Analýza globálních grantů Libereckého kraje v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Transkript

1 Analýza globálních grantů Libereckého kraje v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oddělení projektů ve vzdělávání Oddělení Odbor projektů školství, ve mládeže, vzdělávání tělovýchovy a sportu Odbor školství, mládeže, tělovýchovy Krajský a sportu úřad Libereckého kraje Krajský úřad Libereckého kraje

2 Počet stran: 86 Počet tabulek: 15 Počet grafů: 8 Zpracovatel: Oddělení projektů ve vzdělávání Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajský úřad Libereckého kraje Datum: říjen 2015

3 OBSAH Obsah... 3 Úvod... 4 Základní informace o globálních grantech Libereckého kraje... 5 Globální grant Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II... 7 Analýza struktury žadatelů a příjemců grantových projektů... 7 Partnerství v rámci grantových projektů... 9 Analýza struktury cílových skupin a zajištění proporcionality Analýza struktury témat grantových projektů Globální grant Rovné příležitosti ve vzdělávání v Libereckém kraji II Analýza struktury žadatelů a příjemců grantových projektů Partnerství v rámci grantových projektů Analýza struktury cílových skupin a zajištění proporcionality Analýza struktury témat grantových projektů Globální grant Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Libereckém kraji II Analýza struktury žadatelů a příjemců grantových projektů Partnerství v rámci grantových projektů Analýza struktury cílových skupin a zajištění proporcionality Analýza struktury témat grantových projektů Zhodnocení evaluačních dotazníků v rámci globálních grantů II Libereckého kraje prioritní osa Dotazník OPVK příjemci podpory Dotazník OPVK ředitelé škol Dotazník OPVK pro pedagogy vzdělávání žáků Dotazník OPVK vzdělávání pedagogických a nepedagogických pracovníků Závěr Globální grant Podpora nabídky dalšího vzdělávání v libereckém kraji Analýza struktury žadatelů a příjemců včetně podporovaných aktivit globálního grantu Podpora nabídky dalšího vzdělávání v Libereckém kraji Partnerství globálního grantu podpora nabídky dalšího vzdělávání v libereckém kraji Analýza monitorovacích indikátorů globálního grantu podpora nabídky dalšího vzdělávání v libereckém kraji Zhodnocení evaluačních dotazníků globálního grantu podpora nabídky dalšího vzdělávání v libereckém kraji Dotazník OP vk příjemci podpory Dotazník OP vk pro cílovou skupinu Závěr

4 ÚVOD Předkládaná evaluace globálních grantů Libereckého kraje realizovaných v rámci prioritní osy 1 - Počáteční vzdělávání a prioritní osy 3 Další vzdělávání Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK) představuje vyhodnocení globálních grantů Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II, Rovné příležitosti ve vzdělávání v Libereckém kraji II, Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Libereckém kraji II a Podpora nabídky dalšího vzdělávání v Libereckém kraji. a také dotazníky vyplněné samotnými příjemci dotace, jejich partnery a cílovými skupinami podpořenými v rámci jednotlivých projektů. Celkovým cílem evaluace bylo provedení zhodnocení a porovnání druhých globálních grantů prioritní osy 1 Počátečního vzdělávání za všechny vyhlášené výzvy z hlediska příjemců dotace a cílových skupin. Jedná se o vyhodnocení dat vztahující se k podpořeným žádostem o finanční podporu, které byly Krajským úřadem Libereckého kraje administrovány v letech Dalším cílem evaluace je provedení zhodnocení globálního grantu Podpora nabídky dalšího vzdělávání v Libereckém kraji za všechny čtyři vyhlášené výzvy, které byly administrovány v letech , včetně vyhodnocení dotazníkového šetření. V jednotlivých částech je pozornost zaměřena na globální granty a jejich analýzu z hlediska struktury příjemců a žadatelů, partnerství, struktury cílových skupin, s níž velmi úzce souvisí i již zmíněné zachování proporcionality při podpoře jednotlivých segmentů vzdělávání a na struktury témat. Zásadním ukazatel ve vztahu k naplňování strategických dokumentů v oblasti vzdělávání - ať již České republiky či Libereckého kraje - představuje tematická struktura předložených žádostí, poskytující současně zpětnou vazbu těmto strategiím. Analýza má postihnout všechny zásadní aspekty předložených žádostí o finanční podporu a realizovaných grantových projektů, přičemž má vytvořit komplexní pohled na implementaci globálních grantů. Základní metodologií výzkumu je desktop research (výzkum prováděný od stolu), kdy primárními zdroji dat jsou žádosti o finanční podporu, dále pak strategické a implementační dokumenty Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, jednotlivé výzvy globálních grantů 4

5 ZÁKLADNÍ INFORMACE O GLOBÁLNÍCH GRANTECH LIBERECKÉHO KRAJE Česká republika v programovacím období čerpala ze strukturálních fondů Evropské unie finanční prostředky prostřednictvím 24 operačních programů, z toho 8 tematických, 7 regionálních, 2 určených pro Hlavní město Praha a 7 operačních programů přeshraniční spolupráce. Obecným cílem strukturálních fondů je snižování strukturálních nerovností mezi jednotlivými regiony Evropské unie a dosažení rovnovážného rozvoje jednotlivých regionů. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost představuje tematický operační program zaměřený na rozvoj vzdělanostní společnosti a posílení konkurenceschopnosti prostřednictvím modernizace systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání a zlepšení podmínek pro výzkum a vývoj. Na jeho realizaci Česká republika získala 1,828 mld. euro z Evropského sociálního fondu (přičemž s podílem spolufinancování z národních zdrojů prostředky tohoto operačního programu dosahují výše 2,151 mld. euro). Vzhledem k tomuto objemu prostředků se jedná o nejvýznamnější z pohledu rozvoje počátečního a dalšího vzdělávání, které je předmětem této analýzy zdroj rozvojových prostředků, který nemá své srovnání s žádným jiným zdrojem prostředků. Řídícím orgánem tohoto operačního programu je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Liberecký kraj je na základě dohody o spolupráci Řídícího orgánu a Zprostředkujícího subjektu při zabezpečení realizace Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost ze dne 14. ledna 2008 zprostředkujícím subjektem pro realizaci globálních grantů v oblastech podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání II, 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, vč. dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami II, 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení II (v prioritní ose 1 Počáteční vzdělávání) a 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání (v prioritní ose 3 Další vzdělávání). Na základě této dohody a předložených žádostí o finanční podporu globálních grantů realizuje Liberecký kraj následující globální granty: Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání II v celkovém objemu Kč Rovné příležitosti ve vzdělávání v Libereckém kraji Rovné příležitosti dětí a žáků, vč. dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami II v celkovém objemu Kč Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Libereckém kraji Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení II v celkovém objemu Kč Podpora nabídky dalšího vzdělávání v Libereckém kraji 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v celkovém objemu Kč Objem celkových prostředků určených k podpoře grantových projektů, tj. projektů regionálního rozsahu financovaných prostřednictvím příslušného globálního grantu, vychází z velikosti převažujících potenciálních cílových skupin, žáků základních a středních škol ve srovnání s dalšími kraji, které taktéž vystupují v roli Zprostředkujících subjektů ve výše uvedených oblastech podpory. Celkový objem finančních prostředků, který sleduje tato evaluace je za prioritní osu 1 Počáteční vzdělávání Kč. Globální grant Podpora nabídky dalšího vzdělávání v Libereckém kraji je s určitostí odlišný od aktivit pro žáky či pedagogy základních a středních škol. Globální grant se zaměřuje na rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých, mimo jiné také na posílení provázanosti se školním vzděláváním. Celkový objem finančních prostředků za všechny čtyři výzvy v rámci prioritní osy programu 3 Další vzdělávání je Kč. V souvislosti s tímto je nutno uvést, že realizace globálních grantů je v programovacím období rozdělena na dvě části, kdy v letech (s realizací do roku 2013) je poskytnuto ze strany Řídícího orgánu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 60 % celkových vyčleněných prostředků, v letech (s realizací 5

6 do roku 2015) 40 %. Tato evaluace se zaměřuje na analýzu dat z globálních grantů realizovaných Libereckým krajem Libereckým krajem byly v průběhu let vyhlášeny v každém z globálních grantů 2 výzvy: Graf 1: Přehled předložených žádostí o finanční podporu 1. výzva vyhlášena: vyčleněné prostředky Kč Kč Kč 2. výzva vyhlášena: vyčleněné prostředky Kč Kč Kč Do těchto výzev bylo předloženo celkem 204 žádostí o finanční podporu, z toho 113 do globálního grantu Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II, 42 do globálního grantu Rovné příležitosti ve vzdělávání v Libereckém kraji II a 49 do globálního grantu Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení II. Podpořeno, resp. realizováno bylo 61 grantových projektů, z toho 35 v globálním grantu Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II, 9 v globálním grantu Rovné příležitosti ve vzdělávání v Libereckém kraji II a 17 v globálním grantu Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Libereckém kraji II. Míra úspěšnosti, tj. podíl mezi předloženými a realizovanými projekty, tak souhrnně činí 29,9 %, v členění na jednotlivé globální granty je následující: Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II 30,9 % Rovné příležitosti ve vzdělávání v Libereckém kraji II 21,4 % Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení II 34,7 % v Libereckém kraji 6

7 nepřijatelné hodnoceny < 65 neschváleny schváleny realizovány celkem Evaluace globálních grantů Libereckého kraje v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost GLOBÁLNÍ GRANT ZVYŠOVÁNÍ KVALITY VE VZDĚLÁVÁNÍ V LIBERECKÉM KRAJI II ANALÝZA STRUKTURY ŽADATELŮ A PŘÍJEMCŮ GRANTOVÝCH PROJEKTŮ Do globálního grantu Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II bylo žadateli předloženo celkem 113 žádostí o finanční podporu, z nichž 35 bylo podpořeno a realizováno. Následující tabulka uvádí přehled počtu projektů dle žadatelů a jednotlivých fází hodnocení/realizace. Tabulka č. 1: Přehled žádostí o finanční podporu dle žadatelů škola a školské zařízení základní škola střední škola školské zařízení vysoká škola hospodářské komory nestátní nezisková organizace obec ostatní vzdělávací instituce celkem Mezi nejčastější žadatele o finanční podporu v rámci realizovaných výzev patřily ve 38 případech ostatní vzdělávací instituce (33,6 %). Ve skupině ostatních vzdělávacích zařízení jsou zahrnuty různé typy podnikatelských subjektů, příspěvkových organizací kraje a obcí, svazů, sdružení a vědeckovýzkumných institucí. Druhým nejčastějším typem žadatele byly ve 30 případech střední školy (26,5 %) a dále ve 20 případech základní školy (17,7 %). Další typy žadatelů se vyskytovaly okrajově v 9 případech vysoké školy (8,0 %), v 8 případech obce (7,1 %), ve 4 případech nestátní neziskové organizace (3,5 %) a v 1 případě hospodářské komory (0,9 %). Mezi 35 realizovanými grantovými projekty jsou pak nejčastěji zastoupeni žadatelé o grantové projekty následovně: 11 středních škol (31,4 %), 10 ostatních vzdělávacích institucí (28,6 %), 5 základních škol (14,3 %) a 5 obcí (14,3 %), 2 vysoké školy (5,7 %) a 2 nestátní neziskové organizace (5,7 %). Z hlediska alokace finanční prostředků bylo nejvíce vynaloženo na projekty realizované ostatními vzdělávacími institucemi 39,8 milionů Kč (36,9 %). Na projekty realizované středními školami bylo poskytnuto 32,6 milionů Kč (30,3 %), základními školami 15,8 milionů Kč (14,6 %), vysokými školami 11,7 milionů Kč (10,8 %) a obcemi 7,9 milionů Kč (7,4 %). Míra úspěšnosti žadatelů v tomto globálním grantu činí 30,9 %, přičemž bylo uspokojeno 24,6 % finančních požadavků předložených žádostí. Nejúspěšnějším typem žadatelů byly jednoznačně obce, kdy z 8 předložených žádostí bylo 6 schváleno a 5 realizováno, nicméně se jedná spíše o výjimku z celkového souboru. Dalšími v pořadí úspěšnosti (poměr mezi předloženými žádostmi a realizovanými grantovými projekty) byly nestátní neziskové organizace, kdy ze 4 předložených žádostí byly 3 schváleny a 2 realizovány, dále střední školy, kdy z 30 předložených žádostí bylo 12 schváleno a 11 realizováno a ostatní vzdělávací instituce, kde z 38 předložených žádostí bylo 11 schváleno a 10 realizováno. Mezi méně úspěšné lze řadit vysoké školy, kdy z 9 předložených žádostí byly 2 schváleny a realizovány, 7

8 základní školy, kdy z 20 předložených žádostí bylo 5 schváleno a realizováno. Nejméně úspěšným typem žadatele byly hospodářské komory a školská zařízení, kdy z předložených žádostí nebyla ani jedna schválena a realizována. V případě ostatních vzdělávacích institucí a základních škol byla polovina žádostí vyřazena již v průběhu hodnocení přijatelnosti. V případě středních škol byla část žádostí vyřazena při hodnocení přijatelnosti a další část žádostí byla neschválena v rámci věcného hodnocení. Souhrnně nelze nechat bez povšimnutí výraznou převahu škol a školských zařízení v absolutní hodnotě v roli žadatelů i příjemců grantové podpory, na jejichž projekty bylo vyčerpáno více než 50 % celkově vyčerpaných prostředků globálního grantu. Můžeme tedy hovořit o naplnění cíle globálního grantu, že nositelem podpory by měly být přímo školy. Máme-li se zaměřit na oblast podpory absorpční kapacity selektivně vymezené vůči základním školám a nestátním neziskovým organizacím, musíme konstatovat, že na základě výše uvedených údajů o počtech předložených žádostí dle jednotlivých typů oprávněných žadatelů neměl Zprostředkující subjekt vážné důvody, kvůli nimž by se zaměřoval na výhradní metodickou podporu vůči základním školám a nestátním neziskovým organizacím. Počty předložených žádostí o finanční podporu naopak dokládají dostačující absorpční kapacitu těchto žadatelů. Zejména zastoupení nestátních neziskových organizací pokládáme za odpovídající zaměření globálního grantu a z tohoto pohledu nevyžadující žádné specifické intervence. Současně uvádíme, že Zprostředkující subjekt neomezoval okruh potenciálních žadatelů a vůči celému spektru žadatelů uplatňoval shodný přístup, a to včetně nabídky následných konzultací určených pro zpětnou vazbu neúspěšným žadatelům. Zároveň ale poukazujeme na nerovnoměrné územní rozložení grantových projektů. Pokud jej hodnotíme z pohledu sídla žadatelů, ne tedy z pohledu dopadu na cílovou skupinu, lze konstatovat, že globální grant měl nepoměrně větší dopad ve velkých městech než ve venkovských oblastech Libereckého kraje. Pomineme-li žadatele mimo Liberecký kraj (14,4 % všech žádostí), drží v rámci Libereckého kraje při použití členění na mikroregiony dle obcí s rozšířenou působností dominantní postavení mezi žadateli Liberecko (49,5 % všech žádostí), následované Českolipskem (17,1 %) a Jabloneckem (9 %). Podstatně menší zastoupení měli žadatelé ze Semilska (4,5 %) a Frýdlantska (4,5 %). Nejméně bylo zastoupeno Turnovsko, odkud žádal o dotaci pouze jeden subjekt. Obdobná situace nastala v případě realizovaných projektů Liberecko, resp. subjekty se sídlem v Liberci, realizovalo 16 projektů (45,7 %), na Českolipsku realizovalo 9 žadatelů (25,7 %). Poměrně překvapivé bylo umístění žadatelů z Jablonecka a Frýdlantska, kde shodně z obou regionů realizovaly projekty 3 subjekty (8,6 %). Nejméně úspěšných žadatelů o projekt pocházelo z mikroregionu Semily (1 realizovaný projekt), v regionu Turnovska nebyl realizován žádný projekt. Žadatelé pocházeli z větších měst, v zásadě nelze nalézt předložené projekty z venkovských oblastí Libereckého kraje. V případě realizovaných projektů se tento trend ještě zesiluje, téměř polovina projektů byla realizována organizacemi se sídlem v Liberci. I poměrně výjimečné zastoupení Českolipska mezi úspěšnými mikroregiony je způsobeno žadateli z České Lípy, která má v rámci svého mikroregionu specifické postavení centra. Z pohledu umístění cílové skupiny je shodné zastoupení projektů, které měly aktivity zacílené na podporu osob z větších měst (15 projektů) a na celý Liberecký kraj (také 15 projektů). Pouze 5 projektů bylo zaměřeno na menší obce. 8

9 PARTNERSTVÍ V RÁMCI GRANTOVÝCH PROJEKTŮ Princip partnerství byl v grantových projektech globálního grantu Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II uplatňován ve značné míře, ačkoli oproti jiným, či předchozím operačním programům nebylo partnerství samo o sobě v rámci grantových projektů při věcném hodnocení bodově zvýhodněno a ani Liberecký kraj toto kritérium nezahrnoval do specifických kritérií, jež mohl definovat. Následující tabulka uvádí přehled předložených žádostí a realizovaných projektů s ohledem na využití partnerství. Tabulka č. 2: Žádosti a projekty dle partnerství předložené žádosti grantové projekty bez partnerství s partnerstvím partner partneři partnerů partnerů a více partnerů 5 3 jsou výrazněji zastoupeny projekty zahrnující 6 9 partnerů. 1 partnera, nebo Důležitým faktorem při hodnocení globálního grantu je skutečnost, jaké typy organizací byly zapojeny do realizace projektů. Předpokládáme, že s ohledem na dosažení cílů globálních grantů i ve smyslu dlouhodobého dopadu do zvýšení kvality ve vzdělávání by bylo vhodnější, aby nositelem grantových projektů byly samotné školy. Vycházíme ze skutečnosti, že grantové projekty předložené a realizované školami budou odpovídat potřebám dotčených škol a vytvořené produkty či získané zkušenosti budou bezprostředně využity pro vzdělávání více než v případech, kdy realizátorem projektu je jiný subjekt, který vytvořené produkty školám nabízí, nicméně i partnerství přispívají k naplňování uvedeného předpokladu. V následujícím grafu č. 2 uvádíme strukturu příjemců a partnerů dle typů organizace, přičemž každý subjekt je v rámci příjemců a partnerů uveden pouze jednou. Graf č. 2: Příjemci a partneři grantových projektů Ze 113 předložených žádostí bylo 69 žádostí (61,1 %) bez partnerství, zbývajících 44 (38,9 %) mělo alespoň jednoho partnera. Počet partnerů zapojených v žádosti byl pak nepřímo úměrný počtu předložených žádostí zatímco největší počet žádostí s partnerstvím zahrnuje partnerství s 1 partnerem (17 žádostí, 15,0 %) projektů s 2 3 partnery je 9 (8,0 %), projektů s více než 10 partnery bylo předloženo 5 (4,4 %). Důvodem byla zřejmě skutečnost, že s rostoucím počtem partnerů rostou nároky na případné řízení projektu a grantové projekty mají mít svůj regionální, dalo by se říci až lokální charakter. Větší počet partnerů většinou indikuje větší územní rozsah projektu či počet zapojených osob, tím roste i objem požadovaných prostředků, ten byl však ve výzvách Libereckého kraje limitován na 6 mil. Kč v 1. i 2. výzvě. Soustředíme-li se na realizované grantové projekty, pak ve vztahu projekty s partnerstvím vs. projekty bez partnerství nedochází k žádné významné proměně. Lze si však povšimnout toho, že mezi projekty s partnerstvím 9

10 Celkem bylo v grantových projektech zapojeno pouze 35 subjektů v roli příjemců, nicméně 85 subjektů v roli partnerů okruh přímo zapojených organizací výrazně rozšiřuje. V 1. výzvě byly dominantními příjemci střední školy, na druhé pozici byly školy základní spolu s nestátními neziskovými organizacemi. Ve 2. výzvě zaujímaly přední postavení mezi příjemci dotace nestátní neziskové organizace, na druhém místě byly školy střední a základní školy byly až na čtvrtém místě za obcemi. Celkově za obě dvě výzvy byly nejčastějším příjemcem dotace školy střední, druhou pozici zaujímaly nestátní neziskové organizace a až třetí pozici zaujímaly s velkým odstupem školy základní, nicméně výrazné zapojení základních škol v rámci partnerství pozice vyrovnává. Výrazné postavení základních a středních škol, v pozici partnera i příjemce dotace, indikuje dosažení cílů globálního grantu, jak bylo popsáno výše. Mezi organizacemi, které nebyly zapojeny ani jako příjemce, ani jako partner, patří školská zařízení, hospodářské komory a úřady práce. V rámci realizovaných projektů zahrnujících partnerství byly činnosti v naprosté většině zaměřené na přímou práci s cílovou skupinou žáci, popřípadě i s pedagogy. Partnerských vazeb bylo často využíváno pro ověřování nově vzniklých materiálů, metodik, nebo např. modulů, či jiných výstupů projektů, dále proškolování pedagogů, tvorbu, úpravu nebo metodickou podporu při tvorbě výukových materiálů, či jiných výstupů projektu. Velmi často bylo součástí náplně partnerství též informování veřejnosti, tj. publicita, popřípadě koordinace klíčových aktivit. Největší přínosy realizovaných partnerství spatřujeme v rozšíření okruhu subjektů zapojených do jednotlivých projektů, kdy se výstupy hmotné i nehmotné rozšířily do více subjektů převážně působících v počátečním vzdělávání. Dále předpokládáme, že byly nastaveny počátky další spolupráce, byť mimo projekt. U těchto institucí byla již existující spolupráce případně dále prohloubena. 10

