Rada Evropské unie Brusel 16. srpna 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
|
|
- Zuzana Bártová
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Rada Evropské unie Brusel 16. srpna 2016 (OR. en) 11701/16 ENER 299 ENV 531 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 29. července 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 464 final Předmět: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Pokrok členských států při dosahování nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost Delegace naleznou v příloze dokument COM(2016) 464 final. Příloha: COM(2016) 464 final 11701/16 bl DGE 2B CS
2 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2016) 464 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Pokrok členských států při dosahování nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost CS CS
3 Obsah 1. Úvod Co jsou optimální náklady? Právní kontext Přehled vnitrostátních výpočtů nákladově optimálních úrovní Pokrok směrem k optimálním nákladům Nové budovy... 8 Stávající budovy / větší renovace... 9 Výměna prvků budov Plány na snížení rozdílů Závěry
4 1. ÚVOD Tato zpráva přezkoumává pokrok členských států při dosahování nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost nových a stávajících budov a rovněž prvků budov. Plní se tím povinnost Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o použití přenesených pravomocí uvedená v čl. 5 odst. 4 a v článku 23 směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (dále jen směrnice ) 1. Tato zpráva bude mít rovněž vliv na probíhající přezkum směrnice, který je akčním bodem rámcové strategie energetické unie 2. Budovy jsou ústředním bodem unijní politiky energetické účinnosti. Domy, kanceláře, obchody a jiné budovy představují téměř 40 % 3 konečné spotřeby energie a 36 % emisí skleníkových plynů. Zlepšení energetické náročnosti evropských budov je rozhodující pro dosažení cílů EU v oblasti snižování emisí a energetické účinnosti pro rok Rovněž to pomůže splnit dlouhodobé cíle stanovené v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky v období a v plánu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství do roku Směrnice o energetické náročnosti budov je hlavním legislativním nástrojem na úrovni EU pro zlepšení energetické účinnosti budov. Podle předchozí směrnice 2002/91/ES 6 byly členské státy povinny stanovit minimální požadavky na energetickou náročnost pro nové a stávající budovy. Stanovování těchto požadavků se však v rámci EU lišilo. Mnohé členské státy pro určení optimálních úrovní různých požadavků na energetickou náročnost neposoudily potenciál úspory energie ve srovnání s náklady. Jelikož nákladově optimální úrovně nebyly vypočítány, nákladově efektivní potenciál úspory energie nebyl samozřejmě znám. Kromě toho bylo obtížné provést přeshraniční srovnání toho, jakého pokroku členské státy v tomto směru dosáhly. Důvodem jsou rozdílné vnitrostátní a regionální přístupy a používání různých parametrů a metodik. Zákonodárné orgány EU se proto rozhodly zřídit podle směrnice mechanismus referenčních hodnot pro výpočet nákladově optimální úrovně požadavků na energetickou náročnost nových a stávajících budov, a to jak obytných (rodinné domy a byty), tak nebytových (kanceláře, budovy pro vzdělávání, nemocnice atd.). Tento mechanismus referenčních hodnot ukazuje, kde členské státy stanoví požadavky na energetickou náročnost nacházející se pod nákladově optimálními úrovněmi, což znamená, že zde v případě vnitrostátních budov v dané zemi existuje nevyužitý nákladově efektivní potenciál úspory energie. Mechanismus referenčních hodnot je vypracován na základě rámcové metodiky, která umožňuje srovnávání opatření pro zvýšení energetické účinnosti, opatření zahrnujících zdroje Úř. věst. L153, , s. 13. COM(2015) 80 final. V roce Viz Ukazatele energetiky, dopravy a životního prostředí, 2012 (Energy, transport and environment indicators, 2012 edition), Evropská komise. Pro účely tohoto odhadu byla zkombinována konečná spotřeba energie pro odvětví domácností a služeb. Je třeba poznamenat, že to zahrnuje například spotřebu elektrické energie spotřebiči, nezahrnuje to však spotřebu elektrické energie v průmyslových budovách. COM/2014/015 final. KOM(2011) 112. K dosažení cíle pro rok 2050 musí domácnosti a terciární odvětví společně snížit své emise CO 2 o 88 až 91 % (ve srovnání s hodnotami z roku 1990). Úř. věst. L 1, , s
5 obnovitelné energie a různých kombinací těchto opatření. Metodika je založena na primární energetické náročnosti a nákladech a zohledňuje odhadovanou životnost budov. Tento rámec Komisi umožňuje měřit pokrok členských států při dosahování nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost. Pokrok členských států při provádění ustanovení směrnice týkajících se nákladově optimálních požadavků a minimálních požadavků na energetickou náročnost byl zvážen při posuzování podmínek pro energetickou účinnost infrastruktury, veřejných budov a bydlení v rámci evropských strukturálních a investičních fondů. Nákladově optimální referenční hodnoty jsou rovněž používány Evropskou investiční bankou pro posuzování očekávané účinnosti investování do renovace budov a modernizačních projektů a programů. Následující oddíly vysvětlují rámcovou metodiku, právní kontext a požadavky a pokrok členských států při dosahování nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost. 2. CO JSOU OPTIMÁLNÍ NÁKLADY? Nákladově optimální úroveň je definována v čl. 2 odst. 14 směrnice. Je to energetická náročnost (měřená v kwh/m 2 primární energie 7 ), která vede k nejnižším nákladům v průběhu odhadovaného životního cyklu budovy (30 let pro obytné budovy a 20 let pro nebytové budovy). Výpočty nákladů (vyjádřené v čisté současné hodnotě) zahrnují investiční náklady vložené do energetické účinnosti a opatření na využití obnovitelné energie, náklady na údržbu a provoz, náklady na energie, příjmy z vyrobené energie a náklady na likvidaci (náklady na demontáž na konci životnosti budovy). Nákladově optimální