Veřejná správa a obrana. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí O D V Ě T V O V Á S T U D I E Veřejná správa a obrana Praha, 2015

2 Obsah 1. Vymezení odvětvové skupiny Ekonomika a zaměstnanost odvětví PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA PRODUKTIVITA PRÁCE PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ VÝVOJ DEMOGR. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ Shrnutí

3 Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví. 1. Vymezení odvětvové skupiny Odvětvová skupina je vymezena jako CZ-NACE sekce O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností). Tato sekce zahrnuje činnosti státní povahy, které obvykle vykonává veřejná správa. Patří k tomu vydávání rozhodnutí, předpisů, právní výklad zákonů a z nich vyplývajících předpisů stejně jako správa programů na nich založených, legislativní činnosti, daňová správa, obrana země, veřejná bezpečnost a pořádek, imigrační služby, zahraniční věci a správa vládních programů. Tato sekce dále zahrnuje povinné sociální pojištění. Právní nebo institucionální postavení není samo o sobě rozhodující pro zařazení určité činnosti do této sekce, nýbrž mnohem více ta okolnost, že určitá činnost vykazuje charakter popsaný v předcházejícím odstavci. Tzn., že činnosti uvedené v jiné části této klasifikace nespadají do této sekce, i když jsou prováděny veřejnými subjekty. Např. správa školského systému (předpisy, dozor, učební osnovy) spadá do této sekce, avšak samotná výuka ne (sekce P); péče ve vězeňských nebo vojenských nemocnicích je zatříděna ve zdravotní péči (sekce Q). Na druhé straně některé činnosti uvedené v této sekci mohou být vykonávány jinými institucemi než státními nebo veřejnými. Sekce CZ-NACE sekce O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (úroveň 1) obsahuje jeden oddíl: CZ-NACE Oddíl 84 - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (úroveň 2), který se skládá ze 3 skupin odvětví. Podíl skupin odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE Název Podíl 841 Veřejná správa a hospodářská a sociální politika 54,6% 842 Činnosti pro společnost jako celek 42,0% 843 Činnosti v oblasti povinného sociálního zabezpečení 3,4% Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Vymezení hlavních skupin: CZ-NACE Skupina Veřejná správa a hospodářská a sociální politika (úroveň 3) Tato skupina zahrnuje všeobecné činnosti veřejné správy (např. výkonnou, legislativní, finanční a jinou správu na všech úrovních) a dohled v oblasti hospodářské a sociální. CZ-NACE Skupina Činnosti pro společnost jako celek (úroveň 3) Tato skupina zahrnuje činnosti v oblastech zahraničních věcí, obrany, veřejného pořádku a bezpečnosti. CZ-NACE Skupina Činnosti v oblasti povinného sociálního zabezpečení (úroveň 3) Tato skupina zahrnuje činnosti v oblasti povinného sociálního zabezpečení. 3

4 4

5 2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví P r o d u k c e a p ř i d a n á h o d n o t a Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 315 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Hodnota produkce mezi lety 2005 a 2008 sice vzrostla, v následujících letech však postupně klesala. V porovnání s rokem 2005 tedy v roce 2013 došlo v tomto odvětví k mírnému poklesu produkce o cca 1 %. Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) Veřejná správa a obrana (NACE 84) Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat National Accounts Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) od roku 2005 postupně rostla. V porovnání s rokem 2005 jde o 5% nárůst. Tento vývoj je typický pro většinu srovnávaných zemí EU, kde hrubá přidaná hodnota v čase také rostla. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Je to patrné zejména z hodnoty pro Německo ve srovnání s ČR, které jsou více jak devatenáctinásobné. Z přibližně srovnatelných zemí s ČR vykazuje obdobné hodnoty Maďarsko, vyšší hodnoty Rakousko, naopak výrazně nižší Slovinsko nebo Slovensko. 5

6 Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko Zdroj: Eurostat National Accounts Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 6,4 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice od roku 2005 klesala. Celkově je váha odvětví v ekonomice mírně nižší než v průměru zemí EU 25 (v roce 2013 činila 6,7 %). Vyšší váhu v ekonomice má odvětví v Maďarsku, ostatních zemích má podíl odvětví váhu srovnatelnou s ČR, pouze v Rakousku je výrazněji nižší. Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 10,0% 9,0% 8,0% 7,0% 6,0% 5,0% 4,0% 3,0% 2,0% 1,0% ,0% Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko EU25 EU25 bez Chorvatska, Spojeného království a Portugalska. Zdroj: Eurostat National Accounts 6

7 2. 2. P r o d u k t i v i t a p r á c e Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) více než 29 tisíc EUR. Produktivita práce byla vyšší v Slovinsku (37 tisíc) a zejména Německu (56 tisíc) a Rakousku (55 tisíc). Nižší než v ČR byla ve stejném roce na Slovensku, v Maďarsku a Polsku. Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) ČR Německo Madarsko Polsko Rakousko Slovinsko Slovensko Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Zdroj: Eurostat National Accounts Vývoj v čase ukazuje, že úroveň produktivity práce je v tomto odvětví stabilní. Od roku 2005 se pohybuje kolem hodnoty 23 tisíc EUR. Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) Zdroj: Eurostat National Accounts 7

8 2. 3. P r o p o j e n o s t s o s t a t n í m i o d v ě t v í m i Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytují, zejména Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí, Stavebnictví, Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti a Telekomunikační a informační technologie a činnosti. V určité míře vstupy poskytují také další odvětví. Všechny tyto vstupy tvoří 34 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 1 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí pouhé 1 %. To znamená, že se u nás naprostá většina odvětvové produkce vyrobí a nikoliv doveze. Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010) Vstupy do odvětví (z vlastního a jiných odvětví) Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Zdroje odvětví 18,6% Celkem (v miliardách Kč) 375,2 Stavebnictví 16,7% Vstupy z odvětví 33,8% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti Telekomunikační a informační technologie a činnosti 9,5% Přidaná hodnota odvětví 65,2% 9,3% Dovoz do odvětví 1,0% Ostatní odvětví 45,9% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití Užití odvětví a mezispotřeba (2010) Užití odvětví Mezispotřeba Mezispotřeba všech odvětví 7,5% Vlastní odvětví 19,1% Spotřeba domácností 3,1% Spotřeba vládních a neziskových institucí Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob 87,4% 0,2% Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 17,9% 10,2% 8,5% Vývoz z odvětví 1,8% Ostatní odvětví 44,3% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití Produkce analyzovaného odvětví slouží z pouhých necelých 8 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti, 8

