Zdravotní a sociální péče. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí O D V Ě T V O V Á S T U D I E Zdravotní a sociální péče Praha, 2015

2 Obsah 1. VYMEZENÍ ODVĚTVOVÉ SKUPINY EKONOMIKA A ZAMĚSTNANOST ODVĚTVÍ PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA PRODUKTIVITA PRÁCE PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ PROFESNÍ STRUKTURA, KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY A KVALIFIKACE PRACOVNÍ SÍLY VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ VÝVOJ DEMOGR. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU KVALIFIKAČNÍ PROFIL PRACOVNÍCH MÍST V ODVĚTVÍ SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ SHRNUTÍ

3 Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví. 1. Vymezení odvětvové skupiny Odvětvová skupina je vymezena jako CZ-NACE sekce K Zdravotní a sociální péče (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností). Tato sekce zahrnuje poskytování služeb zdravotní a sociální péče. Tyto činnosti sahají od lékařské péče v nemocnicích a jiných zařízeních přes ústavní péči s určitým podílem lékařské péče až po činnosti sociální péče bez lékařské péče. Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE Název Podíl 86 Zdravotní péče 69,9% 87 Pobytové služby sociální péče 21,3% 88 Ambulantní nebo terénní sociální služby 8,8% Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE Název Podíl 86 Zdravotní péče 84,1% 87 Pobytové služby sociální péče 11,7% 88 Ambulantní nebo terénní sociální služby 4,2% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů Vymezení hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 86 - Zdravotní péče (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje akutní nebo dlouhodobou zdravotní péči poskytovanou nemocnicemi, a to jak všeobecnými, tak specializovanými chirurgickými a psychiatrickými klinikami a odděleními nemocnic, léčebnami pro osoby závislé na návykových látkách, sanatorii, zařízeními preventivní medicíny, léčebnými a pečovatelskými ústavy, rehabilitačními středisky, nemocnicemi pro léčbu lepry a ostatními zdravotnickými zařízeními, která disponují ubytovacími možnostmi a která poskytují širokou paletu lékařské péče, ať už se jedná o diagnostiku, ošetření nebo léčbu. Tento oddíl dále zahrnuje konzultační a léčebné činnosti praktických lékařů, specializovaných lékařů a chirurgů. Patří sem také všeobecná a speciální zubní péče a čelistní ortopedie. Tento oddíl kromě toho zahrnuje všechny činnosti humánní medicíny, které nejsou vykonávány v nemocnicích nebo lékaři, ale příslušníky středního zdravotnického personálu, kteří mají právní kvalifikaci k ošetřování pacientů. CZ-NACE Oddíl 87 - Pobytové služby sociální péče (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje činnosti sociálních zařízení poskytujících klientům ubytování. Dále mohou nabízet ošetřovatelskou péči, dohled nebo jiné sociální služby. Samotná zařízení jsou nedílnou součástí těchto 3

4 služeb a péče, kterou mohou poskytovat, je často kombinací zdravotnické a sociální. Pod zdravotnickou péčí se rozumí především ošetřovatelství. CZ-NACE Oddíl 88 - Ambulantní nebo terénní sociální služby (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje celou řadu činností sociálních služeb. Nespadají sem ubytovací služby, s výjimkou přechodného ubytování. 4

5 2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví P r o d u k c e a p ř i d a n á h o d n o t a Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 182 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Hodnota produkce je relativně stabilní v čase. Od roku 2005 lze pozorovat mírný nárůst do roku 2011, kdy se produkce dostala na hodnotu 186 mld. Kč. V porovnání s rokem 2005 tedy v roce 2013 došlo v tomto odvětví k mírnému nárůstu produkce o cca 1 %. Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) Zdravotní a sociální péče (NACE 86-88) Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat National Accounts Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) od roku 2005 stabilně klesá. V porovnání s rokem 2005 jde o 18% pokles. Tento vývoj ovšem není typický pro většinu srovnávaných zemí EU, kde hrubá přidaná hodnota v čase většinou roste (s výjimkou Slovinska). V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Je to patrné zejména z hodnoty pro Německo ve srovnání s ČR, které jsou více jak padesátinásobné. Z přibližně srovnatelných zemí s ČR vykazuje obdobné hodnoty Maďarsko, vyšší hodnoty vykazuje Rakousko, naopak výrazně nižší Slovinsko nebo Slovensko. 5

6 Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko Zdroj: Eurostat National Accounts Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 4,1 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice od roku 2005 vzrostla, i když byl mezi roky 2005 a 2008 zaznamenán mírný pokles. Celkově je váha odvětví v ekonomice nižší než v průměru zemí EU 25 (v roce 2013 činila 7,4 %). Výrazně vyšší váhu v ekonomice má odvětví v Německu, Rakousku nebo Slovinsku, naopak v ostatních nových zemích EU má odvětví váhu srovnatelnou (Maďarsko, Polsko) nebo nižší (Slovensko). Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 8,0% 7,0% 6,0% 5,0% 4,0% 3,0% 2,0% ,0% 0,0% Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko EU25 Zdroj: Eurostat National Accounts 6

7 2. 2. P r o d u k t i v i t a p r á c e Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) více než 17 tisíc EUR. Produktivita práce byla o něco nižší než v Maďarsku (14 tisíc), Slovensku (14 tisíc) a Polsku (16 tisíc), ale nižší než ve Slovinsku (31 tisíc). Odstup produktivity práce odvětví v ČR od hodnot v Německu a zejména Rakousku je pak násobný (dvou, resp. až téměř třínásobný). Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) ČR Německo Madarsko Polsko Rakousko Slovinsko Slovensko Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Zdroj: Eurostat National Accounts Vývoj v čase ukazuje trendový pokles produktivity práce v tomto odvětví od roku Zatímco v roce 2008 činila hodnota hrubé přidané hodnoty na pracovníka téměř 10 tisíc EUR, v roce 2013 to bylo už jen 9,2 tisíc EUR (stálé ceny). 7