rámcová metodika je založena na běžném rámci analýzy nákladů a přínosů. Nezohledňuje všechny vnější faktory, které mohou mít vliv na výpočet nákladů týkajících se životního cyklu budovy. Nákladově optimální rámcová metodika rovněž nezohledňuje pozitivní dopady, které mají investice do energetické účinnosti a začlenění obnovitelné energie pro společnost. Mezi ně může patřit vytváření pracovních míst a prosperity, zvýšená produktivita, zlepšení zdravotního stavu uživatelů budov a hodnota budov. Jelikož řada výhod energetické účinnosti není v rámci metodiky zohledněna, mohou se členské státy rozhodnout stanovit minimální požadavky, které se nacházejí nad nákladově optimálními úrovněmi. Nákladově optimální rámcovou metodiku je třeba chápat jako nástroj, který podpoří členské státy při stanovování minimálních požadavků na energetickou náročnost budov a zajistí jejich přezkoumávání tím, že vezme v úvahu vývoj trhu a technický pokrok. Stanoví zásady pro srovnávání opatření pro zvýšení energetické účinnosti, opatření zahrnujících zdroje obnovitelné energie a různých kombinací těchto opatření. Nákladově optimální metodika stanoví rámec pro výpočet, zároveň však členským státům umožňuje značnou flexibilitu, pokud jde o výběr parametrů pro výpočet (např. referenční budovy, metoda výpočtu energetické náročnosti, opatření pro zvýšení energetické účinnosti a opatření na využití obnovitelné energie, náklady, ceny energie a diskontní sazby). Přímé srovnávání nákladově optimálních úrovní v rámci jednotlivých členských států proto není 7 Výpočet primární energie zahrnuje rozpis energie potřebné na vytápění, chlazení, větrání, teplou vodu v domácnostech a osvětlovací systémy. Výsledná celková poptávka po primární energii se vypočítá za použití vnitrostátních konverzních faktorů primární energie. Obnovitelná energie vyráběná v místě, pokud se vyrábí, se odečte od celkové poptávky primární energie. 4
6 možné. Nákladově optimální metodiku však lze použít k definování vnitrostátní referenční hodnoty pro vnitrostátní minimální požadavky na energetickou náročnost a k posouzení a srovnání relativních úrovní cílů, pro které byly tyto požadavky na úrovni členského státu stanoveny. Závěrem lze říci, že používání nákladově optimální rámcové metodiky přispívá ke stanovování minimálních požadavků na náročnost nových a stávajících budov a prvků budov (např. stěny, střecha, okna atd.) v souladu s technickým a ekonomickým potenciálem úspory energie a se zvláštními vnitrostátními a regionálními podmínkami. Kromě toho umožňuje definovat úrovně účinnosti, které jsou pro domácnosti a investory nákladově efektivní. V důsledku toho členské státy nebudou stanovovat požadavky, které jsou příliš laxní, čímž by se bránilo provádění úspor energie. Účastníci trhu navíc mají informace o nákladově nejefektivnějších opatřeních pro zvýšení energetické účinnosti, opatřeních na využití obnovitelné energie a balíčcích pro nové a stávající budovy, jakož i informace pro výměnu jednotlivých prvků budov. 3. PRÁVNÍ KONTEXT Ustanovení týkající se výpočtu nákladově optimálních úrovní jakožto základu pro stanovení a přezkoumávání minimálních požadavků na energetickou náročnost na vnitrostátních a regionálních úrovních jsou klíčovým prvkem směrnice o energetické náročnosti budov. Čl. 4 odst. 1 směrnice stanoví, že členské státy musí zajistit, aby byly minimální požadavky na energetickou náročnost budov nebo ucelených částí budov stanoveny na základě nákladově optimálních úrovní. Článek 5 stanoví rámcovou metodiku, povinnost členských států oznámit Komisi výpočty a povinnost Komise podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku členských států. Bližší ustanovení o minimálních požadavcích na náročnost s cílem dosáhnout nákladově optimálních úrovní jsou uvedeny v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 244/ (dále jen nařízení ). Metodika obsažená v nařízení byla stanovena v souladu s přílohou III směrnice a je doplněna pokyny 9, které nejsou právně závazné. Příloha III nařízení obsahuje šablonu, kterou mohou členské státy použít pro přípravu svého výpočtu nákladově optimálních úrovní a pro podání zprávy o něm Komisi. Nařízení rovněž stanoví hlavní aspekty, kterými je nutno se zabývat ve vnitrostátních zprávách o nákladově optimálních úrovních podle přílohy I směrnice. Vnitrostátní zprávy by měly obsahovat veškeré použité vstupní údaje a předpoklady a výpočet rozdílu mezi vnitrostátními minimálními požadavky na energetickou náročnost a vypočítanými nákladově optimálními úrovněmi. V ideálním případě by měly být minimální požadavky na energetickou náročnost stanoveny stejně jako vypočítané nákladově optimální úrovně tak, aby mezi nimi neexistoval žádný rozdíl. Případně by měly být stanoveny výše, aby tak zohledňovaly výhody energetické účinnosti, které nejsou zohledněny v nákladově optimální metodice. Pokud však rozdíl existuje a minimální požadavky na energetickou náročnost jsou vyšší než vypočítané nákladově optimální úrovně, musí to členské státy odůvodnit nebo před příštím přezkumem výpočtů nákladově optimálních úrovní předložit plán pro jeho snížení. 14. bod odůvodnění směrnice poukazuje na to, že významný rozdíl existuje, pokud jsou nákladově optimální úrovně o 15 % nižší než platné minimální požadavky. 8 9 Úř. věst. L81 ze dne , s. 18. Úř. věst C115 ze dne , s. 1. 5