9 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí a z přibližně 44 % ostatní odvětví. Více než 3 % produkce jsou spotřebovány přímo domácnostmi, ale většinu spotřeby tvoří vládními a neziskové instituce (87 %). Téměř 2 % produkce jsou vyvezena do zahraničí a ani ne 1 % slouží k akumulaci kapitálu. To znamená, že nejvíce produkce se upotřebí na domácím trhu P ř e s h r a n i č n í t o k y p r o d u k c e Odvětví neprodukuje typickou mezinárodně obchodovatelnou produkci. Veřejné služby produkované odvětvím téměř nejsou poskytovány přes hranice a neexistuje k nim ani podrobná statistika T e c h n o l o g i c k á ú r o v e ň, v ý z k u m a v ý v o j a i n o v a c e Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Další pohled na technologickou a inovační úroveň poskytuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Podstatné pro chápání těchto indikátorů ovšem je, že produkce analyzovaného odvětví je téměř zcela určena pro domácí trh a ze své podstaty se nestřetává s produkcí stejných odvětví z jiných zemí, které mají své trhy obdobně uzavřené. Produkce služeb v odvětví tedy není ovlivněna zahraničními poskytovateli služeb a ani na zaměstnanost v odvětví nemá poskytování služeb v zahraničí prakticky žádný vliv. Z tohoto důvodu nejsou pro odvětví Veřejná správa a obrana tato srovnání uváděna T y p o l o g i e e k o n o m i k y o d v ě t v í Veřejná správa a obrana je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně středně velké odvětví (podle podílu na HPH) se středně velkou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví jsou veřejné služby určené pro domácí trh. 9

10 Typologie ekonomiky odvětví Odvětví Převládající povaha produkce Velikost odvětví v rámci ČR Výkonnost odvětví v rámci ČR Otevřenost odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov Komerční zboží Malá Nízká Nízká Nadprůměrná Těžební průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Nízká Podprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Komerční zboží Malá Nízká Vysoká Průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků Komerční zboží Středně velká Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba strojů a zařízení Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba dopravních prostředků Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Průměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Komerční zboží Středně velká Vysoká Nízká Průměrná Mezinárodní konkurenceschopnost Stavebnictví Komerční služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Komerční služby Velká Středně vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Doprava, skladování a poštovní činnosti Komerční služby Středně velká Nízká Vysoká Průměrná Ubytování, stravování a pohostinství Komerční služby Malá Nízká Vysoká Podprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti Komerční služby Malá Středně vysoká Vysoká Průměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti Komerční služby Středně velká Vysoká Nízká Podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví Komerční služby Středně velká Vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Komerční služby Velká Vysoká Nízká Podprůměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Veřejná správa a obrana Veřejné služby Středně velká Středně vysoká Není/ velmi nízká Není relevantní Vzdělávání Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Zdravotní a sociální péče Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 10

11 2. 7. K l í č o v é f a k t o r y v ý v o j e a p e r s p e k t i v y o d v ě t v í Legislativní rámec Základy právní úpravy veřejné správy můžeme najít v Ústavě ČR, která spolu s Listinou základních práv a svobod tvoří páteř našeho ústavního systému. Výchozí principy organizace upravuje především Ústava. Rozhodující význam má pochopitelně hlava třetí, která upravuje moc výkonnou, zejména též postupy při vytváření, rozhodování a působení vlády. Podle Ústavy ČR je zdrojem veškeré státní moci lid (čl. 2) a svou moc vykonává prostřednictvím moci zákonodárné, soudní a výkonné. Ústava se výslovně o veřejné správě nezmiňuje. V hlavě třetí pojednává o moci výkonné (jejíž součástí je veřejná správa) a v hlavě sedmé o územní samosprávě (tvoří část veřejné správy). Ohledně veřejné správy Ústava obsahuje zejména základní ustanovení v čl. 79, které se týká: zřizování ministerstev a jiných správních úřadů a jejich pravomoci musí být stanoveny zákonem. právní poměry zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon č. 234/2014 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) stanovení pravomoci ministerstev, jiných správních úřadů a orgánů územní samosprávy vydávat právní předpisy. Ústavní základy organizace územní samosprávy obsahuje i ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků (ve znění úst. zákona č. 176/2001 Sb.) jako mezník v reorganizaci (reformě) veřejné správy. Lze zmínit i ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění úst. zákona 300/2000 Sb.), který především upravuje možnosti jednání vlády v krizových situacích, tj. oprávnění vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Konečně je nutné uvést i veškeré ústavní zákony o vymezení státních hranic, které jsou klíčové pro vymezení územní působnosti orgánů veřejné správy působících na celém území České republiky. Organizaci veřejné správy upravuje nepřehledná řada běžných zákonů. Rozhodující význam má pak především zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (kompetenční zákon), který stanoví strukturu a působnost centrální správy, tj. ministerstev a jiných ústředních správních úřadů a některých dalších úřadů s celostátní působností. Několik speciálních zákonů pak upravuje zřízení a působnost (příp. jen působnost) dalších celostátně působících správních úřadů různého charakteru. Např. zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů o změně ně-kterých zákonů (Úřad na ochranu osobních údajů), zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (Rada pro rozhlasové a televizní vysílání), zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů. Vnitřní organizaci územních samosprávných celků regulují zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Uspořádání orgánů tzv. zájmové samosprávy řeší zákony o profesních komorách. Ministerstva jsou zřízena zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (dále též kompetenční zákon ). Aktuálně v České republice působí tyto ústřední orgány státní správy, v jejichž čele je člen vlády: 1. Ministerstvo financí, 2. Ministerstvo zahraničních věcí, 3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 4. Ministerstvo kultury, 5. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 6. Ministerstvo zdravotnictví, 11