8 Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) Zdroj: Eurostat National Accounts P r o p o j e n o s t s o s t a t n í m i o d v ě t v í m i Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou (hrubou) přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytují, zejména Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl, dále Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a Stavebnictví. V určité míře vstupy poskytují také další odvětví. Všechny tyto vstupy tvoří 39 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 2 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 2 %. To znamená, že se u nás většina odvětvové produkce vyrobí a mnohem méně doveze. Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010) Vstupy do odvětví (z vlastního a jiných odvětví) Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Zdroje odvětví 29,9% Celkem (v miliardách Kč) 250,5 8,9% Vstupy z odvětví 39,4% 8,0% Přidaná hodnota odvětví 58,6% Stavebnictví 5,8% Dovoz do odvětví 2,0% Ostatní odvětví 47,4% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití 8

9 Produkce analyzovaného odvětví slouží z pouhých 4 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, odvětví Veřejná správa a obrana a z přibližně třetiny ostatní odvětví. Více než 12 % produkce je spotřebována přímo domácnostmi, ale většinu spotřeby tvoří vládními a neziskové instituce (jedná se o převážně veřejné zdravotnictví). Téměř 5 % produkce je vyvezeno do zahraničí a ani ne 1 % slouží k akumulaci kapitálu. To znamená, že nejvíce produkce se upotřebí na domácím trhu. Užití odvětví a mezispotřeba (2010) Užití odvětví Mezispotřeba Mezispotřeba všech odvětví 4,1% Vlastní odvětví 41,4% Spotřeba domácností 12,3% Spotřeba vládních a neziskových institucí Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob 78,4% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 12,8% 8,5% 0,4% Veřejná správa a obrana 4,2% Vývoz z odvětví 4,8% Ostatní odvětví 33,1% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití P ř e s h r a n i č n í t o k y p r o d u k c e Odvětví neprodukuje typickou mezinárodně obchodovatelnou produkci. Veřejné služby produkované odvětvím téměř nejsou poskytovány přes hranice a neexistuje k nim ani podrobná statistika T e c h n o l o g i c k á ú r o v e ň, v ý z k u m a v ý v o j a i n o v a c e Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Další pohled na technologickou a inovační úroveň poskytuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Podstatné pro chápání těchto indikátorů ovšem je, že produkce analyzovaného odvětví je téměř zcela určena pro domácí trh a ze své podstaty se nestřetává s produkcí stejných odvětví z jiných zemí, které mají své trhy obdobně uzavřené. Produkce služeb v odvětví tedy není ovlivněna zahraničními poskytovateli služeb a ani na zaměstnanost v odvětví nemá poskytování služeb v zahraničí prakticky žádný vliv. Z tohoto důvodu nejsou pro odvětví Zdravotní a sociální péče tato srovnání uváděna T y p o l o g i e e k o n o m i k y o d v ě t v í Zdravotní a sociální péče je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně středně velké odvětví (podle podílu na HPH) s relativně nízkou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví jsou veřejné služby určené pro domácí trh. 9

10 Typologie ekonomiky odvětví Odvětví Převládající povaha produkce Velikost odvětví v rámci ČR Výkonnost odvětví v rámci ČR Otevřenost odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov Komerční zboží Malá Nízká Nízká Nadprůměrná Těžební průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Nízká Podprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Komerční zboží Malá Nízká Vysoká Průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků Komerční zboží Středně velká Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba strojů a zařízení Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba dopravních prostředků Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Průměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Komerční zboží Středně velká Vysoká Nízká Průměrná Mezinárodní konkurenceschopnost Stavebnictví Komerční služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Komerční služby Velká Středně vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Doprava, skladování a poštovní činnosti Komerční služby Středně velká Nízká Vysoká Průměrná Ubytování, stravování a pohostinství Komerční služby Malá Nízká Vysoká Podprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti Komerční služby Malá Středně vysoká Vysoká Průměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti Komerční služby Středně velká Vysoká Nízká Podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví Komerční služby Středně velká Vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Komerční služby Velká Vysoká Nízká Podprůměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Veřejná správa a obrana Veřejné služby Středně velká Středně vysoká Není/ velmi nízká Není relevantní Vzdělávání Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Zdravotní a sociální péče Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 10

