Peněžnictví a pojišťovnictví. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí O D V Ě T V O V Á S T U D I E Peněžnictví a pojišťovnictví Praha, 2015

2 Obsah 1. Vymezení odvětvové skupiny Ekonomika a zaměstnanost odvětví PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA PRODUKTIVITA PRÁCE PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ VÝVOJ DEMOGR. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ Shrnutí

3 Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví. 1. Vymezení odvětvové skupiny Odvětvová skupina je vymezena jako CZ-NACE sekce K Peněžnictví a pojišťovnictví (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností). Tato sekce zahrnuje poskytování finančních služeb, vč. pojištění a zajištění, činnosti penzijních fondů a činnosti pro podporu finančních služeb. Tato sekce dále obsahuje činnosti s držbou jmění (majetkové hodnoty), jako jsou činnosti holdingových společností, fondů a podobných finančních entit. Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE Název Podíl 64 Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování 56,1% 66 Ostatní finanční činnosti 25,6% 65 Pojištění, zajištění a penzijní financování, kromě povinného sociálního zabezpečení 18,3% Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE Název Podíl 64 Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování 80,5% 66 Ostatní finanční činnosti 12,4% 65 Pojištění, zajištění a penzijní financování, kromě povinného sociálního zabezpečení 7,2% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů Vymezení tří hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 64 - Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje přijímání a rozdělování finančních prostředků fondů (s výjimkou pojišťovnictví, penzijních fondů a povinného sociálního pojištění). CZ-NACE Oddíl 65 - Pojištění, zajištění a penzijní financování, kromě povinného sociálního zabezpečení (úroveň 2) Tento oddíl obsahuje ručení za roční renty, pojistné smlouvy, investování pojistného pro vybudování portfolia finančních aktiv využívaných k hrazení pojistných událostí. Patří sem poskytování přímého pojištění a zajištění. CZ-NACE Oddíl 66 - Ostatní finanční činnosti (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje poskytování služeb prováděných nebo těsně souvisejících s finančním zprostředkováním, netýká se však finančního zprostředkování přímo. Prvotní členění tohoto oddílu je podle druhu finančních transakcí nebo poskytovaných fondů. 3

4 2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví P r o d u k c e a p ř i d a n á h o d n o t a Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 312 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Hodnota produkce v tomto odvětví od roku 2005, kdy se dosahovala hodnoty 219 mld. Kč, stabilně rostla. V porovnání s rokem 2005 tedy došlo k nárůstu o jednu třetinu. Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) Peněžnictví a pojišťovnictví (NACE 64-66) Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat National Accounts Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) se od roku 2005 postupně zvyšovala. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Je to patrné zejména z hodnot pro Německo ve srovnání s ČR, které jsou více než osmnáctinásobné. Z přibližně srovnatelných zemí s ČR vykazuje vyšší hodnoty pouze Rakousko, naopak přibližně čtvrtinové hodnoty vykazují Slovinsko a Slovensko a poloviční Maďarsko, kde výše hrubé přidané hodnoty od roku 2005 stále klesá. 4

5 Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) ČR Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko Zdroj: Eurostat National Accounts Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 4,8 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice od roku 2005 stabilně narůstá. Celkově je váha odvětví v ekonomice zhruba na průměru zemí EU 25 (v roce 2013 činila 4,8 %). Žádná ze sledovaných zemí nevykazuje výrazně vyšší váhu odvětví v ekonomice, jednotlivé země se pouze liší dynamikou mezi roky Žádná ze zemí nezaznamenala takový nárůst váhy odvětví jako ČR. Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 6% 5% 4% 3% 2% % 0% Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko EU25 Zdroj: Eurostat National Accounts 5

6 2. 2. P r o d u k t i v i t a p r á c e Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) 49 tisíc EUR, což je úroveň srovnatelná se Slovenskem (46 tisíc) nebo Slovinskem (49 tisíc). O málo nižší úroveň vykazují Maďarsko (35 tisíc) nebo Polsko (77 tisíc). Ostatní srovnávané země ČR v produktivitě práce předstihují. Německo a zejména Rakousko mají před ČR náskok výrazný (o více než polovinu, resp. 2/3 vyšší). Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) ČR Německo Madarsko Polsko Rakousko Slovinsko Slovensko Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Zdroj: Eurostat National Accounts Vývoj v čase ukazuje, že po nárůstu mezi lety 2008 a 2009 produktivita práce v tomto odvětví klesala až do roku V roce 2013 se pak opět přiblížila úrovni z roku 2009 (43 tisíc EUR v roce 2013, stálé ceny). Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) Zdroj: Eurostat National Accounts 6

7 2. 3. P r o p o j e n o s t s o s t a t n í m i o d v ě t v í m i Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví (tj. jiné subjekty - dodavatelé ze stejného odvětví, celkem 43 % vstupů), ale v mnohem menší míře také další dodavatelská odvětví, zejména Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí, Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Doprava, skladování a poštovní činnosti. V ještě menší míře vstupy poskytují také další jednotlivá odvětví. Všechny tyto vstupy tvoří 43 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 6,5 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 7 %. To znamená, že se u nás většina odvětvové produkce vyrobí, než doveze. Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010) Vstupy do odvětví (z vlastního a jiných odvětví) Zdroje odvětví Vlastní odvětví 42,6% Celkem (v miliardách Kč) 337,1 Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Telekomunikační a informační technologie a činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti 6,1% Vstupy z odvětví 43,2% 4,6% Přidaná hodnota odvětví 50,3% 3,0% Dovoz do odvětví 6,5% Ostatní odvětví 43,7% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití Užití odvětví a mezispotřeba (2010) Užití odvětví Mezispotřeba všech odvětví 71,2% Mezispotřeba Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 26,2% Spotřeba domácností 24,2% Vlastní odvětví 25,4% Spotřeba vládních a neziskových institucí Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob 0,1% 1,0% Doprava, skladování a poštovní činnosti Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 8,3% 7,9% Vývoz z odvětví 3,5% Ostatní odvětví 32,2% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití Produkce analyzovaného odvětví slouží ze 71 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí, odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti a Velkoobchod, maloobchod a opravy 7