7 4. PŘEHLED VNITROSTÁTNÍCH VÝPOČTŮ NÁKLADOVĚ OPTIMÁLNÍCH ÚROVNÍ Během druhé poloviny roku 2013 a během roku 2014 Komise obdržela celkem 30 zpráv od 27 členských států. Spojené království předložilo jednu zprávu pro Velkou Británii a Severní Irsko a samostatnou zprávu pro Gibraltar. Belgie předložila samostatné zprávy pro regiony Brusel-hlavní město, Vlámsko a Valonsko. Řecko vnitrostátní zprávu o nákladově optimálních úrovních před datem této zprávy nepředložilo. Většina členských států dodržovala nákladově optimální rámcovou metodiku pro výpočet nákladově optimálních úrovní a pro podávání zpráv o nich, jak to požaduje směrnice a nařízení. Technické posouzení podrobností vnitrostátních výpočtů nákladově optimálních úrovní bylo provedeno externím dodavatelem a je dostupné na internetu 10. Případy, kdy zprávy nebyly předloženy nebo byly předloženy neúplné, Komise dále náležitě sleduje. Výpočet nákladově optimálních úrovní zahrnuje několik kroků: určení referenčních budov, stanovení opatření pro zvýšení energetické účinnosti a opatření na využití obnovitelné energie, výpočet potřeby primární energie, výpočet celkových nákladů, a výpočet nákladově optimálních úrovní a rozdílu, pokud nějaký existuje, mezi nákladově optimálními úrovněmi a minimálními požadavky na energetickou náročnost. Prvním krokem při výpočtech bylo určení referenčních budov pro nové a stávající rodinné domy, bytové domy, kancelářské budovy a další příslušné nebytové budovy. Referenční budovy by měly být reprezentativní pro vnitrostátní budovy a mělo by se jednat o typické budovy, pro které ve vnitrostátních právních předpisech existují konkrétní požadavky na energetickou náročnost. V některých členských státech však vzhledem k nedostatku dostupných statistických informací o typech budov a nedostatečnému členění podle velikosti, stáří, stavebního materiálu, struktury spotřeby a podle klimatického pásma bylo obtížné určit referenční budovy, které by plně popisovaly vnitrostátní budovy. V několika členských státech k vývoji náležitého souboru referenčních budov pro výpočty nákladově optimálních úrovní pozitivně přispěly databáze pro vnitrostátní certifikaci energetické náročnosti budov. Druhým krokem při výpočtech bylo stanovení opatření pro zvýšení energetické účinnosti (např. dvojité zasklení oken s určitou hodnotou U 11 ), opatření založených na obnovitelné energii (např. solární ohřev vody) a příslušných alternativních vysoce účinných systémů (např. kombinovaná výroba tepla a elektřiny, centrální systémy dodávky energie, kondenzační kotle a tepelná čerpadla), jež všechny mají dopad na energetickou náročnost referenčních budov. Tato opatření se poté použijí na vybrané referenční budovy a vypočítá se výsledná energetická náročnost a celkové náklady. Jednotlivá opatření pro zvýšení energetické účinnosti a opatření na využití obnovitelné energie mohou být sloučeny do balíčků (např. dvojité zasklení oken, kondenzační kotle a solární ohřev vody) nebo variant (např. soubor opatření k dosažení dobrovolně certifikované budovy s ekoznačkou). Alespoň jeden z těchto balíčků nebo variant by měl splňovat požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie pro nové a případně rovněž pro stávající budovy podle článku 9 směrnice Hodnota U je měrná jednotka účinnosti tepelné izolace stavebních materiálů, prvků budov atd. 6
8 Bylo zjištěno, že některé členské státy mohly zvážit více opatření, zejména opatření na využití obnovitelné energie. Zvážení více opatření na využití obnovitelné energie mohlo vyústit v nižší nákladově optimální úrovně, zejména u členských států s větší možností začlenění systémů obnovitelné energie do budov. Třetím krokem je výpočet energetické náročnosti různých opatření, balíčků a/nebo variant pro vybrané referenční budovy za použití norem CEN 12 nebo odpovídající vnitrostátní metodiky výpočtu. Výsledky výpočtu energetické náročnosti se uvádí v roční potřebě primární energie na metr čtvereční užitkové podlahové plochy (v kwh/m 2 ). Ověření souladu vnitrostátních metodik pro výpočet energetické náročnosti s požadavky přílohy I směrnice a přílohy A normy EN bylo provedeno s podporou externího dodavatele na základě smlouvy o poskytování služeb 14. Bylo zjištěno, že některé vnitrostátní metodiky pro výpočet energetické náročnosti nezohledňují všechny aspekty, které přímo a nepřímo ovlivňují energetickou náročnost budovy. V řadě vnitrostátních metodik nejsou například zvážena opatření týkající se nových technologií (např. větrné turbíny na místě a kombinovaná výroba tepla a elektřiny na místě) a pasivní řešení (např. denní osvětlení a přirozené větrání). Proto jsou pak výsledné nákladově optimální úrovně možná vyšší, než se očekávalo, v závislosti na úplnosti vnitrostátních metodik pro výpočet energetické náročnosti. Dalším krokem je výpočet celkových nákladů na různá opatření, balíčky a/nebo varianty založené na čisté současné hodnotě s použitím přístupu na základě úplných nákladů. To znamená, že pro každé opatření, balíček a/nebo variantu, které byly použity u referenčních budov, byly zohledněny úplné náklady na výstavbu (nebo větší renovaci) a následné využití budovy. Uvažovaná výpočtová období byla 30 let pro obytné a veřejné budovy a 20 let pro nebytové budovy. Celkové náklady se vypočítávají ze dvou různých hledisek: finančního (tj. z hlediska vlastníka budovy a investora) a makroekonomického (tj. ze společenského hlediska). V případě finančního hlediska náklady zahrnují ceny placené konečným spotřebitelem, včetně všech daní včetně DPH a dalších poplatků. V případě makroekonomického hlediska se jedná o ceny bez započtení daní, DPH, poplatků a dotací. Do makroekonomického hlediska jsou však zahrnuty náklady na emise skleníkových plynů. Mimoto jedna z minimálně dvou diskontních sazeb, které se mají použít pro analýzu citlivosti u makroekonomického hlediska, je 3 %, vyjádřeno v reálných hodnotách. U finančního hlediska by diskontní sazby měly odrážet vnitrostátní prostředí financování a hypoteční podmínky. U některých členských států nebyly podrobně popsány údaje o nákladech na údržbu a o reprodukčních nákladech. Nedostatek údajů o provozu a renovaci budov ovlivnil zejména výpočty nákladově optimálních úrovní pro větší renovace a výměnu prvků budov. Proto bylo provedení těchto výpočtů složitější než výpočty nákladově optimálních úrovní pro nové budovy. Závěrečnými kroky jsou výpočet nákladově optimálních úrovní a posouzení rozdílu ve vztahu k minimálním požadavkům na energetickou účinnost pro nové a stávající rodinné domy, bytové domy, kancelářské budovy atd. a pro příslušné prvky budov Energetická náročnost budov Celková potřeba energie a definice energetických hodnocení, EN 15603, EN 15603, 2008, Energetická náročnost budov Celková potřeba energie a definice energetických hodnocení, CEN, leden Příloha A normy odkazuje na metody sběru údajů o budově. ENER/C3/
