (tvorba příjemky, převodky, výdejky, výrobního příkazu aj.). [29 s. 8] Průběžné předávání podkladů mezi skladníkem a evidencí je znesnadněno velkou vzdáleností mezi sklady a kanceláří evidence, a tak dochází ke zpoždění toku informací. Bylo by proto vhodné, aby skladník byl schopen samostatně pracovat v IS. Souvztažné vedení skladových operací v systému a zároveň vedení a organizace samotné nakládky, vykládky a další manipulace se zbožím, by mohlo vést k eliminaci neshod mezi IS a skutečným stavem skladů. Veškerý přesun materiálu probíhá v systému přes příjemky na sklad při nákupu, výdejky do výroby, převodky z výroby nebo ze skladu na sklad, následně pak výdejky při expedici výrobků či zboží. Do výroby je tento materiál vydáván na základě výrobního příkazu. Veškeré přesuny vede opět skladník na skladových kartách, v informačním systému potom pracovník evidence. Expedice průmyslových trhavin probíhá v následujícím postupu. Prázdný kamion je naložen na základě expedičního příkazu, který byl vystaven podle objednávky odběratele. 59

58 Skladník si vyzvedne tento expediční příkaz a určí sklad, ze kterého bude předmětná trhavina vydána. Před nakládkou musí být správně identifikován druh zboží a zkontrolován jeho stav, zejména nepoškozenost balení a je nutné překontrolovat spotřební dobu průmyslové trhaviny, jež je časově omezena. Vystaví se balící list a oznámení o přepravě na ČBÚ nebo Policii ČR. Pracovníci s pomocí manipulační techniky naloží nákladní automobil a dveře jsou po nakládce zapečetěny. Řidič nákladního automobilu si u pracovníka evidence vyzvedne potřebnou dokumentaci jako je CMR nebo přepravní list ADR pro vnitrostátní přepravu, originál dodacího listu, balicí list. Ostraha zapíše číslo plomby a registrační značku vozidla a naložený kamion odjíždí. Pracovník evidence vystaví v informačním systému výdejku a předá podklady k fakturaci. K dispozici pro nakládky, vykládky a přepravu zboží je rovněž železniční vlečka, která se využívá při speciálních požadavcích zákazníka. Kapacita vlečky je 5 standardních drážních vagonů. Návoz pak probíhá ze skladu na rampu nákladními automobily vnitrozávodní dopravy a poté do vagonů pomocí vysokozdvižných vozíků a opačně. Četnost této dopravy je výjimečná, většinou se uskutečňuje na přání zákazníka při zakázkách o velkém objemu. V roce 2012 proběhly 2 nakládky při využití vlečky a drážní dopravy IS Helios Společnost používá informační systém Helios Orange sdílený všemi jejími pobočkami. Helios Orange je vyspělý, informační a ekonomický systém pro řízení podnikových obchodních, výrobních i dalších procesů. Je jedním z nejrozšířenějších systémů na českém trhu. Helios Orange zefektivňuje všechny běžné i vysoce specializované firemní procesy. Poskytuje dokonalý a aktuální přehled o situaci na trhu i uvnitř podniku, automatizaci rutinních operací, zefektivňování provozu, snižování nákladů a účinnou komunikaci. Systém se skládá z jednotlivých modulů, do kterých jsou zadávána potřebná data. Společnost má sestavený systém ze základních modulů tvořící účetnictví jako jsou např. účetní deník, pokladna, fakturace, sklady, oběh zboží, majetek, personalistika a mzdy, manažerské pohledy, systém Workflow určený pro schvalování na dálku a mnohé další. Dodatečně dokupovaný byl výrobní modul, na který firma přešla až v nedávné době. Tento 60

59 modul je využívaný pouze ve dvou výrobních závodech v Hajništi u Nového Města pod Smrkem a v Ratajích u Kroměříže a funguje na následujícím principu: každý druh výroby má vytvořený tzv. výrobní dílec, v němž se konfigurují veškeré vstupy a výstupy včetně práce, ostatních provozních nákladů a dalších informací o budoucí výrobě (popř. delaboraci) na základě výrobního dílce a dalších informací jako vyráběné množství, čísla zakázek, navazující výroba a ostatní data se vytváří tzv. výrobní plán a na něj navazující tzv. výrobní příkaz pomocí funkce generování skladových dokladů v modulu výroba se provádí denní výroba v IS, generují se výdejky do výroby, odvedené práce, odvedení vedlejších produktů a odvedení dílce na sklad modul si při tomto generování sám počítá potřebné množství vstupů a výstupů na daný typ výroby a vytváří převodní doklady v IS tyto doklady se dají při generování editovat, v tomto případě se editují alternativní materiály pro výrobu a množství vedlejších produktů na základě skutečně vyrobeného množství Pokud je proces správně předdefinován, nastaven a typ výroby je konzistentní, všechny kroky proběhnou rychle a automaticky. Výsledkem jsou vygenerované výdejky a příjemky čekající na realizaci v oddělení evidence a následně dojde i k evidenčnímu naskladnění hotových výrobků v systému. IS Helios rovněž nabízí možnost dokoupit k modulu Sklad aplikaci podporující čárové kódy. Tuto aplikaci však firma zatím zakoupenou nemá, neboť systém automatické identifikace pomocí čárových kódů doposud neimplementovala. 61

60 5 Způsob označování průmyslových trhavin Ve výrobních závodech se v současné době vyrábí celá řada certifikovaných trhavin, se kterými společnost na trhu obchoduje. Tabulka 5.1 uvádí přehled o prodejích trhavin podle jejich určení, tzn. jaký je účel jejich použití. Tab. 5.1: Prodej průmyslových trhavin podle určení za rok 2012 v kg Rozdělení trhavin podle určení Názvy certifikovaných výrobků podle určení Prodej v kg (netto) v roce 2012 Emulzní trhaviny EMONIT 61517,50 DIGMON, CELMON Povrchové trhaviny NIGUMAN, DAPMON ,50 TONIT, HYDROGELIT, FRAGMENTIT Suroviny (určené především k dalšímu zpracování) BPS-Nc, TNT/H, A-IX-I ,00 Trhací prach NOWA 5519,00 Celkem prodej PT v kg ,00 Zdroj: Vlastní zpracování Průmyslové trhaviny jsou evidovány v IS Helios v kilogramech podle jednotlivých druhů, blíže nejsou však v rámci systému identifikovány, to znamená, že při odvozu určitého množství balení výrobků na paletách, si pracovník evidence podle počtu např. krabic dopočítá expedované množství trhaviny v kg a množství ze systému vyskladní. Skladník při nakládce expeduje zpravidla ta balení trhaviny, jež leží na skladě delší dobu a jejich spotřební doba je kratší než u nově vyrobených trhavin. Trhaviny mají omezenou spotřební dobu, po jejímž uplynutí je nutné trhavinu podrobit odborným zkouškám, aby mohla být trvanlivost prodloužena. Dochází tedy k průběžné výrobě pro expedici dlouhodobým zákazníkům a vyrábí se množství nasmlouvané k prodeji. Pro nové nebo jednorázové zákazníky, jež nemohou být uspokojeni ze skladových zásob z důvodu absence množství poptávané trhaviny, je vytvořena zakázka, která je postoupena pro zahájení výroby určité trhaviny pro předem domluvený termín dodání a podle předpokládaného množství odběru. 62

61 5.1 Označování výbušnin podle platné právní legislativy V roce 2012 byl vydán zákon č. 146/2010 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití, ve znění zákona č. 18/2012 Sb. Tento zákon reaguje na požadavky Směrnice Komise 2012/4/EU ze dne 22. února 2012, kterou se podle směrnice Rady 93/15/EHS zřizuje systém pro identifikaci a sledovatelnost výbušnin pro civilní použití. V současné době se opět připravuje nový návrh zákona ve smyslu označování nejmenších balení výbušnin, který by měl být platný v březnu Jedná se o zákon č. 83/2013 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití, který bude nahrazovat jmenovaný zákon č. 146/2010 Sb. Požadavky na jednoznačné označování výbušnin pak bude konkrétně upravovat platné nařízení vlády č. 84/2013 Sb. Cílem výše uvedené právní úpravy je, aby výbušniny vyráběné v podnikatelském sektoru byly jednoznačně označovány takovým systémem, který zabezpečí jejich spolehlivou identifikaci a sledovatelnost. Výše uvedený zákon č. 146/2010 Sb., nabyl účinnosti dne 5. dubna 2012, proto je nutné, aby výrobci podnikli kroky potřebné pro zavedení odpovídajícího systému identifikace výbušnin a ostatních předmětů, na něž se zákon vztahuje. Tento zákon prošel v posledních letech mnoha úpravami, podnikatelský sektor i ČBÚ neustále vyvíjel tlak na zmírňování přísnosti označování výbušnin, zejména ve smyslu vynětí některých druhů výbušnin z této povinnosti. V praxi je představa taková, že v okamžiku kdy je předmětná výbušnina vyrobena a označena čárovým kódem, stává se pohyb této výbušniny sledovatelný napříč celým dodavatelsko-odběratelským řetězcem, tedy z místa výroby, přes případné zprostředkovatele až do místa její spotřeby. Cílem ČBÚ je monitorování každého nejmenšího balení výbušniny od výroby až po její likvidaci, s přesnou identifikovatelností výrobce, zprostředkovatelů, místa, kde se předmětné balení výbušniny nachází v daném okamžiku a u jakého konečného spotřebitele je zlikvidována, tzn. použita. Lze se domnívat, že v rámci svých kompetencí budou jednotlivé obvodní báňské úřady kontrolovat označování a dohledatelnost každého balení výbušniny, proto je zapotřebí nastavit hned od počátku realizace co nejefektivnější způsob označování, čtení, identifikace, evidování a sledování pohybu výrobků. 63

