Korupci nevymýtíš. Jde jen o to, aby splašky netekly po ulicích, tvrdí spolumajitel stavební firmy Chládek & Tintěra 42.

Transkript

1 Korupci nevymýtíš. Jde jen o to, aby splašky netekly po ulicích, tvrdí spolumajitel stavební firmy Chládek & Tintěra 42 Týdeník vydavatelství Mladá fronta 15 Líheň miliardářů Tomáš Chrenek Richard Háva Andrej Babiš Jiří Šimáně Petr Paukner Komunistický zahraniční obchod vyškolil současnou 3, 18 podnikatelskou elitu CZ 48 Kč SK 2,40

2 Ing. Dana Kubátová nanèní øeditelka Logistika Plzeò a.s. Monika Fremuntová obchodní manažerka Artesa, spoøitelní družstvo Re nancováním úvìru u spoøitelního družstva Artesa se nám snížily úrokové náklady, a díky výhodnému splátkovému kalendáøi došlo zároveò k uvolnìní nanèních prostøedkù na pokrytí nákladù spojených s rekonstrukcí našeho logistického parku v Plzni. Ing. Dana Kubátová VAŠE PODNIKATELSKÉ PLÁNY MÌNÍME V REALITU Úvìr Artesa FLEXI individuální posouzení každé žádosti podmínky úvìru pøizpùsobené potøebám klienta poskytovaná výše úvìru od mil. Kè úroèení sazbou od 6,9 % p.a. jednorázové i postupné èerpání individuální splátkový kalendáø zelená linka: , info@artesa.cz

3 3 INZERCE A Talentovaní učni Na příkladě dnes nejslavnějšího pézetkáře Andreje Babiše si brzy ověříme, zda zvládne po velkých penězích ustát i moc Pavel Páral paralp@mf.cz Že nezvykle vysoký počet našich miliardářů a špiček byznysu má společnou minulost spojenou s nějakým komunistickým podnikem zahraničního obchodu, se sice ví hodně dlouho, přesto dílčí přehled osobností spojených s pověstnými pézetkami, který publikujeme v tomto vydání týdeníku Euro, překvapuje svým rozsahem i rozptylem činností, v nichž dotyční dokázali nadělat peníze a sklidit úspěch. Byly tedy tyto komunistické podniky skutečným učilištěm budoucích miliardářů? Odpověď není zdaleka tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá. Každopádně lze konstatovat, že i zde, stejně jako na každém jiném učilišti, byli jak talentovaní, tak méně talentovaní učni. Podniky zahraničního obchodu byly za minulého režimu rozhodně velmi žádoucím zaměstnavatelem, protože nabízely zajímavou a dobře placenou práci spojenou s jinak velmi těžko dostupným cestováním po světě. Studium zahraničního obchodu na Vysoké škole ekonomické tak bylo oborem, na nějž nebylo zcela jednoduché se dostat. Hustým sítem přijímaček procházeli lidé, kteří buď měli vrozené intelektuální předpoklady, nebo v zádech nějakou dobrou, zpravidla stranickou tlačenku. Kádrováci PZO tak mohli vybírat vesměs z velmi kvalitních absolventů, a ti pak samozřejmě po řádném prověření, velmi rychle dostávali šanci zjistit, jak vypadá opravdový byznys. To bylo samozřejmě po revoluci a v průběhu transformace ekonomiky neocenitelným sociálním kapitálem v podobě sítě obchodních kontaktů. Ale samozřejmě v pézetkách byla i spousta lidí, kteří pranic nepochopili a pozice v obchodních odděleních byly pro ně jen trafiky. Také zdaleka ne všichni z těch několika tisíc pézetkářů skončili po revoluci ve velkém byznyse. Nicméně ti, co uměli i za socialismu, měli do kapitalismu opravdu ostrý start. Musíme totiž k předpokladům ze zahraniční praxe přičíst i klima raného podnikání v Česku. Na počátku 90. let chybělo prakticky všechno a to všechno se dalo dovézt ze světa. Tak se začaly podnikavým obchodníkům velmi snadno sypat první miliony. Kontakty na západní velké a významné firmy byly v té době něco jako výherní tiket ve Sportce. Starší si jistě dobře vzpomenou, za kolik se v Česku prodávaly první dovezené počítače či kopírky, na nichž začala třeba i pohádková kariéra Petra Kellnera. Marže byly neskutečné a zde někde se rodil první český skutečný kapitál, který ovlivnil celé období nového zrodu kapitalismu v Česku, ale i na Slovensku. Ale tam už se začal lámat chleba a ukázalo se, kdo ví, co s penězi, a kdo fakt nemá na víc než na onen pověstný dovoz kopírek. A to už nešlo jen o odborné znalosti a kontakty, ale i o osobnostní charakteristiky, protože rychlé zbohatnutí také každý neustál. Velikášské plány spojené s možnostmi, jaké v druhé polovině 90. let nabízela privatizace, dovedly leckoho z nadějných k bankrotu a odchodu do ústraní. Stačí si porovnat osudy třeba Václava Junka a Jiřího Šimáně, ale třeba i dnes nejslavnějšího pézetkáře Andreje Babiše. Nicméně právě u něho si brzy ověříme, zda zvládne po těch velkých penězích ustát i moc, kterou vybojoval. OBÁLKA Tomáš Novák PZO focus

4 4 Euro dubna KOMUNISTICKÁ UČILIŠTĚ KAPITALISTŮ. Se zkušeností z podniků zahraničního obchodu byla cesta podnikatelů k miliardám rychlejší 42 HYSTERIE ZA 80 MILIARD. Stojí ušetřené miliony za neprostavěné miliardy a zdecimovaný obor, ptá se Ondřej Chládek, spolumajitel pardubické stavební firmy Chládek & Tintěra 46 KUPTE SI SVÉHO POLITIKA. Nejvyšší soud USA nadřadil svobodu projevu obavám o příliš silný vliv peněz na politiku monitor 10 PRŮMYSL 11 FINANCE 12 TECHNOLOGIE názory 13 KOMENTÁŘ PAVLA PÁRALA 14 PALUBNÍ DENÍK 15 PROJECT SYNDICATE 16 MAKROEKONOMIKA report 18 PZO Žádný pracovník někdejších podniků zahraničního obchodu neunikl pozornosti komunistické tajné policie 24 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Všeobecná zdravotní pojišťovna hledá stopy po dlužném pojistném v daňových přiznáních 26 STÁTNÍ ROZPOČET Při skládání svého prvního rozpočtu Sobotka s Babišem poznávají, jak malý mají manévrovací prostor a kolik se toho dá zkazit 29 POLICIE Náměstka Generální inspekce bezpečnostních sborů Dušana Brunclíka dohnala minulost. Poté, co se přihlásil o křeslo policejního prezidenta, se objevily důkazy, že na vojně donášel 30 ZDRAVOTNICTVÍ V jihočeském příhraničí stále přibývá dentálních klinik specializujících se na sousední Rakousko 34 ČEŠTÍ EXPATI Islanďané jsou houževnatí, ale moc se nehoní. Často odpovídají možná zítra, říká český manažer 36 DORUČOVACÍ BYZNYS Pošta vyměnila ředitele a čekají ji velké změny. Bude muset upravit síť poboček, vyrovnat se s propadem tržeb a nástupem konkurence 38 EVROPSKÉ VOLBY Hnutí STAN v Bruselu spolupracuje s ODS. Doma je něco takového zatím tabu 40 KATALOGY FIREM Seznam chce skrze inovované Firmy.cz kompletně ovládnout český katalogový byznys na internetu 42 ONDŘEJ CHLÁDEK Vrcholu dosáhla korupce v letech 2006 až 2009, ale byla fůra peněz a stavělo se, vzpomíná spolumajitel pardubické stavební společnosti Chládek & Tintěra global 46 SPOJENÉ STÁTY Konzervativní justice stírá hranice mezi politickým sponzoringem a korupcí v USA 50 MAĎARSKO Co znamená vítězství Fideszu pro Maďarsko, jeho ekonomiku a byznys? Odpověď nejspíš nezná ani staronový premiér 52 RUSKO Mezinárodní sankce mohou uspíšit plány na přesun úřadů a byznysu z Moskvy dál na východ 54 ITÁLIE Liga severu bojuje s nezájmem, místo chudého jihu se nyní vymezuje proti cizincům hyde park 56 RUSKO ZA PUTINOVY VLÁDY Z Ruska ekonomický tygr nikdy nebude. Kdyby nebylo ropy, plynu a dalších průmyslových a nerostných komodit, nebylo by na tom lépe než Ukrajina 58 ZAHRANIČNÍ OBCHOD Loňský vývoz byl sice rekordní, z pohledu diverzifikace obchodních rizik je však Česko stále velmi zranitelné obsah euro INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE České společnosti se zdráhají modernizovat své informační systémy 61 PRÁVO & BYZNYS Zavedení předsmluvní odpovědnosti novým občanským zákoníkem by mohlo přispět k férovějšímu jednání mezi smluvními stranami light 62 KONGO Konžské matky nemohou opustit porodnici, dokud nezaplatí. Třeba i v naturáliích 66 AUTO Jaguar má auto, na jaké jsme čekali desítky let, a chce si vyšlápnout na nekorunovaného krále Porsche LA VERANDA Skvělá francouzsko-italská kuchyně si nezaslouží předražené laciné víno 70 SPOLEČNOST 71 KÁVA S JAKUBEM KŘÍŽEM Zpětným omezením finančních náhrad církvím by Česko ztratilo pověst právního státu, říká odborník na církevní restituce 72 LIDÉ A PODNIKY 74 POZVÁNKY příloha 62 EURO LIFE INZERCE A Staňte se fanouškem týdeníku Euro Sledujte novinky z týdeníku Euro

5 0 0 0 dědic nejstarších tradic pěstování vinné révy na Moravě jedinečná viniční trať pod Pouzdřanskou stepí vína oceněná na Vinalies Internationales, AWC Vienna, Terravino Israel 0 vína michellinské restaurace Apicius Paris Poznejte KOLBY, výjimečnost a kvalitu

6 6 Euro dubna 2014 monitor názory 6 STÁTNÍ REZERVY Antimonopolní úřad rozhoduje, zda se tendru na skladování mraženého masa bude moci zúčastnit firma vlastněná holdingem ministra financí 8 VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Úředníci ministerstva práce budou mít nyní nové doporučení. Jejich šéfka Michaela Marksová Tominová se rozhodla pro takzvané odpovědné zadávání tendrů 9 DOPRAVA Ministr dopravy Antonín Prachař chystá svému stranickému šéfovi a ministru financí Andreji Babišovi překvapení. V požadavcích na státní pokladnu se objevilo 25miliardové navýšení 10 PRŮMYSL Desítky lobbistů si od minulého čtvrtka musejí hledat nový zdroj obživy. ČEZ oznámil, že ruší tendr na výstavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín 11 FINANCE Kdo nemá akční nabídku, nemá šanci. Tak se dá stručně popsat stav na tuzemském hypotečním trhu. S příchodem jara se banky začaly předhánět s časově omezenými nabídkami na hypoteční úvěry 12 TECHNOLOGIE To, o čem se v posledních měsících šuškalo v kuloárech, se nyní stává věcí veřejnou. Ministerstvo vnitra a Česká pošta chtějí ovládnout státní IT ANO, zmrazíme to Mražené maso chtějí pro stát skladovat firmy blízké Babišovu hnutí. Jedna přímo z jeho impéria, ve druhé působí poslanec Jan Volný a patří velkému sponzorovi ANO Františku Piškaninovi 13 KOMENTÁŘ PAVLA PÁRALA Teď máme elektřiny dost, už za pár let nám ale může chybět 14 PALUBNÍ DENÍK 15 PROJECT SYNDICATE 16 MAKROEKONOMIKA Andrej Babiš dlouhodobě popírá, že by jeho funkce ministra financí kolidovala s jeho podnikáním. Právě probíhající tendr ve Správě státních hmotných rezerv je však téměř čítankovým případem střetu zájmů. V soutěži jsou Babišovi blízké firmy a jako ministr financí má ve správě rezerv nemalý vliv například může spolu s ministrem průmyslu navrhnout jejího šéfa. Ve zmiňovaném případě jde o nákup a uskladnění tisíce tun mraženého masa. Tendr, jehož se účastní tři firmy, Animalco, Hopi a Mrazírny Plzeň-Dýšina, nyní prověřuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS). Prošetřujeme ho v prvostupňovém řízení, v současné době je připravováno rozhodnutí, odvětil na otázku týdeníku Euro mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda. Ekonomický ředitel firmy Hopi je poslancem za hnutí ANO a místopředsedou rozpočtového a zemědělského výboru Poslanecké sněmovny. Majitel firmy podpořil ANO milionem korun. Oficiální vyjádření úřadu v tuto chvíli je, že můžeme zakázku dále procesovat, nemůžeme však prozatím s vítězem podepsat smlouvu a o veškerých dalších procesech musíme ÚHOS neprodleně informovat, vysvětlila mluvčí státních rezerv Karin Mikolajková. Výběrové řízení napadla společnost Animalco, jejímž vlastníkem je od května roku 2011 Babišův Agrofert Holding. Ta skladovala mražené maso pro stát už v minulosti přes deset let. Proti současnému tendru se ohradila, protože v zadávacích podmínkách byla u účastníků řízení jasně stanovena skladovací kapacita. Tu Animalco zjevně nemá, a proto šlo do zakázky společně s firmou Frost Logistic. Naše námitka směřovala proti bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže tím, že okruh uchazečů byl omezen podmínkou vlastnictví mrazíren, vysvětluje šéf společnosti Animalco Radko Jung. Na tom, že firma patří do impéria ministra financí Andreje Babiše, Jung žádný problém nevidí. Nezabýváme se politickými diskusemi. Jsme obchodní firma a tuto záležitost řešíme jako čistě odborný problém, tvrdí Jung. Podle něj bylo výběrové řízení vypsáno ještě před stanovením termínu loňských voleb. Stranou nelze nechat ani skutečnost, že jsme dodavatelem Správy státních hmotných rezerv

7 7 státní rezervy monitor MASO OD BABIŠŮ. Další problém byznysmenů v politice. Dva ze tří potenciálních ochraňovatelů státních rezerv zmraženého masa mají blízko k šéfovi hnutí ANO. FOTO Profimedia.cz již přes deset let. Rádi bychom také dodali, že tato zakázka pro nás představuje jen velmi malý zlomek našeho ročního obratu. Řádově hovoříme o desetinách jednoho procenta našeho ročního obratu, dodal Jung. Z JEDNÉ STÁJE Problém však není jen u firmy přímo z Babišovy stáje. Možnému střetu zájmů se vystavuje i společnost Hopi. Skupina vybudovala a vlastní největší mrazírenská centra v rámci střední Evropy, z toho v České republice je jedním z největších a nejmodernějších poskytovatelů kompletní logistiky v mraženém segmentu se skladovací kapacitou 60 tisíc palet, vysvětluje účast v tendru asistentka vedení společnosti Jitka Kravčišinová. Výběrové řízení ve Správě státních hmotných rezerv je podle ní z tohoto pohledu nevelká zakázka cca 1300 palet. Jenže ekonomický ředitel společnosti Jan Volný je nyní poslancem za Babišovo hnutí ANO a místopředsedou rozpočtového a zemědělského výboru Poslanecké sněmovny. Z pohledu mých poslaneckých povinností a pravomocí nemám na správu hmotných rezerv žádný vliv, říká Volný. S Babišem se zná podle vlastních slov 18 let a mimo jiné v době, kdy šéfoval největšímu výrobci krůtího masa v České republice firmě Adex z Lomu u Tachova, dodávala Adexu krmné směsi Babišova firma Agroservis Tachov. Aby propojení s Babišem nebylo málo, majitel firmy Hopi František Piškanin před rokem finančně podpořil Babišovo hnutí ANO. Já jsem za ANO viděl něco, co se odlišuje od ostatních. Pro mě to není hnutí, které používá populistická hesla jako všichni kradou, všichni podvádějí, a ve skutečnosti je to pro ně jen výtah k politickým postům, penězům a obchodům. Já jsem přesvědčen, že jsme v situaci, kdy potřebujeme změnu, osvětlil v březnu 2013 v médiích svůj dar Babišovu hnutí loňský podnikatel roku Piškanin. ANO získalo loni na sponzorských darech celkově 7,9 milionu korun, milion korun od Piškanina patřil k těm největším. Agrofert a Hopi nejsou podle asistentky vedení společnosti Hopi Jitky Kravčišinové majetkově propojeny. Podotkla, že jde o nezávislé skupiny, v mnoha případech v konkurenčních pozicích. Střet zájmu nenalézáme, protože mražená logistika je jeden z našich primárních podnikatelských konceptů za posledních dvacet let a z tohoto důvodu považujeme naši účast v tendru za zcela přirozenou, dodala Kravčišinová. Ministr financí Andrej Babiš žádá změny u hmotných rezerv už nějaký čas. Přednedávnem například konstatoval, že Česko je jednou z mála evropských zemí, která státní hmotné rezervy financuje. A poukázal na to, že na Slovensku vznikla agentura, která státní hmotné rezervy profinancovala. Ve většině států Evropy patří státní hmotné rezervy těm, kteří je vyrábějí jako zboží, nechal se slyšet šéf ANO. Správě státních hmotných rezerv podle její mluvčí Karin Mikolajkové nepřísluší hodnotit subjekty, které se přihlásí do výběrového řízení a splní zákonné kvalifikační předpoklady a podmínky vypsané zadavatelem veřejné zakázky. Do výběrových řízení se může přihlásit jakýkoli uchazeč, který splní jeho kritéria. Politici z jakékoli politické strany do takto nastavených podmínek výběrového řízení zasahovat nemohou, zareagovala Mikolajková na otázky ohledně možného střetu zájmů dvou ze tří uchazečů. Zda se bude moci soutěže účastnit i Babišovo Animalco v konsorciu se společností Frost Logistic, má rozhodnout antimonopolní úřad v brzké době. Jan Hrbáček hrbacek@mf.cz

8 8 Euro dubna 2014 monitor SLÍVA VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Ministerstvo práce zavádí zodpovědné tendry Úředníci ministerstva práce budou mít nyní nové doporučení. Jejich šéfka Michaela Marksová Tominová se rozhodla pro takzvané odpovědné zadávání veřejných zakázek. To znamená, že vedle ceny a dalších kritérií bude úřad ve svých tendrech zohledňovat uplatnění nezaměstnaných či environmentální aspekty. Ministerstvo se inspirovalo příkladem z Londýna. Chceme analyzovat, do kterých druhů zakázek se mohou tyto aspekty vložit, potvrdila ministryně Marksová Tominová. Na konferenci k odpovědnému vyhlašování veřejných zakázek, kterou pořádalo sdružení Nová ekonomika, se ministryně stejně jako desítky představitelů obcí setkala se Shaunem Mc- Carthym, který předsedal Komisi pro udržitelný Londýn, jež měla na starost sociální aspekty před stavbou olympijského parku. Už v roce 2005 vznikla speciální komise a stala se poradním orgánem vlády. Jak řekl londýnský ZODPOVĚDNĚ. Chceme analyzovat, do kterých druhů zakázek se mohou tyto aspekty vložit, potvrdila ministryně Marksová Tominová záměr svého úřadu nezohledňovat v tendrech pouze nejnižší cenu. starosta, nešlo nám jen o olympiádu, ale o celkovou revitalizaci východního Londýna, která byla na šest týdnů opepřena sportem, popsal Shaun McCarthy. V Česku se zatím podobnou cestou vydala města Kolín nebo Kladno. Preference lokálních firem, využití nezaměstnaných z místního úřadu práce nebo zapojení dobrovolných spolků ale také vyvolává mezi představiteli měst obavy kvůli zákonu o zadávání veřejných zakázek. I bez odpovědného zadávání totiž končí řada tendrů stížnostmi u antimonopolního úřadu. Ministerstvo místního rozvoje, které má veřejné zakázky pod palcem, sice odpovědná kritéria uznává, taxativně ale v zákoně nejsou. Změnit by to měla chystaná novela, ministerstvo pro místní rozvoj už k ní sbírá podněty a ministerstvo práce prostřednictvím ministryně Marksové Tominové oznámilo, že tam bude chtít odpovědné zadávání zanést. (ker) NORSKÉ FONDY Více peněz pro neziskovky Nadace Open Society Fund, která má v rámci Norských fondů na starost program zaměřený na rovné příležitosti žen a mužů a prevenci domácího násilí a pomoc jeho obětem, dostane více peněz, které může přerozdělit žadatelům o grant. Ke 137 milionům korun, jež v rámci Norských fondů spravuje, přibude dalších deset milionů. Iniciovali jsme jednání o navýšení a donorské země náš návrh odsouhlasily, potvrdil týdeníku Euro Martin Boruta, vedoucí oddělení Centra pro zahraniční pomoc ministerstva financí, které Norské fondy kontroluje. Deset milionů navíc pro projekty neziskových organizací se přesune z programu Policejního prezidia, kde Norské fondy nebyly zcela využity. Open Society Fund je pak rozdělí v rámci programu Dejme (že)nám šanci, jehož první výzva je již uzavřena. Žadatelé mohou v rámci grantů získat od 124 tisíc korun až po 15 milionů na velké projekty. (bh) ZDRAVOTNICTVÍ Dohoda o Protonovém centru v nedohlednu Arbitráž mezi soukromou ozařovací klinikou a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou pokračuje, přestože probíhají jednání o nové smlouvě. Ředitel Protonového centra Václav Laštovka v deníku Dnes uvedl, že arbitrážní žalobu stáhne, až dostane od VZP novou smlouvu. Zkazky, že se rýsuje brzká dohoda, se jeví nepravděpodobně. Naopak. Neshody trvají jak na počtu pacientů, diagnózách, ve kterých je ozařování protonem vhodné, i na tom, jací odborníci mají léčbu na klinice indikovat. Protonové centrum se v arbitráži domáhá smlouvy, která by mu zajistila miliardu korun ročně podle smlouvy o smlouvě budoucí z roku 2006, kterou za VZP podepsal její nucený správce Antonín Pečenka. Podle pojišťovny je smlouva neplatná. (ač)

9 9 monitor DOPRAVA Ministr Prachař žádá desítky miliard GLOSA Pohoršený miliardář Ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) chystá svému stranickému šéfovi a ministru financí Andreji Babišovi překvapení. V požadavcích, které bude mít doprava na státní rozpočet v příštím roce, se objevilo 25miliardové navýšení. Jednání ohledně rozpočtu na rok 2015 se nyní teprve rozbíhají. V návrhu již nyní počítáme s navýšením o bezmála 25 miliard korun tak, abychom měli i v příštím roce dostatečné množství finančních zdrojů ke spolufinancování dopravních staveb, potvrdil týdeníku Euro mluvčí ministerstva Martin Novák. Obrovský balík peněz, který bude ministr Prachař jen těžko získávat, má pomoci dotáhnout evropské projekty. Pokud ministerstvo dopravy, potažmo dopravní fond, peníze nezíská, má jen jednu možnost: nezahájí nebo zastaví stavby spolufinancované z EU, a Česko tak reálně nedočerpá balík dotací určených pro dopravu. Projektů, které mají zbývající eurodotace vyčerpat, chce letos ministerstvo vyhlásit zhruba 70, většinu na železnici, kde nehrozí prodlení kvůli výkupům pozemků a územnímu plánování. Jestli Andrej Babiš peníze na dopravu v příštím roce pošle (viz článek o letošním státním rozpočtu na str. 26), nechce zatím ministerstvo financí předjímat. Návrh rozpočtu je ve fázi příprav, vyjádřila se mluvčí ministerstva financí Veronika Lukášová. Ministerstvo dopravy se do potíží nedostalo až nyní. Dědí problémy se zastavováním staveb a přesunem peněz z nepovedených projektů, například severočeské dálnice D8, jejíž dostavbu protahovaly soudní spory a později i sesuv svahu. (ker) Útrata pár tisíc dolarů miliardáře neožebračí, ale může ho zvednout ze židle. Tím spíše, jde-li o výdaj zbytečný a existuje i jiná možnost. Bohatý investor Warren Buffett, ikona světového finančního trhu, usoudil, že ano. Stalo se v předvečer valné hromady Buffettovy společnosti Berkshire Hathaway, která se schází první květnovou sobotu v Omaze. Monstrózní podnik pro 30 tisíc lidí je akcí roku a zvedá ceny od letenek po ubytování. Noc v hotelovém dvoulůžkovém pokoji stojí tou dobou 495 dolarů, běžně 150. Alternativou má být platforma Airbnb, která nabízí lidem privátní bydlení. Nabídka se pohybuje od 85 do 140 dolarů. Buffett svým postojem zabíjí dvě mouchy najednou. Akcionářům šetří průvan v peněženkách, Airbnb dělá reklamu jeho zápal zabývat se zdánlivě nezajímavými věcmi, z nichž udělá hit, je ostatně pověstný. Ať už budou podílníci z Berkshire Hathaway nocovat kdekoli, jedno je jisté: síť Airbnb, o jejíž nabídce v Omaze skoro nikdo nic neví, je slavná už teď. IGOR ZÁRUBA zaruba@mf.cz KAUZA AGENT BUREŠ Babiš jako agent ještě v listopadu 1989 FOTO archiv, ČTK, Reuters / ILUSTRACE Jiří Slíva STATISTIKA Zázrak po nigerijsku Největší ekonomikou subsaharské Afriky už oficiálně není Jihoafrická republika, nýbrž Nigérie. Loňský HDP posledně jmenované země totiž nečítá 270 miliard dolarů, jak dosud uváděly oficiální údaje, nýbrž 510 miliard. Lagos se tím pochlubil minulý týden. Jak je to možné? Ne, není to žádný trik typu ového vzkazu: Já jsem DR. YUMBUMBU a moc potřebuju dát vám 99 milionů dolarů, jenž v Nigérii údajně vznikl. To jen tamní vládní ekonomové se rozhoupali a po 24 letech aktualizovali koš ekonomických aktivit, z něhož se HDP počítá. Dosavadní výpočty nebraly vůbec na zřetel celá odvětví, jež se od roku 1990 dala do pohybu, jako je filmový průmysl (Nigérie má vlastní továrnu na sny zvanou Nollywood) nebo telekomunikace. Mezinárodní měnový fond doporučuje takovou aktualizaci provádět nejméně každých pět let, například Česko tak činí každé tři roky. Nigerijci se k ní dostali letos; v zemi budou napřesrok volby a mít přes noc téměř dvojnásobný HDP se hodí každé vládě. Revize je převážně kosmetickým cvičením a nic nemění na tom, že většina ze 170 milionů obyvatel země žije pod mezinárodně uznávanou hranicí chudoby (do 1,25 amerického dolaru na den). To však neznamená, že by aktualizace HDP nepřinesla dobré zprávy. Například těžba a prodej ropy dosud oficiálně tvořily 32 procent tamního hospodářství, nové údaje mluví o pouhých 14 procentech. To naznačuje, že se nigerijská ekonomika úspěšně diverzifikuje; teď jen ohlídat si ten koš na výpočet HDP. (dan) Někdejší komunistická Státní bezpečnost evidovala Andreje Babiše jako tajného spolupracovníka s krycím jménem Bureš i ve druhé polovině 80. let, kdy pracoval jako obchodní delegát v Maroku. Vyplývá to ze záznamů v takzvaném objektovém svazku podniku zahraničního obchodu Petrimex, který předložil bratislavský Ústav paměti národa (ÚPN) ve sporu s Babišem. Ministr financí a majitel Agrofertu před dvěma roky zažaloval ÚPN za údajně neoprávněnou evidenci mezi agenty. Další jednání soud vypsal na pondělí 14. dubna. Ve svazku, který je dostupný v archivu ÚPN, je agent Bureš vícekrát zmíněn při popisu a vyhodnocování sítě tajných spolupracovníků. V jeho případě StB uvedla pouze poznámku, že se nachází mimo území ČSSR. Podle poslední zprávy ve svazku, datované 6. listopadu 1989, měla Státní bezpečnost v Petrimexu celkem pět agentů. Dále evidovala jednoho kandidáta tajné spolupráce a jednoho důvěrníka, což byly méně aktivní formy spolupráce. (pto)

