Hudební nauka pro 3.ročník ZUŠ

Transkript

1 Hudení nauka pro 3.ročník ZUŠ

2 Oraty kvintakordu 1.kapitola Tónický kvintakord má 2 oraty: 1. orat: tónický sextakord (T6) 2. orat tónický kvartsextakord (T64) Jak vytvoříme oraty T5? V následuícím příkladu e T5 ze stupnice C dur. 1.orat vytvoříme tak, že první tón z T5 (c1) dáme o oktávu výš (c2) a zylé dva tóny pouze opíšeme 2.orat vytvoříme tak, že první tón z T6 (e2) dáme o okávu výš (e2) a zylé tóny pouze opíšeme: T5 T6 T64 Prohlédněte si kvintakordy a eich oraty ze všech stupnic durových: G dur # Všimněte si, že pokud máme u něakého tónu křížek neo éčko, nesmíme zapomenou notu opsat i s ním! D dur # # A dur # # # E dur H dur Fis dur # Cis dur # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # 1

3 F dur B dur Es dur As dur Des dur Ges dur Ces dur Od každého tónického kvintakordu vytvoř eho oraty a zapiš, ze které stupnice pochází: 1. #

4 3. # # # # 5. # Z následuících stupnic vytvoř T5 a eho oraty: 6. A dur B dur 7. C dur E dur 8. Fis dur G dur 9. H dur Es dur 10. B dur F dur 11. 3

5 12. Mollové stupnice sou 3: aiolská harmonická melodická Mollové stupnice Aiolská stupnice e záladní stupnicí. Tato stupnice e vlastně paralelní (tzn. má stené předznamenání) durová stupnice, pouze začínaící od iného tónu (viz paralelní stupnice). Paralelnístupnicí k C dur e stupnice a moll. A moll aiolská e tedy C dur zapsaná a hraná od tónu a. a moll aiolská Harmonické a melodická stupnice vychází ze stupnice aiolské. Harmonickou vytvoříme tak, že u stupnice aiolské zvýšíme 7.tón o půl tónu. U stupnice a moll se z tónu g stal tón gis: a moll harmonická # 7.tón Melodickou stupnici vytvoříme tak, že u stupnice aiolské zvýšíme o půl tónu směrem nahoru 6. a 7. tón, směrem dolů se zvýšení ruší a stane se z ní opět stupnice aiolská. U stupnice a moll se zvýšil tón f a g na fis a gis, směrem dolů sme zvýšení zrušili pomocí odrážek: a moll melodická # # n n My se zatím naučíme mollové stupnice do 4 křížků a 4 éček: e moll # # # 4

6 # # # n n h moll # # # # # # # # # n n fis moll # # # # # # # # # # # # n n cis moll # # # # # # # # # 5

7 # # # # # # n n d moll # Všimni si d moll melodické. 6.tón v aiolské stupnici e 1. Protože tento tón e už snížený, zvýšíme ho pomocí odrážky, nikoli pomocí křížku. Směrem dolů musíme éčko opět vrátit. 7.tón opět zvyšueme pomocí křížku: n # n 6.tón 7.tón g moll # n # n c moll 6

8 n n n f moll n n n 13. Doplň mollovou stupnici podle předznamenání. Vytvoř T5: harmonická # # aiolská melodická # # # 16. aiolská # # # # 7

9 17. melodická # 18. aiolská # # # melodická # harmonická # # # # 21. melodická # # # # aiolská # # harmonická # # harmonická # # # 25. harmonická 8

10 26. aiolská # # 27. melodická 28. melodická 29. aiolská 30. harmonická 31. aiolská 32. melodická 33. melodická 34. harmonická 9

11 Stupnice stenomenné a paralelní Stupnice stenomenné Jsou stupnice, které se menuí steně, ale maí iné předznamenání, inak se hraí a inak zní. V následuící taulce si prohlédněte přehled stenomenných stupnic, které známe: C dur 0 c moll 3 éčka G dur 1 křížek g moll 2 éčka D dur 2 křížky d moll 1 éčko A dur 3 křížky a moll 0 E dur 4 křížky e moll 1 éčko H dur 5 křížků h moll 2 křížky Fis dur 6 křížků fis moll 3 křížky Cis dur 7 křížků cis moll 4 křížky F dur 1 éčko f moll 4 éčka atd... Stupnice paralelní Se inak menuí, inak se píší, ale maí stené předznamenání. V taulce si prohlédněte přehled stupnic paralelních, které známe: C dur 0 a moll 0 G dur 1 křížek e moll 1 křížek D dur 2 křížky h moll 2 křížky A dur 3 křížky fis moll 3 křížky E dur 4 křížky cis moll 4 křížky F dur 1 éčko d moll 1 éčko B dur 2 éčka g moll 2 éčka Es dur 3 éčka c moll 3 éčka As dur 4 éčka f moll 4 éčka atd... 10