62 5.2 Výběr vhodné metody automatické identifikace Analyzovaný podnik nyní stojí před problémem navržení odpovídajícího systému identifikace svých výrobků a zároveň musí zohlednit platnou právní legislativu upravující způsob označování a zajištění sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití a to formou čárového nebo maticového kódu umístěného na každé nejmenší prodávané balení trhaviny. Tato zákonná úprava je skutečně novinkou v právním řádu České republiky a výrobci trhavin na ní musí adekvátně zareagovat, přestože drtivá většina těchto výrobců žádný systém automatické identifikace aplikovaný na své výrobky nemá. Právní úprava přináší výrobcům nemalé budoucí náklady na zavedení identifikačních prvků a pro malé výrobce může znamenat i určitou nepříjemnou povinnou finanční zátěž. Požadavky zákona č. 146/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 83/2013 Sb. a nařízení vlády č. 84/2013 Sb.), které se týkají označování výbušnin a způsobu jakým má být čárový kód vytvořen, budou podrobně rozebrány v samostatné podkapitole. Základní informací je, že zákon určuje abecedně-číselný kód s určeným složením prvních pěti pozic tohoto čárového kódu. Z výše uvedené právní úpravy dále vyplývá, že každý výrobek musí být označen unikátním čárovým kódem a evidován ve smyslu, kdy byl vyroben a komu byl prodán. Důležitým zjištěním je skutečnost, že musí být označeno nejmenší balení trhaviny, v němž se prodává. Nejmenším balením výrobku u některých typů trhavin je tzv. náložka neboli nálož. Pro vysvětlení je vhodné uvést, že tyto náložky mohou být vyráběny v nejrůznějších tvarech a velikostech, nejčastější je tvar uvedený na obr na následující straně. Náložky jsou baleny do lepenkových krabic a z nich je potom vytvářena kompletní paletová jednotka. 64

63 Obr. 5.1: EMONIT 1 náložková emulzní trhavina Zdroj: Emonit 1. In: STV GROUP [online] STV GROUP. [vid ]. Dostupné z: Situace spojená s označováním těchto náložek se komplikuje v souvislosti s balením náložek do krabice. Do té je vkládáno různé množství náložek podle toho, o kterou náložkovou trhavinu z výrobního sortimentu se jedná. Počet náložek v krabici může být v rozmezí 5 až 50 kusů. Je nutné znovu připomenout, že cílem právní úpravy je, aby každá náložka byla opatřena svým čárovým kódem, podle nějž je možné tuto konkrétní náložku, která je stejná jako všechny ostatní v balení, bez problémů dohledat. K označení čárovým kódem by mělo dojít rovněž u každé krabice a palety. Dále se musí rovněž identifikovat trhaviny, jejichž nejmenší balení je lepenková krabice nebo kašírované, polyethylenové pytle. Cílem je, aby každá krabice nebo pytel byly označeny unikátním čárovým kódem a byl tak každý kus identifikovatelný. Do krabic a pytlů jsou baleny nejčastěji sypké povrchové trhaviny. Maximální váha těchto balení dosahuje 25 kg netto. Podle toho o jaký výrobek se jedná, je rovněž odlišná váha i forma obalu. Na paletu s odpovídajím množstvím krabic nebo pytlů by měl být opět umístěn čárový kód. 65

64 5.2.1 Obaly výrobků Výrobní závody využívají celou řadu nejrůznější obalů a obalových materiálů, o kterých je důležité přemýšlet při navrhování vhodného umísťování čárového kódu. Jedná se zejména o následující obaly. Palety jsou používány dřevěné v euro rozměru tzn. ložná plocha cm, výška prázdné palety cca 12 cm. Mezi paletou a krabicemi je obvykle umístěn lepenkový podklad, na nějž jsou vrstveny krabice, někdy se dává lepenkový proklad i mezi jednotlivá patra krabic na paletě. Paleta s plným počtem krabic se pošle na zabalení a ovíjecí stroj ji obalí smrštitelnou průhlednou folií. Poté je paleta dle potřeby opatřena plastovou páskou, aby byla kompletně zpevněna. Manažer kvality zkontroluje paletovou jednotku, označí ji štítkem s názvem Uvolněno z výroby a palety putují na sklad. Je vedena evidence odchozích palet u manažera kvality a někdy se připevní na paletu paletový štítek (paleta č. 1, série 1-stv-2013, obaly 1-30), ale není to pravidlem. Krabice lepenková má různé rozměry, nejpoužívanější je cm. Krabice je vyrobena z pětivrstvé lepenky, certifikovaná pro přepravu nebezpečných látek, označena tzv. UN kódem obalu, který je vytištěn na stěně krabice ve spodní části. Je uzavřena lepicí páskou na všech spojích, polepena obsahovým štítkem a ADR štítkem viz přílohy č. 1 a 2 této diplomové práce. Pytle jsou nejvíce využívané kašírované, polyethylenové. Uzavírají se nití, sešíváním a do švu pytle je přišit obsahový štítek. Nyní se postupně přechází na chlopňové samouzaviratelné pytle. Způsoby balení jednotlivých druhů trhavin, tedy v jakém nejmenším balení jsou prodávány, jejich váhy a počty balení na jednotlivých paletách jsou uvedeny v následující tabulce

65 Tab. 5.2: Vyráběné trhaviny a jejich nejmenší balení Název certifikovaného výrobku NOWA DIGMON BPS-Nc CELMON NIGUMAN TNT/H A-IX-I Nejmenší balení Krabice Krabice Krabice Krabice Krabice Krabice Krabice Hmotnost (netto) nejmenšího balení Počet náložek v krabici Počet krabic nebo pytlů na paletě 24,00 kg 30 24,00 kg 30 18,00 kg 20,00 kg 32 25,00 kg 30 20,00 kg 30 25,00 kg 30 25,00 kg 30 DAPMON Pytel 25,00 kg 20 DAPMON 30 Pytel 25,00 kg 20 DAPMON 30 EXTRA Náložka 1,50 kg DAPMON 30 Pytel 25,00 kg 20 TONIT HYDROGELIT FRAGMENTIT P FRAGMENTIT TG FRAGMENTIT TH FRAGMENTIT GA Náložka Náložka Krabice Krabice Krabice Krabice 0,50 kg 1,00 kg 2,50 kg 3,00 kg ,00 kg 30 25,00 kg 30 25,00 kg 30 25,00 kg 30 EMONIT 1 Náložka 2,00 kg 2,50 kg EMONIT AN Náložka 2,00 kg 2,50 kg Zdroj: Vlastní zpracování 67

66 5.2.2 Konstrukce navrhovaných čárových kódů Smyslem implementace čárového kódu je docílit identifikace každého jednotlivého kusu výrobku v balení. To znamená, že systém by měl být nastavený tak, aby při přečtení čárového kódu z palety byly identifikovány čárové kódy odpovídající každé krabici na paletě a zároveň čárové kódy odpovídající všem náložkám v každém balení. Tedy například, je-li na paletě 20 krabic a v každé krabici je 10 náložek, potom po přečtení čárového kódu z palety je zapotřebí získat 20 různých čárových kódů identifikující krabice a dalších 200 čárových kódů identifikující jednotlivé náložky. Podle nového nařízení vlády č. 84/2013 Sb., o požadavcích na jednoznačné označování výbušnin pro civilní použití, jsou vymezeny podmínky pro kontrukci a vzhled čárového kódu. Jednoznačné označení výbušnin tvoří: [30] Vizuálně čitelná část označení obsahující tyto údaje: a) název, obchodní firma nebo označení výrobce b) abecedně-číselný kód obsahující - celkem 2 písmena označující členský stát Evropské unie (místo výroby výbušnin nebo dovozu na trh Evropské unie) - trojmístný číselný kód označující místo výroby výbušnin přidělený podle 3 zák. č. 83/2013 Sb. - kód výrobku přidělený výrobcem a logistické informace výrobce Elektronicky čitelné identifikace ve formě čárového kódu nebo formátu maticového kódu, který přímo odpovídá abecedně-číselnému identifikačnímu kódu. Příklad čárového kódu dle nařízení vlády č. 84/2013 Sb. je na obr