10 10 Euro dubna 2014 monitor průmysl ENERGETIKA Stop Temelínu Desítky lobbistů si od minulého čtvrtka musejí hledat nový zdroj obživy. ČEZ oznámil, že ruší tendr na výstavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. Spolu s tendrem tak zcela jistě skončí i ochota firem, které soutěžily o miliardový kontrakt, platit specialistům desítky milionů korun za propagaci svého dobrého jména a vychvalování předložené nabídky. Skončil kšeft století, pronesl s jistou nostalgií zaměstnanec jedné z postižených PR agentur. Nutno konstatovat, že o zrušení tendru jako o hotové věci se hovořilo v kuloárech již několik měsíců. ČEZ tendr ukončil krátce poté, co vláda rozhodla, že neposkytne žádné garance na cenu elektřiny vyrobené v nově postavených blocích v Temelíně. Stavba bez takových záruk by přitom v době, kdy se megawatthodina silové elektřiny prodává na burze za méně než čtyřicet eur, byla ekonomickou sebevraždou. Jako o hranici rentability se mluví o sedmdesáti eurech za megawatthodinu. Místopředseda dozorčí rady ČEZ Václav Pačes konstatoval, že důvodů pro zrušení tendru postupně přibývalo. Dle informací týdeníku Euro ale ukončení tendru neznamená, že by se ČEZ výstavby dvou bloků v Temelíně zcela vzdal. Firma bude pokračovat v přípravných pracích, které pak v případě kladného rozhodnutí dostavbu Temelína urychlí. ČEZ již za přípravné práce a organizaci tendru utratil zhruba sto milionů korun. Firma se zaměří na zvýšení efektivity výroby v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín. Obě firmy, které (po vyloučení francouzské Arevy) v tendru zůstaly, tedy rusko-české konsorcium MIR.1200 a americká společnost Westinghouse, zněly ve svých komentářích k ukončenému tendru poněkud lítostivě, současně s tím ale uvedly, že věří, že si v budoucnu o miliardový kontrakt ještě zasoutěží. (foj) STAVEBNICTVÍ MALOOBCHOD OHL míří na Kamčatku Biodobrodružství ENERGETIKA Stále méně elektřiny Množství elektřiny, které bylo možné koupit v České republice v loňském roce za jeden průměrný měsíční plat, kleslo na historicky nejnižší úroveň 4,16 megawatthodiny. Vyplývá to z indexů společnosti Bohemia Energy. Zavedli jsme dva indexy. Nákupní index udává, kolik megawatthodin elektřiny je v daném roce možné koupit za jeden průměrný měsíční plat. Poměrný index zase ukazuje, kolik procent z celkové elektřiny tvoří cena za silovou elektřinu. Oba indexy se týkají tarifu D02, který v České republice používá největší počet domácností, říká jednatel firmy Bohemia Energy Jiří Písařík. (foj) TOVÁRNA NA ZLATO. Šéf ruských projektů brněnské firmy OHL ŽS vyjednal v Rusku kontrakt na výstavbu metalurgického závodu, který má zpracovávat ložiska zlata na Kamčatce. Brněnská stavební společnost OHL ŽS má zájem podílet se na těžbě zlata na Kamčatce. Vyplývá to z memoranda o spolupráci, které koncem března podepsal Alfréd Brunclík, šéf ruských projektů OHL, se zástupci Společnosti pro rozvoj Kamčatky. Česká firma si vzápětí převzala projektovou dokumentaci k chystané výstavbě metalurgického závodu, který by měl zpracovávat ložiska zlata v lokalitě Ozernovskij ve střední části poloostrova. Podle investora, jímž je ruská prospektorská firma Sigma, by v tomto ložisku mělo ležet 107 tun zlata. Kamčatská továrna by pro OHL nebyla první velkou zakázkou v Rusku. Na Urale se česká firma podílí na modernizaci železnice a v sibiřském Novosibirsku získala kontrakt na stavbu čtyřhvězdičkového hotelu. (bh) KOLIK ELEKTŘINY ZA PRŮMĚRNÝ PLAT? Nákupní index (v MWh) 7,51 5,06 4,43 4,49 4,22 4,36 4,31 4,30 4, Zdroj: Bohemia Energy Americký obchodní řetězec Wal-Mart sází na biopotraviny. Do své nabídky zařadí značku Wild Oats a její cena bude alespoň o čtvrtinu nižší, než je u obdobných produktů zvykem. Největší obchodní řetězec světa tak znovu využívá svou strategii snižování cen díky možnostem mamutí velikosti sítě. S bioprodukty začíná ve dvou tisících obchodů a jejich cenu srazí v podstatě na hladinu běžné produkce. Jen na americkém trhu dosáhly tržby z organických potravin 31,5 miliardy dolarů (zhruba 622 miliard korun), a to podle posledních dat organizace Organic Trade Association z roku 2012, kdy zároveň trh meziročně narostl o deset procent. Přestože bývají biovýrobky o deset až 40 procent dražší než ostatní, roste i jejich podíl na celkových prodejích z nynějších zhruba 4,2 procenta by se měl do konce roku 2019 dostat až na pět procent. Segment zdravého jídla představuje relativně malý podíl na celkových tržbách, ale zároveň reprezentuje jeden z mála světlých bodů odvětví, cituje kanál CNBC zprávu analytické společnosti IBISWorld. To je dalším důvodem, proč se do biodobrodružství Wal-Mart vrhá. Podobně jako jiní maloobchodní prodejci se potýká s problémy. Poslední čtyři čtvrtletí mu lehce klesají tržby a mohou za to i potraviny, které představují zhruba polovinu obratu sítě. Wal-Mart ze situaci viní vyšší daně z příjmů a škrty v benefitech, jako jsou stravenky, což se odráží na ochotě zákazníků utrácet. (yak) FOTO Martin Pinkas, ISIFA

11 11 finance monitor HYPOTÉKY Akční nabídky jsou běžným standardem Kdo nemá akční nabídku, nemá šanci. Tak se dá stručně popsat stav na tuzemském hypotečním trhu. S příchodem jara se banky začaly předhánět s časově omezenými nabídkami na hypoteční úvěry. Ze situace, kdy mají všichni nějakou slevu či garantovanou sazbu pro všechny, se tak stává normální stav, který ovlivňuje celý trh. Zapojit se musejí všichni. Bez slev by si nepůjčoval už vůbec nikdo. Loňský rok byl s téměř 150 miliardami hypotečních úvěrů nejlepší v historii a banky vědí, že se letos opakovat nebude hned z několika důvodů. Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací loni stoupl počet Čechů, kteří mají úvěr na bydlení, o 22 procent. Počet potenciálních kupců nemovitostí není nevyčerpatelný a nový motor hypotečního trhu refinancování se letos také zadrhne. V Česku jsou nejoblíbenější tří- a pětileté fixace. Budou se tedy refinancovat úvěry z krizových let 2009 a 2011, která patřila k velmi hubeným. V roce 2009 se na bydlení půjčilo o polovinu méně než loni. Pravděpodobně nás letos nečeká další rekordní rok, opatrně přiznává Jan Sadil, generální ředitel Hypoteční banky, která v Česku poskytuje 30 procent všech hypoték. Druhým největším hráčem na trhu hypoték je Česká spořitelna, která aktuálně nabízí a garantuje sazbu 2,55 procenta. Díky velké klientské základně spořitelny dělaly právě její slevové akce v minulých letech konkurenci vrásky. Na naší produkci jsme jasně viděli, E-SHOPY Místo dobírky osobní odběry OBJEDNAT ONLINE, ZAPLATIT OFFLINE Platby v internetových obchodech (v procentech) Z účtu na platebním systému Ostatní druhy plateb Platba v pobočce 3 3 při odběru Platební kartou přes internet Zdroj: APEK Dobírkou Bankovním převodem NA PRAHU DOBY HUBENÉ Poskytnuté hypotéky občanům (v mld. Kč) 36,2 100, , , ,8 149,3 121,6 22, Zdroj: MMR kdy má Česká spořitelna akční nabídku, popisuje Ondřej Hák, který za úvěry zodpovídá v Equa bank. Komerční banka v dubnu zase garantuje sazbu 2,79 procenta. UniCredit zkřížil hypotéky s plovoucím a fixním úrokem. Výsledkem je sice plovoucí úrok odvíjející se od sazeb ČNB a přirážky bank, zároveň ale na tři roky garantuje maximální sazbu, přes kterou se nedostane, i kdyby sazby ČNB rostly seberychlejším tempem. Tříletá garance na hypotéce s plovoucím kurzem je však 2,95 procenta, zatímco hypotéka s tříletou fixací přijde na 2,65 procenta. Tyto sazby se většinou týkají úvěrů ve výši maximálně 85 procent hodnoty pořizované nemovitosti, nutností je také účet v bance a často pojištění. (pez) Zájem Čechů o kdysi populární nákupy zboží na dobírku postupně opadá. Ještě v roce 2010 ji podle údajů Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako preferovanou metodu platby za zboží z e-shopů uvádělo 44 procent zákazníků, loni jejich podíl poklesl na 32 procent. Neznamená to však, že by čeští zákazníci začali víc platit kartami nebo bankovními převody. Stále více Čechů totiž dává přednost vyzvednutí zboží osobně ve výdejním místě internetového obchodu či jeho kamenné pobočce, kde za ně zaplatí v hotovosti. Poptávky po tomto způsobu dodání zboží si e-shopy rychle všimly a začaly si účtovat poplatky za osobní odběr zboží. V západní Evropě či Spojených státech platba dobírkou v české podobě již vůbec neexistuje. Stejně tak se ale netěší oblibě osobní odběry, které jsou časově poměrně náročné. Na Západě je standardem, že se za zboží platí předem kartou ve chvíli objednání. Zákazníci totiž vědí, že v případě problému s dodaným zbožím se mohou obrátit na svoji banku a požádat ji o vrácení zaplacené částky. Služba pod názvem chargeback existuje i v Česku, není veřejnosti ale příliš známá. (pez) PRIVATE EQUITY Marné čekání na vhodnou kořist Před pár lety se fondy soukromého kapitálu (private equity) těšily na hody a levné nákupy společností v problémech. Až na vzácné výjimky se nedočkaly a nejspíš ani nedočkají. Současný stav rozhodně není trhem kupujícího, že bychom nemuseli investiční příležitosti aktivně vyhledávat, přiznává Ondřej Vičar, partner společnosti Genesis Capital, která v minulosti vlastnila společnosti Pietro Filipi či AB Facility a do jejíchž uzavřených fondů se dá investovat od pět milionů eur výše. Vhodných a perspektivních investičních příležitostí se fondům nedostává. Ve střední a východní Evropě je hodně volného private equity kapitálu, který soupeří o kvalitní investiční příležitost, podotýká Peter Wells, vedoucí partner transakčního poradenství EY v ČR. Private equity fondy jsou pod dvojím tlakem. Na jedné straně omezeně ručící společníci tlačí na to, aby fondy investovaly kapitál a investice začaly vynášet. Na druhé straně se stupňuje tlak na ukončení investic a prodej společností z investičního portfolia. V současnosti je trend takový, že private equity investoři drží majetkové účasti ve společnostech mnohem déle, než je obvyklé, což jsou přibližně čtyři roky. A to má samozřejmě nepříznivý dopad na výnos investice, dodává Wells. Dříve neobvyklé takzvané sekundární transakce (kdy jeden private equity investor prodává podíl ve firmě dalšímu private equity investorovi) jsou dnes stále běžnější. Důvodem je to, že fondy mají hodně volného kapitálu a akvizičních příležitostí je málo. Klasickým příkladem, že to může fungovat, je příběh společnosti AVG Technologies. Od původního zakladatele ji koupila kapitálová investiční společnost Benson Oak, která následně část odprodala investičním firmám Enterprise Investors a Intel Capital. Později do AVG vstoupila i jedna z nejstarších a největších private equity firem na světě, TA Associates. Exit se uskutečnil formou primárního úpisu akcií na newyorské burze, připomíná Wells. Je ale i hodně případů, kdy prodej dalšímu private equity investorovi nevyšel, protože investor byl pod příliš velkým tlakem, aby investoval prostředky, takže akvizici přeplatil. Třeba společnost Genesis Capital ve svém nedávno uzavřeném desetiletém fondu musela z 11 investic dvě odepsat. Šlo o Sklářskou huť Libochovice a internetový obchod Vltava.cz. (pez)

12 12 Euro dubna 2014 monitor technologie STÁTNÍ IT Vnitro se chce stát hlavním koordinátorem To, o čem se v posledních měsících šuškalo v kuloárech, se nyní stává věcí veřejnou. Ministerstvo vnitra a Česká pošta chtějí ovládnout státní IT. Chtěli bychom se vrátit k odkazu ministerstva informatiky a chtěli bychom být koordinátory ve státním IT, vzkazuje první náměstek ministra vnitra Jan Sixta. Ministerstvo vnitra by se podle plánů jeho představitelů mělo stát hlavní centrální autoritou, která bude zajišťovat to, aby IT v této zemi mělo jasnou koncepci, vizi a aby se systémy spolu domluvily a nedělaly se zbytečně. Mluví se například o centrálním zadávání zakázek, standardech kolem hardwaru a softwaru, pokusu o propojení současných informačních systémů a tak dále. Česká pošta by zase mohla být jakousi servisní organizací, která by zajišťovala technické záležitosti typu správy datových center, hardwaru, softwarových licencí a tak dále. Zástupci České pošty se na toto téma v posledních měsících nechtěli příliš bavit. Dnes již odvolaný ředitel podle informací týdeníku Euro neměl zájem IT veřejně komunikovat. Po jeho odvolání, za kterým stojí právě ministr vnitra Milan Chovanec, se ale údajně poměry uvolňují a pošta podle zdrojů chystá několik velmi zajímavých projektů. Budou jak z oblasti infrastruktury, tak samotných procesů a poměrů, tvrdí zdroj. Pokud plány vnitra a pošty skutečně projdou, ČSSD tak v podstatě roli centrální autority v IT vyfoukne lidovcům, kteří tuto oblast chtěli získat pod sebe. Předsedovi KDU-ČSL Pavlu Bělobrádkovi podle jeho slov bylo přislíbeno, že dostane na starost obnovenou Radu vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost, což měl být právě onen jednotící prvek, reálné kroky ale po tom příslibu nenásledovaly. Milan Chovanec chce začít s čistkou u sebe. Na vnitru je údajně 15 procent informačních systémů zbytečných a 20 procent vysoce duplicitních. Řada z nich se tak zruší s tím, že žádné nové se neplánují. Chceme využít systémy, které již existují. Nechceme se pouštět do něčeho dalšího za spousty peněz, slibuje Sixta. (js) POČÍTAČE Praha, město mainframů GLOSA Strašení hackery OPERÁTOŘI Vodafone se drží telekomunikací Sálový počítač (takzvaný mainframe) od IBM minulý týden oslavil 50 let od svého vzniku. Pro mnohé už se jeví jako relikvie, IBM však v jeho vývoji pokračuje i nadále a vydává nové a samozřejmě významně modernizované verze dodnes. Po velkých strojích, které jsou schopny v datových centrech běžet bez výpadku i desítky let, je totiž díky jejich spolehlivosti velká poptávka. Spousta firem na mainframu stojí a padá. Mainframe má ve svých strukturách například zhruba 90 procent pojišťoven, běží na něm největší banky a odehrává se skrze něj 70 procent důležitých světových transakcí. K nesmrtelnosti mainframu ve velké míře přispívá také Praha, kde je alokováno jedno z hlavních vývojových center společnosti CA Technologies, která pro mainframy vyvíjí aplikace. Firma CA začala s vývojem pro tyto stroje už v roce Původně se myslelo, že lidé, kteří na mainframech pracovali, postupně odejdou do důchodu a další generace nebude potřeba. To se ukázalo jako veliká chyba, říká pro týdeník Euro viceprezident pražského vývoje společnosti CA Milan Svátek. Ten aktuálně zaměstnává 300 vývojářů a během letošního roku by rád našel více než stovku dalších. (js) U dvou největších tuzemských mobilních operátorů lze v poslední době pozorovat poměrně velké proměny, které s původním telekomunikačním byznysem zase nemají tolik společného. T-Mobile se spojil s firmou T-Systems a koupil skupinu GTS, díky čemuž chce hrát silnou roli v optických sítích, datových centrech, cloudu a IT službách. Kellnerova Telefónica je zase silná v pevných internetových přípojkách a díky službám jako O2 TV se snaží přes tyto sítě přinášet i takzvané OTT služby. Co je ale zač český Vodafone, který žádné takové změny nepřináší? V současné době jsme v roli vyzyvatele, říká pro týdeník Euro nový šéf zdejšího Vodafonu Balesh Sharma s tím, že se chce soustředit v první řadě na to, aby měl červený operátor kvalitní datovou síť a spokojené zákazníky. Do žádného OTT byznysu, IT služeb a podobně se pouštět nechce. Jsme telekomunikační operátor a tím také zůstaneme, vzkazuje Sharma. Marže v tomto byznysu prý stále jsou. To, zda Vodafone v roli onoho vyzyvatele spustí nějakou revoluci v mobilních datech, se zatím neví. Firma každopádně slíbila, že ještě letos pokryje 93 procent populace (80 procent území) rychlým mobilním internetem. (js) Microsoft ukončil podporu Windows XP. Komunikačně to zvládl na jedničku. Mohl začít lákat na nové dotykové možnosti Windows 8 a další vymoženosti, místo toho ale zvolil strach z hackerů a virů. Informace, že uživatelům Windows XP po konci podpory hrozí zkáza systému, vykradené bankovní účty a rozpad jejich počítačů, ovládla mediální prostor. Vyděšení rodiče a prarodiče volali svým technicky zdatnějším potomkům, co jako tedy mají dělat. Varování přišlo i ze strany bankovních domů, které na problém jménem Windows XP upozorňovaly hned po přihlášení do internetového bankovnictví. Microsoft pomohl v PR i výrobcům antivirů citace jejich odborníků byly častější než kdy jindy. Skvěle zvládnutá práce. Ano, Windows XP je zastaralý a ohrožený systém. Stále ale platí jedno: pokud se nebudete na internetu chovat zodpovědně, neochrání vás nic. Jan Sedlák sedlakj@mf.cz SPOLEHLIVÉ SEDMIČKY VLÁDNOU Podíl operačních systémů v Česku (v %) Linux Windows Vista 5,02 2,14 Zdroj: StatCounter 54,56 18,64 6,89 7,48 3,35 1,92 Ostatní Windows 7 Windows XP Windows 8 Mac OS X ios FOTO archiv

13 13 komentář názory Sbohem, Temelíne Teď máme elektřiny dost, už za pár let nám ale může chybět FOTO Martin Pinkas PAVEL PÁRAL Konec temelínského snu nepřekvapil. Už rok, možná dva bylo jasné, že nelze začít stavět bez nějaké formy státní garance, protože šílená evropská energetická politika stlačila ceny silového proudu pod náklady a žádný statutární orgán privátní firmy takovou investici nemůže schválit. A potom, co Evropská komise odmítla žádost Velké Británie o státní garanci výkupní ceny pro budoucí jadernou elektrárnu Hinkley Point, bylo fakticky rozhodnuto. Sluší se dodat, že ukončení tendru zrežírovalo vedení ČEZ a vláda bez chyby, takže nějaká náhrada vynaložených nákladů obou soutěžících evidentně nehrozí. Namístě je však otázka, co teď. Na jedné straně se zdá, že si ministr financí Andrej Babiš bude moci do ČEZ sáhnout pro víc peněz, než sahali jeho předchůdci, ale to je tak jediná jistota, kterou máme. Samozřejmě kromě té další, méně radostné jistoty, že nějaké elektrárny potřebovat budeme a že neexistuje žádný klasický energetický zdroj, který by bylo možné postavit bez státní garance či bez přímé účasti vlády. Je samozřejmě pravdou, že nyní máme elektřiny spoustu a docela ve velkém ji vyvážíme. Předpoklady staré nějakých šest až osm let, že kolem roku 2015 už na vývoz energie stačit nebude, se ukázaly jako chybné, ale přitom je třeba brát v úvahu, že po většinu té doby byla v Česku i u našich hlavních obchodních partnerů poptávka po energiích utlumena krizí. A časy se mění. Například koncem minulého týdne vydala německá Spolková agentura pro síťovou infrastrukturu varující prognózu, že již v roce 2017 může dojít v zimě při vysokém zatížení sítě k výpadkům z důvodu nedostatku elektřiny vlivem postupného odstavování klasických, zejména jaderných zdrojů energie. A co si budeme povídat, Němci i v tomto mají tak trochu náskok kvůli svému rozhodnutí zbavit se jaderné energie, ale další země Evropy je budou dohánět, protože i jim budou jaderné zdroje dožívat. A nejen jaderné. Přitom nic nepůjde ekonomicky postavit. My máme čas do roku 2030, možná o pět let déle, než nám přestane stačit výkon existujících zdrojů. Samozřejmě pokud nám Brusel dovolí protáhnout životnost Dukovan někam do roku I to je však v současných šílených poměrech evropské politiky velkou otázkou. Přitom doba výstavby jaderné elektrárny se dá odhadnout minimálně na patnáct let. U plynu či uhlí na nějakých osm až deset let. Na rozhodnutí, co dál, tedy toho času zase tolik není. Ministr průmyslu Jan Mládek přišel s nápadem, že by Temelín dostavěl stát sám, ve stoprocentně vlastněné státní firmě. Tím se prý obejde zákaz Evropské komise poskytovat garance. Je ale otázkou, zda na to eurokomise skočí, protože ty garance tam budou tak jako tak a státní firma bude na trhu evidentně zvýhodněna oproti privátním subjektům. Svázanost evropskou energetickou politikou je fatální a v situaci, kdy Brusel není schopen nějaké reflexe a reakce na již zcela evidentní rozpad energetických trhů, hrozbu akutního nedostatku elektřiny v blízké budoucnosti a na již v současnosti citelnou ztrátu konkurenceschopnosti evropského průmyslu, to pro nás nevypadá vůbec dobře. Tedy pro nás spotřebitele a podnikatele. Pokus dál dramaticky navýšit podíl ekonomicky neudržitelných obnovitelných zdrojů energie, o němž se nyní vyjednává, vypovídá o situaci více než výmluvně. Hlas rozumu slyšet není a současná vláda se svou proevropskou politikou bude moci předvést, jak umí mlčet, protože české požadavky nebude nikdo poslouchat, jako neslyšel na české zájmy tlumočené protibruselskou administrativou Petra Nečase. Pro ČEZ a jeho akcionáře to ale žádná katastrofa není. A odstoupení od dostavby Temelína už vůbec ne. Firma udržuje solidní finanční výkon, vzhledem k situaci na trhu může být významným hráčem při konsolidaci evropského trhu, k níž nevyhnutelně dojde. I nedávno mocné energetické giganty budou vinou politiky již brzy na prodej, a to za hubičku. ČEZ tak může v klidu čekat na doby, až se zásobování proudem začne rozpadat a cena silové elektřiny vyletí do nebeských výšin. Nakolik to potěší voliče při pohledu na ošklivě rychle se otáčející elektroměr, je asi každému jasné.