11 2. 7. K l í č o v é f a k t o r y v ý v o j e a p e r s p e k t i v y o d v ě t v í Legislativní rámec Zahrnuje velké spektrum zákonných úprav v oblastech, jako jsou zdravotní služby (např. zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), pracovníci ve zdravotnictví (např. zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, nebo zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních)), zdravotní pojišťovny (zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, nebo zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, nebo zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších pojišťovnách), zdravotnické prostředky (zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů), léčiva (zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů), návykové látky (zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů; zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů), ochrana veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů), lázeňství (zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)) a zdravotnická statistika Trendy vývoje a perspektivy odvětví Zdravotnictví: integrální pohled na postavení vlivu zdravotnictví na zdraví populace v souvislosti s obdobným vlivem životního prostředí a podstatnějším vlivem životního stylu a genetických faktorů bude nabývat na důležitosti na jedné straně v celé veřejné politice, v níž se posílí míra posuzování vlivu důležitých politických rozhodnutí na zdravotní dopady ve více faktorovém posouzení, na druhé straně se posílí míra preventivního působení. To vše odráží akceptovaný dopad zdraví obyvatelstva na stav ekonomiky. Náklady na zdravotní péči jsou tedy významným vkladem pro podporu hospodářství. Zároveň však je nutné hledat rovnováhu mezi podporou kvalitní zdravotní péče a mezi podporou zdravého životního stylu a motivací k němu. Ke stálým problémům se řadí kouření, avšak cestou není pouze bojovat proti rakovině plic či dalším onemocněním souvisejícím se vdechováním škodlivin z cigaret, v první řadě je potřeba osvětou bojovat proti kouření samotnému. Nestačí se pouze zaměřovat na investice do zdravotní péče, ale úměrně podporovat širokospektrální osvětu. Rakovina, srdeční nemoci, vysoký tlak nebo cukrovka jsou nejčastějšími onemocněními, která lidi v zemích rozvinutého světa vylučují z pracovního trhu. Lékaři samotní jsou motivováni, aby podporovali preventivní prohlídky svých pacientů. Významnou úlohu by zde měl sehrát rozvoj primární péče a posilování její preventivní role, a v souvislosti se stárnutím populace posílením komunitní role také o její sociální rozměr. Zkvalitňování zdravotnictví ve vyspělém světě budou ve vyšší míře dále napomáhat nové technologie. Zdravotní péče se bude zkvalitňovat díky zavádění elektronických zdravotních karet či stále častějšímu využívání mobilní zdravotnické elektroniky. Nepřetržitý sběr údajů o zdravotním stavu pacienta a možnost jejich sdílení s ošetřujícím lékařem budou v mnohem masovější míře nejen přispívat k rychlejšímu odhalení případné nemoci, ale také fungovat jako účinná prevence. V mnohem vyšší míře se posílí ne léčení nemocí, ale na základě diagnostiky předcházení nebo léčení průvodních příznaků nemocí, které by se rozvinout s vysokou pravděpodobností mohly. Bio-konektivita umožní také zkracovat dobu pobytu v nemocnici se skutečnou kvalitní náhradou monitorování stavu v domácím ošetřování. Úpravy tak nastanou v managementu a architektuře celého systému zdravotní péče s pochopitelnými důsledky na kvalifikaci celého spektra zdravotnického personálu. 11

12 Počet zaměstnaných (v tisících) Sociální péče: faktor stárnutí bude provázet posilování tohoto sektoru v rámci objemu poskytovaných sociálních služeb. Technologická ovlivnění se projeví na jedné straně v oblastech jako je diagnostika, na druhé straně v oblasti podpory v rámci poskytovaných služeb, které může do jisté míry krýt nárůst potřeby lidských zdrojů v této oblasti, tj. v takových oblastech jako informační a komunikační technologie, lékařské přístroje, léky, zdravotní pomůcky apod. V dlouhodobější perspektivě je možné očekávat, že se posílí takové prvky životního stylu jednotlivců, rodin a komunit, která budou představovat vytváření prostředí pro individuální zajištění formální péče. Součástí takového trendu je rostoucí celková hladina příjmů a možnosti jednotlivců volit takovou formu, která je co nejlepší a zároveň možná. S růstem objemu zajišťovaných služeb bude nutné hledat dynamickou rovnováhu mezi množstvím prostředků v systému z rozpočtových zdrojů a zdrojů jednotlivců. V procesech nastavení podmínek pro poskytování služeb sociální péče tak budou hrát podstatnou roli využitelné prostředky státního rozpočtu, míra liberalizace celého systému a podmínky plateb z veřejných zdrojů v zařízeních nebo variantách služeb zajišťovaných soukromými subjekty V ý v o j z a m ě s t n a n o s t i d o r o k u a p r o j e k c e d o r o k u Počet zaměstnaných osob v odvětví Zdravotní a sociální péče od roku 2000 až na menší výkyvy stabilně roste. V roce 2013 bylo v tomto odvětví zaměstnáno 354 tisíc osob, oproti roku 2000 tedy došlo k téměř 24% nárůstu. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že se v odvětví Zdravotní a sociální péče bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni 377 tisíc zaměstnaných osob. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude nadále růst. Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Zdravotní a sociální péče České republice Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ V souladu s růstem počtu pracovníků rostl i podíl, který odvětví Zdravotní a sociální péče zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice. V roce 2000 byl tento podíl 5,3 %, což ze Zdravotní a sociální péče činilo šesté největší odvětví v ekonomice České republiky. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v odvětví 7 % celkové zaměstnanosti a Zdravotní a sociální péče se posunulo na pozici třetího největšího odvětví. 12

13 Dánsko Nizozemí Finsko Švédsko Francie Belgie Spojené Království Irsko Německo Lucembursko EU28 Rakousko Malta Portugalsko Španělsko Itálie Slovensko Česká republika Chorvatsko Maďarsko Litva Slovinsko Estonsko Řecko Polsko Lotyšsko Bulharsko Kypr Rumunsko Podíl odvětví Zdravotní a sociální péče na celkové zaměstnanosti v zemi 20,0% 18,0% 16,0% ,0% 12,0% 10,0% 8,0% 6,0% 4,0% 2,0% 0,0% Zdroj: Eurostat National Accounts V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl odvětví Zdravotní a sociální péče 10,9 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2014 v České republice podíl odvětví Zdravotní a sociální péče na celkové zaměstnanosti podprůměrný. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku odvětví Zdravotní a sociální péče největší význam v Dánsku (v roce 2014 zaujímalo 18,6 % celkové zaměstnanosti), nejnižší význam má naopak v Rumunsku (4,3 % v tomtéž roce). Ve většině ekonomik zemí Evropské unie význam odvětví Zdravotní a sociální péče mezi lety 2000 a 2014 stoupal. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Zdravotní a sociální péče byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 2,7 %. Tato úroveň je výrazně nižší než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Průměrná míra nezaměstnanosti v odvětví Zdravotní a sociální péče je tak v porovnání s ostatními odvětvími čtvrtá nejnižší. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v odvětví Zdravotní a sociální péče 39,7 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný (průměr v celé ekonomice činil 41,1 %), a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v odvětví Zdravotní a sociální péče mají menší problém s nalezením nového zaměstnání než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky. 13