67 Název, obchodní firma nebo jméno osoby podle 2 odst. 1 CZ xxxxxxxxxxx 2 Obr. 5.2: Příklad čárového kódu dle nařízení vlády č. 84/2013 Sb. Zdroj: Nařízení vlády č. 84/2013 Sb. In: MVČR [online] MVČR. [vid ]. Dostupné z: &typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy Před návrhem čárového kódu analyzované společnosti bylo zapotřebí se nejprve obrátit na Český baňský úřad s žádostí o přidělení trojmístného číselného označení, které je identifikací místa výroby. Žádost byla učiněna písemně bez využití formuláře, neboť prozatím není žádný k dispozici. Byla zaslána na ČBÚ s očekáváním na přidělení dvou číselných označení pro dva výrobní závody. Společnost tímto způsobem obdržela dva trojmístné číselné kódy identifikující místa výroby tedy: Výrobní závod v Hajništi u Nového Města pod Smrkem: 381 Výrobní závod v Ratajích u Kroměříže: 382 Samotná právní úprava stanovuje pouze požadavky na některé části kódu, jedná se o označení výrobce a abecedně-číselný kód, jemuž má zároveň odpovídat sekvence čar a mezer, tedy čárový kód. Tento zákon však konkrétně neurčuje, jaký typ čárového kódu by měl být využíván. Je tedy předepsán abecedně-číselný kód s danou strukturou začátku čárového kódu, tedy povinné označení země výrobce pomocí znaků velké abecedy (CZ) a obsazení prvních třech pozic povinnou číselnou identifikací místa výroby, kterou přiděluje ČBÚ. Jedním z vhodných typů čárového kódu, který je aplikovatelný s ohledem na tyto požadavky, je alfanumerický čárový kód Code 128 s variabilní délkou. Kód Code 128 je univerzální volně použitelný čárový kód ke kódování alfanumerických dat. Každý znak je tvořen 11 moduly čáry nebo mezery. 1 na místech označených 0 se uvede trojmístný číselný kód přidělený Českým báňským úřadem 2 na místech označených x se uvede kombinace čísel a písmen 69

68 5.2.3 Využití generátoru čárových kódů Pomocí volně šiřitelné demoverze generátoru čárových kódů dostupné ke stažení na internetových stránkách uvedených jako zdroj obr. 5.3, byl vytvořen navrhovaný alfanumerický čárový kód Code 128 s označením výrobce STV GROUP a. s. Obr. 5.3: Návrh čárového kódu Code 128 Zdroj: Vlastní zpracování, využití generátoru ČK. In: IDAutomation [online] IDAutomation. [vid ]. Dostupné z: V textu níže je podrobně popisována konstrukce alfanumerické části navrhovaného kódu (CZ ), jež byla vložena do zmíněného generátoru, který podle této kombinace písmen a čísel vygeneroval příslušnou sekvenci čar a mezer kódu Code 128 viz obr Níže uvedenená alfanumerická část čárového kódu je unikátním označením pro nejmenší balení trhaviny, tedy náložku příslušného druhu trhaviny. CZ je sedmnáctimístný alfanumerický čárový kód pro nejmenší balení trhaviny, v tomto případě tedy pro náložku. CZ CZ písmenná část kódu identifikující kód země výrobce, zemí výrobce je Česká republika. CZ je trojmístný číselný kód, jenž byl prostřednictvím ČBÚ přidělen místu výroby, tedy výrobnímu závodu v Hajništi. 70

69 CZ výrobní podnik se rozhodl o přidělení dvoumístného číselného kódu pro výrobek nesoucí název DAPMON 30 EXTRA viz tab. 5.3 na straně 73. Pro účely označení výrobků je tedy v tabulce vytvořen seznam aktuálních výrobků a každému výrobku je přiřazen dvoumístný číselný kód. Číselná řada bude začínat od 01 a dále bude pokračovat vzestupně. Výrobky jsou v tabulce seřazeny od nejstaršího, tedy podle toho, který byl na trh uveden dříve. Každému dalšímu nově zařazenému výrobku bude přidělen kód, jenž následuje v otevřené číselné řadě. Pro potřeby podniku postačí dvě číselné pozice, neboť budoucí vývoj výrobkové řady nebude tak velký, aby přesáhl v součtu více než 99 druhů průmyslových trhavin, se kterými tento výrobce obchoduje, zamýšleny jsou i trhaviny ve vývoji. Výrobkový sortiment bude rozčleněn nejenom podle jednotlivých druhů trhavin, ale v okamžiku, kdy jeden druh trhaviny má více možností balení, v němž je expedován, pak každé toto odlišné balení stejného výrobku vystupuje pod jiným dvoumístným kódem. Takto odlišné balení bude zastoupeno dvoumístným kódem jako samostatný druh trhaviny. Například: BPS surovina balení v krabici s váhou 18 kg ponese označení výrobku 03 BPS surovina balení v krabici s váhou 20 kg ponese označení výrobku 04 CZ je dvoumístný číselný kód identifikující rok výroby Tato část kódu identifikující rok výroby se bude měnit vždy s nástupem nového roku. CZ čtyřmístný číselný kód popisující pořadové číslo palety. Kód bude postačující pro plánovanou expedici v konkrétním roce. Začínat bude v číselné řadě od čísla 0001 vzestupně pro každou další paletu. S nástupem dalšího roku bude tato část kódu startovat znovu od první palety tedy paleta č CZ dvoumístný číselný kód označující pořadí balení (v případě DAPMONU 30 EXTRA jde o krabici) na paletě. Pořadové číslo krabice na paletě má pouze dvoumístný kód, neboť pro každou další nově vznikající paletovou jednotku bude startovat číselný kód od čísla 01 71

70 až do 99. Unikátnost čárového kódu pro každou krabici je zajištěna čtyřmístným pořadovým číslem palety, které předchází dvoumístnému kódu pro balení, případně i číselným kódem určující rok výroby. CZ dvoumístný číselný kód určující pořadí náložky v krabici, tedy jedná se o osmou náložku v krabici. Pokud bude balení obsahovat náložky, pak bude k dispozici dvoumístný kód v rozmezí 01 až 99. CZ Jedná se tedy o čárový kód identifikující zemi původu Česká republika, výrobce STV GROUP a. s., výrobní závod Hajniště, výrobek DAPMON 30 EXTRA, rok výroby výrobku 2012, je součástí 211. paletové jednotky v daném roce, balení výrobku 6. v pořadí na dané paletě a v pořadí 8. náložka v tomto balení. Kvůli složitosti spočívající v unikátnosti označování palet, krabic nebo pytlů a náložek bude zapotřebí navrhnout tři typy čárových kódů, které se budou lišit ve své konstrukci podle toho, zda se jedná o čárový kód na paletu, na krabici (pytel) nebo na náložku. Čárový kód se bude vlastně postupně rozšiřovat o údaje odlišující se v identifikaci nejmenšího balení trhaviny, tedy: Příklad konstrukce návrhu čárového kódu pro paletu: CZ znamená 211 paleta, vyrobená v roce 2012, výrobek č. 10 (DAPMON 30 EXTRA), místo výroby STV GROUP a. s., výrobní závod Hajniště. Příklad konstrukce návrhu čárového kódu pro krabici: CZ znamená 6. krabice na 211. paletě, vyrobená v roce 2012, výrobek č. 10, místo výroby STV GROUP a. s., výrobní závod Hajniště. Příklad konstrukce návrhu čárového kódu pro náložku v krabici: CZ znamená, že jde o 8. náložku, v 6. krabici, na 211. paletě, vyrobená v roce 2012, výrobek č. 10, místo výroby STV GROUP a. s., výrobní závod Hajniště. 72