8 motorových vozidel a z přibližně jedné třetiny ostatní odvětví. Téměř čtvrtina produkce je spotřebována domácnostmi nebo vládními a neziskovými institucemi. Téměř 4 % produkce jsou vyvezeny do zahraničí a 1 % slouží k akumulaci kapitálu. To znamená, že více produkce se upotřebí na domácím trhu, než vyveze. Domácí poptávka je pro odvětví klíčová P ř e s h r a n i č n í t o k y p r o d u k c e Odvětví neprodukuje typickou mezinárodně obchodovatelnou produkci. Komerční služby produkované odvětvím jsou minimálně poskytovány přes hranice a neexistuje k nim ani podrobná statistika T e c h n o l o g i c k á ú r o v e ň, v ý z k u m a v ý v o j a i n o v a c e Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Další pohled na technologickou a inovační úroveň poskytuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Podstatné pro chápání těchto indikátorů ovšem je, že produkce analyzovaného odvětví je téměř zcela určena pro domácí trh a nestřetává se s produkcí stejných odvětví z jiných zemí, které mají své trhy obdobně uzavřené. Zásadní část produkce je sice v rukou zahraničních společností, ale na trhu ČR si konkurují jejich lokální pobočky. Produkce služeb v odvětví tedy není ovlivněna zahraničními poskytovateli služeb a ani na zaměstnanost v odvětví nemá poskytování služeb v zahraničí prakticky žádný vliv. Z tohoto důvodu nejsou pro odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví tato srovnání uváděna T y p o l o g i e e k o n o m i k y o d v ě t v í Peněžnictví a pojišťovnictví je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně středně velké odvětví (podle podílu na HPH) s relativně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví jsou komerční služby, ovšem jedná se o mezinárodně uzavřené odvětví (podíl produkce na vývozu), jehož prakticky veškerá produkce je orientována na domácí trh. 8

9 Typologie ekonomiky odvětví Odvětví Převládající povaha produkce Velikost odvětví v rámci ČR Výkonnost odvětví v rámci ČR Otevřenost odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov Komerční zboží Malá Nízká Nízká Nadprůměrná Těžební průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Nízká Podprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Komerční zboží Malá Nízká Vysoká Průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků Komerční zboží Středně velká Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba strojů a zařízení Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba dopravních prostředků Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Průměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Komerční zboží Středně velká Vysoká Nízká Průměrná Mezinárodní konkurenceschopnost Stavebnictví Komerční služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Komerční služby Velká Středně vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Doprava, skladování a poštovní činnosti Komerční služby Středně velká Nízká Vysoká Průměrná Ubytování, stravování a pohostinství Komerční služby Malá Nízká Vysoká Podprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti Komerční služby Malá Středně vysoká Vysoká Průměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti Komerční služby Středně velká Vysoká Nízká Podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví Komerční služby Středně velká Vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Komerční služby Velká Vysoká Nízká Podprůměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Veřejná správa a obrana Veřejné služby Středně velká Středně vysoká Není/ velmi nízká Není relevantní Vzdělávání Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Zdravotní a sociální péče Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 9

10 2. 7. K l í č o v é f a k t o r y v ý v o j e a p e r s p e k t i v y o d v ě t v í Legislativní rámec Obecné zásady podnikání jsou v České republice upraveny zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku (přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností, jejichž obsahové náplně stanovuje nařízení vlády č. 278/2008 Sb.). Vydavatelská činnost patří mezi živnosti volné. Regulaci pracovního trhu upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon také upravuje v páté části bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Na zákoník práce v tomto ohledu navazuje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství, tedy směrnici Rady 89/391/EHS, o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Další právní normou, kromě obchodního zákoníku, která ovlivňuje právní vztahy mezi podnikatelskými subjekty na trhu výrobků a služeb, je zákon č.143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, zneužití dominantního postavení nebo spojení soutěžitelů. Výstup z trhu (vedle obchodního zákoníku) pokrývá zákon č. 182/2006, Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, který od 1. ledna 2008 nahrazuje dřívější zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání. Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpis jako obecný právní předpis upravující podnikání zahrnuje činnosti v rámci finančního zprostředkování, které nejsou upraveny ve speciálních předpisech, jmenovitě se jedná o zprostředkování hypotečních úvěrů, spotřebitelských úvěrů, stavebních spoření a ostatních bankovních produktů nebo služeb. Do oblasti jeho působnosti spadá také čistě poradenská činnost. V úvodní části zákona o živnostenském podnikání je uvedeno, že činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a činnost osob provádějících přijímání a předávání pokynů nebo investičního poradenství týkající se investičních nástrojů a jejich vázaných zástupců není živností ( 3 odst. 3 pís. a). Jelikož zákon vyjímá ze své působnosti také činnost penzijních společností, živností pak není ani distribuce doplňkového penzijního spoření, pomocí vázaných zástupců penzijní společnosti. Vedle toho, že tyto zprostředkovatelské činnosti mají vlastní zákonnou úpravu je důvodem jejich vynětí z působnosti zákona i to, že spadají pod dozor České národní banky (dále jen ČNB). Zprostředkování spotřebitelského úvěru je živnost vázaná a pro její výkon je potřeba prokázat odbornou způsobilost požadovanou zákonem o živnostenském podnikání. Odbornou způsobilost v tomto případě představuje buď doklad o uznání odborné kvalifikace, středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou, nebo osvědčení o rekvalifikaci, nebo tři roky praxe v oboru ( 24 odst. 2 a příloha č. 2). Zároveň musí zprostředkovatel splňovat i obecné podmínky provozování živnosti dle živnostenského zákona, jak již bylo řečeno výše. Některá ustanovení týkající se zprostředkování spotřebitelského úvěru obsahuje zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. K těmto základním a obecným zákonným úpravám se řadí další specifické zákony a legislativní úpravy, sloužící k vymezení prostoru pro činnost v oblast finančnictví, bank, pojišťovnictví, akciový trhů apod. Jedná se například o zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 254/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví, zákon č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu, zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření a další související legislativa a platná legislativa EU a ČR (není cílem tohoto textu pokrýt úplně legislativní 10