12 7. Ministerstvo spravedlnosti, 8. Ministerstvo vnitra, 9. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 10. Ministerstvo pro místní rozvoj, 11. Ministerstvo zemědělství, 12. Ministerstvo obrany, 13. Ministerstvo dopravy, 14. Ministerstvo životního prostředí. Uvedený zákon rovněž zřizuje jiné (tj. odlišné od ministerstev) ústřední orgány státní správy. Jedná se o: 1. Český statistický úřad, 2. Český úřad zeměměřický a katastrální, 3. Český báňský úřad, 4. Úřad průmyslového vlastnictví, 5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 6. Správa státních hmotných rezerv, 7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, 8. Národní bezpečnostní úřad, 9. Energetický regulační úřad, 10. Úřad vlády České republiky, 11. Český telekomunikační úřad. Vedle ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, jejichž působnost zahrnuje celé území státu, existuje celá řada dalších správních úřadů s celostátní působností, status jiného ústředního správního úřadu však nemají. Neústřední" správní úřady jsou zpravidla podřízeny konkrétnímu ministerstvu či přímo ministru nebo některému jinému ústřednímu správnímu úřadu, spíše výjimečně tvoří tzv. součást ministerstva, i když relativně samostatnou. Vyskytují se i případy, kdy podléhají jinému neústřednímu" správnímu úřadu. Jejich vedoucí jmenuje a odvolává zpravidla ministr. Jako příklad uveďme: Český úřad bezpečnosti práce, Státní plavební správa, Úřad pro civilní letectví, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví' a Český metrologický institut. Na nižší hierarchické úrovni působí regionální (odborné) správní úřady, někdy označované také jako územní odborné správní úřady. Jsou zřizovány zejména z důvodu specializace a s přihlédnutím k míře frekvence správní rozhodovací činnosti, příp. s ohledem na zcela zvláštní charakter správní činnosti (např. vojenské a policejní orgány). Jejich existenci a působnost vždy zakládá zákon (či. 79 odst. 1 Ústavy). V České republice působí několik veřejných sborů. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, hovoří o bezpečnostních sborech, kam podle něj patří Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace a Generální inspekce bezpečnostních sborů. Nepochybně můžeme k takovým sborům přiřadit ozbrojené síly, vojenskou policii, vojenské zpravodajské orgány a obecní policii. Nezávislé správní úřady jsou správní úřady s celostátní působností, které vykonávají státní správu ve smyslu materiálním, ovšem jejich podřízenost vládě, která je vrcholný orgán výkonné moci" (či. 67 odst. 1 Ústavy), je buď problematická (netýká se všech činností úřadu), nebo jsou z dosahu" vlády vyňaty zcela, a stojí tak mimo organizační strukturu státní správy, nikoli však moci výkonné. V podstatě můžeme rozlišovat dvě skupiny správních úřadů a to úřady relativně nezávislé a úřady absolutně nezávislé. Do této skupiny můžeme zařadit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Český statistický úřad, Komisi pro cenné papíry, Energetický regulační úřad a také Český telekomunikační úřad, byť není úřadem ústředním. Do kategorie absolutně nezávislých správních úřadů lze začlenit Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, Úřad pro ochranu osobních údajů a, s určitými výhradami, i Akreditační komisi. 12

13 Nepřímou státní správu, tj. výkon přenesené působnosti, obstarávají především orgány obcí (obecní úřady, pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, komise rady obce, zvláštní orgány obce, rada obce, ev. starosta) a orgány krajů (krajský úřad, zvláštní orgán kraje, rada kraje, hejtman kraje). Fyzickým nebo právnickým osobám soukromého práva může být výkon státní správy na základě zákona propůjčen Trendy vývoje a perspektivy odvětví Politika Evropské unie v oblasti e-governmentu: K naplnění politiky EU v oblasti e-governmentu a jejího prosazení do praxe v jednotlivých členských státech jsou vytvářeny tzv. Akční plány dokumenty obsahující konkrétní opatření a doporučení k jejich úspěšnému zavedení. V současné době je aktuální Akční plán pro roky , jehož hlavním mottem je "využití informačních a komunikačních technologií k prosazení moderní, udržitelné a inovativní veřejné správy." Z hlediska tohoto článku je poměrně důležité, že hlavní úkoly a cíle Akčního plánu byly definovány ve spolupráci s odbornou a vědeckou komunitou z oblasti výzkumu a vývoje služeb e-governmentu, a jsou tedy v souladu s evropskými trendy, které byly identifikovány v rámci této analýzy. Mezi ty nejzajímavější patří např.: Služby navržené na základě potřeb uživatelů Společné vytváření služeb veřejnou správou a veřejností (princip WEB 2.0) Opakované použití informací veřejného sektoru Posílení transparentnosti veřejné správy a zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů Rozvoj tzv. přeshraničních veřejných služeb a zjednodušení mobility občanů a podnikatelů Obecné zefektivnění organizačních postupů ve veřejné správě Z těchto několika vybraných cílů je patrné, že politickou prioritou EU je značné "zlidštění" veřejné správy a její posun směrem k občanům a soukromému sektoru, což je možné považovat za pozitivní skutečnost. Transformace a změny zažitého modelu veřejné správy vyvolané nástupem informačních technologií: Změna zažitých tradic a myšlenkových proudů směrem od státu jako silového útvaru, který rozhoduje o osudu společnosti žijící na jeho území, k čemuž využívá loajalitu a poslušnost vhodných státních zaměstnanců. Dnešním trendem je naopak rostoucí síla společnosti, která jediná rozhoduje o svých osudech, a také podobě a struktuře veřejné moci. To s sebou samozřejmě přináší mnoho problémů a třecích ploch, protože evropská veřejná správa je komplexní a ohromný systém s nekonečným množstvím vzájemně si odporujících pravidel a výjimek, a tak je téměř nemožné ji transformovat podobným tempem, k jakému dochází u transformace společnosti. Nasazení informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě je pro to samozřejmě nezbytné, ovšem ani zdaleka to nestačí. Je potřeba významná změna nastavení celého systému, s kterou souvisí i změna vykonavatelů veřejné správy, tedy úředníků, soudců a politiků. Emancipace e-participace na veřejné správě: Hlavní příčinou tohoto trendu je celoevropsky rapidně vzrůstající aktivita nejrůznějších subjektů občanské veřejnosti (jednotlivci, sdružení, komunity apod.), které v rámci své činnosti navrhují, vytvářejí a používají inovativní elektronické nástroje, které umožňují v podstatě komukoliv aktivní zapojení do rozhodovacích procesů veřejné správy. Zároveň existuje stále více veřejných institucí, státních správ i samospráv, které samy tyto nástroje aktivně nabízejí veřejnosti k využití. V tomto smyslu je e-participace jakýmsi dalším stupněm e-governmentu, protože právě ochota veřejných správ demokratických zemí tyto nástroje testovat a případně využívat je významným indikátorem jejich vyspělosti. Hlavní současná témata evropské e-participace je možné charakterizovat v následujících bodech: nastavení rovnováhy mezi systémem zastupitelské demokracie a aktivní účastí občanů ve veřejných rozhodovacích procesech, využití sociálních médií k oboustranné kolaborativní komunikaci mezi veřejností a státní mocí, vizualizace velkého množství argumentů a názorů veřejnosti, pochopení a obhájení obecné prospěšnosti e-participace napříč veřejnou správou, analýza a transfer inovativních nástrojů e-participace, vývoj zcela nových technologií e-participace. Rostoucí význam sociálních médií a principu WEB 2.0: Dalším důležitým trendem je rostoucí význam nových sociálních on-line médií, jejichž rostoucí obliba vytváří zcela nové možnosti vzájemné komunikace veřejné správy a veřejnosti. Aktuální výzkumné problémy zahrnují např.: nasazení existujících sociálních médií v rámci veřejné správy pro komunikaci a spolupráci s veřejností, využití existujících sociálních médií 13