14 14 Euro dubna 2014 názory palubní deník Kniha přítel Palestince Policie uzavřela vyšetřování novoročního úmrtí palestinského velvyslance Džamála Muhammada Džamála s tím, že výbuch, který jej zabil, byl způsoben nešťastnou náhodou. Džamál prý zemřel shodou neblahých okolností i kvůli svérázné palestinské politice za studené války. V ruce mu explodovala kniha naplněná semtexem. Zpráva policie ale zásadně pokulhává. Byla to nešťastná náhoda, velvyslanec byl poctivý pán, který chtěl udělat pořádek ve starých věcech, a mezi nimi byly dvě knihy s výbušninou, sdělil novinářům pod rouškou anonymity kriminalista obeznámený s vyšetřováním. Nástražné výbušné zařízení by tedy muselo být přes 20 let staré. Jenže semtex, pokud není zabalen v ochranném obalu (nejčastěji voskovaný papír), vysychá a výrazně ztrácí na účinnosti. Na výrobu knižního nástražného výbušného zařízení postačí 75 gramů semtínské trhaviny. Takovou nálož dle informací Palubního deníku odpaluje zpravidla pentritová rozbuška, která je napájena 4,5voltovou baterií. Rozbušku může za jistých okolností odpálit i statická elektřina, takže už její vsunutí do výbušného systému je nebezpečné. Policie by tedy měla odpovědět na několik otázek: Jak je možné, že více než 20 let starý semtex bez aktuální manipulace vybuchl? Anebo kdo vyrábí tak zázračné baterie, že dokážou i po tak dlouhé době iniciovat výbuch? Navíc, tak nebezpečné záležitosti by měl zcela jistě na starost rezident palestinské rozvědky, a nikoli velvyslanec. Jako výrazně pravděpodobnější než policejní resumé, se tedy jeví spíš verze, že zesnulý velvyslanec Džamál obdržel vánoční dárek. A jeho cílem rozhodně nebyl příjemný čtenářský zážitek. DRUHÝ VÝBUCH Jestli chce někdo Andreje Babiše opravdu naštvat, poruší dohodu, kterou s ním udělal. Je to takový osvědčený recept. Naposledy ho vyzkoušel ministr dopravy Antonín Prachař. Jde o slib, který dal ohledně výbuchem poničené budovy v pražské Divadelní ulici. Šéfovi ANO kývl na to, že dům od Řízení letového provozu, které pod ministerstvo dopravy spadá, odkoupí buď Univerzita Karlova, nebo AMU. Obě školy se totiž obrátily na vládu, že budovu využijí a zaplatí stejnou částku jako soukromník. Lázeňská investiční (jejíž šéfové se brání, že nejsou napojeni na lobbistu Romana Janouška) ale nakonec za nějakých 210 milionů dům dostala a školy ostrouhaly. Ministr jim pak vzkázal, že si můžou prostory třeba pronajmout. Není to navíc poprvé. Už například kdysi slíbil, že vrátí amazonku Milušku Pošvářovou na Ředitelství silnic a dálnic, což asi z celkem racionálních důvodů neudělal. Ale i to si šéf jistě pamatuje. Antonín Prachař zatím sedí na své židli pevně. Ale někde vzadu začalo něco tikat. Andrej nezapomíná (red) ILUSTRACE Vojtěch Velický INZERCE A

15 15 Project Syndicate názory FOTO archiv Léčba Putinem Krize na Krymu by nakonec mohla vyburcovat evropskou solidaritu, a tím pomoci i euru JEAN PISANI-FERRY generální komisař francouzské vlády pro politické plánování, profesor berlínské Školy státní správy Hertie Jacek Rostowski, do loňského listopadu polský ministr financí, nedávno naznačil, že ruský prezident Vladimir Putin by se nebyl odvážil anektovat Krym, kdyby nepozoroval, jak se Evropa trápí s řešením krize eura. Má Rostowski pravdu? Na první pohled se tato spojitost jeví jako přitažená za vlasy. Putinova demonstrace moci zahrnovala vojenskou sílu a nevyslovenou hrozbu embarga na plyn, nikoli sílu měnovou (kterou Putin nedisponuje). Po celou dobu krymského konfliktu je jeho těžištěm vztah mezi Ukrajinou a Evropskou unií, nikoli mezi Ukrajinou a eurozónou. Nedávnou monetární minulost Ukrajiny navíc definuje navázání kurzu její měny na americký dolar, nikoli na euro. Jak by tedy euro mohlo souviset s ruskou anexí Krymu? Podle Rostowského dávaly evropské země během celé krize eura najevo, že mají velmi málo chuti k solidaritě, a to i k solidaritě s partnery v měnové unii. Jak velkou solidaritu by byly ochotny projevit vůči zemi stojící mimo Evropskou unii? Rusko si podle této hypotézy vyložilo váhavý postoj EU k vzniklému chaosu jako volnou ruku k činům. A ze stejného důvodu pak mohlo zajít ještě dál. Vývoj po finanční krizi z roku 2008 lze jednoznačně pokládat za krizi solidarity. Když byla zapotřebí společná reakce na evropský bankovní debakl, přišla odpověď, že každá země by se měla postarat o vlastní finanční instituce. Když Řecko ztratilo přístup na finanční trhy, trvalo několik měsíců, než se zformulovala reakce, která si dala velmi záležet na tom, aby se neopírala o fondy EU a aby omezila finanční závazek každé jednotlivé země. A když konečně vznikl euroval, byly jeho rozměry striktně omezené a nepřipouštěla se žádná forma společné odpovědnosti. Rovněž eurobondy byly rychle zamítnuty, protože by vytvořily závazky mutualizace dluhů s otevřeným koncem. Ačkoli se navíc předpokládalo, že k rekapitalizaci bank by se mohl použít Evropský stabilizační mechanismus (ESM), nakonec padlo rozhodnutí, že ESM bude půjčovat pouze vládám, místo aby na sebe přímo bral bankovní riziko. A jednání o vytvoření bankovní unie EU naposledy znovu narazila na problém, jak přijmout mechanismus společného řešení a současně omezit závazek jednotlivých členských států. ANO, ALE Stručně řečeno platí, že kdykoli vyvstala otázka evropské solidarity, odpověď zněla: Ano, ale pouze pokud to bude absolutně nezbytné a pouze v minimálním možném rozsahu. Ruské reakce na ukrajinské povstání mezitím ukázaly, jak živé v Moskvě stále jsou vzpomínky na druhou světovou válku. Kreml si dost možná všiml, že Evropa nehodlá napodobit Spojené státy a organizovat vlastní Marshallův plán. V obecnější rovině Putin možná dospěl k závěru, že EU, která se tolik zdráhá podstupovat rizika v zájmu vlastních členů, by zajisté nepodstupovala rizika pro pouhého souseda. Klíčovým aspektem současného ukrajinského patu je energie, což vyvolává tutéž otázku o evropské solidaritě. Jak ukázala nedávná studie mozkového trustu Bruegel, EU jako celek by se při troše úsilí mohla obejít bez dovozu plynu z Ruska. To by však vyžadovalo, aby členské státy EU pokládaly bezpečnost dodávek za otázku společného zájmu, nikoli za otázku, kterou si musí každá země vyřešit sama. Například v reakci na embargo týkající se určité konkrétní země by ostatní členové EU sáhli do vlastních rezerv, zvýšili vlastní produkci, platili více za dovoz nebo mírně omezili spotřebu. Tento smysl pro solidaritu však v debatě o energetické politice EU neustále schází. NEDOSTATEK SOLIDARITY Základní otázka zní, zda je správné předpokládat, že euro mělo vyvolat větší solidaritu. Ti, kdo jednotnou měnu poprvé koncipovali, očekávali, že bude mít hluboké důsledky. V jejich očích mělo jít o prostředek k vytvoření společenství. Měnové hranice obvykle kopírují hranice politické, takže se očekávalo, že vznik měnové unie dá vzniknout nějakému typu společné politické entity. Předpokládalo se, že používání stejné měny probudí u účastníků smysl pro společný osud, a tím i solidaritu. To se nestalo. Už před krizí bylo zřejmé, že občané i vlády (mylně) pokládají euro za pouhý praktický nástroj. Jeho zavedení se považovalo za technokratickou záležitost, kterou mají v rukou centrální bankéři a ministři financí, nikoli za milník společné evropské identity. Jeho vznik nezvýšil rozpočet EU o jediné euro ani nevedl k hlubší politické integraci. Závazek vyplývající z existence společné měny se tvrdošíjně podceňoval. Při zpětném ohlédnutí bylo chybou věřit ve schopnost eura spontánně vytvářet společenství. Ačkoli spojitost mezi měnovými oblastmi a politickými komunitami jednoznačně existuje (vezměme si dezintegraci zóny rublu v době rozpadu Sovětského svazu), platí, že politické společenství vytváří solidaritu potřebnou k podpoře měnových vazeb, nikoli naopak. Rostowski má rozhodně pravdu: slabost eura skutečně Putina osmělila. Správná otázka by však možná měla znít, zda krize na Krymu nakonec vyburcuje evropskou solidaritu a tím i euro. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka

16 16 Euro dubna 2014 názory makroekonomika Nechtěný Karel Veliký II. Putinova brutální politika vůči Ukrajině by mohla Evropu přinutit alespoň k jednotnější politice energetické bezpečnosti Člověk nemusí být zrovna Vladimir Vladimirovič Putin, aby si spočítal, že mu anexe Krymu projde. A opravdu na to nepotřeboval studovat krizi v eurozóně, demonstrující nedostatek solidarity či lépe řečeno nedostatek ochoty prostřednictvím vydávání solidárně ručených eurobondů splácet dluhy, které se vytvářely jen v některých zemích. Bohatě mu stačil pohled do vývozních statistik zemního plynu a ropy, které už před lety inspirovaly vznik nové strategické doktríny, často připisované někdejšímu místopředsedovi Jelcinovy vlády pro ekonomiku a finance (a privatizačnímu šéfovi) Anatoliji Čubajsovi. Pokud ji dobře chápu (není nijak zvlášť složitá), zní v kostce asi takto: Dokud máte dostatek potrubí, které vaše partnery drží v dostatečné energetické závislosti, můžete uplatňovat sílu skrz potrubí. Jistěže se EVROPSKÁ ZÁVISLOST k tomu hodí i dostatečná odstrašující vojenská síla, ale podstatné je, že energetická závislost Evropy na Rusku na rozdíl od armády nestojí peníze, ale naopak je vydělává. Vstřebání této doktríny umožnilo zároveň vybrat mírovou dividendu (Rusko přes všechny ohlášené zbrojní programy utápí ve zbrojení a udržování armády nesrovnatelně menší procento HDP než někdejší Sovětský svaz) a inkasovat stomiliardové výnosy z vývozu, které se nemusejí utápět v podpoře ekonomiky bývalých sovětských satelitů. Z hlediska této úvahy je lhostejné, jak se v éře po Jelcinovi rozdaly mocenské karty uvnitř Ruska. Podstatné je, že takovému nápadu se v jistých kruzích říká elegantní. Další alternativní cesta plynovod Jamal vede do Německa přes Bělorusko a Polsko. Nord Stream obchází Ukrajinu i střední Evropu a po dně Baltského moře vede rovnou do Německa. NORD STREAM MIROSLAV ZÁMEČNÍK zamecnik@mf.cz ZÁVISLOST NA RUSKÉM PLYNU (v % dovozní potřeby) OPAL GAZELA JAMAL Projekt MET (Mitteleuropäische Transversale) by umožnil dovážet zkapalněný zemní plyn z belgického terminálu Zeebrugge do střední Evropy. MET Díky projektům umožňujícím transportovat plyn nejen z východu na západ, ale i opačným směrem, lze přes Česko zásobovat Slovensko a další země na jihovýchodě. 71 Rakousko 16 Francie 36 Německo 60 Polsko 100 Bulharsko Estonsko Finsko Litva Lotyšsko Slovensko 86 Rumunsko 75 Česko Klíčovým projektem pro Česko je loni zprovozněná Gazela spojující předávací stanice v Brandově a Waidhausu. Plyn je ovšem nadále ruský ze severních nalezišť (přes Nord Stream a OPAL). Zdroj: Eurostat

17 17 makroekonomika názory Zbývalo jen podepřít jej efektivní energetickou diplomacií, která krájí Evropu z hlediska míry závislosti jako kolečka salámu. Dávno před vypuknutím krize v eurozóně kterou tato strategie mimochodem předběhla o pěknou řádku let nebylo nejmenších pochyb o její funkčnosti. Problém Evropy je v tom, že se na nějakou ucelenou strategii energetické bezpečnosti až dosud nezmohla. SOUTH STREAM South Stream, který obejde Ukrajinu přes Černé moře od jihu, bude hotov v roce % zemního plynu dováží Polsko přímo z Ruska, ale síť plynovodů umožňuje i nepřímý dovoz z Německa, ve výstavbě je i terminál na dovoz zkapalněného zemního plynu. 50 % dovozu plynu z Ruska proudí přes Ukrajinu. NABUCCO Nabucco mělo aspoň částečně zbavit Evropu plynové závislosti na Rusku. Plynovod se Zcela vyhýbal ruskému území a do Evropy měl dodávat ázerbájdážnský a potenciálně i íránský plyn. Po téměř 12 letech příprav je však už téměř jisté, že zůstane jen na papíře. JAKÁ JEDNOTNÁ EVROPA? Abychom byli úplně přesní, pokud jde o energie a závislost na Rusku, Evropa coby homogenní entita neexistovala a neexistuje. Od Německa na západ je v podstatě Ruskem nevydíratelná, a cokoli si můžete myslet o Francii, tak takhle země umí myslet strategicky a o svoji energetickou bezpečnost se postarala (s jádrem) nekonečně lépe než třeba Německo. Navíc strategické zájmy, například uranové doly svého koncernu Areva v Nigeru, dovede řešit ve vlastní režii, důsledně a komplexně. Dovoz plynu z Ruska představoval v roce 2012 necelých 16 procent potřeby. Od Francie na východ má každý členský stát EU problém se závislostí na ruském plynu, od Německa (35,7 procenta) přes Česko (zhruba tři čtvrtiny; zbytek z Norska přes Německo) a Polsko až po totálně závislé Slovensko, Pobaltí a Finsko, případně Bulharsko nebo Rumunsko (86 procent). Ukrajina ztratila po napojení klíčového německého trhu na plynovod Nord Stream, který se vyhnul nejen jí, ale i Polsku a Bělorusku (plynovod OPAL), postavení výsadní tranzitní země. I Česko dalo pragmaticky přednost konektoru Gazela, propojujícímu jižní Německo přes české území (s několika přípojkami do české sítě) 100 milionů dolarů má hodnotu denní vývoz ruského zemního plynu do Evropy. 27 % činí podíl Ruska na celkovém dovozu plynu do EU. V roce 2003 to bylo 45 procent. 2 Rusko zdvojnásobilo ceny zemního plynu pro Ukrajinu, která dnes platí nejvyšší ceny za ruský plyn vůbec. se severními plynovody OPAL a Nord Stream, které obcházejí Ukrajinu. Nelze se divit přece jenom o řád strategičtěji uvažujícím Polákům, že se jim Nord Stream svého času velmi nelíbil: jakmile na ukrajinském potrubí nezávisí Německo, země, kterou Rusko vždy respektovalo, výrazně to oslabuje Ukrajinu byť se přes ni stále ještě přepravuje polovina ruského plynu. Aby obešli Ukrajinu a znemožnili jí hrát v tranzitu klíčovou roli a zároveň si upevnit postavení na evropském trhu, museli Rusové torpédovat projekt konkurenčního plynovodu Nabucco (obcházejícího Rusko a dovážejícího středoasijský a potenciálně íránský plyn). To se opět podařilo brilantně: jižní plynovod South Stream, propojující Rusko s jihovýchodní Evropou, bude dokončen zřejmě v roce Smyčka bude perfektní. Už jen tahle peripetie naznačuje, že Evropa rozhodně nebyla bezbranná a měla možnost volby, ale ve výsledku byla anglicky se říká outsmarted, česky přechytračená. Ale lidová čeština pro to má mnohem výstižnější termín... DRAHÁ SOLIDARITA Mezitím mohou Rusové tlačit na Ukrajinu nejvyššími cenami plynu v Evropě a nechat klub přátel Ukrajiny zaplatit účet v podobě překlenovacích úvěrů. Západ může technologicky poměrně rychle dosáhnout otočení toku ruského plynu ze západu na východ a přepouštět ho Ukrajině za nižší (západní) ceny, ale i tohle je velmi drahé a přinejlepším polovičaté řešení. Bruselský think tank Bruegel sice spočetl možnosti, jak teoreticky snížit během roku dovoz plynu z Ruska ze 130 miliard kubíků na nulu, ale to znamená například konverzi tepláren z plynu na topné oleje s podstatně vyššími náklady na palivo, zahýbání trhu se zkapalněným plynem (za násobek cen ruského plynu), předzásobení podzemních zásobníků v letní sezoně, co to půjde, stejně jako maximalizace těžby v Nizozemsku nebo Norsku a dovozu ze severní Afriky. Solidární zvládnutí embarga by vyžadovalo zavést něco na způsob krizového centralizovaného dispečinku. Příklad: Sníží se odběr plynu v průmyslu v zemi, která na dovozu z Ruska závislá není, aby bylo možné jím topit v domácnostech v jiné zemi, která naopak závislá je. Možná brzo poznáme, zda jsme v Evropě připraveni solidárně nést všechny důsledky tvrdého postoje vůči Rusku v naději, že Rusy donutíme na Ukrajině couvnout. Na druhé straně už samo přemýšlení o tom, že bychom mohli být velmi brzy vystaveni této nepříjemné volbě, vnáší do úvah o společné energetické politice a bezpečností prvek naléhavosti, který dosud chyběl. A tak Vladimir Vladimirovič má ještě šanci se zasloužit o sjednocení Evropy a může se z něj stát takový nechtěný a nechtějící, ke všemu pravoslavný Carolus Magnus Secundus.

18 18 Euro dubna 2014 report 18 PZO Pozornosti StB neunikl nikdo z pracovníků někdejších podniků zahraničního obchodu 24 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ VZP hledá stopy po dlužném pojistném v daňových přiznáních 26 STÁTNÍ ROZPOČET Při skládání svého prvního rozpočtu Sobotka s Babišem poznávají, jak malý mají manévrovací prostor a kolik se toho dá zkazit 29 POLICIE Kandidáta na křeslo policejního prezidenta Dušana Brunclíka dohnala minulost. Náměstek generální inspekce na vojně donášel 30 ZDRAVOTNICTVÍ V jihočeském příhraničí stále přibývá dentálních klinik specializujících se na sousední Rakousko 34 ČEŠTÍ EXPATI Islanďané jsou houževnatí, ale moc se nehoní. Často odpovídají možná zítra, říká český manažer 36 DORUČOVACÍ BYZNYS Pošta vyměnila ředitele a čekají ji velké změny. Bude muset upravit síť poboček, vyrovnat se s propadem tržeb a nástupem konkurence 38 EVROPSKÉ VOLBY Hnutí STAN v Bruselu spolupracuje s ODS. Doma je něco takového zatím tabu 40 KATALOGY FIREM Seznam chce skrze inovované Firmy.cz kompletně ovládnout český katalogový byznys na internetu 42 ONDŘEJ CHLÁDEK Vrcholu dosáhla korupce v letech 2006 až 2009, ale byla fůra peněz a stavělo se, vzpomíná spolumajitel pardubické stavební společnosti Chládek & Tintěra Komunistická učiliště kapitalistů Se zkušeností z podniků zahraničního obchodu byla cesta podnikatelů k miliardám rychlejší Podnik zahraničního obchodu neboli pézetka. Specifická forma společnosti určená pro zprostředkování dovozu a vývozu zanikla krátce po pádu komunistického režimu. Nástupnické firmy některých podniků přežily a mnohdy dodnes nesou původní jméno například Omnipol nebo Metalimex. Většina ale v podmínkách tržní ekonomiky neměla šanci. Komu ze současné mladší generace ještě něco říkají názvy jako Motokov, Koospol nebo kdysi všem známý Tuzex, v jehož prodejnách se dalo za speciální poukázky koupit nedostatkové zboží ze Západu? Víc než podniky samotné se po roce 1989 prosadili jejich zaměstnanci. Že z pézetek vzešla nezanedbatelná část současné podnikatelské elity, je poměrně známý fakt. Přesto je dnes minimálně kvůli jednomu muži vhodné tuhle komunistickou líheň kapitalistů znovu prozkoumat. Samozřejmě hovoříme o Andreji Babišovi a jeho ojedinělém mocenském rozkročení napříč stomiliardovým byznysem, médii a vládou. ZÁPADNÍ PRAVIDLA Důvod, proč se právě z podniků zahraničního obchodu stalo jakési učiliště tuzemských kapitalistů, je vlastně prostý. V centrálně řízeném hospodářství to byla zvláštní zóna, v níž fungovaly zásady volného obchodu. Přestože Zaměstnanci PZO se naučili pohybovat a jednat v prostředí, které bylo naprosté většině občanů nedostupné. komunistická ideologie odsuzovala klasický přístup k mezinárodnímu obchodu postavený na motivaci k zisku, bez styků s nesocialistickou cizinou se země východního bloku zkrátka nemohly obejít. Musely tudíž přistoupit na zavedená pravidla hry. Zaměstnanci podniků, které řídily téměř veškerý zahraniční obchod v bývalé ČSSR, se tak naučili pohybovat a jednat v prostředí, jež bylo naprosté většině občanů nedostupné. K tomu přičtěme nadprůměrnou jazykovou vybavenost (výkonní zaměstnanci zpravidla museli ovládat dva cizí jazyky), našetřený kapitál ze zahraničních diet, případně také z provizí (oficiálně zakázaných) a vybudované osobní styky se zahraničními partnery. Je jasné, že byli připraveni na budoucí poměry dávno před spuštěním ekonomické transformace, v níž se ostatní museli teprve postupně zorientovat. Když přednáším na vysokých školách, říkám, že nejvíc jsem se v praxi naučil v PZO. Byl tam jednoduchý a racionální systém. Hodně z toho jsme aplikovali v podmínkách firmy Moravia Steel, zavzpomínal před lety Tomáš Chrenek, někdejší zaměstnanec Kerametalu. Podobně hodnotí význam svých začátků»

19 19 PZO report FOTO ČTK

20 20 Euro dubna 2014 report PZO Galerie pézetkářů ANDREJ BABIŠ (59) Při rozhodování o budoucím zaměstnání jej určitě ovlivnil otec, který svého času platil za předního odborníka v oboru. Štefan Babiš byl na přelomu 50. a 60. let delegátem Strojexportu v Etiopii a Francii, krátce pracoval v PZO Československá keramika, později zastupoval Československo ve stálé delegaci u OSN v Ženevě a šéfoval odštěpnému závodu PZO Polytechna. Babiš původně dostal umístěnku do PZO Koospol, nakonec ale nastoupil v roce 1978 do bratislavské odnože Chemapolu, jenž se krátce nato přejmenoval na Petrimex. Jak sám píše ve svém životopise, jeho vysněným cílem bylo pracovní vycestování do ciziny. Dočkal se v roce 1985, kdy byl vyslán jako obchodní delegát do Maroka. Vrátil se až po sametové revoluci a stoupal po žebříčku dál, vedl obchodní skupinu pro hnojiva, posléze se stal členem představenstva. Pokračování příběhu je dostatečně známé Babiš se zasadil o vznik české iliálky Agrofertu, z něhož po sporech s tehdejší slovenskou chemickou lobby vytlačil za dodnes zastřených okolností Petrimex. Podařilo se mu přetáhnout nejen část kolegů, ale také velkou část byznysu PZO a na jeho základě vybudoval svoje agrochemické impérium. V Petrimexu pracoval také Alexej Beljajev, šéf Tatravagónky Poprad, který letos spolu s partnerem Norbertem Lazarem koupil menšinový podíl českého výrobce brzdových systémů Dako-CZ. V realitním byznysu je známé jméno Ivana Proppera, který v Česku renovoval několik hotelů. TOMÁŠ CHRENEK (50) Předseda dozorčí rady společnosti Moravia Steel pochází z Nitry. Po studiu zahraničního obchodu na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě nastoupil do PZO Kerametal, který obchodoval zejména s hutnickým materiálem. V roce 1990 spolu s několika kolegy odešel a založil irmu Cosmotrade, jež začala obchodovat i s českými podniky. Od Milana Šrejbra koupili akcie Třineckých železáren. Chrenek získal podíl v železných dolech na Ukrajině. Kromě hutních a strojírenských podniků patří do Chrenkovy podnikatelské říše také barrandovská ilmová studia, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, síť nemocnic Agel nebo bývalý vládní zámek v Praze-Kolodějích. V minulosti Chrenek vlastnil TV Barrandov, kterou ale prodal mediálnímu podnikateli Jaromíru Soukupovi. V loňských prezidentských volbách Chrenek podporoval neúspěšného kandidáta Jana Fischera. PETR KELLNER (49) Ano, i nejbohatší Čech začínal v podniku zahraničního obchodu. Petr Kellner po studiích VŠE pracoval jako referent v PZO Strojimport. Až potom odešel dělat produkci do barrandovských studií a po roce 1990 založil PPF. PETR PAUKNER (58) Šéf energetické skupiny Carbounion vystudoval zahraniční obchod na pražské VŠE. Profesně vyrostl v podniku zahraničního obchodu Metalimex. Ze společnosti odešel až koncem 90. let, když se nepohodl s jiným velkopodnikatelem s uhlím Petrem Otavou. Zatímco Paukner viděl těžiště byznysu Metalimexu v obchodu, Otava měl zálusk na ovládnutí OKD. Vlastní byznys založil na obchodech se Severočeskými doly a Mosteckou uhelnou. Kromě uhlí obchoduje jeho skupina také s elektřinou a plynem. Loni koupil fotbalový klub FC Dukla Praha. JIŘÍ ŠIMÁNĚ (64) Spolumajitel holdingu Unimex Group vystudoval práva. V roce 1976 nastoupil do zahraničního obchodu Strojexport. Na přelomu 80. a 90. let byl zástupcem v Zambii. Po sametové revoluci založil s Jaromírem Šmejkalem Unimex Group. Firma původně začínala s bezcelními obchody, postupně zahrnula hobbymarkety, dovoz alkoholu a zejména cestovní ruch a development. Unimex ovládal cestovní kancelář Čedok, kterou před šesti lety prodal americkému Odienu. Nejznámější divizí Unimexu je letecký přepravce Travel Service, který koncem loňského roku koupil 34 procent akcií Českých aerolinií. Nedávno Šimáně expandoval také do telekomunikací s virtuálním mobilním operátorem Gorila Mobil. LUDĚK VINŠ (52) Bývalý pracovník Strojexportu si po roce 1989 založil společnost, která se zaměřila na obchod s Ruskem. Později Strojexport ovládl a dodnes mu papírově šéfuje. Firma je však od léta 2011 v konkurzu. Skloexport neměl v posledních letech zrovna ideální pověst kvůli spojení s lobbistou a pražským kmotrem Romanem Janouškem. Někdejší ředitel Strojexportu Josef Regner se stal jednatelem společnosti Medea Kultur, v níž měl svého času podíl Strojexport i Janoušek. Firma pořádala protidrogové besedy pro školy, na kterých přednášel i Pavel Bém. Vinšovi patří také pražský Hotel Čechie a angažuje se v českém fotbale. Vlastní žižkovskou Viktorku, před pěti lety kandidoval na post předsedy fotbalového svazu proti Ivanu Haškovi. Provozoval rovněž malou módní televizi Public TV, která se předlužila a přišla o licenci. DAVID KRAJNÝ (49) Prezident realitní společnosti Re/max Česká republika začínal stejně jako Kellner ve Strojimportu. V 90. letech pracoval pro irmu Wrigley, které pomáhal v expanzi na nových trzích v Evropě, vedl marketing společnosti v USA a dotáhl to až na šéfa pro střední a východní Evropu. Od roku 2007 je majitelem franšízy Re/max pro ČR.» v PZO také ostatní. Práce v PZO mi přinesla zkušenost vyjednávání se zahraničními partnery v různých zemích. Poznal jsem povahové rysy, zvyky, obchodní strategii, seznámil jsem se s různými právními předpisy v různých teritoriích, popisuje Luděk Vinš, šéf nyní už zkrachovalého Strojexportu. Byla to zkrátka dobrá zkušenost, řekl týdeníku Euro Jiří Šimáně, spolumajitel firmy Unimex Group, pod kterou patří i letecký dopravce Travel Service. OBJEKTY, DŮVĚRNÍCI, AGENTI Podniky zahraničního obchodu byly celkem logicky v hledáčku bývalé Státní bezpečnosti. Šíře záběru, s jakým komunistická tajná policie pézetky a jejich zaměstnance monitorovala, může z dnešního pohledu až šokovat. V Praze i Bratislavě StB vytvořila pro tyto účely zvláštní oddělení ekonomické kontrarozvědky, každý podnik měl na starost minimálně jeden příslušník. Žádný pracovník PZO, který přicházel do styku se zahraničními obchodními zástupci, neunikl jejich pozornosti. Sledovalo se zejména podezření z upřednostňování některých zahraničních firem, přijímání provizí a darů za uzavřené kontrakty nebo vyzrazování státního tajemství. StB vedla také svazky o cizincích, kteří přijížděli do Československa uzavírat obchody. Z kompetence tajných byli zpravidla vyčleněni pouze generální ředitel PZO a šéf kádrového oddělení, kteří byli považováni za dostatečně spolehlivé osoby. Praktický ob- FOTO archiv