11 úpravy a veškeré složité vazby vzájemné a s dalšími zákonnými úpravami, které se dotýkají všech činností tohoto odvětví). Trendy vývoje a perspektivy odvětví V této etapě uvádíme vymezení trendů v základní podobě souhrnně pro oblast bankovnictví a pojišťovnictví. Bankovnictví: jako jiné oblasti, které se dotýkají každodenních potřeb lidí, do nichž se promítá dimenze digitálního prolnutí a propojení rozmanitých dříve nepropojených sfér, budou ve směru ke klientům bankovní instituce dále rozvíjet digitální platformy, které v nejrůznějších podobách (a koncových zařízeních uživatelů) usnadní zprostředkování jednoduchých řešení bankovních služeb, poskytnou jim efektivní poradenství, přitom se zvýší podíl rozmanitých forem on-line poradenství. K tomu budou banky využívat efektivně zpracované informace o klientech a jejich individuálních potřebách, které jsou v jejich databázích, společně s dalšími informacemi z digitálního prostoru. Poradenství se stane více proaktivní a bude nabízet klientům přehledná a jasná řešení jejich možností a potřeb. Nové platformy typu P2P ovlivní podíly na trhu a tyto půjčovací platformy a jejich platební technologie jsou příkladem nových řešení, která se budou objevovat. Další dříve nefinanční subjekty budou rozvíjet své finanční služby, získávat bankovní licence a integrovat finanční služby do svých technologických řešení, ať se původně jejich činnost týkala prodeje, reklamy, komunikace nebo něčeho jiného. Tyto firmy tak budou moci využívat velkého množství dat o klientech, které mají k dispozici sledováním jejich chování, potřeb, priorit apod. Klasické banky přistupují k utváření takových řešení, které budou moci konkurovat právě takovým subjektům, které mají mnohem lépe zmapovaný prostor života, zájmů a priorit lidí. Pojišťovnictví: digitální dimenze bude pronikat v poměrně podobné podobě, jako je tomu u bankovního sektoru, také do pojišťovnictví. On-line charakter komunikace ve všech etapách komunikace s klientem nahradí do značné míry zprostředkovatele, což bude rovněž podpořeno poradenstvím. Pojišťovací subjekty zvýší využití dat, které jsou již nyní v jejich databázích o klientech a poradenské systémy tak zahrnou jak vlastní data pojišťoven, tak je také budou doplňovat informacemi externími s cílem zdokonalování algoritmů pro hodnocení rizik a závazků. S tím budou svázány proměny řídící infrastruktury a celé architektury subjektů. Rozšiřování digitálních služeb povede k dalšímu rozvoji bezpečnostních systémů, které uvažují způsoby shromažďování a uchovávání dat a práce s nimi. Významnou součástí výzev, které před pojišťovnami stojí, je vyrovnání se s vnějšími regulační zásahy, a to jak na národní úrovni, tak na úrovni EU, které zvyšují nejistoty, s nimiž se tento sektor potýká. Rovněž se očekává další rozvoj vlastních modelů pro testování různých scénářů (zohledňující například důsledky změn klimatu) a které také zahrnují nové přístupy ke kapitálovému managementu. Je pravděpodobné, že se obdobně jako v oblasti bankovních služeb ve sféře pojišťovnictví objeví nové subjekty, které původně zaměřovaly svoji aktivitu do jiných oblastí: jejich strategickou výhodou budou rozsáhlé databáze o klientech a řešení, která se budou vyznačovat přímočarostí a jednoduchostí. Součástí takových informací jsou například mobilní aplikace monitorující uživatelovo zdraví či kondici, jež budou moci sloužit jako vstupy pro individuální klientský přístup V ý v o j z a m ě s t n a n o s t i d o r o k u a p r o j e k c e d o r o k u Počet zaměstnaných osob v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví mezi lety 2000 a 2012 s menšími výkyvy dlouhodobě rostl a v roce 2012 se dostal na své maximum se 135 tisíci zaměstnaných osob v odvětví. V následujících dvou letech se počet zaměstnaných osob v tomto odvětví lehce propadá a v roce 2014 dosáhl hodnoty 121,5 tisíc zaměstnaných osob. Trend růstu počtu zaměstnaných osob v Peněžnictví a pojišťovnictví nebyl příliš ovlivněn ekonomickou recesí po roce Došlo pouze k mírnému poklesu počtu zaměstnaných osob mezi lety 2008 a 2009, avšak v následujících letech vykazovala zaměstnanost stejný trend jako v předchozím období. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že v analyzovaném odvětví zaměstnanost opět poroste a do roku 2020 bude na úrovni okolo 135 tisících zaměstnaných osob. 11