14 . veřejnou správou pro interní komunikaci, mapování lokálních inovativních řešení a řízení jejich případného přenosu na globální úroveň, problematiku ideologických politických kampaní v prostředí blogosféry a jiných sociálních sítí, přínos sociálních médií k demokratizaci a kultivaci politického systému a veřejné správy, vytěžování sémantických znalostí z informací v sociálních sítích a jejich vizualizace apod. Architektura, bezpečnost a interoperabilita informačních systémů veřejné správy: Tento trend je specifický svou technologickou povahou. Tento segment trhu je v obležení velkých technologických firem, které mají enormní zájem na tom, aby veřejná správa kupovala jejich hotová řešení, což je z hlediska filozofie otevřené a efektivní veřejné správy značně nevýhodné jak pro stát, tak pro občany. Dalším často řešeným tématem je bezpečnost ISVS a ochrana obsažených informací, především pak osobních údajů. Mnohem závažnějším, ale mnohem méně na veřejnosti diskutovaným tématem je ochrana strategických státních informačních systémů před útoky nikoliv na jejich data, ale na jejich samotnou funkčnost. Úspěšný kybernetický útok, který by vyřadil z provozu energetické či telekomunikační sítě by mohl mít nedozírné následky a téměř se nedá co do významu srovnávat s únikem jakýchkoliv dat. Pokračující integrace Evropy pak přináší otázku propojenosti a spolupráce národních ISVS, která zatím v podstatě nebyla žádným způsobem řešena a nyní se ukazuje jako značně složitá. Plně integrovanou Evropu bez integrovaných systémů ISVS si totiž téměř nelze představit, podobně jako tomu bylo u jednotné evropské měny Euro Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Silné stránky Stabilní pozice v rámci ekonomiky Pokročilá decentralizace veřejné správy Slabé stránky Nedostatečně výkonná, efektivní a transparentní veřejná správa Státní správa není považována za atraktivního zaměstnavatele a na trhu práce není konkurenceschopná Neexistuje systém řízení znalostí Právní řád je nestabilní, nadměrně složitý a roztříštěný, některá ustanovení si vzájemně odporují, dochází k častým změnám a novelizacím, neexistuje jasná koncepce jako základ tvorby právních předpisů Právní řád není schopen pružně reagovat na měnící se podmínky Neefektivní využívání ICT, nízká počítačová gramotnost zaměstnanců ve státní správě Nedostatečná úroveň komunikace a koordinace mezi orgány státní správy Neexistence metodických postupů pro strategické řízení, neprovázanost strategických materiálů s rozpočty, neprovázanost základních programových dokumentů vlády s dalšími strategickými materiály Neefektivní systém prevence korupce Malá znalost a dovednost manažerů v oblasti řízení lidských zdrojů a nízká motivace úředníků k výkonům Příležitosti Rozvoj ICT uplatnitelných pro zefektivnění výkonu veřejné správy Posílení a zajištění kontinuity reformního a modernizačního procesu veřejné správy prostřednictvím podpory ze strukturálních fondů Možnost vzájemné výměny zkušeností vzhledem k obdobnému postupu ve státech EU a OECD Tlak veřejnosti na zvýšení kvality veřejné správy a zjednodušení regulatorního prostředí 14

15 Počet zaměstnaných (v tisících) Rozvoj moderních metod a nástrojů řízení kvality Hrozby Měnící se ekonomické, sociální a demografické prostředí Častá změna legislativy Nedostatečná politická podpora Nízká ochota úředníků ke změně Vyšší přitažlivosti jiných sektorů nebo zemí pro odborníky veřejné správy a následný odchod schopných zaměstnanců z veřejné správy Prohloubení politizace veřejné správy Nedůvěra občanů k poskytování údajů prostřednictvím sítě Internet; obava ze ztráty dat V ý v o j z a m ě s t n a n o s t i d o r o k u a p r o j e k c e d o r o k u Počet zaměstnaných osob v odvětví Veřejná správa a obrana byl na svém maximu v roce 2000 s počtem 343 tisíc zaměstnaných osob. Zatímco mezi lety 2000 a 2002 počet zaměstnaných osob v tomto odvětví postupně klesal a v letech 2003 a 2005 prodělal několik výkyvů, v letech 2006 až 2010 naopak stabilně rostl. Během následujících dvou let se počet zaměstnaných osob v odvětví Veřejná správa a obrana propadl až na své minimum na hodnotě 308 tisíc. Během let 2013 a 2014 pak zaměstnanost v tomto odvětví znovu stoupala. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že se v odvětví Veřejná správa a obrana bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni 323 tisíc zaměstnaných osob. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude nadále mírně růst. Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Veřejná správa a obrana v České republice Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ V roce 2000 byl podíl, který odvětví Veřejná správa a obrana zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice 7 %, což z tohoto odvětví činilo třetí největší odvětví v ekonomice České republiky. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v odvětví 6,4 % celkové zaměstnanosti a odvětví Veřejná správa a obrana se posunulo na pozici pátého největšího odvětví. 15

16 Lucembursko Maďarsko Francie Slovensko Řecko Belgie Malta Bulharsko Kypr Estonsko Španělsko Portugalsko Německo Chorvatsko EU28 Polsko Rakousko Lotyšsko Nizozemí Švédsko Česká republika Slovinsko Litva Spojené Království Itálie Dánsko Irsko Finsko Rumunsko Podíl odvětví Veřejná správa a obrana na celkové zaměstnanosti v zemi 14,0% 12,0% ,0% 8,0% 6,0% 4,0% 2,0% 0,0% Zdroj: Eurostat National Accounts V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl odvětví Veřejná správa a obrana 6,9 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2014 v České republice podíl odvětví Veřejná správa a obrana na celkové zaměstnanosti podprůměrný a České republika patřila mezi 10 zemí, kde je tento podíl nejnižší. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku odvětví Veřejná správa a obrana největší význam v Lucembursku (v roce 2014 zaujímalo 11,6 % celkové zaměstnanosti), nejnižší význam má naopak v Rumunsku (4,5 % v tomtéž roce). Ve většině ekonomik zemí Evropské unie význam odvětví Veřejná správa a obrana mezi lety 2000 a 2014 rostl. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Veřejná správa a obrana byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 3,9 %. Tato úroveň je nižší než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Průměrná míra nezaměstnanosti v odvětví Veřejná správa a obrana je tak v porovnání s ostatními odvětvími devátá nejnižší. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v odvětví Veřejná správa a obrana 36,2 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný (průměr v celé ekonomice činil 41,1 %), a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v odvětví Veřejná správa a obrana, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky. 16