9 Výpočet nákladově optimálních úrovní pro každou referenční budovu je podrobně popsán v bodě 6 přílohy I nařízení. Výsledky celkových nákladů pro různá opatření, balíčky a/nebo varianty jsou porovnány a ten nejnižší je vybrán. Nákladově optimální úrovně jsou průměrné nákladově optimální energetické náročnosti pro všechny referenční budovy v každé kategorii budov (rodinné domy, bytové domy, kancelářské budovy atd.), přičemž nové a stávající budovy se posuzují odděleně. Většina členských států uvedla výsledky jasně, včetně veškerých použitých předpokladů (např. balíčky/varianty, vývoj cen energií, diskontní sazby). Jakmile jsou vypočítány nákladově optimální úrovně, lze určit rozdíl oproti minimálním požadavkům na náročnost a rozhodnout, zda se vnitrostátní referenční hodnotou stane makroekonomické, nebo finanční hledisko. Rozdíl mezi minimálními požadavky na energetickou náročnost a nákladově optimálními úrovněmi je rozdíl mezi nákladově optimálními úrovněmi a požadavky na účinnost ve vnitrostátních stavebních zákonech vydělený nákladově optimální úrovní a vyjádřený jako procento, jak je uvedeno v bodě 7.2 pokynů. Pokud je rozdíl mezi nákladově optimálními úrovněmi a požadavky stavebního zákona významný (>15 %), musí členské státy ve své zprávě o nákladově optimálních úrovních poskytnout odůvodnění, jak stanoví čl. 5 odst. 3 směrnice a čl. 6 odst. 2 nařízení. Pokud rozdíl nelze odůvodnit, musí členské státy předložit plán obsahující příslušné kroky ke snížení rozdílu. 5. POKROK SMĚREM K OPTIMÁLNÍM NÁKLADŮM Pokrok jednotlivých členských států směrem ke stanovení nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost je představen v níže uvedených grafech, které znázorňují průměrný rozdíl. Tečkovaná čára představuje 15% hranici, nad níž lze rozdíl považovat za významný. Ze srovnání uvedených nákladově optimálních úrovní a minimálních požadavků na energetickou náročnost lze dospět k závěru, že zhruba polovina členských států stanovila minimální požadavky na náročnost, které se nacházejí v rámci 15% hranice. Průměrné rozdíly mezi nákladově optimálními úrovněmi a minimálními požadavky pro všechny kategorie (tj. nové budovy, větší renovace a prvky budov) a typy budov (tj. rodinné domy, bytové domy a nebytové budovy) se nacházejí pod danou hranicí například v Dánsku, Finsku a Španělsku Nové budovy V případě nových budov byly minimální požadavky na náročnost stanoveny ne více než 15 % nad nákladově optimální úrovní ve 13 případech (z celkem 27 výpočtů): Belgie-Vlámsko, Belgie-Valonsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Kypr, Lucembursko, Německo Portugalsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko. V Litvě a ve Slovinsku se průměrný rozdíl nacházel jen mírně nad 15% hranicí. Estonsko, Francie, Německo, Portugalsko a Spojené království stanovily minimální požadavky, které byly ambicióznější než nákladově optimální úroveň pro tyto země. 8
10 NEW BUILDINGS 350% 300% 250% Average gap (%) 200% 150% 100% 50% 0% -50% Austria BE-Brussels BE-Flanders BE-Wallonia Bulgaria Croatia Cyprus Czech Republic Denmark Estonia Finland France Germany Greece Hungary Ireland Italy Latvia Lithuania Luxembourg Malta Netherlands Poland Portugal Romania Slovakia Slovenia Spain Sweden UK UK-Gibraltar Průměrný rozdíl mezi minimálními požadavky na energetickou náročnost a nákladově optimálními úrovněmi: nové budovy 5.2. Stávající budovy / větší renovace Minimální požadavky na náročnost pro větší renovace byly stanoveny ne více než 15 % nad nákladově optimální úrovní v 9 případech (z celkem 19 výpočtů): Dánsko, Estonsko, Finsko, Kypr, Lucembursko, Maďarsko, Portugalsko, Slovinsko a Španělsko. V případě Lotyšska se průměrný rozdíl pro větší renovace nacházel jen mírně nad 15% hranicí. Kypr, Portugalsko, Slovinsko a Španělsko stanovily požadavky, které byly přesně nákladově optimální nebo ambicióznější než nákladově optimální. 9
11 EXISTING BUILDINGS / MAJOR RENOVATIONS 350% 300% 250% Average gap (%) 200% 150% 100% 50% 0% -50% Austria BE-Brussels BE-Flanders BE-Wallonia Bulgaria Croatia Cyprus Czech Republic Denmark Estonia Finland France Germany Greece Hungary Ireland Italy Latvia Lithuania Luxembourg Malta Netherlands Poland Portugal Romania Slovakia Slovenia Spain Sweden UK UK-Gibraltar Průměrný rozdíl mezi minimálními požadavky na energetickou náročnost a nákladově optimálními úrovněmi: větší renovace 5.3. Výměna prvků budov Většina členských států vypočítala nákladově optimální úrovně pro některé prvky budov, obvykle však nikoli pro všechny prvky požadované směrnicí a nařízením (stěny, střecha, okna a podlaha). Minimální požadavky na náročnost byly stanoveny ne více než 15 % nad nákladově optimální úrovní v 11 případech (z celkem 22 výpočtů): Belgie-Vlámsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Itálie, Malta, Německo, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko. 10
12 REPLA CEMENT OF BUILDING ELEMENTS 100% 80% 60% Average gap (%) 40% 20% 0% -20% -40% Austria BE-Brussels BE-Flanders BE-Wallonia Bulgaria Croatia Cyprus Czech Republic Denmark Estonia Finland France Germany Greece Hungary Ireland Italy Latvia Lithuania Luxembourg Malta Netherlands Poland Portugal Romania Slovakia Slovenia Spain Sweden UK UK-Gibraltar Průměrný rozdíl mezi minimálními požadavky na energetickou náročnost a nákladově optimálními úrovněmi: výměna prvků budov 5.4. Plány na snížení rozdílů Pokud existuje rozdíl a členské státy stanoví minimální požadavky nad nákladově optimálními úrovněmi, musí to odůvodnit a předložit plán vysvětlující příslušné kroky ke snížení rozdílu. Plány pro snížení rozdílů byly předloženy zhruba ve dvou třetinách uvedených rozdílů. V ideálním případě by zprávy měly jasně uvádět konkrétní kroky k překlenutí rozdílu v časovém rámci stanoveném ve směrnici a nařízení, včetně minimálních požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (v letech 2018/2020). Ne ve všech plánech předložených v rámci zpráv o nákladově optimálních úrovních však byly stanoveny přesvědčivé harmonogramy. Monitorování provádění vnitrostátních plánů na snížení rozdílů nepatří do rámce této zprávy, neboť členské státy mají rozdíly odstranit do příštího pětiletého přezkumu požadavků na energetickou náročnost. Přezkum by měl proběhnout začátkem roku Jak byly rozdíly mezi minimálními požadavky na energetickou náročnost a stávajícími nákladově optimálními úrovněmi odstraněny, posoudí Komise na základě nových výpočtů nákladově optimálních úrovní, které mají členské státy v roce 2018 předložit. 