14 Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Vzdělávání Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% P o d n i k a t e l s k á z á k l a d n a o d v ě t v í a n e j v ý z n a m n ě j š í z a m ě s t n a v a t e l é K bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem aktivních subjektů, které měly jako svou hlavní činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE Nejvíce z nich, více než 90 %, patří do odvětví Zdravotní péče (NACE 86), dalších téměř 7 %, patří do odvětví Ambulantní nebo terénní sociální služby (NACE 88) a třetí největší odvětví je z pohledu podílu aktivních subjektů s podílem více než 3 % odvětví Pobytové služby sociální péče (NACE 87). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Praze (reálně však řada společností má pouze formálně zaregistrováno své sídlo v Praze, nicméně jejich činnost probíhá na jiném území ČR), kde bylo evidováno 19 % ze všech subjektů. Největší z nich jsou Fakultní nemocnice v Motole, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Česká katolická charita, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Thomayerova nemocnice, Nemocnice Na Bulovce, Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha, Nemocnice Na Homolce, Institut klinické a experimentální medicíny příspěvková organizace, Ústav pro péči o matku a dítě. Druhý největší podíl subjektů (11,1 %) má své sídlo v Jihomoravském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. Fakultní nemocnice Brno, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Nemocnice Kyjov, příspěvková organizace, Masarykův onkologický ústav, Nemocnice Břeclav, příspěvková organizace. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované ve Středočeském kraji. Jejich podíl na celkové základně odvětví je 10,7 %. V tomto kraji sídlí např. Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice Středočeského kraje, Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje, Oblastní 14

15 nemocnice Kladno, a.s., nemocnice Středočeského kraje, Oblastní nemocnice Příb13ram, a.s. Významnější počet subjektů spadá rovněž do Moravskoslezského kraje s podílem 10,1 %, kde sídlí např. Fakultní nemocnice Ostrava, Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, Slezská nemocnice v Opavě, příspěvková organizace, Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, příspěvková organizace Nejvýznamnější zaměstnavatelé Název Logo Sídlo Fakultní nemocnice v Motole V úvalu 84/1, Praha, Motol Provozovny v krajích - Profil společnosti Posláním FN Motol je léčit nemocné na podkladě současných poznatků lékařské vědy a zajišťovat svým klientům komplexní a kvalitní vysoce specializovanou péči pro všechny fáze lidského života v lékařských oborech, formou ambulantní a lůžkové péče pro děti, dospělé a seniory je největší zdravotnické zařízení v ČR stavebně ji tvoří 2 propojené monobloky a několik samostatných pavilonů - má lůžek, ambulantně ošetří více jak 750 tisíc pacientů ročně, na lůžku ošetří přes 70 tisíc pacientů ročně, má přes 5000 zaměstnanců Hlavní výroby/služby Poskytuje lékařskou, ošetřovatelskou, ambulantní a lůžkovou péči pro děti, dospělé i seniory. Disponuje lůžky a lékařskou službou první pomoci Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) Název Logo Sídlo VŠEOBECNÁ FAKULTNÍ NEMOCNICE V PRAZE Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony pracoviště: U Nemocnice 499/2, Praha 2 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvlášť specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků. Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR. VFN tvoří 44 zdravotnických pracovišť (klinik, ústavů a samostatných oddělení), která jsou z organizačních a řídících důvodů rozdělena do 3 oblastí: operační obory, neoperační obory, komplement. Zdravotnické zařízení Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)

16 Název Logo Sídlo Fakultní nemocnice Brno Jihlavská 340/20, Brno, Bohunice Provozovny v krajích - Profil společnosti Fakultní nemocnice Brno je největším zdravotnickým zařízením na Moravě. Pacientům všech věkových kategorií poskytuje specializovanou a superspecializovanou péči ve všech oborech medicíny v souladu s dostupnými poznatky současné lékařské vědy. Moderní vybavení, týmy erudovaných odborníků, komplexní diagnosticko-léčebné zázemí a úzká vědecko-výzkumná spolupráce s Masarykovou univerzitou v Brně řadí Fakultní nemocnici Brno na jedno z předních míst českého zdravotnictví. Hlavní výroby/služby Nemocnice disponuje lůžky a zajišťuje vysoce specializovanou péči pro pacienty všech věkových skupin. Každoročně je zde ošetřeno více než milión pacientů a na jich je zde hospitalizováno. Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) * *2012 Název Logo Sídlo Krajská zdravotní, a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Sociální péče 3316/12a, Ústí nad Labem, Severní Terasa Odštěpné závody: Nemocnice Děčín, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, Nemocnice Teplice, Nemocnice Most a Nemocnice Chomutov Společnost Krajská zdravotní, a.s. vznikla v r transformací 5 nemocnic do jednoho celku. O vytvoření této zastřešující společnosti rozhodlo na konci loňského roku Zastupitelstvo Ústeckého kraje. Realizaci a způsob naplnění tohoto rozhodnutí přeneslo zastupitelstvo na Radu Ústeckého kraje, která tak zahájila vlastní transformační proces, vrcholící založením společnosti Krajská zdravotní, a.s. Pět největších nemocnic, spadajících do té doby, coby samostatné subjekty, pod kompetenci Krajského úřadu Ústeckého kraje, se tak z příspěvkových organizací stalo odštěpnými závody nově založené Krajské zdravotní, a.s. Konkrétně se jedná o Nemocnici Děčín, Masarykovu nemocnici v Ústí nad Labem, Nemocnici Teplice, Nemocnici Most a Nemocnici Chomutov. S ohledem na geografické rozmístění v regionu tvoří nemocnice jednu páteřní síť zdravotnických zařízení pro celý Ústecký kraj. Transformací nemocnic bylo rozhodnuto o významné změně způsobu organizace a zabezpečení poskytování zdravotní péče v kraji. Společnost Krajská zdravotní, a.s. je se svými bezmála 6600 zaměstnanci jedním z největších poskytovatelů zdravotní péče v České republice a jedním z největších zaměstnavatelů v Ústeckém kraji. provozování nemocničních zařízení, komplexní zdravotní péče Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy 16