71 Tab. 5.3: Sortiment výrobků s přidelením kódu každému výrobku Název certifikovaného výrobku Návrh dvoumístného kódu výrobku Nejmenší balení Počet nejmenších balení v krabici Počet krabic nebo pytlů na paletě NOWA 01 Krabice 30 DIGMON 02 Krabice 30 BPS-Nc (18,00 kg) 03 Krabice 32 BPS-Nc (20,00 kg) 04 Krabice 32 CELMON 05 Krabice 30 NIGUMAN 06 Krabice 30 TNT/H 07 Krabice 30 A-IX-I 08 Krabice 30 DAPMON 09 Pytel 20 DAPMON 30 EXTRA 10 Náložka DAPMON Pytel 20 TONIT (0,50 kg) 12 Náložka TONIT (1,00 kg) 13 Náložka HYDROGELIT (2,50 kg) 14 Náložka HYDROGELIT (3,00 kg) 15 Náložka 8 24 FRAGMENTIT P 16 Krabice 30 FRAGMENTIT TG 17 Krabice 30 FRAGMENTIT TH 18 Krabice 30 FRAGMENTIT GA 19 Krabice 30 EMONIT 1 (2,00 kg) 20 Náložka EMONIT 1 (2,50 kg) 21 Náložka EMONIT AN (2,00 kg) 22 Náložka EMONIT AN (2,50 kg) 23 Náložka Zdroj: Vlastní zpracování 73

72 V roce 2012 byl největší odbyt sypké povrchové trhaviny DAPMON 30, jež se používá v suchých a vlhkých vývrtech. Tato obchodně velmi úspěšná trhavina svou účinností převyšuje trhavinu DAPMON klasického složení a je možné ji používat i v obtížněji rozpojitelných horninách. DAPMON 30 je balený v kašírovaných zašitých polyethylenových pytlech po 25 kg viz obr Spotřební doba je 6 měsíců od data výroby. Další zajímavé informace o této hojně používané trhavině jsou uvedeny v katalogovém listu (viz příloha č. 4 této diplomové práce). Obr. 5.4: DAPMON 30, sypká povrchová trhavina Zdroj: Dapmon 30. In: STV GROUP [online] STV GROUP. [vid ]. Dostupné z: V roce 2012 bylo prodáno téměř 900 tun povrchových trhavin, z tohoto množství činilo zastoupení výrobku DAPMON 30 v prodeji více než 80 %. Pro rok 2013 je výroba této trhaviny DAPMON 30 plánována v množství 1200 tun. Plán prodeje tzv. emulzních trhavin je okolo 400 tun. Zhruba jedna polovina bude spotřebována na trhacích pracích, jež jsou provozovány v rámci jedné z podnikatelských činností této společnosti, jedná se o vrtné a trhací práce v lomech. Největší zastoupení v prodeji má tedy trhavina, jejíž nejmenší balení je pytel s hmotností 25 kg netto. Při výrobě a následném prodeji této trhaviny bude potřeba generování menšího množství čárových kódů než v případě tzv. náložkových trhavin, např. DAPMON 30 EXTRA, kdy se musejí označovat krabice, ale 74

73 i náložky v nich obsažené. Nicméně i tyto náložkové trhaviny výrobní závody vyrábějí a na trhu se prodávají, proto je zapotřebí navrhnout takový systém automatické identifikace, který dokáže zajistit indentifikovatelnost a označování každého, i toho nejmenšího balení ve formě zmiňovaných náložek Problematika identifikace nejmenších balení Pro názorné vysvětlení je uveden příklad označení náložek v balení. Společnost expeduje drobnému odběrateli průmyslovou trhavinu HYDROGELIT viz tab. 5.3 na straně 73. Odběratel má zájem vyzkoušet tříkilové náložky v krabici po 8 kusech. Prozatím chce odebrat pouze jednu paletu s 24 krabicemi a v každé krabici je zmíněných 8 náložek HYDROGELITU. Na obr. 5.5 na následující straně je stromová struktura čárových kódů, kterými by měly být náložky, krabice a paleta označeny. Je uvažováno o první expedované paletě v roce a stromová struktura je znázorněna pouze pro první 3 krabice na paletě, neboť výčet všech kódů pro všech 24 ks krabic a pro všechny náložky v těchto krabicích (8 24 = 192 kódů na náložky) by byl velmi rozsáhlý. Nutno podotknout, že jde o případ expedice jedné palety. Kdyby bylo uvažováno o nakládce celého kamionu, jenž má obvykle kapacitu pro 32 palet s maximální povolenou hmotností přepravovaných výbušnin kg NEQ, pak by bylo těchto 32 palet označeno 32 různými čárovými kódy. Na těchto paletách by leželo celkem 768 krabic, tudíž 768 kódů pro krabice (32 palet 24 krabic = 768) a v neposlední řadě neuvěřitelných čárových kódů pro každou náložku v krabici (32 palet 24 krabic 8 náložek v krabici = 6 144). Obrovské množství čárových kódů potřebných pro identifikaci palet, krabic a zejména náložek v krabicích je jednoznačným důvodem pro implementaci automatické identifikace, založené na speciálním systému vytvořeném přímo na míru této společnosti. V následujícím příkladu je uvedena pouze číselná část kódu, bez vyobrazení sekvence čar a mezer navrhovaného kódu Code 128. Příklad prodeje náložkové trhaviny HYDROGELIT Země výrobce: CZ Označení výrobce:

74 Označení výrobku HYDROGELIT (3 kg): 15 Označení roku výroby 2012: 12 Označení pořadí palety: 0001 Označení pořadí krabice na paletě (na paletě je 24 ks krabic): 01 až 24 Označení pořadí náložky v každé krabici: příklad viz stromová struktura obr Kód pro paletu Kód pro 1. krabici Kódy pro 8 náložek v 1. krabici CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ Kód pro 2. krabici CZ Kód pro 3. krabici CZ Kódy pro 8 náložek v 2. krabici CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ Kódy pro 8 náložek v 3. krabici CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ Obr. 5.5: Př. stromové struktury pro prodej 3 ks krabic nálož. trhaviny HYDROGELIT Zdroj: Vlastní zpracování 76

75 6 Návrh na implementaci čárových kódů Dodavatelem používaného informačního systému Helios Orange u analyzované společnosti je firma Asseco Solutions, a. s. Tento dodavatel je certifikovaným partnerem renomovaných firem společností IBM, Microsoft, Oracle a Hewlett Packard. Díky odborné spolupráci s těmito partnery a týmu zkušených kvalifikovaných pracovníků dokáže uspokojit i poptávku zákazníků po softwaru, hardwaru, serverech, a po dalších technologických novinkách. Tato společnost také úzce spolupracuje s certifikovanými profesionály v oblasti operačních systémů. [31] Jak již bylo několikrát uvedeno, společnost využívá v rámci IS modul výroba, ve kterém probíhá systémová výroba nejenom průmyslových trhavin. Logickým řešením softwarové podpory pro implementaci čárových kódů se nabízí možnost oslovit dodavatele Helios Orange s požadavkem na navržení systému automatické identifikace čárových kódů s ohledem na dodržení požadavků platného zákona o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití a s dodržením podmínek nutnosti označování každého výrobku unikátním čárovým kódem. Dodavatel stávajícího informační systému navrhoval softwarové řešení výroby průmyslových trhavin v IS Helios Orange, má proto dostatek informací o této problematice a měl by být schopen navrhnout adekvátní řešení analyzované problematiky. Zároveň je podle informací dodavatele IS známo, že existuje možnost dokoupení modulu pro aplikaci čárových kódů, který však pro tento komplikovaný případ bude vyžadovat podrobnou studii a navržení systému na míru výrobce. 6.1 Generování čárových kódů při výrobě Cílem je, aby při výrobě průmyslových trhavin v rámci IS docházelo ke generování unikátních výrobních čísel neboli čárových kódů pro každou náložku nebo krabici, tedy pro jednotlivý kus trhaviny. Dodavatel navrhuje vytvořit v Heliosu zakázkovou úpravu, která bude pro každý kus schopna definovat, v jakém balení a následně na jaké paletě je uloženo. Splnění tohoto cíle však požaduje, aby při výrobě každé náložky, krabice nebo pytle bylo předem dané, do jakého obalu a na jaké číslo palety se má uložit. Veškerá logistika hotových výrobků ve výrobě se musí tomuto požadavku podřídit, neboť nesmí 77

