VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV FYZIKÁLNÍHO INŽENÝRSTVÍ
|
|
- Lucie Benešová
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV FYZIKÁLNÍHO INŽENÝRSTVÍ Pojednání ke státní doktorské zkoušce v oboru FYZIKÁLNÍ A MATERIÁLOVÉ INŽENÝRSTVÍ APLIKACE BAREVNÉHO VIDNÍ VE STUDIU ELASTOHYDRODYNAMICKÉHO MAZÁNÍ Ing. Radek Polišuk Školitel: Prof. RNDr. Miroslav Liška, DrSc. Brno 2004
2 Obsah: 1. Úvod 3 2. Souasný stav problematiky Interference na tenkých vrstvách Interferenní metody mení tloušky tenkých vrstev Kolorimetrický pístup k vyhodnocování barevné informace Cíle disertaní práce Závr 23 Literatura 24 Pehled publikaní a grantové innosti 26 2
3 1. Úvod Tribologie, vda zabývající se studiem tení, mazání a opotebení, hraje stále významnjší roli pi návrhu, realizaci i provozu moderních strojních soustav. Akoliv disponuje velkým množstvím teorií a empirických údaj, rozvoj techniky pináší stále složitjší problémy vyžadující nové pístupy a ešení. Mezi tyto problémy patí i chování velmi tenkých mazacích film o tlouškách v ádu jednotek až stovek nanometr, jejichž výzkum si vyžádal vývoj nových maziv a konstrukce komponent pracujících pi vysokém zatížení a za extrémních teplot a rychlostí. U tohoto typu komponent se asto setkáváme s mazacími filmy natolik tenkými, že jejich chování nelze považovat za spojité ve smyslu Reynoldsovy teorie [1] a tlouška vrstvy maziva je výrazn ovlivnna elastickými deformacemi kontaktních povrch (obr. 1). Mazání tohoto typu pak nazýváme elastohydrodynamickým [2]. Obr. 1 Schéma elastohydrodynamicky mazaného kontaktu. Existuje celá ada experimentálních metod studia jev v kontaktní oblasti, z nichž nejastji je dnes využívána simulace na principu optického tribometru, pvodn navržená Kirkem [3] a Cameronem [4] v 60. letech. Toto zaízení sestává ze dvou kontaktních ploch, z nichž jedna je transparentní a umožuje nahlédnutí do zkoumané oblasti. Analýzou interferenních jev vznikajících na tenké vrstv maziva je pak možné provést zmapování tloušky mazacího filmu a dalších parametr soustavy. Pro tyto úely je v rámci disertaní práce vyvíjena adaptivní metoda poítaového zpracování a interpretace barevné informace z interferogram v bílém svtle, využívající aplikace princip lidského barevného vidní na bázi fotografické a televizní techniky. Výzkum provádný od roku 1995 na FSI VUT v Brn vychází z rozboru díve publikovaných prací využívajících spektroskopie [5] a je alternativou k tíkanálovým metodám nezávisle vyvíjených L. Gustafssonem a kol. [6]. Metodami poítaové analýzy chromatických interferogram se zabývala rovnž diplomová práce autora [7], na niž toto pojednání voln navazuje. 3
4 Teoreticky zamená ást tohoto pojednání shrnuje ve tech podkapitolách souasný stav problematiky, od popisu vzniku interference na tenkých vrstvách, pes užívané optické metody mení tloušky tchto vrstev až po struný výtah z obecného kolorimetrického aparátu, využitelný dále pi analýze interferenních barev. Kapitola shrnující cíle budoucí disertaní práce naznauje syntézu teoretického aparátu do experimentální metody barevného vidní, urené pro mapování tlouštky tenkých vrstev. Dále je pedstavena aplikace této metody v laboratorním zaízení pro studium tenkých mazacích film, které bylo realizováno v posledních letech na Ústavu fyzikálního inženýrství. Závr tohoto pojednání je pak vnován krátkému shrnutí uvedených tezí, perspektivám budoucího výzkumu a možným aplikacím vyvíjeného systému v praxi. 4
5 2. Souasný stav problematiky Optické metody založené na využití interference svtla pinášejí do praxe široké možnosti pesného, nedestruktivního a bezkontaktního mení vzdáleností v ádech od nanometr po kilometry. Využití nacházejí i pi studiu tenkých vrstev a pi mení jejich tloušky. 2.1 Interference na tenkých vrstvách Vznik a charakter interferenních jev pozorovatelných napíklad na tenkých kapalinových blánách a bublinách, na tenkých vrstvách nanesených na skle i na uzavených vzduchových vrstvách je dán koherentní superpozicí svtelných vln propouštných a odrážených od jednotlivých rozhraní sledované optické soustavy a parametry jejich odrazivosti, propustnosti a pohltivosti. Obr. 2 Zjednodušené schéma dlení vstupujícího svazku na tenké planparalelní vrstv. Jak je zejmé z obr. 2, svtelný svazek S 2 vstupující z prostedí o indexu lomu n 2 se na rozhraní v bod D 2 ásten odráží a ásten vstupuje do tenké planparalelní vrstvy o indexu lomu n 1. Na spodním rozhraní E 2 dochází k dalšímu dlení, kdy se ást svazku S 2 odráží zpt a po dalším dlení v bod D 1 se jeho prošlá ást S 2 skládá s odraženým svazkem S 1. Zbývající ást S 2 pokrauje zpt do vrstvy kde se rovnž skládá se soubžn procházejícím svazkem S 1. Rozdíly v délkách optických drah, které rzné ásti svazku urazily, ovlivují fázový rozdíl se kterým dochází k jejich optovnému skládání. Je-li tento rozdíl asov konstatní, je možné pozorovat interferenní jevy jak v propuštném, tak v odraženém svtle [8]. 5
6 Protože se v dalším textu budeme zabývat zejména mením tenkých vrstev na neprhledném kovovém podklad, soustedíme se práv na variantu interference v odraženém svtle. Obr. 3 Rozdlení svazku na jednotlivých rozhraních soustavy. Osvtlovací svazek o amplitud U 0 dopadá na sklennou desku a jeho svtlo se odráží na jednotlivých rozhraních (obr. 3). V odraženém svtle dochází k superpozici vzniklých svazk o amplitudách U l, U 2, U 3,... Aby odraz svtla od prvního rozhraní (vzduch-sklo) nevytváel superpozicí se svtlem odraženým od druhého rozhraní (sklo-mazací film) parazitní interference a neužitené pozadí snižující interferenní kontrast, je na horní povrch krycí sklenné desky nanesena antireflexní vrstva. Vzniklé interferenní jevy v odraženém svtle pak mžeme považovat ist za dsledek skládání svtelných vln odražených na studované planparalelní vrstv. Vyjádíme-li komplexní amplitudu U výsledného pole odraženého svtla jako souet jednotlivých amplitud U = U l + U 2 + U 3..., (1) pak rozdlení intenzity pi interferenci svtla odraženého na sledované vrstvy je rovno I=U U *, (2) kde U * je funkce komplexn sdružená k funkci U. Optické vlastnosti uvedené soustavy vrstev mžeme popsat tmito parametry: A 0 amplituda svtla dopadajícího na odraznou vrstvu, n 1 index lomu sklenné desky, n 2 + ik 2 komplexní index lomu odrazné vrstvy, n index lomu sledované vrstvy, n 3 + ik 3 komplexní index lomu spodní odrazné vrstvy, r 2 souinitel amplitudové odrazivosti rozhraní sklo - polopropustná vrstva r 2 souinitel amplitudové odrazivosti rozhraní polopropust.vrstva - sledovaná vrstva, r 3 souinitel amplitudové odrazivosti rozhraní sledovaná vrstva - odrazná plocha, souinitel amplitudové propustnosti polopropustné odrazné vrstvy, t 2 6
7 ϕ 2 zmna fáze pi odrazu na rozhraní sklo - polopropustná vrstva, ϕ 2 zmna fáze odrazem na rozhraní polopropustné a sledované vrstvy, ϕ 3 zmna fáze odrazem na rozhraní sledované vrstvy a odrazné plochy, ϕ zmna fáze zpsobená dvojím prchodem polopropustnou vrstvou, = 4 nh cos je zmna fáze zpsobená dvojím prchodem sledovanou vrstvou, kde λ znaí vlnovou délku užitého svtla, h tloušt'ku interferenní vrstvy a úhel lomu paprsku do sledované vrstvy. Amplitudy odražených svazk (1) jsou potom podle [9] rovny U 1 = A 0 r 2 e i 2, U 2 = A 0 t 2 2r 3 e i(+ 3+ ), U 3 = A 0 t 2 2r 3 2r 2 e i( ), U 4 =..., jejich souet pak vede k výrazu pro absolutní amplitudu odraženého svtla (3) (4) U = A 0 r 2 e i 2 + A 0t 2 2 r 3 e i(+ 3+) [1 + r 3 r 2 e i( ) +...] = A 0 r 2 e i 2 + A 0 t 2 2 r 3 e i(+ 3+) 1 r 3 r 2 e i( ). Rozdlení intenzity ve svtle odraženém na sledované vrstv získáme dosazením amplitudy podle vztahu (5) do výrazu (2). Po úpravách dostaneme I = A 0 R 2 + A 0 2 T 2 2 R 3 + R 3 2 R 2 2R 3 r 3 r 2 cos( + 3 +) [1 + R 3 R 2 2r 3 r 2 cos( )] 2 r + 2A 2 2 r 3 cos( ) R 3 r 2 r 0 T 2 cos( 2 2 ) 2 1 R 3 R 2 2r 3 r, 2 cos( ) kam jsme zavedli energetické veliiny odrazivosti a propustnosti R 2 = r 22, R' 2 = r' 22, R 3 = r 3 2 a T 2 = t 22. Výraz (6) je obecným vztahem pro funkci rozdlení intenzity pi mnohosvazkové interferenci. Její hodnota závisí na zmn fáze Φ a dsledkem je vznik interferenních proužk lokalizovaných na povrchu sledované vrstvy. Kontrast a ostrost interferenních proužk závisí na potu odražených svtelných svazk, které se podílejí na výsledném rozdlení intenzity. O tom, zda interferenci mžeme považovat za obecn dvousvazkovou nebo mnohosvazkovou rozhoduje kombinace odrazivostí a propustností použitých rozhraní - napíklad energetická odrazivost leštného ocelového povrchu se pohybuje v rozmezí 0,55-0,65, zatímco odrazivost rozhraní neupravené sklenné desky o indexu lomu n 1 =1,58 s mazivem o indexu lomu n=1,49 je (n-n 1 ) 2 /(n+n 1 ) 2 = Tento pomr je možné upravit napíklad nanesením odrazné vrstvy na spodní povrch sklenné desky (obr. 3), ovšem s pihlédnutím k faktu, že zvlášt silnjší kovové vrstvy ást energie zárove pohlcují a viditelnost proužk tak snižují [8]. (5) (6) 7