12 Intervaly 2.kapitola Interval e vzdálenost dvou tónů. vzdálenost 1. a 1. tónu se nazývá prima vzdálenost 1. a 2. tónu se nazývá sekunda vzdálenost 1. a 3. tónu se nazývá tercie vzdálenost 1. a 4. tónu se nazývá kvarta vzdálenost 1. a 5. tónu se nazývá kvinta vzdálenost 1. a 6. tónu se nazývá sexta vzdálenost 1. a 7. tónu se nazývá septima vzdálenost 1. a 8. tónu se nazývá oktáva Intervaly můžeme rozdělit do dvou skupin: čisté: prima, kvarta, kvinta, otáva velké: sekunda, tercie, sexta, septima Prohlédni si intervaly vytvořené ve všech stupnicích durových: C dur G dur # D dur # # A dur # # # E dur # # # # 11

13 H dur # # # # # Fis dur Cis dur F dur # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # B dur Es dur As dur Des dur Ges dur Ces dur 12

14 Tónika, sudominanta, dominanta Tónika e první stupeň stupnice (tedy první tón), značí se T Sudominanta e čtvrtý stupeň stupnice (čtvrtý tón), značí se S Dominanta e pátý stupeň stupnice (páty tón), značí se D Takto se označue T, S, D ve stupnici: T S D Takto vypadá tónika, sudominanta a dominanta vypsaná ze stupnice C dur: T S D Označ ve stupnici T, S, D a tóny vypiš na druhý řídek podle příkladu ze stupnice C dur: # # # # # # # 13

15 # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # # 14

16 15

17 Procvič si intervaly: v3 č5 č4 č8 v3 v7 v6 č1 # # # č8 v3 v2 č4 č8 v6 v7 č1 # # # # v3 v7 v6 č4 č1 č5 v2 v6 16

18 3. kapitola Kvíz: 1. Jaký křížek e čtvrtý v pořadí? a) fis ) dis c) ais d) eis 2. Křížek: a) Zvyšue notu o půl tónu a přidá notě koncovku -es ) Snižue tón o půl tónu a přidá notě koncovku -is c) Snižue tón o půl tónu a přidá notě koncovku -es 3. Tónika e: a) Jiný název pro tónický kvintakord ) 1. tón stupnice c) 5.tón stupnice 4. Tónický kvintakord ze stupnice Es dur ude: a) es g ) es ges c) e g 5. Tónický kvintakord se tvoří a) Z 1., 2. a 3. tónu stupnice ) Z 1., 4. a 5. tónu stupnice c) Z 1., 3. a 5. tónu stupnice 6. Co e akord? a) Souzvuk dvou a více tónů ) Souzvuk tří a více tónů c) Souzvuk čtyř a více tónů 17

19 7. Název tónického kvintakordu: a) Se odvozue od toho ak se tvoří, protože se tvoří na tónice, tedy na 1. stupni stupnice ) Se odvozue od toho, že se skládá z tónů c) Se odvozue od toho, že se tvoří na tónice a mezi 1. a 3. tónem e interval kvinty 8. Správné pořadí intervalů e: a) prima, sekunda, tercie, kvinta, kvarta, sexta, septima oktáva ) prima, sekunda, tercie, kvarta, kvinta, sexta, septima, oktáva c) prima, sekunda, tercie, kvarta, kvinta, septima, oktáva, sexta 9. Interval e: a) vzdálenost mezi dvěma tóny ) Vzdálenost dvou a více tónů c) Vzdálenost mezi stupnicí a T5 10. Při tvorě základních intervalů vycházíme: a) ze stupnic mollových i durových ) ze stupnic mollových c) ze stupnic durových 11. Stupnici mollovou harmonickou vytvoříme: a) Zvýšením 6. a 7. stupně stupnice aiolské ) Zvýšením 6. a 7. stupně stupnice melodické c) Zvýšením 7. stupně stupnice aiolské 12. Stupnici mollovou melodickou vytvoříme: a) Ze stupnice harmonické zvýšením 6.stupně ) Ze stupnice aiolské zvýšením 7.stupně c) Ze stupnice harmonické zvýšením 6. a 7. stupně 13. Co e stupnice? 18