21 21 PZO report Každý styk s cizincem se musel StB hlásit, stejné to bylo se zahraničními služebními cestami rázek vypadal tak, že většina zaměstnanců v obchodních odděleních tak či onak přicházela s tajnými do styku při různých pohovorech. Pravidelně před cestou do kapitalistické ciziny nebo po ní. V PZO fungovala přesná pravidla: každý styk s cizincem bylo nutno hlásit, sepsat zápis; stejné to bylo se zahraničními služebními cestami. Do podniku chodil oficiální pracovník StB a kolem něj fungovalo množství jiných, kteří byli utajeni, popisuje situaci Babiš ve svém oficiálním životopise na webových stránkách hnutí ANO. Část ze zaměstnanců byla zařazena do kategorie důvěrníků, tedy nevědomých spolupracovníků StB. Hlavní tok informací do Státní bezpečnosti ale přicházel od sítě agentů, tedy spolupracovníků, kteří se písemně zavázali k aktivní spolupráci. V každém podniku jich bylo několik. Například v Petrimexu ke konci 80. let tajná policie registrovala čtyři agenty včetně Babiše, přestože ten byl tou dobou už několik let v Maroku. Právě před dlouhodobými výjezdy do ciziny rostl tlak na spolupráci ze strany I. správy StB neboli rozvědky. To byl případ Václava Junka, pozdějšího šéfa Chemapolu. Mnoho delegátů se stalo agenty a pomáhalo se špionáží, někteří, jako například bývalý referent Centrotexu a podnikatel Milan Velek, známý z okruhu bývalého prezidenta Václava Klause, se dokonce stali utajenými příslušníky, legalizanty. Babišovi se taková nabídka před cestou do Maroka zřejmě vyhnula, proto-» INZERCE A

22 22 Euro dubna 2014 report PZO INZERCE A PETER KOVARČÍK (60) Majitel irmy Czech Teleaxis pracoval po studiích v ČSOB, později přešel do PZO Incheba, který se zabýval pořádáním výstav a veletrhů ( irma existuje dodnes a provozuje například pražské Výstaviště). Je považován za blízkého přítele Václava Klause. Podnikal ve sportovním marketingu, rozešel se ale jak s tenisovým, tak s hokejovým svazem. Jeho eventový a marketingový byznys však dál kvete i díky dobrým vztahům s veřejným sektorem. Bulvár ho v minulosti propíral kvůli jeho bouřlivému vztahu s herečkou Kateřinou Brožovou. LUDVÍK KARL (67) Předseda představenstva Preciosy, do jejíž skupiny patří několik dalších skláren, dříve působil ve vedení PZO Skloexport. Také Preciose údajně řediteloval ještě před rokem 1989, po kuponové privatizaci v ní získal rozhodující vliv. Před pěti lety koupil sklárny v Děsné a Zásadě. V novinách se jeho jméno objevuje nejčastěji v souvislosti s fotbalovým klubem Slovan Liberec, který vlastní Preciosa. Pečlivě se vyhýbá médiím. RICHARD HÁVA (56) Přítel Miroslava Kalouska krátce před sametovou revolucí nastoupil do podniku zahraničního obchodu Zenit, který pak na začátku 90. let zprivatizoval. Pod jeho vedením Zenit začal obchodovat s vojenským materiálem. Mezi známé obchody patřila například sporná výměna deseti stíhaček MIG-29 za jedenáct polských vrtulníků PZL Sokol. V roce 1998 Háva ovládl Omnipol, rovněž bývalý PZO, který předtím patřil do skupiny Chemapol Group. Dnes v Omnipolu působí už třetí generace Hávů. Podniku začátkem 90. let šéfoval otec Richarda Hávy. Před pár lety se Háva z irem o iciálně stáhl a převedl své podíly na syny. IVAN DRBOHLAV (58) Šéf a majoritní akcionář řetězce se zahradní technikou Mount ield pracoval před rokem 1989 v PZO Motokov, prodával například traktory ve Velké Británii. První obchod otevřel v roce Název irmy pochází od britské značky rotačních sekaček. V současnosti Mount ield provozuje přes 70 prodejen v ČR a na Slovensku. ZDENĚK JAHODA (58) Zakladatel známého výrobce a dovozce cereálií Emco profesně vyrostl v PZO Investa, který vyvážel textilní stroje. V 80. letech byl na podnikové stáži v Súdánu. V roce 1990 z Investy odešel a založil společnost Emco, která nejprve zprostředkovávala vývoz a dovoz různého sortimentu a až později se zaměřila na potraviny. MILAN VELEK (58) Polistopadový člen představenstva a prokurista Centrotexu začínal v podniku, který obchodoval s textilem, už na začátku 80. let. Do roku 1987 byl starším odborným referentem skupiny a současně od roku 1982 legalizovaný příslušník rozvědky StB, před sametovou revolucí pracoval pod federálním ministerstvem zahraničního obchodu v nizozemském Haagu. Centrotex skončil v roce 2000 v konkurzu. KAREL MUZIKÁŘ (76) Původně voják z povolání nastoupil v 60. letech do zahraničního obchodu, pracoval v podnicích Polytechna, Transakta a Martimex. V 70. letech se vystěhoval za druhou ženou do Libanonu, po několika letech se ale vrátil a byl zaměstnán na VŠE. Po sametové revoluci založil společnost Comenius, která pořádá diskusní akce a sestavuje žebříčky úspěšných podnikatelů. Býval uváděn jako člověk blízký Václavu Klausovi. Jeho syn Karel Muzikář mladší, který šéfuje pražské odbočce právní kanceláře Weil, Gotshal & Manges, začínal po vysoké škole v PZO Kovo.» že severozápadní Afrika nepatřila mezi cílové oblasti zájmu rozvědky. Jiné pracovníky naopak StB podezřívala ze spolupráce se zahraničními tajnými službami. Z Petrimexu se to AUTA NA EXPORT. Socialistický podnik zahraničního obchodu Motokov měl výhradní práva na vývoz automobilů do zahraničí například těchto vozů Škoda Felicia z roku týkalo šéfa obchodní skupiny 31 Milana Rederera, kterého tajná policie stáhla z výjezdu do Británie, protože s sebou vezl svoji diplomovou práci s citlivými ekonomickými údaji. Policie následně prověřovala, jestli neudržuje rádiové spojení s britskou tajnou službou. MÉNĚ POVEDENÉ PŘÍBĚHY Ne každý z bývalých manažerů PZO to ale dotáhl k miliardám. Někteří se prostě nedokázali adaptovat. Jiní sice přišli k vysokému majetku a vystupovali jako velcí šéfové tuzemského byznysu, jejich impéria se ale rozplynula. Stačí připomenout osud těch podniků, které jejich vedení zprivatizovalo, po letech ale zkrachovaly. Asi nejznámějším příkladem je Václav Junek a Chemapol. Slavně nedopadl ani Strojexport, spojovaný s lobbistou Romanem Janouškem, nebo Velekův Centrotex. TOMÁŠ PERGLER pergler@mf.cz FOTO archiv, ČTK

23

24 24 Euro dubna 2014 report zdravotní pojištění Živnostníci si ulili miliony Všeobecná zdravotní pojišťovna hledá stopy po dlužném pojistném v daňových přiznáních Zdravotní pojišťovny už nikdo neošidí o nic snáz než finanční úřad. Analytici a kontroloři pojišťoven dostali data z daňových přiznání. Kdo se jako živnostník nepřihlásil k platbě zdravotního pojištění a spoléhal na dřívější nepropojenost informačních databází mezi finančním úřadem a zdravotní pojišťovnou, ať si chystá úspory. Všeobecná zdravotní pojišťovna vzala centrální data a posvítila si na všechny, kdo uvedl jiné příjmy v daňovém přiznání a v přehledu pro pojišťovnu. Nově tedy nekontrolovala pojišťovna jen to, jestli OSVČ platí správně podle přehledu, který od ní získala, ale srovnávala plošně svá data s údaji z přiznání k dani z příjmu. Vymáhané nedoplatky se pohybují od tisíců do desítek tisíc korun, uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý. A mohly by být i vyšší, kdyby v kontrolovaných letech neplatil strop pro zdravotní pojištění. Největší rozdíly ve vyměřovacích základech přiznaných pojišťovně a bernímu úřadu byly i v řádech milionů. Celkový výsledek z kontrol za roky 2009 a 2010 je zatím sečtený na 30 milionů korun. Tato suma se skládá ze dvou částí: dodatečného příjmu z pojistného a příjmu z penále. Kromě toho existuje ještě třetí částka, což je pravomocně vyměřené, ale dosud nevymožené pojistné a penále. Takže lze konstatovat, že toto není určitě konečné číslo, dodává Tichý. NESCHOVÁ SE NIKDO Data teď mají k dispozici i ostatní zdravotní pojišťovny. I jejich nedbalí pojištěnci z řad OSVČ budou muset brzy vysvětlovat nesrovnalosti. Porovnání údajů totiž VZP dělala nejen za své pojištěnce, ale coby správce centrálního registru zdravotního pojištění pro všechny pojišťovny. V březnu letošního roku jsme obdrželi prostřednictvím Svazu zdravotních pojišťoven od centrálního registru VZP soubor dat na základě smlouvy o poskytování dat mezi Generálním finančním ředitelstvím a VZP, který se týkal informací o našich pojištěncích za roky 2011 a 2012, kteří v těchto letech podali přiznání k dani z příjmů fyzických osob, potvrdila Hana Richterová, vedoucí oddělení výběru pojistného Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. V současné době tato data posuzujeme a zpracováváme. Namátkou bylo zatím zjištěno, že zhruba 3,5 tisíce pojištěnců za rok 2011 sice podalo daňové přiznání, ale nepodali přehled OSVČ naší zdravotní pojišťovně. Tito budou v nejbližším období obesláni výzvou k podání přehledu nebo přímo ke kontrole, upřesnila Richterová. Největší rozdíly ve vyměřovacích základech přiznaných pojišťovně a bernímu úřadu byly i v řádech milionů. Data ze srovnání přehledu pro pojišťovnu a přiznání pro finanční úřad budou pro zdravotní pojišťovny vítaným doplňkem ke stávajícím kontrolním systémům. I ty se ovšem v poslední době zlepšovaly. O úspěšnosti kontrolního systému České průmyslové zdravotní pojišťovny svědčí i poměrně vysoké nárůsty pojistného vybraného od OSVČ například v roce 2013 nárůst o 41 procent, uvedla Elenka Mazurová, mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny. POVINNOST. Před některými berními úřady se i letos krátce před vypršením lhůty pro podání daňového přiznání tvořily dlouhé fronty (snímek je z Prahy 1). Inspektoři nyní ve spolupráci s finančními úřady kontrolují, zda živnostníci platí zdravotní pojištění v řádné výši. Počítá se s tím, že komplexní porovnání údajů finančních úřadů a pojišťoven nebylo rozhodně jednorázovou akcí. Všeobecná zdravotní pojišťovna už zpracovává údaje za další roky. V jednání je, jak často se budou tyto údaje prostřednictvím centrálního registru zjišťovat. DVA ROKY JEDNÁNÍ Dát dohromady data zdravotních pojišťoven a finančních úřadů bylo složitější, než by se mohlo zdát. Jednání VZP coby správce centrálního registru pojištěnců s generálním finančním ředitelstvím započala v roce 2011 poté, co došlo k centralizaci registrů pojišťoven a finančních úřadů. Předtím se vzájemnou spoluprací blýskly jen některé regionální pobočky. Snaha o podobné propojení údajů probíhala již v minulosti. Dříve bránily plošnému porovnání například necentralizované databáze údajů na obou stranách. Ale i v posledních letech nebylo jednoduché doladit veškeré právní náležitosti, vysvětluje Tichý. Jedna z překážek vyplynula z toho, že daňový úředník nemá ponětí o tom, jakou zdravotní pojišťovnu má který živnostník. Poslat každé pojišťovně všechna data přitom nejde, o cizích pojištěncích na ně nemají právo. Tento problém jsme vyřešili zapojením centrálního registru pojištěnců, a každá zdra- FOTO ČTK

25 25 zdravotní pojištění report Porovnání údajů VZP dělala nejen za své pojištěnce, ale coby správce centrálního registru zdravotního pojištění pro všechny pojišťovny. NEZDRAVÉ DLUHY Závazky a příjmy z pojistného u VZP (rok 2012) Pohledávky za plátci pojistného 18,94 mld. Kč (nezaplacené pojistné 14,55 mld. Kč a pohledávky z příslušenství k pojistnému za 4,39 mld. Kč) Celkové příjmy z pojistného 148 mld. Kč Uhrazené dlužné pojistné a penále 2,45 mld. Kč Zjištěné dluhy případů Vyčíslené penále případů Odpisy neuhrazeného pojistného, 3,07 mld. Kč penále a pokut Zdroj: Výroční zpráva VZP votní pojišťovna tak obdržela již očištěná data o svých pojištěncích, popisuje Tichý jeden z detailů, kvůli kterým jednání o porovnání databází trvala poměrně dlouho. POD DETEKTIVNÍ LUPOU Když už data z finančního úřadu VZP získala, zjistila, že práce s databázemi nebude úplně jednoduchá. Mluvčí VZP nazývá porovnání dat úřadů detektivní prací. Někdy je problematické už jen ztotožnění osoby, která podala přiznání a přehled pro pojišťovnu. Potom z počítačového srovnání údajů o příjmech ze dvou různých formulářů vyplynou i rozdíly, které jsou opodstatněné. Výpočet základu daně a základu pojistného je totiž různý, třeba při příjmech z jiných zemí Evropské unie, autorských práv nebo při ukončení činnosti. Ty analytici VZP odfiltrují dříve, než osloví domnělé dlužníky. Část odhalených nedoplatků vyplývá z toho, že se osoba samostatně výdělečně činná vůbec nepřihlásí k platbě zdravotního pojištění. Jindy ale překvapivě vyplní sice oba formuláře, jak daňové přiznání, tak přehled pro zdravotní pojišťovnu, napíše do nich ale rozdílné částky. Důvodem těchto problémů může být neznalost, chyba (překlep) nebo i úmysl na straně poplatníka, říká Tichý. Nabízí se otázka, jestli je výsledek prozatím 30 milionů za dva zkontrolované roky úměrný vynaložené práci. Podle VZP to řádově odpovídá očekávání, se kterými do kontroly šla. AdélA ČAbAnová cabanova@mf.cz INZERCE A

26 26 Euro dubna 2014 report rozpočet Státotvorné pokládání lina Při skládání svého prvního rozpočtu Sobotka s Babišem zjišťují, jak málo mají prostoru a kolik se toho dá zkazit Vláda ještě ani neschválila úpravy mantinelů pro přípravu státního rozpočtu na příští rok, a už víme, že udržet schodek pod sto miliardami bude velmi složité. A neobejde se to bez velmi úzké kooperace dvou nejmocnějších mužů ve státě. Ač se to prezidentu Miloši Zemanovi nebude líbit, řeč je o premiérovi Bohuslavu Sobotkovi a ministru financí Andreji Babišovi. Uřídit veřejné finance není nic snadného a otočit tuhle velkou loď jediným prudkým trhnutím kormidla jednoduše nejde. Zvlášť když máte tak malý manévrovací prostor, jaký politikům nechává český rozpočet. Čím dál větší část výdajů je vázána buď zákonem, nebo samotnou ekonomickou a politickou realitou. Že by si jakákoli vláda a sebemocnější ministr financí mohli s výdaji pohrát dle vlastního uvážení, to se nedá tvrdit ani náhodou. To samo o sobě vede k jisté fiskální pokoře. Vždycky hrajete na okrajích a moc záleží na tom, jakou trajektorii si vyberete, protože pouze ve víceleté kumulaci jsou vidět rozdíly mezi dobrým ministrem financí a nemehlem. Ovšem i při velmi dobré fiskální politice se fakticky jedná meziročně o desetiny procenta hrubého domácího produktu a čistě z hlediska rozdílů mezi výdajovými multiplikátory jednotlivých typů rozpočtových výdajů jde o sotva měřitelné rozdíly v úrovni makroekonomického výstupu. Jenom dětina by očekával z roku na rok zázraky. Otáčení fiskálem je běh na velmi dlouhé trati. Ovšem zvorat se to dá rychle. VÝDAJOVÁ KLASIKA Podle aktualizace příjmů a výdajů státního rozpočtu, která vychází z lednové makroekonomické predikce ministerstva financí (letos růst 1,4 procenta, napřesrok dvě procenta), by celkové příjmy mohly dosáhnout 1015,9 miliardy korun. Více než polovinu z toho představují daňové příjmy, kde se předpokládá výnos 572,9 miliardy, tedy navýšení oproti loňské skutečnosti o 22,7 miliardy. Návrh počítá s růstem výběru DPH na 230,1 miliardy a spotřebních daní na 138,6 miliardy, tedy v obou případech s výrazným nárůstem oproti skutečným loňským výběrům. Naopak u příjmové daně je předpokládaný nárůst výnosů skromnější, zejména u zdanění právnických osob jen 900 milionů na 82,4 miliardy. U fyzických osob zaměstnanců je přírůstek o necelých sedm miliard oproti skutečnosti loňského roku. Participace OSVČ je nadále spíše symbolická s očekávanými 2,5 miliardy korun výnosu. Až se ekonomika zotaví natolik, že bude lepší situace na trhu práce, bude se do toho muset říznout ostřeji. Na výdajové stránce počítá aktualizovaný výhled na příští rok s mandatorní klasikou v podobě sociálních výdajů, které stoupnou o 15,8 miliardy, kde největší položkou jsou samozřejmě důchody, následované platbami za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění ve výši téměř 58 miliard (samotný výběr pojistného není součástí státního rozpočtu, stejně tak jako výdaje zdravotních pojišťoven) a do třetice státní sociální podporou s 41,2 miliardy korun. Výdaje celkem: bilion sto patnáct a půl miliardy korun. Tohle číslo si zapamatujme, až ho budeme konfrontovat s některými notoricky neoblíbenými výdajovými položkami, u veřejnosti tradičně asociovanými s korupcí. SLIBY ZA 19 MILIARD Tímto způsobem sestavený rozpočet by generoval schodek těsně pod hranicí sto miliard korun (99,6 miliardy). Jenže takhle to nezůstane, neboť do aktualizovaného výhledu s čísly popsanými výše je potřeba zapracovat ještě vládní priority. Vláda cítí potřebu kompenzovat jisté vyhladovění v sociální oblasti, především v důchodech, a zdravotnictví se také důrazně hlásí o větší příděl. Takže se bude víc utrácet na: 1. Zvýšení průměrného důchodu o 205 korun ročně. Návrat k dřívějšímu výpočtu ovšem znamená celkově vyšší výdaje asi o pět miliard korun. Mimochodem, to je přesně částka, kterou do rozpočtu na příští rok má odvést státní podnik Lesy ČR, takže tato firma vlastně z kumulovaného zisku zaplatí celé navýšení důchodů. 2. Snížení DPH na léky na deset procent vyjde na 2,7 miliardy korun. 3. Zdravotnictví požaduje další navýšení platby za státní pojištěnce o 2,1 miliardy korun. 4. Navýšení investic do dopravní infrastruktury o šest miliard na 43 miliard (bez evropských peněz). 5. Posílení krajských rozpočtů změnou rozpočtového určení daní, které vyjde na 3,5 miliardy. Dohromady se tedy dostáváme k 18,9 miliardy korun navíc, tedy k téměř 120miliardovému schodku, pokud by tyto zvýšené výdaje nepokryly dodatečné příjmy nebo výdajové škrty v jiných oblastech. Ministerstvo financí si hodlá na příjmové straně rozpočtu pomoci vyšším zapojením peněz z bývalého Fondu národního majetku, přesunutím dvou miliard ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), vyššími odvody z úhrad za těžbu nerostů a odvodem zůstatků na účtech státních podniků. Dohromady 13 miliard. K dodržení stomiliardového schodku tedy zbývá jenom seškrtat 5,9 miliardy korun. MÝTUS SNADNÉHO ŠKRTÁNÍ Tady má smysl trochu korigovat velmi hluboko zakořeněnou představu, že stačí, aby stát začal šetřit, hezky čistě zadávat veřejné zakázky, přestal mrhat penězi na nejrůznější konzultanty a právní služby a podobné položky, a bude po problémech. I kdybychom reputačně tolik kontaminované výdaje za služby poradenského a právního charakteru na úrovni centrální vlády eliminovali na nulu, nezmění se na českém blahobytu z makroekonomického hlediska zhola nic. Ve vztahu k celkovému rozpočtu je tato položka zcela zanedbatelná a vždycky byla: v roce 2011 představovala 968,7 milionu korun, k tomu loni klesla na 674 milionů. Celkový objem pro rok 2015 je 608,2 milionu korun. Když je snížíme na polovinu, s čímž přichází do debaty ministerstvo financí, ušetříme 304,1 milionů korun. To je necelá desetina procenta výdajů na letošní penze (391,5 miliardy korun). Rovněž oblíbenou je položka 5169, tedy nákup ostatních služeb. V jejím případě se

27 27 rozpočet report Struktura výdajů státního rozpočtu (v mld. Kč, rok 2014, bez prostředků EU a FM) , , , ,9 Důchody 21,9 Dávky nemocenského pojištění 39,7 Dávky státní sociální podpory a dávky pěstounské péče 14,4 Ostatní dávky 10,9 Státní politika zaměstnanosti bez EU ,1 Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky zdravotně postiženým 20,7 Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách 127,8 Ostatní dopočet 20,1 VŠ, soukromé školy, církevní školy (v podstatě na platy) 13,3 Penzijní a stavební produkty 65,8 Obsluha státního dluhu 57,9 Pojistné zdravotního pojištění platba státu 109,4 110,0 177,9 Platy včetně příslušenství bez EU a FM 36,4 Odvody do EU 27,2 Zbytek Všeobecné pokladní správy 14,7 Dotace na obnovitelné zdroje 18,4 Dotace SFDI 26,6 Výzkum, vývoj, inovace bez EU 9,3 Dotace pro obce a kraje ministerstvo financí uchyluje k fintě, při níž využije toho, že resorty z této rozpočtové položky neutratí všechny peníze a přenášejí je ve formě nároku do dalšího roku. Finance jim vzniklý nárok tentokrát seškrtají o 60 procent. Celkově se tak uspoří nějakých 1,7 miliardy korun. Co je to oproti 1115,5 miliardy celkových výdajů? Řečeno s Kurtem Vonnegutem: kuřinec. Dalším kuřincem k seškrtání je cestovné. V posledních letech se v průměru procestovalo něco přes miliardu korun, navrhovaný škrt o dvě stě milionů stlačí výdaje na cesty k 950 milionům. Něco se dá také ušetřit na platech u neobsazených tabulkových míst, kterých je v centrálních orgánech 4300 škrty vynesou necelou miliardu a sedm set milionů korun. MIZIVÝ MANÉVROVACÍ PROSTOR Snaha o redukci vládní provozní spotřeby je patrná už několik let. Ale když se pozorně podíváte na rozpočet, zjistíte, že se skoro celý skládá z transferů a jinak předurčených výdajů. Na penzích, sociálních dávkách, platbách za státní pojištěnce, dotacích k penzijnímu připojištění nebo stavebním spoření se toho moc ukrást nedá. Prostor pro nějaké korupční hrátky je tam nulový. Nic si nevezmete ani na výplatách státního aparátu. Seškrtání provozních výdajů, i když bude tvrdé, sice omezí prostor pro korupci, ale makroekonomicky je to v podstatě bezvýznamné. Z odvrácené strany téže mince: český stát nemá kvůli vysokému podílu vázaných výdajů žádný velký manévrovací prostor, a nemá tedy ani prostor ke kapitálovým výdajům a nějaké masivnější podpoře vědy a výzkumu (aktuálně 26,6 miliardy bez evropských peněz). K finální verzi rozpočtu je ještě velmi daleko, ale kontury můžeme už tušit. Kapitálové výdaje zvyšujeme mnohem mírněji než sociální výdaje, pokud vůbec. Zadlužujeme se na vrub spotřeby. Miloš Zeman by řekl, že ty peníze prožíráme. Výdaje tohoto typu samozřejmě také přispívají k odstranění záporné produkční mezery (jsme pořád pod úrovní HDP roku 2008), ale nezvedají růstový potenciál ekonomiky, to, čemu se říká potenciální produkt. Strukturální reformy, které by ho mohly zvednout, se v podstatě nekonají. Přínos institucionálních reforem ( rekonstrukce státu prostřednictvím vyšší transparence, zákona o státní službě a tlaku na hospodárnost a účelnost vládních výdajů a čerpání evropských fondů) k potenciálnímu růstu by měl být doufejme kladný. Vyčíslit ho si ale nikdo soudný nedovolí. Takže se vracíme na začátek. Jakou trvalou hodnotu může tandem Sobotka Babiš Česku odkázat? Boj o moc k politice patří, neměl by však být cílem, ale spíš prostředkem k něčemu podstatnějšímu. Budování státu zní pateticky, položení pár metrů dobrého linolea je zas až moc chalupářské. Tak snad něco mezi tím. Miroslav ZáMečník zamecnik@mf.cz»

28 28 Euro dubna 2014 report rozpočet MOCNÝ A MOCNĚJŠÍ. V Česku se běžně stává, že je ministr financí ve výsledku mocnější než jeho šéf, ministerský předseda. Brzy uvidíme, jestli to platí i pro Andreje Babiše (vlevo) a Bohuslava Sobotku. Moc výkonná a moc finanční INZERCE A Britská politická zkušenost praví, že království funguje, když funguje chemie mezi premiérem a ministrem financí. Česko není Spojené království, ale tohle mají podobné. Rozdělení funkcí premiéra a správce státní kasy mezi dvě strany koalice vyžaduje ještě větší osobnostní kompatibilitu. Zvlášť když přihlédneme k faktu, že Úřad vlády je přes honosné sídlo ve skutečnosti chudým příbuzným z hlediska přístupu k informacím a vhledu do finančních toků státu. Tahle asymetrie má v Česku poměrně hluboké kořeny. Neznamená však, že osobnostně silní premiéři podepření silnou stranou a nespornou pozicí v ní nedokázali přetáhnout moc k sobě a ministr financí pak opravdu poslouchal, co se ze Strakovky kázalo. Častější jsou ovšem opačné konstelace kdy ministr financí se silným politickým zázemím a loajálními úředníky v Letenské 15 a ve všech podřízených organizacích fakticky předsedá imperiálnímu ministerstvu. Týdeník Euro v časech Nečasovy vlády psal právě o tomhle problému, který dovede buď ochromit akceschopnost vlády, nebo do značné míry umožňuje ministrovi financí převzít lví díl moci ve státě. A to bylo ještě před Andrejem Babišem, který patrně velmi pozorně sledoval Kalouskovu pozici. I proto se do možného vytěžení veškerého mocenského potenciálu ministerstva financí pustil s vervou, která je v novodobých českých dějinách vskutku neobvyklá. K plnému úspěchu však ještě potřebuje maličkost získat důvěru mančaftu. Ministerstvo financí je totiž s výjimkou ČNB jediný úřad, který si přes všechny rány nekompetentních šéfů a podšéfů v české byrokracii zachoval něco jako esprit de corps, tedy stavovskou čest. A to je v dnešním Česku něco vzácnějšího než kaviár z Belugy. Stojí za to vzpomenout, že první rozhodnutí Miroslava Kalouska po nástupu do funkce po Vlastimilu Tlustém bylo přijmout zpátky do funkce rozpočtového tátu Eduarda Janotu, jehož vyhazov byl i laickou veřejností vnímán jako akt čiré hlouposti a vrchnostenské zvůle. A můžeme jít ještě dál, až k začátkům transformace také Václav Klaus dokázal udělat zásadní změny na ministerstvu. Opíral se při nich o staré fachmany, kteří byli v drtivé početní převaze. Díky tomu proběhlo všechno bez otřesů a víceméně v klidu. Spolu s rozdělením federace je to jeden z jeho majstr štyků, jakkoli se tím možná nechce chlubit. Pramen praktického poznání, jak dělat věci jinak a lépe, je dodnes většinou uvnitř. Mladé a neklidné přírůstky do ansámblu dovedou ztropit mediální hluk, který si asi doba žádá, ale není to ani známka citlivého sluchu, ani zvládání jemných tónů, a už vůbec ne předzvěst budoucího zdařilého koncertu. Miroslav ZáMečník zamecnik@mf.cz FOTO ČTK