76 docházet k pomíchání výrobků v baleních a na paletách. V této části celého procesu bude vyžadována přísná disciplína pracovníků. Zakázková úprava dále musí řešit i doplnění výrobních čísel s návaznou identifikací náložky, krabice (pytle) a palety na příjemku hotového výrobku z výroby. Bude tedy zapotřebí opatřit každou náložku, krabici nebo pytel a paletu čárovým kódem. Měly by existovat 3 různé typy čárových kódů, jak bylo uvedeno v předchozí kapitole. Při vytváření třech typů čárových kódů však musí být jasné, z jakých informací se kód skládá. Je velmi důležité, že daný kód má být použitelný i pro odběratele, kteří výrobek zakoupí, tudíž nejde pouze o interní řešení pro zjištění informací o výrobku jen pro výrobce. Například v praxi v odvětví tzv. automotive existuje přesné zadání vzhledu štítků tak, aby byl jakýkoliv dodavatel či odběratel v rámci tohoto odvětví schopen ihned přečíst informace. Vzhledem k odhadu výroby v řádech tisíců náložek měsíčně, tzn. v rámci IS zakládání tisíců nových výrobních čísel neboli čárových kódů do databáze každý měsíc, bude poměrně rychle docházet k zahlcování databáze IS. Mohlo by to mít výrazně negativní dopad na rychlost práce v Heliosu. Doporučeným řešením by byla případná investice do výkonnějšího serveru. 6.2 Příjem výrobku na sklad Úkolem pracovníků ve výrobě je tedy opatřit každou náložku, krabici nebo pytel a paletu čárovým kódem. Z oddělení výroby tak odchází kompletní paletová jednotka, která je převezena na sklad. Jedním z řešení na automatický sběr dat se nabízí snímání těchto čárových kódů při převzetí paletové jednotky na sklad a zároveň by se tímto způsobem vytvořila tzv. příjemka z výroby. Smyslem je nastavit takový systém čárových kódů, jenž zajistí, že skladníkovi postačí přečíst čárový kód palety a systém už si podle tohoto kódu vygeneruje ostatní čárové kódy nalepené na krabicích nebo pytlích, případně na náložkách, které leží na této paletě. S těmito kódy se vytvoří také příjemka z výroby. 78

77 6.3 Výdej výrobku zákazníkovi Výdej palety zákazníkovi ze skladu by měl fungovat na stejném principu jako její příjem na sklad, tedy při výdeji skladník načte čárový kód palety a podle něj je sestavena výdejka s příslušnými čárovými kódy identifikující krabice nebo pytle případně i náložky, jež jsou součástí této paletové jednotky. 6.4 Identifikace u zákazníka Představou výrobce je, aby navržený systém označování výrobků byl stejným způsobem čitelný a přínosný pro jeho zákazníky. Tuto představu však dodavatel IS a navrženého systému čárových kódů není schopen věcně posoudit, neboť podniky mohou využívat různé informační systémy. Pokud by zákazník využíval stejný informační systém a implementoval by čárové kódy na stejném principu jako výrobce, pak by došlo k plnohodnotné identifikaci nakupovaných výrobků. Drtivá většina odběratelů a zákazníků nemá dosud čárové kódy implementovány a stojí nyní před problémem, jak budou tyto kódy evidovat, snímat a číst, či jakým způsobem zajistí dohledatelnost každého zakoupeného balení trhaviny. Aby byli zákazníci schopni identifikovat balení trhaviny, jenž bylo následně spotřebováno například při odstřelech v lomech, nebo při jiných využitích průmyslových trhavin, pro něž si je zákazníci pořizují, nabízí se možnost exportovat z IS seznam expedovaných balení trhavin do excelového souboru. Excelový soubor by byl následně zaslán zákazníkovi, který by s ním nakládal podle svých potřeb. Při vydání trhaviny do spotřeby by si v excelu vyhledal číslo palety, číslo krabice nebo pytle a případně příslušná čísla náložek. Spotřebované výrobky by si pak v tomto seznamu postupně označoval jako zlikvidované, prodané, případně ztracené atd. Situace je nastínena pro případ zákazníka, který není vybaven systémem automatické identifikace. Je velmi důležité poskytnout všem zákazníkům podrobný popis kontrukce čárového kódu, aby jej byli schopni logicky rozluštit. Problém však nastává, pokud zákazník odebírá velké množství výrobků a jedná-li se o náložkové trhaviny. Situace se o to více komplikuje s narůstajícím počtem čárových kódů. Evidování čárových kódů pouze v excelu bez využití čtecího a dalšího zařízení 79

78 nezbytného pro automatický sběr dat, by kladlo velké nároky na pozornost a pečlivou práci osob, jež by měly odpovědnost za správu této evidence. Vyhledávání, odepisování a zásahy do tohoto souboru by vyžadovaly minimalizaci chybovosti, což je při takto rozsáhlém množství dat bez automazizace téměř nemožné. Na trhu existují společnosti, které se zabývají inplementací čárových kódů a jiných metod automatické identifikace a nabízejí řešení, které spočívá v zakoupení nejrůznějších informačních systémů nesoucích často název Mobilní skladník bez ohledu na to, jaký informační systém daný výrobce aktuálně používá. Dodavatel se pokusí navrhnout jejich alespoň částečnou synchronizaci. Dále mohou být navrženy tak, aby fungovaly samostatně za konkrétním účelem např. generování čárových kódů, napojení na tisková zařízení, sběr dat pomocí čtecích zařízení, případně i generování dokladových řad výdejů a příjmů výrobků pod čárovými kódy a další. 80

79 7 Návrh metody tisku a sběru dat Společnost Asseco Solutions a. s. byla oslovena za účelem vytvoření nabídky na softwarové a hardwarové vybavení aplikovatelné pro potřeby implementace čárových kódů s návazností na používaný informační systém Helios Orange. V nabídce však nejsou vyřešeny metody tisku čárových kódů a k tomu určených zařízení. Pro návrh vhodných tiskáren byly využity dostupné internetové informace společnosti BARCO s. r. o., jež je známým dodavatelem IT řešení využívající čárové kódy a RFID. Dodává technologie pro snímání, čtení a tisk čárových kódů, mobilní terminály, snímače čárových kódů, tiskárny etiket a štítků na kotoučích. 7.1 Tisk čárových kódů Pro tištění navrhovaných čárových kódů je doporučeno využití tiskáren určených pro tisk etiket v kotoučích. Měla by být zvolena tiskárna, jež je schopna tisknout velké množství štítků v relativně krátkém čase. Takovým kritériím nejvíce odpovídají průmyslové tiskárny, které jsou určeny zejména do skladů, výrobních hal nebo distribučních center, kde je vyžadován vyšší objem tisků. Jsou robustní konstrukce, ve většině případů mají celokovový kryt, vyšší modely mají kovové také vnitřní komponenty. Jsou dostatečně velké pro použití kotoučů spotřebního materiálu s vysokým návinem. Příklad průmyslové tiskárny čárových kódů vyhovující zkoumanému prostředí a účelu použití je na obr Obr. 7.1: Průmyslová tiskárna ZEBRA ZT220 Zdroj: Tiskárna ZEBRA ZT220. In: BARCO [online] BARCO. [vid ]. Dostupné z: 81

80 7.2 Snímaní a čtení čárových kódů Internetové připojení v areálech výrobních závodů je dostupné pouze ve výrobní hale a v budovách kanceláří, na skladech však připojení není. Proto je doporučováno do skladových prostor pořídit mobilní terminály pro snímání dat při procesu skladování a expedice, které si v sobě zaznamenávají informace. Jedná se o tzv. off-line technologie, neboli dávková synchronizace s informačním systémem až v okamžiku připojení čtečky k počítači. Výrobní halu je vhodné vybavit stacionárním terminálem pro sběr dat ve výrobě, na nějž bude připojen snímač čárového kódu. Vzhledem k charakteru zařízení pracuje terminál v režimu on-line, tedy v neustálém spojení s řídícím počítačem Stacionární terminály Stacionární kovové terminály jsou doporučovány zejména pro sběr dat ve výrobě. Obsluha zadává informace o provedené operaci a data se zapíší do databáze informačního systému. Uživatel zadává data pomocí klávesnice nebo snímače čárových kódů. Terminál může být propojen přímo se strojem. Lze tak například napojit elektronickou váhu a přímo snímat hmotnost balení výrobku. Definitivní postup a zadávání dat i způsob kontrol je možné přesně upravit podle požadavků zákazníka. Příklad stacionárního terminálu je uveden na obr Obr. 7.2: Stacionární terminál ETH 1010 plastové provedení (vlevo) terminál ETH 1020 kovové provedení (vpravo) Zdroj: Terminály pro sběr dat. In: GATEMA [online] GATEMA. [vid ]. Dostupné z: 82

81 7.2.2 Mobilní terminály Mobilní terminál je zařízení pro mobilní sběr a zpracování dat. Typický mobilní terminál je autonomní přenosné zařízení s integrovaným snímačem čárového kódu a pamětí. Je napájen obvykle z dobíjitelných akumulátorů. Jeho funkci řídí aplikační software a na rozdíl od snímače čárových kódů, mobilní terminál čárový kód nejenom přečte, ale dokáže ho i zpracovat. Kromě toho lze s využitím klávesnice vkládat další informace. Terminály existují přenosné i upevnitelné, vhodné např. pro montáž na manipulační a vysokozdvižné vozíky. Je vhodné navrhnout odolný mobilní terminál, který by měl svými vlastnostmi naplnit požadavky prostředí. Mobilní terminál by měl být odolný např. vůči případným pádům z výšky, prašnému prostředí, vodě, vlhkosti a teplotním výkyvům, vzhledem k nemalé vzdálenosti mezi pracovištěm výroby a sklady a nutností pohybovat se ve venkovních prostorách. Příklad takového mobilního terminálu je na obr Obr. 7.3: Mobilní terminál Unitech PA968 Zdroj: Terminály Unitech. In: BARTECH [online] BARTECH. [vid ]. Dostupné z: 83