11 ANALÝZA STRUKTURY CÍLOVÝCH SKUPIN A ZAJIŠTĚNÍ PROPORCIONALITY Pokud se zabýváme analýzou, které cílové skupiny byly podporovány v rámci globálního grantu Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II, předesíláme, že obecně jsou zde hlavní cílovou skupinou žáci škol a školských zařízení, doplňkově pak aktivity mohou být zaměřeny na pracovníky škol a školských zařízení a vedoucí pracovníky škol a školských zařízení. V následujícím grafu předkládáme přehled projektů v rozdělení dle zaměření na jednotlivé cílové skupiny. Dodáváme, že z nám dostupných dat nelze jednoznačně určit absolutní velikost jednotlivých cílových skupin, podpořených v projektech. Důvodem je skutečnost, že ani žadatelé, respektive příjemci, ani Zprostředkující subjekt neměl za povinnost a také nesledoval rozdělení podpořených osob v projektech, které byly zaměřeny na všechny nebo několik stupňů vzdělávání. Dále se zaměřujeme pouze na žáky, protože ti v rámci podpořených osob tvoří naprostou většinu. Graf č. 3: Proporcionalita žádostí a grantových projektů Ze 113 předložených žádostí bylo 56 (49,6 %) zaměřeno na základní vzdělávání, 32 (28,3 %) na střední vzdělávání a v případě 25 žádostí (22,1 %) se jednalo o projekty zaměřené jak na žáky základních, tak středních škol. Což významně souvisí s tím, že předkladateli žádostí nejsou pouze základní či střední školy, jež by měly ve svém zájmu realizovat projekty pro své žáky, ale velmi často subjekty obvykle nazývané neškolské, jež ve svých žádostech vytvářejí produkty určené oběma stupňům vzdělávání. V případě realizovaných grantových projektů situace výrazně odpovídá zastoupení v rámci předložených žádostí. Z 35 grantových projektů jich 20 (57,1 %) bylo zaměřeno na žáky v základním vzdělávání, 10 (28,6 %) na žáky ve středním vzdělávání a 5 grantových projektů (14,3 %) bylo zaměřeno jak na základní, tak střední vzdělávání. Z hlediska zastoupení jednoznačně převažují realizované grantové projekty zaměřené na základní vzdělávání. V obou vyhlášených výzvách nebyly cílové skupiny žádným dalším způsobem omezovány, čímž byl zachován princip proporcionality. Početnímu rozložení realizovaných projektů dle zaměření na žáky v jednotlivých stupních vzdělávání odpovídá také rozložení objemu vynaložených finančních prostředků, kdy největší podpora byla zaměřena do oblasti základního vzdělávání (62,2 mil. Kč), zatímco do oblasti středního vzdělávání bylo poskytnuto řádově o polovinu méně (30,9 mil. Kč). Na grantové projekty, které byly zaměřeny na oba stupně vzdělávání, pak bylo poskytnuto 14,3 mil. Kč. 11

12 ANALÝZA STRUKTURY TÉMAT GRANTOVÝCH PROJEKTŮ Globální grant měl podpořit dokončení kurikulární reformy a inovaci školních vzdělávacích programů a současně se zaměřoval na klíčové oblasti, v nichž mělo dojít ke zvýšení kvality vzdělávání zejména zlepšování podmínek pro výuku technických, přírodovědných oborů a řemesel, včetně zvyšování motivace žáků ke vzdělávání se v těchto oborech. Dále byl v projektových aktivitách kladen důraz na podpůrné mechanismy a témata jako posilování mezipředmětových vazeb, evaluační nástroje a procesy, udržitelný rozvoj, zdravý životní styl, podnikavost, poradenské služby zaměřené na volbu vzdělávací dráhy a profesní orientaci, rozvoj sítí, šíření příkladů dobré praxe a spolupráce mezi školami a také s aktéry mimo sféru vzdělávání, ať už se jedná o spolupráci s veřejnou správou, nebo se zaměstnavateli. Obecný cíl globálního grantu tedy zvýšit kvalitu základního a středního vzdělávání se podařilo naplnit prostřednictvím realizovaných projektů. Liberecký kraj prováděl v letech administrativní kontroly monitorovacích zpráv projektů podpořených v první a druhé výzvě druhých globálních grantů. V oblasti podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání II bylo realizováno celkem 35 projektů, z toho 16 projektů podpořených ve výzvě první a 19 projektů podpořených ve výzvě druhé. Plánované aktivity globálního grantu byly definovány v rámci jednotlivých projektových žádostí u realizovaných projektů. Došlo zejména ke zlepšení podmínek pro výuku technických, přírodovědných oborů a řemesel, včetně zvyšování motivace žáků ke vzdělávání se v těchto oborech, kdy v průběhu realizace globálního grantu docházelo k zvýšení celospolečenské diskuse o nezbytnosti podpory odborného vzdělávání a také motivace žáků ke vzdělávání v těchto oborech (vč. kariérového poradenství). K tomuto dodáváme, že i Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje z roku 2008 na úrovni středního vzdělávání definuje potřebnost vzdělávacích programů vycházejících z aplikace matematiky, přírodovědných a technických disciplín. Výraznou podporu, odvíjející se od priorit škol, získaly i projekty zaměřené na dokončení kurikulární reformy škol a školských zařízení, dále na zvýšení kvality výuky informačních a komunikačních technologií a na kariérové poradenství. Z hlediska naplňování dílčích cílů lze však spatřovat i limity, a to v oblasti rozvoje spolupráce mezi školami a dalšími aktéry a poměrně málo využitou oblast zavádění evaluačních nástrojů a mechanismů. Ačkoli podpora uvedených aktivit byla součástí vyhlašovaných výzev, poptávka ze strany žadatelů v těchto oblastech nebyla natolik výrazná. V případě rozvoje spolupráce a síťování můžeme konstatovat na jedné straně, že v této oblasti chybí školám potřeba takových projektů, na druhé straně realizované projekty byly výrazným podílem realizovány na principu partnerství, byť převažujícím partnerstvím byla partnerství mezi školami, nikoli s dalšími aktéry. Samotné uplatnění principu partnerství v průběhu realizace grantových projektů tak napomohlo k rozvoji spolupráce škol, avšak nepřímo nebo nikoli výlučně ve smyslu klíčových aktivit. Ve vztahu k evaluačním nástrojům je nutno konstatovat, že v podmínkách globálního grantu se ukázaly možnosti podpory evaluačních nástrojů jako omezené, neboť samostatné vyvinutí a implementace evaluačních nástrojů je uplatnitelná spíše v dimenzi projektů nadregionálních (a také v průběhu realizace globálního grantu bylo z prostředků operačního programu realizováno několik významných evaluačních projektů s dopadem na Liberecký kraj). Vyhlášené výzvy a na jejich základě realizované projekty vycházely z identifikovaných priorit Libereckého kraje vyjádřených v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje z roku Grantové projekty naplňovaly zejména cíle v oblasti základního a středního vzdělávání směřující k podpoře kurikulární reformy. Tento základní strategický dokument kraje v oblasti vzdělávání také vymezil tzv. průřezové oblasti (viz tabulka č. 3), jejichž podpora je žádoucí skrze celou vzdělávací soustavu, mezi nimiž je oblast vzdělávání v cizích jazycích, informačních a komunikačních technologiích, výchova ke zdravému způsobu života a oblast environmentálního vzdělávání. Jak již bylo konstatováno výše, prostřednictvím grantových projektů byly právě takové aktivity podpořeny. V tomto směru existuje úzké sepětí realizovaných grantových projektů a regionální strategie vzdělávání, jejímž jediným limitem byly omezené prostředky globálního grantu. Na druhé straně musíme konstatovat, že globální grant se stal významným, ne-li nejvýznamnějším finančním nástrojem podpory dosažení cílů stanovených Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. 12

13 Tabulka č. 3: Komparativní tabulka podporovaných aktivit globálního grantu a kapitol Dlouhodobého záměru, které k daným aktivitám vykazují silnou vazbu Podporovaná aktivita globálního grantu Podpora realizace kurikulární reformy škol a školských zařízení Vazba Dlouhodobého záměru 4.2 Základní vzdělávání 4.3 Střední vzdělávání Podpora výuky cizích jazyků a v cizích jazycích ve školách a školských zařízeních Komunikační kompetence v cizích jazycích Zlepšování podmínek pro výuku technických, přírodovědných oborů a řemesel, včetně zvyšování motivace žáků ke vzdělávání se v těchto oborech 4.3 Střední vzdělávání Zlepšování podmínek pro využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech pro žáky i pedagogické pracovníky, a to i mimo vyučování Informační a komunikační technologie Spolupráce institucí počátečního vzdělávání s aktéry na trhu práce (včetně zahraničních) s možností uplatnění inovativních forem spolupráce 4.3 Střední vzdělávání Přeshraniční spolupráce Spolupráce institucí počátečního vzdělávání se státní správou a samosprávou s možností uplatnění inovativních forem spolupráce včetně zapojení škol do komunitního rozvoje Rozvoj kariérového poradenství ve školách, včetně vyhledávání žáků ohrožených nesprávnou volbou nebo předčasným odchodem ze systému vzdělávání Podpora škol v oblasti evaluace, nabídka evaluačních nástrojů a ověřování klíčových kompetencí žáků za účelem zvyšování kvality vzdělávání Rozvoj podnikatelských znalostí, schopností a dovedností žáků v počátečním vzdělávání 4.2 Základní vzdělávání 4.3 Střední vzdělávání 5. Rovnost příležitostí ke vzdělávání a poradenský systém 6. Tvorba a zavádění systémů hodnocení kvality vzdělávání přímá vazba z hlediska tematizace daného obsahu vzdělávání není obsažena Rozvoj kompetencí žáků ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj Environmentální vzdělávání 13

14 V rámci globálního grantu Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II bylo podporováno celkem 10 aktivit, zaměřených například na zlepšování podmínek pro výuku technických, přírodovědných oborů a řemesel, včetně zvyšování motivace žáků ke vzdělávání se v těchto oborech, rozvoj klíčových kompetencí, inovaci školních vzdělávacích programů, podporu cizích jazyků, informačních komunikačních technologií a environmentálního vzdělávání, rozvoj kariérového poradenství, podpora v oblasti evaluace. Liberecký kraj při vyhlášení 1. výzvy omezil okruh podporovaných aktivit pouze na jedinou Zlepšování podmínek pro výuku technických, přírodovědných oborů a řemesel, včetně zvyšování motivace žáků ke vzdělávání se v těchto oborech. Při vyhlášení 2. výzvy omezil Liberecký kraj okruh podporovaných aktivit na 10 následujících: 1. Podpora realizace kurikulární reformy škol a školských zařízení 2. Podpora výuky cizích jazyků a v cizích jazycích ve školách a školských zařízeních 3. Zlepšování podmínek pro výuku technických, přírodovědných oborů a řemesel, včetně zvyšování motivace žáků ke vzdělávání se v těchto oborech 4. Zlepšování podmínek pro využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech pro žáky i pedagogické pracovníky, a to i mimo vyučování. 5. Spolupráce institucí počátečního vzdělávání s aktéry na trhu práce (včetně zahraničních) s možností uplatnění inovativních forem spolupráce 6. Spolupráce institucí počátečního vzdělávání se státní správou a samosprávou s možností uplatnění inovativních forem spolupráce včetně zapojení škol do komunitního rozvoje. 7. Rozvoj kariérového poradenství ve školách, včetně vyhledávání žáků ohrožených nesprávnou volbou nebo předčasným odchodem ze systému vzdělávání 8. Podpora škol v oblasti evaluace, nabídka evaluačních nástrojů a ověřování klíčových kompetencí žáků za účelem zvyšování kvality vzdělávání 9. Rozvoj podnikatelských znalostí, schopností a dovedností žáků v počátečním vzdělávání 10. Rozvoj kompetencí žáků ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj Analýza zachycuje jednak podporované aktivity po jednotlivých výzvách uvedené žadateli v předložených projektech a dále aktivity uvedené žadateli v projektech, které se realizovaly. Analýza je zatížena tím, jak jednotliví žadatelé identifikovali projekt a dále skutečností, že v žádostech o finanční podporu bylo možné vybírat více podporovaných aktivit ve 113 předložených projektech bylo uvedeno 174 aktivit a na jednu předloženou žádost tak připadá 1,5 podporovaných aktivit. V rámci 1. výzvy byly podpořeny pouze projekty zaměřené na jedinou aktivitu, a to Zlepšování podmínek pro výuku technických, přírodovědných oborů a řemesel, včetně zvyšování motivace žáků ke vzdělávání se v těchto oborech. V 1. výzvě bylo podpořeno celkem 16 projektů z celkového počtu 27 žádostí o finanční podporu. V žádostech o finanční podporu ve 2. výzvě bylo možné vybírat z více podporovaných aktivit, proto i počet předložených žádostí o finanční podporu byl značně vyšší. Celkem bylo ve 2. výzvě předloženo 86 projektových žádostí a schváleno k realizaci bylo 19 projektů. Níže v tabulce č. 2 uvádíme souhrnné údaje vycházející z této analýzy za obě dvě výzvy dohromady. 14

15 Tabulka č. 4: Podporované aktivity uváděné žadateli Aktivita Celkem předložených projektů Celkem realizovaných projektů Podpora realizace kurikulární reformy škol a školských zařízení 27 2 Podpora výuky cizích jazyků a v cizích jazycích ve školách a školských zařízeních 18 2 Zlepšování podmínek pro výuku technických, přírodovědných oborů a řemesel, včetně zvyšování motivace žáků ke vzdělávání se v těchto oborech Zlepšování podmínek pro využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech pro žáky i pedagogické pracovníky, a to i mimo vyučování Spolupráce institucí počátečního vzdělávání s aktéry na trhu práce (včetně zahraničních) s možností uplatnění inovativních forem spolupráce Rozvoj kariérového poradenství ve školách, včetně vyhledávání žáků ohrožených nesprávnou volbou nebo předčasným odchodem ze systému vzdělávání Podpora škol v oblasti evaluace, nabídka evaluačních nástrojů a ověřování klíčových kompetencí žáků za účelem zvyšování kvality vzdělávání Rozvoj podnikatelských znalostí, schopností a dovedností žáků v počátečním vzdělávání 7 3 Rozvoj kompetencí žáků ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj 17 2 Spolupráce institucí počátečního vzdělávání se státní správou a samosprávou s možností uplatnění inovativních forem spolupráce včetně zapojení škol do komunitního rozvoje 5 0 Předložené projektové žádosti byly nejčastěji zaměřeny na aktivitu Zlepšování podmínek pro výuku technických, přírodovědných oborů a řemesel, včetně zvyšování motivace žáků ke vzdělávání se v těchto oborech, která byla uvedena v 54 případech, 31,0 %. Tato aktivita se nejčastěji objevovala i u realizovaných projektů ve 33 případech, 58,93 %. Takto vysoké procentuální zastoupení projektů zaměřených na technické, přírodovědné obory a řemesla je důsledkem omezení aktivit v 1. výzvě. Druhou nejčastěji uváděnou aktivitou v předložených žádostech o finanční podporu bylo: Podpora realizace kurikulární reformy škol a školských zařízení a Zlepšování podmínek pro využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech pro žáky i pedagogické pracovníky, a to i mimo vyučování. Obě aktivity se objevily shodně ve 27 případech, 15,5 %. U realizovaných projektů byla druhou nejčastěji uváděnou aktivitou Zlepšování podmínek pro využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech pro žáky i pedagogické pracovníky, a to i mimo vyučování, která se objevila 15

16 v 6 případech, 10,7 %. U předložených žádostí o finanční podporu se ve větším zastoupení objevily také aktivity Podpora výuky cizích jazyků a v cizích jazycích ve školách a školských zařízeních (18 případů, 10,4 %) a Rozvoj kompetencí žáků ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj (17 případů, 9,8 %). Zastoupení ostatních aktivit v předložených žádostech o finanční podporu je uvedeno výše v tabulce č. 4. Z hlediska realizovaných projektů byla nejméně zastoupena aktivita Spolupráce institucí počátečního vzdělávání se státní správou a samosprávou s možností uplatnění inovativních forem spolupráce včetně zapojení škol do komunitního rozvoje (0 případů) a Podpora škol v oblasti evaluace, nabídka evaluačních nástrojů a ověřování klíčových kompetencí žáků za účelem zvyšování kvality vzdělávání (1 případ). Zastoupení ostatních aktivit u realizovaných projektů je uvedeno výše v tabulce č. 4. Z hlediska alokace finančních prostředků bylo více než 71 miliónů Kč ze 185 miliónů Kč poskytnuto na podporu technického vzdělávání, 14 miliónů Kč na kariérové poradenství a 9 milionů na informační a komunikační technologie. Ze všech těchto údajů je patrné, že mezi klíčové aktivity tohoto globálního grantu, spadají následující 4 oblasti: oblasti spojené s odborným, především technickým vzděláváním; inovace kurikula vč. zavádění inovativních metod a forem; cizí jazyky a informační a komunikační technologie. 16

17 nepřijatelné hodnoceny < 65 neschváleny schváleny realizovány celkem Evaluace globálních grantů Libereckého kraje v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost GLOBÁLNÍ GRANT ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI VE VZDĚLÁVÁNÍ V LIBERECKÉM KRAJI II ANALÝZA STRUKTURY ŽADATELŮ A PŘÍJEMCŮ GRANTOVÝCH PROJEKTŮ Do globálního grantu Rovné příležitosti ve vzdělávání v Libereckém kraji II bylo žadateli předloženo celkem 42 žádostí o finanční podporu, z nichž 13 bylo podpořeno a 9 realizováno. Následující tabulka č. 5 uvádí přehled počtu projektů dle žadatelů a jednotlivých fázi hodnocení/realizace. Tabulka č. 5: Přehled žádostí o finanční podporu dle žadatelů škola a školské zařízení mateřská škola základní škola střední škola školské zařízení vysoká škola hospodářská komora nestátní nezisková organizace obec ostatní vzdělávací instituce celkem V rámci 1. výzvy byly 2 projekty grémiem zpravodajů zařazeny do zásobníku. Vzhledem ke krácení finančních prostředků u grantových projektů doporučených grémiem zpravodajů k financování, bylo možné realizovat i projekty uložené v zásobníku. Z čehož vyplývá, že ve skutečnosti bylo v realizaci celkem za obě dvě výzvy 9 projektů, nikoliv 7, jak je uvedeno výše v tabulce č. 5. Nejčastějšími žadateli byly základní školy (13 případů, 30,9 %), dále ostatní vzdělávací instituce (10 případů, 23, 8 %) a školská zařízení (10 případů, 23, 8 %). Ve skupině ostatních vzdělávacích zařízení jsou zahrnuty různé typy podnikatelských subjektů, příspěvkových organizací kraje a obcí, svazů, sdružení a vědeckovýzkumných institucí. Další typy žadatelů byly zastoupeny okrajově 3 případy (7,1 %) předložily nestátní neziskové organizace a shodně po 2 žádostech předložily mateřské školy, střední školy a obce. 4 z 5 předložených žádostí školských zařízení byly podány od dětských domovů. Mezi realizovanými grantovými projekty jsou nejčastěji zastoupeny projekty ostatní vzdělávací instituce (4 případy, 44,4 %). Marginálně jsou pak zastoupeny projekty středních škol (2 případy, 22,2 %), školských zařízení (2 případy, 22,2 %) a nestátní neziskové organizace (1 případ, 11,2 %). Již tyto hodnoty ukazují na poměrně specifickou situaci v rámci tohoto globálního grantu, kdy struktura žadatelů a příjemců je velmi úzká. Na projekty realizované ostatními vzdělávacími institucemi bylo poskytnuto 17 milionů Kč (50,3 %), školskými zařízeními 9,5 milionů Kč (28,1 %) a nestátními neziskovými organizacemi 5,9 milionů Kč (17,6 %). Z hlediska finančních prostředků bylo se znatelným rozdílem nejméně vynaloženo na projekty, kde byly žadatelem střední školy, 1,4 mil. Kč (4,1 %). Ačkoliv střední školy realizovaly hned 2 grantové projekty, obdržely nejmenší objem finančních prostředků, které byly poskytnuty ostatním vzdělávacím institucím, školským zařízením a nestátním neziskovým organizacím. Mezi nejúspěšnější typy žadatelů spadaly ostatní vzdělávací instituce (k realizaci byly schváleny 4 z 10 předložených žádostí, 40,0 %), střední školy (k realizaci byly schváleny 2 z 6 předložených žádostí, 33,3 %) a školská zařízení (k realizaci byly schváleny 2 z 10 předložených žádostí, 20%). Méně úspěšné byly nestátní neziskové organizace, kdy byl schválen k realizaci 1 projekt ze 3 předložených žádostí, 33,3 %). Mezi nejméně úspěšné lze zařadit obce, základní školy a mateřské školy, kdy nebyla podpořena žádná z předložených žádostí o projekt tohoto typu žadatele. Výsledná úspěšnost žadatelů byla zásadním způsobem ovlivněna průběhem procesu výběru projektů. Ve fázi hodnocení formálních náležitostí a přijatelnosti bylo z dalšího procesu vyřazeno 17