8 Protože i poté amplitudy U 2, U 3, U 4,... postupn klesají vždy na mén než 10% pedchozí hodnoty [9], mžeme pi fotometrickém mení vycházet z harmonického rozdlení intenzity pi dvousvazkové interferenci a v (1) zanedbat vše krom komplexních amplitud U l a U 2. Rozdlení intenzity je potom dáno výrazem kde: I = I 0 + I 1 cos( +), (7) I 0 = A 0 2 (R 2 + T 2 2 R 3 ), I 1 = 2A 0 2 T 2 r 2 r 3, = Úhel ϕ zde vyjaduje zmnu fáze zpsobenou odrazem svtla od povrchu koule (ϕ 3 ), prchodem svtla odraznou vrstvou (ϕ') a odrazem svtla od této vrstvy (ϕ 2 ). Pi kolmém dopadu svtla na odraznou vrstvu ( = 0) vzniká v odraženém svtle interferenní obrazec ve form proužk stejné tloušky (nebo také Fizeauových proužk) s prbhem intenzity podle (3) a (7) I = I 0 + I 1 cos 4 nh +. (8) Její lokální hodnota závisí na fázi funkce kosinus, která mže být vyjádena rovnicí 4 nh + = 2s, (9) kde s je interferenní ád, pomocí nhož je libovolnému místu interferenního obrazce jednoznan piazeno urité reálné íslo. Maxima intenzity I max = I 0 + I 1 (10) a tedy svtlé proužky proto vznikají v místech, kde s je celoíselné, zatímco minima I min = I 0 - I 1 (11) a tmavé proužky nastávají v místech kde s nabývá polovinových hodnot. 8
9 2.2 Interferenní metody mení tloušky tenkých vrstev Mezi používané interferenní metody mení tloušky tenkých vrstev v odraženém svtle patí zejména: pozorování monochromatických interferenních proužk (Tolansky, VAMFO), spektroskopie proužk stejného chromatického ádu (CARIS), vizuální porovnávání interferenních barev. Monochromatická interferometrie Ke stanovení tloušky tenkých nekovových i kovových vrstev v ádu stovek až tisíc nanometr je velmi vhodná interferometrická metoda objevená na poátku 20. století Wienerem a jako micí metoda popsaná Tolanským [8]. Obr. 4 Schéma vícepaprskového interferometru pro mení v monochromatickém svtle. Tolanského interferometrická metoda je založena na vícepaprskové interferenci odraženého svtla na tenké, zpravidla klínovité vrstv s drobnou poruchou (schodek, rýha...). Odrazivost rozhraní bývá pro maximalizaci interferenního kontrastu upravena napaením vhodných vrstev. Dráhový rozdíl svtelných paprsk odražených na horní a dolní stran této vrstvy je dán vzorcem x = 2nh cos, (12) kde n je index lomu vzorku, h je tlouška mené vrstvy a je úhel prchodu vrstvou. Pro kolmý dopad svtla je dráhový rozdíl svtelných paprsk ve vrstv roven x = 2nh. (13) 9
10 Pi odrazech svtla o vlnové délce λ na kovových zrcadlech však dochází i k fázovým posuvm, které zpsobují další zdánlivé zvtšení tloušky interferenní vrstvy o x 1 =, (14) 2 1 a x 2 = 2 2 kde δ 1 a δ 2 jsou fázové posuvy na horním polopropustném, resp. dolním odrazivém rozhraní. Pitom 2n tg 1 = 1 k 1 n n 2 1 k 2 1 1, (15) 2n tg 2 = 2 k 2 n n 2 2 k 2 2 1, kde n 1 a n 2 je index lomu a k 1 a k 2 jsou indexy absorpce píslušné vrstvy. Jelikož první odraz nastává na pechodu do prostedí opticky idšího a druhý odraz (na spodním rozhraní vrstvy) na prostedí opticky hustším, lze s pihlédnutím k fázovým posuvm psát podmínku pro vznik interferenního minima v odraženém svtle ve tvaru 2nh + x 1 + x 2 = s, (16) kde s je pirozené íslo oznaující interferenní ád. V místech splujících podmínku (16) na vzorku pozorujeme tmavé proužky a pro s = k 1 2 pi celoíselném k pozorujeme svtlé proužky. Svírá-li vrstva na obr. 4 velmi malý úhel, pak pi osvtlení scény monochromatickým svtlem o známé vlnové délce λ mžeme pozorovat stídající se tmavé a svtlé Fizeauovy proužky rovnobžné s hranou klínu. Ze vzorce (16) pro dráhový rozdíl svtelných paprsk, který spluje podmínku minima odrazu ádu s, mžeme pro pírstek tloušky mezi dvma interferenními minimy (resp. maximy) a známé λ odvodit jednoduchý vztah 2nh =, nebo takéh =. (17) 2n Je-li v nkterém míst vrstva odstranna, jsou zde Fizeauovy proužky rovnobžn posunuty a tento posuv lze zmit mikrometricky. Je-li vzdálenost dvou sousedních proužk dána délkou p a jsou-li v míst nerovnosti posunuty o délku q, pak tloušku mené vrstvy mžeme interpolací urit jako h = 2n q p. (18) Tímto zpsobem dle [8] mil Nagase tloušku tenkých vrstev oxidu hlinitého po anodizaci a jak uvádí Tolansky [10], touto metodou uroval Khamsavi tloušku tenkých vrstev stíbra a souasn jejich hmotu. 10
11 Další používanou metodou je VAMFO (Variable Angle Monochromatic Fringe Observation), pozorování monochromatických proužk pi promnném úhlu. Na rozdíl od Tolanského metody zde není vyžadována klínovitá vrstva, záchytné schdky i drážky, ani kolimované osvtlení. Mechanickým naklánním vzorku se mní úhel ve vztahu (12) a s ním i délka optické dráhy paprsk odražených pes monochromatický filtr do mikroskopu (obr. 5). Obr. 5 Schéma uspoádání zaízení pro VAMFO. Prchodu interferenních minim je tak postupn dosaženo ve všech bodech obrazu. Tloušku filmu je možné urovat s pomocí nomogramu (obr. 6) odvozeného ze vztahu h = s 2n 1 (cos i cos j ) = 2n 1 cos kde s je poet proužk prošlých pi náklonu vzorku z úhlu i po j., (19) Obr. 6 Pliskinv nomogram pozic interferenních minim a maxim dle tloušky a úhlu pro film SiO 2 a monochromatické filtry 434(V), 519(BG) a 545(G) nm [11]. 11
12 Spektroskopické metody v bílém svtle Tlouška tenké vrstvy mže být mena i spektroskopicky, rozkladem barev proužk vznikajících pi mnohosvazkové interferenci bílého svtla na sledované vrstv. Protože analyzované paprsky jsou odrážené pod nemnným úhlem, tyto metody se souhrnn oznaují zkratkou CARIS (Constant Angle Reflection Interference Spectroscopy) [11]. Obr. 7 Schéma vícepaprskového interferometru pro spektroskopické mení v bílém svtle. Po doplnní díve popsaného Tolanského interferometru o spektroskop a bodový zdroj bílého svtla (obr. 7) se pi pozorování projeví charakteristické barevné obrazce, jejichž spektrální složky odpovídají nejintenzivnji interferujícím vlnovým délkám. Jelikož podmínka (16) pro interferenní extrémy se pi odrazu svtla v tenké vrstv mní s vlnovou délkou λ, zatímco pomr h/λ, urující interferenní ád s, zstává stálý, nazýváme tyto obrazce proužky stejného chromatického ádu (Fringes of Equal Chromatic Order, FECO) [11][12]. Analyzujeme-li spektrum takto získaného interferogramu, pak polohy vlnových délek lokálních maxim odpovídají tlouškám podle následujícího vztahu 2nh = s, (20) kde interferenní ád s mžeme podle Tolanského urit z vlnových délek dvojice sousedních spektrálních maxim λ 1 a λ 2 (obr. 7) jako s = 2. (21) 1 2 V rámci prvního interferenního ádu s = 1 je možné pímo ztotožnit délku dráhového rozdílu ze vztahu (16) s vlnovou délkou maxima ve spektrogramu [13]. Rozsah mení metodami CARIS je pro postupný zánik interferenního kontrastu v bílém svtle omezen pibližn do ádu s = 30 [8]. 12
13 Porovnávání barev Jednou z nejstarších a nejjednodušších metod používanou k mení tlouštk tenkých film je vizuální porovnávání interferenních barev vznikajících na vrstv v odraženém bílém svtle. Souvislost mezi tlouškou vrstvy a barvou odraženého svtla byla popsána již Newtonem a rozpracována Rolletem a dalšími [11]. Fyzikálním vysvtlením této relace je vznik interferenního maxima u práv takové vlnové délky λ ve viditelné ásti spektra, která spluje podmínku s = 2n 1 h cos= 2h(n 2 1 sin 2 ), (22) kde s oznauje celé íslo pro interferenní maximum a interferenní ád, n 1 index lomu vrstvy (index lomu okolí pedpokládáme 1), ϑ úhel prchodu svazku od normály a h tloušku sledované vrstvy. Jeden z prvních precizních vzorník piazující tloušku k barv byl vytvoen Blodgettem [11] a umožoval porovnávání barev s referenními vzorky stearanu barnatého na podkladu z olovnatého skla. Pozdji byl chemicky i tepeln málo stabilní stearan nahrazen odolnjšími vrstvami oxidu kemiitého na kemíkovém podklad. Tenká kemíková destika (wafer) je oxidována do pedem dané hloubky a poté jsou na vrstv oxidu postupným leptáním vytvoeny referenní plošky o rzných, pesn definovaných tlouškách. Kontrola správnosti zvoleného interferenního ádu mže být provádna porovnáváním prbhu zmn okolních barev pi postupné zmn úhlu pohledu ε na destiku piloženou na vzorek. Detailní vzorník tchto barev na bázi oxidu kemiitého a rozbor barevných pechod pro kontrolu interferenního ádu byl popsán Pliskinem a Conradem [11]. Rozsah mení vizuální srovnávací metodou je omezen na nm, piemž dosahovaná pesnost je jen v ádu desítek nanometr [9, 11]. Metoda je však vysoce adaptabilní, nebo relativní porovnávání barev není ovlivováno volbou základního úhlu pozorování, ani momentálním spektrálním složením osvtlení. Významné zpesnní je možné dosáhnout objektivizací kolorimetrických schopností subjektivního pozorovatele umlou technologií barevného vidní [7], podrobnji popsanou v následující kapitole. 13