12 Lucembursko Kypr Irsko Malta Spojené Království Nizozemí Francie Belgie Rakousko Německo EU28 Dánsko Španělsko Itálie Řecko Slovinsko Česká republika Polsko Chorvatsko Maďarsko Finsko Portugalsko Slovensko Švédsko Lotyšsko Bulharsko Litva Estonsko Rumunsko Počet zaměstnaných (v tisících) Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví v České republice Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ V souladu s růstem počtu pracovníků rostl i podíl, který odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice. V roce 2000 byl tento podíl 1,8 %, což z odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví činilo dvacáté největší odvětví v ekonomice České republiky. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v tomto odvětví již 2,4 % celkové zaměstnanosti a odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví se dostalo na pozici 17. z hlediska zaměstnanosti největšího odvětví v české ekonomice. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti v zemi 14,0% 12,0% ,0% 8,0% 6,0% 4,0% 2,0% 0,0% Zdroj: Eurostat National Accounts 12

13 V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví 3 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2014 v České republice podíl Peněžnictví a pojišťovnictví na celkové zaměstnanosti lehce podprůměrný. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví největší význam v Lucembursku (v roce 2014 zaujímalo 13,1 % celkové zaměstnanosti), nejnižší význam má naopak v Rumunsku (1,3 % v tomtéž roce). Téměř ve všech ekonomikách zemí Evropské unie význam Peněžnictví a pojišťovnictví mezi lety 2000 a 2014 rostl (výjimkou jsou Belgie, Německo, Itálie, Chorvatsko, Švédsko a Estonsko, kde byl podíl analyzovaného odvětví v rozmezí 14 let stabilní či mírně klesl). Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 3,4 %. Tato úroveň je nižší než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Průměrná míra nezaměstnanosti v Peněžnictví a pojišťovnictví je tak v porovnání s ostatními odvětvími šestá nejnižší. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v Peněžnictví a pojišťovnictví 31,2 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný (průměr v celé ekonomice činil 41,1 %), a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v Peněžnictví a pojišťovnictví, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky. Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Vzdělávání Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 13

14 2. 9. P o d n i k a t e l s k á z á k l a d n a o d v ě t v í a n e j v ý z n a m n ě j š í z a m ě s t n a v a t e l é K bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE Nejvíce z nich, více než 81 %, patří do odvětví Ostatní finanční činnosti (NACE 66), dalších téměř 19 %, patří do odvětví Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování (NACE 64) a třetí největší odvětví je odvětví Pojištění, zajištění a penzijní financování, kromě povinného sociálního zabezpečení (NACE 65). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Praze (reálně však řada společností má pouze formálně zaregistrováno své sídlo v Praze, nicméně jejich činnost probíhá na jiném území ČR), kde bylo evidováno 11,7 % ze všech podniků. Největší z nich jsou Česká spořitelna, a.s., Komerční banka, a.s., Československá obchodní banka, a. s., Česká pojišťovna a.s., Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, GE Money Bank, a.s., UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., Raiffeisenbank a.s., Česká národní banka, Citibank Europe plc, organizační složka. Druhý největší podíl (11,4 %) má své sídlo v Jihomoravském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. Home Credit a.s., RENOMIA, a. s., GE Money Leasing, s.r.o., Triglav pojišťovna, a.s. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované v Moravskoslezském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 11,3 %. V tomto kraji sídlí např. SATUM CZECH s.r.o. Významnější počet firem podniká rovněž ve Středočeském kraji s podílem 10,5 %, kde sídlí např. HELP FINANCIAL s.r.o. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo na Vysočině, v Libereckém kraji a v Karlovarském kraji. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Název Logo Sídlo Česká spořitelna, a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Pobočky po celé ČR Olbrachtova 1929/ Praha 4 Česká spořitelna byla založena v roce 1825 jako první spořitelní instituce na území dnešní České republiky. Je největší bankou v České republice, její služby využívá více než 5 milionů klientů: občané, malé a střední firmy, obce a města, financuje také velké korporace a poskytuje služby v oblasti finančních trhů. Od roku 2000 je Česká spořitelna členem Erste Group a pod touto značkou obsluhuje bonitní a korporátní klienty. Disponuje nejširší sítí poboček a bankomatů v České republice. Důležitou roli hraje také na poli inovací: byla například první bankou na českém trhu, která začala masivně vydávat bezkontaktní karty a vytvářet síť pro jejich využití Bankovní, pojišťovací, investiční a finanční služby Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) Název Logo Sídlo Komerční banka, a.s. Provozovny v krajích Pobočky po celé ČR Na Příkopě 33, Praha 1 P.O. BOX

15 Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Komerční banka, a.s. je bankovní instituce působící na českém kapitálovém trhu z většiny vlastněná finanční skupinou Société Générale. Jedná se o akciovou společnost a její akcie jsou obchodovatelné na Pražské burze. Zajišťujeme komplexní finanční služby drobného, investičního a podnikového bankovnictví. Nabízíme depozitní produkty, přímé bankovnictví, pojištění, investiční služby, produkty pro podnikovou klientelu a platební karty. Poskytujeme úvěry a hypotéky. Vedení běžného účtu. Zajišťujeme finanční plány. Poskytuje finanční produkty a služby pro občany, podnikatele, malé a velké podniky, fyzické i právnické osoby, veřejnou správu Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) Název Logo Sídlo Československá obchodní banka, a. s. Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Pobočky po celé ČR Radlická 333/150, Praha, Radlice Československá obchodní banka, a. s. působí jako univerzální banka v České republice. ČSOB byla založena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování služeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V červnu 1999 byla privatizována jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí skupiny KBC. V červnu 2000 ČSOB převzala Investiční a poštovní banku (IPB). Po odkoupení minoritních podílů se v červnu 2007 stala KBC Bank jediným akcionářem ČSOB. Do konce roku 2007 působila ČSOB na českém i slovenském trhu; slovenská pobočka ČSOB byla oddělena k 1.lednu ČSOB poskytuje své služby všem klientským segmentům, tj. fyzickým osobám, malým a středním podnikům, korporátním a institucionálním klientům. ČSOB svým zákazníkům nabízí širokou škálu bankovních produktů a služeb, včetně produktů a služeb ostatních společností skupiny ČSOB. Bankovní produkty a služby, pojistné a penzijní produkty (ČSOB Pojišťovna a ČSOB Penzijní společnost), financování bydlení (Hypoteční banka a ČMSS), kolektivní investování a správu majetku (ČSOB Asset Management), poskytování dalších specializovaných služeb (ČSOB Leasing a ČSOB Factoring) a také služby spojené s obchodováním s akciemi na finančních trzích (skupina Patria; od 1. ledna 2015 součást skupiny ČSOB) Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) * *2013 Název Logo Sídlo Česká pojišťovna a.s. Spálená 75/ Praha 1 Provozovny v krajích Pobočky po celé ČR 15