18 18 žádostí (35,3 %), což je v porovnání s globálními granty Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II a Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Libereckém kraji II nejvyšší podíl. Je nutno ale podotknout, že tato oblast podpory je specifická množstvím složitých pravidel. Pouze 3 žádosti z celkového počtu 24 posuzovaných (5,9 %) bylo v rámci věcného hodnocení hodnoceno méně než 65 body a nebylo tak doporučeno k podpoře. Z 21 žádostí, které získaly více než 65 bodů, pak 8 (15,7 %) nebylo schváleno. V rámci 1. výzvy byly 2 projekty grémiem zpravodajů zařazeny do zásobníku. Vzhledem ke krácení finančních prostředků u grantových projektů doporučených grémiem zpravodajů k financování bylo možné realizovat i projekty uložené v zásobníku. Z čehož vyplývá, že ve skutečnosti bylo v realizaci celkem za obě dvě výzvy 9 projektů. Další 4 žádosti (8,0 %) sice byly schváleny k podpoře v rámci 2. výzvy, avšak jednalo se o projekty na hranici výše finančních prostředků vyčleněných na danou výzvu (a vždy se jednalo o prostředky ve vztahu k původnímu rozpočtu příslušného projektu zcela marginální), že k realizaci těchto žádostí nedošlo. Zbývajících 9 žádostí (17,6 %) pak tvoří právě realizované projekty. Vysokou míru nesplnění kritéria přijatelnosti (nepřijatelné projekty ve vztahu k celkovému počtu projektů předložených daným typem žadatele) vykazují žádosti obcí (100 %), avšak v tomto případě se jednalo o pouhé 2 žádosti, nejedná se tedy o obecně platnou hodnotu. Pro analýzu žadatelů do tohoto globálního grantu je zásadním zjištěním míra nesplnění kritéria přijatelnosti v případě základních škol (53,8 %), což znamená, že z 13 předložených žádostí kritéria přijatelnosti nesplňovalo 7 žádostí. Takto výrazný podíl se zásadním způsobem promítl prostřednictvím dalších fází procesu výběru projektů do struktury příjemců. Naopak žádosti středních škol a mateřských škol) a nestátních neziskových organizací mají mezi nepřijatelnými žádostmi výrazně nižší zastoupení. Co se týče dalšího průběhu procesu výběru projektů, nelze s ohledem na výše uvedené hodnoty z dílčích dosažených hodnot jednotlivých typů žadatelů vyvozovat další specifické závěry (v souboru jsou de facto zastoupeny jednotlivé typy subjektů velmi individuálně). Máme-li se zaměřit na oblast podpory absorpční kapacity selektivně vymezené vůči základním školám a nestátním neziskovým organizacím, musíme konstatovat, že na základě výše uvedených údajů o počtech předložených žádostí dle jednotlivých typů oprávněných žadatelů neměl Zprostředkující subjekt vážné důvody, kvůli nimž by se zaměřoval na výhradní metodickou podporu vůči základním školám a nestátním neziskovým organizacím. Počty předložených žádostí o finanční podporu naopak dokládají dostačující absorpční kapacitu těchto žadatelů, v případě základních škol však významně poznamenanou neúspěšností v rámci hodnocení přijatelnosti. Současně uvádíme, že Zprostředkující subjekt neomezoval okruh potenciálních žadatelů a vůči celému spektru žadatelů uplatňoval shodný přístup, a to včetně nabídky následných konzultací určených pro zpětnou vazbu neúspěšným žadatelům. Jak dokládá níže uvedený rozbor zajištění proporcionality podpory oblastí předškolního, základního a středního vzdělávání, který se odvíjí od cílových skupin, nikoli od typu žadatelů, projekty zaměřené na zvýšení kvality základního vzdělávání jsou zastoupeny odpovídajícím způsobem. Stejně jako v případě globálních grantů Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II a Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Libereckém kraji II při použití členění na mikroregiony dle obcí s rozšířenou působností musíme konstatovat, že globální grant měl nepoměrně větší dopad ve velkých městech než ve venkovských oblastech Libereckého kraje. Mezi 51 předloženými žádostmi jsou jednoznačně nejvíce zastoupeny žádosti subjektů se sídlem v Liberci (14 případů, 57,5 %), následované žadateli z Českolipska (10 případů, 19,6 %). Podstatně menší zastoupení měli žadatelé se sídlem mimo Liberecký kraj (6 případů, 11,8 %) a z ostatních mikroregionů Libereckého kraje Jablonecko (4 žádosti), Frýdlantsko (3 žádosti), Turnovsko (3 žádosti) a Semily (2 žádosti). Obdobná situace nastala v případě realizovaných projektů Liberecko, respektive subjekty se sídlem v Liberci, realizovaly 5 projektů (55,5 %), na Českolipsku byly realizovány 2 projekty a po jednom projektu na Turnovsku a Frýdlantsku. Z pohledu cílové skupiny je závěr obdobný, kdy v naprosté většině byly realizované projekty zaměřeny na velká města (4 případy), ve 3 případech na celý Liberecký kraj, kde ale vyšší relevanci má sídlo žadatele z důvodu blízkosti realizovaných aktivit cílové skupině. Pouze ve 2 případech byly realizované projekty zaměřeny na menší obce. 18

19 PARTNERSTVÍ V RÁMCI GRANTOVÝCH PROJEKTŮ Princip partnerství byl v grantových projektech globálního grantu Rovné příležitosti ve vzdělávání v Libereckém kraji II uplatňován ve značné míře, ačkoli nebylo partnerství samo o sobě v rámci grantových projektů při věcném hodnocení bodově zvýhodněno a ani Liberecký kraj toto kritérium nezahrnoval do specifických kritérií, jež mohl definovat. Nicméně byl jako specifické kritérium uplatňován dopad na území širší, než je obec s rozšířenou působností. Toto kritérium sice nebylo primárně zaměřeno na posilování partnerství, sledovalo spíše dopad projektu, nicméně de facto předpokládalo rozvoj partnerských vazeb. Následující tabulka č. 6 uvádí přehled předložených žádostí a realizovaných projektů s ohledem na využití partnerství. aby nositelem grantových projektů byly samotné školy. Vycházíme ze skutečnosti, že grantové projekty předložené a realizované školami budou odpovídat potřebám dotčených škol a vytvořené produkty či získané zkušenosti budou bezprostředně využity pro vzdělávání více než v případech, kdy realizátorem projektu je jiný subjekt, který vytvořené produkty školám nabízí. V následujícím grafu č. 4 uvádíme strukturu příjemců a partnerů dle typů organizace, přičemž každý subjekt je v rámci příjemců a partnerů uveden pouze jednou. Graf č. 4: Příjemci a partneři grantových projektů Tabulka č. 6: Žádosti a projekty dle partnerství předložené žádosti grantové projekty bez partnerství 25 7 s partnerstvím partner partneři partnerů partnerů a více partnerů 0 0 Ze 42 předložených žádostí bylo 25 (59,5 %) bez partnerství, zbývajících 17 (40,5 %) mělo alespoň jednoho partnera. Mezi projektovými žádostmi jsou nejvíce zastoupeny žádosti se 2 3 partnery (7 případů, 16,6 %), následované žádostmi s 1 partnerem (5 případů, 11,9 %), se 6 9 partnery (3 případy, 7,1 %), se 4 5 partnery (2 případy, 4,8 %). Mezi 9 realizovanými grantovými projekty byly při získávání podpory úspěšnější projekty bez partnerství (7 případů, 77,8 %). Dále byl podpořen 1 projekt s jedním partnerem a 1 projekt se 6 9 partnery. Důležitým faktorem při hodnocení globálního grantu je skutečnost, jaké typy organizací byly zapojeny do realizace projektů. Předpokládáme, že s ohledem na dosažení cílů globálních grantů i ve smyslu dlouhodobého dopadu do zvýšení kvality ve vzdělávání by bylo vhodnější, Celkem bylo v grantových projektech zapojeno pouze 9 subjektů v roli příjemců a 7 subjektů v roli partnerů. S celkem 6 zapojenými podpořenými organizacemi představují nejpočetnější skupinu dětské domovy (ačkoli dětských domovů je v kraji pouze 7, nicméně uvedená hodnota ukazuje významnou schopnost tohoto segmentu vzájemně spolupracovat). Na druhé pozici jsou nestátní neziskové organizace, které uspěly s 5 projekty v roli příjemce, avšak pouze v jednom případě byly partnerem. Střední školy se ve 2 případech objevily v roli příjemce, 19

20 ale jako partner nefigurovaly v žádném realizovaném projektu. Co se týče dalších segmentů vzdělávání předškolní, základní i vysoké vzdělávání nevystupovaly v tomto globálním grantu v letech v roli příjemců ani partnerů. Největší přínosy realizovaných partnerství spatřujeme v rozšíření okruhu subjektů zapojených do jednotlivých projektů, kdy se výstupy hmotné i nehmotné rozšířily do mnohem více subjektů. Dále předpokládáme, že byly nastaveny počátky další spolupráce, byť mimo projekt, u těchto institucí, případně byla již existující spolupráce dále prohloubena. V tomto globálním grantu dominovaly školská zařízení, především dětské domovy, a nestátní neziskové organizace, jejichž aktivizaci v rámci projektu hodnotíme velmi pozitivně. 20

21 ANALÝZA STRUKTURY CÍLOVÝCH SKUPIN A ZAJIŠTĚNÍ PROPORCIONALITY Při pohledu na podporované cílové skupiny v rámci globálního grantu Rovné příležitosti ve vzdělávání v Libereckém kraji II připomínáme, že hlavní cílovou skupinou byly děti v předškolním vzdělávání a žáci v základním a středním vzdělávání, kteří ovšem splňují další charakteristiky vztahující se k zaměření globálního grantu. Hlavních kritériem tak nebylo stupeň vzdělávání, ale speciální vzdělávací potřeby a jiné charakteristiky, které byly základem přijatelnosti žádosti (i za této situace však mezi vymezenými cílovými skupinami existuje intaktní populace pro případ těch projektů, které byly zaměřené na vytváření inkluzivního prostředí ve školách). Sekundární skupinou byly pracovníci škol a školských zařízení a vedoucí pracovníci škola školských zařízení. V následujícím grafu předkládáme přehled projektů v rozdělení dle zaměření na jednotlivé cílové skupiny. Dodáváme, že z nám dostupných dat nelze jednoznačně určit velikost jednotlivých cílových skupin, podpořených v projektech. Důvodem je skutečnost, že ani žadatelé, respektive příjemci, ani Zprostředkující subjekt neměl za povinnost a také nesledoval rozdělení podpořených osob v projektech, které byly zaměřeny na všechny nebo několik stupňů vzdělávání. Graf č. 5: Proporcionalita žádostí a grantových projektů Z celkového počtu 42 předložených žádostí o finanční podporu jich celkem 11 (26,2 %) bylo zaměřeno na základní vzdělávání, resp. žáky odpovídající základnímu vzdělávání. Druhým nejčastějším zacílením žádostí byl přechod mezi předškolním a základním vzděláváním (8 případů, 19,0 %) a přechod mezi základním a středním vzděláváním (8 případů, 19,0 %). Poměrně velké zastoupení měly také žádosti o finanční podporu zaměřené na předškolní vzdělávání (7 případů, 16,6 %). Oproti tomu žádosti zaměřené výhradně na střední vzdělávání (4 případy, 9,5 %) a na přechod mezi předškolním, základním a středním vzdělávání (4 případy, 9,5 %) jsou výrazně méně zastoupeny. Obdobnou strukturu vykazují i realizované grantové projekty, ačkoli je nutno v tomto případě brát do úvahy, že je celkový počet podpořených žádostí, který je brán jako základ, velmi nízký. V případě realizovaných grantových projektů zaujímají dominantní postavení projekty zaměřené na základní vzdělávání (2 případy, 22,2 %), na střední vzdělávání (2 případy, 22,2 %) a na přechod mezi základním a středním vzděláváním (2 případy, 22,2 %). Ostatní typy jsou zastoupeny 1 grantovým projektem (11,1 %). Celkově lze konstatovat, že struktura předložených žádostí o finanční podporu i realizovaných grantových projektů je mírně odlišná oproti globálnímu grantu Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II. Objevuje se zde nově úroveň předškolního vzdělávání, která rozšiřuje počet možností. Zůstává na první pohled patrná dominance žádostí zaměřených na základní vzdělávání a velký odstup v počtu žádostí zaměřených na střední vzdělávání. Vzhledem k této skutečnosti by se mohlo zdát, že v rámci globálního grantu Rovné příležitosti ve vzdělávání v Libereckém kraji II nebyla zajištěna povinnost proporcionality cílových skupin. Ve skutečnosti zde ale musí být proporcionalita nahlížena jinou optikou. Tematika rovných příležitostí, resp. péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ať již se jedná o žáky zdravotně postižené, sociálně znevýhodněné, ale i o žáky nadané a mimořádně talentované je v českém vzdělávacím systému totiž výrazně koncentrována do základního vzdělávání. Kromě statistických dat o počtech žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 21

22 o tomto svědčí především skutečnost, že část zdravotních postižení je (a může) být diagnostikována až se vstupem do základního vzdělávání. Současně je zřejmé, že právě část těchto specifických poruch je napravena v průběhu základního vzdělávání a do středního vzdělávání tak žáci s touto charakteristikou vstupují v omezené míře. Druhou skutečností je pak i subjektivní důležitost dané tematiky v rámci vzdělávacího systému, kdy základní školy subjektivně více vnímají oproti středním školám potřebnost podpory žáků v rámci rovných příležitostí. Pokud se podíváme na uvedené rozložení předložených žádostí, pak je zřejmé, že centrem je základní vzdělávání, vedle něhož oscilují žádosti zaměřené na přechod mezi předškolním a základním vzděláváním a základním a středním vzděláváním. I z tohoto je patrné, do jaké míry je zde subjektivní důraz zásadní. Na přechodu mezi předškolním a základním vzděláváním je zásadní důraz kladen na přípravu dětí na začlenění do základního vzdělávání, respektive přípravu na plnění povinné školní docházky. A naopak, při přechodu mezi základním a středním vzděláváním je do značné míry hlavním činitelem příprava žáků na motivaci k dalšímu vzdělávání po ukončení plnění povinné školní docházky. Uvedené je pouze dílčím výčtem důvodů, pro něž je zaměření grantových projektů do oblasti základního vzdělávání vlastně logickým vyústěním zaměření globálního grantu. Uvažujeme-li tedy o proporcionalitě podpory jednotlivých stupňů vzdělávání, pak vedle zřejmého a oprávněného požadavku na zabezpečení proporcionality v rámci vyhlašovaných výzev ve smyslu vymezení aktivit, cílových skupin a svým způsobem i oprávněných žadatelů v případě tohoto globálního grantu musíme vzít do úvahy právě rozložení potenciální cílové skupiny v jednotlivých stupních vzdělávání. Pokud vezmeme v úvahu kromě zabezpečení proporcionality v rámci vyhlašovaných výzev ve smyslu vymezení aktivit, cílových skupin a svým způsobem i oprávněných žadatelů také právě rozložení potenciální cílové skupiny v jednotlivých stupních vzdělávání, považujeme za oprávněné interpretovat proporcionalitu ve vztahu k tomuto rozložení, za dosaženou. 22

23 ANALÝZA STRUKTURY TÉMAT GRANTOVÝCH PROJEKTŮ Realizace globálního grantu vycházela z jedné ze základních priorit vzdělávacího systému, kterou je zajištění rovných příležitostí ve vzdělávání, bez ohledu na charakteristiky vzdělávaných osob. Globální grant tak měl podpořit zejména rozvoj a uplatňování takových metod a forem, které zlepšují přístup ke vzdělávání žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, rozvoj poradenských, speciálně-pedagogických a asistenčních služeb, rozvoj vzdělávání pro žáky se sociokulturním znevýhodněním a doplňkově také působit v oblasti prevence rasismu či obecněji xenofobie. Prostřednictvím realizovaných projektů se podařilo základní cíl tedy zlepšit rovné příležitosti dětí a žáků ke vzdělávání naplnit. Liberecký kraj prováděl v letech administrativní kontroly monitorovacích zpráv projektů podpořených v první a druhé výzvě druhých globálních grantů. V oblasti podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků v Libereckém kraji II bylo realizováno celkem 9 projektů, z toho 6 projektů podpořených v první výzvě a 3 projekty podpořené ve výzvě druhé. Plánované aktivity globálního grantu byly definovány v rámci jednotlivých projektových žádostí u realizovaných projektů. Prostřednictvím realizovaných projektů došlo k rozvoji poradenství a asistenčních, speciálně pedagogických a psychologických služeb, rozvoji a uplatňování pedagogických metod a forem výuky podporujících rovný přístup ke vzdělávání a zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků pro odstraňování bariér rovného přístupu. Dále byly projekty zaměřeny na prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání a vytvoření systému péče o děti se sociokulturním znevýhodněním. Lze tedy konstatovat, že došlo k naplnění dílčích cílů globálního grantu Rovné příležitosti dětí a žáků v Libereckém kraji II. Avšak současně musíme konstatovat, že některá témata, respektive podporované aktivity, se nesetkaly s odpovídající absorpční kapacitou, a tedy z hlediska naplnění dílčích aktivit existují v Libereckém kraji určité rezervy. Za významnou v tomto ohledu považujeme oblast vzdělávání dětí cizinců, jejichž počet v populaci žáků vzrůstá. Bohužel, v této oblasti nebyla předložena žádná žádost o finanční podporu. Globální grant naplnil předpokládané cíle a z hlediska vytvořených produktů, v mnoha případech také z hlediska vytvořených služeb překročil původní očekávání, ačkoli existují určité nepokryté tematické oblasti, které je potřeba dále řešit. Na druhé straně musíme poukázat na jeden poměrně významný aspekt: jelikož zajištění a zlepšení rovného přístupu ke vzdělávání je založeno na kompetencích pedagogů, kteří jej aplikují, globální grant měl významný přínos v oblasti připravenosti pedagogů v této oblasti. Zprostředkující subjekt omezil vzdělávání pedagogů a podporu směřoval směrem k poskytování vzdělávání a podpůrných služeb žákům (zejména pak z toho důvodu, aby bylo možno naplnit monitorovací indikátory). Předkládané projekty museli být minimálně z 80 % zaměřené na cílové skupiny dětí a žáků, žáků se speciálními vzdělávacími potřebami začleněných do integrovaných tříd a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami zařazených do běžných tříd. Vyhlášené výzvy a na jejich základě realizované projekty vycházely z identifikovaných priorit Libereckého kraje vyjádřených v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje z roku Tento základní strategický dokument kraje v oblasti vzdělávání vedle dílčího zastoupení v jiných kapitolách samostatně v kapitole 5. Rovnost příležitostí ke vzdělávání a poradenský systém definuje cíle a aktivity, z nichž byly grantovými projekty naplněny následující: vznik poradenských pracovišť na všech úrovních vzdělávání, podpora a realizace projektů vzdělávání příslušníků skupin pocházejících ze znevýhodňujícího socioekonomického a kulturního prostředí, včetně aktivit mimoškolních, sjednocení diagnostiky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, podpora neškolských zařízení zaměřených na poradenství v oblasti vzdělávání osob se speciálními vzdělávacími potřebami, rozvoj metod a forem podporujících rovný přístup ke vzdělávání, včetně tvorby individuálních vzdělávacích programů, podpora projektů dětských domovů sbližující jejich prostředí s prostředím rodinným. Globální grant se v tomto ohledu stal významným, ne-li nejvýznamnějším finančním nástrojem podpory dosažení cílů stanovených Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, přičemž jediným limitujícím faktorem byla jeho alokace. 23

24 Tabulka č. 7: Komparativní tabulka podporovaných aktivit globálního grantu a kapitol Dlouhodobého záměru, které k daným aktivitám vykazují silnou vazbu Podporovaná aktivita globálního grantu Vazba Dlouhodobého záměru Uplatňování a zlepšování organizačních forem výuky a vyučovacích metod podporujících rovný přístup ke vzdělávání, včetně tvorby individuálních vzdělávacích plánů, využití ICT a e-learningových aplikací 5. Rovnost příležitostí ke vzdělávání a poradenský systém Informační a komunikační technologie 4.1 Předškolní vzdělávání 4.2 Základní vzdělávání Zvyšování kompetence pedagogických pracovníků pro odstraňování bariér bránících rovnému přístupu všech jedinců ke vzdělávání 5. Rovnost příležitostí ke vzdělávání a poradenský systém Rozvoj poradenství, propracování a rozšíření nabídky asistenčních, speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami 5. Rovnost příležitostí ke vzdělávání a poradenský systém Vybudování záchytné sítě pro osoby ohrožené předčasným odchodem ze systému vzdělávání a těch, co se do systému chtějí navrátit 5. Rovnost příležitostí ke vzdělávání a poradenský systém 4.3 Střední vzdělávání Včasné zajištění minimální garantované péče o děti se sociokulturním znevýhodněním 4.1 Předškolní vzdělávání Vzdělávání dětí cizinců (především jazykové) žijících na území ČR 4.2 Základní vzdělávání Podpora neformálního vzdělávání a kompetencí v něm získaných, zdokonalování systému vzdělávání pracovníků NNO a středisek volného času, vytváření vzdělávacích modulů uznatelných jako součást dalšího vzdělávání 5. Rovnost příležitostí ke vzdělávání a poradenský systém Zájmové vzdělávání 24

25 V rámci globálního grantu Rovné příležitosti ve vzdělávání v Libereckém kraji II bylo podporováno celkem 7 aktivit, z nichž 3 lze považovat za klíčové či centrální a jsou jimi: Uplatňování a zlepšování organizačních forem výuky a vyučovacích metod podporujících rovný přístup ke vzdělávání, včetně tvorby individuálních vzdělávacích plánů, využití ICT a e-learningových aplikací a Rozvoj poradenství, propracování a rozšíření nabídky asistenčních, speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, které jsou zaměřené na cílovou skupinu dětí a žáků. A třetí klíčovou aktivitou, která je zaměřena výhradně na cílovou skupinu pedagogických pracovníků, je Zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků pro odstraňování bariér bránících rovnému přístupu všech jedinců ke vzdělávání. Liberecký kraj při vyhlášení 1. výzvy k předkládání projektových žádostí okruh podporovaných aktivit na 7 následujících: 1. Uplatňování a zlepšování organizačních forem a výuky a vyučovacích metod podporujících rovný přístup ke vzdělávání, včetně tvorby individuálních vzdělávacích plánů, využití ICT a e-learningových aplikací 2. Zvyšování kompetence pedagogických pracovníků pro odstraňování bariér bránících rovnému přístupu všech jedinců ke vzdělávání 3. Rozvoj poradenství, propracování a rozšíření nabídky asistenčních, speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami 4. Vybudování záchytné sítě pro osoby ohrožené předčasným odchodem ze systému vzdělávání a těch, co se do systému chtějí navrátit 5. Včasné zajištění minimální garantované péče o děti se sociokulturním znevýhodněním 6. Vzdělávání dětí cizinců (především jazykové) žijících na území ČR 7. Podpora neformálního vzdělávání a kompetencí v něm získaných, zdokonalování systému vzdělávání pracovníků NNO a středisek volného času, vytváření vzdělávacích modulů uznatelných jako součást dalšího vzdělávání Ve 2. výzvě byly vyhlášeny pouze dvě aktivity Uplatňování a zlepšování organizačních forem a výuky a vyučovacích metod podporujících rovný přístup ke vzdělávání, včetně tvorby individuálních vzdělávacích plánů, využití ICT a e-learningových aplikací a Rozvoj poradenství, propracování a rozšíření nabídky asistenčních, speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. V rámci obou výzev došlo k omezení předkládání projektů, které podporují aktivity spočívající ve vytváření portálových řešení webových portálů (tím nebylo dotčeno vytváření webových stránek pro zajištění publicity projektu). Analýza zachycuje jednak podporované aktivity uvedené žadateli v předložených projektech a dále aktivity uvedené žadateli v projektech, které byly realizovány. Analýza je zatížena tím, jak jednotliví žadatelé identifikovali projekt a dále skutečností, že v žádostech o finanční podporu bylo možné vybírat více podporovaných aktivit ve 42 předložených projektech bylo uvedeno 73 aktivit a na jednu předloženou žádost tak připadá 1,74 podporovaných aktivit. Ačkoliv v žádostech o finanční podporu v 1. výzvě bylo možné vybírat z více podporovaných aktivit, byl počet předložených žádostí o finanční podporu stejný jako ve 2. výzvě. Celkem bylo v 1. výzvě předloženo 21 projektových žádostí a schváleno k realizaci bylo 6 projektů. Ve 2. výzvě byly podpořeny celkem 3 projekty z celkového počtu 21 žádostí o finanční podporu. 25