14 2.3 Kolorimetrický pístup k vyhodnocování barevné informace V pedchozí kapitole byla pedstavena možnost fyzikálního popisu barevné informace prostednictvím její energetické spektrální distribuní funkce. Další metodou hodnocení optických vlastností objekt je napodobení schopnosti lidského oka vnímat obrazovou informaci souasným zpracováním trojice vhodn zvolených a zakódovaných barevných stimul (1.Grassmanv zákon [14]). Použitý kolorimetrický aparát zde erpá zejména ze standard Commission Internationale de Éclairage (CIE, zasedá od roku 1931), které definují mj. vlastnosti základních barevných prostor a parametry standardního pozorovatele [15]. Principy barevného vidní - oponentní barevné systémy Optická soustava lidského oka (obr. 8) je tvoena tymi optickými prostedími (rohovkou, komorovou vodou, okou a sklivcem), které jsou oddleny temi optickými plochami (rohovka, pední plocha oky, zadní plocha oky). Svtlo vstupuje a jeho množství je regulováno velikostí zornice v duhovce, je fokusováno okou a dopadá na sítnici na zadní stran oka. Obr. 8 Schéma lidského oka Sítnice obsahuje svtlocitlivé buky nazývané tyinky a ípky. Tyinky, které díky své vysoké citlivosti umožují ernobílé vidní za šera, jsou za dostatených svtelných podmínek oslnny a na barevném vidní se nepodílejí. ípky, používané pro barevné (fotopické) vidní na denním svtle a nejhustji uspoádané v okolí žluté skvrny, na základ fotochemických reakcí vnímají intenzity ve tech širokopásmových oblastech [16]: ρ (ervený) s maximem citlivosti v okolí 590 nm, γ (zelený) s maximem citlivosti v okolí 540 nm a β (modrý) s maximem citlivosti v okolí 430 nm. 14
15 Obr. 9 Spektrální citlivost ípk pi barevném vidní Každá skupina ípk (ρ, γ, β) má svou vlastní spektrální charakteristiku, jejíž typický prbh je na obr. 9. Hodnoty signál jsou sloueny podle schématu na obr. 10 a zrakovým nervem elektrochemicky pedávány k dalšímu zpracování do mozku. Obr. 10 Schéma oponentního kódování barvy v ípcích [17]. Tento fyziologický zpsob kódování barevné informace se také nazývá oponentní [18] a jeho transformace jsou základem referenních barevných systém CIE. Numerickým problémem tohoto uspoádání je však fakt, že nkteré ze stimul (zejména barvy mezi modrou a zelenou) mohou nabývat záporných hodnot. ešením je transformace z relativních souadnic RGB do virtuálních souadnic XYZ, které obsahují veškeré vnímatelné hodnoty barevných stimul v prvním kvadrantu (obr. 11). 15
16 Obr. 11 Schéma transformace systému RGB do souadnic XYZ (a) a výsledný kolorimetrický trojúhelník s vyznaením ukázky rozsahu barev zobrazitelných aditivní RGB technikou (b) [19]. Transformaci systému relativních spektrálních initel r, g a b do souadnic standardního systému XYZ je možné definovat jako X Y Z = 0, , , , , , , , , R 709 G 709 B 709 kde R 709, G 709, B 709 jsou hodnoty RGB transformované dle CCIR709: R 709 = 1, 099R 0,45 0, 099 G 709 = 1, 099G 0,45 0, 099, (23) vše pro R,G, B>0.018 (24) B 709 = 1, 099B 0,45 0, 099 a zárove jako funkci spektrálního rozložení intenzity I() (obr. 9) X =I()x() d, Y =I()y() d,, (25) Z =I()z() d kde x, y, z jsou trichromatické initele popisující spektrální citlivost lidského oka. Funkci rozložení intenzity lze pitom vyjádit, napíklad s pomocí (7), jako I() = E()R(), (26) kde E(λ) je funkce spektrální hustoty svtelného zdroje a R(λ) je reflektance soustavy pro danou vlnovou délku. Zavedeme-li dále relativní barevné souadnice x = X, (27) X + Y + Z, y = Y X + Y + Z, z = Z X + Y + Z, kde x + y + z = 1 mžeme barvu v souladu se schématem na obr. 10 popisovat také jako kombinaci dvou barvonosných složek (x a y) a jedné jasové složky (obvykle Y) [19]. 16
17 Porovnávání barev v psychometrických barevných systémech Barva je vizuálním vjemem produkovaným specifickou spektrální odezvou (SPD, spectral power distribution) sítnice. Subjektivní popis barvy je možný v termínech jako jas (vjem kterým posuzujeme barvy jako svtlé i tmavé), odstín (subjektivní poloha barvy ve spektru) a barevnost (subjektivní množství barvy). Toto hodnocení je možné srovnáním s etalonem doplnit objektivními termíny jako svtlost (jas oproti referenní bílé) a sytost (saturace), neboli vzdálenost od neutrální bílé (obr. 11b). Roku 1905 byl Albertem Munsellem pro poteby textilního prmyslu na tomto principu vytvoen barevný vzorník seazující subjektivní barvy podle jejich spektrální polohy do skupin uspoádaných kolem osy V, reprezentující škálu od erné do bílé. Z tohoto schématu byly pozdji odvozeny spektrální barevné modely (obr. 12) o barvonosných složkách H (Hue, spektrální azimut barvy ), S (Saturation, sytost-istota barvy, také vzdálenost od osy) a jasové složce v (Value, hodnota), respektive L (Luminosity, jas - podobná definice jako V) nebo I (Intensity - celková intenzita) [18, 19]. Obr. 12 Symbolické zobrazení systému HSV a svislý radiální ez kuželem HSV. Pro transformaci mezi systémy RGB a HSV je možné použít vztahy: kde: = Max Min Max = max(r, G, B) Min = min(r, G, B) R, G, B < 0, 1 >. H = (60H + 360) mod 360, S =/Max pro > 0, jinak S = 0, (28) V = Max, piemž pro = 0 H = 0 R = Max H = G B G = Max H = 2 + B R B = max H = 4 + R G 17
18 Barevné systémy typu HSV, založené na lineární transformaci prmrovaných energetických složek R, G a B, jsou snadno použitelné v zaízeních pro záznam a reprodukci barev pracujících na stejném principu. Pi pohledu na obr. 9 je však zejmé že charakteristika lidského oka vykazuje i vážné nelinearity, které ovlivují zpsob vnímání a porovnávání barev a komplikují objektivní hodnocení rozdíl v barv. Od ticátých let minulého století jsou proto zkoumány i alternativní barevné systémy (vycházející z oponentního schématu na obr. 10), které by svými souadnicemi vyjadovaly pímo psychometrické rozdíly barvy v daném míst barevného prostoru. Prvním takovým systémem byl LAB, definovaný Hunterem ve tyicátých letech a standardizovaný CIE v roce 1976 jako CIE 1976 L*a*b* (CIELAB) a jeho obdoba ve sférických souadnicích, CIE 1976 L*u*v* (CIELUV)[13]. Obr. 13 Barevná krychle RGB promítnutá do souadnic L*a*b*. Transformace mezi systémy XYZ (23, 24) a CIELAB je definována jako L = Y, respektive Y pro Y > 0, w Y w (29) L = 903 Y Y pro Y 0, , w Y w a = X X w 3 Y Y w, b = Z Z w 3 Y Y w, kde X w = 96.05, Y w = 100 a Z w = 118 jsou souadnice standardního iluminantu D65 (bílého svtla) [15] a L*, a* a b* jsou smluvní souadnice prostoru CIELAB. Dále se zavádjí doplkové souadnice pro barevnost (Chroma) a odstín (hue) umožující obdobnou spektrální klasifikaci barev jako v systému HSV (systém L * C * h ab ), jako C = a 2 + b 2, h ab = arctg(b /a ). Systém CIELAB je však unikátní zejména svou definicí pro mení rozdílu libovolných dvou barev jako jejich pímé vzdálenosti v prostoru L*a*b*[14]: (30) E = L 2 +a 2 +b 2. (31) 18