82 8 Ekonomické zhodnocení provedeného návrhu V kapitole jsou uvedeny odhadované náklady na případnou realizaci návrhu využití čárových kódů ve výrobním podniku. Dále jsou zhodnoceny přínosy, jež by tato realizace v budoucnu přinesla. Odhad celkových nákladů na implementaci čárových kódů se odvíjí od nabídky zmiňované společnosti Asseco Solutions a. s., dodavatele informačního systému Helios Orange, který firma v současnosti používá. V prvních krocích implementace se jedná o rozšíření tohoto IS, které se v základu týká vytvoření zakázkové úpravy, která bude pro každý výrobek generovat unikátní výrobní číslo, podle kterého lze identifikovat v jakém balení a na jaké paletě je výrobek uložen. Zakázková úprava by měla zahrnovat rovněž řešení pro generování čárových kódů pro výrobky, balení a palety. Náklady na rozšíření IS jsou doplněny nutnými investicemi na pořízení čtecích a tiskových zařízení. Odhadované náklady jsou v této nabídce rozděleny do tří základních částí. Jedná se o tzv. úvodní studii, mobilní a stacionární část, které se vzájemně liší způsobem pořizování a sběru dat. Vzhledem k tomu, že výroba průmyslových trhavin se provádí ve dvou závodech v Hajništi u Nového Města pod Smrkem a v Ratajích u Kroměříže, je vyčíslen odhad nákladů na vybavení obou těchto závodů. 8.1 Náklady na provedení úvodní studie Součástí cenové nabídky na zavedení automatické identifikace je rovněž odhad nákladů na tzv. předimplementační analýzu neboli úvodní studii. Je nezbytné požadované procesy detailně zmapovat. Úvodní studie upřesní vhodnou konfiguraci softwaru, hardwaru a implementačních služeb včetně nárhu metodického postupu. Pomůže odhalit riziková místa a v neposlední řadě stanoví harmonogram implementace. Odhadované náklady na provedení úvodní studie za předpokladu současné implementace mobilní i stacionární části v obou výrobních závodech činí dle nabídky dodavatele Kč bez DPH včetně nákladů na dopravu. 84

83 8.2 Náklady na mobilní část V areálech výrobních závodů jsou problémy s internetovým připojením v objektech skladů, z tohoto důvodu jsou do těchto prostorů navrhovány mobilní terminály se softwarem tzv. Mobilního skladníka. Využití naleznou zejména pro snímání a čtení čárových kódů při skladovacích pohybech, zejména při příjmu výrobků na sklad a jejich následné expedici. Závod v Ratajích u Kroměříže je specializovaný přímo na výrobu průmyslových trhavin, výroba zde probíhá zde ve větší míře. Z tohoto důvodu se v návrhu doporučuje pořízení dvou mobilních terminálů s potřebným vybavením. Pro výrobní závod v Hajništi, kde probíhá výroba trhavin jako jedna z několika dalších činností, by mělo postačit jedno mobilní zařízení. Odhadované náklady na mobilní část jsou uvedeny v následující tab Tab. 8.1: Náklady na mobilní část Nákladové položky mobilní části Počet Cena bez DPH Náklady na dopravu Náklady celkem za položku Implementace ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč Mobilní terminály Unitech PA 968 Licence pro software Mobilní skladník Helios Orange základní konzultace Helios Orange expertní konzultace ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč 6 300,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč Komunikační rozhraní ,00 Kč 3 900,00 Kč Zakázkové dovývoje Systémová podpora Odhadované náklady celkem bez DPH ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč Zdroj: Vlastní zpracování dle nabídky společnosti Asseco Solutions, a. s. 85

84 Systémová podpora činí 18 % z ceny softwaru bez DPH, dle nabídky dodavatele. Sofwarové náklady zahrnují zakázkové dovývoje Kč, komunikační rozhraní Kč a licenci pro software Mobilní skladník Kč v celkové hodnotě bez DPH Kč. Systémová podpora tedy činí Kč bez DPH. 8.3 Náklady na stacionární část Stacionární část je navrhována pro sběr dat ve výrobě. Pro výrobní závod v Ratajích jsou uvažována dvě zařízení a pro závod v Hajništi by mělo postačit jedno zařízení. Odhadované náklady na stacionární část jsou uvedeny v následující tab Tab. 8.2: Náklady na stacionární část Nákladové položky stacionární části Počet Cena bez DPH Náklady na dopravu Náklady celkem za položku Implementace ,00 Kč ,00 Kč Stacionární terminály ETH ,00 Kč ,00 Kč Licence pro ETH ,00 Kč ,00 Kč Helios Orange základní konzultace Helios Orange expertní konzultace Zakázková úprava a dovývoje Systémová podpora Odhadované náklady celkem bez DPH ,00 Kč 6 300,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč Zdroj: Vlastní zpracování dle nabídky společnosti Asseco Solutions, a. s. 86

85 Systémová podpora činí 18 % z ceny softwaru bez DPH dle nabídky dodavatele. Do softwarových nákladů jsou zahrnovány Zakázková úprava, dovývoje a licence pro ETH v celkové hodnotě bez DPH Kč. Systémová podpora tedy činí Kč bez DPH. 8.4 Náklady na tiskárny čárových kódů Náklady na mobilní a stacionární část je nutné doplnit o výši investic potřebných na pořízení tiskáren určených pro tisk čárových kódů. Je navrhováno, aby do každého výrobního závodu byla zakoupena jedna průmyslová tiskárna ZEBRA ZT220. Cena této tiskárny uvedená v internetovém obchodě společnosti BARCO, s. r. o. je ve výši Kč za jeden kus. Celkové náklady na pořízení dvou kusů těchto tiskáren pro oba výrobní závody činí Kč. 8.5 Celkové náklady na implementaci V této podkapitole je vhodné znovu zmínit, že celkové náklady na implementaci automatické identifikace metodou čárových kódů jsou vyhodnocovány pro dva výrobní závody, tudíž celkový odhad nákladů je značně vysoký. Přehled o celkových nákladech přináší následující tab Tab. 8.3: Odhadované celkové náklady Nákladové položky Úvodní studie Mobilní část Stacionární část Tiskárny čárových kódů Celkové náklady na implementaci bez DPH Náklady celkem za položku bez DPH ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč Zdroj: Vlastní zpracování 87

86 8.5.1 Zhodnocení celkových nákladů na implementaci Z odhadu celkových nákladů je tedy zřejmé, že společnost bude vystavena vyšším pořizovacím nákladům na implementaci, zejména z důvodu značných investic do finančně náročnějšího pořízení mobilních terminálů, které jsou nezbytné pro snímání čárových kódů. Finanční náročnost investic vzroste zejména pro výrobní závod v Ratajích, kde probíhá hlavní výroba průmyslových trhavin. Zde se předpokládá, že pro zajištění spolehlivého označování trhavin s ohledem na vyšší výrobní kapacitu, bude potřebné a účelné zakoupit dva mobilní a dva stacionární terminály, čímž bude zajišťena plynulost chodu výroby a skladování označených výrobků. Případná realizace automatické identifikace metodou čárových kódů je spojena s vynaložením značných finančních prostředků. V budoucnu však nepřináší významné finanční úspory. Celkové náklady na výrobu a logistické činnosti naopak vzrostou v důsledku vyšších pořizovacích investic na implementaci celého systému. Samotná realizace tohoto návrhu by však znamenala značné přínosy v jiných směrech nefinančního charakteru. 8.6 Přínosy realizace návrhu Přínosy a výhody vyplývající pro výrobce při realizaci provedeného návrhu se odvíjí už ze samotných základních vlastností čárových kódů. Jejich používání je relativně snadné a vysoce spolehlivé. Obrovské množství dat je pořizováno přesně, rychle a bezchybně. Lze je využívat i ve velmi náročných prostředích, neboť je možné je tisknout na materiály odolné vysokým teplotám, extrémním mrazům, ale i do prostředí s nadměrnou vlhkostí, ta je totiž problémem ve skladových prostorách analyzovaného výrobce Splnění zákonných požadavků Přínos realizace návrhu využití identifikačního prvku v analyzovaném výrobním podniku je spatřován zejména v naplnění požadavku zákona č. 146/2010 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití, ve znění pozdějšího předpisu č. 83/2013 Sb. a nařízení vlády č. 84/2013 Sb. Podnik se díky naplnění realizace zároveň vyhne 88