26 Tabulka č. 8: Podporované aktivity uváděné žadateli Aktivita Celkem předložených projektů Uplatňování a zlepšování organizačních forem a výuky a vyučovacích metod podporujících rovný přístup ke vzdělávání, včetně tvorby individuálních vzdělávacích plánů, využití ICT a e-learningových aplikací 35 8 Celkem realizovaných projektů Zvyšování kompetence pedagogických pracovníků pro odstraňování bariér bránících rovnému přístupu všech jedinců ke vzdělávání Rozvoj poradenství, propracování a rozšíření nabídky asistenčních, speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Vybudování záchytné sítě pro osoby ohrožené předčasným odchodem ze systému vzdělávání a těch, co se do systému chtějí navrátit Včasné zajištění minimální garantované péče o děti se sociokulturním znevýhodněním 3 1 Vzdělávání dětí cizinců (především jazykové) žijících na území ČR 0 0 Podpora neformálního vzdělávání a kompetencí v něm získaných, zdokonalování systému vzdělávání pracovníků NNO a středisek volného času, vytváření vzdělávacích modulů uznatelných jako součást dalšího vzdělávání 3 1 Předložené projektové žádosti byly nejčastěji zaměřeny na aktivitu Uplatňování a zlepšování organizačních forem výuky a vyučovacích metod podporujících rovný přístup ke vzdělávání, včetně tvorby individuálních vzdělávacích plánů, využití ICT a e-learningových aplikací (35 případů, 47,9 %). Tato aktivita byla zároveň nejčastěji uváděna i u realizovaných projektů (8 případů, 47,1 %). Druhou nejčetněji zastoupenou aktivitou, jak u předložených žádostí, tak i u realizovaných projektů byla Rozvoj poradenství, propracování a rozšíření nabídky asistenčních, speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (21 případů ze všech předložených žádostí, tj. 28,8 % a 4 případy ze všech realizovaných projektů, tj. 23,5 %). Nejméně často se objevovala aktivita Vybudování záchytné sítě pro osoby ohrožené předčasným odchodem ze systému vzdělávání a těch, co se do systému chtějí navrátit, kdy byly předloženy a současně realizovány 2 projekty (2,7 %). U předložených projektových žádostí byla třetí nejčastěji zastoupenou aktivitou Zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků pro odstraňování bariér bránících rovnému přístupu všech jedinců ke vzdělávání (9 případů ze všech předložených žádostí, 12,3 %). Ve srovnatelné míře byla zastoupena u předložených projektových žádostí aktivita Včasné zajištění minimální garantované péče o děti se sociokulturním znevýhodněním (3 případy, 4,1 %) a aktivita Podpora 26

27 neformálního vzdělávání a kompetencí v něm získaných, zdokonalování systému vzdělávání pracovníků NNO a středisek volného času, vytváření vzdělávacích modulů uznatelných jako součást dalšího vzdělávání (3 případy, 4,1 %). Z hlediska realizovaných projektů bylo třetí nejčastěji podpořenou aktivitou Vybudování záchytné sítě pro osoby ohrožené předčasným odchodem ze systému vzdělávání a těch, co se do systému chtějí navrátit (2 případy, 11,8 %). Shodně byly u realizovaných projektů zastoupeny aktivity Zvyšování kompetence pedagogických pracovníků pro odstraňování bariér bránících rovnému přístupu všech jedinců ke vzdělávání (1 případ, 5,9 %), Včasné zajištění minimální garantované péče o děti se sociokulturním znevýhodněním. (1 případ, 5,9%) a Podpora neformálního vzdělávání a kompetencí v něm získaných, zdokonalování systému vzdělávání pracovníků NNO a středisek volného času, vytváření vzdělávacích modulů uznatelných jako součást dalšího vzdělávání (1 případ, 5,9 %). V případě aktivity Vzdělávání dětí cizinců (především jazykové) žijících na území ČR nebyla předložena žádná žádost o finanční podporu, z čehož vyplývá, že nebyl ani žádný projekt realizován. Z hlediska alokace finančních prostředků bylo více než 28 milionů Kč vynaloženo na podporu rovného přístupu ke vzdělávání, 20 milionů Kč na rozvoj a zkvalitnění poradenství, 10,5 milionů Kč na integraci žáků se sociálním znevýhodněním a se zdravotním postižením, 5,9 milionů Kč na podporu neformálního vzdělávání a 5,9 milionů Kč na péči o sociálně znevýhodněné děti a žáky. Na aktivitu Zvyšování kompetence pedagogických pracovníků pro odstraňování bariér bránících rovnému přístupu všech jedinců ke vzdělávání bylo vynaloženo nejméně prostředků, a to 4,5 milionů Kč. Nicméně, také v rámci tohoto globálního grantu nalezneme témata, která podpořena nebyla, jako například multikulturní výchova pro základní či střední školy, s čímž úzce souvisí téma prevence rasismu a xenofobie. Za zásadnější lze pak považovat absenci tématu vzdělávání dětí cizinců žijících na území ČR. 27

28 nepřijatelné hodnoceny < 65 neschváleny schváleny realizovány celkem Evaluace globálních grantů Libereckého kraje v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost GLOBÁLNÍ GRANT DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ V LIBERECKÉM KRAJI II ANALÝZA STRUKTURY ŽADATELŮ A PŘÍJEMCŮ GRANTOVÝCH PROJEKTŮ Do globálního grantu Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Libereckém kraji II bylo žadateli předloženo celkem 49 žádostí o finanční podporu, z nichž 17 bylo podpořeno a realizováno. Následující tabulka uvádí přehled počtu projektů dle žadatelů a jednotlivých fázi hodnocení/realizace. Tabulka č. 9: Přehled žádostí o finanční podporu dle žadatelů škola a školské zařízení základní škola střední škola školské zařízení vysoká škola hospodářská komora nestátní nezisková organizace obec ostatní vzdělávací instituce celkem V rámci 1. výzvy nedošlo k včasné finalizaci jednoho projektového záměru v aplikaci Benefit, čímž byl projekt vyřazen již v průběhu hodnocení přijatelnosti. Ve výše uvedené tabulce č. 9 je tento projekt započítán mezi žádosti ostatních vzdělávacích institucí, které jsou uvedeny ve sloupci nepřijatelné. Nejčastějšími žadateli byly ostatní vzdělávací instituce (25 případů, 51,0 %). Ve skupině ostatních vzdělávacích zařízení jsou zahrnuty různé typy podnikatelských subjektů, příspěvkových organizací kraje a obcí, svazů, sdružení a vědeckovýzkumných institucí. Druhým nejčastějším typem žadatele byly střední školy (8 případů, 16,3 %) a třetí byly školská zařízení (7 případů, 14,3 %). Další typy žadatelů se vyskytovaly pouze okrajově vysoké školy (4 případy, 8,2 %), základní školy (3 případy, 6,1 %) a nestátní neziskové organizace (2 případy, 4,1 %). V oblasti podpory 1.3 nebyly předloženy žádné žádosti o finanční podporu od hospodářských komor, či obcí. Mezi realizovanými grantovými projekty byly nejčastěji zastoupeny projekty středních škol (7 případů, 41,2 %) a ostatních vzdělávacích institucí (5 případů, 29,4 %). Třetí v pořadí v počtu realizovaných projektů byly základní školy, které v tomto globálním grantu realizovaly 3 projekty (17,6 %), vysoké školy realizovaly 2 projekty (11,8 %). Vysokou míru nesplnění kritéria přijatelnosti (nepřijatelné projekty ve vztahu k celkovému počtu projektů předložených daným typem žadatele) vykazují žádosti nestátních neziskových organizací (100 %), avšak v tomto případě se jednalo o pouhé 2 žádosti, nejedná se tedy o obecně platnou hodnotu. Více než pětina žádostí předložených ostatními vzdělávacími institucemi získala v rámci věcného hodnocení méně než 65 bodů a třetina byly vyřazeny v průběhu hodnocení přijatelnosti. V případě školských zařízení byla polovina žádostí vyřazena v průběhu hodnocení přijatelnosti a druhá polovina nebyla schválena grémiem zpravodajů k realizaci. Lze tedy konstatovat, že v případě ostatních vzdělávacích institucí a školských zařízení bylo příčinou neúspěchu nedodržení základních parametrů výzev. Z celkové poskytnuté částky ve výši ,13 Kč bylo na projekty realizované středními školami poskytnuto ,17 Kč (35,8 %), vysokými školami ,82 Kč (20,8 %), základními školami ,62 (18,7 %), ostatními vzdělávacími institucemi 28

29 ,69 Kč (17,4 %), nestátními neziskovými organizacemi ,93 (3,8 %) a sdruženími a asociacemi škol ,90 Kč (3,5 %). Mezi nejúspěšnější typy žadatelů spadaly základní školy, kdy k realizaci byly schváleny 3 z 3 předložených žádostí o finanční podporu (100 % úspěšnost). Dále mezi úspěšné žadatele patřily střední školy, kdy bylo schváleno 7 z 8 předložených žádostí (87,5 %) a vysoké školy, kdy byly schváleny k realizaci 2 ze 4 předložených žádostí (50,0 %). Méně úspěšné byly ostatní vzdělávací instituce, kdy bylo schváleno 5 z 25 předložených žádostí (20,0 %). Nejméně úspěšné byly nestátní neziskové organizace, kdy nebyla schválena k realizaci ani jedna z 2 předložených žádostí o finanční podporu. Stejně jako v případě globálních grantů Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II a Rovné příležitosti ve vzdělávání v Libereckém kraji II lze konstatovat, že globální grant Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Libereckém kraji II měl nepoměrně větší dopad ve velkých městech než ve venkovských oblastech Libereckého kraje. Z hlediska sídla žadatelů při použití členění na mikroregiony dle obcí s rozšířenou působností byly na prvním místě projekty žadatelů z Liberce (25 případů, 51,0 %) následované žadateli se sídlem mimo Liberecký kraj (14 případů, 28,6 %). Pak již následuje významný propad po třech žádostech (6,1 %) bylo předloženo z oblasti Jablonecka, Českolipska a Semilska. Dvě žádosti byly předloženy na Turnovsku a jedna na Frýdlantsku. V případě realizovaných projektů je situace velmi obdobná na prvním místě byly realizované projekty žadatelů se sídlem v Libereckém kraji (7 případů, 41,2 %), následovaly 3 projekty žadatelů se sídlem mimo Liberecký kraj (17,6 %). Na třetím místě se umístil mikroregion Českolipsko a Semilsko se dvěma úspěšnými žádostmi (11,8 %). Ačkoli byly realizované projekty v naprosté většině zaměřeny na pedagogické pracovníky z celého Libereckého kraje, mělo sídlo příjemce v tomto ohledu větší vypovídací hodnotu z důvodu blízkosti a tím větší dosažitelnosti aktivit. 29

30 PARTNERSTVÍ V RÁMCI GRANTOVÝCH PROJEKTŮ V porovnání s globálními granty Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II a Rovné příležitosti ve vzdělávání v Libereckém kraji II je možno v případě globálního grantu Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Libereckém kraji II oprávněně tvrdit, že zastoupení partnerství a struktura partnerských vazeb byla výrazně odlišná. Souvisí totiž s tím, na co byl daný globální grant zaměřen nikoli přímo na zvyšování kvality a rozvoj služeb ve vzdělávání, ale na vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení s nepřímým dopadem na uvedené. Následující tabulka uvádí přehled žádostí a projektů dle využití partnerství. V následujícím grafu uvádíme strukturu příjemců a partnerů dle typů organizace, přičemž každý subjekt je v rámci příjemců a partnerů uveden pouze jednou. Ačkoli střední školy nemají v hlavním předmětu činnosti uvedeno poskytování dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení, jejich zastoupení ať v roli příjemce, bylo vysoké. V roli partnerů se nejvíce objevovaly školy základní. Graf č. 6: Příjemci a partneři grantových projektů Tabulka č. 10: Žádosti a projekty dle partnerství předložené žádosti grantové projekty bez partnerství s partnerstvím partner partneři partnerů partnerů a více partnerů 2 1 Ze 49 předložených žádostí bylo na partnerské spolupráci založeno 17 projektů (34,7 %), zbývajících 32 (65,3 %) bylo bez partnerství. Mezi předloženými žádostmi byly nejvíce zastoupeny žádosti s 1 partnerem (8 případů, 16,3 %), následované žádostmi se 2-3 partnery (5 případů, 10,2 %), dále pak se 4-5 partnery (2 případy, 4 %) a s 10 a více partnery (2 případy, 4 %). Mezi 17 realizovanými grantovými projekty byly při získávání podpory úspěšnější projekty bez partnerství (12 případů, 70,6 %). S partnerstvím bylo realizováno celkem 5 projektů (29,4 %). Z těchto 5 realizovaných grantových projektů byly 2 s jedním partnerem (11,8 %), 2 se 2-3 partnery (11,8 %) a 1 s 10 a více partnery (5,9 %). Celkem bylo v grantových projektech zapojeno 17 subjektů v roli příjemců, z nichž nejpočetnější skupinu tvořily střední školy (7 případů, 41,2 %) a ostatní vzdělávací instituce (4 případy, 23,5 %). V roli partnerů bylo v grantových projektech zapojeno celkem 19 subjektů, z nichž nejpočetnější skupinu tvořily základní školy (13 případů, 68,4 %). Největší přínosy realizovaných partnerství spatřujeme v rozšíření okruhu subjektů zapojených do jednotlivých projektů, kdy se výstupy hmotné i nehmotné rozšířily do mnohem více subjektů. Dále předpokládáme, že byly nastaveny počátky další spolupráce, byť mimo projekt. U těchto institucí případně byla již existující spolupráce dále prohloubena. 30

31 ANALÝZA STRUKTURY CÍLOVÝCH SKUPIN A ZAJIŠTĚNÍ PROPORCIONALITY Při pohledu na podporované cílové skupiny v rámci globálního grantu Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Libereckém kraji II připomínáme, že cílovými skupinami jsou pouze pracovníci škol a školských zařízení a vedoucí pracovníci škol a školských zařízení. V případě tohoto globálního grantu je rozhodující pracovně - právní vztah k určitému typu školy. V následujícím grafu předkládáme přehled projektů v rozdělení dle zaměření na jednotlivé cílové skupiny. Dodáváme, že z nám dostupných dat nelze jednoznačně určit absolutní velikost jednotlivých cílových skupin podpořených v projektech. Důvodem je skutečnost, že ani žadatelé, respektive příjemci, ani Zprostředkující subjekt neměl za povinnost a také nesledoval rozdělení podpořených osob v projektech, které byly zaměřeny na všechny nebo několik stupňů vzdělávání. Graf č. 7: Proporcionalita žádostí a grantových projektů Ze 49 předložených žádostí o finanční podporu bylo celkem 11 (22,5 %) zaměřeno na pracovníky základních škol. Projekty zaměřené na pracovníky působící ve středním vzdělávání byly zastoupeny v 10 případech (20,4 %) a stejně tak v 10 případech (20,4 %) byly zastoupeny projekty zaměřené na pracovníky působící v předškolním, základním a středním vzdělávání. Následovaly projekty zaměřené na pracovníky působící v základním a středním vzdělávání (9 případů, 18,4 %) a na pracovníky působící v předškolním a základním vzdělávání (5 případů, 10,2 %). Na pracovníky mateřských škola a ostatních vzdělávacích institucí byly shodně zaměřeny 2 projekty (4,1 %). V rámci realizovaných grantových projektů převládaly projekty zaměřené na pracovníky působící v základním vzdělávání 5 projektů (29,4 %), stejný počet projektů byl zaměřen i na pracovníky středních škol. Na pracovníky mateřských, základních a středních škol pak byly zaměřeny 3 projekty (17,6 %). Shodně byly zastoupeny projekty zaměřené na skupinu předškolního a základního vzdělávání 2 projekty (11,8 %) a na skupinu základního a středního vzdělávání 2 projekty (11,8 %). Za zmínku stojí také, že mezi realizovanými projekty zcela chyběly projekty zaměřené pouze na pracovníky mateřských škol a projekty zaměřené na vzdělávání pouze nepedagogických pracovníků jakéhokoli stupně vzdělávání. I přes to, že v rámci výzev byl pro zapojení této skupiny vytvářen dostatečný prostor, ze strany žadatelů o vzdělávání této cílové skupiny nebyl evidován žádný zájem. V rámci hodnocení proporcionality uvádíme, že v obou vyhlášených výzvách nebyly cílové skupiny žádným dalším způsobem omezovány. Nicméně pedagogové mateřských škol i nepedagogičtí pracovníci byly podpořeni, jako vedlejší cílová skupina, v rámci projektů, které se primárně zaměřovaly na pedagogické pracovníky působící v základním a středním vzdělávání. Proporcionalitu v tomto globálním grantu můžeme vztahovat pouze k zastoupení realizovaných projektů zaměřených na pracovníky působící v jednotlivých oblastech, kdy je stupeň základního a středního vzdělávání zastoupen rovnoměrně. 31

32 ANALÝZA STRUKTURY TÉMAT GRANTOVÝCH PROJEKTŮ Realizace globálního grantu vycházela z probíhajících změn v počátečním vzdělávání spojených s kurikulární reformou a s důrazem na klíčové kompetence a dovednosti žáků, na což bylo nezbytné připravit zejména hlavní cílovou skupinu globálního grantu, pedagogické pracovníky, jako nositele těchto změn. Globální grant Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Libereckém kraji II se tedy zaměřil na realizaci rozmanitých forem dalšího vzdělávání pracovníků škol, přičemž se nejednalo pouze o pedagogické pracovníky, přípustné bylo i vzdělávání nepedagogických pracovníků, neboť ty spoluvytvářejí prostředí škol a školských zařízení a v mnoha ohledech mohou být činiteli v oblasti tzv. skrytého kurikula. Obecným cílem globálního grantu bylo zvýšit kompetence pedagogických i nepedagogických pracovníků škol a školských zařízení s důrazem na realizaci kurikulární reformy, jehož bylo a lze tak konstatovat na základě hodnoty úspěšně podpořených osob v dalším vzdělávání, tedy těch pracovníků škol, kteří úspěšně absolvovali vzdělávací program bezezbytku dosaženo. Další vzdělávání pedagogických pracovníků se zaměřovalo výrazným podílem právě na další vzdělávání v oblasti rozvoje klíčových kompetencí. Obdobně jako v případě globálního grantu Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II další významně zastoupenou oblastí vzdělávání byly informační a komunikační technologie, resp. rozvoj dovedností pedagogických pracovníků pro jejich užívání a aplikaci ve výuce, což významně souvisí s tím, jakou měrou pronikají tyto technologie do běžného života, jaký mají potenciál uplatnění ve výuce a také s dynamikou rozvoje a inovací v této oblasti. Vyhlášené výzvy a na jejich základě realizované projekty odpovídaly aktivitám zahrnutým do Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje z roku 2008, jakožto základního strategického dokumentu kraje v oblasti vzdělávání. Vazbě Dlouhodobého záměru a jednotlivých aktivit globálního grantu se blíže věnuje tabulka č

33 Tabulka č. 11: Komparativní tabulka podporovaných aktivit globálního grantu a kapitol Dlouhodobého záměru, které k daným aktivitám vykazují silnou vazbu Podporovaná aktivita globálního grantu Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení v oblasti kurikulární reformy Vazba Dlouhodobého záměru 7. Zvyšování profesionality pedagogických pracovníků 4.2 Základní vzdělávání 4.3 Střední vzdělávání Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení v oblasti výuky cizích jazyků a v cizích jazycích 7. Zvyšování profesionality pedagogických pracovníků Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení v oblasti výuky technických, přírodovědných oborů a řemesel 7. Zvyšování profesionality pedagogických pracovníků 4.3 Střední vzdělávání Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení pro využívání ICT ve výuce 7. Zvyšování profesionality pedagogických pracovníků Podpora profesního rozvoje pracovníků škol a školských zařízení pro udržitelný rozvoj 7. Zvyšování profesionality pedagogických pracovníků Zvýšení dostupnosti, kvality a atraktivity nabídky dalšího vzdělávání pro nepedagogické pracovníky škol a školských zařízení přímá vazba z hlediska tematizace daného obsahu vzdělávání není obsažena, nicméně toto vychází ze skutečnosti, že struktura Dlouhodobého záměru v souladu s vyhláškou č. 15/2005 Sb. uvedenou tematiku nepředpokládá Zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky 7. Zvyšování profesionality pedagogických pracovníků 33