20 14. Jaké znáš icí nástroe? 15. Jaké znáš dřevěné dechové nástroe? 16. Vymenu křížky a éčka ak dou správně za seou: 17. Kolik stupnic durových znáš? Vymenu e ak dou správně za seou 18. Jaké znáš posuvky? Vymenu 19. Na začátku notové osnovy píšeme? 20. Co e takt? 19

21 Akordy T, S, D v různých tóninách 4.kapitola Tóniku, sudominantu a dominantu už známe. Tónika e 1.stupeň stupnice, sudominanta e 4.tón stupnice a dominanta e 5.tón stupnice. V každé stupnici a tónině můžeme určit tyto stupně a vytvořit nad nimi kvintakordy. Př. Kvintakordy T, S, D v tónině C dur: c e 1.tón stupnice C dur f e 4.tón g e 5.tón Nad každým stupněm vytvoříme kvintakord, všechny kvintakordy vytvořené nad T, S neo D v durových tóninách sou také durové. G dur # D dur # # A dur atd. # # # 20 a tak dále...

22 Synkopa V hudě rozlišueme přizvučnou (težkou) a nepřízvučnou (lehkou) dou. Doa přízvučná e vždy na 1.doě v taktu. V synkopě se nám přízvučná doa přestěhovala na inou dou, přízvuk se nám tedy přesunul z těžké doy na lehkou: 4 4 první druhá třetí čtvrtá přízvučná doa e v tomto případě druhá doa Zkus si vytleskat rytmus: V následuícím příkladě e také synkopa. Tady se nám těžká doa přestěhovala na druhou polovinu první doy: 4 2 prv - ní dru - há 4 4 prv - ní dru - há tře - tí čtvr - tá 4 2 Vytleske rytmus: 4 4 Synkopa může vypadat i takto: 4 4 prv - ní dru - há tře - tí čtvr - tá 21

23 Šestnáctinová nota r Šestnáctinová nota trvá na čtvrt (1/4) doy. To znamená, že do edné osminové se vedou 2 šestnáctinové a do edné čtvrťvé se vedou 4 šestnáctionové noty. A ak počítáme takty s notou šestnáctinovou? 4 2 první doa dru - há do - a první do - a druhá - doa Vytleske: prv - ní - do - a dru - há doa prv - ní - do - a dru - há - do - a 4 Œ. 4 3 r Všimni si, ak se počítáí takty s šestnáctinkami: 4 2 1/2 + 1/2 + 1/2 + 1/2 = 4 1/4 + 1/4 + 1/4 + 1/4 + 1/4 + 1/4 + 1/2 = 2 1/4 + 1/4 + 1/4 + 1/4 + 1/4 + 1/4 + 1/4 + 1/4 =2 1/2 1/2 1/2 1/2 1/2 1/2 1/2 Zkus si doplnit takty. Počíte: 4 4 r r r r 22

24 4 3 r r r 4 2 r r Už sme si říkali, že takty osminové se počítaí trošku inak. Každá nota e tam 2x delší. Připomeneme si: půlová - 4 doy, čtvrťová s tečkou - 3 doy, čtvrťová - 2 doy, osminová - 1 doa a šestnáctinová - 1/2 doy Takt tříosminový se počítá na 3 doy: 8 3 první druhá třetí první dru - há třetí prv - ní dru - há - tře - tí prv - ní druhá třetí Takt šestiosminový se počítá na 6 do. 8 6 první dru - há třetí čtvrtá pátá šes-tá prv - ní dru - há třetí čtvrá pátá šestá.. první dru - há - tře - tí čtvrtá pátá šestá první druhá třetí čtvr - tá pátá šes-tá Vytleske:

25 Doplň takty: 8 3 r r r 8 6 r r r. 24

26 Komorní souory a orchestry Komorní huda e klasická huda, která e určená pro menší počet nástroů. Počátky komorní hudy sahaí už do renesance, do doy, kdy se na šlechtických dvorech rozšířil záem o pěstování hudy. Seskupení různého složení tvořili hudeníci, naatí šlechtici pro své potěšení. Tento trend pokračoval až do klasicismu. Díla komorní hudy yla často psána en pro záavu a neměla velkou hodnotu. V odoí klasicismu však vzniklo i mnoho kvalitních sklade, mezi kterými vynikaí hlavně Beethovenovy smyčcové kvartety. V odoí romantismu si díla komorní hudy našla cestu z panských sídel i do koncertních sálů. Navzdory tomu si komorní díla zachovala nadále nálepku povrchní hudy, takže někteří skladatelé nenapsali žádné dílo tohoto druhu. V současnosti si komorní huda opět nachází své příznivce a e důležitou součástí hudeního světa. Komorní souory Podle složení nástroů a počtu hudeníků rozlišueme několik druhů komorních souorů: duo: hudení sklada pro dva nástroe trio: hudení sklada pro tři nástroe kvarteto: hudení sklada pro čtyři nástroe kvinteto: hudení sklada pro pět nástroů sexteto: hudení sklada pro šest nástroů okteto: hudení sklada pro osm nástroů noneto: hudení sklada pro devět nástroů Komorní souory lze sestavit z akýchkoli nástroů. Například dvě flétny, čtyři truky neo tři lesní rohy. Kromě těchto těles existuí i ustálená komorní tělesa, eichž složení neměnné: Trio klavírní trio - housle, violoncello a klavír smyčcové trio - housle, viola a violoncello klarinetové trio - klarinet,viola neo violoncello a klavír hornové trio - lesní roh, housle a klavír 25