17 Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Vzdělávání Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% P o d n i k a t e l s k á z á k l a d n a o d v ě t v í a n e j v ý z n a m n ě j š í z a m ě s t n a v a t e l é K bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem aktivních subjektů, které měly jako svou hlavní činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE 84. Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 ve Středočeském kraji, kde bylo evidováno 16,2 % ze všech subjektů. Největší z nich je Zaměstnanecká pojišťovna Škoda. Druhý největší podíl (11,2 %) má své sídlo na Vysočině. Z tohoto regionu lze jmenovat např. Město Havlíčkův Brod. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované v Jihočeském kraji. Jejich podíl na celkové základně odvětví je 11,1 %. V tomto kraji sídlí např. Město Tábor nebo Město Vimperk. Významnější počet subjektů působí rovněž v Jihomoravském kraji s podílem 9,6 %, kde sídlí např. Statutární město Brno, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Město Veselí nad Moravou. Naopak nejnižší počet subjektů tohoto odvětví má sídlo v Libereckém kraji, v Karlovarském kraji a v Praze. 17

18 Nejvýznamnější zaměstnavatelé Název Logo Sídlo MINISTERSTVO OBRANY Tychonova 221/1, Praha, Hradčany Provozovny v krajích - Profil společnosti Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy zejména pro zabezpečování obrany ČR, řízení Armády ČR, správu vojenských újezdů. Podílí se na zpracování návrhu vojenské obranné politiky státu, připravuje koncepci operační přípravy státního území, navrhuje potřebná opatření k zajištění obrany státu vládě ČR, Radě obrany ČR a prezidentu ČR, koordinuje činnost ústředních orgánů, správních orgánů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně, řídí vojenskou zpravodajskou službu a vojenské obranné zpravodajství, zabezpečuje nedotknutelnost vzdušného prostoru České republiky a koordinaci vojenského letového provozu s civilním letovým provozem, organizuje součinnost s armádami jiných států Hlavní výroby/služby Ústřední orgán státní správy pro zabezpečování obrany státu. Řídí Armádu ČR a spravuje vojenské újezdy. Zajišťuje informační servis online. Ministerstvo se podílí na zpracování návrhu vojenské obranné politiky státu a připravuje koncepci operační přípravy státního území. Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Název Logo Sídlo ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Křížová 25, Praha 5 Regionální pracoviště: Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem. Okresní pracoviště: SSZ je největší a v rámci státní správy ČR zcela výjimečnou finančně správní institucí, která spravuje agendu zhruba 8,5 milionu klientů, z toho více než 2,9 milionu důchodců. Vyplácí přes 3,5 milionu důchodů a měsíčně kolem 200 tisíc dávek nemocenského pojištění. Přínos České správy sociálního zabezpečení do státního rozpočtu tvoří více než 1/3 všech příjmů. Jde o peníze, které pravidelně vybírá na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti. Kromě důchodového a nemocenského pojištění má ČSSZ na starosti i lékařskou posudkovou službu. Plní také úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je styčným místem vůči zahraničním institucím pro peněžité dávky v nemoci a mateřství, důchody a peněžité dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání. Zajištění důchodového a nemocenského pojištění, lékařská posudková služba Počet pracovníků

19 Název Logo Sídlo Akademie věd České republiky Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Národní Praha 1 Vědecká pracoviště: Akademie věd České republiky je soustavou 54 veřejných výzkumných pracovišť. Hlavním posláním Akademie věd a jejích pracovišť je uskutečňovat základní výzkum v širokém spektru přírodních, technických, humanitních a sociálních věd. Tento výzkum - ať již svou povahou vysoce specializovaný nebo interdisciplinární - usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni, respektuje však přitom aktuální potřeby české společnosti a domácí kultury. Pracoviště Akademie věd se podílejí na vzdělávání, a to především výchovou mladých badatelů při uskutečňování doktorských studijních programů, ale i pedagogickou aktivitou svých pracovníků na vysokých školách. Akademie též rozvíjí spolupráci s aplikovaným výzkumem a průmyslem. Řada společných mezinárodních projektů i výměny pracovníků se zahraničními partnerskými institucemi upevňují zapojení české vědy do mezinárodního kontextu. Výzkum Počet pracovníků Název Logo Sídlo Český úřad zeměměřický a katastrální Pod sídlištěm 1800/ Praha 8 Provozovny v krajích - Profil společnosti Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen "ČÚZK") je ústředním správním úřadem zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky se sídlem v Praze. ČÚZK byl zřízen od a zabezpečuje jednotné provádění těchto činností: o o o o o o o o o o správy katastru nemovitostí České republiky, budování a údržby podrobných bodových polí, tvorby, obnovy a vydávání základních a tematických státních mapových děl a jiných publikací, standardizace jmen nesídelních geografických objektů z území České republiky a jmen sídelních a nesídelních geografických objektů z území mimo Českou republiku, vytváření a vedení automatizovaného informačního systému zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, dokumentace výsledků zeměměřických činností, koordinuje výzkum v zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky a systém vědeckotechnických informací pro tyto oblasti, zajišťuje a koordinuje mezinárodní spolupráci v zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, řídí Zeměměřický úřad, inspektoráty a katastrální úřady vykonává správu centrální databáze katastru nemovitostí České republiky, která je vedena v celostátním rozsahu počítačovými prostředky, obsahuje data o nemovitostech a poskytuje údaje katastru nemovitostí formou dálkového přístupu, 19

20 Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony o schvaluje standardizovaná jména geografických objektů a názvy katastrálních území, o vydává základní státní mapová díla a tematická státní mapová díla, o vykonává správu základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí a informačního systému územní identifikace zeměměřičství a katastr nemovitostí Počet pracovníků Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A. BISNODE Stability Rating Název skupiny Vynikající Dobré Rizikové Ratingové hodnocení AAA AA A BBB BB B CCC CC C Slovní popis Excelentní Vynikající Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Rizikový Vysoce rizikový Extrémně rizikový Slovní popis skupiny Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění závazků z obchodního styku, nutnost individuálního posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti ohrožené úpadkem. Úpadky D Úpadek Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům. Zdroj: BISNODE V odvětví Veřejná správa a obrana tvoří největší část (více než 68 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny vynikajících (s ratingem v intervalu AAA-A). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů velmi malé. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 68,4 %, což je o 29,1 procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 31,6 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 10,9 procentních bodů méně, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 17,3 procentních bodů méně než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví v podstatě nulový, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %. 20