17 vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A. BISNODE Stability Rating Název skupiny Vynikající Dobré Rizikové Ratingové hodnocení AAA AA A BBB BB B CCC CC C Slovní popis Excelentní Vynikající Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Rizikový Vysoce rizikový Extrémně rizikový Slovní popis skupiny Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění závazků z obchodního styku, nutnost individuálního posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti ohrožené úpadkem. Úpadky D Úpadek Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům. Zdroj: BISNODE V odvětví Zdravotní a sociální péče tvoří největší část (více než 82 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny vynikajících (s ratingem v intervalu AAA-A). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů velmi malé. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 82,5 %, což je o 43,1 procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 16,9 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 25,5 procentních bodů méně, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 16,8 procentních bodů méně, než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 0,1 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %. 17

18 Celá ČR Celé odvětví Královéhradecký kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Praha Karlovarský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Plzeňský kraj Zlínský kraj Pardubický kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Středočeský kraj Vysočina Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 70% 60% Zdravotní a sociální péče ČR 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zdroj: BISNODE AAA AA A BBB BB B CCC CC C D Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Zdravotní a sociální péče byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 0,14. To je v porovnání s ostatními odvětvími velmi nízká hodnota, která za průměrem ČR zaostává o 0,80 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 zvýšil o 0,05 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Karlovarském kraji, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví v Královéhradeckém kraji. Následují Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj a Praha. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví na Vysočině a ve Zlínském kraji. Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 1,2 1,0 0, ,6 0,4 0,2 0,0 Zdroj: BISNODE 18

19 Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 3,0 %. To je o 0,7 procentních bodů nad průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byl v odvětví Zdravotní a sociální péče pro nové subjekty nejatraktivnější Jihomoravský kraj před Olomouckým krajem, Středočeským krajem a Plzeňským krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Karlovarský kraj, Pardubický kraj a především Královéhradecký kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními nadprůměrně atraktivní R e g i o n á l n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Zdravotní a sociální péče pracuje v Praze, jedná se o více než 15 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále více než 11 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje v Moravskoslezském kraji, téměř 11 % v Jihomoravském kraji, téměř 10 % ve Středočeském kraji a necelých 8 % v Ústeckém kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 5 a 6 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR nízká. Rozložení zaměstnaných z odvětví Zdravotní a sociální péče do krajů Karlovarský; 3,8% Liberecký; 3,5% Vysočina; 4,7% Praha; 15,3% Pardubický; 5,3% Plzeňský; 5,3% Moravskoslezský; 11,1% Zlinský; 5,5% Jihočeský; 5,6% Jihomoravský; 10,8% Kralovehradecký; 5,7% Olomoucký; 6,0% Stredočeský; 9,6% Ústecky; 7,9% Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Zdravotní a sociální péče do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 19

20 To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohot odvětví zaměstnáno 9,6 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR ale 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy podprůměrný (a tedy červená barva v mapě). Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Zdravotní a sociální péče do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Zatímco geografická koncentrace je nízká, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky naopak velmi vysoká. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou průměrné. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví v Karlovarském kraji, kde se lidé z odvětví Zdravotní a sociální péče podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 9,6 %, dále v Královéhradeckém kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 8,0 %) a v Ústeckém kraji (7,6 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví v Libereckém kraji (6,3 %) a ve Středočeském kraji (6,1 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích ukazuje tabulka. 20

21 Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj Podíl zaměstnaných Kraj Podíl zaměstnaných Karlovarský 9,6% Průměr ČR 7,0% Královéhradecký 8,0% Jihomoravský 6,8% Ústecký 7,6% Plzeňský 6,7% Pardubický 7,6% Praha 6,7% Olomoucký 7,4% Jihočeský 6,6% Zlínský 7,1% Liberecký 6,3% Vysočina 7,1% Středočeský 6,1% Moravskoslezský 7,1% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími). Podíl zaměstnaných v odvětví Zdravotní a sociální péče na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje podíl odvětví Zdravotní a sociální péče na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Zdravotní a sociální péče velmi vysoká, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví. 21

22 Index geografické exkluzivity odvětví EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních Opravy a instalace strojů a zařízení a Výroba strojů a zařízení Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti velmi vysoká vysoká nadprůměrná průměrná podprůměrná nízká velmi nízká Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Zdravotní a sociální péče ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 0,00 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25 Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Zdravotní a sociální péče pracuje v jiném kraji než bydlí 4,7 % osob, což je o 1,3 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. 22