16 Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Pojišťovna s více než 185letou bohatou tradicí poskytování životního i neživotního pojištění. Je největší pojišťovnou na českém pojistném trhu. Poskytujeme jak individuální životní a neživotní pojištění, tak i pojištění pro malé, střední a velké klienty v oblasti průmyslových, podnikatelských rizik a zemědělství. Přibližně 3900 zaměstnanců a 5600 obchodních zástupců se na více než 4500 obchodních místech stará o maximální spokojenost klientů. Česká pojišťovna spravuje téměř osm milionů pojistných smluv a její tržní podíl na domácím trhu dosahuje 23,9 procent. Nabídka životního, havarijního, cestovního a úrazového pojištění, pojištění motorových vozidel, odpovědnosti, majetku a zvířat, sjednávání hypoték Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A. BISNODE Stability Rating Název skupiny Vynikající Dobré Rizikové Ratingové hodnocení AAA AA A BBB BB B CCC CC C Slovní popis Excelentní Vynikající Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Rizikový Vysoce rizikový Extrémně rizikový Slovní popis skupiny Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění závazků z obchodního styku, nutnost individuálního posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti ohrožené úpadkem. Úpadky D Úpadek Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům. Zdroj: BISNODE V odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví tvoří největší část (více než 41 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny dobrých (s ratingem v intervalu BBB-B). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů vysoké. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 35,6 %, což je o 3,8 procentních bodů méně, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 41,1 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 1,3 procentních bodů méně, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 4 procentních bodů více než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát 16

17 Celá ČR Celé odvětví Královéhradecký kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Praha Pardubický kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Jihomoravský kraj Vysočina Středočeský kraj svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 2 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %. Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% Peněžnictví a pojišťovnictví ČR 0% AAA AA A BBB BB B CCC CC C D Zdroj: BISNODE Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 0,77. To je v porovnání s ostatními odvětvími mírně podprůměrná hodnota, která za průměrem ČR zaostává o 0,18 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 zvýšil o 0,55 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Královéhradeckém kraji, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví v Královéhradeckém kraji. Následují Plzeňský kraj, Jihočeský kraj a Ústecký kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví na Vysočině a ve Středočeském kraji. Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 1,6 1,4 1, ,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 Zdroj: BISNODE 17

18 Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 1,1 %. To je o 1,2 procentního bodu pod průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byl v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví pro nové subjekty nejatraktivnější Karlovarský kraj před Pardubickým krajem, Vysočinou a Olomouckým krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Praha, Plzeňský kraj a především Liberecký kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními nadprůměrně atraktivní R e g i o n á l n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví pracuje v Praze, jedná se o více než 40 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále více než 11 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje v Jihomoravském kraji, téměř 8 % v Moravskoslezském kraji, zhruba 7 % ve Středočeském kraji a více než 5 % v Královéhradeckém kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 3 a 4 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR vysoká. Rozložení zaměstnaných z odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví do krajů Zlinský; 3,5% Plzeňský; 3,6% Vysočina; 2,8% Karlovarský; 1,4% Olomoucký; 2,5% Liberecký; 2,7% Pardubický; 3,6% Praha; 40,1% Jihočeský; 4,1% Ústecky; 4,4% Kralovehradecký; 5,1% Stredočeský; 7,4% Moravskoslezský; 7,7% Jihomoravský; 11,0% Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 18

19 To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohot odvětví zaměstnáno 7,4 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR ale 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy nízký (a tedy červená barva v mapě). Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Zatímco geografická koncentrace je vysoká, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky pouze podprůměrná. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou vysoké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví v Praze, kde se lidé z odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 6,7 %, dále v Královéhradeckém kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 2,7 %) a v Jihomoravském kraji (2,6 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví v Karlovarském kraji (1,4 %) a v Olomouckém kraji (1,1 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích ukazuje tabulka. 19

20 Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj Podíl zaměstnaných Kraj Podíl zaměstnaných Praha 6,7% Středočeský 1,8% Královéhradecký 2,7% Plzeňský 1,7% Průměr ČR 2,7% Zlínský 1,7% Jihomoravský 2,6% Ústecký 1,6% Pardubický 2,0% Vysočina 1,6% Liberecký 1,9% Karlovarský 1,4% Moravskoslezský 1,9% Olomoucký 1,1% Jihočeský 1,9% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími). Podíl zaměstnaných v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje podíl odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Peněžnictví a pojišťovnictví podprůměrná, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví. 20

21 Index geografické exkluzivity odvětví EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních Opravy a instalace strojů a zařízení a Výroba strojů a zařízení Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti velmi vysoká vysoká nadprůměrná průměrná podprůměrná nízká velmi nízká Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 0,00 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25 Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví pracuje v jiném kraji než bydlí 11,2 % osob, což je o 5,3 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. 21