21 Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 45% 40% 35% Veřejná správa a obrana ČR 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% AAA AA A BBB BB B CCC CC C D Zdroj: BISNODE Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Veřejná správa a obrana byl tento indikátor v roce 2014 nulový. To je v porovnání s ostatními odvětvími samozřejmě velmi nízká (nejnižší) hodnota, což je dáno charakterem tohoto odvětví R e g i o n á l n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Veřejná správa a obrana pracuje v Praze, jedná se o téměř 19 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále více než 11 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje v Jihomoravském kraji, téměř 10 % v Moravskoslezském kraji, téměř 9 % ve Středočeském kraji a necelých 8 % v Ústeckém kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 4 a 8 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR průměrná. 21

22 Rozložení zaměstnaných z odvětví Veřejná správa a obrana do krajů Liberecký; 3,0% Vysočina; 3,6% Karlovarský; 2,8% Pardubický; 4,5% Praha; 19,0% Zlinský; 4,7% Plzeňský; 5,0% Kralovehradecký; 5,3% Jihomoravský; 11,3% Jihočeský; 6,5% Moravskoslezský; 9,9% Olomoucký; 7,9% Ústecky; 7,9% Stredočeský; 8,8% Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Veřejná správa a obrana do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohoto odvětví zaměstnáno 8,8 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR ale 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy nízký (a tedy velmi světle červená barva v mapě). 22

23 Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Veřejná správa a obrana do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Zatímco geografická koncentrace je průměrná, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky vysoká. Rozdíly mezi kraji v tom, nakolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou průměrné. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví v Olomouckém kraji, kde se lidé z odvětví Veřejná správa a obrana podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 8,8 %, dále v Praze (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 7,6 %) a v Ústeckém kraji (7,0 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví v Libereckém kraji (5,1 %) a na Vysočině (4,9 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích ukazuje tabulka. Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj Podíl zaměstnaných Kraj Podíl zaměstnaných Olomoucký 8,8% Pardubický 5,9% Praha 7,6% Moravskoslezský 5,8% Ústecký 7,0% Plzeňský 5,8% Jihočeský 7,0% Zlínský 5,5% Královéhradecký 6,8% Středočeský 5,1% Jihomoravský 6,6% Liberecký 5,1% Karlovarský 6,6% Vysočina 4,9% Průměr ČR 6,4% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 23

24 Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími). Podíl zaměstnaných v odvětví Veřejná správa a obrana na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje podíl odvětví Veřejná správa a obrana na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Veřejná správa a obrana vysoká, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví. 24

25 Index geografické exkluzivity odvětví EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních Opravy a instalace strojů a zařízení a Výroba strojů a zařízení Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti velmi vysoká vysoká nadprůměrná průměrná podprůměrná nízká velmi nízká Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Veřejná správa a obrana ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 0,00 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25 Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Veřejná správa a obrana pracuje v jiném kraji, než bydlí 9,3 % osob, což je o 3,4 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. 25

26 3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly V ý v o j a s t r u k t u r a p o v o l á n í Nejčetnější skupinou povolání v odvětví jsou Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě (ISCO 33), kteří v roce 2014 tvořili 22 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v odvětví Veřejná správa a obrana zaměstnáno 69,6 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v odvětví Veřejná správa a obrana jsou Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy (ISCO 54; 17 % ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 54 tisíc pracovníků), Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech (ISCO 42; 8 %; 24,7 tisíc pracovníků), Administrativní pracovníci, sekretáři apod. (ISCO 41; 6 %; 18,1 tisíc pracovníků) a Zaměstnanci v ozbrojených silách (ISCO 0; 6 %; 17,7 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v odvětví Veřejná správa a obrana v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že struktura povolání v České republice je obdobná. Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100% Ostatní 90% 80% 70% 42,3% 47,0% Zaměstnanci v ozbrojených silách 60% 50% 40% 30% 20% 5,6% 5,7% 7,7% 16,9% 8,3% 7,7% 4,8% 12,2% Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy 10% 0% 21,8% 20,0% ČR 2014 EU Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Veřejná správa a obrana jsou Policisté (ISCO 5412). V roce 2014 jich bylo v tomto odvětví zaměstnáno 33,1 tisíc. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 15,9 tisíc pracovníků skupiny Úředníci jinde neuvedení (ISCO 4419), 13,6 tisíc skupiny Odborní pracovníci v administrativě a správě organizace (ISCO 3343), 12,1 tisíc pracovníků skupiny Příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR a hasiči ostatních jednotek požární ochrany (ISCO 5411) a 11,2 tisíc skupiny Všeobecní administrativní pracovníci (ISCO 4110). 26

27 Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj CZ -ISCO Počet 2014 (tisíc) Podíl na odvětví Vývoj od 2011 Policisté ,1 11,0% Úředníci jinde neuvedení ,9 4,0% Odborní pracovníci v administrativě a správě organizace ,6 4,0% Příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR a hasiči ostatních jednotek požární ochrany ,1 3,0% Všeobecní administrativní pracovníci ,2 4,0% Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ P r o f e s n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Veřejná správa a obrana je odvětví s podprůměrnou profesní koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o devatenácté nejvíce koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v odvětví Veřejná správa a obrana dosáhl hodnoty 0,100, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. V rámci Evropské unie se Veřejná správa a obrana z hlediska profesní koncentrace umístila na devatenáctém místě z celkových 26 odvětví. Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (vybraná odvětví, 2014) Odvětví Pořadí Úroveň koncentrace Vzdělávání 1 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 2 velmi vysoká Peněžnictví a pojišťovnictví 3 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 4 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 5 vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 6 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 7 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 8 vysoká Stavebnictví 9 nadprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti 10 nadprůměrná Těžební průmysl 11 nadprůměrná Zdravotní a sociální péče 12 průměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 13 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 14 průměrná Potravinářský a tabákový průmysl 15 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin. 16 podprůměrná Výroba dopravních prostředků 17 podprůměrná Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 18 podprůměrná Veřejná správa a obrana 19 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků 20 podprůměrná 27