6. ZÁVĚRY Všechny členské státy s výjimkou Řecka předložily výpočty nákladově optimální úrovně. Ve většině případů byly splněny požadavky jak směrnice o energetické účinnosti budov, tak nařízení v přenesené pravomoci o rámcové metodice. Ostatní případy Komise dále náležitě sleduje. 11
13 Cíle nákladově optimální rámcové metodiky bylo dosaženo, protože metodika měla vliv na rozhodování o stanovování minimálních požadavků na energetickou náročnost na vnitrostátních a regionálních úrovních na správné (tj. nákladově efektivní) úrovni. Výpočty nákladově optimální úrovně ukázaly, že stále existuje značný potenciál pro nákladově efektivní úspory energie, kterých lze dosáhnout překlenutím rozdílu mezi stávajícími minimálními požadavky a nákladově optimálními úrovněmi. Poprvé byl použit rámec referenčních hodnot založený na nákladově optimální metodice navrhované ve směrnici a v nařízení. To umožnilo srovnávání a kombinování různých energeticky účinných a obnovitelných energetických technologií. Tato práce podpořila vnitrostátní orgány v jejich úkolu stanovit realistické minimální požadavky na energetickou náročnost budov a připravit podmínky pro splnění cílů pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie 15. To nakonec přispělo k posílení celkových úrovní cílů v rámci EU směrem k technickému a ekonomickému potenciálu úspory energie v sektoru budov, navrhovanému rovněž ve strategiích zaměřených na budoucnost renovací budov zveřejněných podle článku 4 směrnice o energetické náročnosti 16. Při výpočtech však mohl být lépe prozkoumán potenciál různých druhů obnovitelné energie a mohly být získány lepší statistické informace týkající se vnitrostátních budov. Komise plně využije svých pravomocí v rámci Smlouvy, aby zajistila, že je směrnice o energetické náročnosti budov správně prováděna. To zahrnuje dosažení nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost v rámci uvedeného harmonogramu, aby se zajistilo splnění dlouhodobých cílů EU v oblasti energií a klimatu a přispění sektoru budov ke splnění těchto cílů Doporučení Komise o pokynech na podporu budov s téměř nulovou spotřebou energie a osvědčených postupů k zajištění, aby do roku 2020 byly všechny nové budovy budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Úř. věst. L 315, , s
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.7.2016 COM(2016) 464 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Pokrok členských států při dosahování nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou
VícePŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.3.2019 C(2019) 1616 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /..., kterým se mění přílohy VIII a IX směrnice 2012/27/EU, pokud jde o obsah
VíceRada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) 13015/16 FIN 631 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 7. října 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 660 final Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,
VíceRada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en) 9438/17 ADD 1 MAP 12 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 17. května 2017 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské
VíceDelegace naleznou v příloze dokument COM(2017) 37 final.
Rada Evropské unie Brusel 3. února 2017 (OR. en) 5908/17 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 1. února 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2017) 37 final Předmět: CLIMA 22 ENV 97 ENER 37 IND 25
VíceRada Evropské unie Brusel 20. června 2019 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 20. června 2019 (OR. en) 10549/19 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 20. června 2019 Příjemce: Č. dok. Komise: C(2019) 4418 final Předmět: ENER 386 CLIMA 190 COMPET
VíceRada Evropské unie Brusel 8. prosince 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 8. prosince 2016 (OR. en) 15387/16 ADD 3 JAI 1073 ASIM 165 CO EUR-PREP 50 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 8. prosince 2016 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,
VíceRada Evropské unie Brusel 20. června 2019 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 20. června 2019 (OR. en) 10531/19 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 20. června 2019 Příjemce: Č. dok. Komise: C(2019) 4411 final Předmět: ENER 379 CLIMA 182 COMPET
VíceEUREKA aeurostars: poradenská činnost a služby pro přípravu a podávání projektů
EUREKA EUREKA aeurostars: poradenská činnost a služby pro přípravu a podávání projektů Svatopluk Halada, AIP ČR Josef Martinec, MŠMT Praha, 18. 3. 2014 EUREKA > 2 EUREKA obecně nabízí Kontakt s Národními
VíceÚvod do veřejných financí. Fiskální federalismus. Veřejné příjmy a veřejné výdaje
Veřejné finance Úvod do veřejných financí Fiskální federalismus Veřejné příjmy a veřejné výdaje Úvod do Veřejných financí Pojem VeFi Soustava veřejných rozpočtů Státní rozpočet Problém fiskální nerovnováhy
VíceZahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí / Foreign guests at collective accommodation establishments: by country 2006*)
Pro více informací kontaktujte / For further information please contact: Ing. Hana Fojtáchová, e-mail: fojtachova@czechtourism.cz Ing. Martin Košatka, e- mail: kosatka@czechtourism.cz Zahraniční hosté
VíceDelegace naleznou v příloze dokument COM(2016) 864 final - ANNEXES 1 to 4.