22 3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly V ý v o j a s t r u k t u r a p o v o l á n í Nejčetnější skupinou povolání v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví jsou Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě (ISCO 33), kteří v roce 2014 tvořili 43 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v Peněžnictví a pojišťovnictví zaměstnáno 53 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v Peněžnictví a pojišťovnictví jsou Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě (ISCO 24; 25 % ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 30,9 tisíc pracovníků), Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice (ISCO 43; 7 %; 7,9 tisíc pracovníků v roce 2014) a Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech (ISCO 42; 6 %; 7,2 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v Peněžnictví a pojišťovnictví v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že profesní struktura v EU je různorodější a větším podílem je zde zastoupeno více skupin povolání. Naopak v České republice lze téměř polovinu zaměstnaných v odvětví zařadit do skupiny povolání Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě. Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100% 90% 80% 70% 60% 43,3% 26,9% 14,6% Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice 50% 40% 30% 20% 10% 25,4% 6,5% 5,9% 3,8% 15,0% 11,9% 18,8% 7,0% 20,8% Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání ostatní 0% ČR 2014 EU Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví jsou Odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví (ISCO 3321). V roce 2014 jich bylo v tomto odvětví zaměstnáno 20,2 tisíc. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 19,8 tisíc pracovníků skupiny Finanční a investiční poradci a příbuzní specialisté (ISCO 2412), 16,7 tisíc skupiny 22

23 Odborní pracovníci v oblasti peněžnictví (ISCO 3312), 7,2 tisíc pracovníků skupiny Finanční analytici a specialisté v peněžnictví a pojišťovnictví (ISCO 2413) a 5,5 tisíc skupiny Úředníci v oblasti statistiky, finančnictví a pojišťovnictví (ISCO 4312). Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj ISCO kód Počet 2014 (tisíc) Podíl na odvětví Vývoj od 2011 Odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví ,2 18,3% Finanční a investiční poradci a příbuzní specialisté ,8 14,3% Odborní pracovníci v oblasti peněžnictví ,7 13,7% Finanční analytici a specialisté v peněžnictví a pojišťovnictví ,2 5,4% Úředníci v oblasti statistiky, finančnictví a pojišťovnictví ,5 4,1% Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ P r o f e s n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Peněžnictví a pojišťovnictví je odvětví s vysokou profesní koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o třetí nejvíce koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v odvětví dosáhl hodnoty 0,264, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. V Evropské unii je Peněžnictví a pojišťovnictví odvětvím s osmou nejvyšší profesní koncentrací, vysokých hodnot profesní koncentrace dosahuje tedy i v celoevropském měřítku. Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (vybraná odvětví, 2014) Odvětví Pořadí Úroveň koncentrace Vzdělávání 1 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 2 velmi vysoká Peněžnictví a pojišťovnictví 3 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 4 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 5 vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 6 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 7 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 8 vysoká Stavebnictví 9 nadprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti 10 nadprůměrná Těžební průmysl 11 nadprůměrná Zdravotní a sociální péče 12 průměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 13 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 14 průměrná Potravinářský a tabákový průmysl 15 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin. 16 podprůměrná Výroba dopravních prostředků 17 podprůměrná Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 18 podprůměrná 23

24 Veřejná správa a obrana 19 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků 20 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 21 nízká Výroba elektrických a optických přístrojů 22 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 23 nízká Výroba strojů a zařízení 24 nízká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n. 25 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 26 velmi nízká Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Peněžnictví a pojišťovnictví je odvětví s podprůměrnou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se Peněžnictví a pojišťovnictví z hlediska profesní exkluzivity umístilo 16. v pořadí. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,116, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. V rámci Evropské unie dosáhlo odvětví rovněž velmi nízkých hodnot profesní exkluzivity. Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň profesní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 velmi vysoká Stavebnictví 4 velmi vysoká Vzdělávání 5 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 6 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 7 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 8 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 9 nadprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 10 nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 11 průměrná Výroba dopravních prostředků 12 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 13 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti 14 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 15 podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 16 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků 17 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 18 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n. 19 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 20 nízká Výroba strojů a zařízení 21 nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 22 velmi nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká 24

25 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 24 velmi nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 25 velmi nízká Těžební průmysl 26 velmi nízká Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ V ý v o j s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e s t u p n ě a o b o r u v z d ě l á n í V Peněžnictví a pojišťovnictví nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé s maturitní zkouškou, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 52 % všech pracovníků v odvětví. 44 % pracovníků v Peněžnictví a pojišťovnictví dosahuje vysokoškolského vzdělání. Pouze 4 % pracovníků dosáhlo maximálně středoškolského vzdělání bez maturity. Kvalifikační náročnost odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví je značně vyšší, než ve zbytku ekonomiky. Vzdělanostní úroveň pracovníků v Peněžnictví a pojišťovnictví v posledních letech nadále roste, čímž odvětví zvyšuje svůj náskok před ostatními odvětvími ekonomiky. Vzdělanostní struktura pracovníků v Peněžnictví a pojišťovnictví v odvětví celé ekonomice 100% 90% 80% 39,1% 44,1% 18,0% 23,0% vyšší odborné a vysokoškolské 70% 60% 38,1% 37,5% středoškolské s maturitou 50% 40% 30% 20% 10% 0% 54,7% 51,7% 5,7% 3,8% Peněžnictví a pojišťovnictví Peněžnictví a pojišťovnictví 38,6% 35,3% 4,9% 4,1% ČR celkem ČR celkem středoškolské bez maturity základní Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Vzdělanostní úroveň pracovníků v Peněžnictví a pojišťovnictví se nad průměrnou úrovní v celé ekonomice pohybuje ve všech zemích Evropské unie. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků v Peněžnictví a pojišťovnictví hodnoty 109 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví ve všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi patří Česká republika z hlediska vzdělanostní úrovně pracovníků v Peněžnictví a pojišťovnictví mezi země s nižší vzdělanostní úrovní. 25