19 Z kolorimetrických výzkum [20] provádných bhem 80. a 90. let na rozsáhlých vzorcích vyplynulo zjištní, že standardní systém CIELAB obsahuje drobné odchylky od ideálního piblížení ke schopnostem lidského oka, zejména v oblasti tmavších a více saturovaných indigových a ervených barev (obr. 14) a další výzkum se proto zamuje na zpesování popisu ideálního psychometrického systému a na definici numerické formule pro pesné urování rozdíl mezi barvami (color difference formula). Obr. 14 Odchylky ve vnímání psychometrického odstínu a odstínu v CIELABu [18]. Jedním z upesnní je empirická formule CMC(l:c), umožující lepší rozlišení malých barevných rozdíl, než pomocí elementární formule (31): CMC(l : c) = E 2 S l l + C c S 2 c + H Sh 0, L kde S l = pro L>16, jinak S, 1 + 0, 01765L l = 0, 511 0, 0638C S c =, 1 + 0, 0131C S h = S c (ft f), a kde L, C a h jsou stední hodnoty L 1,2, C 1,2 a h 1,2, a f = C 4 (C ), T = 0, , 4 cos(h + 0, 35) pro h164, 345, jinak T = 0, , 2 cos(h + 168). 2, (32) Nejmenší vizuáln rozeznatelný barevný rozdíl je pak definován jako CMC(1:1) = 1 [20]. 19
20 Modifikací formule CMC(l:c) je barevná diferenní formule BFD(l:c), vycházející z rozsáhlých experimentálních mení Lua a Rigga [20], korigující nejen polohu (obr.14), ale i orientaci elipsoid ohraniujících prostory s danou maximální velikostí vnímaného barevného rozdílu od referenní barvy (obr. 15). Obr. 15 Srovnání experimentálních elipsoid stejného rozdílu barvy v BFD a CMC [20]. Barevná diferenní formule BFD (l:c) je opt empiricky definována jako BFD(l : c) = kde D C = L(BFD) l 2 + C cdc 2 + ( H D H ) 2 + R T C D c 0, 035C 1 + 0, 00365C + 0, 521, D H = D c (GT + 2 G), T = 0, , 055 cos(h 254 o ) 0, 040 cos(2h 136 o ) + 0, 070 cos(3h 32 o ) + 0, 049 cos(4h o ) 0, 015 cos(5h 103 o ), H D H, (33) G = C 4 C , R T = R H R C, R C = C 6 C , R H = 0, 260 cos(h 308 o ) 0, 379 cos(2h 160 o ) 0, 636 cos(3h o ) + 0, 226 cos(4h o ) + (0, 194 cos 5h o ) a L(BFD) = 54, 6 log(y + 1, 5) 9, 6. 20
21 3. Cíle disertaní práce Cílem disertaní práce je návrh metodiky pro barevné vidní, kombinující interferometrii v bílém svtle s kolorimetrickými metodami interpretace barev a specializované pro studium tenkých vrstev maziva. Disertaní práce se v teoretické ásti zamí na možnosti kolorimetrické analýzy chromatických interferogram a na výbr optimální metody identifikace interferenních barev se srovnávacím etalonem ve form numerického modelu. Experimentální ást práce se soustedí na provedení test na optickém tribometru [21]. Obr. 16 Schéma funkce interferenního tribometru na principu kulika-disk. Experimentální aparatura (obr. 16) sestává ze tí základních ástí: simulátoru, mikroskopového zobrazovacího systému a ídící a vyhodnocovací jednotky. Princip simulátoru vychází z koncepce navržené R. Goharem [22]. Tenký mazací film je vytváen ve styku mezi rotujícím sklenným kotouem a otáející se ocelovou kulikou, piemž osy rotace obou tecích povrch jsou navzájem kolmé. Horní strana kotoue je pokryta protiodrazovou vrstvou, spodní pak odraznou vrstvou chrómu a pípadn distanní mezivrstvou oxidu kemiitého (Spacer Layer) o tloušce cca 200 nm [23, 24]. Kontakt je zatžován pes sklenný kotou zavšený spolu s pohyblivým závažím na dvojzvratné páce. Oba tecí povrchy mohou být nezávisle pohánny, teplotní stabilita tribologické soustavy je zajištna tepelnou izolací komory zaízení a užitím uzaveného vyhívacího okruhu. Mikroskopový zobrazovací systém je založen na prmyslovém mikroskopu Nikon Optiphot 150, který je doplnn sekundárním dliem svazku, zdrojem bílého svtla o vysoké intenzit a volitelným monochromatickým nebo dichromatickým filtrem. Sekundární dli svazku umožuje souasné snímání chromatických interferogram jak pomocí barevné televizní kamery, tak i vláknovým spektrometrem. 21
22 Oba pístroje jsou synchronizovány s pohybem kotoue, takže všechna mení jsou provádna na stejném míst. ídící a vyhodnocovací jednotka sestává z osobního poítae vybaveného pro obousmrnou komunikaci jak se simulátorem, tak s kamerou a spektrometrem. Hlavním vstupem do tohoto systému jsou barevn snímané interferogramy proužk stejného chromatického ádu. Jak vyplývá z pedchozí kapitoly, je k popisu interferenní barvy možné použít bu její spektrální distribuní funkci a nebo kolorimetrický aparát na bázi trojice souadnic RGB nebo CIELAB (obr. 17). Bžn dosahovaný dynamický rozsah až 14 bit pi osmibitovém RGB záznamu pitom naznauje možnost rozlišení až 0,1 nm [25] x 200 x 400 x 350 x 550 x 150 x 700 x 600 x 650 x 250 x 450 x 500 x 50 x x 200 b*=0-12 x 400 x 350 x 550 x 700x 150 x 50 x 500 x 250 x 650 x 600 x x a*= Obr. 17 Typické barvy odpovídající hodnotám spektrální distribuní funkce v závislosti na rostoucí tloušce vrstvy, zobrazené v kolorimetrických souadnicích L*a*b*. Úkolem vyvíjeného systému barevného vidní bude zejména: Získání a zpracování dat potebných pro adaptivní kalibraci na aktuální optické vlastnosti zkoumaného objektu za použití monochromatické interferometrie. Synchronní záznam obrazových a stavových informací v reálném ase do databáze, umožující pozdjší rekonstrukci prbhu mení. Schopnost v reálném ase i na záznamu provádt plošnou kolorimetrickou analýzu snímk a porovnáváním s díve získanými kalibraními parametry identifikovat a rekonstruovat tloušku vrstvy zkoumaného maziva. V závru experimentální ásti disertaní práce bude provedeno srovnání možností pedstavené metody barevného vidní a ostatních technik na jednom referenním objektu. 22
23 4. Závr Pro poteby mení tloušky tenkých vrstev byla navržena optická experimentální metoda kombinující interferometrii v monochromatickém a bílém svtle s kolorimetrickou interpretací interferenních barev. Od tohoto pístupu je oekáváno dosažení penosti pod 1 nm v pracovním rozsahu nm s vysokou spolehlivostí a schopnost souvislého mapování ploch v reálném ase. Experimentální aplikací je vytvoení poítaem ízeného systému barevného vidní, optimalizovaného pro mapování tloušky tenkých mazacích film v tribometru na principu kulika-prhledný disk. Hlavní pínosy disertaní práce budou spoívat jednak v definování spolehlivých algoritm pro optimalizovanou identifikaci interferenních barev s tlouštkou tenké vrstvy na které vznikly, a dále v dokonení pokroilého poítaového systému pro automatizovanou analýzu barevných interferogram, jakožto podklad pro návazné studium dynamických tribologických jev. Podstatná ást výsledk pedstaveného výzkumu v oblasti aplikované poítaové diferenní kolorimetrie již byla uveejnna v publikacích [7], [21], [25]-[27]. Experimentální ást prací nadále probíhá v laboratoích Ústavu fyzikálního inženýrství Vysokého uení technického v Brn. 23
24 Literatura [1] REYNOLDS, O.: On the Theory of Lubrication and its Application to Mr. Beauchamp Tower's Experiments, including an Experimental Determination of the Viscosity of O1ive Oil. Philosophical Transactions of the Royal Society of London, 177, 1886, s [2] K UPKA, I.-HARTL, M..-ERMÁK, J.-LIŠKA M.: Elastohydrodynamic Lubricant Film Shape - Comparison between Experimental and Theoretical Results. In: Tribology for Energy Conservation (Proceedings of the 24th Leeds-Lyon Symposium on Tribology). Amsterdam, Elsevier Science B. V. 1998, s [3] KIRK, M. T.: Hydrodynamic Lubrication of 'Perspex'. Nature, 194, 1962, s [4] GOHAR, R-CAMERON, A: Optical Measurement of Oil Film Thickness under Elastohydrodynamic Lubrication. Nature, 200, 1963, s [5] JOHNSTON, G. J.-WAYTE, R-SPIKES, H. A: The Measurement and Study of Very Thin Lubricant Films in Concentrated Contacts. Tribology Transactions, 34,1991, s [6] GUSTAFSSON, L.-HÖGLUND, E.-MARKLUND, O.: Measuring Lubricant Film Thickness with Image Analysis. Proceeding Institution of Mechanical Engineers, Part J: Journal of Engineering Tribology, 208, 1994, s [7] POLIŠUK, R.: Poítaová analýza chromatických interferogram. Diplomová práce. FSI VUT, Brno [8] VAŠÍEK, A.: Mení a vytváení tenkých vrstev v optice. Praha, Nakladatelství SAV [9] FRANÇON, M.: Optical Interferometry. New York and London, Academic Press [10] TOLANSKY, S.: Multiple Beam Interferometry, Oxford [11] PLISKIN, W. A.: Nondestructive Optical Methods for Thin-Film Thickness Measurements, New York, Plenum [12] TADMOR, R.-CHEN, N.-ISRAELACHVILI, J. N.: Thickness and refractive index measurements using multiple beam interference fringes (FECO). In: Journal of Colloid and Interface Science 264, Elsevier Science B. V. 2003, s [13] ANGHEL, V.-CANN, P. M.-SPIKES, H. A: Direct Measurement of Boundary Lubricating Films. In: Elastohydrodynamics - '96 (Proceedings of the 23rd Leeds-Lyon Symposium on Tribology). Amsterdam, Elsevier Science B. V. 1997, s [14] BOUMA, P. J.: Physical Aspects of Colour. London and Basingstoke, Macmillan and Co LTD [15] CIE Publication No.15. Paris, Bureau Central De La CIE [16] BILLMEYER, F. W.: Principles of Colour technology. New York,John Wiley & Sons 1981, s [17] FRASER, B.-Murphy, C.-Bunting, F.: Color Management, Berkeley, Peachpit Press