23 3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly V ý v o j a s t r u k t u r a p o v o l á n í Nejčetnější skupinou povolání v odvětví jsou Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví (ISCO 32), kteří v roce 2014 tvořili 21 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v odvětví Zdravotní a sociální péče zaměstnáno 72,5 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v tomto odvětví jsou Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací (ISCO 222; 18 % ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 65,2 tisíc pracovníků), Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví kromě všeobecných sester se specializací (ISCO 22 kromě ISCO 222; 16 %; 54,8 tisíc pracovníků v roce 2014), dále Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech (ISCO 53; 15 %; 52,1 tisíc pracovníků v roce 2014) a Uklízeči a pomocníci (ISCO 91; 4 %; 14,6 tisíc pracovníků v roce 2014). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v odvětví Zdravotní a sociální péče v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že profesní struktura v České republice je obdobná. Zatímco však největší skupinou povolání jsou Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví, v Evropské unii je nejvíce zastoupena skupina Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech (22 % v EU oproti 15 % v ČR). Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 4,1% 5,5% 14,7% 22,1% 15,5% 13,3% 18,4% 8,4% 19,4% 20,5% Uklízeči a pomocníci Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví kromě všeobecných sester se specializací Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací 20% 10% 26,7% 31,2% Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví 0% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ ČR 2014 EU Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Zdravotní a sociální péče jsou Všeobecné sestry se specializací (ISCO 2221). V roce 2014 jich bylo v tomto odvětví zaměstnáno 62,8 tisíc. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 32,9 tisíc pracovníků skupiny Všeobecné sestry bez specializace (ISCO 3221), 32,2 tisíc skupiny Lékaři specialisté (ISCO 2212), 24,7 tisíc pracovníků skupiny Ošetřovatelé a pracovníci v sociálních službách v oblasti pobytové péče (ISCO 5321) a 15,1 tisíc skupiny Pracovníci osobní péče ve zdravotní a sociální oblasti jinde neuvedení (ISCO 5329). 23

24 Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj ISCO kód Počet 2014 (tisíc) Podíl na odvětví Všeobecné sestry se specializací ,8 15,5% Všeobecné sestry bez specializace ,9 10,2% Lékaři specialisté ,2 8,6% Ošetřovatelé a pracovníci v sociálních službách v oblasti pobytové péče ,7 6,8% Pracovníci osobní péče ve zdravotní a sociální oblasti jinde neuvedení ,1 4,2% Vývoj od 2011 Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ P r o f e s n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Zdravotní a sociální péče je odvětví s průměrnou profesní koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o dvanácté nejvíce koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v odvětví Zdravotní a sociální péče dosáhl hodnoty 0,129, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. V Evropské unii je Zdravotní a sociální péče odvětvím s devátou nejvyšší profesní koncentrací. Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň koncentrace Vzdělávání 1 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 2 velmi vysoká Peněžnictví a pojišťovnictví 3 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 4 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 5 vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 6 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 7 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 8 vysoká Stavebnictví 9 nadprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti 10 nadprůměrná Těžební průmysl 11 nadprůměrná Zdravotní a sociální péče 12 průměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 13 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 14 průměrná Potravinářský a tabákový průmysl 15 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin. 16 podprůměrná Výroba dopravních prostředků 17 podprůměrná Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 18 podprůměrná Veřejná správa a obrana 19 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků 20 podprůměrná 24

25 Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 21 nízká Výroba elektrických a optických přístrojů 22 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 23 nízká Výroba strojů a zařízení 24 nízká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n. 25 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 26 velmi nízká Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Zdravotní a sociální péče je odvětví s velmi vysokou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se Zdravotní a sociální péče z hlediska profesní exkluzivity umístilo jako první v pořadí. Velmi vysoká profesní exkluzivita vyplývá především z toho, že je odvětví Zdravotní a sociální péče výhradním zaměstnavatelem skupiny povolání Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací a téměř výhradním zaměstnavatelem skupin povolání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví (z 81 %) a Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví kromě všeobecných sester se specializací (ze 79 %). Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 2,717, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. V rámci Evropské unie se odvětví Zdravotní a sociální péče z hlediska profesní exkluzivity umístilo také první v pořadí. Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň profesní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 velmi vysoká Stavebnictví 4 velmi vysoká Vzdělávání 5 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 6 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 7 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 8 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 9 nadprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 10 nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 11 průměrná Výroba dopravních prostředků 12 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 13 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti 14 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 15 podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 16 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků 17 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 18 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n. 19 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 20 nízká Výroba strojů a zařízení 21 nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 22 velmi nízká 25

26 Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 24 velmi nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 25 velmi nízká Těžební průmysl 26 velmi nízká Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ V ý v o j s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e s t u p n ě a o b o r u v z d ě l á n í V odvětví Zdravotní a sociální péče nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé s maturitní zkouškou, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 45 % všech pracovníků v odvětví. Více než třetina pracovníků v tomto odvětví má vysokoškolské vzdělání, 16 % pracovníků má středoškolské vzdělání bez maturity a 3 % dosáhla maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost Zdravotní a sociální péče je značně vyšší, než ve zbytku ekonomiky. Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví Zdravotní a sociální péče v posledních letech roste, čímž drží tempo se zbytkem ekonomiky, kde vzdělanostní úroveň a zejména podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků poměrně výrazně roste. Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Zdravotní a sociální péče a v celé ekonomice 100% 90% 80% 26,0% 35,0% 18,0% 23,0% vyšší odborné a vysokoškolské 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 51,1% 18,1% 45,0% 16,3% 38,0% 39,0% 37,5% 35,3% 4,8% 3,4% 5,0% 4,1% Zdravotní a sociální péče Zdravotní a sociální péče ČR celkem ČR celkem středoškolské s maturitou středoškolské bez maturity základní Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví Zdravotní a sociální péče se nad průměrnou úrovní v celé ekonomice pohybuje ve všech zemích Evropské unie, kromě Lucemburska. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků v odvětví Zdravotní a sociální péče hodnoty 103,7 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Zdravotní a sociální péče ve všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi je vzdělanostní úroveň českých pracovníků v odvětví Zdravotní a sociální péče o něco vyšší, než je průměrná úroveň v celé ekonomice. 26