26 Portugalsko Rumunsko Malta Španělsko Lotyšsko Bulharsko Řecko Litva Belgie Itálie Estonsko Polsko Francie Irsko Kypr Finsko Chorvatsko Maďarsko Nizozemí Slovinsko EU28 Slovensko Česká republika Lucembursko Dánsko Švédsko Spojené Království Německo Rakousko Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce % 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví je obor Ekonomie, který absolvovala téměř čtvrtina všech pracovníků v odvětví. S 10 % následuje obor Peněžnictví, bankovnictví, pojišťovnictví, který převažuje zejména u středoškolsky vzdělaných pracovníků s maturitou. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v Peněžnictví a pojišťovnictví jsou Management a správa (9 %), obecně zaměřené studijní obory a Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 7,6% 10,10% 7,8% 8,10% 8,9% 9,5% 38,50% 11,8% 14,0% 40,3% 43,20% Management a správa Strojírenství, kovovýroba a metalurgie Peněžnictví, bankovnictví, pojišťovnictví Účetnictví a daně Ekonomie Obecné vzdělání Ostatní 0% SŠ s maturitou VŠ magisterské Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 26

27 3. 4. V z d ě l a n o s t n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a z a m ě s t n a n ý c h Peněžnictví a pojišťovnictví se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístil jako sedmnácté v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v Peněžnictví a pojišťovnictví lze tedy hodnotit jako podprůměrnou a vzdělání pracovníků v odvětví je tedy poměrně různorodé. Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Vzdělanostní koncentrace odvětví Stavebnictví 1 velmi vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 2 velmi vysoká Výroba kovů a kovodělných výrobků 3 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 4 velmi vysoká Výroba strojů a zařízení 5 vysoká Zdravotní a sociální péče 6 vysoká Těžební průmysl 7 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 8 vysoká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 10 nadprůměrná Vzdělávání 11 nadprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl 12 nadprůměrná Výroba dopravních prostředků 13 průměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 14 průměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků 15 průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16 průměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 17 podprůměrná Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 18 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 19 podprůměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti 20 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 21 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 22 nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 24 velmi nízká Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25 velmi nízká Veřejná správa a obrana 26 velmi nízká Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Peněžnictví a pojišťovnictví je odvětví s nadprůměrnou exkluzivitou vzdělávání. Nachází zde uplatnění více než dvě třetiny zaměstnaných, kteří mají magisterské vzdělání v oboru Peněžnictví, bankovnictví, pojišťovnictví, a 60 % pracovníků, kteří stejný obor absolvovali v maturitním oboru střední školy. 27

28 Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň vzdělanostní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Vzdělávání 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 4 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 5 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 6 vysoká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 7 nadprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 8 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 9 nadprůměrná Stavebnictví 10 nadprůměrná Zemědělství, lesnictví a rybolov 11 průměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 12 průměrná Vydavatelské a mediální činnosti 13 podprůměrná Těžební průmysl 14 podprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 15 podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 16 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 17 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 18 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 19 nízká Výroba dopravních prostředků 20 nízká Výroba kovů a kovodělných výrobků 21 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 22 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 24 velmi nízká Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků 25 velmi nízká Výroba strojů a zařízení 26 velmi nízká Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ O d v ě t v o v á m o b i l i t a : p ř í c h o d y d o o d v ě t v í a o d c h o d y z o d v ě t v í Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. V odvětvové skupině Peněžnictví a pojišťovnictví je indikátor flexibility o výrazně vyšší než 1, což znamená, že vyšší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik jich přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k výrazně nadprůměrně flexibilním. 28

29 Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Vzdělávání Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Stavebnictví Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Těžební průmysl 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Peněžnictví a pojišťovnictví 22 % těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezli opět v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví. Tento podíl je mezi odvětvovými skupinami průměrný. 29

30 Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti 50,0% Zdravotní a sociální péče 43,2% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 39,3% Vzdělávání 38,9% Stavebnictví 35,8% Ubytování, stravování a pohostinství 34,9% Těžební průmysl 33,3% Výroba dopravních prostředků 27,8% Doprava, skladování a poštovní činnosti 25,6% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25,2% Veřejná správa a obrana 24,6% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23,4% Peněžnictví a pojišťovnictví 22,0% Potravinářský a tabákový průmysl 21,1% Zemědělství, lesnictví a rybolov 20,3% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 19,2% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 18,7% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 17,7% Výroba kovů a kovodělných výrobků 17,2% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16,4% Výroba strojů a zařízení 14,8% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 13,6% Výroba elektrických a optických přístrojů 13,0% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 11,9% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9,3% Vydavatelské a mediální činnosti 7,1% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Peněžnictví a pojišťovnictví je rovněž největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (37 %), což je mezi odvětvími mírně podprůměrný podíl. Od průměrné struktury všech odvětví se liší znatelněji pouze podíl těch, kteří přišli ze vzdělávání - v tomto odvětví se jedná o 18 % a průměr za všechna odvětví činí 11 %. Na průměru všech odvětví jsou příchody z jiné neaktivity než vzdělávání (18 %) a jen mírně podprůměrný je podíl těch, kteří přišli z jiné skupiny odvětví (19% oproti průměru všech odvětví 22 %). 30