27 Kvarteto smyčcové kvarteto - 2 housle, viola a violoncello klavírní kvarteto - housle, viola, violoncello a klavír Kvinteto klavírní kvinteto - klavír, 2 housle, viola a violoncello neo klavír, hoo, klarinet, fagot a lesní roh smyčcové kvinteto -2 housle, 2 violy a violoncello dechové kvinteto - flétna, hoo, lesní roh, klarinet a fagot Noneto - flétna, hoo, klarinet, fagot, lesní roh, housle, viola, violoncello, kontraas Za komorní souory považueme i takové souory, které maí přímo skladatelem vytvořené seskupení, např. dechový sextet Bohuslava Martinů. Komorní orchestr Je hudení těleso, které e určeno k interpretaci komorní hudy, ale neen í. Komorní orchestr e schopen zahrát mnoho orchestrálních děl, od symfonického orchestrů se liší počtem hudeníků. Neznáměšími českými komorními souory sou Pražská komorní filharmonie, Pražský komorní orchestr neo Talichův komorní orchestr. Orchestr Je e dnes označení pro hudení instrumentální těleso, v němž sou alespoň některé nástroe zastoupeny více než edním hráčem. Nevětším orchestrem e tzv. Symfonický orchestr, někdy též označovaný filharmonie. Jednotlivé nástroe sou v něm zastoupeny vždy větším počtem instrumentalistů. Symfonický orchestr má ustálené osazení a také rozmístění nástroů e vždy stené, pouze se mírně liší. 26

28 Dechový orchestr Dechový orchestr se skládá pouze z dechových nástroů (a nástroů icích). U nás má tento typ orchestru velkou tradici, většinou funguí při základních uměleckých školách. Výimkou e Huda hradní stráže a policie ČR a Ústřední huda armády ČR. Smyčcový orchestr Smyčcový orchestr se skládá ze smyčcových (a icích) nástroů. Je velmi olíený pro svů zvuk emný zvuk a u nás také velmi rozšířený. Dále rozlišueme orchestry podle typu hudy, které se orchestr věnue. Například divadelní, azzový, taneční neo arokní. Tempo a tempová značení Tempo e doporučená rychlost, akou se má sklada hrát. Označení tempa e většinou v italštině, v současnosti také v angličtině neo v němčině. Označení tempa nademe vlevo nahoře nad houslovým klíčem. Pro lepší představu tempa lze použít také metronom. Metronom e opatřen stupnicí, ež udává počet kmitů za minutu (označení MM = Mälzlův metronom). U některých sklade nalezneme uďto notu a číslo, např. čtvrťová = 120, aneo e užito něakého tempového výrazu, např. allegro = vesele, rychle. Tempa a eich český ekvivalent: grave largo lento adagio andante moderato allegretto allegro vivace, vivo presto prestissimo těžce široce zdlouhavě, rozvláčně pomalu zvolna, krokem mírně poněkud rychlei rychle, vesele živě velmi rychle co nerychlei 27

29 Označení přednesu Označení přednesu nám říká, akým stylem, výrazem a náladou máme skladu hrát. calmo cantaile comodo Con moto dolce esspresivo grazioso maestoso scherzando klidně zpěvně pohodlně s pohyem sladce výrazně půvaně maestátně žertovně Často se označení přednesu poí s tempem, například allegro scherzando. 28