34 Výraznou vazbu lze spatřovat v naplnění aktivity realizace programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřených na klíčové kompetence, vnitřní proměnu školy, komunikaci v cizích jazycích, využívání informačních a komunikačních technologií, udržitelný rozvoj a zdravý způsob života, zajišťování a hodnocení kvality vzdělávání. Na druhé straně však musíme konstatovat, že globální grant, respektive grantové projekty, v malé míře reflektovaly aktivity následující: realizace vzdělávacích programů pro výkon specializovaných činností; realizace vzdělávacích programů pro rozvoj řídících a vedoucích pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení organizace a pedagogického procesu, personálního rozvoje; podpora vzdělávacích programů pro zvyšování kompetencí učitelů zejména odborných předmětů vzniklých ve spolupráci se zaměstnavateli či realizovaných zaměstnavateli a vytváření podmínek a systémového rámce pro stáže učitelů u zaměstnavatelů. Ačkoli mezi realizovanými projekty nalezneme témata související s výchovným poradenstvím, tedy s jednou ze specializovaných činností, dílčím způsobem také vzdělávání vedoucích pracovníků, největší limit však lze spatřovat v naplnění aktivit zaměřených na vzdělávání odborných učitelů v oblasti jejich odbornosti a to ve spolupráci se zaměstnavateli, což by vedlo k užšímu sepětí mezi světem vzdělávání a světem práce. V rámci globálního grantu Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Libereckém kraji II bylo podporováno celkem 7 aktivit, zaměřených například na podporu profesního rozvoje pedagogických pracovníků s důrazem na realizaci kutikulární reformy, na jazykové vzdělávání, využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce či environmentální vzdělávání. Liberecký kraj při vyhlášení 1. výzvy k předkládání projektových žádostí omezil okruh podporovaných aktivit na 7 následujících: 1. Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení v oblasti kurikulární reformy 2. Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení v oblasti výuky cizích jazyků a v cizích jazycích 3. Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení v oblasti výuky technických, přírodovědných oborů a řemesel 4. Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení pro využívání ICT ve výuce 5. Podpora profesního rozvoje pracovníků škol a školských zařízení pro udržitelný rozvoj 6. Zvýšení dostupnosti, kvality a atraktivity nabídky dalšího vzdělávání pro nepedagogické pracovníky škol a školských zařízení 7. Zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky. Ve 2. výzvě nebyla vyhlášena podpora aktivitě č. 7 Zvýšení kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky. Prvních šest aktivit bylo podpořeno stejně jako v 1. výzvě. Analýza zachycuje jednak podporované aktivity uvedené žadateli v předložených projektech a dále aktivity uvedené žadateli v projektech, které byly realizovány. Analýza je zatížena tím, jak jednotliví žadatelé identifikovali projekt a dále skutečností, že v žádostech o finanční podporu bylo možné vybírat více podporovaných aktivit v rámci 49 předložených projektů bylo uvedeno 93 aktivit. V 1. i ve 2. výzvě nebyl nijak zásadní rozdíl v počtu předložených žádostí o finanční podporu. V první výzvě bylo z 22 předložených žádostí o finanční podporu schváleno k realizaci 9 projektů. Ve 2. výzvě bylo podpořeno 8 projektů z celkového počtu 27 předložených žádostí. Ačkoliv v rámci 2. výzvy nebyla vyhlášena podpora aktivitě Zvýšení kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky, byl počet předložených žádostí vyšší než ve výzvě 1. Níže v tabulce č. 12 uvádíme souhrnné údaje vycházející z této analýzy za obě dvě výzvy dohromady. 34

35 Tabulka č. 12: Podporované aktivity uváděné žadateli Aktivita Celkem předložených projektů Celkem realizovaných projektů Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení v oblasti kurikulární reformy 25 9 Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení v oblasti výuky cizích jazyků a v cizích jazycích Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení v oblasti výuky technických, přírodovědných oborů a řemesel Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení pro využívání ICT ve výuce 17 9 Podpora profesního rozvoje pracovníků škol a školských zařízení pro udržitelný rozvoj 12 5 Zvýšení dostupnosti, kvality a atraktivity nabídky dalšího vzdělávání pro nepedagogické pracovníky škol a školských zařízení 13 4 Zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky 6 3 Z tabulky je patrné, že nejčetněji uváděnou aktivitou v předložených žádostech o finanční podporu je ve 25 případech z 93 (26,9 %) první z uvedených tedy Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení v oblasti kurikulární reformy. Druhou nejčastěji zastoupenou aktivitou u předložených žádostí byla Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení pro využívání ICT ve výuce (17 případů, 18,3 %). Ve srovnatelné míře byly u projektových žádostí zastoupeny aktivity Zvýšení dostupnosti, kvality a atraktivity nabídky dalšího vzdělávání pro nepedagogické pracovníky škol a školských zařízení (13 případů, 14,0 %), Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení v oblasti výuky cizích jazyků a v cizích jazycích (12 případů, 12,9 %) a Podpora profesního rozvoje pracovníků škol a školských zařízení pro udržitelný rozvoj (12 případů, 12,9 %). Podstatně méně často, zejména ve srovnání s globálním grantem Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II, se objevovala aktivita Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení v oblasti výuky technických, přírodovědných oborů a řemesel (8 případů, 8,6 %). Nejméně často byla uváděna aktivita Zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky (6 případů, 6,4 %), která byla ovšem vyhlášena pouze v rámci 1. výzvy. 35

36 V případě realizovaných projektů byly shodně (ve stejné četnosti) nejčastěji uváděny podporované aktivity Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení v oblasti kurikulární reformy (9 případů, 22,0 %), Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení v oblasti výuky cizích jazyků a v cizích jazycích (9 případů, 22,0 %) a Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení pro využívání ICT ve výuce (9 případů, 22,0 %). Aktivita Podpora profesního rozvoje pracovníků škol a školských zařízení pro udržitelný rozvoj byla u realizovaných projektů uvedena v 5 případech (12,2 %), ve 4 případech byla zastoupena aktivita Zvýšení dostupnosti, kvality a atraktivity nabídky dalšího vzdělávání pro nepedagogické pracovníky škol a školských zařízení (9,8 %) a ve 3 případech aktivita Zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politik (7,3 %). Nejméně často byla u realizovaných projektů uvedena aktivita Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení v oblasti výuky technických, přírodovědných oborů a řemesel, která se objevila ve 2 případech (4,9 %). Z hlediska alokace finančních prostředků bylo téměř 28 milionů Kč vyčleněno na výuku cizích jazyků, více než 23 milionů Kč na informační a komunikační technologie, 20 milionů Kč na profesní rozvoj pedagogických pracovníků s důrazem na realizaci kutikulární reformy, 16 milionů na environmentální vzdělávání a 7 milionů Kč na podporu technických, přírodovědných oborů a řemesel a na zvyšování kompetencí řídících pracovníků v oblasti řízení a personální politiky. Nejméně finančních prostředků bylo vynaloženo na aktivitu Zvyšování dostupnosti, kvality a atraktivity nabídky dalšího vzdělávání pro nepedagogické pracovníky škol a školských zařízení (5 milionů Kč). Výsledky analýzy u tohoto globálního grantu jsou ve výrazné shodě s globálním grantem Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II důraz je kladen na inovaci kurikula a osvojování klíčových kompetencí, informační a komunikační technologie, cizí jazyky, poměrně stabilně umístěné environmentální vzdělávání. 36

37 ZHODNOCENÍ EVALUAČNÍCH DOTAZNÍKŮ V RÁMCI GLOBÁLNÍCH GRANTŮ II LIBERECKÉHO KRAJE PRIORITNÍ OSA 1 Vzhledem ke končícímu programovacímu období Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost byla Zprostředkujícím subjektem provedena evaluační analýza dopadu druhých globálních grantů v Libereckém kraji. Byly vytvořeny a následně distribuovány k vyplnění 4 druhy dotazníků s celkovým počtem 50 otázek. Každý z dotazníků byl určen jiné specifické skupině. První dotazník, s názvem Dotazník OPVK příjemce podpory, byl určen pro příjemce finanční podpory z OPVK. Dotazník vyplňovali ti, kdo podali žádost o realizaci projektu a jimž byla žádost schválena. Do této skupiny patřili například ředitelé škol, vedoucí pracovníci organizací, hlavní manažeři projektů. Druhý dotazník, s názvem Dotazník OPVK ředitelé škol, byl určen pro ředitele škol, jejichž škola byla zapojena do projektu financovaného z OPVK, ale nebyla příjemcem dotace. Tzn. že škola byla pouze v pozici partnera, nebo poskytovala cílovou skupinu (žáci, pedagogičtí pracovníci, popřípadě nepedagogičtí pracovníci). Dotazník vyplňovali například ředitelé škol, jejichž žáci se účastnili vzdělávání, aktivit na pomoc při kariérovém poradenství, evaluace v projektu, který realizovala jiná škola, nebo organizace. Žáci se mohli účastnit těchto aktivit ve své škole, nebo docházeli/dojížděli do jiné školy, nebo organizace, apod. Ředitel školy, jejíž ne/pedagogičtí pracovníci se účastnili vzdělávání v projektu, jehož realizátorem nebyla jejich domovská škola. na vytváření materiálů pro výuku žáků, ověřování materiálů ve výuce, atd. Čtvrtý dotazník, s názvem Dotazník OPVK vzdělávání pedagogických a nepedagogických pracovníků, byl určen pro pedagogické a nepedagogické pracovníky škol a školských zařízení, kteří se účastnili vzdělávání v rámci projektů financovaných z OPVK (oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení II). Dotazník tak vyplňovali všichni učitelé, kteří se účastnili dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v rámci projektů, které jsou primárně zaměřeny na vzdělávání pedagogických pracovníků, popřípadě nepedagogických pracovníků škol a školských zařízení. Do těchto projektů nebyly zapojeny děti a žáci. Dotazník vyplňovali ne/pedagogové, kteří se účastnili kurzů, školení, seminářů, DVPP atd. Dotazníky byly rozesílány em a následně vyplňovány elektronicky pomocí služby Google drive/formuláře. Celkem bylo vyplněno 138 dotazníků. Třetí dotazník, s názvem Dotazník OPVK pro pedagogy vzdělávání žáků, byl určen pro pedagogické pracovníky, kteří se účastnili projektů financovaných z OPVK zaměřených na vzdělávání dětí a žáků, včetně vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Jedná se o oblast podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání II a oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami II. V rámci projektu bylo primárním obsahem vzdělávání dětí a žáků, ovšem v průběhu realizace mohlo probíhat zároveň další vzdělávání pedagogických pracovníků formou kurzů, seminářů a školení. Dotazník vyplňovali například pedagogové, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na vzdělávání žáků, 37

38 DOTAZNÍK OPVK PŘÍJEMCI PODPORY Otázka č. 1 Odkud jste se dozvěděli o možnosti čerpat dotaci z OPVK? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) Otázka č. 2 Co Vám při přípravě projektového záměru nejvíce pomohlo? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) Nejčastějším zdrojem informací o možnosti čerpat dotace v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konukrenceschopnost byl dle odpovědí respondentů internet. Druhým nejčastějším zdrojem informací byly pro respondenty semináře a konference pořádané Krajským úřadem Libereckého kraje. Třetím nejčastějším zdrojem informací o OPVK bylo pro respondenty Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve značně menší míře byla respondety uváděna jako zdroj informací varianta v zaměstnání, kolegové a nejméně informací o OPVK získali respondenti z tisku a Tv. Žádný z respondentů nezvolil možnost jiné. V současné době je internet dominantním zdrojem informací ve většině oblastí lidského působení, tomuto faktu odpovídá i výsledek analýzy u této otázky. Naopak tisk a tv není, dle odpovědí dotazovaných respondentů, vhodným médiem pro šíření informací pro potencionální žadatelel o dotace z OPVK. Dle odpovědí respondentů při přípravě projektového záměru byly nejvíce užitečné Příručka pro žadatele, Příručka pro příjemce a osobní konzultace. Rozdíl mezi procentuálním zastoupením těchto odpovědí se pohyboval v rozmezí 2 %. Dále jako nejvíce pomocné byly uváděny semináře pro žadatele, ové konzultace, telefonické konzultace a metodické dopisy a další dokumenty OPVK. Četnost těchto odpovědí se pohybovala mezi 8 až 12 %. Nejméně respondenti volili varianty webové stránky KÚLK, webové stránky MŠMT, poradenství poskytované zpracovatelem žádosti, jiné informační akce pořádáné Libereckým krajem a workshopy pro žadatele. Při přípravě projektové záměru byly pro potencionální žadatele o dotace z OPVK přínosné semináře, workshopy a jiné informační akce. Ovšem při samotném psaní projektové žádosti byly více užitečné dokumenty vytvořené MŠMT (např. Příručka pro žadatele, Příručka pro příjemce, Prováděcí dokument, Metodika monitorovacích indikátorů a jiné) a osobní konzultace s poskytovatelem dotace. 38

39 Otázka č. 3 Co Vám působilo při přípravě projektového záměřu největší problémy? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) Jednoznačně největší potíže při přípravě projektové žádosti působil, dle odpovědí respondentů dotazníku, rozsah dokumentace pro žadatele. Druhým nejčastěji uváděným problémem při přípravě projektového záměru byla ve stejné četnosti uváděna náročná pravidla realizace projektu a změny pravidel realizace projektu v průběhu výzvy. Dále byly v podobné míře vybrány varianty změny pravidel realizace projektu mezi jednotlivými výzvami a existence dalších dokumentů, dle kterých je nutno postupovat vedle Příručky pro žadatele a Příručky pro příjemce. Část respondentů odpověděla v dotazníku, že jim při přípravě projektu působily potíže formální náležitosti žádosti včetně příloh. Zbylé varianty odpovědí popis cílů, aktivit a cílových skupin projektu, sestavení rozpočtu, ovládání aplikace Benefit 7 a jiné dosahovali četnosti menší než 5 %. V porovnání s předchozí otázkou je paradoxní, že nejvíce pomáhali při tvorbě projektového záměru Příručka pro žadatele a Příručka pro příjemce. A zároveň byla dokumentace pro žadatele nejčastěji zvolenou variantou u otázky týkající se problémů při tvorbě projektového záměru. Otázka č. 4 Jaké rady/doporuční byste dali žadatelům, kteří nemají zkušenosti s přípravou projektového záměru pro potřeby Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost? (U této otázky nebyly předem dány možnosti pro odpovědi, bylo možné odpovědět vlastními slovy.) Respondenti nejčastěji doporučovali žadatelům, kteří nemají zkušenosti s přípravou projektového záměru, především důkladně pročíst všechny dostupné dokumenty (Prováděcí dokumentaci, Příručka pro příjemce a Příručka pro žadatele, metodiky, text výzvy, metodické dopisy, atd.). Dalším doporučením bylo konzultovat případné nejasnosti s vyhlašovatelem výzvy. Doporučení ke konzultacím se nevztahovalo pouze na přípravu projektu, ale i na jeho samotnou realizaci. Respondenti dále poukazovali na nutnost při přípravě projektového záměru důkladně promyslet cíle projektu a schopnosti žadatele pro zvládnutí projektu. V průběhu realizace projektu v rámci OPVK se v několika případech ukázalo, že zajištění chodu projektu bylo nad možnosti příjemce, ať už z hlediska personálního zajištění, administrativního řízení, nebo realizace aktivit projektu. 39

40 Otázka č. 5 Máte nějaká doporučení pro zlepšení metodické a poradenské činnosti v oblasti přípravy projektových záměrů? (U této otázky nebyly předem dány možnosti pro odpovědi, bylo možné odpovědět vlastními slovy.) Na tuto otázku se často objevovala odpověď poukazující na to, že v procesu podávání projektových záměrů by mělo být více času mezi vyhlášením výzvy a termínem pro odevzdání žádosti o finanční podporu. V souvislosti s vyhlášením výzvy bylo respondenty také doporučeno stanovit plán výzev dlouhodobě dopředu, aby žadatel věděl, jak plánovat své aktivity v dlouhodobém horizontu. Dalším doporučením v rámci zlepšení metodické a poradenské činnosti bylo neměnit pravidla, a to nejen při přípravě projektových záměrů, ale i během samotné realizace projektů. V odpovědi na tuto otázku se také objevovalo doporučení na obecné zjednodušení administrativního procesu v průběhu přípravy projektového záměru. Otázka č. 6 Co Vám při realizaci projektu nejvíce pomohlo? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) Jako nejvíce přínosná při realizaci projektu byla volena možnost příručka pro příjemce a související metodické dokumenty, stejně jako u otázky týkající se přípravy projektového záměru. Druhou nejčetněji uvedenou variantou byla konzultace, ať už průběžná osobní konzultace s poskytovatelem nebo průběžná telefonická či ová konzultace s poskytovatelem. Dále respondenti vyzdvihovali jako přínosné zkušenosti s předchozími realizovanými projekty. Jako efektivní pomoc příjemcům při realizaci projektu se ukázaly také semináře pro příjemce. V menší míře se objevovaly varianty odpovědí zkušenosti zprostředkované od jiných příjemců, poradenství poskytované jinými subjekty a jiné. 40

41 Otázka č. 7 Co Vám působilo největší problémy při realizaci projektu? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) Dle odpovědí respondentů působily největší potíže při realizaci zajištění a zpracování dokumentace projektu a dlouhé termíny pro vypořádání monitorovací zprávy ze strany poskytovatele. Druhým největším problémem pro příjemce dotace bylo zpracování monitorovací zprávy. V menším množství byly vybrány varianty získávání cílové skupiny k účasti do projektu, dlouhé termíny pro provádění podstatných změn projektu, dlouhé termíny pro zaslání zálohových plateb, finanční řízení projektu, dodržení termínu pro předkládání podkladů k projektu a jiné, které dosahovaly hodnoty méně než 10 %. Otázka č. 8 Považujete připomínky k monitorovacím zprávám ze strany Krajského úřadu Libereckého kraje za adekvátní? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze čtyř předem stanovených variant.) U této otázky 90% respondentů považuje připomínky k monitorovacím zprávám ze strany Krajského úřadu Libereckého kraje za adekvátní. Téměř tři čtrtiny dotazovaných zvolilo variantu spíše ano, a pětina dotazovaných označila variantu ano. Odpověd spíše ne a ne se objevila celkem u 10 % dotazovaných. Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že většině příjemců nečinilo vypořádání připomínek k monitorovacím zprávám velké potíže. Jednalo se hlavně o upřesnění informací a vysvětlení k doloženým podkladům. 41

42 Otázka č. 9 Jaké charakteristiky podle Vás splňují poskytované poradenské a konzultační služby při realizaci projektu ze strany Krajského úřadu Libereckého kraje? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) Ve stejné míře volili dotazovaní variantu dostupné a odborně způsobilé. O 1,4 % méně zvolilo variantu vstřícné. Třetí nejčastěji uváděnou variantou bylo snažící se pomoci. A čtvrtou nejčastěji zvolenou odpovědí bylo rychlé. Další varianty srozumitelné, rovné vůči všem příjemcům a jiné dosáhly hodnoty menší než 10 %. U této otázky 12,1 % respondentů charakterizovalo služby Krajského úřadu v rámci realizace projektu jako rychlé. V souvislosti s tímto je zajímávé srovnání s otázkou číslo 7 Co Vám působilo největší problémy při realizaci projektu? uvedlo 20 % respondentů odpověď dlouhé termíny pro vypořádání monitorovacích zpráv ze strany poskytovatele. Otázka č. 10 Co byste doporučili potencionálním žadatelům/příjemcům ve vztahu k realizaci projektu? (U této otázky nebyly předem dány možnosti pro odpovědi, bylo možné odpovědět vlastními slovy.) Z dotazníků vyplynula následující doporučení pro potencionální žadatele/příjemce ve vztahu k realizaci projektu: - pečlivě prostudovat veškerá pravidla a dokumenty - konzultovat předem případné nejasnosti - dbát na správnou dokumentaci podkladů - sledovat a včas řešit rizika, která by mohla ovlivnit průběh a naplnění cílů projektu - průběžně s poskytovatelem dotace řešit odchylky v realizaci projektu od schválené žádosti - konzultovat změny projektu s poskytovatelem dotace - průběžně kontrolovat čerpání financí a dosažené hodnoty schválených indikátorů 42

43 Otázka č. 11 Jak hodnotíte srozumitelnost pravidel a příruček OPVK? (Na tuto otázku bylo možné označit pouze jedno ze čtyř předem stanovených hodnocení. Známka 1 je nejlepší, známka 4 nejhorší.) U této otázky se 90 % odpovědí pohybovalo v prostředních hodnotách (známka 2 a 3), přičemž převažovala o 3,4 % známka 2. Z dat tedy vyplývá, že pravidla a příručky OPVK byly pro příjemce dotace srozumitelné. Známka 1, jakožto nejlepší, a známka 4 jakožto nejhorší volila zanedbatelná část dotazovaných. Otázka č. 12 Zapojili byste se do OPVK znovu? Byla hodnocena procesní stránka, nikoliv obsah projektu jako takového. (Na tuto otázku bylo možno zvolit pouze ze dvou odpovědí ano/ne, a požadováno vysvětlení.) Celkem 21 respondentů by se znovu zapojilo do OPVK, tedy zvolilo odpověď ano. Jako vysvětlení byl uváděn například přínos pro školu, získané znalosti a informace pro žáky i pedagogické pracovníky zapojené v projektu, finanční prostředky mimo pevně stanovený rozpočet, které pomáhají zvyšovat přidanou hodnotu školy a výuky na škole (škola pořizuje z finančních prostředků z projektu nové vybavení, zařízení a pomůcky pro výuku žáků). 3 respondenti, kteří zvolili odpověď ano, podmínili svou opakovanou účast v OPVK zjednodušením pravidel a administrace a smysluplností projektu. Ve dvou případech se v dotaznících objevila v odpovědi na tuto otázku varianta nevím, která byla vysvětlena nedostatkem informací. Celkem 5 respondentů neprojevilo zájem zapojit se do OPVK znovu, tedy zvolilo odpověď ne. Důvodem byla, dle jejich vysvětlení, administrativní a časová náročnost práce v rámci přípravy a realizace grantových projektů. 43