31 Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, 3% Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Potravinářský a tabákový průmysl Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba pryžových, plastových a Ubytování, stravování a pohostinství Výroba elektrických a optických přístrojů Těžební průmysl Dřevozpracující, papírenský a Velkoobchod, maloobchod a opravy Celkem Chemický, farmaceutický a rafinérský Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba dopravních prostředků Peněžnictví a pojišťovnictví Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Umělecké, sportovní, zábavní a další 5% Telekomunikační a informační Vzdělávání Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP 4% 6% 4% 5% 5% 5% 5% 4% 3% 6% 6% 6% 5% 10% 11% 9% 12% 8% 8% 8% 9% 8% 8% 11% 17% 20% 17% 18% 22% 14% 22% 14% 27% 19% 17% 26% 16% 22% 31% 23% 28% 30% 16% 22% 35% 33% 31% 28% 6% 40% 6% 7% 11% 43% 25% 10% 46% Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Peněžnictví a pojišťovnictví. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti, dále jsou příchody z jiného odvětví, z jiné neaktivity než vzdělávání a ze vzdělávání. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Doprava, skladování a poštovní činnosti. Ti, kteří změnili zaměstnání a zůstali v odvětví, představují v nových příchodech 9 %. V odchodech z odvětvové skupiny Peněžnictví a pojišťovnictví je u této odvětvové skupiny největší skupina těch, kteří z této odvětvové skupiny odešli do jiné neaktivity než vzdělávání (40 %) a do jiné odvětvové skupiny (29 %). Další skupinou jsou ti, kteří odešli do nezaměstnanosti (20 %): tento poměr je nižší oproti průměru za všechny odvětvové skupiny (průměr všech odvětvových skupin je 30,5 %). Odchody do jiné neaktivity než vzdělávání patří mezi mírně nadprůměrné (průměr za všechna odvětví: 33 %) a podíl odchodů do důchodů patří k podprůměrným (necelých 16 % v této odvětvové skupině oproti 21 %, což je celkový průměr). Nejčastěji pracující z této odvětvové skupiny odcházejí do odvětvové skupiny Veřejná 11% 16% 6% 9% 12% 10% 11% 18% 8% 14% 7% 17% 12% 25% 25% 6% 21% 9% 8% 13% 16% 10% 16% 14% 15% 17% 15% 15% 19% 18% 10% 24% 10% 15% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 8% 13% 11% 12% 18% 36% 24% 31% 11% 8% 10% 22% 13% 20% 63% 14% 52% 46% 46% 45% 45% 45% 44% 44% 43% 42% 41% 41% 40% 39% 39% 37% 36% 36% 33% 31% 29% 28% 28% 27% 27% změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti 24% 31

32 správa a obrana, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí. Odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví: Příchody a odchody přišli do odvětví odešli z odvětví (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) 9,3% 9,4% z toho: z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 8,2% 8,1% přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 19,1% 28,7% 21 Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti 3,2% 23 Veřejná správa a obrana 8,1% nemovitostí 15 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 16 Doprava, skladování a poštovní činnosti 26 Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 08 Výroba kovů a kovodělných výrobků 15 Velkoobchod, maloobchod a opravy 2,7% 5,8% motorových vozidel 21 Profesní, vědecké a technické 2,3% činnosti a činnosti v oblasti 3,6% nemovitostí 1,8% 11 Výroba dopravních prostředků 2,2% 16 Doprava, skladování a poštovní 1,4% 1,8% činnosti přišli ze vzdělávání (ze školy) odešli do vzdělávání (do školy) 17,7% 3,6% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 18,2% přišli z nezaměstnanosti 36,8% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 39,9% z toho odešli do důchodu 15,7% odešli mezi nezaměstnané 19,7% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP V ý v o j d e m o g r a f i c k é s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e v ě k u a p o h l a v í a z m ě n a v z d ě l á n í p o d l e v ě k u Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla 32

33 stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. Odvětvová skupina Peněžnictví a pojišťovnictví je s průměrným věkem 40,8 let šestou nejmladší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 1,7 roku méně. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 2,2 roky, což je pomalejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let). Průměrný věk a jeho změna v odvětvích Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví mezi zaměstnanými jen 1,7 % osob starších 60 let, nyní je to již 6,1 %. Naopak se mírně snížil podíl osob ve věku let. Zatímco v roce 2000 tvořily 18,9 %, v roce 2014 již byl v tomto odvětví jejich podíl 17,8 %. Velmi výrazně poklesl podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 jich bylo ještě mezi zaměstnanými v tomto odvětví 28 %, v roce 2014 to však již bylo pouze 18,2 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 16 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o šest procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy vysoká. 33

34 V odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví převládají mezi zaměstnanými v ČR ženy. Ty tvoří téměř 56 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 12 procentních bodů více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR. Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví osob se středoškolským vzděláním bez maturity a i s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským a magisterským vzděláním. Vzdělání absolventů a osob starších 55 let Absolventi z posledních 5 let Osoby 55+ Rozdíl (absolventi osoby 55+) (v proc. bodech) ZŠ a nižší 1,4% 0,2% 1,2 SŠ bez MZ 1,4% 5,9% -4,6 SŠ s MZ 28,6% 56,3% -27,7 VOŠ a konzervatoř 2,2% 0,1% 2,1 Bakalářské 18,0% 4,0% 14,0 Magisterské 45,0% 29,8% 15,2 Doktorandské 3,4% 3,6% -0,2 Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Účetnictví a daně, který absolvovalo 4,4 % nedávných absolventů a 6,5 % osob ze skupiny starších 55 let. Obdobný rozdíl byl u oboru Obecné vzdělání (4,8 % u nedávných absolventů a 7,8 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Strojírenství, kovovýroba a metalurgie z 9,0 % u skupiny starších na 2,1 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů výrazně narostl podíl oborové skupiny Ekonomie: z 22,9 % u starších 55 let na 36,6 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů nejvyšší oborové zastoupení. Druhé nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Peněžnictví, bankovnictví, pojišťovnictví. Mezi pracovníky staršími 55 let je nejčastěji zastoupen také obor Ekonomie. 34

35 Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let Tabulka obsahuje 88 % všech zaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 35