87 případným finančním postihům za nesplnění podmínek stanovených tímto zákonem. Budoucí sankce, které by mohl v případě porušení podmínek tohoto zákona Český baňský úřad udělovat, se pohybují v řádech stovek tisíc korun. Horní hranice sankce je stanovena na částku Kč. Hrozící postihy za nedodržení požadavků na identifikaci a sledovatelnost výbušnin představují budoucí náklady, které by podnik musel vynaložit jako úhrady za sankce. Podnik by tak byl povinen i po zaplacení tohoto postihu podniknout kroky potřebné pro nápravu závadného stavu a odpovídající systém identifikace výbušnin ve svém provozu výhledově implementovat. Většinou ČBÚ stanoví termín, ve kterém mají být kontrolou zjištěné nedostatky odstraněny Identifikovatelnost a dohledatelnost výrobků Při správném nastavení a používání identifikační technologie budou pracovníci schopni dohledat nejrůznější informace o označeném balení trhaviny a zmapovat cestu výrobku od okamžiku výroby, naskladnění až k následné expedici a prodeji zákazníkovi. V návaznosti na IS je zaručena identifikace odběratele, datum expedice, celkové množství výrobků, počet palet, balení a určení výrobních čísel náložek umístěných v konkrétní krabici, na konkrétní paletě a další informace v návaznosti na vytvoření systému dle požadavků výrobce Přehled o skladových zásobách Dalším nesporným přínosem využívání čárových kódů při označování výrobků je detailní přehled o aktuálním stavu zásob, tedy každého druhu průmyslové trhaviny na skladě. Lze sledovat minimální požadované množství na skladě, datum výroby, naskladnění a vyskladnění, počet náložek, krabic nebo pytlů a palet vybraného typu trhaviny a mnoho jiných informací. Implementace mimo jiné přináší minimalizaci rizika vzniku lidských chyb při zpracování dat v počítači Přesná inventarizace stavu výrobků Díky metodě označování průmyslových trhavin čárovými kódy ve výrobních závodech lze úspěšněji, přesněji a rychleji provádět jejich inventarizaci. V současnosti je skladníkem 89

88 vedena písemná evidence o skutečném stavu průmyslových trhavin, která je souvztažně vedena pracovníkem evidence v informačním systému v návaznosti na výrobní modul. Takto zjišťované stavy jsou porovnávány průběžnou inventarizací, kdy skladník fyzicky kontroluje a počítá množství konkrétní trhaviny ve srovnání s podklady o stavech z IS. Při ručním zadávání dat pracovníky však často dochází k pochybení, naproti tomu používání registrace dat pomocí čárových kódů by zajistila nulové nesrovnalosti mezi skutečnou evidencí a IS Zvýšení produktivity pracovníků Realizace návrhu by přinesla zvýšení produktivity pracovníků, zejména pracovníků zapojených do procesu skladování, expedice a evidence, neboť rychlost pořízení dat z čárového kódu je o mnoho rychlejší než zadávání dat do informačního systému pomocí klávesnice. Zároveň je používání čtečky čárových kódů mnohem rychlejší, přesnější a jednodušší, nežli ruční zaznamenávání čísel a předávání nekonečného množsví papírových podkladů. Došlo by tedy k výrazné časové úspoře při práci jednotlivých pracovníků, kteří mohou tento uspořený čas využít pro jinou práci a odvádět tak více výsledků v kratším čase. Je možné konstatovat, že v budoucnu půjde i o úsporu minimálně jedné pracovní síly. Přínosem je tedy vyšší efektivita práce s minimalizací chybovosti pracovníků při pořizování dat pro automatickou identifikaci průmyslových trhavin. 90

89 Závěr Návrh na využití identifikačních prvků ve výrobním podniku byl proveden po prostudování problematiky týkající se systémů automatické identifikace a logistiky podniku. Předcházela mu analýza současného stavu dvou výrobních závodů se speciálním zaměřením výroby na průmyslové trhaviny. Jako vhodné identifikační prvky pro vyráběné průmyslové trhaviny byly navrženy čárové kódy. Tento návrh byl následně ekonomicky zhodnocen a byly nastíněny významné přínosy plynoucí z implementace čárových kódů. V teoretické části předložené diplomové práce byly popsány zejména technologie optické, radiofrekvenční, induktivní, magnetické a biometrické. V samostatných kapitolách jsou podrobněji prostudovány dva typy technologií, tedy čárové kódy a radiofrekvenční identifikace (RFID). Největší pozornost je věnována čárovým kódům, jejich historii, konstrukci, rozdělení na používané typy kódů (např. Code 128, kódy EAN) a v neposlední řadě metodám tisku a čtení čárových kódů. Další kapitola je věnována představení společnosti a jejich podnikatelských činností a je zaměřena především na výrobu průmyslových trhavin, která probíhá ve dvou výrobních závodech. Kapitola mimo jiné stručně popisuje výrobní proces průmyslových trhavin, jejich skladování, průběh expedice a evidování v informačním systému Helios Orange. V analýze současného stavu je odhalen závažný problém k řešení, jemuž čelí oba výrobní závody v souvislosti s dopadem účinnosti zákona č. 146/2010 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 83/2013 Sb. a nařízení vlády č. 84/2013 Sb.) Interpretace tohoto zákona říká, že podnikatelské subjekty vyrábějící nebo dovážející výbušniny jsou povinni označovat každé nejmenší balení výbušniny tak, aby označení bylo dobře čitelné, nezaměnitelné a jednoznačné a mělo by být v souladu s požadavky uvedenými ve zmiňovaném nařízení vlády. V kapitole je rozebráno, jak tato právní úprava ovlivňuje oba výrobní závody průmyslových trhavin, které musí na podmínky tohoto zákona adekvátně zareagovat. Součástí páté kapitoly je návrh na implementaci čárového kódu typu Code 128 s ohledem na výše zmíněné právní předpisy. Je navržen způsob konstrukce alfanumerické části kódu 91

90 tak, aby byla zajištěna identifikace každého nejmenší balení trhaviny prostřednictvím unikátního čárového kódu, jenž se odvíjí od unikátního výrobního čísla. Diplomová práce se dále věnuje návrhu samotné implementace čárových kódů a nastiňuje její jednotlivé kroky, které by bylo nutné zrealizovat nejlépe pod vedením zkušených odborníků z oblasti systémů automatické identifikace. Dále je popsáno ekonomické zhodnocení provedeného návrhu a vysvětlení významných přínosů, které jsou s ním spojeny. Na základě závěrů předložené diplomové práce se analyzovaný podnik v současnosti připravuje na zavedení metody automatické identifikace pomocí čárových kódů ve dvou výrobních závodech. Realizace návrhu na označování průmyslových trhavin způsobí podniku určitou finanční zátěž, která je spatřována zejména v poměrně vysokých pořizovacích nákladech na tuto implementaci. Závěrem je vhodné zmínit, že v souvislosti s celosvětovým pokrokem v oblasti automatické identifikace je předpovídáno, že v dalších etapách vývoje mohou být čárového kódy z trhu postupně vytlačovány metodami radiofrekvenční identifikace. Technologie RFID využívá radiofrekvenční tagy, které přinášejí mnohé výhody ve srovnání s čárovými kódy. Nabízejí možnost ukládání, aktualizování a mazání dat. Tedy v případě analyzovaného podniku by našla RFID technologie mnohá uplatnění např. pro sledování spotřební doby u průmyslových trhavin. Jedná se o bezdotykovou technologii, která nevyžaduje přímý kontakt mezi čtečkou a tagem, díky tomu je možné snímat velké množství položek najednou i z větší vzdálenosti. Zkoumaný výrobce by mohl čárové kódy na paletách nahradit pasivními RFID tagy, čímž by byla zajištěna rychlá identifikovatelnost všech náložek s unikátním výrobním číslem, které leží na jedné paletě. Nevýhoda, která brání masivní expanzi radiofrekvenční technologie na trh je zejména velmi vysoká cena tagů ve srovnání s čárovými kódy. Další vývojová etapa této technologie bude pravděpodobně směřovat ke snížování nákladů na její pořízení, s cílem získat významný podíl na trhu. Důsledkem dlouhodobého vývoje RFID může být i postupné vytlačování čárových kódů z identifikace průmyslově vyráběných trhavin. 92