25 [18] Schwartz, M.W.-Cowan, B.W.-Beatty, J.C.: An Experimental Comparison of RGB, YIQ, LAB, HSV and opponent color Models. ACM Trans.Graph. 6(2), (1987). [19] SKALA, V.: Svtlo, barvy a barevné systémy v poítaové grafice, ACADEMIA Praha [20] LUO, M.R.-Rigg., B.: BFD(l:c) Colour Difference Formula, New York, JSDC Vol.103, [21] HARTL, M.-K UPKA, I.,-POLIŠUK R-LIŠKA M.: An Automatic System for Real-Time Evaluation of EHD Film Thickness and Shape Based on the Colorimetric Interferometry. Tribology Transactions, 42, 1999, s [22] GOHAR, R.: A Ball-Plate Machine for Measuring Elastohydrodynamic Oil Films. Proceedings of the Institution of Mechanical Engineers, Part 3G, 182, , s [23] WESTLAKE, F. J.-CAMERON, A: A Study of Ultra-Thin Lubricant Films Using an Optical Technique. Proceedings of the Institution of Mechanical Engineers, Part 3G, 182, , s [24] CANN, P. M.-SPIKES, H. A-HUTCHINSON, J.: The Development of a Spacer Layer Imaging Method (SUM) for Mapping Elastohydrodynamic Contacts. Tribology Transactions, 39, 1996, s [25] HARTL, M.-K UPKA, I.-POLIŠUK R-LIŠKA, M.-MOLIMARD J.-QUERRY M.-VERGNE P.: Thin Film Colorimetric Interferometry. Tribology Transactions, 44, 2001, s [26] HARTL, M.-K UPKA, I.-POLIŠUK R-LIŠKA M.: Computer-Aided Chromatic Interferometry. Computer & Graphics, 22, 1998, s [27] HARTL, M.-MOLIMARD J.-K UPKA, I.-VERGNE P.-QUERRY, M.-POLIŠUK R.- LIŠKA, M.: Thin Film Lubrication Study by Colorimetric Interferometry. In: Thinning Films and Tribological Interface Conservation (Proceedings of the 26th Leeds-Lyon Symposium on Tribology). Amsterdam, Elsevier Science B. V. 2000, s
26 Pehled publikaní a grantové innosti EŠITEL Projekty ministerstva školství, mládeže a tlovýchovy eské republiky 1998 Aktivní úast na mezinárodní konferenci Nordtrib 98 (PG98297) SPOLUEŠITEL Granty Grantové agentury eské republiky Experimentální studium dynamických jev v mazacích filmech kolorimetrickou interferometrií (. 101/00/0155) Vdecké centrum nanotechnologií a povrchového inženýrství (. 101/97/K009) Studium únavového poškození elastohydrodynamicky mazaných tecích povrch narušených vtiskem cizí ástice (. 101/03/0525) Projekty ministerstva školství, mládeže a tlovýchovy eské republiky 1999 Presentace výsledk výzkumu na mezinárodní tribologické konferenci 26th Leeds-Lyon Symposium on Tribology (. PG 99078) Spolený výzkum elastohydrodynamického mazání pi neustálených provozních podmínkách (ME607) Spolený výzkum smíšeného mazání reálných povrch (ME631) Progresivní a nanostrukturní materiály (výzkumný zámr. J22/98: ) 26
27 TVRÍ A PUBLIKANÍ INNOST NA MEZINÁRODNÍM FÓRU P vodní lánky v mezinárodních vdeckých asopisech [1] HARTL, M.-K UPKA, I.-POLIŠUK, R.-LIŠKA, M.-MOLIMARD, J.-QUERRY, M.-VERGNE, P.: Thin Film Colorimetric Interferometry. Tribology Transactions, 44, duben 2001,. 2, s [2] K UPKA, I.-HARTL, M.-POLIŠUK, R.-LIŠKA, M.: An Experimental Study of Elastohydro-dynamic Central and Minimum Film Thicknesses for Various Material Parameters. Lubrication Science, 12, kvten 2000,. 3, s [3] K UPKA, I.-HARTL, M.-POLIŠUK, R.-ERMÁK, J.-LIŠKA, M.: Experimental Evaluation of EHD Film Shape and Its Comparison With Numerical Solution. Journal of Tribology - Transactions of the ASME (the American Society of Mechanical Engineering), 122, íjen 2000,. 4, s [4] K UPKA, I.-HARTL, M.-POLIŠUK, R.-LIŠKA, M.: Experimental Study of Central and Minimum Elastohydrodynamic Film Thickness by Colorimetric Interferometry Technique. Tribology Transactions, 43, íjen 2000,. 4, s [5] HARTL, M.-K UPKA, I.-POLIŠUK, R.-LIŠKA, M.: An Automatic System for Real-Time Evaluation of EHD Film Thickness and Shape Based on the Colorimetric Interferometry. Tribology Transactions, 42, duben 1999,. 2, s [6] HARTL, M.-K UPKA, I.-POLIŠUK, R.-LIŠKA, M.: Computer-Aided Chromatic Inter-ferometry. Computer & Graphics, 22, bezen-erven 1998,. 2-3, s P vodní píspvky do mezinárodních vdeckých knižních publikací [1] K UPKA, I.-HARTL, M.-POLIŠUK, R.-LIŠKA, M.: Experimental Study of Central and Minimum Film Thickness in Eladstohydrodynamic Elliptic Contacts. In: DOWSON, D.: Tribology Research: From Model Experiment to Industrial Problem. Tribology Series 39. Amsterdam, Elsevier Science B. V. 2001, s [2] HARTL, M.-MOLIMARD, J.-K UPKA, I.-VERGNE, P.-QUERRY, M.-POLIŠUK, R.-LIŠKA, M.: Thin Film Lubrication Study by Colorimetric Interferometry. In: DOWSON, D.: Thinning Films and Tribological Interface. Tribology Series 38. Amsterdam, Elsevier Science B. V. 2000, s
28 P vodní píspvky na mezinárodních vdeckých konferencích publikované ve svtovém jazyku ve sborníku [1] K UPKA, I.-HARTL, M.-POLIŠUK, R.-LIŠKA, M.: Experimental Study of Elastohydro-dynamic Lubrication by Colorimetric Interferometry. In: Proceedings of 4th International and 8th Annual Conference of Iranian Society of Mechanical Engineers. Teheran, Sharif University of Technology 2000, s [2] K UPKA, I.- HARTL, M.-POLIŠUK, R.-LIŠKA, M.: The Study of Dimple Phenomena in EHD Contacts. In: VII th International Symposium Intertribo 99 Proceeding. Bratislava, Slovak University of Technology 1999, s [3] HARTL, M.-K UPKA, I.-POLIŠUK, R.-LIŠKA, M.: Experimental Study of Elastohydro-dynamic Central and Minimum Film Thickness for Various Material Parameters. In: NORDTRIB '98: Proceeding of the 8 th International Conference on Tribology. Aarhus, Danish Technological Institute 1998, s [4] HARTL, M.-K UPKA, I.-POLIŠUK, R.-LIŠKA, M.: The Measurement and Study of Elasto-hydrodynamic Lubricant Films by Computer Processed Chromatic Interferograms. In: International Conference on Measurement - Measurement 97 Proceeding. Bratislava, Slovak Academy of Sciences 1998, s [5] HARTL, M.-K UPKA, I.-POLIŠUK, R.-LIŠKA, M.: Chromatic Interferogram Evaluation by Computer Differential Colorimetry. In: AIC Color 97 (Proceeding of the 8th Congress of the International Colour Association). Tokyo, Color Science Association of Japan 1997, s [6] HARTL, M.-K UPKA, I.-POLIŠUK, R.-LIŠKA, M.: Computer-Aided Evaluation of Chromatic Interferograms. In: Proceeding of the Fifth International Conference in Central Europe on Computer Graphics and Visualisation '97. Plze, University of West Bohemia 1997, s
Aplikace barevného vidění ve studiu elastohydrodynamického mazání
Ústav fyzikálního inženýrství Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně Aplikace barevného vidění ve studiu elastohydrodynamického mazání Ing. Radek Poliščuk 1/16 Cíle disertační práce
VíceStudium tenkých mazacích filmů spektroskopickou reflektrometrií
Studium tenkých mazacích filmů spektroskopickou reflektrometrií Pojednání ke státní doktorské zkoušce. ng. Vladimír Čudek Ústav konstruování Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně
VíceAplikace barevného vidění při studiu elastohydrodynamického mazání
Ústav fyzikálního inženýrství Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně Disertační práce na téma Aplikace barevného vidění při studiu elastohydrodynamického mazání Ing. Radek Poliščuk
VíceStudium tenkých mazacích filmů spektroskopickou reflektometrií
Studium tenkých mazacích filmů spektroskopickou reflektometrií Ing. Vladimír Čudek Ústav konstruování Odbor metodiky konstruování Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně OBSAH EHD mazání
VíceNumerická simulace elastohydrodynamicky mazaného kruhového kontaktu nehladkých povrchů
Numerická simulace elastohydrodynamicky mazaného kruhového kontaktu nehladkých povrchů Pojednání ke státní doktorské zkoušce Ing. Libor Urbanec VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta strojního inženýrství Ústav fyzikálního inženýrství
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta strojního inženýrství Ústav fyzikálního inženýrství Ing. Radek Poliščuk APLIKACE BAREVNÉHO VIDĚNÍ PŘI STUDIU ELASTOHYDRODYNAMICKÉHO MAZÁNÍ THE STUDY OF ELASTOHYDRODYNAMIC
VícePetr Šafařík 21,5. 99,1kPa 61% Astrofyzika Druhý Třetí
1 Petr Šafařík Astrofyzika Druhý Třetí 1,5 11 99,1kPa 61% Fyzikální praktika 11 Měření tloušt ky tenkých vrstev Tolanského metodou Průchod světla planparalelní deskou a hranolem Petr Šafařík 0. listopadu
VíceVÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ
VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ P. Novák, J. Novák Katedra fyziky, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze Abstrakt V práci je popsán výukový software pro
VíceTRIBOLOGIE. představení výzkumné skupiny. VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ v BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ
TRIBOLOGIE představení výzkumné skupiny VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ v BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ 3. 2. 2006 Osnova úvod experimentální zařízení měřicí metoda příklady řešených problémů - reologické
VíceFyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II
Fyzika II Marek Procházka Vlnová optika II Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení složek vlnění s různou
VíceGeometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem
Vnímání a měření barev světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem fyzikální charakteristika subjektivní vjem světelný tok subjektivní jas vlnová
VíceFakulta strojního inženýrství Ústav konstruování / Odbor metodiky konstruování
Vysoké učení technické v Brně Brno University of Technology Fakulta strojního inženýrství Ústav konstruování / Odbor metodiky konstruování Faculty of Mechanical Engineering Institute of Machine and Industrial
VícePočítače a grafika. Ing. Radek Poliščuk, Ph.D. Přednáška 4. z předmětu
Ústav automatizace a informatiky Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně Přednáška 4. z předmětu Počítače a grafika Ing. Radek Poliščuk, Ph.D. 1/19 Obsah přednášky Přednáška 4 Barvy
VíceAplikace spektroskopické reflektometrie při studiu elastohydrodynamického mazání
Aplikace spektroskopické reflektometrie při studiu elastohydrodynamického mazání Vladimír Čudek Ústav konstruování Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně Úvod Úvod Vlivem nedostatečného
VíceBarvy. Radek Fiala. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011
fialar@kma.zcu.cz Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011 Kde se berou barvy? Co je barva Světlo jako elmg. záření nemá barvu. Jednou z vlastností světla je tzv. spektrální rozdělení (Spectral Power Distribution,
VíceProblematika disertační práce a současný stav řešení
Problematika disertační práce a současný stav řešení Školitel: prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D. Everything should be made as simple as possible, but not one bit simpler. Albert Einstein 2/8 OBSAH Téma disertační
VíceExperimentální studium utváření mazacích filmů při reverzaci a rozběhu třecích povrchů
Experimentální studium utváření mazacích filmů při reverzaci a rozběhu třecích povrchů Experimental Study of Lubrication Films Formation During Start up and Reversal Motion of Rubbing Surfaces Ing. Petr
VíceVysoké učení technické v Brně Brno University of Technology
Vysoké učení technické v Brně Brno University of Technology Fakulta strojního inženýrství Ústav konstruování / Odbor metodiky konstruování Faculty of Mechanical Engineering Institute of Machine and Industrial
VíceStudium utváření elastohydrodynamických mazacích filmů u hypoidních převodů. Pojednání ke Státní doktorské zkoušce. M. Omasta
Studium utváření elastohydrodynamických mazacích filmů u hypoidních převodů M. Omasta Pojednání ke Státní doktorské zkoušce Institute of Machine and Industrial Design Faculty of Mechanical Engineering
VíceIng. Jan Buriánek. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Jan Buriánek, 2010
Ing. Jan Buriánek (ČVUT FIT) Barvy a barevné prostory I BI-MGA, 2010, Přednáška 3 1/32 Ing. Jan Buriánek Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v
VíceBarevné modely, práce s barvou. Martin Klíma
Barevné modely, práce s barvou Martin Klíma Proč je barva důležitá Důležitý vizuální atribut Různá zařízení, aplikace, média Monitor Tiskárna Video Televize Světlo a barvy Elektromagnetické vlnění Viditelná
VíceStudium smykově namáhaných elastohydrodynamických mazacích filmů za tranzientních podmínek
Studium smykově namáhaných elastohydrodynamických mazacích filmů za tranzientních podmínek Josef Frýza Školitel: prof. Ing. Ivan Křupka, Ph.D. Ústav konstruování Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně
VíceSvětlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V
Kapitola 2 Barvy, barvy, barvičky 2.1 Vnímání barev Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V něm se vyskytují všechny známé druhy záření, např. gama záření či infračervené
VíceIn-situ studium změny topografie třecích povrchů v elastohydrodynamickém kontaktu
In-situ studium změny topografie třecích povrchů v elastohydrodynamickém kontaktu Ing. Petr Šperka Školitel: prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D. Ústav konstruování Odbor konstruování strojů Fakulta strojního
VíceMATEMATICKÁ KARTOGRAFIE
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ MILOSLAV ŠVEC MATEMATICKÁ KARTOGRAFIE MODUL KARTOGRAFICKÁ ZKRESLENÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Matematická kartografie
VíceTRIBOLOGIE. představení výzkumné skupiny. VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ v BRNĚ
TRIBOLOGIE představení výzkumné skupiny VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ v BRNĚ 4. 3. 2009 Tým zaměstnanci doktorandi 4. rok 3. rok 2. rok ext. Projekty Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR ME905 2007-2011
VíceElastohydrodynamické mazání poddajných třecích povrchů
TRIBOLOGIE Duben 2008 Elastohydrodynamické mazání poddajných třecích povrchů Bc. Tomáš Kutílek Osnova prezentace Jednotlivé části práce a přednášky stručná historie, co je to EHD mazání (základní rozdělení
VíceObr. 1: Elektromagnetická vlna
svtla Svtlo Z teorie elektromagnetického pole již víte, že svtlo patí mezi elektromagnetická vlnní, a jako takové tedy má dv složky: elektrickou složku, kterou pedstavuje vektor intenzity elektrického
VíceOptika pro mikroskopii materiálů I
Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických
VíceStudium smykově namáhaných elastohydrodynamických mazacích filmů za tranzientních podmínek
Studium smykově namáhaných elastohydrodynamických mazacích filmů za tranzientních podmínek Josef Frýza Školitel: prof. Ing. Ivan Křupka, Ph.D. Ústav konstruování Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
VíceElastohydrodynamické mazání za podmínek hladovění
Elastohydrodynamické mazání za podmínek hladovění Ing. David Košťál Prof. Ivan Křupka Ústav konstruování Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Obhajoba disertační práce 3. 12. 2015 Úvod EHD režim mazání
VíceINVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Příklady použití tenkých vrstev Jaromír Křepelka
Příklady použití tenkých vrstev Jaromír Křepelka Příklad 01 Spočtěte odrazivost prostého rozhraní dvou izotropních homogenních materiálů s indexy lomu n 0 = 1 a n 1 = 1,52 v závislosti na úhlu dopadu pro
VíceODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika
ODRAZ A LOM SVĚTLA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika Odraz světla Vychází z Huygensova principu Zákon odrazu: Úhel odrazu vlnění je roven úhlu dopadu. Obvykle provádíme konstrukci pomocí
VíceSvětlo. Podstata světla. Elektromagnetické záření Korpuskulární charakter. Rychlost světla. Vlnová délka. Vlnění, foton. c = 1 079 252 848,8 km/h
Světlo Světlo Podstata světla Elektromagnetické záření Korpuskulární charakter Vlnění, foton Rychlost světla c = 1 079 252 848,8 km/h Vlnová délka Elektromagnetické spektrum Rádiové vlny Mikrovlny Infračervené
VíceOBECNÁ FYZIKA III (KMITY, VLNY, OPTIKA), FSI-TF-3
OBECNÁ FYZIKA III (KMITY, VLNY, OPTIKA), FSI-TF-3 GARANT PEDMTU: Prof. RNDr. Jií Petráek, Dr. (ÚFI) VYUUJÍCÍ PEDMTU: Prof. RNDr. Jií Petráek, Dr. (ÚFI), CSc., Mgr. Vlastimil Kápek, Ph.D. (ÚFI) JAZYK VÝUKY:
VíceElcometer 6075/1 SP 60
Elcometer 6075/1 SP 60 Jednoúhlový, runí spektrální fotometr pro kontrolu kvality Tento spektrofotometr poskytuje rychlé a precizní barevné informace o celé ad materiál od papíru, práškových a nátrových
VíceKonstrukce optického mikroviskozimetru
Ing. Jan Medlík, FSI VUT v Brně, Ústav konstruování Konstrukce optického mikroviskozimetru Školitel: prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D. VUT Brno, FSI 2009 Obsah Úvod Formulace problému Shrnutí současného stavu