44 DOTAZNÍK OPVK ŘEDITELÉ ŠKOL Otázka č. 1 Zařaďte Vaši organizaci/školu? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze šesti předem stanovených variant.) Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že nejčastěji byly do projektu zapojeny v jiné roli než příjemce základní školy. Tuto variantu zvolila více než polovina dotazovaných. Na druhém místě jsou střední školy a odborná učiiště. Pouze v jednom případě se jednalo o kombinaci základní škola a mateřská škola (varianta jiné). U této otázky bylo možné zvolit jednu z 6 variant. Ovšem varinty mateřská škola, vyšší odborná škola a vysoká škola nezvolil žádný z respondentů. S daty získanými z dotazníků OPVK korespondují data získaná z projektových žádostí, kdy v oblasti podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání II, i oblasti podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení II zaujímaly dominantní postavení v roli partnera základní školy a střední školy viz graf č. 2 a graf č. 6). Otázka č. 2 Do kolika projektů jste se zapojili? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze šesti předem stanovených variant.) Rozložení odpovědí na tuto otázku bylo rovnoměrné. Výrazně nepřevažovala žádná z variant. Pouze varianta 5 projektů nebyla vybrána ani jednou. Nejčastější odpovědí na tuto otázku bylo 2 projekty. Ovšem jen o 5,1 % méně odpovědí bylo 1 projekt. Varianta 3 projekty a 6 a více projektů se objevila ve stejném množtví případů. Nejméně často volili dotazovaní odpověď 4 projekty. 44

45 Otázka č. 3 Co bylo obsahem projektu/ů, kterého/kterých jste se zúčastnili? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) *Zlepšování podmínek pro výuku technických, přírodovědných oborů a řemesel, včetně zvyšování motivace žáků ke vzdělávání se v těchto oborech *Spolupráce institucí počátečního vzdělávání s aktéry na trhu práce (včetně zahraničních) s možností uplatnění inovativních forem spolupráce *Spolupráce institucí počátečního vzdělávání se státní správou a samosprávou s možností uplatnění inovativních forem spolupráce včetně zapojení škol do komunitního rozvoje Respondenti se nejčastěji účastnili projektů, jejichž obsahem byla informační a komunikační technologie a tvorba výukových materiálů. Dále se u více než 10 % objevovaly varianty jazykové vzdělávání a zlepšování podmínek pro výuku technických, přírodovědných oborů a řemesel, včetně zvyšování motivace žáků ke vzdělávání se v těchto oborech. Mezi 5 až 10 % dotazovaných zvolilo varianty profesní vzdělávání, inovace ŠVP, kariérové poradenství a rozvoj podnikatelských znalostí, schopností a dovedností žáků v počátečním vzdělávání. V méně než 5 % případů byly zvoleny varianty evaluace a ověřování klíčových kompetencí žáků, environmentální výchova, vzdělávání a osvěta (EVVO), podpora realizace kurikulární reformy, spolupráce institucí počátečního vzdělávání s aktéry na trhu práce (včetně zahraničních) s možností *Rozvoj podnikatelských znalostí, schopností a dovedností žáků v počátečním vzdělávání *Uplatňování a zlepšování organizačních forem a výuky a vyučovacích metod podporujících rovný přístup ke vzdělávání *Rozvoj poradenství, propracování a rozšíření nabídky asistenčních, speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se SVP uplatnění inovativních forem spolupráce, jiné, uplatňování a zlepšování organizačních forem a výuky a vyučovacích metod podporujících rovný přístup ke vzdělávání, rozvoj poradenství, propracování a rozšíření nabídky asistenčních, speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se SVP. Varianta spolupráce institucí počátečního vzdělávání se státní správou a samosprávou s možností uplatnění inovativních forem spolupráce včetně zapojení škol do komunitního rozvoje nebyla vybrána vůbec. V rámci projektů bylo možné do škol pořídit nové vybavení a pomůcky. Pedagogové a žáci se učili zacházet s novým vybavením především v rámci projektů, které byly zaměřeny na vzdělávání v oblasti ICT a jazykového vzdělávání. 45

46 Otázka č. 4 Ohodnoťte jaký přínos pro Vás/Vaši organizaci mělo zapojení do OPVK? (Na tuto otázku bylo možné označit pouze jedno ze čtyř předem stanovených hodnocení. Známka 1 je nejlepší, známka 4 nejhorší.) Více než polovina dotazovaných hodnotí zapojení do OPVK jako přínosné (známka 1). Třetina dotazovaných zvolila známku 2. Z čehož vyplývá, že zapojení bylo pro 91 % dotazovaných přínosné. Známku 3 a 4 udělilo stejné množství respondentů. Otázka č. 5 Co Vám působilo největší obtíže při zapojení do OPVK? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu z pěti předem stanovených variant.) Dle odpovědí působila největší obtíže při zapojení do OPVK administrace účasti v projektu. Problematika náročné administrace je uváděna ve více odpovědích i v jiných otázkách. Tento dotazník je určen pro ředitele škol, kteří nejsou příjemci dotace. A stejně jako příjemci dotace poukazují na náročnost administrace. Druhou nejčetněji označovanou variantou byla časová náročnost zapojení do OPVK. Domníváme se, že účast v projektech se mohla zdát zapojeným školám dlouhá proto, že délka trvání kurzů přesahovala i jeden školní rok. Poloviční hodnoty dosáhla odpověď náročnost na personální zajištění a jiné. Žádný z respondentů neoznačil odpověď velké množství nabízených kurzů. 46

47 Otázka č. 6 Jak hodnotíte spolupráci s příjemcem/ostatními partnery? (Na tuto otázku bylo možné označit pouze jedno ze čtyř předem stanovených hodnocení. Známka 1 je nejlepší, známka 4 nejhorší.) Téměř polovina dotazovaných hodnotila spolupráci s příjemcem či ostatními partnery známkou 1. Známku 2 udělila také téměř polovina dotazovaných. Celkem tedy známku 1 a 2 udělilo 95 % dotazovaných. Známkou 4 hodnotilo necelých 5 %. Žádný z dotazovaných neohodnotil spolupráci s příjemcem/ostatními partnery známkou 4. Otázka č. 7 Zapojili byste se do OPVK znovu? (U této otázky bylo možné zvolit pouze ze dvou variant ano/ne, a mohli zdůvodnit svůj výběr.) U této otázky žádný z dotazovaných neuvedl jako odpověď ne. Téměř všichni respodenti zvolili variantu ano. I přesto, že je účast škol v projektech administrativně, časově i organizačně náročná, tak pro ně bylo zapojení do projektu prospěšné. Jako vysvětlení pro opětovné zapojení do OPVK bylo uvedeno například: - přínos pro žáky i školu - možnost rozvoje školy i v oblastech, kde není dostatek finančních prostředků - přínos pro školu z hlediska širokého spektra služeb nabízeného v rámci OPVK - nejen přínos materiální, ale i získání nových vzdělávácích programů nebo jejich částí i proškolení pedagogických pracovníků Ačkoliv bylo u této otázky možné zvolit pouze ze dvou variant buď ano, nebo ne, objevila se v jednom případě odpoveď nevím, ale nebylo vysvětleno z jakého důvodu. 47

48 DOTAZNÍK OPVK PRO PEDAGOGY VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ Otázka č. 1 Zařaďte Vaši organizaci/školu. (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze šesti předem stanovených variant.) Více jako polovina dotazovaných zvolila variantu základní škola. Více jak třetina odpovědí byla střední škola, odborné učiliště. Variantu ostatní zvolilo méně než 10 % respondentů. U této otázky bylo možné zvolit jednu z 6 variant. Ovšem varinty mateřská škola, vyšší odborná škola a vysoká škola nezvolil žádný z respondentů. Otázka č. 2 Uveďte své pohlaví (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze dvou předem stanovených variant.) Čtyři pětiny dotazníků bylo vyplněno ženami. Což může být dáno i tím, že ve školství působí více žen než mužů. 48

49 Otázka č. 3 Věková kategorie (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze třech předem stanovených variant.) Více než polovina dotazovaných patřila do věkové kategorie 35 až 50 let. O polovinu méně respondentů patřilo do věkové kategorie 50 a více let. Variantu do 35 let zvolila necelá 4 % respondentů. Tento poměr odpovědí je dán věkovou strukturou ve školství. Dalším faktem může být, že v tomto věku mají pedagogové největší chuť se rozvíjet. Otázka č. 4 Do kolika projektů jste se zapojil/a? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze šesti předem stanovených variant.) Více jak polovina respondentů zvolila možnost, že byla zapojena do 1 projektu. Do 2 projektů byla zapojena čtvrtina dotazovaných. O deset procent méně bylo zapojeno do 3 projektů. Souhrně do jednoho až dvou projektů bylo zapojeno 78 % dotazovaných. Oproti předchozímu dotazníku - ředitelé škol (str. 44) bylo do 4, 5, 6 a více projektů zapojen pouze minimální počet dotazovaných. 49

50 Otázka č. 5 Co bylo obsahem projektu/ů, kterého/kterých jste se účastnili? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) *Zlepšování podmínek pro výuku technických, přírodovědných oborů a řemesel, včetně zvyšování motivace žáků ke vzdělávání se v těchto oborech *Spolupráce institucí počátečního vzdělávání s aktéry na trhu práce (včetně zahraničních) s možností uplatnění inovativních forem spolupráce *Spolupráce institucí počátečního vzdělávání se státní správou a samosprávou s možností uplatnění inovativních forem spolupráce včetně zapojení škol do komunitního rozvoje V prioritní ose 1.1 a 1.2 se respondenti nejčastěji účastnili projektů, jejichž obsahem byla tvorba výukových materiálů. Na druhém místě byly s rozdílem 6,6 % informační a komunikační technologie a na třetím místě bylo s rozdílem 6,7 % zlepšování podmínek pro výuku technických, přírodovědných oborů a řemesel, včetně zvyšování motivace žáků ke vzdělávání se v těchto oborech. Mezi 7 až 10 % se objevily varinaty inovace ŠVP, jazykové vzdělávání a profesní vzdělávání. Mezi 2 až 5 % se objevily varianty rozvoj podnikatelských znalostí, schopností *Rozvoj podnikatelských znalostí, schopností a dovedností žáků v počátečním vzdělávání *Uplatňování a zlepšování organizačních forem a výuky a vyučovacích metod podporujících rovný přístup ke vzdělávání *Rozvoj poradenství, propracování a rozšíření nabídky asistenčních, speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se SVP a dovedností žáků v počátečním vzdělávání, uplatňování a zlepšování organizačních forem a výuky a vyučovacích metod podporujících rovný přístup ke vzdělávání, ostatní, evaluace a ověřování klíčových kompetencí žáků a karierové poradenství. V jednom případě byla zvolena odpověď environmentální výchova, vzdělávání a osvěta (EVVO), stejně tak podpora realizace kurikulární reformy, spolupráce institucí počátečního vzdělávání se státní správou a samosprávou s možností uplatnění inovativních forem spolupráce včetně zapojení škol 50

51 do komunitního rozvoje a rozvoj poradenství, propracování a rozšíření nabídky asistenčních, speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se SVP. Žádný z respondentů nezvolil variantu spolupráce institucí počátečního vzdělávání s aktéry na trhu práce (včetně zahraničních) s možností uplatnění inovativních forem spolupráce. Ačkoliv byla celá jedna výzva v oblasti 1.1 zaměřena pouze na jednu aktivitu (zlepšování podmínek pro výuku technických, přírodovědných oborů a řemesel, včetně zvyšování motivace žáků ke vzdělávání se v těchto oborech) z grafu je patrné, že se neumístila na prvním místě (tak jak by mohlo být očekáváno), ale až na místě třetím. Otázka č. 6 Na jakou cílovou skupinu byl projekt, ve kterém jste byli zapojeni, zaměřen? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) *Děti ohrožené předčasným odchodem ze systému vzdělávání *Pracovníci organizací působících v oblasti vzdělávání dětí a mládeže a pracovníci působící v oblasti volného času a zájmového vzdělávání dětí a mládeže *Pracovníci a dobrovolní pracovníci organizací působících v oblasti vzdělávání nebo asistenčních služeb a v oblasti volného času a zájmového vzdělávání dětí a mládeže Více než polovina dotazovaných označilo jako cílovou skupinu projektu variantu žáci. Se značně velkým rozdílem o 47,4 % se na druhém místě umístili pracovníci škol a školských zařízení. Na třetím místě se o 1,4 % umístili děti a žáci s SVP. Ve třech případech byla zvolena varianta děti, rodiče dětí a žáků. Po jednom případě byla v dotazníku jako cílová skupina projektu označena varianta děti ohrožené předčasným odchodem ze systému vzdělávání, vedoucí pracovníci škol a školských zařízení a pracovníci organizací působících v oblasti vzdělávání dětí a mládeže a pracovníci působící v oblasti volného času a zájmového vzdělávání dětí a mládeže. Žádný z respondentů neoznačil jako cílovou skupinu mimořádně nadáné děti a žáky, pracovníci a dobrovolní pracovníci organizací působících v oblasti vzdělávání nebo asistenčních služeb a v oblasti volného času a zájmového vzdělávání dětí a mládeže a variantu ostatní. Výsledek dotazování odpovídá zaměření vyhlášených výzev a projektů realizovaných v oblasti podpory 1.1 a 1.2. Realizované projekty byly zaměřeny na vzdělávání žáků základních a středních škol. V oblasti podpory 1.2 bylo jako cílovou skupinu možné zařadit děti v předškolním vzdělávání. V obou oblastech podpory byla možnost sekundárně vzdělávát pedagogické pracovníky. 51

52 Otázka č. 7 Jak jste byl/a do projektu zapojen/a? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) Dotazování byly v projektech nejvíce zapojeni jako tvůrci výstupů. Další nejčastěji volenou variantou byla odpověď účastník kurzu DVPP a zapojení jako pedagog, lektor. Poslendí variantou, která získala více než 10 %, je zapojení respondentů jako ověřovatel výstupů/materiálů. Méně než 7 % získaly odpovědi administrativní pracovník projektu, pedagogický dozor a ostatní. Pedagogové fungovali jako tvůrci výstupů a následně pracovali s vytvořenými materiály ve výuce a ověřovali jejich přínos do výuky. Zřejmě proto byla tato varianta zvolena v nejvíce případech. Otázka č. 8 Pomohl projekt zkvalitnit/zatraktivnit výuku? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze čtyř předem stanovených variant.) Přes šedesát procent respondentů uvedlo na otázku, zda projekt pomohl zkvalitnit/zatraktivnit výuku, odpověď spíše ano. Třetina dotázaných uvedla, že projekt pomohl zcela zkvalitnit výuku. Méně něž desetina uvedla, že projekt spíše nepřispěl ke zlepšení výuky. Variantu vůbec ne nezvolil žádný respondent. Z dotazníku vyplývá, že 9 z 10 dotazovaných hodnotí projekt jako přínosný pro výuku. 52

53 Otázka č. 9 Jak byly aktivity projektu ze strany žáků přijímány? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze čtyř předem stanovených variant.) Přes 90 % respondentů odpovědělo, že aktivity projektu byly ze strany žáků přijímany kladně. Více než polovina dotazovaných zvolila variantu spíše ano a třetina respondnetů zvolila odpověď s nadšením. Pouze ve 4 případech byla zvolena odpověď spíše ne. Žádný z respondentů nezvolil jako odpověď na otázku, jak byla aktivita ze strany žáků příjímana, vůbec ne. Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že ze strany žáků bylo zapojení do aktivit financovaných z OPVK hodnoceno pozitivně. Otázka č. 10 Byly výstupy projektu v souladu s Vašimi očekáváními? (U této otázky bylo možné zvolit pouze ze dvou variant ano/ne, a mohli zdůvodnit svůj výběr.) Většina respondentů odpověděla, že výstupy projektu byly v souladu s jejich očekáváním (varianta ano). V odpovědích byl oceňován zejména přínos projektů pro výuku, dále modernizace a zatraktivnění výuky, zájem žáků o činnosti v projektu, tvorba materiálů. Pouze 2 dotazovaní zvolili odpověď ne. Negitavně byla hodnocena administrativa projektu a časová náročnost. 53

54 Otázka č. 11 Využíváte výstupy projektu ve výuce i nadále? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze čtyř předem stanovených variant.) I u této otázky přes 90 % dotazovaných odpovědělo, že výstupy projektu využívá i nadále ve své výuce. Nejvíce byla zastoupena varianta občas ano 49,1 %, varianta zcela běžně byla zastoupena o 7,6 % méně. V 5 případech byla označena varianta pouze výjimečně. Žádný z dotazovaných nevybral odpověď vůbec ne. Otázka č. 12 Využijete získané výstupy/informace dále ve Vaší práci? (U této otázky nebyly předem dány možnosti pro odpovědi, bylo možné odpovědět vlastními slovy.) Pouze 1 dotazovaný odpověděl, že získáné výstupy/informace dále nevyužije ve své práci. Téměř všechny odpovědi ukazují, že materiály jsou využívány dále ve výuce, stejně jako vybavení zakoupené v rámci projektu. 54

55 Otázka č. 13 Pokud v rámci projektu probíhalo DVPP Co se Vám na vzdělávání v rámci projektu líbilo/nelíbilo? (U této otázky nebyly předem dány možnosti pro odpovědi, bylo možné odpovědět vlastními slovy.) Dotazování uvedli, že se jim na vzdělávání DVPP v rámci projektu například líbilo: - lektoři a jejich přístup - materiály získané v rámci vzdělávání - příručky a metodiky - upevnění kolektivu a práce v týmu - obsahová náplň kurzu Dotazování uvedli, že se jim na vzdělávání DVPP v rámci projektu například nelíbilo: - časová náročnost - v některých případech obsah a výstupy - nejednotné definování výstupu a jeho finální podoby - nevyhovující čas konání kurzu Otázka č. 14 Zapojili byste se do projektu financovaného z evropských fondů znovu? (U této otázky bylo možné zvolit pouze ze dvou variant ano/ne, a mohli zdůvodnit svůj výběr.) Tři čtvrtiny dotazovaných odpovědělo ano znovu by se zapojili do projektu financovaného z evropských fondů. Jako vysvětlení pro opětovné zapojení do OPVK bylo uvedeno například: - nové poznatky - nové metody a zprůsoby práce - zkvalitnění/zpestření výuky - nová zkušenost - profesní přínos Čtvrtina dotazovaných uvedla, že by se do projektu financovaného z evropských fondů již nezapojila. Důvodem pro nezapojení byly například: - časová a administrativní náročnost - stres - nestálé podmínky čerpání dotace ve věcné, administrativní i finanční části 55

56 DOTAZNÍK OPVK VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH A NEPEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ Otázka č. 1 Zařaďte Vaši organizaci/školu. (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze šesti předem stanovených variant.) Stejně jako v předchozích dotaznících byla více jak polovina odpovědí základní škola. Méně často pak byla respondenty zvolena varianta střední škola, odborné učiliště. Všechny ostatní možnosti (mateřská škola, vyšší odborná škola, vysoká škola a jiné) zůstaly nezastoupeny. Otázka č. 2 Uveďte své pohlaví (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze dvou předem stanovených variant.) Stejně jako v předchozím dotazníku (Dotazník OPVK pro pedagogy vzdělávání žáků) bylo více dotazníků vyplněno ženami (konkrétně 70 %). Výsledky korespondují se situací ve školství, kde působí více žen než mužů. 56

57 Otázka č. 3 Věková kategorie (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze tří předem stanovených variant.) Polovina dotazovaných patřila do věkové kategorie 50 a více let. Četné zastoupení měla také věková skupina 35 až 50 let. Variantu do 35 let zvolilo 13 % respondentů. Oproti předchozímu dotazníku (Dotazník OPVK pro pedagogy vzdělávání žáků), ve kterém byla nejčetněji zastoupena střední věková kategorie, zde byla v převaze nejstarší věková skupina. Otázka č. 4 Co bylo obsahem projektu/ů, kterého/kterých jste se účastnili? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) Dotazovaní se nejčastěji účastnili projektů, jejichž obsahem bylo jazykové vzdělávání a profesní rozvoj pedagogů a kurikulární reforma. Obě z výše uvedených témat byly zastoupeny shodně ve 21,7 %. Dále se u více než 17 % objevovaly varianty tvorba výukových materiálů a informační a výpočetní technika (ICT). Mezi 6 až 10 % dotazovaných volilo variantu ostatní a variantu podpora výuky technických, přírodovědných oborů a řemesel. Nejméně časté bylo kariérové poradenství (2,2 %). Problematika environmentálního vzdělávání nebyla zastoupena vůbec. Z výše uvedeného grafu je patrné, že nejčastěji zastoupená věková kategorie 50 a více let, která tento typ dotazníku vyplňovala, má největší zájem nejen o jazykové vzdělávání, které by se dalo předpokládat, ale také o nové metody a formy práce vstupující do základního a středního školství. *Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta (EVVO) *Profesní rozvoj pedagogů a kurikulární reforma *Podpora výuky technických, přírodovědných oborů a řemesel 57

58 Otázka č. 5 Odkud jste se o kurzu/vzdělávání dozvěděli? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) Téměř 91 % respondentů uvedlo, že o možnosti čerpat dotace v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost se dozvědělo v zaměstnání. Ve velmi malém zastoupení se objevila ještě varianta internet (9,4 %). Ostatní z možností (kamarád, tisk, leták, ostatní) nezvolil žádný z dotazovaných. Odpovědi u této otázky poukazují na fakt, že ani v tomto dotazníku není tisk a letáky vhodným médiem pro šíření informací pro potenciální žadatele o dotace z OPVK. Otázka č. 6 Kdo byl organizátorem kurzu? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze tří předem stanovených variant.) Téměř polovina respondentů uvedla, že organizátorem kurzu byly jiné vzdělávací instituce. Variantu škola, ve které pracuji zvolilo 34,5 % respondentů. 17 % dotazovaných se pak účastnilo vzdělávání v jiné škole. Výsledek analýzy u této otázky může být ovlivněn faktem, že ostatní vzdělávací instituce organizují vzdělávání pro větší skupiny pedagogických či nepedagogických pracovníků. Vzdělávání, které realizují školy jako takové, je pak častěji zaměřeno pouze na vlastní pedagogický kolektiv, popřípadě kolektiv z partnerské školy. 58