91 Seznam použité literatury Citace [1] JEŽEK, V. Systémy automatické identifikace: Aplikace a praktické zkušenosti. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN [2] BENADIKOVÁ, A., Š. MADA a S. WEINLICH. Čárové kódy: Automatická identifikace. 1. vyd. Praha: Grada, 1994, 252 s. ISBN [3] Optické rozpoznávání znaků. In: Wikipedia: otevřená encyklopedie [online]. Los Angeles (California): Wikimedia Foundation, 2001-, strana naposledy edit , 20:15 [vid , 15:06]. Česká verze. Dostupné z: [4] GROS, I. Logistika ano či ne? Logistika: Měsíčník Hospodářských novin. Praha: 1995, roč. 1, č. 3, s. 58. ISSN [5] SIXTA, J. a V. MAČÁT. Logistika: Teorie a praxe. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005, 315 s. ISBN [6] TIHON, K. Implementace čárového kódu do výrobního procesu malé firmy. [Diplomová práce]. Brno: Vysoké učení technické v Brně Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Také dostupné z: zaverecne-prace?zp_id=23604 [7] EPRIN. Historie čárového kódu [online]. Brno (Česká republika): EPRIN, 2010-, strana naposledy edit , 12:10 [vid , 10:54]. Dostupné z: [8] INDEPENDENT NEWS & MEDIA. Joseph Woodland: The co-inventor of the barcode who came up with the revolutionary idea while he was relaxing on a beach. Sunday Independent [online]. Dublin: Independent News & Media, 2012, roč. 3, s. 37 [vid ]. ISSN Také dostupné komerčně z: search.proquest.com/docview/ ?accountid=17116 [9] KODYS. Druhy čárových kódů [online]. Praha (Česká republika): KODYS, 2009-, strana naposledy edit , 08:42 [vid , 14:35]. Dostupné z: 93

92 [10] Co jsou QR kódy. In: QR KÓDY [online]. Free WordPress Themes, 2007-, strana naposledy edit , [vid , 15:20]. Dostupné z: [11] MARTINEC, J. Systém EAN/UCC. Logistika: Měsíčník hospodářských novin. Praha: 2001, roč. 7, č. 4, s. 27. ISSN [12] KODYS. EAN 13 a EAN 8 [online]. Praha (Česká republika): KODYS, 2009-, strana naposledy edit , 12:35 [vid , 13:22]. Dostupné z: [13] INOTEC BARCODE SECURITY. Keramické etikety [online]. Praha (Česká republika): INOTEC BARCODE SECURITY, 2012-, strana naposledy edit , [vid , 23:41]. Dostupné z: /vyrobky/keramicke-etikety/ [14] KODYS. Snímače čárových kódů [online]. Praha (Česká republika): KODYS, 2009-, strana naposledy edit , 10:14 [vid , 16:10]. Dostupné z: [15] UNICODE. Laserové snímače a čtečky čárových kódů [online]. Pelhřimov (Česká republika): UNICODE, 2010-, strana naposledy edit , [vid , 19:21]. Dostupné z: laserove_snimace.php?id=32 [16] BARCO. Čtečky čárových kódů pro kancelář, maloobchod či zdravotnictví [online]. Uherské Hradiště (Česká republika): BARCO, 2010-, strana naposledy edit , [vid , 21:23]. Dostupné z: [17] BARCO. Průmyslové snímače čárových kódů [online]. Uherské Hradiště (Česká republika): BARCO, 2010-, strana naposledy edit , [vid , 16:13]. Dostupné z: [18] BARCO. Čtečky čárových kódů, snímače pro obchod, logistiku a průmysl [online]. Uherské Hradiště (Česká republika): BARCO, 2010-, strana naposledy edit , [vid , 18:03]. Dostupné z: 94

93 [19] LINTECH. Informace o 2D kódech [online]. Domažlice (Česká republika): LINTECH, 2009-, strana naposledy edit , [vid , 18:41]. Dostupné z: [20] RFID PORTÁL. Základní informace o RFID [online]. Praha (Česká republika): Project Invest, 2009-, strana naposledy edit [vid , 23:34]. Dostupné z: [21] SOMMEROVÁ, M. Základy RFID technologií. Ostrava, 2011, 32 s. Výukový materiál. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta. Také dostupné z: sites-root/rfid/cs/ okruhy/informace/rfid_pro_logistickou_akademii.pdf [22] KOCHANÍČEK, L. Seznámení s RFID čipy [online]. Praha (Česká republika): COPTEL, 2011-, strana naposledy edit , 19:27 [vid , 19:39]. Dostupné z: [23] BANKS, J., et al. RFID Applied. 1. ed. USA: Willey, ISBN [24] VIOLINO, B. What is RFID? RFID JOURNAL LLC [online]. Hauppauge (New York): RFID JOURNAL LCC, 2011-, strana naposledy edit , [vid , 11:34]. Dostupné z: [25] Logistika: Měsíčník hospodářských novin. Výhody využití technologie RFID v logistice. Praha: Economia, 2004, roč. 10, č. 7-8, s. 24. ISSN [26] Obchodní rejstřík. In: Justice: oficiální server českého soudnictví [online]. Praha (Česká republika): Ministerstvo spravedlnosti, 2012-, strana naposledy edit [vid , 10:32]. Dostupné z: [27] STV TRANS. Profil společnosti [online]. Prostějov (Česká republika): STV TRANS, 2013-, strana naposledy edit [vid , 12:22]. Dostupné z: [28] STV GROUP. Vrtné a trhací práce [online]. Praha (Česká republika): STV GROUP, 2007-, strana naposledy edit [vid , 22:35]. Dostupné z: 95

94 [29] ZAPLETAL, M. Organizační směrnice: Návrh, vývoj a realizace produktu. Praha: STV GROUP, 2010, č. 03/06, 34 s. [30] Česko. Nařízení vlády č. 84 ze dne 27. března 2013 o požadavcích na jednoznačné označování výbušnin pro civilní použití. In: Sbírka zákonů České republiky. 2013, částka 039, s ISSN Dostupné z: Smlouvy [31] ASSECO SOLUTIONS. Profil společnosti [online]. Praha (Česká republika): ASSECO SOLUTION, 2013-, strana naposledy edit [vid , 23:50]. Dostupné z: profil-spolecnosti.html Bibliografické záznamy ASSECO SOLUTIONS. Podnikový informační systém pro středně velké společnosti [online]. Praha (Česká republika): ASSECO SOLUTION, 2013-, strana naposledy edit [vid , 15:20]. Dostupné z: BARCO. Mobilní terminály, tiskárny etiket, snímače a čtečky [online]. Uherské Hradiště (Česká republika): BARCO, 2010-, strana naposledy edit [vid , 17:08]. Dostupné z: BARCO. Tiskárny čárových kódů [online]. Uherské Hradiště (Česká republika): BARCO, 2010-, strana naposledy edit [vid , 17:47]. Dostupné z: Česko. Zákon č. 83 ze dne 13. března 2013 o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití. In: Sbírka zákonů České republiky. 2013, částka 039, s ISSN Dostupné z: SearchResult.aspx?q=83/2013&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy Česko. Zákon č. 146 ze dne 21. dubna 2010 o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití. In: Sbírka zákonů České republiky. 2010, částka 052, s

95 ISSN Dostupné z: SearchResult.aspx?q=146/2010&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy GABEN. Vlastnosti stacionárního terminálu [online]. Ostrava (Česká republika): GABEN, 2008-, strana naposledy edit [vid , 15:07]. Dostupné z: HROBSKÁ, P. Nabídka na dodávku a implementaci IS Helios Orange. Praha: ASSECO SOLUTIONS, 2012, 8 s. KODYS. Čárový kód Code 128 [online]. Praha (Česká republika): KODYS, 2009-, strana naposledy edit , 16:13 [vid , 16:35]. Dostupné z: KODYS. Mobilní terminály [online]. Praha (Česká republika): KODYS, 2009-, strana naposledy edit [vid , 18:35]. Dostupné z: STV GROUP. DAPMON 30 [online]. Praha (Česká republika): STV GROUP, 2007-, strana naposledy edit [vid , 22:35]. Dostupné z: STV GROUP. Profil společnosti [online]. Praha (Česká republika): STV GROUP, , strana naposledy edit [vid , 22:15]. Dostupné z: Tiskárny laserové, inkoustové a barevné. In: Magazín podnikání [online]. Ostrava (Česká republika): FUTURE BUSINESS, 2011-, strana naposledy edit , [vid , 18:55]. Dostupné z: YERAK, B. QR codes: Black and white quick response codes are becoming hot. McClatchy - Tribune Business News [online]. Washington: Mc Clatchy - Tribune Information Services, 2011 [vid ]. ISSN Také dostupné komerčně z: E/5?accountid=17116 ZAPLETAL, M. Řídící směrnice: Řízení informací. Praha: STV GROUP, 2011, č. 02/06. 97

96 Seznam příloh Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Nálepka Niguman... I Štítek ADR Výbušné... II Závěsný štítek... III Katalogový list DAPMON IV 98

97 Příloha 1 Nálepka Niguman I

98 Příloha 2 Štítek ADR Výbušné II

99 zásoba Příloha 3 Závěsný štítek STV GROUP a. s. Závěsný štítek číslo položky název sklad norma police minimum cena za MJ maximum MJ datum doklad příjem výdej zásoba zapsal III

100 Příloha 4 Katalogový list DAPMON 30 IV