28 Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 21 nízká Výroba elektrických a optických přístrojů 22 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 23 nízká Výroba strojů a zařízení 24 nízká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n. 25 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 26 velmi nízká Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Veřejná správa a obrana je odvětví s velmi vysokou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se Veřejná správa a obrana z hlediska profesní exkluzivity umístila třetí v pořadí. Vysoká profesní exkluzivita vyplývá především z toho, že je Veřejná správa a obrana výhradním zaměstnavatelem skupiny povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 1,504, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. V rámci Evropské unie se Veřejná správa a obrana z hlediska profesní exkluzivity umístilo čtvrtá v pořadí. Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň profesní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 velmi vysoká Stavebnictví 4 velmi vysoká Vzdělávání 5 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 6 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 7 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 8 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 9 nadprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 10 nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 11 průměrná Výroba dopravních prostředků 12 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 13 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti 14 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 15 podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 16 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků 17 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 18 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n. 19 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 20 nízká Výroba strojů a zařízení 21 nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 22 velmi nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 24 velmi nízká 28

29 Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 25 velmi nízká Těžební průmysl 26 velmi nízká Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ V ý v o j s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e s t u p n ě a o b o r u v z d ě l á n í V odvětví Veřejná správa a obrana má téměř polovina (49 % v roce 2014) pracovníků středoškolské vzdělání s maturitou. 39 % pracovníků v tomto odvětví má vysokoškolské vzdělání, 10 % pracovníků má středoškolské vzdělání bez maturity a 2 % dosáhlo maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost odvětví Veřejná správa a obrana je značně vyšší než ve zbytku ekonomiky. Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví Veřejná správa a obrana v posledních letech výrazně roste, významná část pracovníků dosahuje vysokoškolského vzdělání. Toto odvětví z hlediska vývoje vzdělanostní úrovně předstihuje zbytek ekonomiky, kde vzdělanostní úroveň a zejména podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků poměrně výrazně roste. Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Veřejná správa a obrana a v celé ekonomice 100% 90% 80% 29,4% 39,2% 18,0% 23,0% vyšší odborné a vysokoškolské 70% 60% 38,0% 37,5% středoškolské s maturitou 50% 40% 30% 20% 10% 0% 57,7% 49,4% 39,0% 35,3% 10,7% 9,7% 2,2% 1,6% 5,0% 4,1% středoškolské bez maturitou základní Veřejná správa a obrana Veřejná správa a obrana ČR celkem ČR celkem Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví Veřejná správa a obrana se nad průměrnou úrovní v celé ekonomice pohybuje téměř ve všech zemích Evropské unie. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků v odvětví Veřejná správa a obrana hodnoty 106,1 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Veřejná správa a obrana ve všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi je vzdělanostní úroveň českých pracovníků v odvětví Veřejná správa a obrana jen o málo vyšší, než je průměrná úroveň v celé ekonomice. 29

30 Rumunsko Řecko Slovinsko Estonsko Litva Polsko Lotyšsko Švédsko Chorvatsko Portugalsko Kypr Dánsko Finsko Španělsko Bulharsko Nizozemí Itálie Česká republika EU28 Irsko Německo Malta Spojené Království Slovensko Rakousko Maďarsko Belgie Francie Lucembursko Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Veřejná správa a obrana a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce % 100% 80% 60% 40% 20% 0% Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Veřejná správa a obrana je obor Ekonomie, který absolvovalo 10,4 % všech pracovníků v odvětví. S 9 % následuje obor Management a správa, který převažuje zejména u středoškolsky vzdělaných pracovníků s maturitou. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v odvětví Veřejná správa a obrana jsou Strojírenství, kovovýroba a metalurgie a Obecné vzdělání. Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Veřejná správa a obrana v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 90% 80% 70% 60% 50% 5,5% 5,5% 5,7% 6,9% 7,4% 10,0% 10,4% 9,7% 13,7% Právo Stavebnictví a inženýrské stavitelství Elektrotechnika a energetika Ochrana osob, majetku a zdraví při práci Účetnictví a daně 40% 30% 20% 10,4% 38,1% 76,6% Ekonomie Strojírenství, kovovýroba a metalurgie Management a správa 10% ostatní 0% SŠ s maturitou VŠ magisterské Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 30

31 3. 4. V z d ě l a n o s t n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a z a m ě s t n a n ý c h Odvětví Veřejná správa a obrana se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístilo jako poslední v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v Zemědělství, lesnictví a rybolovu lze tedy hodnotit jako velmi nízkou a vzdělání pracovníků v odvětví je tedy výrazně různorodé. Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Vzdělanostní koncentrace odvětví Stavebnictví 1 velmi vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 2 velmi vysoká Výroba kovů a kovodělných výrobků 3 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 4 velmi vysoká Výroba strojů a zařízení 5 vysoká Zdravotní a sociální péče 6 vysoká Těžební průmysl 7 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 8 vysoká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 10 nadprůměrná Vzdělávání 11 nadprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl 12 nadprůměrná Výroba dopravních prostředků 13 průměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 14 průměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků 15 průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16 průměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 17 podprůměrná Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 18 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 19 podprůměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti 20 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 21 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 22 nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 24 velmi nízká Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25 velmi nízká Veřejná správa a obrana 26 velmi nízká Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 31

32 Veřejná správa a obrana je odvětví s vysokou exkluzivitou vzdělávání. Nachází zde uplatnění 84 % zaměstnaných, kteří mají bakalářské vzdělání v oboru Ochrana osob, majetku a zdraví při práci a 81 % pracovníků, kteří stejný obor absolvovali na vyšší odborné škole. Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň vzdělanostní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Vzdělávání 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 4 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 5 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 6 vysoká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 7 nadprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 8 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 9 nadprůměrná Stavebnictví 10 nadprůměrná Zemědělství, lesnictví a rybolov 11 průměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 12 průměrná Vydavatelské a mediální činnosti 13 podprůměrná Těžební průmysl 14 podprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 15 podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 16 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 17 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 18 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 19 nízká Výroba dopravních prostředků 20 nízká Výroba kovů a kovodělných výrobků 21 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 22 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 24 velmi nízká Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků 25 velmi nízká Výroba strojů a zařízení 26 velmi nízká Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 32

33 3. 5. O d v ě t v o v á m o b i l i t a : p ř í c h o d y d o o d v ě t v í a o d c h o d y z o d v ě t v í Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. V odvětvové skupině Veřejná správa a obrana je indikátor flexibility nižší než 1, což znamená, že nižší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k výrazně podprůměrně flexibilním. Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Vzdělávání Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Stavebnictví Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Těžební průmysl 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě 33