29 29 policie report Neplacený udavač Náměstka Generální inspekce bezpečnostních sborů Dušana Brunclíka dohnala minulost. Poté, co se přihlásil o křeslo policejního prezidenta, se objevily důkazy, že na vojně donášel Dušan Brunclík se spolu s náměstkem policejního prezidenta Tomášem Tuhým ucházel o nejvyšší post u policie. Existují však závažné pochybnosti, zda by vůbec takovou funkci měl vykonávat. Týdeník Euro má k dispozici materiály, které dokazují, že před revolucí na svoje kolegy aktivně donášel kontrarozvědce. Brunclíkův problém se datuje do roku Do USA utekl zpěvák Waldemar Matuška a ve 101. provozním praporu v Praze, který střeží ministerstvo národní obrany, se odehrává silný lidský příběh se současnými konotacemi. Vojíni Martin Sloup a Jozef Schmidt poslouchají štvavou režimu nepříjemnou rozhlasovou stanici Hlas Ameriky. A nikterak se tím netají, zprávy hlasitě komentují společně s ostatními kolegy. Sloupovo a Schmidtovo počínání se však nezamlouvá aktivnímu svazákovi a kandidátovi Komunistické strany Československa svobodníkovi Dušanu Brunclíkovi. A tak oba kolegy tento důvěrník vojenské kontrarozvědky pod krycím jménem Knihař napráskal. AGILNÍ SVAZÁK Z příslušníků naší jednotky tuto stanici poslouchá především vojín Sloup, spolu s ním na přijímači vojína Sloupa vojín Schmidt. Tento však, jak mu to časově vyjde. Dále poslouchá vojín Garaj, ale tento samostatně. K vojínu Sloupovi mohu uvést, že tento poslouchá stanici pravidelně, nejméně dvacetkrát do měsíce, stojí v Brunclíkově hlášení. Poslech Hlasu Ameriky popsal Knihař následovně: Například máme 21 hodin. Zapneme Hlásek, řekne vojín Sloup. Lehne si na postel a poslouchá. Pokud se zde ozve dle Sloupa zajímavá zpráva, má snahu svolat příslušníky pokoje ke svému rádiu. Na tuto výzvu zpravidla reaguje vojín Schmidt. Po příchodu Schmidta začne Sloup zpravodajství komentovat. Vzpomínám si na jeho komentáře k protistátním zprávám, se kterými dle mého názoru souhlasí. Je možno tvrdit, že mu tyto zprávy dělají vyloženě radost. Jako příklad uvádím: Vy k y, a máte to. Jednalo se o zprávu o návštěvě soudruha Gorbačova v Indii, kdy došlo údajně k ničení plakátů, vydaných k jeho návštěvě. K emigraci Holíkové (bývalá česká tenistka Andrea Holíková pozn. red.) například podle Brunclíka Sloup řekl: Dobře udělala. Toto stejné v případě emigrace zpěváka Matušky. Podle Brunclíka Hlas Ameriky poslouchalo ještě dalších sedm vojáků. Na otázku, zda je někdo na tento poslech upozornil, mohu uvést, že jedině já, a to ve třech případech. Slovy: poslouchat se to nemá, až to praskne, budeme mít problémy všichni. Na to vojín Sloup zareagoval, ať se starám o sebe, sdělil Brunclík kapitánu vojenské kontrarozvědky Dušanu Kyjankovi a za hlavního viníka označil vojína Sloupa, který nejenom poslouchá, ale také tyto zprávy rozšiřuje mezi ostatní příslušníky pokoje a dává i taková prohlášení, která se zprávami souhlasí. Dokonce uvádí, že kdyby mohl, opustí republiku taky. JEDNOU TO NESTAČILO A skutečně to prasklo. Kvůli Dušanu Brunclíkovi. Výpověď vlastnoručně podepsal 29. prosince 1986 v 9.35 za účasti svobodníka Špendly. Vojenská kontrarozvědka začala Brunclíkovo hlášení prověřovat jako podezření z trestného činu pobuřování. Podle socialistických zákonů podezřelým posluchačům Hlasu Ameriky hrozil trest v rozpětí od tří měsíců do tří let vězení. A vojenský kriminál v Sabinově rozhodně nebyl žádný med. Vojáky paradoxně zachránil kontrarozvědčík Kyjanka, který je pokryl. S provinilci bylo provedeno jen takzvané preventivně výchovné opatření (PVO). Jednotka nastoupila do kina a PVO zahájil velitel útvaru podplukovník Vojtěšek. Vojín Sloup a vojín Schmidt uvedenou činnost přiznali. Po nich vystoupil vojín Hadač jako agitátor čety, který jejich jednání odsoudil. Poté vystoupil orgán Kyjanka, který rozebral konkrétní případ a právní dopad této závadové činnosti. Nato nastoupil politruk útvaru Beňo a poukázal na nebezpečí pronikání ideologické diverze do Československé lidové armády. Velitel útvaru Vojtěšek pak poslal Sloupa na sedm dní a Schmidta na pět dní do basy. Důvěrník Knihař Dušan Brunclík potom kolegy napráskal ještě jednou. Uvedl, že jmenovaní čekali větší potrestání, sami přiznali, že ani netušili, čeho se dopouštěli. Z příslušníků jednotky, konkrétně svobodník Brunclík se vyjádřil, že ZVP (politruka útvaru pozn. red.) nejméně šestkrát o tomto poslechu Hlasu Ameriky informoval, ale on žádná opatření nepodniknul, stojí v materiálech vojenské kontrarozvědky z 27. ledna Týdeník Euro poskytl Dušanu Brunclíkovi prostor, aby se k příběhu vyjádřil. Ani přes urgence nezareagoval. Na problém upozornil autor tohoto článku už v roce V té době ale nebyla k dispozici jím vlastnoručně podepsaná hlášení. Tehdy také Brunclík tvrdil, že nikdy a nikoho neudal. A že si není vědom žádné spolupráce s komunistickou tajnou policií. Národní bezpečnostní úřad, který kvůli incidentu zkoumal Brunclíkovu bezpečnostní prověrku, mu ji ponechal. Podržel ho i tehdejší šéf policejní inspekce Zdeněk Pelc. Ten mu shodou okolností dělal vedoucího magisterské práce Postavení inspekce ministra vnitra v systému státní správy na zlínské Univerzitě Tomáše Bati. Přestože nebyl akademikem, přednášejícím ani profesorem univerzity. Jan Hrbáček hrbacek@mf.cz HLÁSIT SE TO MUSÍ. Brunclík oznamuje vojenské kontrarozvědce, že ostatní vojáci na jeho pokoji poslouchají štvavý Hlas Ameriky.

30 30 Euro dubna 2014 report zdravotnictví Zuby vám spraví na čáře V jihočeském příhraničí stále přibývá dentálních klinik specializujících se na sousední Rakousko KMOTR ZUBAŘŮ. Václav Bruna začínal v Dolním Dvořišti jako první a za víc než dvacet let příhraničního podnikání přivedl do Česka téměř miliardu korun obratu. Místní to neradi slyší, podle nich se totiž situace poslední dobou lepší. Česko-rakouský hraniční přechod Dolní Dvořiště, za totality částečně uzavřené území, přesto stále připomíná ostrý předěl mezi civilizovaným Západem a divočejším Východem, kde jsme světu ukázali skutečnou demokracii. Na několika metrech čtverečních tu můžete v několika hernách rychle prohrát celý svůj život, u silnice si koupit holku, večer si užít na erotické diskotéce nebo si v travel free shopu koupit levnou nutellu. Pěti slovy: zemský ráj to na pohled. V jihočeském příhraničí, které stejně jako zbytek někdejších Sudet dodnes bojuje se socioekonomickými důsledky poválečného odsunu Němců, se stále ale velmi daří i mnohem sofistikovanějšímu byznysu: zubním klinikám zaměřeným na převážně movitější rakouskou, ale i německou, švýcarskou či italskou klientelu. Jen v Dolním Dvořišti jich najdete několik a v nedalekém Vyšším Brodě jich funguje hned pět. Nejde však jen o bezprostřední příhraničí: billboardy na hraničních přechodech lákají bohatší Západoevropany i dál do vnitrozemí, například do Českých Budějovic. Klinika nemá smlouvy s žádnými českými zdravotními pojišťovnami, vše hradí v plné výši pacienti. Pro její majitele je to ekonomicky spolehlivější. LEPŠÍ SYSTÉM Směr budoucnost cíl prosperita, čtu na samolepce s logem EU přilepené na dveřích zahnklinik patřící dvěma českým zubařům. Sídlí v novém domku kousek od někdejší celnice v Dolním Dvořišti a loňská dotace EU jí pomohla s nákupem moderních zubařských přístrojů. Obecně jde o koncept zaměřený na příhraniční pohyb, většina z našich pacientů pochází z Rakouska. Někteří přímo ze spádové oblasti, jiní k nám ale jezdí i z Itálie a Švýcarska, vysvětluje v čekárně zubní kliniky její sympatická manažerka Dominika Kovaříková. Sama nosí rovnátka, s úsměvem však podotýká, že ne kvůli reklamě na kliniku: ta ani rovnátka nedělá, v Česku na ně prý zubaři potřebují speciální tříleté studium a zase tak velký byznys to není. Ostatně odložil je i premiér Bohuslav Sobotka. Že jde skutečně o příhraniční a především germánsky orientovaný obchodní mo- FOTO Martin Pinkas

31 31 zdravotnictví report del, prozradí nejen německý nápis nad vchodem, ale i čtivo na stolku v recepci kliniky: mezi německy psanými časopisy nenajdete jediné české noviny. Nenarazíte tu ovšem ani na jediného pacienta. Snažíme se, aby k nám klienti jezdili i jako ke svému zubnímu lékaři, když je třeba bolí zub. Většinou ale přijíždějí na delší a komplexnější zákroky, především ty estetické. Takže se tu po čtvrt hodinách nestřídají jako v běžných zubařských ordinacích, dodává Kovaříková. Většina pacientů pochází z Rakouska. Někteří přímo ze spádové oblasti, jiní ale jezdí až z Itálie a Švýcarska. Klinika nemá smlouvy s žádnými českými zdravotními pojišťovnami, vše hradí v plné výši pacienti. Pro její majitele je to nejen administrativně jednodušší, ale také ekonomicky spolehlivější; každý ošetřený klient zaplatí hned na místě, takže nedochází ke zpoždění plateb, v Česku nebezpečně rozšířenému moru podnikání. Umožňuje to i rakouský zdravotní systém, který příhraniční lékaři obecně považují za mnohem jednodušší než ten náš: tamní zdravotní pojišťovny mají smlouvy pouze se svými klienty, a ne se zdravotními zařízeními jako u nás. Péči tak proplácejí rovnou jim, zatímco oni za sebe platí u lékaře. Na všechny zákroky existují standardy, lidé si připlácejí pouze za nadstandardní péči. I nejvyšší ceny u nás držíme zhruba na rakouském zdravotním standardu, takže klienti nemusejí připlácet. Třeba ve Vídni za stejné úkony zaplatí až pětkrát víc, říká Kovaříková. I proto Rakušané z východní části země přejíždějí pro změnu rakousko-maďarskou hranici. Tamní příhraniční obchod se zuby prý kvete podobně úspěšně jako u nás příhraniční obchod s hazardem. Zájemce o zubní péči tam svážejí autobusy a rozvážejí po jednotlivých klinikách. Máme u nás nejmodernější zařízení, přesto ale držíme ceny pod polovinou těch rakouských, dodává Kovaříková.» INZERCE A

32 32 Euro dubna 2014 BOOM UŽ BYL Byl jsem přesvědčený o nezvratnosti změn a také o tom, že se jako zubař neztratím, vzpomíná na své podnikatelské začátky v Dolním Dvořišti v roce 1992 čtyřiašedesátiletý zubař Václav Bruna, pionýr příhraničních zubních klinik, jenž sám sebe považuje za kmotra zdejších zubařů. Majitel několika špičkových dostihových koní a milovník výtvarného umění, jenž před časem v Londýně vydražil za devět milionů korun obraz Josefa Čapka, emigroval v roce 1988 přes Jugoslávii do Rakouska, aby už za čtyři roky začal na česko-rakouské hranici opravovat Rakušanům zuby. Za téměř čtvrt století zdejšího podnikání počítá, že jeho klinikou prošlo 20 tisíc lidí. Včetně klienta z australského Brisbane, dodává s úsměvem. Bruna kdysi začínal v místní školce, před čtyřmi roky ovšem přesídlil do bývalé celnice, jež po našem vstupu do schengenského prostoru ztratila význam. Ve velké budově, která jen díky jeho zájmu těsně unikla demoreport zdravotnictví ZAHRAJ SI A ZAPLAŤ. V Dolním Dvořišti můžete prohrát svůj život v herně i vyřídit celní záležitosti v jednom domku.» Klinika vznikla v roce 2008 a její vybudování stálo kolem deseti milionů korun. Dotace z EU mimo jiné znamená i to, že firma musí podporovat místní zaměstnanost, v ekonomicky deprivovaném příhraničí nedostatkové zboží; polovina z desetičlenného personálu proto pochází z okolních měst a obcí, další polovina z Českých Budějovic. Strašně rádi bychom měli personál z okolí, ale je to problém. Nevěřil byste, ale spousta lidí tady nemluví německy. A ti, kdo mluví, zase radši pracují v Rakousku, protože si tam víc vydělají, říká Kovaříková. Abyste tohle uživil, nemůžete dělat na českou pojišťovnu. Pacienti jsou u nás obětí systému; platí si zdravotní pojištění a potom ještě jednou za zákrok. I spousta Čechů by si za zdravotní péči ráda připlatila, jenže náš systém to neumožňuje, dodává spolumajitel kliniky, mladý zubař Michal Houdek. Podle něj už patří hlavní boom příhraničních zubařů minulosti a nejen kvůli větší konkurenci. Například i kvůli slabšímu kurzu koruny nyní pracují s nižšími maržemi než zubaři v Rakousku. I tak se ale stále uživí velmi dobře. HODNĚ ZUBŮ, MÁLO LIDÍ. Zubaři v pohraničí si nemohou stěžovat na nedostatek zahraničních klientů, mají problém najít kvalifikovaný personál. Mnozí místní nemluví německy nebo nemají vhodnou praxi. POŘÁD JSME LEVNÍ. Podle Dominiky Kovaříkové zaplatí Rakušané ve Vídni za stejné služby jako v Dolním Dvořišti až pětkrát víc. lici, je v nájmu, protože obce nesmějí někdejší státní objekty deset let prodat. Nyní však usiluje o její koupi, už kvůli dalším investicím. I on dostal na dovybavení kliniky devět milionů korun od EU. Dalších zhruba 40 milionů už podle svých slov investoval sám. I proto si myslí, že by mu obec nyní měla vyjít s předčasným prodejem vstříc. Za tu dobu, co tu jsem, přišlo do Česka na tržbách ze zahraničí 800 milionů korun, vysvětluje ve své kanceláři. Na svůj ekonomický i společenský přínos jinak bezútěšnému místu je celkem právem hrdý. Ostatně hazardu občas propadnou i zdejší zubaři, pokušení je velké. A do některých heren dokonce jezdí někteří Rakušané prosit, aby dovnitř už nepouštěli jejich příbuzné, protože u nás už všechno prohráli. I tak občas vypadá sousedská spolupráce. Ani Bruna nemá smlouvu s českými zdravotními pojišťovnami. I nejnáročnější lékařské zákroky u něj všichni klienti platí přímo. Podle něj bylo ekonomicky nejlepších prvních sedm let, kdy kolem sebe neměl téměř žádnou konkurenci. Ostatně i někteří zakladatelé novějších zubních klinik z okolí začínali u něj, včetně Houdkova společníka Miroslava Vystrčila. Bruna potvrzuje nižší současné marže českých zubařů, stejně tak ovšem i trvalý zájem zahraniční klientely o jejich odborné služby. Zájem trvá. Nemá ale smysl hnát ceny nahoru, narážíme na konkurenční strop, říká Bruna. Focení v sousední opuštěné celnici pro kamiony nakonec s úsměvem odmítá s tím, že je pyšný, že vyhnal komunistického ducha ze své celnice, takže teď nebude pózovat ve smutně vyhlížejícím ba-

33 33 zdravotnictví report ráku, který to teprve čeká. Jestli se vůbec dočká. DOBŘÍ HOLUBI SE VRACEJÍ Když děláte dobrou práci, tak se vám pacienti vracejí. Navíc třeba jen zubní korunky jsou u nás o polovinu levnější než v Rakousku, ujišťuje mě Věra Ruttensteinerová. S vrchní sestrou sedím na dvorku domu na náměstí ve Vyšším Brodě, kde sídlí jedna ze zdejších pěti zubních klinik. Zvenku není tak velká ani moderní jako ty v Dolním Dvořišti, je totiž schovaná za vietnamským obchodem. Uvnitř ale všechno funguje velmi podobně, včetně moderní laboratoře. V ní pracuje i slovenská laborantka, jež práci v tomto pozapomenutém kraji našla na inzerát a nakonec se tam i vdala. Když děláte dobrou práci, tak se vám pacienti vracejí. Navíc třeba jen zubní korunky jsou u nás o polovinu levnější než v Rakousku. OBĚTI ČESKÉHO SYSTÉMU. Podle Michala Houdka jsou Češi obětí vlastního zdravotního systému, který jim neumožňuje zaplatit za služby, které chtějí. FOTO Martin Pinkas Přinejmenším ve dvou věcech se tato klinika přesto liší: za prvé ji nevlastní čeští zubaři, ale dva rakouští nezubaři: konkrétně pojišťovací agent z Lince a majitel firmy prodávající vybavení zubních ordinací, kteří sem přesídlili, protože jsme prostě levnější. A za druhé zde mají smlouvu s českými zdravotními pojišťovnami, takže kromě Rakušanů, Němců a Holanďanů z Lipna mají i tuzemské klienty. Mezinárodní milieu ordinace doplňuje chorvatský zubař, který do Česka utekl před válkou, a jak už v tomto kraji bývá zvykem, také začínal u kmotra zubařů Bruny. Za prací sem na tři dny v týdnu dokonce dojíždí i zubař ze severočeských Teplic. A také mají problém sehnat kvalifikovaný personál, i když příhraniční zubní kliniky platí nadprůměrně navíc v kraji s vysokou nezaměstnaností. Všechny sestry, co tady pracujeme, máme zdravotní školu, jenže z té nemáme žádnou stomatologickou praxi. A sestra s takovým vzděláním má problém sehnat práci. Navíc dnes se ve školách vyučuje spíš angličtina, a ta je tady k ničemu. Já mám štěstí, že jsem se ještě povinně učila německy, říká vrchní sestra. I podle ní na našich školách zoufale chybí obor zubní sestra, zcela běžný třeba v Rakousku nebo ve Švýcarsku. Chybějí zde ovšem i zubaři. Většina těch místních si logicky radši otevře vlastní kliniku, než by vydělávali slušné peníze někomu jinému. Nejen Bruna si sice stěžuje, že největší boom v napravování rakouského chrupu u nás už byl, vozový park majitelů zdejších klinik nicméně napoví, že ani hubenější časy nejsou úplně zlé. Ostatně, jak dobré stále jsou, si uvědomíte cestou do jihočeského příhraničí. Už od Kaplice to na mnohých místech vypadá, jako by je teprve nedávno vzala útokem Luftwaffe. Než dojedete do Dolního Dvořiště, kde se celní poplatky vypořádávají ve stejném baráčku, kde sídlí i herna, míjíte opuštěné, polorozpadlé i vypálené domy. Trochu života téhle části Česka dodávají snad jen ty utahané holky z E55. Podle mladé zubařky z Brunovy kliniky, která pochází z jižních Čech, nedávno dostudovala a jako jedna z mála se sem i vrátila, mladí a vzdělanější Češi z kraje pořád utíkají. Převážně do bohatších měst. Na druhé straně se sem kvůli zubům sjíždějí stále bohatší klienti. Kdysi sem jezdili odvážlivci a ti, co chtěli ušetřit. Teď jezdí i klien ti v porsche, říká Houdek. Petr Holec holecp@mf.cz

34 34 Euro dubna 2014 report čeští expati Kanski á morgun Islanďané jsou houževnatí, ale moc se nehoní. Často odpovídají možná zítra, říká český manažer Aleš Gothard INZERCE A Zima, termální prameny, sopky a kromě zpěvačky Björk takřka nevyslovitelná jména. To jsou asi první věci, které si Čech spojí s Islandem. Tím však výčet nekončí. Za pozornost stojí i ochota země, kde žije zhruba 300 tisíc obyvatel, investovat do obrovských projektů. Mezi ně patří i vodní elektrárna Karhanuka. Na Islandu žili lidé až do konce 19. století v nuzných poměrech. Rozmach obchodu a služeb přinesl do země značný kapitál a Islanďané se snaží kompenzovat dřívější poměry přepychově vybavenými domy, velkými auty a tak podobně, přibližuje souvislosti Aleš Gothard, projektový manažer Metrostavu na Islandu. Ostrov ovšem citelně zasáhla bankovní krize v roce 2008, o rok později se ze severského ostrova poprvé po 120 letech více obyvatel odstěhovalo, než se na něj přistěhovalo. Situace už se ale uklidňuje a islandská populace se opět rozrůstá. Poněkud netypicky se přistěhovalci rekrutují z Německa, Dánska, Norska, USA a Polska. CO SE ŘEKNE, PLATÍ Konec krize přinesl návrat investic do infrastruktury ostrova. To ostatně Gotharda na Island původně přivedlo, když čeští stavitelé po bohatých 90. letech začali hledat příležitosti na zahraničních trzích. Gothard byl na Islandu poprvé mezi lety 2007 a 2009, pak tři roky působil ve Finsku a na konci loňského roku se znovu vrátil na Island, i s rodinou. Po Praze se nám občas zasteskne, ale vracíme se do ní pravidelně a vždy po dvou týdnech se zase těšíme domů, ať už je to Finsko, nebo nyní Island, přiznává Gothard, který funguje v týmu Čechů, Slováků a Islanďanů. Projekt, na němž se svými lidmi aktuálně pracuje, sestává z ražeb 7566 metrů dlouhého tunelu mezi městy Eskifjordur a Neskaupstadur na východě Islandu. Pomoci má zvláště druhému městu, do něhož dosud vedla jen jedna jediná cesta. Podle Gotharda jsou Islanďané houževnatí a ochotní lidé, zvyklí si navzájem pomáhat a vyrovnávat se s různými problémy, což je dané i jejich částečnou izolací v dobách ne globalizovaného světa. Odvádějí kvalitní práci a důsledně dodržují pracovní dobu DOMA NA SEVERU. Podobně jako další zaměstnanci Metrostavu na Islandu se projektový manažer Aleš Gothard v pravidelných intervalech vrací zpět do Čech. Už po dvou týdnech se mu ale stýská po domově na severu. Island je takřka ideální místo pro byznys. Příkladem budiž svižná a snazší administrativa, takřka nulová kriminalita a prakticky neexistující korupce. i přestávky. Od Čechů se až tak neliší, i když k některým záležitostem přistupují ležérněji. Na Islandu i nás Čechy vnímají vesměs pozitivně. Myslím, že se trochu vyrovnávají s naší neochotou akceptovat jejich velmi častou odpověď,kanski á morgun, což znamená,možná zítra, kterou dokážou opakovat mnoho dní, dodává Gothard. Z hlediska byznysu Island nabízí řadu plusů, příkladem budiž svižná a snazší administrativa, takřka nulová kriminalita a prakticky neexistující korupce. Na druhé straně se občas objeví problém s nakládáním s důvěrnými informacemi ve stylu všichni se tu znají a vše si řeknou. Čechy na ostrově čeká překvapení, protože zde, co se řekne, platí. Cokoli se napíše, funguje jako smlouva. ZA KULTUROU DO HOSPODY S nevlídným islandským klimatem je možné se vyrovnat díky teplým lázním, ať už se jedná o moderní provozy nebo přírodní prameny. Ty mohou mít i sto stupňů. V téměř v každé islandské vesnici najdete bazén s teplou vodou, golfové a fotbalové hřiště nebo tělocvičnu. Trochu horší je to s kulturním vyžitím. Divadla a kina jsou pouze ve větších městech, a tak se chodí za kulturou do hospody, popisuje Gothard. Nejen v případě pohostinství je nutné počítat s vyššími cenami, drahé jsou služby i zboží a často se pohybují na dvojnásobku cenovek v Česku. Jedinou výjimkou jsou náklady na teplou vodu a elektrickou energii. České pijáky piva může překvapit, že konzumace alkoholických nápojů na veřejnosti je zakázána. Stejně jako v některých asijských zemích na Islandu není zvykem smrkat do kapesníku, ale jen se popotahuje. Podobně jako v Česku se pak při návštěvách zouvají boty. Klady, které Island nabízí, spojené zejména se vstřícností místních a panenskou přírodou, učarovaly i Aleši Gothardovi. Zatím ale neví, jak dlouho na Islandu zůstane. Pravděpodobně se zase posuneme někam dál. Kam to bude, zatím nevím, ale doufám, že to zase bude jedna ze skandinávských zemí, říká a dodává pár postřehů pro zájemce o práci na tamním trhu. Na Islandu i ve Finsku je důležité, pokud nejste zaměstnanec zahraniční firmy, znát dobře místní jazyk. Jinak totiž budete muset začít od píky. Pokud jedete naslepo, nelze počítat s tím, že vám vysokoškolské vzdělání zajistí jinou než manuální práci, uzavírá. Jakub křešnička kresnicka@mf.cz FOTO archiv