VíceGamut. - souřadný systém, ve kterém udáváme barvy (CIE, CMYK,RGB )
Přežiju to? 1 Gamut CMYK,RGB ) - souřadný systém, ve kterém udáváme barvy (CIE, dosažitelná oblast barev v barevném prostoru Vyjadřuje Rozsah barevného snímání (rozlišitelné barvy) Barevnou reprodukci
VícePřednáška kurzu MPOV. Barevné modely
Přednáška kurzu MPOV Barevné modely Ing. P. Petyovský (email: petyovsky@feec.vutbr.cz), kancelář E512, tel. 1194, Integrovaný objekt - 1/11 - Barvy v počítačové grafice Barevné modely Aditivní modely RGB,
VíceBarevné systémy 1995-2015 Josef Pelikán CGG MFF UK Praha
Barevné systémy 1995-2015 Josef Pelikán CGG MFF UK Praha pepca@cgg.mff.cuni.cz http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca/ Colors 2015 Josef Pelikán, http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca 1 / 21 Rozklad spektrálních barev
VíceStanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost
VUT Brno Fakulta stavební Studentská vdecká a odborná innost Akademický rok 2005/2006 Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost Jméno a píjmení studenta : Roník, obor
VíceStudium přechodových p v mazacích ch filmech vysokorychlostní barevnou kamerou
Ing. Petr Svoboda, FSI VUT v Brně, Ústav konstruování Studium přechodových p jevů v mazacích ch filmech vysokorychlostní barevnou kamerou Školitel: Doc. Ing. Ivan Křupka, Ph.D. VUT Brno, FSI 2008 Obsah
VíceJednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla:
Optika Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla: Světlo je proud částic (I. Newton, 1704). Ale tento částicový model nebyl schopen
VíceKonstrukce optického mikroviskozimetru
Ing. Jan Medlík, FSI VUT v Brně, Ústav konstruování Konstrukce optického mikroviskozimetru Školitel: prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D. VUT Brno, FSI 2008 Obsah Úvod Shrnutí současného stavu Měření viskozity
VícePOČÍTAČOVÁ SIMULACE VLIVU CHYB PENTAGONÁLNÍHO HRANOLU NA PŘESNOST MĚŘENÍ V GEODÉZII. A.Mikš 1, V.Obr 2
POČÍTAČOVÁ SIMULACE VLIVU CHYB PENTAGONÁLNÍHO HRANOLU NA PŘESNOST MĚŘENÍ V GEODÉZII A.Mikš 1, V.Obr 1 Katedra fyziky, Fakulta stavební ČVUT, Praha Katedra vyšší geodézie, Fakulta stavební ČVUT, Praha Abstrakt:
VíceLaboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech
Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech Úkoly měření: 1. Odhad rozměrů mikro-objektů z informací uváděných výrobcem. 2. Záznam difrakčních obrazců (difraktogramů) vzniklých interakcí laserového
VíceNázev a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA
Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA
VíceSpektrometrické metody. Reflexní a fotoakustická spektroskopie
Spektrometrické metody Reflexní a fotoakustická spektroskopie odraz elektromagnetického záření - souvislost absorpce a reflexe Kubelka-Munk funkce fotoakustická spektroskopie Měření odrazivosti elmg záření
Více27. Vlnové vlastnosti svtla
7. Vlnové vlastnosti svtla Základní vlastnosti svtla Viditelné svtlo = elektromagnetické vlnní s vlnovými délkami 400 760 nm Pozn.: ultrafialové záení (neviditelné) 400nm (fialové) 760nm (ervené) infraervené
VíceSpráva obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema
Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.
VíceEXPERIMENTÁLNÍ STUDIUM CHOVÁNÍ MAZACÍCH FILMŮ KONTAMINOVANÝCH VODOU
EXPERIMENTÁLNÍ STUDIUM CHOVÁNÍ MAZACÍCH FILMŮ KONTAMINOVANÝCH VODOU Ing. Daniel Koutný Experimental study of lubrication films contaminated by water VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ v BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ
VíceOtázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu
Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce
VíceProfesorská přednáška. Doc. Ing. Martin Hartl, Ph.D.
VELMI TENKÉ ELASTOHYDRODYNAMICKÉ MAZACÍ FILMY Profesorská přednáška Doc. Ing. Martin Hartl, Ph.D. VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ 2006 Snad jednou, až se naplní čas, bude odhalení
VíceIng. Jaroslav Halva. UDS Fakturace
UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace
VíceSpektrální charakteristiky
Spektrální charakteristiky Cíl cvičení: Měření spektrálních charakteristik filtrů a zdrojů osvětlení 1 Teoretický úvod Interakcí elektromagnetického vlnění s libovolnou látkou vzniká optický jev, který
VíceKonstrukční varianty systému pro nekoherentní korelační zobrazení
Konstrukční varianty systému pro nekoherentní korelační zobrazení Technický seminář Centra digitální optiky Vedoucí balíčku (PB4): prof. RNDr. Radim Chmelík, Ph.D. Zpracoval: Petr Bouchal Řešitelské organizace:
VícePravdpodobnost výskytu náhodné veliiny na njakém intervalu urujeme na základ tchto vztah: f(x)
NÁHODNÁ VELIINA Náhodná veliina je veliina, jejíž hodnota je jednoznan urena výsledkem náhodného pokusu (je-li tento výsledek dán reálným íslem). Jde o reálnou funkci definovanou na základním prostoru
VíceSLEDOVÁNÍ HYDRATACE BETONU V ODLIŠNÉM PROST EDÍ METODOU IMPEDAN NÍ SPEKTROSKOPIE
SLEDOVÁNÍ HYDRATACE BETONU V ODLIŠNÉM PROSTEDÍ METODOU IMPEDANNÍ SPEKTROSKOPIE Miroslav Luák*, Ivo Kusák*, Luboš Pazdera*, Vlastimil Bílek** *Ústav fyziky, Fakulta stavební, Vysoké uení technické v Brn
Více27. Vlnové vlastnosti světla
27. Vlnové vlastnosti světla Základní vlastnosti světla (rychlost světla, šíření světla v různých prostředích, barva tělesa) Jevy potvrzující vlnovou povahu světla Ohyb a polarizace světla (ohyb světla
VíceViditelné elektromagnetické záření
Aj to bude masakr 1 Viditelné elektromagnetické záření Vlnová délka 1 až 1 000 000 000 nm Světlo se chová jako vlnění nebo proud fotonů (záleží na okolnostech) 2 Optické záření 1645 Korpuskulární teorie
VíceEXPERIMENTÁLNÍ STUDIUM TOKU MAZIVA V BODOVÉM KONTAKTU Kryštof Dočkal
EXPERIMENTÁLNÍ STUDIUM TOKU MAZIVA V BODOVÉM KONTAKTU Kryštof Dočkal INSTITUTE OF MACHINE AND INDUSTRIAL DESIGN Faculty of Mechanical Engineering BUT Brno Brno 28.06.2018 OBSAH ÚVOD DO PROBLEMATIKY SOUČASNÝ
VíceDistribuované sledování paprsku
Distribuované sledování paprsku 1996-2015 Josef Pelikán, CGG MFF UK Praha http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca/ pepca@cgg.mff.cuni.cz DistribRT 2015 Josef Pelikán, http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca 1 / 24 Distribuované
VíceFormování tloušťky filmu v elastohydrodynamicky mazaných poddajných kontaktech
Formování tloušťky filmu v elastohydrodynamicky mazaných poddajných kontaktech Jiří Křupka ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně V Brně, 23. 4. 2018 OBSAH Motivace pro řešení problému
VíceMěření malé deformace předmětu pomocí metody korelace. polí koherenční zrnitosti
Měření malé deformace předmětu pomocí metody korelace polí koherenční zrnitosti Pavel Horváth, Petr Šmíd, Ivana Vašková, Miroslav Hrabovský Koherenční zrnitost [1, 2] je velmi známý optický jev. Lze jej
VíceTECHNICKÉ VYSOKÉ UČENÍ BRNO. Optický. Formation DIPLOMOVÁ PRÁCE SUPERVISOR BRNO
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERINGG INSTITUTE OF DESIGN Optický tribometr pro studium mazacích
VíceVliv povrchových nerovností na utváření velmi tenkých mazacích filmů na hranici přechodu do smíšeného mazání
Vliv povrchových nerovností na utváření velmi tenkých mazacích filmů na hranici přechodu do smíšeného mazání Ing. Tomáš Zapletal Vedoucí práce: Ing. Petr Šperka, PhD. Ústav konstruování Fakulta strojního
VíceModifikace tření v kontaktu kola a kolejnice
Modifikace tření v kontaktu kola a kolejnice Radovan Galas Školitel: prof. Ing. Martin Hartl Ph.D. Školitel specialista: Ing. Milan Omasta Ph.D. Ústav konstruování Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně
VíceExperimentální studium chování mazacích filmů kontaminovaných vodou
Experimentální studium chování mazacích filmů kontaminovaných vodou Pojednání ke státní doktorské zkoušce Ing. Daniel Koutný VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ v BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ 27. 6. 2006 Experimentální
VíceGeometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem
Optické přístroje a soustav Geometrická optika převážně jsou založen na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fzikálním polem Důsledkem této t to interakce je: změna fzikáln lních vlastností
VíceSvětlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.