Rada Evropské unie Brusel 2. prosince 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0380 (COD) 15150/16 ADD 1 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 1. prosince 2016 Příjemce: ENER 420 ENV 760 CLIMA 171 COMPET
VícePříušnice v ČR z hlediska sérologických přehledů, kontrol proočkovanosti a epidemií
Příušnice v ČR z hlediska sérologických přehledů, kontrol proočkovanosti a epidemií P. Pazdiora XI. Hradecké vakcinologické dny 1.-3.10.2015 Počet Příušnice v ČR a Plzeňském kraji (1980-2015*) 100000 ČR
VíceRada Evropské unie Brusel 7. června 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 7. června 2017 (OR. en) 10024/17 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 2. června 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: C(2017) 3492 final Předmět: CLIMA 172 ENV 585 ENT 146 DELACT
VíceINFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 31. srpna 2016 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce mléka v ČR bylo za období od 1.7.2016 do 31.7.2016 dodáno registrovaným prvním kupujícím
VíceObnovitelné zdroje energie v ČR a EU
Obnovitelné zdroje energie v ČR a EU Ing. Karel Srdečný EkoWATT, o.s. Cena alternativní energie aneb kde končí charita a začíná byznys? 21. září 2010, Praha 2009 EkoWATT, www.ekowatt.cz, www.energetika.cz,
VíceRada Evropské unie Brusel 7. června 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 7. června 2017 (OR. en) 10022/17 ADD 1 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 2. června 2017 Příjemce: CLIMA 171 ENV 584 ENT 145 DELACT 93 Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,
VíceENERGETICKÁ NÁROČNOST BUDOV - ZMĚNY LEGISLATIVY
ENERGETICKÁ NÁROČNOST BUDOV - ZMĚNY LEGISLATIVY Tereza Šulcová tech.poradce@uralita.com 602 439 813 www.ursa.cz Směrnice o energetické náročnosti budov 2010/31/EU Směrnice ze dne 19.května 2010 o energetické
VícePočet hostů / Number of guests. % podíl / % share
Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí / Foreign at collective accommodation establishments: by country hostů / Průměrná doba pobytu ve dnech/ Average length of stay total 2 715 571
VíceRada Evropské unie Brusel 4. listopadu 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 4. listopadu 2016 (OR. en) 13965/16 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 31. října 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: C(2016) 6906 final Předmět: FSTR 75 FC 69 REGIO 96 SOC
VíceSrovnání efektivnosti využití slunečního záření pro výrobu elektřiny a výrobu tepla - možnosti solárního ohřevu a podmínky pro vyšší využití
Solární energie v ČR, 25. března 2009 Srovnání efektivnosti využití slunečního záření pro výrobu elektřiny a výrobu tepla - možnosti solárního ohřevu a podmínky pro vyšší využití Ing. Edvard Sequens Calla
VícePrůměrná doba pobytu ve dnech/ Average length of stay. % podíl / % share
Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí / Foreign at collective accommodation 1. - 3 čtvrtletí 2010 Průměrná doba pobytu ve dnech/ Average length of stay index počet hostů 1-3 Q 2010/1-3
VíceRada Evropské unie Brusel 29. června 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 29. června 2016 (OR. en) 10747/16 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 28. června 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 414 final Předmět: FSTR 38 FC 32 REGIO 47 SOC
VíceDlouhodobá konvergence ve Střední Evropě
Czech Republic Dlouhodobá konvergence ve Střední Evropě Pro ROBUST 2018, 23. ledna 2018 Miroslav Singer Generali CEE Holding Prague 17. ledna 2017 Osnova Růst reálného HDP definice ( staré a nové ekonomiky
VíceRada Evropské unie Brusel 9. července 2015 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 9. července 2015 (OR. en) 10731/15 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 8. července 2015 Příjemce: Č. dok. Komise: C(2015) 4550 final Předmět: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,
VíceChytrá energie vize české energetiky
31. května 2011 Chytrá energie vize české energetiky Ing. Edvard Sequens Calla - Sdružení pro záchranu prostředí Obsah Česká energetika Chytrá energie alternativní koncept Potenciál obnovitelných zdrojů
VíceRada Evropské unie Brusel 1. června 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 1. června 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2017/0113 (COD) 9669/17 ADD 1 TRANS 213 CODEC 924 IA 99 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 1. června 2017 Příjemce:
VíceŠkolící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách
Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček
VíceRada Evropské unie Brusel 2. prosince 2015 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 2. prosince (OR. en) 14910/15 FIN 873 STAT 17 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 2. prosince Příjemce: Č. dok. Komise: COM() 597 final Předmět: Jordi AYET PUIGARNAU,
VíceRada Evropské unie Brusel 8. února 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 8. února 2017 (OR. en) 6102/17 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Č. dok. Komise: C(2016) 8395 final Předmět: CLIMA 29 ENV 114 ENT 31 DELACT 26 Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,
VíceDelegace naleznou v příloze dokument COM(2016) 456 final.
Rada Evropské unie Brusel 12. července 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0213 (NLE) 11120/16 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 12. července 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 456 final
VíceRada Evropské unie Brusel 7. června 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 7. června 2017 (OR. en) 10024/17 ADD 1 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 2. června 2017 Příjemce: CLIMA 172 ENV 585 ENT 146 DELACT 94 Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,
VíceDelegace naleznou v příloze dokument COM(2016) 479 final ANNEXES 1 to 6.
Rada Evropské unie Brusel 26. července 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0230 (COD) 11494/16 ADD 1 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 22. července 2016 Příjemce: CLIMA 93 ENV 512 AGRI 434 FORETS
VíceRada Evropské unie Brusel 9. června 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 9. června 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2017/0124 (NLE) 10201/17 FISC 137 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 8. června 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2017) 293 final
VíceKam směřují vyspělé státy EU v odpadovém hospodářství. Kam směřuje ČR potažmo kam chceme nasměřovat v OH náš kraj.
Návrh POH MSK Kam směřují vyspělé státy EU v odpadovém hospodářství. Kam směřuje ČR potažmo kam chceme nasměřovat v OH náš kraj. Jan Nezhyba konzultant NNO v oblasti ekologie kontaminace ŽP- odpady - ovzduší
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 3. dubna 2009 (21.04) (OR. en) 8368/09 ENV 279
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 3. dubna 2009 (21.04) (OR. en) 8368/09 ENV 279 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 1. dubna 2009
VíceDOPORUČENÍ KOMISE. ze dne
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.6.2019 C(2019) 4403 final DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 18.6.2019 k návrhu integrovaného vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu pokrývajícího období
VíceRada Evropské unie Brusel 18. srpna 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 18. srpna 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2017/0192 (NLE) 11696/17 FISC 174 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 11. srpna 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2017) 426 final
VícePŘÍLOHA. návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.11.2016 COM(2016) 761 final ANNEX 1 PŘÍLOHA návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti {SWD(2016) 399 final}
VícePříloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část
Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200
VíceProjekty EUREKA a Eurostars
Office: +420 221082274 Mobile: +420 728366179 EUREKA Projekty EUREKA a Eurostars Josef Martinec Praha, 5. 12. 2013 EUREKA v ČR > 2 Spolupracující zemí EUREKY od roku 1993 Členskou zemí EUREKY od roku 1995
VíceČeská republika v mezinárodním srovnání za rok 2009 (vybrané údaje)
Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2009 (vybrané údaje) ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ Obsah: 4.1. Využívání půdy zemědělstvím, 2007 4.2. Pracovní síla v zemědělství celkem, index (2005 = 100) 4.3.