35 Roční předplatné týdeníku za 1690 Kč s jedinečným dárkem dle vašeho výběru... Ilustrační foto Knihy Domácí úkoly, Hlučná samota a Prózy 1 nově vydané k příležitosti 100. výročí narození Bohumila Hrabala KÓD: EURO 0414B Roční elektronické předplatné pro váš tablet, dostupné na KÓD: EURO 0414 Předplaťte si svůj oblíbený časopis ještě dnes! Předplaťte si bezpečně em Na ovou schránku mladafronta@predplatne.cz uveďte své jméno a doručovací adresu. Do předmětu napište kód EURO 0414B, EURO 0414 Předplatit si můžete také on-line na našich stránkách Platnost akce do Volejte zdarma Jednoduše zavolejte své osobní údaje a uveďte kód EURO 0414B, EURO 0414 Pošlete SMS na číslo ve tvaru MF EURO jmeno, prijmeni, adresa předplatitele. Cena SMS je 6 Kč včetně DPH. Službu provozuje gonet s. r. o. Technicky zajišťuje MobilBonus s. r. o. Help line , po pá Tato akce je určena pouze pro nové předplatitele a platí do vyčerpání zásob. Dárky jsou rozesílány do 6 týdnů od obdržení platby za předplatné. Předplatitel bere na vědomí, že předplatné s dárkem nebo slevou nelze po dobu jednoho roku ode dne provedení objednávky vypovědět. Předplatitel dále bere na vědomí, že předplatné se automaticky prodlužuje na další období v délce jednoho roku, pokud předplatitel svým písemným oznámením adresovaným společnosti Mladá fronta a.s. nesdělí, že trvá na jeho ukončení. Svojí objednávkou dává předplatitel souhlas se zařazením všech jím vyplněných osobních údajů (dále jen údaje) do databáze společnosti Mladá fronta a.s., se sídlem Mezi Vodami 1952/9, Praha 4, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, a to na dobu neurčitou, tj. do odvolání souhlasu. Předplatitel rovněž uděluje souhlas k tomu, aby poskytnuté osobní údaje byly zpracovány i prostřednictvím třetích osob pověřených správcem. Bere na vědomí, že má práva dle 11, 21 zák. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, tj. zejména že poskytnutí údajů je dobrovolné, že svůj souhlas může bezplatně kdykoliv na adrese správce odvolat, že má právo přístupu k osobním údajům a právo na opravu těchto osobních údajů, blokování nesprávných osobních údajů, jejich likvidaci, atd. V případě pochybností o dodržování práv správcem se může na správce obrátit a případně se s podnětem může obrátit i přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Více informací a všeobecné dodací podmínky naleznete na

36 36 Euro dubna 2014 report doručovací byznys Státní záchranný kruh pro poštu Vyměnila ředitele a čekají ji velké změny. Bude muset upravit síť poboček, vyrovnat se s propadem tržeb a nástupem konkurence Nový ministr vnitra Milan Chovanec dodržel tradici svých předchůdců rozloučil se s ředitelem České pošty. Petr Zatloukal skončil po zhruba třech letech a na jeho post dočasně nastoupil Martin Elkán, někdejší ředitel divize obchodu a marketingu. Čas samovolného střídání ředitelů však pomalu končí. Zatím o tom nikdo nemluví nahlas, ale úřad, kterým protečou miliardy korun, bude brzy bojovat s propadem zisku a potřebuje pevné vedení. Elkána, který se pravděpodobně stane za čas regulérním ředitelem, čekají nejméně dvě pro poštu zásadní věci, které jeho předchůdci odkládali. Podnik si bude muset velmi brzy udělat jasno v tom, jestli si zařídí vlastní banku, kterou jako jeden z mála v Evropě nemá. A poštu čeká zřejmě také nesmělá žádost o záchranu přísun peněz od státu. NOVÝ MUŽ. Martin Elkán je zatím od ministra Chovance pověřen vedením pošty. Ministr ho ale velmi pravděpodobně ve funkci potvrdí. Elkán se nicméně jistí. Nový šéf marketingu, který nastoupil po něm, je také zatím jen pověřen výkonem funkce. PSANÍ PRO VLÁDU Že se poměry změnily, ukazují už první kroky ministra vnitra Chovance. Zatímco jeho předchůdcům stačilo, když dostali na stůl koncepci dalšího rozvoje, současný ministr jde dál. Ví, že podnik by mohl svými koncepcemi tapetovat a že se v nich stále opakuje víceméně totéž. Chovanec ve spolupráci s novým ředitelem dávají dohromady materiál, který bude projednávat vláda. Zdánlivý malý posun z ministerstva na vládu má ale velký význam. Totiž jen vláda může rozhodnout o tom, jestli má mít pošta bankovní licenci, a jen vláda může uvažovat o tom, jestli a jak dostane v příštích letech podnik peníze. Na spadnutí jsou tedy důležitá rozhodnutí. Pošta každoročně zaznamenává propad u listovních zásilek. Za posledních deset let se jí také významně snížil zisk, od loňského roku je navíc trh plně liberalizovaný. O obou zásadních věcech se mluví zatím velmi opatrně. Zejména o penězích. Stát by porušil evropská pravidla o nedovolené podpoře, pokud by poště peníze přímo poslal. V úvahu tak přicházejí například dotace takzvané univerzální služby. Teoreticky ji může provozovat kdokoli a není vázaná přímo na poštu, prakticky je ale pošta jediná, kdo má širokou síť poboček a může podmínky univerzální služby plnit. V současné době se služba platí z fondu, kam přispívají (ke své nelibosti) všichni poštovní operátoři v tuzemsku podle podílu na trhu. Náklady ve výši 1,2 až 1,8 miliardy ročně jdou ale vzhledem k podílu na trhu z drtivé většiny znovu za poštou. Právě zhruba o miliardovou injekci se bude pro příští roky hrát. BANKU, NEBO NE? Důležitým datem je rok V té době vyprší lhůta na univerzální službu a stát na ni bude vypisovat výběrové řízení. Mezi roky 2016 a 2017 se stane ještě jedna důležitá věc. Doběhne smlouva s ČSOB, provozující v pobočkách Poštovní banku, tedy značku, jež poště jako takové nepatří. Česká pošta je jednou z mála v Evropě, která nemá svoji vlastní bankovní licenci a propad zisku ji vede k úvahám, jestli právě tohle není cesta z krize. A pokud je, musí vláda složitý proces nabytí licence odstartovat co nejdříve. Po roce 2017 může čistě teoreticky Česká pošta zřídit vlastní banku stejně jako poskytovat finanční služby ve spolupráci se silným partnerem. Obě varianty jsou v zemích Evropy zcela běžné. Rozhodnutí, kterou z variant se bude pošta ubírat, však není na České poště, ale jejím vlastníkovi, tedy státu. Zatím je jisté pouze to, že bez finančních služeb se v budoucím scénáři vývoje pošta zcela jistě neobejde, řekl mluvčí České pošty Ivo Mravinac.

37 37 doručovací byznys report 305 milionů Tolik činil nezdaněný zisk České pošty za rok Finanční plán převýšil o 79 milionů. 19,5 miliardy Pošta zaznamenala meziroční pokles tržeb o 532 milionů zaměstnanců Tolik lidí ke konci loňského roku pracovalo pro Českou poštu. FOTO ČTK Od aliančních partnerů, tedy od Poštovní banky, Western Union, pojišťoven a dalších institucí, má pošta ročně zhruba dvě miliardy korun. Částka je to pro ni významná. Jak moc, to ukazují výsledky pošty z předchozích let. Dlouhodobě je jasné, že míří do červených čísel, a musí s tím něco udělat. Lidé přestávají klasické dopisy posílat, meziroční propad bývá u listovních zásilek mezi šesti a deseti procenty. Ztráta na tržbách činila v roce 2012 zhruba 460 milionů, vloni už 662 milionů. Propad není přitom podle průzkumů podniku dán nástupem konkurence ani liberalizací trhu. Co se týče celkových čísel, vloni pošta zaznamenala před zdaněním zisk 305 milionů, v roce 2012 to bylo 306 milionů. Ještě v roce 1998 ale přesahoval miliardu, v roce 2003 se ho podařilo vytáhnout na 916 milionů. Na Martinu Elkánovi bude úkol, aby propad zastavil a šetřil. Dlouhodobě se podniku nabízí rušení poboček. Pošta má data, že ze současných přibližně 3300 by jich mohla až 900 zavřít, ale udělat to nemůže. Už jen proto, že si to nepřeje vláda ČSSD a narazilo by to na silný odpor starostů. Hromadné rušení koneckonců nepodporovaly ani předchozí pravicové vlády. V úvahu tedy připadá vznik franšíz po německém nebo rakouském vzoru. Poštovní služby by tak byly dostupné třeba na benzinkách nebo ve vesnických krámcích. Tuhle cestu už nepřímo podpořil při jmenování nového dočasného ředitele i ministr Chovanec. Pošta má nyní 112 různých druhů franšíz. Problematika poštovní sítě je dneska velkým celospolečenským tématem. Současné vedení pošty připravuje pro zakladatele návrh dalšího směřování České pošty, kde bude popsán i další možný vývoj sítě s finančními dopady na ekonomiku podniku. Franšízy mohou být zajímavým kompromisem, jak zachovat co nejrozsáhlejší poštovní síť, nesnížit kvalitu služby a přitom podniku uspořit značné náklady, míní Ivo Mravinac. Pošta má také podle plánů ministerstva rozšířit své IT služby, pokračovat v rozvoji CzechPointů a upravit podmínky doplňkového prodeje, kvůli kterým sklidil bývalý ředitel od ministra Chovance kritiku. MLADÍ A DRAVÍ Nového ředitele a poštu čeká rovněž boj s konkurenty. Stěžují si na to, že ani patnáct měsíců poté, co je formálně poštovní trh v Česku liberalizován, nemají s poštou podepsanou smlouvu o přístupu k databázi dosílek, P. O. Boxům v pobočkách ani do modrých dodávacích schránek, což by podle zákona firmy mít měli. Protože jednání nenesla dlouhodobě výsledky, rozhodli jsme se podat řadu podnětů na Český telekomunikační úřad i na soud a připravujeme také podání antimonopolnímu úřadu a Evropské komisi, upozornil obchodní ředitel České distribuční Pavel Klaška. Smlouva s poštou byla prý připravena už dvakrát, pokaždé ale podle něj v rozporu s poštovním zákonem. Ivo Mravinac potvrzuje, že se pošta s konkurenty dosud nedohodla, nesouhlasí ale s tím, že by podnik uzavření kontraktu zdržoval. Česká pošta se rozhodně uzavření smlouvy nebrání, ale podmínky smlouvy nemohou pro nás být nevýhodné, až likvidační, což jednoznačně obsahoval návrh protistrany, řekl. Konkurenti také kritizují fond pro univerzální službu. Vadí jim, že musejí dotovat službu, kterou vykonává pošta. Pokud pošta sama nedodržuje zákonem stanovenou povinnost poskytnout nám přístup do své sítě, nevidíme důvod jakkoli přispívat do kompenzačního fondu, řekl Pavel Klaška. Ředitel MediaServisu Martin Dzúr si pak stěžuje, že není dosud jasné, kolik by měla jeho firma do fondu vůbec platit. My jsme stále ještě ztrátoví. Pokud ta částka přesáhne určitou hranici, může to pro nás být likvidační, obává se. Podle operátorů by měl na univerzální službu přispívat stát. Mohl by přitom vy užít výnos z DPH, kterou by získal, pokud by poště zrušil osvobození od daně pro základní služby. To by přineslo prý téměř miliardu korun. Uplatňování DPH na jednotlivé služby není v pravomoci České pošty. Přibližně na třetinu zásilek je aplikována DPH, reagoval Mravinac. Česká pošta, která provozuje 3300 poboček a zaměstnává 32 tisíc lidí, měla do konce roku 2012 monopol na doručování dopisů a dalších adresných listovních zásilek do 50 gramů. Od roku 2013 může tyto služby nabízet i konkurence. Cena pro firmy je až 7,41 koruny za dopis proti běžné ceně 13 korun pro koncového zákazníka. Co se týče sporů, Česká pošta aktuálně jeden u Českého telekomunikačního úřadu Důležitým datem je rok V té době vyprší lhůta na univerzální službu a stát na ni bude vypisovat výběrové řízení. Mezi roky 2016 a 2017 doběhne také smlouva s ČSOB, která provozuje v pobočkách Poštovní banku. (ČTÚ) prohrála. Potvrdil jí jedenapůlmilionovou pokutu za zpoždění při doručování zásilek. Ze zákona musí 95 procent psaní doručit následující pracovní den po obdržení, podle ČTÚ se jí dařilo takto doručovat jen 93,23 procenta zásilek. Pokuty i spory ukazují, jak se poštovní trh přiostřuje. Ministerstvo, vládu i poštu čekají nejdůležitější kroky, které určí fungování podniku na desítky let dopředu. Tím nejdřívějším bude zřejmě obměna dozorčí rady, která obvykle s příchodem nového ředitele a nástupem nového vládního kabinetu následuje. Ale křesla na poště už se nedávají za odměnu. Petr Weikert weikert@mf.cz

38 38 Euro dubna 2014 report evropské volby Unijní draftování Hnutí STAN v Bruselu spolupracuje s ODS. Doma je něco takového zatím tabu DOHODNEME SE. Eurokonzervativci nejsou velký klub, takže tam některé věci jdou prosadit snáze, vysvětluje nově zvolený předseda STAN Martin Půta, proč nedal přednost Evropské lidové straně, k níž jeho hnutí vzhledem k symbióze s TOP 09 politicky přísluší. dem k symbióze s TOP 09 stranicky příslušná. Podobně to vidí i Zahradil. U nás mají více možností, než by měli třeba u eurolidovců, zdůrazňuje. Výbor regionů ostatně není jedinou institucí, kde ODS lanaří zástupce jiných stran pod křídla evropských konzervativců. Obdobná přetahovaná se hraje na půdě Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku. I když je tato v Česku téměř neznámá instituce svým významem ještě o něco zastřenější než Výbor regionů v Bruselu, i tady se delegáti řadí nejen podle národního, ale i podle stranického klíče. V případě sedmi českých zástupců je zařazení do některé z celoevropských partají důležité. České strany v Evropě nikdo nezná, a pokud chtějí být alespoň trochu vidět, musejí si vybrat některou z unijních superstran. Na první pohled jsou Starostové a nezávislí (STAN) s TOP 09 nerozlučná dvojice, která manželství z rozumu stvrdila smlouvou až do roku Přesto emancipace Starostů od kdysi mocné matky pokračuje mnohem nenápadněji, než by se zdálo. Nikoli ovšem v Praze, ale tam, kde by to čekal málokdo v Evropské unii. Nově zvolený předseda STAN Martin Půta je v Bruselu jako doma. Coby člen Výboru regionů EU, poradního orgánu, který tlumočí názory krajů a měst na chystanou evropskou legislativu, jezdí do unijní metropole téměř každý měsíc. Ostatně stejně jako 11 dalších českých zástupců v instituci, která sídlí hned vedle Evropského parlamentu. Za jednací stůl si ovšem Půta běžně sedá se zástupci ODS. Ačkoli TOP 09, starší a zkušenější partner STAN, na bruselské půdě využívá zázemí Evropské lidové strany (EPP), Starostové v čele s Půtou dali přednost úplně jinému politickému zázemí bruselských špílmachrů. Tím jsou evropští konzervativci (ECR), formace, kterou v roce 2009 tak trochu na truc eurolidovcům založila ODS s britskými konzervativci. VLASÁKOVY ÚLOVKY Půtu, který byl v Bruselu původně bezprizorný, do ECR zlanařil europoslanec za ODS Oldřich Vlasák, který je zároveň místopředsedou Svazu měst a obcí. Tedy organizace, která do Výboru regionů nominuje polovinu z 12 českých členů. Půta není jediným Vlasákovým úlovkem. K evropským konzervativcům se při jednáních v Bruselu hlásí třeba i Pavel Branda, místostarosta obce Rádlo, nebo Štěpánka Fraňková, pardubická primátorka zvolená v roce 2010 za stranu SNK Evropští demokraté. ODS v bruselském Výboru regionů draftovala také svého bývalého člena Juraje Thomu, který obhájil v roce 2010 post primátora Českých Budějovic za hnutí Občané pro Budějovice. To šlo do voleb s podporou STAN. Občanští demokraté, jejichž aktuální preference jsou nižší, než jaké vykazuje TOP 09, mají z takového lanaření radost a spolupráci si pochvalují. Je to milé. Navíc to ukazuje, že ODS není žádnou uzavřenou stranou, libuje si první místopředseda ODS Jan Zahradil. Spolupráci si pochvaluje i Martin Půta byť zdůrazňuje, že není oficiálně členem klubu ECR. Vzniklo to tak, že jsme po povodních v roce 2010 potřebovali změnit pravidla vyplácení podpory z fondu solidarity. A eurokonzervativci nejsou velký klub, takže tam některé věci jdou snáze prosadit, vysvětluje hejtman Libereckého kraje, proč nedal přednost Evropské lidové straně, která je pro STAN vzhle- ŠTRASBURK I NATO I v štrasburské Radě Evropy by ODS ráda nejen eurolidovcům někoho přetáhla. Vysoko na seznamu je Stanislav Polčák, místopředseda STAN a trojka na společné kandidátce Starostů a TOP 09 pro volby do Evropského parlamentu. Není ve štrasburském shromáždění, kam jsou delegováni poslanci z evropských zemí, jediným, který má našlápnuto přemístit se do mnohem prestižnější kanceláře europarlamentu. Podobně je na tom i jeho kolegyně z Rady Evropy Kateřina Konečná, která do eurovoleb vede české komunisty. Pět poslanců a dva senátory Česko vysílá i do parlamentu Severoatlantické rady. Ten sídlí v Bruselu, ale pravidelně putuje po členských zemích NATO. Koncem roku 2012 si delegáti zajeli i do Prahy. A i tady se hraje na to, k jaké eurostraně se kdo přidá. ODS je ve sněmovně NATO v nevýhodě. Po loňských volbách tu má jen jednoho delegáta. Zato má ovšem díky ECR dlouhé prsty. Přes britského konzervativce Charlese Tannocka, který má spolupráci s NATO na starost, může nabídnout rychlou spojku do Evropského parlamentu. Lovení v cizích vodách je pro ODS na bruselské půdě nutností. Vyhlídky občanských demokratů nejsou totiž právě optimistické. Po květnových eurovolbách se počet europo- FOTO ČTK

39 39 evropské volby report České strany v EU nikdo nezná. Pokud chtějí být alespoň trochu vidět, musejí si vybrat některou z unijních superstran. slanců za ODS podle všeho smrskne z devíti zhruba na dva. Černý scénář pak počítá s tím, že se kdysi mocná vládní strana do evropské sněmovny vůbec nedostane. Jeden nebo dva zástupci ODS v europarlamentu ale ještě neznamenají, že nebudou vidět. Ovšem za předpokladu, že výpadek své domovské superstraně ECR nahradí. Třeba právě lanařením nezařazených poslanců od konkurence. Nejen u nás, ale i v zahraničí. Eurokonzervativci by rádi do svého unijního klubu přetáhli třeba nizozemskou vládní Lidovou stranu pro svobodu a demokracii, která má tři europoslance. PŮTA SLIBUJE VĚRNOST Sám Půta ale odmítá, že by se po volbách do Evropského parlamentu Starostové a nezávislí nechali zatáhnout do lůna eurokonzervativců, což by znamenalo podraz na mateřskou TOP 09. Počítám, že pan Polčák jako nově zvolený europoslanec vstoupí k eurolidovcům, zdůrazňuje. Přímá spolupráce s ODS je pro STAN zatím tabu. Vzhledem k mizivým preferencím občanských demokratů se nelze divit. Mnohem výhodnější je jiná taktika tiché lanaření nespokojených starostů z řad ODS do náruče STAN. Což je metoda, která s největší pravděpodobností zesílí před letošními komunálními volbami. Expertům na draftování z řad ODS tak nezbývá nic jiného než čekat, až se STAN od TOP 09 emancipuje. Když ne doma, pak alespoň na bruselské půdě. Evropské volby jsou zatím nepřekročitelná linie a ukazuje se, že vazba Starostů na TOP 09 je pevná. Možná příště už bude všechno jinak, dodává optimisticky Zahradil. Otázkou ovšem je, zda příště na evropském hřišti ještě zbude nějaká ODS, která by mohla lákat do zázemí malého, ale silného týmu v první evropské lize. Blahoslav hruška hruskab@mf.cz INZERCE A

40 40 Euro dubna 2014 report katalogy firem Jeden seznam vládne všem Seznam chce skrze inovované Firmy.cz kompletně ovládnout český katalogový byznys na internetu Největší tuzemská internetová společnost Seznam.cz pokračuje v chrlení předělaných služeb, které mnohdy skutečně mění poměry na zdejším trhu. Od dubna se výrazné změny dotkly také jednoho z hlavních pilířů celkových tržeb Seznamu v podobě Firmy.cz. V podstatě deset let zakonzervovaný produkt prošel kompletní proměnou a má ambice ovládnout skoro celý trh českého internetového katalogového byznysu. Myslíme si, že otočíme trh, vzkazuje produktový manažer Seznamu Martin Fuks. Firmy.cz v současné době ovládají zhruba 60 procent katalogového trhu, Seznam se chce ale v brzké době dostat ještě dále. Do konce tohoto roku bychom rádi podíl navýšili na 80 procent, řekl týdeníku Euro Martin Fuks. Spolu s tím rostou také ambice v oblasti tržeb. Rád bych, aby Firmy.cz do Seznamu ročně přinesly tržby kolem miliardy korun, plánuje. Zdejší internetový lídr přesná čísla o tom, kolik jeho jednotlivé služby vydělávají, nezveřejňuje. K dispozici jsou ale podíly, ze kterých je možné částky odvodit. Firmy.cz Chceme, aby Firmy.cz byly pro společnosti, živnostníky a podnikatele vstupenkou do internetu, říká produktový manažer Seznamu Martin Fuks. v roce 2012 společnosti vygenerovaly 20 procent z celkových tržeb mírně přesahujících 2,8 miliardy korun, což znamená něco kolem 560 milionů. Čísla za rok 2013 ještě Seznam nemá kompletní, prezentovat je bude tradičně až na přelomu jara a léta, poměry by ale údajně měly zůstat podobné. Pokud by rozjetý podnik skutečně na miliardu dosáhl, znamená to, že by obsadil významnou část trhu. Žádné oficiální statistiky neexistují, z propočtů ale vyplývá, že si katalogový byznys ročně sáhne na více než 1,2 miliardy. VE VELKÉM Cesta za rovnou miliardou bude však pro Seznam ještě dlouhá. Chceme, aby Firmy.cz byly pro společnosti, živnostníky a podnikatele vstupenkou do internetu, nastiňuje Fuks. Seznam jinými slovy chce, aby pokud možno každý podnik měl na Firmách.cz založený profil, o který bude pečovat. Nejde přitom o zrovna malá čísla. Firmy.cz už dnes mají v databázi zhruba 610 tisíc profilů, o které se starají desítky zaměstnanců. Údaje je nutné neustále aktualizovat, což znamená například obvolávání provozovatelů zapsaných podniků. Seznam dokonce přijal brigádníky, kteří chodili do provozoven fotit otevírací hodiny a podobně. Kvalita databáze má být důležitou a opečovávanou komoditou. Seznam si v podstatě ze starých Firem.cz vzal pouze onu databázi, vrstvu funkcí nad ní udělal znovu a jinak. Česká internetová jednička chce mít o tuzemském podnikání co největší možný přehled. Když vznikne nová firma, chceme o tom hned vědět, popisuje Martin Fuks. Seznam už nyní dokáže čerpat data z databází typu ARES, FOTO Profimedia.cz

41 41 katalogy firem report TRŽNÍ PODÍL KATALOGOVÝCH SLUŽEB Podíl na trhu (v %, rok 2013) 29,80 Najisto.cz 5, cz 2,64 Služby.cz 0,41 Adresář firem.cz 0,41 Hbi.cz 0,34 Wlw.cz 60,80 Firmy.cz Seznam se bude snažit změnit to, jak uživatelé vnímají značku Firmy.cz. Ta je dnes v podstatě brána jako statický katalog ze staré školy, nyní ale nad databází vyrostla moderní služba. stejně jako v případě dat jízdních řádů a Chapsu ale lobbuje za to, aby stát informací zveřejňoval ještě více. Přitáhnout do Firem.cz nové zákazníky má mimo jiné skutečnost, že v nové verzi služby už je zápis do katalogu úplně zdarma, zatímco doposud se za něj muselo platit. To by mělo firmám ukázat, že u nás má smysl být, tvrdí Fuks. Seznam kvůli novému přístupu musel předělat obchodní model. Peníze budou nově generovat aukce podobné těm u reklam na Googlu a Facebooku. Když bude chtít společnost získat lepší umístění v dané sekci a podobně, bude moci v jednoduše ovladatelném aukčním systému soutěžit s ostatními. Je jasné, že tato forma soutěžení může v některých oblastech přeplněných konkurencí (typicky třeba plastová okna) přinést poměrně zajímavé peníze. V méně nabitých sekcích mají naopak šanci vyniknout i menší podnikatelé, kteří na podobné aktivity nemají takové rozpočty. Forma aukce zároveň neznamená prosedět u systému na přihazování hodiny denně. Lze nastavit částku a v případě jejího překonání si nechat zaslat upozornění. K dispozici jsou rovnou i přehledné statistiky. PODOBNÉ ZMĚNY V NAJISTO.CZ S přidáváním firem zdarma nicméně přišel také největší konkurent Seznamu v této oblasti, služba Najisto.cz od společnosti Centrum Holdings, respektive jejího nového vlastníka Economia. Té aktuálně patří necelých 30 procent trhu. Mnoho zavedených novinek na Najisto.cz se kryje se změnami, které od dubna přináší právě nová verze Firem.cz. Obě služby například nabízejí takzvaný responzivní design, takže se profily společností pěkně zobrazují také na mobilních zařízeních, k dispozici jsou uživatelské recenze a hodnocení, využívá se detekce lokality uživatele, který hledá určitý typ služby, a tak dále. Tady se chce Seznam výrazně odlišit (vedle velké databáze) díky propojení se svými dalšími silnými službami. Logické je navázání na službu Mapy.cz, kde se plánuje třeba větší zapojení do projektu Panorama (obdoba Street View u Googlu). Jako potenciálně zajímavé se začíná jevit využití mobilních funkcí. Firmy.cz dostanou novou mobilní aplikaci (v dubnu pro Android, poté pro ios), která má mimo jiné přímo konkurovat zahraničním službám typu Foursquare či Yelp. Ty v podstatě na základě lokality uživatele zobrazují podniky všeho druhu v okolí, poskytují o nich informace, hodnocení uživatelů, obrázky. Seznam se svojí databází a mapami může a bude dělat totéž. Uživatelé tedy dostanou možnost podniky hodnotit nejdříve pomocí textu a hvězdiček a následně také skrze vyfocené obrázky. Toho, že případné negativní ohlasy na podniky jejich provozovatele od přítomnosti na stránkách Firmy.cz odradí, se v Seznamu nebojí. Naopak věří v to, že majitelé podniků budou brát takovou zpětnou vazbu vážně a vytvoří se tlak na zlepšování a komunikaci se zákazníky. Dobrým příkladem je třeba onen Foursquare. Tam jednotlivé body mohou zakládat sami uživatelé, a pokud se podnikatelé o svoji přítomnost tam nezajímají, diskuse žije o nich bez nich. Foursquare se proto zejména v Praze a větších městech začíná docela prosazovat, lze tam totiž budovat silnou komunitu. V Česku tuto službu ale stále podle statistik z GoSquare.cz používá pouze něco přes 47 tisíc uživatelů s tím, že týdně jich je aktivních asi 13 tisíc a růst se výrazně zpomalil. Seznam má v tomto ohledu větší poten ciál. Zmiňovaný Yelp, jenž na zdejší trh vstoupil minulý rok, na tom prozatím není nijak slavně. Seznam v souvislosti s touto mobilní expanzí bude chtít změnit to, jak uživatelé vnímají značku Firmy.cz. Ta je dnes v podstatě brána jako statický katalog ze staré školy, nyní ale nad databází vyrostla moderní služba. Změna názvu se nechystá, jiné marketingové aktivity ale ano. Také Najisto.cz vidí v mobilní verzi potenciál, prozatím ale samostatnou aplikaci neplánuje. Aplikace má smysl v momentě, kdy má na rozdíl od webu nějakou přidanou hodnotu. Uživatelé jsou zvyklí webové stránky používat z prohlížeče, proto v tomto ohledu spatřujeme responzivní design jako dostačující, vzkazuje produktový manažer Najisto.cz Miroslav Rojek. Oba dva konkurenční produkty se do jisté míry snaží zákazníkům suplovat tradiční webové stránky. Například 40 procent společností na stránkách Firmy.cz nemá vlastní web a responzivní design na tomto typu služeb je může dostat i na mobilní telefony. Seznam má ale ještě mnohem větší plány, byť o nich veřejně prozatím moc mluvit nechce. Novinky mají opět co do činění s mobilními aktivitami. Trendy jako upozorňování na slevy pomocí geolokačních funkcí (přiblížíte se na ulici k obchodu, který inzeruje slevu, a vyskočí vám nabídka), navigace v obchodních domech a podobně se nejeví jako vzdálená budoucnost. Partnerství se službou Bileto pro nákup jízdenek v rámci Map.cz navíc poukazuje na to, že Seznam nemá problém s partnerstvími a také na Firmách.cz se jistě nějaká objeví. Seznam aktuálně vyhodnocuje první výsledky aukčního systému a síť obchodních zástupců už nabízí propojené možnosti služeb celé společnosti. Chce růst a vzít potravu konkurenci, to je jedna z možných cest. Jan Sedlák sedlakj@mf.cz