27 Řecko Itálie Portugalsko Španělsko Malta Kypr Bulharsko Rumunsko Estonsko Litva EU28 Irsko Spojené Království Polsko Slovinsko Dánsko Chorvatsko Nizozemí Lotyšsko Belgie Česká republika Rakousko Slovensko Německo Finsko Maďarsko Švédsko Francie Lucembursko Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Zdravotní a sociální péče a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce % 100% 80% 60% 40% 20% 0% Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Zdravotní a sociální péče je obor Ošetřovatelství a pečovatelství, který absolvovala přibližně třetina všech pracovníků v odvětví. S 14 % následuje obor Humánní medicína, který převažuje zejména u vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v tomto odvětví jsou obecně zaměřené studijní obory a Stomatologie. Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Zdravotní a sociální péče v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 16,3% 17,0% 17,6% 49,2% 55,0% 56,6% 5,7% 39,3% 43,4% 45,9% 54,1% 12,4% 46,2% 41,4% Stomatologie Humánní medicína Ošetřovatelství a pečovatelství Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže Hotelnictví, restaurace, stravování Velkoobchod a maloobchod Obecné vzdělání 10% Ostatní 0% SŠ bez SŠ s MZ VOŠ VŠ bakalářské VŠ magisterské Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 27

28 3. 4. V z d ě l a n o s t n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a z a m ě s t n a n ý c h Odvětví Zdravotní a sociální péče se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístilo jako šesté v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v odvětví Zdravotní a sociální péče lze tedy hodnotit jako vysokou a vzdělání pracovníků v odvětví je tedy poměrně stejnorodé. Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Vzdělanostní koncentrace odvětví Stavebnictví 1 velmi vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 2 velmi vysoká Výroba kovů a kovodělných výrobků 3 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 4 velmi vysoká Výroba strojů a zařízení 5 vysoká Zdravotní a sociální péče 6 vysoká Těžební průmysl 7 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 8 vysoká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 10 nadprůměrná Vzdělávání 11 nadprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl 12 nadprůměrná Výroba dopravních prostředků 13 průměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 14 průměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků 15 průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16 průměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 17 podprůměrná Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 18 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 19 podprůměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti 20 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 21 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 22 nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 24 velmi nízká Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25 velmi nízká Veřejná správa a obrana 26 velmi nízká Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 28

29 Zdravotní a sociální péče je odvětví s velmi vysokou exkluzivitou vzdělávání. Nachází zde uplatnění 100 % zaměstnaných, kteří mají bakalářské vzdělání v oboru Terapie a rehabilitace, a 97,3 % pracovníků, kteří absolvovali v magisterském oboru Stomatologie, a obdobně naprostá většina pracovníků se vzděláním v oboru Ošetřovatelství a pečovatelství (96,3 % z VOŠ, 95,9 % z bakalářského a 92,3 % z magisterského stupně studia). Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň vzdělanostní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Vzdělávání 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 4 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 5 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 6 vysoká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 7 nadprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 8 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 9 nadprůměrná Stavebnictví 10 nadprůměrná Zemědělství, lesnictví a rybolov 11 průměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 12 průměrná Vydavatelské a mediální činnosti 13 podprůměrná Těžební průmysl 14 podprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 15 podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 16 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 17 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 18 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 19 nízká Výroba dopravních prostředků 20 nízká Výroba kovů a kovodělných výrobků 21 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 22 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 24 velmi nízká Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků 25 velmi nízká Výroba strojů a zařízení 26 velmi nízká Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ O d v ě t v o v á m o b i l i t a : p ř í c h o d y d o o d v ě t v í a o d c h o d y z o d v ě t v í Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, 29

30 k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. V odvětvové skupině Zdravotní a sociální péče je indikátor flexibility o výrazně vyšší než 1, což znamená, že vyšší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik jich přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k výrazně nadprůměrně flexibilním. Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Vzdělávání Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Stavebnictví Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Těžební průmysl 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Zdravotní a sociální péče 43 % těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezli opět v odvětví Zdravotní a sociální péče. Tento podíl je mezi odvětvovými skupinami druhý nejvyšší. 30

31 Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti 50,0% Zdravotní a sociální péče 43,2% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 39,3% Vzdělávání 38,9% Stavebnictví 35,8% Ubytování, stravování a pohostinství 34,9% Těžební průmysl 33,3% Výroba dopravních prostředků 27,8% Doprava, skladování a poštovní činnosti 25,6% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25,2% Veřejná správa a obrana 24,6% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23,4% Peněžnictví a pojišťovnictví 22,0% Potravinářský a tabákový průmysl 21,1% Zemědělství, lesnictví a rybolov 20,3% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 19,2% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 18,7% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 17,7% Výroba kovů a kovodělných výrobků 17,2% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16,4% Výroba strojů a zařízení 14,8% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 13,6% Výroba elektrických a optických přístrojů 13,0% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 11,9% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9,3% Vydavatelské a mediální činnosti 7,1% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu zaměstnání v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Zdravotní a sociální péče není podíl příchodů z nezaměstnanosti (27 %) největší skupinou, tento podíl je mezi skupinami odvětví druhý nejnižší, ale největší je podíl těch, kteří přicházejí z jiné neaktivity než vzdělávání (31 %), což je mezi odvětvími naopak druhý nejvyšší podíl. Mírně nadprůměrný je podíl těch, kteří přišli ze vzdělávání - v tomto odvětví se jedná o 14 % a průměr za všechna odvětví činí 11 %. Podprůměrný je podíl těch, kteří přišli z jiné skupiny odvětví (16 % v této odvětvové skupině oproti 22 % pro průměr všech odvětví). 31