VíceRada Evropské unie Brusel 11. září 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 11. září 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2017/0229 (NLE) 12039/17 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 11. září 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2017) 499 final Předmět:
VíceČeská republika v mezinárodním srovnání za rok 2010 (vybrané údaje)
Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2010 (vybrané údaje) ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ 4.1. Využívání půdy zemědělstvím, 2008 4.2. Pracovní síla v zemědělství celkem, index (2005 = 100) 4.3. Hektarové
VíceV Bruselu dne COM(2016) 618 final ZPRÁVA KOMISE
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.9.2016 COM(2016) 618 final ZPRÁVA KOMISE Zpráva k usnadnění výpočtu množství přiděleného Evropské unii a zpráva k usnadnění výpočtu společného množství přiděleného Unii,
VíceMinisterstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách
Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Konference Nová zelená úsporám 2015 Praha, Masarykova kolej ČVUT, 14. dubna 2015 Ing. Jiří Koliba náměstek ministra pro stavebnictví
VíceBALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU
VíceOBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE
OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie 2010-2017 metodika Eurostat SHARES Oddělení analýz a datové podpory koncepcí prosinec 2018 Impressum Ing.
Více15239/17 ADD 1 vho/lk 1 DGE 2B
Rada Evropské unie Brusel 13. prosince 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0380 (COD) 15239/17 ADD 1 POZNÁMKA Odesílatel: Výbor stálých zástupců (část I) Příjemce: Rada ENER 488 ENV 1017 CLIMA
VíceBudoucnost kohezní politiky EU
Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie
VíceENERGETIKA BUDOV V EVROPSKÉM KONTEXTU. Petr Sopoliga ENVIROS, s.r.o., Praha
ENERGETIKA BUDOV V EVROPSKÉM KONTEXTU Petr Sopoliga ENVIROS, s.r.o., Praha Obsah Důvody pro novelizace směrnic Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (EPBD II) Připravovaná novelizace směrnice
VíceDelegace naleznou v příloze dokument COM(2018) 491 final ANNEXES 1 to 3.
Rada Evropské unie Brusel 26. října 2018 (OR. en) 13542/18 ADD 1 INST 409 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 24. října 2018 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské
VíceInformace o nové směrnici o energetické účinnosti
Informace o nové směrnici o (ENERGY EFFICIENCY DIRECTIVE - EED) Aktualizace Národního akčního plánu ČR pro OZE a zákon o podporovaných zdrojích energie Nová směrnice obsahuje 1. Nahrazení Směrnici 2006/32/ES,
VíceRada Evropské unie Brusel 6. února 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 6. února 2017 (OR. en) 5917/17 ADD 1 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 1. února 2017 Příjemce: CLIMA 23 ENV 99 ENER 36 TRANS 44 IND 24 COMPET 73 MI 95 ECOFIN 66 Jordi
VíceRada Evropské unie Brusel 22. března 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 22. března 2017 (OR. en) 8356/16 COR 1 EF 97 ECOFIN 330 DELACT 72 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 20. března 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: C(2017) 1872 final Předmět:
VíceRada Evropské unie Brusel 23. června 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 23. června 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0189 (NLE) 10595/16 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 22. června 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 407 final Předmět:
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.4.2017 COM(2017) 173 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o přezkumu cílů využití OEEZ, o možnosti stanovení samostatných cílů pro OEEZ, která mají být připravena
VíceChytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí
Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit českou energetiku Obsahuje: příležitosti efektivního
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 2. září 2013 (OR. en) 13238/13 Interinstitucionální spis: 2013/0254 (NLE) SM 6 ELARG 109 UD 212 NÁVRH
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 2. září 2013 (OR. en) 13238/13 Interinstitucionální spis: 2013/0254 (NLE) SM 6 ELARG 109 UD 212 NÁVRH Odesílatel: Evropská komise Ze dne: 2. srpna 2013 Č. dok. Komise: COM(2013)
VíceRada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en) 9586/16 BUDGET 15 DŮVODOVÁ ZPRÁVA Předmět: Návrh opravného rozpočtu č. 2 k souhrnnému rozpočtu na rok 2016: zahrnutí přebytku za rozpočtový rok 2015 -
VícePŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.12.2015 COM(2015) 614 final ANNEX 1 PŘÍLOHA [ ] SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Uzavření cyklu
VíceVývoj na trhu rezidenčního bydlení a politika ČNB
Vývoj na trhu rezidenčního bydlení a politika ČNB Mojmír Hampl viceguvernér ČNB Setkání lídrů českého developmentu, KPMG Praha, 29.5.217 Ceny nemovitostí vesměs přesáhly předkrizové hodnoty 34 3 Index
VícePRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX draft PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Pokyny ke směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic
VíceChytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí. RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica
Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit
VíceSDĚLENÍ KOMISE RADĚ. Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu. Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.6.2017 COM(2017) 299 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků CS CS
VícePavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB. Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě
Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 22. října 2014
VíceRada Evropské unie Brusel 21. března 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 21. března 2017 (OR. en) 7713/16 COR 1 EF 76 ECOFIN 273 DELACT 64 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 17. března 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: C(2017) 1888 final Předmět:
VíceDelegace naleznou v příloze dokument COM(2017) 561 final.