42 42 Euro dubna 2014 report Ondřej Chládek Hysterie za osmdesát miliard Stojí ušetřené miliony za neprostavěné miliardy a zdecimovaný obor, ptá se spolumajitel pardubické stavební firmy Chládek & Tintěra Ondřej Chládek založil v devadesátém roce firmu, která dnes dosahuje 3,5miliardového ročního obratu. Jeho výpověď o téměř třech dekádách porevolučního stavebnictví, které se v minulých letech stalo symbolem korupce, je místy až mrazivě otevřená. Muž, který si nepotrpí na luxusní auta a obleky, necítí potřebu mluvit politicky korektně. Vadí mu prý, že protikorupční balast překrývá samotnou podstatu problému. mediální prostor je zamořen aférami a plánováním protikorupčních opatření, která neřeší příčiny, ale pouze jeden z následků mnohem závažnější choroby. O podstatě nemoci mluvíme jen vzácně. Protože je to složité, pracné, zdlouhavé, tedy mediálně i politicky málo atraktivní. Na opakovaně deklarovanou otázku, jak co nejradikálněji zabránit korupci při zadávání veřejných zakázek, existuje jediná Vím, pojmenovat podstatu věci je politicky nekorektní. To je podobné jako u Romů. Někdy i korupce ale může být prospěšná. Já tvrdím, že koridory se u nás rozjely dřív než na Slovensku nebo v Polsku, protože si je prolobbovaly stavební firmy u politiků, kteří ucítili šanci si přilepšit. A přeregulovanost, ke které směřujeme, nakonec korupci spíše podporuje, než aby jí bránila. Na jedné straně nevyčerpané státní i bruselské miliardy, na straně druhé stavební firmy, které nemají do čeho kopnout. Jak se vám podniká v takové situaci? Současný stav je ukázkou diletantismu v tvorbě nezbytných pravidel a právních norem, a zejména konkrétního počínání zadavatelů a kontrolních útvarů včetně justice a policie. Ve svém důsledku tento diletantismus, který jsem na jaře 2010 nazval protikorupční hysterií, rozhodující měrou přispěl k dlouhodobému kolapsu českého stavebního trhu. Podle mého letmého výpočtu měl za následek, že jen v oboru dopravních staveb jsme v letech 2010 až 2013 v rámci České republiky společně zchudli, či lépe řečeno nezbohatli, nejméně o 80 miliard korun. Ty se kvůli protikorupčnímu boji neprostavěly. Myslíte, že veřejní investoři mají strach z možného nařčení z korupce, nebo že jim chybí motivace, když už jim z toho nepůjde malá domů? Oboje. Kvůli masivnímu poklesu objemu zadávaných staveb samozřejmě došlo i k omezení nikoli vyschnutí finančních průtoků korupčními kanály. A můžeme si teď položit pragmatickou otázku, zda promrhané desítky miliard a celkové zdecimování resortu českého stavebnictví nejsou nepřiměřenou cenou za konkrétně ušetřené korupční miliony. Zapomínáme, že peníze jsou jen pohon, aby se vytvořila skutečná hodnota. Takže kdyby se kradlo jako dřív, stavělo by se? Korupce je pouhým viditelným symptomem nemocné společnosti, nikoli příčinou špatného fungování systému. Náš veřejný a zejména Korupce se úplně vymýtit nedá. Jde jen o to, aby splašky netekly po ulicích, ale vešly se do městské kanalizace. Přiměřená provizní sazba je jedno až dvě procenta z objemu zakázky. To je ještě únosné. radikální odpověď, která přináší zaručené řešení: Žádné veřejné zakázky nezadávat! To je absurdní Nechcete-li dostávat absurdní odpovědi, je dobré otázku správně formulovat. Proto navrhuji, abychom namísto boje proti korupci použili formulaci: Jak správně zadávat a realizovat veřejné zakázky? Dobrá. Jak tedy? Odpověď je složitější, ale může přinést nějaký doopravdy užitečný výsledek. V optimistickém případě i to, že umravní korupční jednání do přijatelných mezí společensky přijatelným způsobem, nikoli brutální exemplární represí. Zdůrazňuji pojem umravnit do přijatelných mezí, protože zločinnost jakéhokoli druhu na současném vývojovém stupni společnosti úplně vymýtit neumíme a v reálném časovém horizontu umět nebudeme. Bude existovat dál. U korupce jde o to, aby splašky netekly po ulicích, ale vešly se do městské kanalizace. V obecné rovině je zcela nezbytné oživit opomíjený, téměř již zapomenutý atribut mravního rozměru počínání všech účastníků procesu. Může se vám to zdát nemoderní, snílkovské, absurdní, nereálné Jak jde dohromady mravnost a korupce v přijatelných mezích? A co je vlastně přijatelná korupce? S hořkostí si připomínám bonmot, který jsem na jaře 2010 použil v rámci referátu na jakési protikorupční konferenci. Jako reakci na blafání novinářů a nejrůznějších aktivistů o deseti- až padesátiprocentních úplatcích jsem dodal, že nalijeme-li si čistého vína, nelze vzít za základ uvažování ojedinělé podvodnické excesy, ale měli bychom fakticky v mainstreamu stavebních zakázek kalkulovat s provizní sazbou ve výši jedno, maximálně dvě procenta z objemu zakázky. To je z pragmatického pohledu ještě únosné a také reálně dosažitelné, protože nulového korupčního cíle v daných podmínkách skutečně dosáhnout nelze. Tohle mé z kontextu vytržené konstatování prezentovala média slovy: Chládek přiznal, že dvouprocentní úplatek se firmám vyplácí. A byla z toho náramná aféra. Řešení podstaty problému nikoho nezajímalo. Jak vidíte roli stavebních firem v celém tom marasmu minulých let? V současnosti se vytváří zkreslený mediální obraz, že viníkem problému není veřejný sektor, ale ten, kdo na jeho nesprávné počínání pragmaticky reaguje. To je podobné, jako když se tvrdí, že za zveřejněné úniky odposlechů z policejních databází nemůže primárně policie, ale žurnalisté. Existuje tu snaha

43 43 rozhovor report ONDŘEJ CHLÁDEK (60) V letech 1973 až 1976 absolvoval železniční stavební průmyslovku v Letohradu. V letech 1976 až 1982 dálkově vystudoval Stavební fakultu ČVUT Praha. V roce 1990 založil stavební firmu Chládek & Tintěra. V roce 2007 proběhla transformace firem na holding Enteria. Nyní působí jako ředitel strategie společnosti Enteria. mediálně přisoudit hlavní roli nenažraným dodavatelům. Je nutné zdůrazňovat, že nesprávné zadávání veřejných zakázek je primárně problémem zadavatele! Nikoli dodavatelů, kteří se musejí v zájmu vlastního přežití obchodním praktikám monopolního zákazníka přizpůsobit. Chybné vnímání míry zavinění povede k nesprávným nápravným opatřením. FOTO Martin Pinkas Jak často jste se setkával s korupcí? Zpočátku jen vzácně. Dost mě to překvapovalo, a přiznám i potěšilo, protože jsem nemusel řešit podnikatelské dilema dáš a dostaneš nedáš a lidi jsou bez práce. Dokonce jsem si mohl dovolit i výbuch spravedlivého rozhořčení ve chvíli, kdy jsem byl o nějaká ta procentíčka požádán. Cožééé?! To myslíte vážně? Naši lidi musejí na takový prachy tvrdě makat skoro dva roky, a vy to chcete za jediný podpis?!! Zakázku jsme samozřejmě nezískali, ale bylo dost jiných příležitostí. Tohle platilo cca do poloviny devadesátých let. Pak nastaly změny. Tu pětiletou prodlevu si vysvětluji tím, že šibalové tak je něžně nazýval Jiří Paroubek byli zaneprázdněni v jiných segmentech podnikání se státní účastí, kde měli práce nad hlavu. Velká privatizace, bankovní socialismus a gigantické nezajištěné úvěry, zakládání privátních bank a kampeliček Kdo by se brodil blátem na»

44 44 Euro dubna 2014 report Ondřej Chládek» stavbách? Obzvláště když jejich atraktivitu v porovnání s výše vyjmenovanými projekty zásadně snižoval fakt, že je nešlo jen správně zúřadovat, ale někdo je taky musel postavit. Společenská poptávka po kvalifikovaných šibalech převyšovala v první polovině devadesátých let existující nabídku, takže nebylo možné ji v dostatečné míře uspokojit. Bylo to stejné jako s ekonomy, právníky, ajťáky. Nepříliš časté a doslova nesmělé projevy korupce v našem oboru tím byly odkázány na služby příležitostných amatérů. Jenže každá louže časem vyschne a žáby musejí hledat novou. Platí to i pro šibaly a stát. Počáteční éra vyrabování existujícího státního majetku přechází ve druhé polovině devadesátých let v aktivní vytváření tržních příležitostí za pomoci státu a veřejných rozpočtů. Tehdy se rozjela korupce ve stavebnictví ve velkém? Vytváření tržních příležitostí formou nejrůznějších investičních projektů včetně dopravní infrastruktury bylo v polovině devadesátých let pro státní aparát naprostou novinkou. Přineslo nejen nezvyklou a namáhavou práci, ale také těžko přijatelná rizika a politici ani zaměstnanci státní správy se do takové práce pochopitelně nehrnuli. Jejich příjem to nijak neovlivnilo, tak proč se dřít a zbytečně riskovat? Přitom jejich alespoň minimální spoluúčast byla s ohledem na strukturální postavení nezbytná. Museli ale spoň podepisovat a dávat razítka. Tenhle problém se šibalům podařilo prolomit. Kromě kapesného v podobě stálého platu nabídli nemalou cílovou prémii, pokud se dostaví hmatatelné výsledky. A bylo vymalováno. Jaká část té prémie putovala do pokladen politických stran a jaká uvízla za nehty jednotlivců, je dnes těžké posoudit. Optimisticky odhaduji, že to bylo tak dvě ku jedné ve prospěch pokladen. Ale případ od případu se ta proporce mohla lišit. Teď můžeme bilancovat, jakou roli v těch dvě desítky let trvajících porevolučních vývojových etapách (1990 až 2010) sehrála korupce. Po stránce morální nepochybně děsivou. Zejména na konci minulé dekády, kdy jsem žertem prohlašoval, že teď už jen zbývá ty sazby a peněžní toky pověsit na internet, aby v tom byl konečně pořádek a přehled. To byla korupce nejhorší? Vrcholu dosáhla korupce v letech 2006 až 2009, ale byla fůra peněz a stavělo se. Z úřadování Víta Bárty (ministr dopravy v letech 2010 až 2011) se obor nevzpamatoval dodnes. Z médií převzal představu o desetiprocentních úplatcích, zároveň chtěl stavby zlevnit o deset procent. Kromě staveb ovšem zastavil i přípravu, takže dnes není co stavět. A jak se krade dnes? Dnes není z čeho a proč dávat. Proti projektovým cenám jsou ty vysoutěžené i o 40 procent nižší. Problém je, že firmy nejen škrtnou zisk, ale jdou už i do externích nákladů. Často doplatí svoje peníze, aby mohly koupit ma-

45 45 rozhovor report HROŠÍ FIRMA Z PARDUBIC FOTO Martin Pinkas Komodu v obývacím pokoji Ondřeje Chládka okupují hroši. U stavaře s vizáží tvrdého hocha působí plyšáci dost nepatřičně. To je dlouhá historie. Na nekonečných poradách podniku, kde jsem za socialismu pracoval jako technický náměstek, jsem si vždycky kreslil hroší farmu, zoo, hrochobus Když jsem v roce devadesát s Jaroslavem Tintěrou zakládal firmu na výstavbu železnic, bylo jasné, že nás zvíře bude doprovázet, reaguje Chládek. Hrocha má na tričku i na autě a jejich společnost, která dnes zaměstnává tisícovku lidí, vydává Hrochnoviny. Možná i logo zvířete s tvrdou kůží má posílit firemní kulturu a pocit sounáležitosti. Ty jsou podle Chládka na impériu Enteria, pod které nyní spadá více než deset firem včetně jednotky v Saúdské Arábii, to nejcennější. Někdy v roce 2010 jsem cítil, že našim lidem nahání ekonomická krize strach. Měl jsem pocit, že jej musíme pojmenovat. Říci jim, že přijde válka, že už nebudeme mít 3,5 miliardy obrat a 480 milionů zisk, ale že se nemusejí bát, vzpomíná Chládek. Jako jeden z mála majitelů stavební firmy odmítl zeštíhlovat. Zaměstnanci se jen museli smířit s tím, že na Vánoce mají menší prémie než v dobách hojnosti. Firma totiž teriál. Už se nám stalo, že od nás firma koupila železniční svršek o deset procent dráž, než kolik za něj dostala od investora. Firma je jako organismus. Člověk dokáže přežít v neuvěřitelných podmínkách. Stavaři přežívají, ale degenerují. A to se podepisuje na kvalitě výsledného díla a celého sektoru. historicky čtvrtinu zisku vždy rozdělovala mezi pracovníky. Vojáky ve chvíli, kdy se chystá válka, propouští jen blb, konstatuje Chládek suše. Je přesvědčen, že jeho firma bude ta, která více než čtvrtinový propad stavebnictví oproti roku 2008 přežije. To, že krize požrala firmě zisk, který se loni při zachování zhruba stejných tržeb propadl na dvě procenta, ho nijak zvlášť neznervózňuje. Na rozdíl od konkurence má firma rezervy ve zhruba 1,2miliardové hotovosti. Ty můžeme použít. Firma přece není jen stroj na peníze, vysvětluje Chládek. Spanilou jízdu pardubického stavebního holdingu tržním prostředím trochu vykolejil až loni korupční skandál, kdy si policie přímo v sídle Enterie vyzvedla jejího ředitele Libora Josku. Spolu s dalšími osmi lidmi převážně ze stavebních firem byl obviněn ze sjednávání výhod při zadávání veřejné zakázky a pletich v zakázce na opravu kladrubského hřebčína za 300 milionů. Ze zveřejněných odposlechů vyplynulo, že se měl spolu se zástupcem Metrostavu domlouvat na milionové provizi pro konkurenční firmy Geosan a Strabag za to, že podají vyšší nabídku a tím se vyřadí. Mluvil jste o tom, že je potřeba podívat se na podstatu problému korupce. Máte nějaká řešení? Prioritní je omezit dominanci administrativního formalismu a finančních kritérií, které mnohdy překrývají věcnou podstatu a reálnou hodnotu zadávané zakázky. Hlavním cílem zástupců veřejného sektoru není otázka věcně účelného nákupu, ale neporušení nějakého administrativního pravidla, popřípadě předcházení nekvalifikovanému mediálnímu tlaku v podobě cenového porovnání nabídek bez ohledu na jejich věcný obsah. Základním cílem investorů je nemít problém. K práci přistupují stylem kdo nic nedělá, nic nezkazí. Co to má za následek? Nervy drásající pokrčení ramen: Že to dopadlo špatně? Ale já jsem všechno dodržel. Ve veřejné správě každá administrativou neposvěcená iniciativa přináší neúnosné osobní riziko. Protože nežádáme výsledky, ale dodržování pravidel. V privátní sféře je takový přístup ojedinělý. Tam bývá nejdříve pojmenována podstata a teprve potom je dohoda co nejsrozumitelněji a nejsubtilněji zformulována do písemné podoby. Ne proto, abychom měli v budoucnu podklad pro soudní spor, ale proto, abychom tu dohodu viděli různýma očima stejně. Pokud nefunguje investor, dodavatel je v bryndě. Z tohoto pohledu spolupráce založená na malé domů byla lepší než současné nepřátelství. Na stavbách se hraje o slovíčka. Namísto spolupráce uplatňují projektanti, investoři a stavební firmy nejrůznější triky a fígle, chyby jednoho jsou argumentem k omluvám chyb jiného. Stavařina se přelévá do právních sporů podobně jako v Polsku. Jak se podepisuje na stavu sektoru cenová válka? Komplikuje situaci seriózním dodavatelům a vytváří prostor pro nejrůznější parazitující šejdíře a šmelináře. Rizikem současnosti jsou lotrovské firmy, které samy nic nestavějí a pouze přeprodávají celé zakázky nebo jejich podstatné části hloupějším realizátorům. Těm za provedené práce pod nejrozličnějšími záminkami mnohdy ani nezaplatí. Vznešeně se tomuto přístupu říká stavební inženýrink, já to nazvu obyčejnou šmelinou. Bohužel se podobným způsobem chovají i takzvané inženýrské organizační složky podniků jinak seriózních. Může se stát, že krizi přežijí především šmelináři, nikoli podniky vytvářející skutečnou přidanou hodnotu. Není ale přece jen zdravější konkurence než dřívější kartel? Mejdan z minulé dekády skončil a na trhu prostě místo pro všechny není Ne. Likvidace výrobních kapacit a degenerace stavebních firem vede k tomu, že už neumějí stavět. Cenová válka sektor devastuje. Firmy si okopávají kotníky, používají zákeřné praktiky, neštítí se ani zneužití policejního aparátu. Dřív bývalo běžné, že se firmy před soutěží handrkovaly, aby se nakonec domluvily, kdo má jakou zájmovou stavbu. To bylo ještě relativně regulérní, protože si konkurenti hlídali výši ceny, aby se vítěz nepřiměřeně nenapakoval, příliš nevyrostl a později neškodil. Potom byla protihodnotou za loajalitu subdodávka. Až do roku 2010 šlo o práci. Dnes ale chtějí některé firmy už jen fyzicky peníze za to, že se do soutěže nenabourají. A kdyby jenom to. Není výjimečné, že po tendru požadují konkurenti po vítězi výpalné za to, že zakázku nezablokují u antimonopolního úřadu nebo u soudu. To je běžná součást konkurenčního boje. To se dělo i v tzv. kladrubské kauze, kdy se vaše firma domlouvala s konkurenty na odměně za to, že záměrně přestřelí vaši nabídku na rekonstrukci hřebčína? Není výjimečné, že konkurenti požadují po vítězi soutěže výpalné za to, že zakázku nezablokují u antimonopolního úřadu. Tak nějak by se to dalo říci. Došlo k tradičnímu okopávání kotníků, které se díky odposlechům a přiohnutí paragrafů formálně proměnilo v trestný čin. Já tvrdím, že jsme možná porušili účelově vykládaný zákon, ale to ještě neznamená, že jsme spáchali zločin. Co bude se stavebnictvím dál? Jsme v patové situaci. I veřejný sektor si to začíná uvědomovat, ale neví co s tím. Zřejmě bude muset postavit znovu svoje investorské organizace. Fachmani odešli do důchodu nebo jinam, protože se už na to nemohli dívat. Patrně vznikne do budoucna nová kvalita. Nemůže to pokračovat tak, že budou na prvním místě peníze a paragrafy. Hana Boříková borikova@mf.cz

46 46 Euro dubna 2014 global 46 SPOJENÉ STÁTY Konzervativní justice stírá hranice mezi politickým sponzoringem a korupcí v USA 50 MAĎARSKO Co znamená vítězství Fideszu pro Maďarsko, jeho ekonomiku a byznys? Odpověď nejspíš nezná ani staronový premiér 52 RUSKO Mezinárodní sankce mohou uspíšit plány na přesun úřadů a byznysu z Moskvy dál na východ 54 ITÁLIE Liga severu bojuje s nezájmem, místo chudého jihu se nyní vymezuje proti cizincům Kupte si svého politika. Zn.: Draze Nejvyšší soud USA nadřadil svobodu projevu obavám o příliš silný vliv peněz na politiku Shaun McCutcheon je obyčejný elektrikář z Birminghamu v americkém státě Alabama; nebo tak o sobě alespoň rád mluví. Tak docela obyčejný ovšem není ne každý elektrikář se dočká nesmrtelnosti v podobě prominentní pozice v právnických skriptech. McCutcheona taková budoucnost čeká poté, co vyhrál spor s federální vládou (konkrétně s úřadem FEC; Federal Election Commission) o to, kolik peněz smí nebo nesmí dát na kampaně svých oblíbených politiků, konzervativních republikánů. Ne každý elektrikář nebo jako v McCutcheo - nově případě majitel elektrikářské firmy je také jedna ruka s federálním vedením Republikánské strany. McCutcheon se do této společnosti dostal v roce 2012, kdy na konferenci Republikánské strany navrhl soudně napadnout zákon, jenž reguluje financování politických stran a pokouší se (jakkoli neúspěšně) omezit tok peněz z byznysu do politiky. Podle McCutcheona je regulace příliš přísná. Z nějakého důvodu mohu darovat 2600 dolarů (viz tabulka) 17 různým kandidátům a všechno je v pořádku, nijak to systém nekorumpuje, napsal McCutcheon pro internetovou publikaci Politico. Ale jak dám peníze 18. kandidátovi, naše demokracie je najednou ohrožena, vysmíval se omezením, jež jsou v platnosti od roku SVOBODA SLOVA VS. PENÍZE K úsměvu má McCutcheon dobrý důvod: jeho žaloba na neústavnost zákona se dostala před Nejvyšší soud USA a ten jí 2. dubna vyhověl. Pro dokreslení, z devíti soudců současného Nejvyššího soudu jich pět obvykle smýšlí konzervativně (a všechny je do funkce jmenovali republikánští prezidenti), kdežto čtyři soudci jmenovaní demokratickými prezidenty smýšlejí liberálně. McCutcheo novu právní bitvu od počátku provázel tým Mitche McConnella, šéfa republikánských senátorů. Nešlo o žádnou technikálii. V sázce byl přístup americké vrchnosti vůči vztahu zájmů byznysu, peněz, politických zájmů a volebních kampaní. Zjednodušeně řečeno, tradiční pohled na věc říká, že de facto kupování politiků není nic špatného, pokud je o tom veřejnost informována. Druhá škola myšlení v tom problém vidí a snaží se roli peněz v kampaních omezit, zrovnoprávnit chudší kandidáty s bohatšími a vůbec nastavit celému procesu spravedlivější pravidla. Konkrétně bylo v sázce ustanovení zákona, jež omezuje individuální dary federálním politickým kampaním na fixní sumu za rok či volební období. Činí tak způsobem ďábelsky složitým, neúčinným a nelogickým, tvrdí odpůrci. Dělá alespoň něco, říkají zastánci. Kus pravdy mají, jak bývá zvykem, obě strany; soud se však přiklonil na stranu těch prvních. MARNÁ SNAHA Důležitost rozhodnutí z 2. dubna je lépe pochopitelná jako součást trendu, jenž ve spo-»

47 47 Spojené státy global MOJE PENÍZE, MOJE POLITIKA. K úsměvu má Shaun McCutcheon dobrý důvod: jeho žalobě na neústavnost zákona o regulaci financování politických stran Nejvyšší soud USA 2. dubna vyhověl. FOTO Reuters

48 48 Euro dubna 2014 global Spojené státy CO STOJÍ ZVOLIT KONGRESMANA Náklady na volební kampaň v USA (v USD; přepočteno na hodnotu r. 2011) Sněmovna reprezentantů Senát Průměrná vítězná kampaň Nejdražší kampaň Kampaň Hillary Clintonové Zdroj: opensecrets.org » ru o politické finance převládá. Spor sám je starý jako Spojené státy, ale Kongres se jím způsobem relevantním pro dnešní diskusi začal zabývat v roce Tehdy schválil takzvaný Tillmanův zákon, jenž zakázal bankám a společnostem působícím ve více než jednom státě Unie přímo podporovat kandidáty na federální funkce (v praxi především potenciální členy Sněmovny reprezentantů, senátory a prezidenty). K tomu se později přidružila omezení celkových výdajů na kampaň a zákaz přímého financování kampaní ze strany odborů. Tak to plus minus drželo až do počátku 70. let; politici a jejich sponzoři omezení vesele ignorovali a demokracie vzkvétala. V roce 1971 vznikl zákon požadující podstatně rozsáhlejší zveřejňování totožnosti dárců. Po aféře Watergate, která politikům jako celku na důvěře ze strany veřejnosti nepřidala, zavedl zákon spolufinancování kampaní ze státního rozpočtu a zřídil pro dohled nad řádným průběhem volební korupce již zmíněný úřad FEC. O další dva roky později přišlo šalamounské rozhodnutí, že si kandidáti mohou vybrat. Buď budou přijímat státní finance a v tom případě se budou muset držet omezení na celkové výdaje za kampaň, nebo se státního příspěvku vzdají a mohou utratit, kolik chtějí. To pomohlo snížit výdaje v trojích následujících prezidentských volbách v letech 1976 až Důvod tohoto opatření (neomezovat svobodu projevu tam, kde na něj jsou peníze) je stejně zřejmý jako odvrácená strana čím více seženeš peněz, tím volnější ruku budeš mít. Tradičně byly síly rozvrženy tak, že republikáni měli k byznysu, a tudíž ke korporátním financím blíž než demokraté. V 90. letech Podle předsedy Nejvyššího soudu by totiž bylo třeba přísnou analýzou prokázat, že politický sponzoring způsobuje korupci. však nastoupil na federální scénu fenomén jménem Bill Clinton, jenž dokázal vybírat peníze lépe než kdokoli jiný před ním; v roce 1992 obstaral jen na primárky rekordních 62 milionů dolarů. Za něho se síly demokratů a republikánů vyrovnaly, především díky vysokým příspěvkům od relativně nízkého počtu sponzorů. FENOMÉN CLINTON Vtip je v tom, že Clinton na straně jedné dokázal okouzlit voliče i sponzory, ale zbytku politického establishmentu lezl krkem na obou stranách spektra. Zároveň začalo být zjevné, že korporátní sponzoři si snadno nacházejí cestičky k obcházení zákonů. Oba důvody daly v roce 2002 vzniknout legislativnímu počinu známému dnes podle jeho autorů jako McCainův Feingoldův zákon. Ten stanovuje dvě důležité věci: zaprvé již zmiňované limity na individuální dary. Zadruhé se snaží kontrolovat takzvané měkké peníze to jsou ty, jež vybere strana nebo takzvaný výbor pro politickou činnost a rozděluje je mezi své kandidáty. Právě v jejich získávání byl Clinton největší přeborník. Funguje to jednoduše: podporovali-li jste ve státě Connecticut demokratického senátora, mohli jste jeho kampani konkrétně věnovat jen relativně málo peněz. Do kasy jeho Demokratické strany jste však mohli nacpat, kolik se vám líbilo; jedinou podmínkou bylo, že jste nesměli vědět, jestli je strana použije na podporu vašeho, nebo jiného kandidáta. McCainův Feingoldův zákon se tok těchto peněz snažil zmírnit. Je však zjevné, že něco takového se špatně zjišťuje. Za celou dobu platnosti zákona se podařilo tento typ prohřešku dokázat jednou jedinkrát. To když kampani republikánského senátora za stát Kansas Billa Brownbacka pomáhali prostřednictvím Republikánské strany členové jeho vlastní rodiny. To dobře ilustruje míru účinnosti McCainova Feingoldova zákona. Nejlépe o tom vypovídají celkové výdaje na kampaně: jestliže George W. Bushe doneslo v roce 2000 do Bílého domu sto milionů dolarů, jeho dnešní následovník Obama spotřeboval téměř devítinásobek. TŘETÍ VZADU Političtí koumesové navíc rychle přišli s jednoduchou myšlenkou nechat utrácet za kampaň třetí strany. I to je jednoduché: jste-li příznivcem například Demokratické strany, která brojí proti zákazu potratů, zkrátka necháte vyrobit televizní spot obhajující právo na potrat. Nemusíte zmiňovat žádného politika nebo jeho partaj, stačí, že v televizi se objeví působivý spot na politicky horké téma.