59 Otázka č. 7 Co se Vám na kurzu/vzdělávání líbilo/nelíbilo? (U této otázky nebyly předem dány možnosti pro odpovědi, bylo možné odpovědět vlastními slovy.) Respondenti na kurzech či vzdělávání oceňovali například: - přístup lektora - výukové materiály - obsah kurzu - možnost setkat se s lektory a učiteli i z jiných institucí a škol - příjemné prostředí Naopak níže uvedené připomínky představují výčet toho, co se na kurzech/vzdělávní nelíbilo - nevhodné zacílení kurzu - nedostatek informací ke kurzu i na kurzu - chaotičnost - časová náročnost na domácí přípravu - chybělo metodické setkání Otázka č. 8 Byla pro Vás časová dotace kurzu/kurzů vyhovující? (U této otázky bylo možné zvolit pouze ze dvou variant ano/ne, a mohli zdůvodnit svůj výběr.) Z odpovědí vyplývá, že časová dotace kurzu byla vyhovující pro 87 % dotazovaných. Naopak 13 % respondentů označilo časovou dotaci jako nevyhovující a zvolili by více intenzivní kurz. 59

60 Otázka č. 9 V jakém čase se kurz, kterého jste se účastnili, konal? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) Na otázku v jakém čase se kurz konal, odpověděla téměř polovina dotazovaných v průběhu pracovního týdne odpoledne. Pětina dotazovaných označila variantu konání kurzu o víkendu. Variantu o prázdninách označilo 16,3 % dotazovanách. Možnost, že se kurz konal nepravidelně dle časových možností lektora označilo 10,2 % respondentů. V průběhu pracovního týdne dopoledne se kurz konal dle odpovědí 6,1 % dotazovaných. Variantu, že se kurz konal nepravidelně dle časových možností účastníků a možnost ostatní nevybral nikdo. Otázka č. 10 Byl pro Vás čas konání kurzu vyhovující? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze dvou předem stanovených variant.) Téměř 87 % dotazovaných uvedlo, že čas konání kurzu byl pro ně vyhovující. Přes 13 % respondentů označilo čas konání kurzu jako nevyhovující. 60

61 Otázka č. 11 Pokud Vám čas konání kurzu nevyhovoval, v jakém čase by pro Vás bylo vyhovující konání kurzu? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) U této otázky polovina dotazovaných zvolila možnost čas kurzu byl vyhovující. Varianty v průběhu pracovního týdne dopoledne a v průběhu pracovního týdne odpoledne získaly shodně 18,2 %. Tři varianty odpovědí nebyly označeny ani jedním respondentem, jmenovitě to jsou o víkendu, o prázdninách a nepravidelně dle dohody účastníků s lektorem. Možnost odpovědi ostatní zvolilo 13,6 % dotazovaných. *V průběhu pracovního týdne - dopoledne *V průběhu pracovního týdne - odpoledne *Nepravidelně - dle dohody účastníků s lektorem Otázka č. 12 Kde se kurz konal? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze čtyř předem stanovených variant.) Téměř polovina dotazovaných označila jako místo konání kurzu v místě pracoviště/školy. Pětina dotazovaných uvedla jako místo konání mimo pracoviště do 10 km. Shodné množství odpovědí, 16,7 %, získaly možnosti mimo pracoviště do 30 km a ostatní. S tímto grafem souvisí i následující graf, ve kterém 80 % respondentů vyjádřilo spokojenost s dojezdovou vzdáleností na kurz. 61

62 Otázka č. 13 Jak hodnotíte dostupnost/dojezdovou vzdálenost do místa konání kurzu? (U této otázky bylo možné zvolit pouze ze dvou variant ano/ne, a mohli zdůvodnit svůj výběr.) Z odpovědí respondentů vyplývá, že většina byla spokojena s dostupností/dojezdovou vzdáleností do místa konání kurzu. Pouze pětina dotazovaných ohodnotila dojezdovou vzdálenost záporně a přednost by dostal kurz v místě bydliště nebo zaměstnání. Otázka č. 14 Byla pro Vás účast na kurzu přínosná? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze čtyř předem stanovených variant.) Téměř 90 % dotazovaných ohodnotila účast na kurzu jako přínosnou. Nejčastěji byla u této otázky označena varianta spíše ano. Ovšem pouze 3,4 % méně dotazovaných vybralo variantu ano. Pouze ve 4 případech zvolili dotazovaní jako odpověď pro svou účast na kurzu spíše ne. Odpověď ne nebyla označena ani jednou. 62

63 Otázka č. 15 Využijete získané informace dále ve Vaší práci? (U této otázky bylo možné zvolit pouze ze dvou variant ano/ne, a mohli zdůvodnit svůj výběr.) Naprostá většina odpověděla, že získané informace, vzdělávací materiály, pomůcky, metodiky a učební metody využije i nadále ve své práci. Dotazovaní oceňovali například bližší proniknutí do problematiky autorských práv a ochraně osobních dat, zlepšení práce s cizojazyčnými studijními materiály a komunikace atd. Ostatní odpovědi se objevovaly v zanedbatelné míře. Pouze ve dvou případech respondenti uvedli, že získané informace dále ve své práce nevyužijí a v jednom případě bylo uvedeno, že využítí získaných informací, materiálů a pomůcek bude částečné. Otázka č. 16 Jaké zaměření dalšího vzdělávání byste uvítali? (U této otázky nebyly předem dány možnosti pro odpovědi, bylo možné odpovědět vlastními slovy.) V odpovědích na tuto otázku bylo uvedeno, že nabídka dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků by měla být rozšířena o následující: - jazykové vzdělávání - praktické workshopy - metodiky předmětů - činnostní učení - komunikace a asertivita - další vzdělávání zaměřené na 1. stupeň základní školy - nabídka dalšího vzdělávání a kurzů je dostačující 63

64 Otázka č. 17 Zapojili byste se znovu do kurzu pořádaného v rámci OPVK? (U této otázky bylo možné zvolit pouze ze dvou variant ano/ne, a mohli zdůvodnit svůj výběr.) Z odpovědí respondentů vyplývá, že nejvíce z nich by se znovu zapojilo do kurzu pořádaného v rámci OPVK. Téměř tři čtvrtiny dotazovanáých zaškrtlo variantu ano. Jako důvod bylo uvedeno například: - příprava na rostoucí nároky na administrativu a na znalosti a orientaci v právních předpisech - oživení zavedených způsobů a metod práce - profesní rozvoj - přínos pro vlastní pedagogickou práci a sebezvdělávání - zajištění kontaktu s novinkami vědy a společnosti a s kolegy z ostatních škol O 48,2 % méně respondentů zvolilo variantu nevím. Pro své rozhodnutí by potřebovali více informací o nabídce kurzů. Pouze ve dvou případech se v odpovědi na tuto otázku objevila varianta ne, ovšem bez dalšího bližšího vysvětlení. 64

65 ZÁVĚR Tato část publikace se věnuje evaluaci dopadu druhých globálních grantů Libereckého kraje v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Prioritní osa 1. Nejprve došlo k vyhodnocení globálních grantů Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II, Rovné příležitosti ve vzdělávání v Libereckém kraji II, Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Libereckém kraji II. Jedná se o vyhodnocení dat vztahujících se k podpořeným žádostem o finanční podporu, které byly Krajským úřadem Libereckého kraje administrovány v letech Jednalo se celkem o 204 projektových žádostí. V jednotlivých částech je pozornost zaměřena na globální granty a jejich analýzu z hlediska struktury příjemců a žadatelů, partnerství, struktury cílových skupin. Základní metodologií výzkumu byl desktop research (výzkum prováděný od stolu), kdy primárními zdroji dat byly žádosti o finanční podporu, dále pak strategické a implementační dokumenty Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, jednotlivé výzvy globálních grantů a také dotazníky vyplněné samotnými příjemci dotace, jejich partnery a cílovými skupinami podpořenými v rámci jednotlivých projektů. Shrnutí výsledků této části výzkumu: - Z pohledu sídla příjemců bylo nepoměrně větší zastoupení příjemců z velkých měst než z venkovských oblastí Libereckého kraje. - Nejčastěji zastoupeným typem příjemce byly střední školy a ostatní vzdělávací instituce. - Z hlediska zapojení příjemce/ů lze konstatovat, že ve větší míře byly zastoupeny projekty bez partnerství. Pokud v projektech bylo nastaveno partnerství, nejvíce aktivní v roli partnerů byly základní školy a v oblasti podpory 1.2 pak také dětské domovy. - Specifickou oblastí jsou nejčastěji zastoupená témata. V oblasti podpory 1.1 bylo cílem dokončit kurikulární reformu a inovaci ŠVP a současně mělo dojít ke zvýšení kvality vzdělávání - zejména zlepšování podmínek pro výuku technických, přírodovědných oborů a řemesel, včetně zvyšování motivace žáků ke vzdělávání se v těchto oborech. Z výsledků výzkumu je zřejmé, že tyto cíle se podařilo naplnit. Nejčetněji zastoupenou aktivitou v realizovaných projektech byla aktivita: Zlepšování podmínek pro výuku technických, přírodovědných oborů a řemesel, včetně zvyšování motivace žáků ke vzdělávání se v těchto oborech. V oblasti podpory 1.2 bylo hlavním cílem zlepšit rovné příležitosti dětí a žáků ke vzdělávání. Z výsledků, dle kterých byla nejčastěji zastoupenou aktivitou: Uplatňování a zlepšování organizačních forem a výuky a vyučovacích metod podporujících rovný přístup ke vzdělávání, včetně tvorby individuálních vzdělávacích plánů, využití ICT a e-learningových aplikací, lze konstatovat, že hlavní cíl této oblasti podpory byl také naplněn. V oblasti podpory 1.3 jejíž hlavním cílem bylo zvýšit kompetence pedagogických i nepedagogických pracovníků škol a školských zařízení s důrazem na realizaci kurikulární reformy. Z výsledků výzkumu vyplývá, že i tento cíl byl naplněn. V realizovaných projektech převažovaly aktivity: Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení v oblasti kurikulární reformy, Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení v oblasti výuky cizích jazyků a v cizích jazycích a Podpora profesního rozvoje pedagogických pracovníků škol a školských zařízení pro využívání ICT ve výuce. Následovala fáze tvorby a distribuce 4 druhů dotazníků s celkovým počtem 50 otázek. Každý z dotazníků byl určen jiné specifické skupině. Dotazníky byly rozesílány em a následně vyplňovány elektronicky pomocí služby Google drive/formuláře. Celkem bylo vyplněno 138 dotazníků v následujícím rozložení: první dotazník s názvem Dotazník OPVK příjemci podpory byl vyplněn 31 respondenty, druhý dotazník s názvem Dotazník OPVK ředitelé škol byl vyplněn 22 respondenty, třetí dotazník s názvem Dotazník OPVK pro pedagogy vzdělávání žáků byl vyplněn 54 respondenty, čtvrtý dotazník s názvem Dotazník OPVK vzdělávání pedagogických a nepedagogických pracovníků byl vyplněn 31 respondenty. 65

66 Shrnutí výsledků druhé části výzkumu/dotazníkové šetření: - Nejefektivnější metodou šíření informací o možnosti čerpat dotace z OPVK se ukázal být internet. Naopak neefektivní byla varianta TV a tisk. - Realizátoři projektů uvedli: Při přípravě projektového záměru byly nejvíce přínosné příručky, konzultace a semináře a největší problémy jim působil rozsah dokumentace, náročná pravidla a jejich změny. Při realizaci projektu pak byly opět nejvíce přínosné příručky a konzultace a největší problémy jim působilo zpracování projektové dokumentace/monitorovacích zpráv, dlouhé termíny pro vypořádání připomínek ze strany Zprostředkujícího subjektu a srozumitelnost pravidel a příruček. Kladně byl realizátory projektu/ů hodnocen přístup Zprostředkujícího subjektu, kdy respondenti uvedli, že připomínky k monitorovacím zprávám považují za adekvátní, odborné, dostupné. Uvedli také, že jednání jednotlivých zástupců Zprostředkujícího subjektu bylo vstřícné a byla z jejich strany patrná snaha pomoci příjemcům. - Většina dotazovaných hodnotí zapojení do projektu/ů jako přínosné a to z pohledu organizace, žáků i pedagogů/nepedagogů. - V případě možnosti dalšího čerpání dotací podobného charakteru by se většina respondentů zapojila znovu. - Největší problémy během realizace projektu/ů způsobovala administrace a časová náročnost. - Pokud bylo v rámci realizace projektu nastaveno partnerství, spolupráce mezi organizacemi byla respondenty hodnocena jako dobrá. - Specifickou oblastí jsou nejčastěji zastoupená témata. V oblasti podpory 1.1 a 1.2 byla největší část respondentů zapojena do aktivit: Tvorba výukových materiálů, Informační a komunikační technologie a Zlepšování podmínek pro výuku technických, přírodovědných oborů a řemesel, včetně zvyšování motivace žáků ke vzdělávání se v těchto oborech. V oblasti podpory 1.3 byla nejčastěji zastoupena aktivita: Jazykové vzdělávání, Profesní rozvoj pedagogů a kurikulární reforma, Tvorba výukových materiálů. Tato cílová skupina navíc v dotaznících uvedla, že pro ně byla účast na kurzech/vzdělávání přínosná, že splnila jejich očekávání a že získané dovednosti/výstupy projektu i nadále využívají ve své práci. Globální cíl Prioritní osy 1 - tedy: Rozvoj a zkvalitňování počátečního vzdělávání s důrazem na zlepšení klíčových kompetencí absolventů pro zvýšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce a zvýšení motivace k dalšímu vzdělávání - se s ohledem na získaná data a jejich zhodnocení, podařilo prostřednictvím realizovaných projektů v rámci jednotlivých globálních grantů, naplnit. 66

67 GLOBÁLNÍ GRANT PODPORA NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V LIBERECKÉM KRAJI ANALÝZA STRUKTURY ŽADATELŮ A PŘÍJEMCŮ VČETNĚ PODPOROVANÝCH AKTIVIT GLOBÁLNÍHO GRANTU PODPORA NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V LIBERECKÉM KRAJI Liberecký kraj realizuje globální grant s názvem Podpora nabídky dalšího vzdělávání v Libereckém kraji od roku 2009 v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Celkem bylo v tomto globálním grantu podpořeno ve čtyřech vyhlášených výzvách 50 projektů. Těmto projektům byla schválena podpora v celkové výši 149,6 mil. Kč. Graf č. 8: Předložené žádosti/realizované projekty dle typu žadatele 1. výzva vyhlášena: alokace na výzvu Kč 2. výzva vyhlášena: alokace na výzvu Kč 3. výzva vyhlášena: alokace na výzvu Kč 4. výzva vyhlášena: alokace na výzvu Kč Z celkových 148 předložených žádostí o finanční podporu v rámci globálního grantu Podpora nabídky dalšího vzdělávání v Libereckém kraji bylo 50 grantových projektů realizovaných. Na grafu č. 1, jsou uvedeni oprávnění předkladatelé žádostí o finanční podporu včetně uvedení počtu realizovaných projektů dle typu žadatele. Dále je z grafu patrné většinové zastoupení vzdělávacích institucí se 38 realizovanými projekty. Následují nestátní neziskové organizace 7 projektů, vysoké školy se 3 projekty, hospodářská komora realizovala 2 projekty a města, obce a svazky obcí nepředložily žádný projekt, tudíž ani žádný projekt nebyl zrealizován. Míra úspěšnosti žadatelů v tomto globálním grantu činí 33,7 %, v členění na jednotlivé vyhlášené výzvy globálního grantu je následující: Vyhlášená výzva číslo 1 40,0 % Vyhlášená výzva číslo 2 20,0 % Vyhlášená výzva číslo 3 36,6 % Vyhlášená výzva číslo 4 37,8 % 67

68 Z hlediska struktury žadatelů bylo v rámci 1. výzvy globálního grantu Podpora nabídky dalšího vzdělávání v Libereckém kraji předloženo nejvíce žádostí ze strany společností s ručením omezeným (8 projektů), ostatními vzdělávacími institucemi a občanskými sdruženími (shodně 7 projektů) a středními školami (6 projektů). Zastoupení ostatních skupin oprávněných žadatelů vysokých škol, obecně prospěšných společností, základních škol a hospodářských komor - lze považovat za nesignifikantní. Přestože z hlediska projektů doporučených k podpoře nedocházelo k významnějším posunům, lze poukázat zejména na skutečnost, že z 15 projektů se v 5 případech jedná o poskytovatele počátečního (v dikci dané oblasti podpory) vzdělávání, tj. 33 %. Tato skutečnost je v konvergenci s jedním ze specifických cílů daného globálního grantu, a to zvýšení provázanosti počátečního a dalšího vzdělávání. Pokud se zabýváme analýzou, které cílové skupiny byly podporovány v rámci globálního grantu Podpora nabídky dalšího vzdělávání v Libereckém kraji, předesíláme, že obecně jsou zde hlavní cílovou skupinou účastníci dalšího vzdělávání, jako druhotné cílové skupiny jsou lektoři a pracovníci vzdělávacích institucí. Tabulka č. 13: V rámci čtyř výzev byly vyhlášeny všechny podporované aktivity globálního grantu s názvem Podpora nabídky dalšího vzdělávání v Libereckém kraji Aktivita Podpora provázanosti dalšího vzdělávání s počátečním vzděláváním vytvářením vzdělávacích modulů Vyhlášeno x krát Ve výzvách 4 1., 2., 3. a 4. Dle struktury žadatelů bylo v rámci 2. výzvy nejvíce žádostí o finanční podporu předloženo ze strany ostatních vzdělávacích institucí, převážnou měrou se z hlediska právní formy jedná o společnosti s ručením omezeným (15 projektů z 36, tj. 42 %), dále pak významně byly zastoupeny nestátní neziskové organizace (7 projektů, tj. 19 %), školská zařízení (6 projektů, tj. 17 %), vysoké školy (5 projektů, tj. 14 %), nejméně projektů pak předložila skupina středních škol (3 projekty, tj. 8 %). Z hlediska skupin oprávněných žadatelů nebyly vůbec zastoupeny hospodářské komory a obce, města či svazky obcí. Z hlediska struktury žadatelů bylo v rámci 3. výzvy nejvíce žádostí o finanční podporu předloženo ze strany ostatních vzdělávacích institucí, převážnou měrou se z hlediska právní formy jedná o společnosti s ručením omezeným (13 projektů ze 41, tj. 32 %) a druhé největší zastoupení měli nestátní neziskové organizace (7 projektů, tj. 17 %). V poslední vyhlášené 4. výzvě bylo nejvíce žádostí o finanční podporu předloženo ze strany ostatních vzdělávacích institucí, převážnou měrou se z hlediska právní formy jedná o společnosti s ručením omezeným (18 projektů z 39, tj. 46 %) a druhé největší zastoupení měli nestátní neziskové organizace (13 projektů, tj. 33 %). Podpora vzdělávací nabídky v oblasti dalšího vzdělávání rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých ve školách a dalších vzdělávacích institucích Vzdělávání pedagogů, lektorů, řídících a organizačních pracovníků škol a dalších vzdělávacích a poradenských středisek působících v oblasti specializačního vzdělávání a vzdělávaní pro udržitelný rozvoj Rozvoj sítí a partnerství subjektů působících v oblasti dalšího vzdělávání a poradenství Poradenství a metodická pomoc při zavádění moderních a inovativních vzdělávacích technologií a metod (pro organizace působící v oblasti specializačního a dalšího vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj) 4 1., 2., 3. a a , 2. a

69 Předložené projektové žádosti byly nejčastěji zaměřeny na aktivity Podpora provázanosti dalšího vzdělávání s počátečním vzděláváním vytvářením vzdělávacích modulů a Podpora vzdělávací nabídky v oblasti dalšího vzdělávání rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých ve školách a dalších vzdělávacích institucích Z hlediska realizovaných projektů byly nejméně zastoupeny aktivity Rozvoj sítí a partnerství subjektů působících v oblasti dalšího vzdělávání a poradenství a Poradenství a metodická pomoc při zavádění moderních a inovativních vzdělávacích technologií a metod (pro organizace působící v oblasti specializačního a dalšího vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj). 69

70 PARTNERSTVÍ GLOBÁLNÍHO GRANTU PODPORA NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V LIBERECKÉM KRAJI Princip partnerství byl v grantových projektech globálního grantu Podpora nabídky dalšího vzdělávání v Libereckém kraji uplatňován ve značné míře, ačkoli oproti jiným, či předchozím operačním programům nebylo partnerství samo o sobě v rámci grantových projektů při věcném hodnocení bodově zvýhodněno a ani Liberecký kraj toto kritérium nezahrnoval do specifických kritérií, jež mohl definovat. Následující tabulka uvádí přehled přijatých žádostí (nerealizované projekty) a realizovaných projektů s ohledem na využití partnerství. Tabulka č. 14: Přijaté žádosti a realizované projekty dle partnerství Přijaté žádosti (nerealizované projekty) realizované projekty bez partnerství s partnerstvím partner partneři partneři partnerů partnerů 2 0 Z celkových 148 předložených žádostí (realizované + nerealizované projekty) bylo 87 žádostí (58,8 %) bez partnerství, zbývajících 61 (41,2 %) mělo alespoň jednoho partnera. Největší počet přijatých žádostí (nerealizované projekty) s partnerstvím zahrnuje partnerství s 1 partnerem (28 žádostí, 28,6 %), projektů s 2 partnery bylo 8 (8,2 %), projekty s 3-4 partnery a také partnery byly předloženy 2 (po 2,0 %). Počet partnerů u nerealizovaných projektů byl nepřímo úměrný počtu předložených žádostí. Důvodem byla zřejmě skutečnost, že s rostoucím počtem partnerů rostou nároky na případné řízení projektu a grantové projekty mají mít svůj regionální, dalo by se říci až lokální charakter. Větší počet partnerů většinou indikuje větší územní rozsah projektu či počet zapojených osob, tím roste i objem požadovaných prostředků, ten byl však ve výzvách Libereckého kraje limitován na 5 mil. Kč ve všech čtyřech výzvách. Soustředíme-li se na realizované grantové projekty, pak ve vztahu projekty s partnerstvím vs. projekty bez partnerství nedochází k žádné významné proměně oproti přijatým žádostem (nerealizované projekty). Stejně jako tomu bylo u přijatých žádostí (nerealizované projekty), je největší zastoupení u projektů s 1 partnerem (14 žádostí, 28 %), projektů s 2 partnery byly 4 (8 %), projekty s 3 4 partnery 2 (4 %) a jeden projekt měl 6 partnerů (2 %). V procentuálním porovnání v počtu partnerů přijatých žádostí (nerealizované projekty) a realizovaných projektů dochází k jednoznačné shodě. V rámci realizovaných projektů zahrnujících partnerství byly činnosti většinou zaměřené na přímou práci s cílovou skupinou. Partnerských vazeb bylo často využíváno pro pilotní ověřování nově vzniklých materiálů, metodik, nebo např. modulů, či jiných výstupů projektů, dále proškolování lektorů, pracovníků vzdělávacích institucí, tvorbu, úpravu nebo metodickou podporu při tvorbě výukových materiálů, či jiných výstupů projektu. Velmi často bylo součástí náplně partnerství též informování veřejnosti, tj. publicita, popřípadě koordinace klíčových aktivit. Největší přínosy realizovaných partnerství spatřujeme v rozšíření okruhu subjektů zapojených do jednotlivých projektů, kdy se výstupy hmotné i nehmotné rozšířily do více subjektů působících především v dalším vzdělávání. Dále předpokládáme, že byly nastaveny počátky další spolupráce, byť mimo projekt, případně byla již existující spolupráce dále prohloubena. 70