Rada Evropské unie Brusel 3. října 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2017/0243 (NLE) 12824/17 FISC 208 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 3. října 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2017) 561 final
VíceSMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI 2012/27/EU
SMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI 2012/27/EU 1 ÚČEL A ROZSAH SMĚRNICE Úspora 20 % spotřeby primární energie do roku 2020 = 1474 Mtoe Prognóza ale odhaduje 1842 Mtoe v roce 2020 Rozdíl 368 Mtoe ušetřit pomocí
VíceSPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA PO ROCE 2013
SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA PO ROCE 2013 Seminář Svazu chovatelů českého strak. skotu 4. prosince 2012, Skalský Dvůr Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR AK ČR PK ČR ZS ČR Konsorcium nevládních organizací
VíceEURES. EURopean. Employment Services
EURES EURopean Employment Services Evropské služby zaměstnanosti Osnova Představení systému EURES; vznik; základnz kladní údaje Východiska systému; volný pohyb pracovních ch sil v zemích EU/EHP Hlavní
VíceRada Evropské unie Brusel 3. května 2018 (OR. cs) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 3. května 2018 (OR. cs) Interinstitucionální spis: 2018/0117 (NLE) 8534/18 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 2. května 2018 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2018) 249
VíceINFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 30. listopadu 2015 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce mléka v ČR bylo za období od 1. 10. 2015 do 31. 10. 2015 dodáno registrovaným prvním
VíceRada Evropské unie Brusel 1. června 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 1. června 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2017/0114 (COD) 9672/17 ADD 2 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 1. června 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: SWD(2017)
VíceV Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX draft SDĚLENÍ KOMISE
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX draft SDĚLENÍ KOMISE Uplatňování článku 260 Smlouvy o fungování Evropské unie. Aktualizace údajů pro výpočet paušálních částek a penále, které Komise navrhuje
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0249/139. Pozměňovací návrh. Jens Gieseke za skupinu PPE Jens Rohde a další
21.10.2015 A8-0249/139 139 Jens Rohde a další Čl. 4 odst. 1 1. Členské státy omezí své roční antropogenní emise oxidu siřičitého (SO 2 ), oxidů dusíku (NO X ), nemethanických těkavých organických látek
VíceRada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2014/0013 (NLE) 15436/15 AGRI 684 AGRIORG 101 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (EU)
VíceRada Evropské unie Brusel 26. července 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 26. července 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0230 (COD) 11494/16 ADD 2 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 22. července 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: SWD(2016)
VíceRada Evropské unie Brusel 12. května 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 12. května 2017 (OR. en) 8998/17 ADD 1 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 11. května 2017 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské
VíceV Bruselu dne COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.10.2017 COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ Evropský rozvojový fond (EDF): prognózy závazků, plateb a příspěvků členských států na období let 2017, 2018, 2019 a nezávazné
VícePŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 21.12.2016 COM(2016) 829 final ANNEX 1 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Přizpůsobení stropu vlastních zdrojů a stropu prostředků na závazky v souvislosti
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.2.2018 COM(2018) 52 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o výkonu pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci svěřené Komisi podle nařízení Evropského parlamentu
VíceEnergetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem
České vysoké učení technické v Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem prof.ing.karel 1 Energetický audit
VíceMĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE
MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE Šárka Šustová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/X MĚŘENÍ CHUDOBY KONCEPTY Objektivní x subjektivní Objektivní založena
VíceRada Evropské unie Brusel 2. prosince 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 2. prosince 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0376 (COD) 15091/16 ADD 13 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 1. prosince 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: SWD(2016)
VíceBusiness index České spořitelny
Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?
VíceCESTOU DO SKANZENU? ANEB CO SE CHYSTÁ V ČESKÉ ENERGETICKÉ POLITICE
CESTOU DO SKANZENU? ANEB CO SE CHYSTÁ V ČESKÉ ENERGETICKÉ POLITICE Edvard Sequens 23. dubna 2012 České Budějovice Nová Státní energetická koncepce 192 PJ 199 PJ 72 % dovoz 80 % dovoz V r. 2010 OZE: 118
VíceDelegace naleznou v příloze dokument COM(2016) 453 final. Příloha: COM(2016) 453 final /16 rk DGC 2A
Rada Evropské unie Brusel 12. července 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0211 (NLE) 11177/16 COEST 189 WTO 215 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 11. července 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016)
VíceSoučasný stav výroby a spotřeby biopaliv a dosažení cíle podílu nosičů energie z obnovitelných zdrojů v dopravě
Praha, 2013 1 VÚZT, v.v.i. PETROLsummit 13 SVB Současný stav výroby a spotřeby biopaliv a dosažení cíle podílu nosičů energie z obnovitelných zdrojů v dopravě Ing. Petr Jevič, CSc., prof. h.c. Výzkumný
VíceRada Evropské unie Brusel 1. června 2016 (OR. en) Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské komise
Rada Evropské unie Brusel 1. června 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0159 (COD) 9710/16 JUSTCIV 158 CODEC 796 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 30. května 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016)
VíceREFLEXE CÍLE EU 20-20-20 PŘI PROJEKTOVÁNÍ STAVEB. Petr Sopoliga ENVIROS, s.r.o.
REFLEXE CÍLE EU 20-20-20 PŘI PROJEKTOVÁNÍ STAVEB Petr Sopoliga ENVIROS, s.r.o. Cíle 20-20-20 Podíl budov na celkové spotřebě energie v zemích EU činí 40 % Podíl na emisích CO 2 dosahuje 35-36 % Snaha o
VíceRada Evropské unie Brusel 21. dubna 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 21. dubna 2017 (OR. en) 8372/17 ADD 1 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 20. dubna 2017 Příjemce: AGRI 210 AGRIFIN 41 AGRIORG 41 DELACT 77 Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,
VíceBytová situace: ČR a země EU
: ČR a země EU 1 1. Velikost bytového fondu 2. Vybavenost byty 3. Reprodukce bytového fondu (výstavba + úbytky) 4. Kvalita bytového fondu 5. Struktura podle vztahu k bytu (držba) -----------------------------------------------------
VíceČ. vydání 1 Datum vydání 30.9.2008 Zpracoval Martin Sklenář
POROVNÁNÍ NÁKLADOVOSTI VÝSTAVBY DÁLNIC V ČR S JINÝMI STÁTY EU Č. vydání 1 Datum vydání 30.9.2008 Zpracoval Martin Sklenář IBR Consulting, s.r.o. 1 / 11 1. OBSAH: 1. OBSAH:... 2 2. ÚVOD... 3 2.1. CÍLE A
VíceAKCE: Přednáška Bezpečnost bioplynových stanic Ing. LubošKotek, Ph.D. dne
AKCE: Přednáška Bezpečnost bioplynových stanic Ing. LubošKotek, Ph.D. dne 23. 3. 2015 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Osnova
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. prosince 2008 (11.12) (OR. en,fr) 17122/08 LIMITE POLGEN 141 ENER 464 ENV 990
Prvky konečného kompromisu týkající se části o energetice a změně klimatu návrhu závěrů ze zasedání Evropské rady konajícího se dne 11. a 12. prosince 2008 (viz 16864/08). Prozatímní právní převod prvků
VíceRada Evropské unie Brusel 19. prosince 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 19. prosince 2016 (OR. en) 15678/16 EF 391 ECOFIN 1197 DELACT 258 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 16. prosince 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: C(2016) 8410 final Předmět:
Více10451/16 ADD 1 jp/mg/lk 1 GIP 1B
Rada Evropské unie Brusel 7. července 2016 (OR. en) 10451/16 ADD 1 PV/CONS 35 ECOFIN 633 NÁVRH ZÁPISU Z JEDNÁNÍ Předmět: 3475. zasedání Rady Evropské unie (HOSPODÁŘSKÉ A FINANČNÍ VĚCI), konané v Lucemburku
VíceČesko = otevřená, exportní ekonomika
Česko = otevřená, exportní ekonomika David Navrátil Hlavní ekonom České spořitelny 28. června 2011 Daří se zemím s nízkým zadlužením Průměrný reálný růst HDP před a po krizi: skupiny zemí podle jejich
Více