32 Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, 3% Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Potravinářský a tabákový průmysl Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba pryžových, plastových a Ubytování, stravování a pohostinství Výroba elektrických a optických přístrojů Těžební průmysl Dřevozpracující, papírenský a Velkoobchod, maloobchod a opravy Celkem Chemický, farmaceutický a rafinérský Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba dopravních prostředků Peněžnictví a pojišťovnictví Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Umělecké, sportovní, zábavní a další 5% Telekomunikační a informační Vzdělávání Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP 4% 6% 4% 5% 5% 5% 5% 4% 3% 6% 6% 6% 5% 10% 11% 9% 12% 8% 8% 8% 9% 8% 8% 11% 17% 20% 17% 18% 22% 14% 22% 14% 27% 19% 17% 26% 16% 22% 31% 23% 28% 30% 16% 22% 35% 33% 31% 28% 6% 40% 6% 7% 11% 43% 25% 10% 46% Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Zdravotní a sociální péče. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z jiné neaktivity než vzdělávání a ze vzdělávání, dále z nezaměstnanosti a z jiného odvětví. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Ubytování, stravování a pohostinství a Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti. Ti, kteří změnili zaměstnání a zůstali v odvětví, představují v nových příchodech 11 %. V odchodech z odvětvové skupiny Zdravotní a sociální péče je u této odvětvové skupiny největší skupina těch, kteří z této odvětvové skupiny odešli do jiné neaktivity než vzdělávání (51 %), dále jsou podobně podíly těch, kteří odešli do jiné odvětvové skupiny (17 %) a do nezaměstnanosti (15 %). Oba podíly jsou oproti ostatním skupinám odvětví podprůměrné: průměr všech odvětvových skupin je u odchodů mezi nezaměstnané 30,5 % a u odchodů do jiné odvětvové skupiny 23 %. Podíl odchodů do důchodů patří k nadprůměrným (necelých 27 % v této odvětvové skupině oproti 21 %, což je celkový průměr). Nejčastěji 11% 16% 6% 9% 12% 10% 11% 18% 8% 14% 7% 17% 12% 25% 25% 6% 21% 9% 8% 13% 16% 10% 16% 14% 15% 17% 15% 15% 19% 18% 10% 24% 10% 15% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 8% 13% 11% 12% 18% 36% 24% 31% 11% 8% 10% 22% 13% 20% 63% 14% 52% 46% 46% 45% 45% 45% 44% 44% 43% 42% 41% 41% 40% 39% 39% 37% 36% 36% 33% 31% 29% 28% 28% 27% 27% změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti 24% 32

33 pracující z této odvětvové skupiny odcházejí do odvětvové skupiny Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti, Vzdělávání a Veřejná správa a obrana. Odvětví Zdravotní a sociální péče: Příchody a odchody přišli do odvětví odešli z odvětví (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) 8,3% 7,5% z toho: z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 11,4% 12,7% přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 16,4% 16,6% 15 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 17 Ubytování, stravování a pohostinství 26 Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 22 Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 24 Vzdělávání 26 Umělecké, sportovní, zábavní a další 3,1% 8,3% činnosti 2,4% 24 Vzdělávání 1,6% 2,1% 23 Veřejná správa a obrana 1,1% 12 Opravy a instalace strojů a zařízení 1,1% 0,7% a zpracovatelský průmysl j.n. 21 Profesní, vědecké a technické 1,1% činnosti a činnosti v oblasti 0,7% nemovitostí přišli ze vzdělávání (ze školy) odešli do vzdělávání (do školy) 14,2% 4,7% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 31,4% přišli z nezaměstnanosti 26,5% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 51,0% z toho odešli do důchodu 26,8% odešli mezi nezaměstnané 15,0% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP V ý v o j d e m o g r a f i c k é s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e v ě k u a p o h l a v í a z m ě n a v z d ě l á n í p o d l e v ě k u Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla 33

34 stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. Odvětvová skupina Zdravotní a sociální péče je s průměrným věkem 44,5 let pátou nejstarší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 2,1 roku více. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 3,9 let, což je rychlejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let). Průměrný věk a jeho změna v odvětvích Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Zdravotní a sociální péče mezi zaměstnanými jen 3,9 % osob starších 60 let, nyní je to již 10,3 %. Také se zvýšil podíl osob ve věku let: v roce 2000 se jednalo o 22,1 %, v roce 2014 již 25,7 %. Naopak se snížil podíl osob mladších 30 let. Ten byl v roce 2000 ještě 22,7 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 to však již bylo pouze 11,8 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 12 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o dva procentní body více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně nadprůměrná. V odvětví Zdravotní a sociální péče převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy. Ty tvoří více než 79 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 36 procentních bodů více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR. 34

35 Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a i s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským vzděláním. Vzdělání absolventů a osob starších 55 let Absolventi z posledních 5 let Osoby 55+ Rozdíl (absolventi osoby 55+) (v proc. bodech) ZŠ a nižší 0,3% 4,7% -4,4 SŠ bez MZ 2,1% 19,6% -17,4 SŠ s MZ 17,1% 42,8% -25,7 VOŠ a konzervatoř 11,4% 1,5% 9,9 Bakalářské 31,8% 0,7% 31,1 Magisterské 36,2% 27,7% 8,5 Doktorandské 1,0% 3,0% -2,0 Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Zdravotní a sociální péče je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Stomatologie, který absolvovalo 6,0 % nedávných absolventů a 6,5 % osob ze skupiny starších 55 let. Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Humánní medicína z 21,0 % u skupiny starších na 16,2 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů několikanásobně narostl podíl oborové skupiny Sociální péče: z 0,6 % u starších 55 let na 10,4 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů 3. nejvyšší oborové zastoupení. Nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Ošetřovatelství a pečovatelství, stejně tak je tomu mezi pracovníky staršími 55 let. 35

36 Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let Tabulka obsahuje 91 % všech zaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 36