1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením
VíceStudium utváření elastohydrodynamických mazacích filmů u hypoidních převodů
Studium utváření elastohydrodynamických mazacích filmů u hypoidních převodů M. Omasta Prezentace k obhajobě doktorské dizertační práce 18. 11. 2013 Institute of Machine and Industrial Design Faculty of
VíceDISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE P I NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII
DISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE PI NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII Luboš PAZDERA *, Jaroslav SMUTNÝ **, Marta KOENSKÁ *, Libor TOPOLÁ *, Jan MARTÍNEK *, Miroslav LUÁK *, Ivo KUSÁK * Vysoké uení
VíceSvětlo x elmag. záření. základní principy
Světlo x elmag. záření základní principy Jak vzniká a co je to duha? Spektrum elmag. záření Viditelné 380 760 nm, UV 100 380 nm, IR 760 nm 1mm Spektrum elmag. záření Harmonická vlna Harmonická vlna E =
VíceHODNOCENÍ HLOUBKOVÝCH PROFILŮ MECHANICKÉHO CHOVÁNÍ POLYMERNÍCH MATERIÁLŮ POMOCÍ NANOINDENTACE
HODNOCENÍ HLOUBKOVÝCH PROFILŮ MECHANICKÉHO CHOVÁNÍ POLYMERNÍCH MATERIÁLŮ POMOCÍ NANOINDENTACE EVALUATION OF DEPTH PROFILE OF MECHANICAL BEHAVIOUR OF POLYMER MATERIALS BY NANOINDENTATION Marek Tengler,
VícePráce na počítači. Bc. Veronika Tomsová
Práce na počítači Bc. Veronika Tomsová Barvy Barvy v počítačové grafice I. nejčastější reprezentace barev: 1-bitová informace rozlišující černou a bílou barvu 0... bílá, 1... černá 8-bitové číslo určující
VíceŘešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium - 16 Studijní program Fyzika - všechny obory kromě Učitelství fyziky-matematiky pro střední školy, Varianta A Příklad 1 (5 bodů) Jak dlouho bude padat
VíceDigitální učební materiál
Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Digitální učební materiál CZ.1.07/1.5.00/3.080 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/ Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
Více23. Mechanické vlnní. Postupné vlnní:
3. Mechanické vlnní Mechanické vlnní je dj, pi které ástice pružného prostedí kitají kole svých rovnovážných poloh a tento kitavý pohyb se penáší postupuje) od jedné ástice k druhé vlnní že vzniknout pouze
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 1.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem
Více- Ideálně koherentním světelným svazkem se rozumí elektromagnetické vlnění o stejné frekvenci, stejném směru kmitání a stejné fázi.
P7: Optické metody - V klasické optice jsou interferenční a difrakční jevy popisovány prostřednictvím ideálně koherentních, ideálně nekoherentních, později také částečně koherentních světelných svazků
Vícefrekvence f (Hz) perioda T = 1/f (s)
1.) Periodický pohyb - každý pohyb, který se opakuje v pravidelných intervalech Poet Poet cykl cykl za za sekundu sekundu frekvence f (Hz) perioda T 1/f (s) Doba Doba trvání trvání jednoho jednoho cyklu
VíceE. Niklíková, J.Tille, P. Stránský Státní ústav pro kontrolu léiv Seminá SLP 4. 5.4.2012
1 2 Pístroje, materiály a inidla jsou jednou z kontrolovaných oblastí pi kontrolách úrovn správné laboratorní praxe, které provádí Státní ústav pro kontrolu léiv. Kontrolováno je jejich poizování, provoz,
VícePozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov
Pozorování Slunce s vysokým rozlišením Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Úvod Na Slunci se důležité děje odehrávají na malých prostorových škálách (desítky až stovky km). Granule mají typickou
VíceEXPERIMENTÁLNÍ STUDIUM UTVÁŘENÍ MAZACÍHO FILMU V SYNOVIÁLNÍM KLOUBU
EXPERIMENTÁLNÍ STUDIUM UTVÁŘENÍ MAZACÍHO FILMU V SYNOVIÁLNÍM KLOUBU Pavel Čípek, Ing. Školitel: doc. Ing. Martin Vrbka Ph.D. ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Brno, 21.11.2018
VíceHodnocení tribologických vlastností procesních kapalin
Hodnocení tribologických vlastností procesních kapalin Totka Bakalova 1, Petr Louda 1,2, Lukáš Voleský 1,2 1 Ing. Totka Bakalova, PhD., Technická univerzita v Liberci, Ústav pro nanomateriály, pokročilé
VícePřednáška kurzu BZVS. Barevné modely
Přednáška kurzu BZVS Barevné modely Ing. P. Petyovský (email: petyovsky@feec.vutbr.cz), kancelář SD3.152, tel. 6434, Technická 12, VUT v Brně - 1/16 - Barvy v počítačové grafice Barevné modely Aditivní
Vícesvětelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.
Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky, světeln telné vlastnosti látekl světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří
VíceNeživá příroda I. Optické vlastnosti minerálů
Neživá příroda I Optické vlastnosti minerálů 1 Charakter světla Světelný paprsek definuje: vlnová délka (λ): vzdálenost mezi následnými vrcholy vln, amplituda: výchylka na obě strany od rovnovážné polohy,
VíceTabulka I Měření tloušťky tenké vrstvy
Pracovní úkol 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte
VíceAditivní barevný model RGB pidává na erné stínítko svtla 3 barev a tak skládá veškeré barvy. Pi použití všech svtel souasn tak vytvoí bílou.
Model CMYK V praxi se nejastji používají 4 barvy inkoust a sice CMYK (Cyan Azurová, Magenta Purpurová, Yellow - Žlutá a Black - erná). ist teoreticky by staily inkousty ti (Cyan, Magenta a Yellow) ale
VíceIdentifikace kontaktní únavy metodou akustické emise na valivých ložiscích Zyková Lucie, VUT v Brně, FSI
Identifikace kontaktní únavy metodou akustické emise na valivých ložiscích Zyková Lucie, VUT v Brně, FSI II. ročník doktorského studia 00 ukončení studia na MZLÚ - Téma diplomové práce Odlišení stádií
VíceStanovení povrchových vlastností (barva, lesk) materiálů exponovaných za podmínek simulující vnější prostředí v QUV panelu
Stanovení povrchových vlastností (barva, lesk materiálů exponovaných za podmínek simulující vnější prostředí v QUV panelu Cíle práce: Cílem této práce je stanovení optických změn povrchu vzorků během dlouhodobých
VíceVlnové vlastnosti světla. Člověk a příroda Fyzika
Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická
VíceÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ ÚK
ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ ÚK Experimentální studium mazacích filmů při nestacionárních provozních podmínkách řešitelé: Ing. Martin Zimmerman Ing. Petr Svoboda obor: Konstrukční a procesní inženýrství předpoklád.
VíceMATEMATICKÁ KARTOGRAFIE
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BN FAKULTA STAVEBNÍ MILOSLAV ŠVEC MATEMATICKÁ KATOGAFIE MODUL 3 KATOGAFICKÉ ZOBAZENÍ STUDIJNÍ OPOY PO STUDIJNÍ POGAMY S KOMBINOVANOU FOMOU STUDIA Matematická kartografie Modul 3
VíceGrafické systémy. Obrázek 1. Znázornění elektromagnetického spektra.
1. 1.5 Světlo a vnímání barev Pro vnímání barev je nezbytné světlo. Viditelné světlo je elektromagnetické záření o vlnové délce 400 750 nm. Různé frekvence světla vidíme jako barvy, od červeného světla
VíceRadiometrie se zabývá objektivním a fotometrie subjektivním měřením světla.
12. Radiometrie a fotometrie 12.1. Základní optické schéma 12.2. Zdroj světla 12.3. Objekt a prostředí 12.4. Detektory světla 12.5. Radiometrie 12.6. Fotometrie 12.7. Oko 12.8. Měření barev 12. Radiometrie
VíceFyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky
Fyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky 1. Vysvětlete pojmy kulová a rovinná vlnoplocha. 2. Pomocí Hyugensova principu vysvětlete konstrukci tvaru vlnoplochy v libovolném budoucím
VíceM I K R O S K O P I E
Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066
Více