c 2 d 2 e 2 f 2 g 2 a 2 h 2 c 3 d 3 g a h c 1 d 1 e 1 f 1 g 1 a 1 h 1 Noty v houslovém (G) klíči tříčárkovaná oktáva jednočárkovaná oktáva

Transkript

1 Základní notová řada se v různých výškách stále opakue. Proto polohu not upřesňueme číslováním: c 1, d 2, e 2, f 1,... (noty pak čteme c edna, d dvě,... nebo c ednočárkované, d dvoučárkované,...) Množině not se steným číslem říkáme oktáva. Noty v houslovém (G) klíči malá oktáva ednočárkovaná oktáva & g a h c 1 d 1 e 1 f 1 g 1 a 1 h 1 tříčárkovaná oktáva dvoučárkovaná & oktáva c 2 d 2 e 2 f 2 g 2 a 2 h 2 c 3 d 3

2 Houslový klíč (G klíč) postup při eho psaní:

3 Klávesnice Na bílých klávesách nademe základní tónovou řadu, půltóny sou tam, kde chybí mezi bílými černá klávesa. cis dis fis gis ais des es ges as b hisis feses eisis ceses his cisis disis eis fisis gisis aisis his deses eses fes geses asas heses ces deses

4 Notová osnova, pomocné linky Noty píšeme do notové osnovy, ale i nad a pod ni. K tomu používáme i pomocné linky linky mezery pomocné linky

5 Pořadí (a značení) oktáv od nevyšší k nenižší: pětičárkovaná oktáva: čtyřčárkovaná oktáva: tříčárkovaná oktáva: dvoučárkovaná oktáva: ednočárkovaná oktáva: malá oktáva: velká oktáva: kontra oktáva: subkontra oktáva: c 5, h 5, d 5, c 4, e 4, f 4, d 3, g 3, a 3, c 2, f 2, h 2, c 1, f 1, g 1, c, d, e, C, D, F, C 1, D 1, A 1, C 2, F 2, H 2,

6 Nota 1) umístěním hlavičky v notové osnově určue výšku tónu 2) tvarem noty určue eho délku (vyplněná či nevyplněná hlavička, nožička, praporek,...) Pomlka označue v notách dobu, kdy nehraeme. Délkou odpovídá hodnotám not. Hodnoty not a pomlk nota: w celá půlová čtvrťová osminové šestnáctinové pomlka: Ó Œ celá půlová čtvrťová osminová šestnáctinová celá = 4 doby půlová = 2 doby čtvrťová = 1 doba osminová = půl doby šestnáctinová = čtvrt doby r dělení not: w

7 Tečka za notou i prodlužue o eí polovinu nota s tečkou.. se hrae ako: nebo:..

8 Takty Hudební skladba e sledem tónů různých výšek a délek (a pomlk). Kvůli přehlednosti i dělíme na malé částečky, kterým říkáme takty. V notovém záznamu sou takty odděleny taktovými čarami, které protínaí svisle notovou osnovu. Podle toho, kterou notu počítáme na ednu dobu, dělíme takty na: čtvrťové => čtvrťová na 1 dobu (spodní číslo v označení taktu = 4) půlové => půlová na 1 dobu (spodní číslo v označení taktu = 2) osminové => osminová na 1 dobu (spodní číslo v označení taktu = 8) Podle toho, kolik dob se v taktu vyskytue, máme takty dvoudobé, třídobé, čtyřdobé, pětidobé, šestidobé,... (= horní číslo v označení taktu) Označení taktu & do kolika počítáme co počítáme &4 4 c &2 2 C různá označení pro stený takt takt "alla breve"

9 Rozpočítání rytmu při počítání vždy dělíme čísla na tolik slabik, na kolik dílů se dělí doba: &c raz dva tři čtyř(i) &c prv - ní dru - há tře - tí čtvr - tá & c.. první dru - há tře - tí čtvrtá & c prv-ní do-ba dru-há do-ba tře - tí do-ba čtvr-tá do-ba & c. první do - ba druhá do-ba tře - tí doba čtvr-tá do - ba & c ta prv - ní ta dru - há ta třetí ta čtvrtá 2008 PAN

10 Posuvky používáme e k označení tónů, které nademe na klávesnici ako černé klávesy mezi celými tóny, např. mezi c-d [viz soubor Klávesnice.pdf]. Tato znaménka se píší před notu zleva (do stené mezery či na stenou linku ako nota). Zvyšuí (nebo snižuí) noty o půltón. & # Křížek - zvyšue o půltón; ke ménu noty se přidává koncovka -is. & #cis # dis # eis # fis # gis # ais # his Protože e mezi e-f a h-c půltón, bude znít eis steně ako f; podobně his zní steně ako c. &b Bé - snižue o půltón; ke ménu noty se přidává koncovka -es. & bces b des b es(!) b fes b ges b as(!) b hes/b Výimky: snížené e se menue es, snížené a => as, snížené h má názvy dva: hes nebo b Protože e mezi e-f a h-c půltón, bude znít fes steně ako e; podobně ces zní steně ako h. & n Odrážka - ruší platnost předchozích posuvek, nota má opět své původní méno Posuvka psaná před notou platí do nebližší taktové čáry. ukázka: & # # fis gis fis gis Œ g f g

11 Celý tón a půltón Nemenší výškovou vzdáleností mezi dvěma hranými tóny e půltón (e to nemenší rozdíl ve výšce dvou zahraných tónů). Dva půltóny tvoří celý tón. V základní notové řadě zde máme přirozené půltóny, které sou mezi tóny e - f, h - c, označeny stříškou. půltón půltón půltón & půltón půltón pozn.: půltóny není (bez označení) v notové řadě vidět, e tedy nutné si eich polohu zapamatovat.

12 Dynamika a dynamická znaménka Síla (hlasitost) přednesu hudby se nazývá dynamika. Dynamická znaménka v notách určuí, ak silně nebo ak slabě se má hrát, popřípadě zda se má zeslabovat či zesilovat, nebo kde e třeba hrát tón či akord s přízvukem. Kromě dynamických znamének se užívá též slovního výrazu. Základní označení: ppp - piano pianissimo - co neslaběi pp - pianissimo - velmi slabě p - piano - slabě, tiše mp - mezzopiano - středně slabě mf - mezzoforte - středně silně f - forte - silně ff - fortissimo - velmi silně fff - forte fortissimo - co nesilněi Upřesňuící výrazy: sempre - stále sempre forte - hrát stále silně con tutta la forza - s veškerou silou