34 odvětvové skupiny Veřejná správa a obrana 25 % z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezlo opět v tomto odvětví. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, mírně nadprůměrný. Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti 50,0% Zdravotní a sociální péče 43,2% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 39,3% Vzdělávání 38,9% Stavebnictví 35,8% Ubytování, stravování a pohostinství 34,9% Těžební průmysl 33,3% Výroba dopravních prostředků 27,8% Doprava, skladování a poštovní činnosti 25,6% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25,2% Veřejná správa a obrana 24,6% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23,4% Peněžnictví a pojišťovnictví 22,0% Potravinářský a tabákový průmysl 21,1% Zemědělství, lesnictví a rybolov 20,3% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 19,2% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 18,7% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 17,7% Výroba kovů a kovodělných výrobků 17,2% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16,4% Výroba strojů a zařízení 14,8% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 13,6% Výroba elektrických a optických přístrojů 13,0% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 11,9% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9,3% Vydavatelské a mediální činnosti 7,1% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Veřejná správa a obrana je rovněž největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (46 %), čtvrtina osob přichází z jiné neaktivity než ze vzdělávání, 17 % je z jiných skupin odvětví a jen v 6 % jde o absolventy, což je jedna z nejnižších hodnot mezi odvětvími. 34

35 Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, 3% Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Potravinářský a tabákový průmysl Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba pryžových, plastových a Ubytování, stravování a pohostinství Výroba elektrických a optických přístrojů Těžební průmysl Dřevozpracující, papírenský a Velkoobchod, maloobchod a opravy Celkem Chemický, farmaceutický a rafinérský Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba dopravních prostředků Peněžnictví a pojišťovnictví Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Umělecké, sportovní, zábavní a další 5% Telekomunikační a informační Vzdělávání Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 4% 6% 4% 5% 5% 5% 5% 4% 3% 6% 6% 6% 5% 10% 11% 9% 12% 8% 8% 8% 9% 8% 8% 11% 17% 20% 17% 18% 22% 14% 22% 14% 27% 19% 17% 26% 16% 22% 31% 23% 28% 30% 16% 22% 35% 33% 31% 28% 6% 40% 6% 7% 11% 43% 25% 10% 46% Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Veřejná správa a obrana. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti a z neaktivity jiné než vzdělávání dohromady jde o 70 % ze všech, kteří do odvětvové skupiny přicházejí. Příchody z jiných odvětví činí 17 % a nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Peněžnictví a pojišťovnictví, Doprava, skladování a poštovní činnosti a Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí. V odchodech z odvětvové skupiny Veřejná správa a obrana zaujímá nejvyšší podíl odchodů do neaktivity jiné než vzdělávání (téměř 40 %), přitom do důchodu odchází čtvrtina osob, což je mezi odvětvími podíl mírně nadprůměrný. Necelých 18 % osob odchází do jiných odvětvových skupin, nejčastěji se jedná o 11% 16% 6% 9% 12% 10% 11% 18% 8% 14% 7% 17% 12% 25% 25% 6% 21% 9% 8% 13% 16% 10% 16% 14% 15% 17% 15% 15% 19% 18% 10% 24% 10% 15% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 8% 13% 11% 12% 18% 36% 24% 31% 11% 8% 10% 22% 13% 20% 63% 14% 52% 46% 46% 45% 45% 45% 44% 44% 43% 42% 41% 41% 40% 39% 39% 37% 36% 36% 33% 31% 29% 28% 28% 27% 27% změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti 24% 35

36 odvětvové skupiny Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí, Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti a Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel. Odvětví Veřejná správa a obrana: Příchody a odchody přišli do odvětví odešli z odvětví (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) 7,5% 7,9% z toho: z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 6,0% 5,7% přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 16,9% 17,5% Peněžnictví a pojišťovnictví 3,7% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 2,4% Doprava, skladování a poštovní činnosti 2,5% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 2,0% Profesní, vědecké a technické činnosti a Velkoobchod, maloobchod a opravy 2,5% činnosti v oblasti nemovitostí motorových vozidel 1,6% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 1,2% Doprava, skladování a poštovní činnosti 1,6% Zdravotní a sociální péče 1,2% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 1,4% přišli ze vzdělávání (ze školy) odešli do vzdělávání (do školy) 6,0% 1,2% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 25,0% přišli z nezaměstnanosti 46,1% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 39,1% z toho odešli do důchodu 24,8% odešli mezi nezaměstnané 36,5% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP V ý v o j d e m o g r a f i c k é s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e v ě k u a p o h l a v í a z m ě n a v z d ě l á n í p o d l e v ě k u Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla 36

37 stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. Odvětvová skupina Veřejná správa a obrana je s průměrným věkem 43 let desátou nejstarší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 0,5 roku více. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 5,2 let, což je rychlejší nárůst, než jaký byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let). Průměrný věk a jeho změna v odvětvích Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Veřejná správa a obrana mezi zaměstnanými jen 2,9 % osob starších 60 let, nyní je to již 7,0 %. Ještě více se zvýšil podíl osob ve věku let. Zatímco v roce 2000 tato skupina představovala 17,6 %, v roce 2014 již 22,6 %. Naopak se snížil podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 se jednalo ještě o 31,5 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 to však již bylo pouze 12,8 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 13 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o tři procentní body více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně nadprůměrná. V odvětví Veřejná správa a obrana jsou podíly žen a mužů přibližně vyrovnané. Podíl žen v této skupině povolání je téměř 53 %. To je o 4 procentní body více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR. 37

38 Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a i s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským vzděláním. Vzdělání absolventů a osob starších 55 let Absolventi z posledních 5 let Osoby 55+ Rozdíl (absolventi osoby 55+) (v proc. bodech) ZŠ a nižší 0,1% 3,3% -3,2 SŠ bez MZ 3,0% 18,6% -15,6 SŠ s MZ 19,1% 48,7% -29,6 VOŠ a konzervatoř 7,8% 0,9% 6,9 Bakalářské 32,0% 1,6% 30,5 Magisterské 37,5% 26,1% 11,4 Doktorandské 0,4% 0,7% -0,3 Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Veřejná správa a obrana je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Právo, který absolvovalo 9,4 % nedávných absolventů a 6,0 % osob ze skupiny starších 55 let. Obdobný rozdíl byl u oboru Pedagogika (3,9 % u nedávných absolventů a 0,4 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Obecné vzdělání z 10,4 % u skupiny starších na 1,7 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů několikanásobně narostl podíl oborové skupiny Management a správa: ze 4,1 % u starších 55 let na 14,7 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů druhé nejvyšší oborové zastoupení. Nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Ekonomie a stejné je to mezi pracovníky starší 55 let. 38

39 Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let Tabulka obsahuje 79 % všech zaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 39