71 Počet podpořených osob celkem Počet úspěšně podpořených osob Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Počet nově vytvořených/inovovaných produktů s komponentou Počet ŽP nově vytvořených/inovovaných produktů s komponentou ICT Evaluace globálních grantů Libereckého kraje v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost ANALÝZA MONITOROVACÍCH INDIKÁTORŮ GLOBÁLNÍHO GRANTU PODPORA NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V LIBERECKÉM KRAJI Tabulka č. 15: Přehled klíčových hodnot monitorovacích indikátorů globálního grantu Podpora nabídky dalšího vzdělávání v Libereckém kraji V uvedené tabulce č. 15 jsou uvedeny hodnoty monitorovacích indikátorů, k nimž je zavázán Liberecký kraj, smluvní závazky příjemců po jednotlivých výzvách včetně plnění smluvních závazků příjemci celkem. Je patrné, že smluvní závazky příjemců převyšují smluvní závazky Libereckého kraje. Liberecký kraj výrazně přeplnil závazky všech monitorovacích indikátorů, ke kterým byl zavázán. smluvní závazek Libereckého kraje smluvní závazek příjemců z 1. výzvy smluvní závazek příjemců z 2. výzvy smluvní závazek příjemců z 3. výzvy smluvní závazek příjemců ze 4. výzvy smluvní závazek příjemců ze všech výzev plnění smluvních závazků příjemci celkem rozdíl smluvního závazku Libereckého kraje a jeho plněním příjemci celkem rozdíl smluvního závazku Libereckého kraje a jeho plněním příjemci celkem v % ,1% 1120,8% 516,3% 233,3% 166,6% Naplnění všech hodnot monitorovacích indikátorů je ke konci globálního grantu dostačující včetně monitorovacího indikátoru Počet nově vytvořených/inovovaných produktů s komponentou ICT, jehož naplnění bylo ve třetí výzvě podpořeno pomocí omezení ve výzvě a specifického kritéria. Rozdíly mezi smluvními závazky Libereckého kraje a plněním smluvních závazků příjemců jsou poměrně výrazné. Došlo k přeplnění monitorovacích indikátorů v rozmezí 66,6 % ,1 %. K nejvýraznějšímu přeplnění (o 1253,1 %) došlo u indikátoru Počet podpořených osob celkem. Důvodem může být žadateli/příjemci nesprávné pochopení oblasti podpory, která byla zaměřena na vytvoření/inovování produktů včetně možného pilotního ověření na cílové skupině projektu. Indikátor Počet nově vytvořených/inovovaných produktů byl přeplněn o 416,3 %, z toho monitorovací indikátor s komponentou ŽP byl přeplněn o 133,3 % a indikátor s komponentou ICT o 66,6 %. Indikátor Počet úspěšně podpořených osob přesáhl hodnotu závazku o 1020,8 %, což je druhé nejvýraznější přeplnění po indikátoru Počet podpořených osob celkem. 71

72 ZHODNOCENÍ EVALUAČNÍCH DOTAZNÍKŮ GLOBÁLNÍHO GRANTU PODPORA NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V LIBERECKÉM KRAJI Vzhledem ke končícímu programovacímu období Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost byla Zprostředkujícím subjektem provedena evaluační analýza dopadu globálního grantu Podpora nabídky dalšího vzdělávání v Libereckém kraji. Byly vytvořeny a následně distribuovány k vyplnění 2 druhy dotazníků s celkovým počtem 24 otázek. Každý z dotazníků byl určen jiné specifické skupině. První dotazník, s názvem Dotazník OP VK příjemci podpory, byl určen pro příjemce finanční podpory z OP VK. Dotazník vyplňovali ti, kdo podali žádost o realizaci projektu a jimž byla schválena k realizaci. Do této skupiny patřili například ředitelé školy, vedoucí pracovníci organizací, hlavní manažeři projektů. Druhý dotazník, s názvem Dotazník OP VK pro cílovou skupinu, byl určen pro účastníky dalšího vzdělávání, lektory a pracovníky vzdělávacích institucí, kteří se účastnili projektů financovaných z OP VK zaměřených na rozvoj vzdělávacích programů dalšího vzdělávání a současně na posílení provázanosti dalšího vzdělávání s počátečním vzděláváním. Dotazníky byly rozesílány em a následně vyplňovány elektronicky skrz službu Google drive/formuláře. Celkem bylo vyplněno 117 dotazníků. 72

73 DOTAZNÍK OP VK PŘÍJEMCI PODPORY Otázka číslo 1 - Odkud jste se dozvěděli o možnosti čerpat dotaci z OP VK? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) U příjemců podpory byli na prvních dvou místech nejčastějším zdrojem informací o možnosti čerpat dotace v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konukrenceschopnost dle odpovědí respondentů semináře, konference pořádané Krajským úřadem Libereckého kraje a internet. Třetím nejčastějším zdrojem informací bylo pro respondenty Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Jako čtvrtá v pořadí byla pro respondenty zdrojem informací varianta v zaměstnání. Ve značně menší míře bylo respondenty uváděno jako zdroje informací varianty ostatní, přátelé, známí a nejméně informací o možnosti čerpatr dotaci z OP VK získali respondenti z tisku a Tv. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako řídící orgán OP VK je nejčastějším zdrojem informací o možnosti čerpat doatci z OP VK společně s variantou internet, která je dominantním zdrojem informací ve většině oblastí lidského působení. Naopak tisk a tv není, dle odpovědí dotazovaných respondentů, vhodným médiem pro šíření informací pro potencionální žadatelel o dotace z OP VK. 73

74 Otázka číslo 2 - Co Vám při přípravě projektového záměru nejvíce pomohlo? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) Dle odpovědí respondentů při přípravě projektového záměru byly nejvíce užitečné Příručka pro žadatele, seminář pro žadatelee a osobní konzultace. Procentuální zastoupení těchto odpovědí se pohybovalo mezi 15 až 18%. Dále jako nejvíce pomocné byly uváděny příručka pro příjemce, ové konzultace, telefonické konzultace a metodické dopisy a další dokumenty OP VK. Četnost těchto odpovědí se pohybovala mezi 8 až 11 %. Nejméně respondenti volili varianty webové stránky KÚ LK, webové stránky MŠMT, poradenství poskytované zpracovatelem žádosti, workshopy pro žadatele a jiné informační akce pořádáné Libereckým krajem. Při přípravě projektové záměru byly pro potencionální žadatele o dotace z OP VK přínosné semináře, workshopy a jiné informační akce. Ovšem při samotném psaní projektové žádosti byly více užitečné dokumenty vytvořené MŠMT (např. Příručka pro žadatele, Příručka pro příjemce, Prováděcí dokument, Metodika monitorovacích indikátorů a jiné) a osobní konzultace s poskytovatelem dotace. Otázka číslo 3 - Co Vám působilo při přípravě projektového záměru největší problémy? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) Jednoznačně největší potíže při přípravě projektové žádosti působil, dle odpovědí respondentů dotazníku, existence dalších dokumentů, dle kterých je nutno postupovat vedle Příručky pro žadatele a Příručky pro příjemce. Druhým nejčastěji uváděným problémem při přípravě projektového záměru byla ve stejné četnosti uváděna varianta změny pravidel realizace projektu mezi jednotlivými výzvami a rozsah dokumentace pro žadatele. O jedno procento méně byla vybrána varianta Náročná pravidla realizace projektu. Celých 9% respondentů odpověděla v dotazníku, že jim při přípravě projektu působily potíže změny pravidel realiace projektu v průběhu výzvy. Zbylé varianty odpovědí popis cílů, aktivit a cílových skupin projektu, formální náležitosti žádosti včetně příloh, sestavení rozpočtu, ovládání palikace Benefit7 a ostatní dosahovali četnosti menší než 6,5 %. 74

75 Otázka číslo 4 - Máte nějaká doporučení pro zlepšení metodické a poradenské činnosti v oblasti přípravy projektových záměrů? (U této otázky nebyly předem dány možnosti pro odpovědi, bylo možné odpovědět vlastními slovy.) Respondenti nejčastěji doporučovali žadatelům, kteří nemají zkušenosti s přípravou projektového záměru, především důkladně pročíst všechny dostupné dokumenty (Prováděcí dokumentaci, Příručka pro příjemce a Příručka pro žadatele, metodiky, text výzvy, metodické dopisy, atd.). Dalším doporučením bylo konzultovat případné nejasnosti s vyhlašovatelem výzvy. Respondenti dále poukazovali na ošidnost v průběhu realizace projektů ohledně změny složení projektových manažerů. Otázka číslo 5 - Co byste doporučili potenciálním žadatelům / příjemcům ve vztahu k realizaci projektu? (U této otázky nebyly předem dány možnosti pro odpovědi, bylo možné odpovědět vlastními slovy.) Z dotazníků vyplynula následující doporučení pro potencionální žadatele/příjemce ve vztahu k realizaci projektu: - jak dosáhnout cílů projektu a zda-li je reálná odpovídající poptávka cílové skupiny - při nejasnostech konzukltace s poskytovatelem podpory - dobře zvážit kroky pro realizaci výstupů projektu - mít kvalitní realizační tým - pečlivá administrace projektu - dobře si nastavit finanční část projektu a průběžně kontrolavat čerpání finančních prostředků - pevný interní kontrolní mechanismus - znalost související dokumentace Otázka číslo 6 - Co Vám při realizaci projektu nejvíce pomohlo? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) Nejvíce přínosná při realizaci projektu byla volena možnost průběžná telefonická či ová konzultace s poskytovatelem. Druhou nejčetnější uvedenou variantou byla Příručka pro příjemce a související MD společně s variantou Průběžné osobní konzultace s poskytovatelem. Dále respondenti vyzdvihovali jako přínosné Zkušenosti s předchozími realizovanými projekty a semináře pro příjemce. V menší míře se objevovaly varianty odpovědí zkušenosti zprostředkované od jiných příjemců, poradenství poskytované jinými subjekty a ostatní. 75

76 Otázka č. 7 Co Vám působilo největší problémy při realizaci projektu? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) Největší potíže při realizaci projektu působilo dle odpovědí respondentů Získávání cílové skupiny k účasti do projektu a Dlouhé termíny pro vypořádání MZ ze strany poskytovatele. Mezi další problémy pro příjemce dotace patří zpracování monitorovací zprávy, finanční řízení projektu, zajištění a zpracování dokumentace projektu a dlouhé termíny pro zaslání zálohových plateb. Procentuální zastoupení těchto odpovědí se pohybovalo mezi 11 až 14 %. V menším množství byly vybrány varianty dlouhé termíny pro provádění podstatných změn projektu, dodržení termínů pro předkládání podkladů k projektu, a ostatní, které dosahovaly hodnoty méně než 7,5 %. Otázka č. 8 Považujete připomínky k monitorovacím zprávám ze strany Krajského úřadu Libereckého kraje za adekvátní? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze čtyř předem stanovených variant.) Necelých 60 % respondentů považuje připomínky k monitorovacím zprávám ze strany Krajského úřadu Libereckého kraje za adekvátní. Více než polovina dotazovaných zvolilo variantu spíše ano, a čtvrtina dotazovaných označila variantu ano. Odpověd spíše ne se objevila celkem u 15 % dotazovaných. Nikdo z dotazovaných nepovažoval připomínky k monitorovacím zprávám ze strany Krajského úřadu Libereckého kraje jednoznačne za neadekvátní. Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že většině příjemců nečinilo vypořádání připomínek k monitorovacím zprávám velké potíže. Jednalo se hlavně o upřesnění informací a vysvětlení k doloženým podkladům. 76

77 Otázka č. 9 Jaké charakteristiky podle Vás splňují poskytované poradenské a konzultační služby při realizaci projektu ze strany Krajského úřadu Libereckého kraje? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) Téměř ve stejné míře volili dotazovaní variantu dostupné a snažící se pomoci a vstřícné. Shodně ze 14% zvolili respondenti variantu rychlé, odborně způsobilé a srozumitelné. Zbývající dvě varianty Rovné vůči všem příjemcům a ostatní dosáhly hodnoty menší než 3,5 %. U této otázky 14 % respondentů charakterizovalo služby Krajského úřadu v rámci realizace projektu za rychlé. V souvislosti s tímto je zajímávé srovnání s otázkou číslo 7 Co Vám působilo největší problémy při realizaci projektu?, kde uvedlo 16 % respondentů odpověď dlouhé termíny pro vypořádání MZ ze strany poskytovatele. Otázka č. 10 Jak hodnotíte srozumitelnost pravidel a příruček OP VK? (Na tuto otázku bylo možné označit pouze jedno ze čtyř předem stanovených odpovědí.) Celých 71 % odpovědí, tj. cca ¾ příjemcům jsou pravidla a příručky OP VK srozumitelné. Téměř ¼ dotazovaných příjemců spíše nerozumí pravidlům a příručkám OP VK. Zbytek příjemců tj. 7 % dotazovaných uvedla, že pravidlům a příručkám OP VK nerozumí. 77

78 Otázka č. 11 Využíváte výstupy projektu i po skončení realizace projektu? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze dvou předem stanovených variant ano/ne.) Na otázku zda příjemci využívají výstupy projektu i po skončení realizace projektu odpovědělo 96 % ano a zbylé 4 % příjemců nevyužívají vytvořené výstupy projektu i po skončení realizace projektu. Z výsledku je patrné, že vytvořené výstupy během realizace projektu mají uplatnitelnost pro určitou cílovou skupinu i po skončení realizace projektu. Otázka č. 12 Zapojili byste se do OP VK znovu? (U této otázky bylo možné zvolit tři varianty ano/ne/nevím, a mohli zdůvodnit svůj výběr.) 88 % respondentů by se znovu zapojilo do OP VK, tedy zvolilo odpověď ano. Jako vysvětlení byl uváděn napřílad příležitost navýšit komfort zázemí poskytovaného vzdělávání, přínos pro školu, prohloubení vztahů mezi partnery, získané znalosti a využití výstupů projektu. Pouze 8 % respondentů zvolili odpověď ne a zbytek tedy 4 % příjemců momentálně odpovědělo nevím. Důvodem byla administrativní a časová náročnost. 78

79 DOTAZNÍK OP VK PRO CÍLOVOU SKUPINU Otázka č. 1 Jakého jste pohlaví? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze dvou předem stanovených variant.) V rámci dotazníku pro cílovou skupinu globálního grantu Podpora nabídky dalšího vzdělávání v Libereckém kraji odpovídalo 2/3 žen a 1/3 mužů. Již z tohoto grafu je patrné většinové zastoupení žen při realizaci vzdělávacích aktivit u jednotlivých grantových projektů. Otázka č. 2 Do jaké cílové skupiny se řadíte v rámci OP 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze tří předem stanovených variant.) V rámci OP 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání převažuje jednoznačně cílová skupina účastníci dalšího vzdělávání a to více jak z poloviny. Na druhém místě jsou lektoři s necelými 40 % a s pouhými 5 % je zastoupena cílová skupina pracovníků vzdělávacích institucí. 79

80 Otázka č. 3 Co bylo obsahem projektu, kterého jste se zúčastnil jako cílová skupina? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) Respondenti se nejčastěji zúčastnili projektů, jejichž obsahem bylo vzdělávání v technických oborech, vzdělávání v ICT (Informační a výpočetní technika), vzdělávání lektorů a ostatní. U 14 % se objevila varianta vzdělávací programy dle NSK. Mezi 4 a 7 % dotazovaných zvolilo varianty jazykové vzdělávání a environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO). Varianta vzdělávání v přírodovědných oborech nebyla vybrána vůbec. Otázka č. 4 Jakým způsobem jste se dozvěděl o možnosti zapojit se jako cílová skupina do projektu z OP VK? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) Nejčastějším zdrojem informací o možnosti zapojit se jako cílová skupina do projektu z Operačního programu Vzdělávání pro konukrenceschopnost dle odpovědí byl zaměstnavatel. S velkým procentuálním rozdílem byla na druhém místě varinata přátelé, známí a následovala varianta příjemce projektu. Varianty webové stránky, tisk a ostatní byly nejméně častým způsobem, jak se dozvědět o možnosti zapojení cílové skupiny do projektu z OPVK. 80

81 Otázka č. 5 Co vás motivovalo zapojit se do projektu jako cílová skupina? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze čtyř předem stanovených variant.) Respondenti z 65 % odpověděli, že největší motivací se zapojit do projektu jako cílová skupina, byla větší odbornost v oboru. Shodně po 13 % motivovalo cílovou skupinu udržení stávajícího zaměstnání a výhled nové práce. Do varianty ostatní se zapojilo 9 % respondentů, kterým očividně vyčleněná škála variant byla nedostačující. Z grafu je patrná snaha zapojených osob získat větší přehled v daném oboru a dále rozvíjet své schopnosti a dovednosti. Otázka č. 6 Bylo pro vás zapojení do projektu přínosem? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze čtyř předem stanovených variant.) Z výše uvedeného grafu jednoznačně vyplývá přínos zapojení cílové skupiny do grantového projektu v rámci OP 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání. Celý ¾ respondentů odpověděla ano a zbylá ¼ zvolila variantu spíše ano. Žádný z respondentů nezvolil variantu spíše ne či ne. 81

82 Otázka č. 7 Změnil jste díky zapojení se do projektu jako cílová skupina své zaměstnání? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze dvou předem stanovených variant ano/ne.) 97 % respondentů díky zapojení se do projektu nezměnilo své zaměstnání, nicméně to dle výsledku otázky č. 6 neznamená, že nebylo zapojení cílové skupiny do projektu přínosem. Cílová skupina si naopak prostřednictvím zapojení se do aktivit vzdělávání upevnila pozici ve svém zaměstnání. Zbylým 3 % respondentům pomohlo zapojení se do projektu ke změně svého zaměstnání. Otázka č. 8 Byly výstupy projektu v souladu s Vašimi očekáváními? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze čtyř předem stanovených variant.) Dle uvedeného grafu byla více než polovina respondentů jednoznačně spokojena s výstupy projektu. Další 1/3 dotazovaných byla spíše v souladu s očekávánými výstupy projektu. Pouze u zanedbatelné části cílové skupiny nebyly výstupy projektu v souladu s jejich očekáváním. 82

83 Otázka č. 9 Jsou dle vašeho mínění výstupy projektu využitelné i po skončení realizace projektu? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze čtyř předem stanovených variant.) I u této otázky převažují především kladné odpovědi. Nejvíce byla využita varianta ano, kde 67 % respondentů si myslí, že výstupy projektu budou využitelné i po skončení realizace projektu. Na druhém místě je skupina respondentů, kteří zvolili variantu odpovědi spíše ano. Zanedbatelné 4 % respondentů zvolila variantu spíše ne. Nikdo si z cílové skupiny nemyslí, že by výstupy projektu neměly využitelnost i po skončení realizace projektu. Otázka č. 10 Využíváte výstupy projektu i po skončení realizace projektu? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze dvou předem stanovených variant ano/ne.) Téměř všechny odpovědi ukazují, že materiály vytvořené během realizace projektu jsou využívány dále cílovou skupinou i po skončení realizace projektu. To jednoznačně dokazuje kvalitní zpracování nově vytvořených/inovovaných produktů jednotlivými příjemci během realizace projektů. Zbylých 15 % respondentů výstupy projektu po skončení realizace projektu nevyužívají. Což může být dáno změnou zaměstnání, pracovní pozice, ale i jinými aspekty. 83

84 Otázka č. 11 Zapojili byste se do projektu/ů jako cílová skupina v rámci OP VK znovu? (U této otázky bylo možné označit pouze jednu ze dvou předem stanovených variant ano/ne.) Více než čtyři pětiny dotazovaných zodpovědělo ano, znovu by se jako cílová skupina v rámci OP VK zapojila do projektu. Jako vysvětlení pro opětovné zapojení do projektu z OP VK bylo uvedeno například (další prohloubení znalostí v dané problematice, rozšíření okruhu vzdělávání, konkurenceschopnost, modernější pohled na svoji profesi, práce s dospělými lidmi a jiné). Necelá jedna pětina dotazovaných uvedla, že by se jako cílová skupina již do projektu v rámci OP VK nezapojila. Důvodem pro nezapojení bylo například (časová vytíženost, pokročilý věk pracovníka, velké pracovní vypětí v současném zaměstnání a jiné) Otázka č. 12 Jaké zaměření dalšího vzdělávání byste uvítali? (U této otázky bylo možné vybrat více variant.) Nejčastěji by respondenti uvítali zaměření dalšího vzdělávání ve vzdělávání v technickém oboru, výuce cizích jazyků a vzdělávání v ICT. Do procentuálního rozmezí % se vešly zbylé tři varianty odpovědí vzdělávání v komunikaci, vzdělávání ve zdravotnictví a varianta v současnosti žádné. 84