30 Sluchová analýza intervalů 5.kapitola Intervaly e možné také poznat podle sluchu. Pro lepší rozpoznání intervalů můžeme použít tzv. opěrné písně: Velká sekunda - Běžela ovečka 4 2 Velkou sekundu představuí noty c1 a d1 Velká tercie - Ovčáci, čtveráci 4 2 Velkou tercii představuí noty c1 a e1 Čistá kvarta - Chodíme, chodíme 4 2 Čistou kvartu představue c1 a f1 Čistá kvinta - Ovčáci, čtveráci (1. a 3. tón) 4 2 Čistou kvintu představuí tóny c1 a g1 Velká sexta - U panského dvora Velkou sextu představuí tóny c1 a a1 Velká septima nemá opěrnou píseň. Poznáme i podle nepříemného zvuku. Čistá oktáva - Sil sem proso 4 2 Čistou oktávu představuí tóny c1 a c2 Zkus poznat intervaly:

31 Transpozice Transpozice e převedení sklady do iné tóniny při zachování intervalové posloupnosti. To znamená, že přetransponovaná sklada e stená ako původní, pouze se hrae neo zpívá od inéhotónu. Sil sem proso Tato písnička e v tónině C dur. Naším úkolem e přetransponovat i do tóniny D dur: Tónina D dur má 2 křížky, tedy i písnička v D dur musí mít 2 křížky v předznamenání. Písnička začíná od tónu c1, přetransponovaná písnička musí začínat od tónu d1. Každý ednotlivý tón musíme tedy přetransponovat o sekundu. # # # # # # 30

32 53 # # Já do lesa nepoedu 57 # # 4 3 Œ # # Œ Přetransponu písničku do tóniny F dur: Černé oči, děte spát 4 2 Œ Œ Přetransponu písničku o čistou kvartu. Určete tóninu: 31

33 4 3 Œ Œ Přetransponu písničku do tóniny Es dur: 32

34 Značky a znamenénka v notách U > % fi ^ 6.kapitola koruna - prodlužue notu o přiližně polovinu eí hodnoty důraz, akcent segno, "znamení" coda, italsky "ocas", závěr, dovětek ke skladě Fine konec D.C. al Fine D.C. al Coda D.S. al Fine Da Capo al Fine, od začátku do konce (k Fine) Da Capo al Coda, od začátku a na codu Dal Segno al Fine, od znamení do konce (k Fine) D.S. al Coda Ÿ m M Ÿ I Ÿ i Ÿ È Dal Segno al Coda, od znamení a na codu trylek, rychlé střídání dvou sousedních not nátryl, ednoduché střídání dvou sousedních not, začínáme od základního tńu mordent, ednoduché střídání dvou sousedních not, začínáme od vrchního tónu příraz pedál (u klavíru) * puštění pedálu 4 4 U 4 2 > ^ 4 3 m Œ Œ Ÿ 4 2 * Fine 33

35 D.C. al Fine 4 4 % fi Œ fi D.S. al Coda Odvozené intervaly Základní intervaly už známe. Tyto intervaly se řídí podle stupnic durových. Odvozené intervaly vznikaí ze základních intervalů Rozšířením čistých intervalů vznikaí zvětšené intervaly, zúžením čistých intervalů vznikaí zmenšené. Rozšířením velkých intervalů vznikaí zvětšené, zúžením vznikaí malé. # č5 zv5 Mezi tóny c1 a g1 e čistá kvinta. Pokud chceme vytvořit zvětšenou kvintu, musíme interval rozšířit neoli zvětšit. V tomto případě zvětšíme interval pomocí křížku. C1 a gis1 e zvětšená kvinta, protože sme i o půl tónu "zvětšili". č5 zm5 Nyní chceme ze steného základního intervalu vytvořit zmenšenou kvintu. Chceme i tedy zúžit, neoli zmenšit. V tomto případě interval zúžíme pomocí éčka. C1 a ges1 e zmenšená kvina Prohlédni si odvozené intervaly od tónu c1: # # 34

36 # # # # # # Pozor! Při tvoření odvozených intervalů musíme rát v úvahu podou základního intervalu, ze kterého vytváříme odvozený interval: # # # Zvětšenou kvintu od tónu es1 vytvoříme tak, že zvýšíme 1 o půl tónu. Protože e tón iž snížený, zvýšíme ho odstraněním éčka. Pozor, nepíšeme odrážku! Pro vytvoření zmenšené kvinty použieme dvoité éčko, vznikne nám tedy heses. Tón už e snížený, proto sem ho museli snížit eště druhým éčkem. Odoně postupue i v tomto případě. Tón dis už e zvýšený, proto musíme pro zvýšení použít eště eden křížek a zapsat dvoitý křížek. Pro vytvoření malé sexty musíme naopak křížek oderat. # Pomenu základní inerval a vytvoř od ně eho zvětšený, zmenšený neo malý tvar: # # # # 35

37 # 36