49 49 Spojené státy global Zakážete to? Omezujete svobodu slova. Povolíte to? Můžete rovnou na veškerá pravidla omezující financování kampaní rezignovat. Nejvyšší soud se tímto problémem zabýval dvakrát. Poprvé v roce 2003, kdy mezi soudci byli liberální a konzervativní názory zhruba v rovnováze, rozhodl (ve sporu McConnell vs. FEC) ve prospěch omezení prohlásil, že takové výdaje jsou součástí volební kampaně, jakkoli je to špatně prokazatelné. V roce 2010, již v konzervativněji smýšlejícím složení, však (ve sporu Citizens United vs. FEC) rozhodl opačně. Řekl, že utrácení peněz za televizní spoty je spíš věcí svobody projevu než součástí kampaně. Je to právně čistší řešení, které však má tu nevýhodu, že pomíjí realitu. V této atmosféře se letos dostal před Nejvyšší soud i alabamský elektrikář s tučným kontem a republikánskými konexemi Shaun McCutcheon. Soud zrušil celkový limit individuálních příspěvků stranám, ačkoli ponechal v platnosti limit 2600 dolarů, jimiž lze přispět jednotlivým kampaním. Znovu tak McCainův Feingoldův zákon oslabil. Liberálové jsou zděšení, považují rozhodnutí soudu za nepřímou legalizaci politické KUDY TEČOU PENÍZE Individuální dary kandidátům omezeno na 2600 dolarů ročně, platí dodnes Individuální dary stranám roční limit 24 tisíc dolarů Nejvyšší soud právě zrušil Individuální dary organizacím PAC* omezeno na pět tisíc dolarů na rok na jeden PAC a dolarů celkově; tyto organizace mohou podporovat kandidáty od výše pěti tisíc dolarů za rok a 15 tisíc dolarů za rok Existují PAC spřažené s firmami či odborovými organizacemi ty mohou vybírat peníze od svého managementu a vlastníků coby jednotlivců, ovšem ne od řadových zaměstnanců; dotyčná firma nesmí dávat peníze přímo na politickou činnost svého PAC, ale smí financovat jeho administrativní provoz Existují PAC samostatné ty mohou vybírat peníze od kohokoli a z takto vybraných peněz musejí financovat svůj provoz Dary organizacím superpac ** omezení pro jednotlivce, firmy i odborové organizace byla zrušena roku 2010 * Political Action Committee (Výbor pro politickou činnost) organizace existující mimo politické strany, ovšem de facto zastupující jejich zájmy ** Organizace, které de iure nesmějí podporovat žádnou politickou stranu nebo kandidáta, ale mohou se vyjadřovat k politickým otázkám korupce. Jestliže případ Citizens United rozevřel dveře pro proudění peněz do politiky, pak tenhle výrok otevírá rovnou stavidlo, komentoval rozhodnutí většiny nejvyšších soudců jejich liberálně smýšlející kolega Stephen Breyer. Podle předsedy Nejvyššího soudu Johna Robertse by totiž bylo třeba přísnou analýzou prokázat, že politický sponzoring způsobuje korupci, již definuje pouze jako TĚŽKÁ VÁHA Největší výbory superpac roku 2012 Restore Our Future založili jej spolupracovníci Mitta Romneyho celkem utratil 142,7 milionu dolarů za kampaň proti Obamovi American Crossroads skupina kolem republikánského stratéga Karla Rovea, platící protiobamovskou kampaň 91,1 milionu dolarů Priorities USA Action vynaložil 66,5 milionu dolarů za kampaň proti Romneymu Americans for Prosperity organizace okolo miliardářských bratří Kochů utratila 33,5 milionu dolarů za kampaň proti Obamovi Crossroads GPS organizace napojená na American Crossroads utratila za kampaň proti Obamovi 22,1 milionu dolarů Zdroj: The New York Times přímý úplatek typu něco za něco. Samotný přístup k politikům a vliv z toho plynoucí za korupci nepovažuje. Předseda soudu John Roberts (jenž postoj většiny formuloval) buď korupci nevidí, nebo mu na ní nesejde, komentoval to časopis The Atlantic. Co je lepší? Daniel Deyl deyl@mf.cz INZERCE A

50 50 Euro dubna 2014 global Maďarsko Viktor Orbán potřetí Co znamená vítězství Fideszu pro Maďarsko, jeho ekonomiku a byznys? Odpověď nejspíš nezná ani staronový premiér SUVERÉN. Dosáhli jsme bezprecedentního vítězství, jehož význam dnes ještě nejsme schopni ani docenit, prohlásil staronový premiér Viktor Orbán po oznámení volebních výsledků. Maďarské parlamentní volby splnily očekávání: dosavadní premiér Viktor Orbán vyhrál na celé čáře. Jeho konzervativní stranu Fidesz, jež (ve formální koalici s lidovci) vládne zemi od roku 2010, sice volilo o zhruba půl milionu lidí méně než před čtyřmi lety; přesto to stačilo na suverénní prvenství. Lidé si už ani nedokážou představit, že by mohla přijít nějaká změna, komentoval výsledek voleb pro týdeník Euro budapešťský politolog Zoltán Lakner, který nepatří k Orbánovým příznivcům. Levicová opozice nebyla schopná vést jednotnou kampaň, nekonala se žádná velká předvolební setkání, žádné demonstrace, nic. Nevyšla ani Laknerova předpověď, že lidé v předvolebních průzkumech tajili svou nechuť volit Fidesz a že výsledek může být podstatně těsnější, než jak průzkumy nasvědčovaly. Ty sice o několik procentních bodů Fidesz skutečně přecenily (51 procent, výsledek 44 procent), ale stejně tak přecenily i levicovou koalici (28, ve výsledku 25 procent). Naopak těsně před volbami nečekaně posílila otevřeně antisemitská a antiliberální strana Jobbik, jejíž zisk přesáhl 20 procent. To je o téměř čtyři procentní body více než před čtyřmi lety. Vzhledem k tomu, že levicová koalice je rozdrobená do devíti stran a hnutí, je Jobbik dnes v Maďarsku jasnou politickou dvojkou. OCENÍME TO POZDĚJI Fidesz s největší pravděpodobností (stoprocentní potvrzení mělo přijít až po uzávěrce tohoto vydání) uhájil i dvoutřetinovou parlamentní většinu, která mu dovoluje měnit ústavní zákony. V právě skončeném funčním období toho Orbán a jeho lidé bohatě využívali se smíšenými výsledky. Čím více si jejich ekonomická politika naklonila některé z voličů, tím větší skepsi vzbuzovala v zahraničí, od politiků po ekonomy. K nejkritizovanějším krokům patřilo nucené snížení cen energií, omezení nezávislosti centrální banky a justice a sklon nechat zahraniční podniky platit za vyvedení Maďarska z ekonomické recese. To platí jak v případě bank, které půjčovaly Maďarům ve švýcarských francích, aby zjistily, že po dramatickém poklesu forintu jsou jejich pohledávky nedobytné, tak v případě energetických firem (obvykle vlastněných ze zahraničí) obě branže trpí vypsáním sektorových daní.

51 51 Maďarsko global ÚSTAVNÍ VĚTŠINA NA VLÁSKU Výsledky maďarských parlamentních voleb Strana Procento voličů Změna oproti r Počet křesel Fidesz 44,54 8,19 133* Levicová koalice 25,99 +6,29 38 Jobbik 20,54 +3,87 23 Liberálové 5,26 +2,21 5 * Předběžný údaj všechny hlasy ještě nebyly v době uzávěrky tohoto vydání sečteny, Fidesz teoreticky mohl získat o křeslo méně, a přijít tak o ústavní dvoutřetinovou většinu. Zdroj: Reuters FOTO Reuters Dosáhli jsme bezprecedentního vítězství, jehož význam dnes ještě nejsme schopni ani docenit, řekl Orbán v pondělí 7. dubna jen několik hodin poté, co se uzavřely volební místnosti. Měl jistě pravdu, jen ne všem uším to znělo stejně optimisticky. Z pohledu zahraničních investorů a finančních trhů nebylo těsně po volbách jasné, jestli si mají přát ústavní většinu Fideszu, či nikoli. Pokud by sečtení korespondenčně došlých hlasů a hlasů ze zahraničí potvrdilo Orbánův zisk 133 parlamentních křesel, a tím ústavní většinu, jsou namístě obavy z lehkosti, s níž Orbán mění pravidla hry. Nepředvídatelnost jeho politiky byla v posledních čtyřech letech jednou ze základních obav na finančních trzích. Pokud by naopak Fidesz rozhodující křeslo ztratil (ať už ve prospěch kterékoli z opozičních stran), znamenalo by to s největší pravděpodobností určitou míru spolupráce Orbána s Jobbikem. Nikdo dnes nedokáže odhadnout, co by to v praxi znamenalo. Orbánovi se podařilo dosáhnout toho, že se objem maďarské ekonomiky přestal zmenšovat; v každém ze čtyř loňských kvartálů zaznamenala mírný růst (pod jedno procento). Kardinální otázkou je, jestli se mu podaří trend udržet a posílit. Prognóza není zcela optimistická, protože mnoho prorůstových vládních opatření má pouze krátkodobý charakter. Například centrální banka 15krát za sebou snížila sazby (zastavila se až v říjnu na rekordně nízkých 3,4 procenta) a nalila do ekonomiky 2,76 bilionu forintů, téměř 25 miliard korun. Orbán zavedl rovnou daň z příjmu fyzických osob ve výši 16 procent, což by za normálních okolností nadělalo šeredné díry v rozpočtu; vláda je dokázala zacelit pouze vypsáním zmíněných sektorových daní. Pro dokreslení ekonomické situace: státní dluh Budapešti činí 81 procent, což je ve středoevropském regionu nejvíce. Nezaměstnanost uvádějí vládní statistiky ve výši zhruba osmi procent, ale počítají v to i etnické Maďary pracující v zahraničí (jimž Orbán masově rozdával pasy v očekávání lepšího volebního výsledku a skutečně, 95 procent maďarských expatů jej podle průzkumů chtělo volit). NEJASNÁ OČEKÁVÁNÍ Při tom všem není divu, že se odborníci neshodnou na tom, co čtyři další roky Orbánovy vlády přinesou. Eurasia Group, mamutí konzultační firma na Wall Streetu se specializací na politické poměry, považuje triumf Fideszu za špatnou zprávu. Ústavní většina dá vládě možnost dále rozkládat systém kontroly veřejné moci, což ve středně- a dlouhodobém horizontu povede ke zhoršení podnikatelského klimatu, cituje firmu deník Wall Street Journal (WSJ). I francouzský finanční dům Société Générale se obává Orbánova stále autokratičtějšího způsobu vlády, filozofického odklonu od Západu a nahodilosti ve formulování ekonomické politiky, řekl jejich ekonom pro Financial Times. Americká investiční banka BBH je jen o něco optimističtější (což není nelogické, protože se v Maďarsku sama angažuje). Upozorňuje, že fundamentální ukazatele země se zlepšují, ale skutečná cena populistických opatření Fideszu se ukáže až v průběhu několika let, jak pro WSJ řekl hlavní ekonom banky Win Thin. Naopak BNP Paribas a J. P. Morgan Stanley očekávají, že se Orbán v druhém období uklidní a nabídne ortodoxnější ekonomickou politiku. Nejobtížnější bude udržet na uzdě dluh veřejných financí a zároveň vnější dluh, řekl témuž zdroji analytik BNPP Michal Dybula. Podle japonské Nomury je nejdůležitějším výsledkem voleb fakt, že Maďarsko se do roku 2018 ani nebude pokoušet přijmout společnou evropskou měnu. Právě forexové potíže (reforma dluhů v cizích měnách) přitom mohou Budapešti nadělat nejvíce problémů a pokud se Orbán kvůli tomu rozhodne dále nerovnoměrně zatěžovat vybraná odvětví, pro investory to bude varovný signál. Deutsche Bank, již citoval německý týdeník Der Spiegel, sází na pokračování trendu postupného převádění bankovních aktiv a klíčových průmyslových odvětví v čele s energetikou do maďarských rukou. Vzhledem k tomu, že maďarská ekonomika je silně provázaná s eurozónou, však dnes nikdo nedokáže odhadnout, v jak příznivém prostředí se Orbán a jeho vláda budou v dalších čtyřech letech pohybovat. Přidáme- CO BUDE MUSET STARONOVÁ VLÁDA AKUTNĚ ŘEŠIT SPORY S EVROPSKOU UNIÍ Evropský soudní dvůr například dal za pravdu žalobě Evropské komise, že Orbánova vláda v roce 2012 protizákonně ukončila činnost Úřadu komisaře pro ochranu osobních dat; případ ještě není uzavřen. ZADLUŽENÍ DOMÁCNOSTÍ Situaci je kritická zejména u hypoték v cizích měnách, především ve švýcarských francích, uzavřených před rokem Od té doby poklesla hodnota forintu vůči euru i franku o téměř třetinu (29 procent a 31 procent), což dlužníky ožebračuje. V roce 2012 bylo 28 procent těchto úvěrů problematických, ale loni už to bylo 34 procent; z toho dluhy nesplácené déle než rok přitom tvořily předloni dvě procenta a loni již 11 procent. OŽIVENÍ BANKOVNICTVÍ Banky se děsí Orbánova ekonomického nacionalismu a zároveň jeho příslibu, že se banky budou podílet na nápravě důsledků krize, tedy že budou muset odepsat vysoké procento svých pohledávek za maďarskými soukromými i institucionálními dlužníky. -li k tomu obavy z rostoucího nacionalismu a skutečnost, že politici mají sklon centralizovat moc ve svých rukou efektivněji, než ji poté uvolňovat, je zřejmé, že budoucnost Maďarska je rovnicí o velmi vysokém počtu neznámých. Orbán se nyní v každém případě přesvědčí o pravdivosti úsloví, že dvakrát nevstoupíš do téže řeky. V případě Dunaje to platí dvojnásob: Maďarsko stojí nejen geograficky někde mezi vyspělými zeměmi na jeho horním toku, Německem a Rakouskem, a balkánskými zeměmi dále po proudu. Záleží především na Orbánovi, kterým směrem se vydá. Ta dosavadní, pohodlnější cesta po proudu vede na Balkán. Daniel Deyl deyl@mf.cz

52 52 Euro dubna 2014 global Rusko K Evropě zády Mezinárodní sankce mohou uspíšit plány na přesun úřadů a byznysu z Moskvy dál na východ Sofijské nábřeží v Moskvě platí za dobrou adresu, odkud jsou nejkrásnější výhledy na Kreml. Ne nadarmo v jednom z paláců v podhradí sídlí i státní ropný gigant Rosněfť. Již brzy se ale může z výsluní metropole stěhovat do mnohem skromnějších podmínek. Podle listu Vedomosti se Rosněfť ocitl na přísně tajném seznamu státních firem, které jsou určené k přesunu na východ. V polovině března ho vypracoval vicepremiér a prezidentův emisar pro Dálněvýchodní okruh Jurij Trutněv. S tím, že dokud si jej neprostuduje prezident Vladimir Putin, zůstane v kremelském sejfu. Autor soupisky nicméně prozradil, že se kromě stěhování firem chystá také přesun některých pravomocí z ministerstva financí do resortu pro rozvoj Dálného východu. Není to prý proto, aby se Minvostokrazvitija, jak se zdlouhavý název dálněvýchodního ministerstva běžně zkracuje, stal novým superúřadem. Jde údajně o běžné dělení vybrané agendy. Trutněvův seznam by šlo snadno odbýt jako další z řady velikášských dokumentů, které mají naplánovat budoucnost putinovského Ruska. Jeho načasování je nicméně zarážející. Právě v době ukrajinské krize, kdy se rusko-evropské vztahy ocitly na mrtvém bodě, může zvýšený zájem o východ Ruska přispět k celkovému přesměrování ruských geopolitických a obchodních zájmů do Asie. VZHŮRU NA SIBIŘ Připomeňme, že snahy o vymanění se z moskevské centralizace nejsou nijak nové. Před dvěma lety požadoval odsun některých úřadů z Moskvy dál na východ ministr obrany Sergej Šojgu. Mimo jiné tím potěšil své krajany z rodné Tuvy ležící při mongolské hranici. Letos v lednu si pak přisadil oligarcha Oleg Děripaska, který za Sibiř lobboval na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Moskva nemá pro okolní region žádný podstatný význam. Udržovat Moskvu jako hlavní město znamená korupci a zvýšenou centralizaci. Pokud si skutečně přejeme rozvoj Sibiře, pak tam přesuňme i metropoli, prohlásil Děripaska. I on mluvil z vlastní zkušenosti za Uralem vzkvétá jeho hliníkářský byznys a Moskvu potřebuje jen jako reprezentativní sídlo. Ve hře o nová centra byznysu nejsou jen Krasnojarsk nebo Irkutsk, který kdysi dostal nálepku sibiřská Paříž. Roli ruské metropole sice nikdy hrát nebudou, ve hře o geopolitický význam jde ale především o podporu Kremlu. A na tu si stěžovat nemohou. Mocenský význam má pro ruského prezidenta třeba i Chanty-Mansijsk, kde se v roce 2008 konal jeden ze summitů Rusko EU. Již tehdy Putin vsadil na stejný efekt jako později během olympiády v Soči. Stačilo mu vydat pokyn, aby se proinvestovaly miliardy rublů. A udivení evropští úředníci i členové delegací se pak z kdysi ospalého hornického městečka vraceli s pocitem, že se nijak neliší od velkého západního světa luxusních hotelů a restaurací, na který jsou zvyklí. O finance není nouze ani nyní. Koncem února Kreml avizoval vznik hned několika fondů a rozvojových agentur, které mají pomoci rozvíjet jižní Sibiř a Dálný východ. Celkem jde o 212 miliard rublů, které by měly být alokovány do roku 2020.Trutněvův úřad se nijak netají tím, že půjde především o podporu obřích projektů. Máme kolem 400 žádostí, ale málokterá je vhodná. Naším úkolem je vybrat deset až patnáct projektů. Třeba i takových, které ještě nebyly podány, prohlásil Trutněv. CHANTY-MANSIJSK. Mocenský význam má pro ruského prezidenta třeba i původně dělnické město Chanty-Mansijsk, současné hlavní město stejnojmenného autonomního okruhu. Ve městě, kde se v roce 2008 konal jeden ze summitů Rusko EU, se nyní mohutně buduje. Na snímku je stavba nového chrámu Vzkříšení. KREML SOBĚ Podle všeho půjde v případě dálněvýchodních fondů jen o páku, kterou se zvýší investice z eráru do státního byznysu. Ledacos naznačilo rusko-japonské investiční fórum, které proběhlo koncem minulého měsíce v Tokiu. Hlavním řečníkem tu byl Igor Sečin, prezident státního petrolejářského koncernu Rosněfť. (Mimochodem muž, který je podle amerických diplomatických zdrojů kvůli ruské anexi Krymu na seznamu osob nežádoucích v EU, takže může mít brzy potíže vycestovat do Evropy či USA. Sankce mu také brání obsluhovat zahraniční konta.) Rosněfť v Japonsku lovil investory na tři své obří projekty. Na Dálném východě plánuje terminál a obří zásobníky LPG, na pobřeží Ochotského moře by měl vzniknout nový petrochemický komplex a konečně pod taktovkou této společnosti chce Kreml také novou základnu pro průzkum ropných ložisek na dně moří. Sečin se netajil tím, že Japonce pustí téměř všude. Jsme připraveni nabídnout investiční příležitosti v celém výrobním cyklu: od těžby až po infrastrukturu, zpracování a dopravu, přislíbil šéf koncernu Rosněfť, který Japoncům neopomněl zdůraznit, jak výhodná investice je koupě akcií jeho firmy. Stejně tak dal k dobré- FOTO Profimedia.cz

53 53 Rusko global Pro Kreml má smysl lanařit Japonce nebo Jihokorejce, kteří jsou schopni dodat moderní těžařské technologie. Jinak se Rusko bez Západu neobejde. 212 mld. rublů by do roku 2020 měly spravovat státní agentury a fondy určené k rozvoji jižní Sibiře a ruského Dálného východu. Koncem února to oznámil Kreml. mu, že Sachalin leží od ostrova Hokkaidó jen 40 kilometrů a případný podmořský kabel by do japonských domácností přivedl levnou energii z Ruska. Kontrakt v kapse si sice Sečin neodvezl, zájem o petrochemický komplex má ale těžařský gigant Mitsui. Ten se ostatně již s podporou japonských bank angažuje ve zkapalňování plynu na Sachalinu. Mnohem podstatnější bylo masivní mediální pokrytí jinak celkem nevýznamného fóra, kde to hýřilo megalomanskými projekty. Do světa se mělo dostat jednoznačné sdělení bez Evropy i USA se Rusko obejde. BEZ ZÁPADU TO NEPŮJDE Nutno dodat, že Japonsko putinomice vychází vstříc. Oficiálně sice odsoudilo okupaci Krymu a zastavilo vládní spolupráci v otázce energetiky a životního prostředí, zároveň ale dodalo, že obchodním kontaktům bránit nebude. Pozici chytré horákyně Tokio nezastává poprvé. Podobně tomu bylo počátkem 80. let minulého století, kdy se připojilo ke kritice sovětské invaze do Afghánistánu. Zatímco v rámci tvrdé linie americký Caterpillar přišel o zakázky při stavbě ruského ropovodu, jeho místo zabrala japonská firma Komatsu. A stejně tak tomu bylo s dodávkami obilí, kde za americké farmáře zaskočila zejména Argentina. Právě takové příklady Putinovi nahrávají do karet. Ruská byznysová mapa východu je totiž ve skutečnosti plná bílých míst. Pro Kreml má smysl lanařit Japonce nebo Jihokorejce, kteří jsou schopni dodat moderní těžařské technologie. Jinak se Rusko bez Západu zatím neobejde, což ovšem Moskva jen tak nepřizná. Mnohem výhodnější je vyvolávat za oceánem a v Evropě pocit, že pokud přijdou sankce, stačí Kremlu blahosklonně pokynout směrem k východu. Blahoslav hruška hruskab@mf.cz INZERCE A

54 54 Euro dubna 2014 global Itálie Rozpad Itálie se odkládá Liga severu bojuje s nezájmem, místo chudého jihu se nyní vymezuje proti cizincům Vdobě, kdy vážně hrozí rozpad Belgie, Španělska či Velké Británie, se jeden separatistický sen v Evropě rozplývá. Liga severu, která chtěla odtrhnout nejvyspělejší části Itálie od zbytku země, o tom po skandálech svého dlouholetého předsedy přestala horovat. Roma ladrona ve volném překladu Řím krade bylo často užívané heslo vůdce Ligy severu Umberta Bossiho, který chtěl pro horní část italské boty získat nezávislost. Jenomže se ukázalo, že samotný vůdce je také pěkný zloděj, který vysával stranickou pokladnu pro rodinné obohacení. Voliči nám oprávněně vyčítají, že jsme udělali přesně to, za co jsme politiky z Říma vždycky kritizovali. Zatímco v roce 2008 pro nás hlasovalo 8,3 procenta občanů, loni to bylo o polovinu méně, vyčíslil sešup obliby mladý muž, který mě přijímá v milánské centrále Ligy. Třicátník, s nímž jsem si domluvil schůzku, se při rozhovoru v omšelé kanceláři s omláceným nábytkem, která nijak nepřipomíná sídlo mocné organizace, pustí do své partaje tak upřímně, že se toho sám lekne a raději později požádá o anonymitu. Vadí mu především to, že Bossi, který s ostudou v dubnu 2012 odstoupil z postu předsedy, byl záhy zvolen do role čestného BOSSIHO STÍN. Nejen řadovým členům Ligy severu vadí, že Umberto Bossi (na snímku), který s ostudou v dubnu 2012 odstoupil z postu předsedy strany, byl záhy zvolen do funkce čestného prezidenta. Na lidi to nepůsobí dobře, říkají. prezidenta. Museli jsme to udělat kvůli vnitřnímu míru v naší členské základně. Ale na lidi to nepůsobí dobře, běduje s tím, že stín šéfa s nenechavýma rukama bude na ně dopadat dál. Odkazu Bossiho, který Ligu na celonárodní úrovni třikrát přivedl do pravicové vlády, se jen tak nezbaví. Dokazuje to zakladatelovo příjmení, které se na vizitkách skví na stranickém logu. SEVER PROTI JIHU Každopádně sever Itálie tak s odchodem Bossiho na výměnek ztratil svůj hlas volající po samostatnosti. Tento nyní 72letý politik byl poslední dvě desetiletí mluvčím bohatších regionů, které doplácely na jih země, jenž od sjednocení v předminulém století stále ekonomicky zaostává. Sever byl ovlivňován z Francie, Německa a Rakouska-Uherska, takže se tu vytvořila kultura občanské společnosti, kde je jednotlivec za sebe zodpovědný. Rozvinul se tu průmysl. Jih byl pod vládou španělského krále takovou latinskoamerickou kolonií v rámci Evropy, kde vše rozhodoval stát, a hospodářsky zůstal trčet na poli, vysvětluje Gianluca Ferri, který se věnuje zahraničnímu obchodu. Po sjednocení se úřady po dějinách zděděné rozdíly snažily vyrovnat dotacemi, díky nimž si jih zvykl na pohodlné přijímání financí z centra, aniž by se rozvíjel. Infrastruktura pro turisty je v krajích pod metropolí, které jsou plné památek a mají krásné moře, tak špatná, že Italové ze severu radši jedou na dovolenou do Tuniska, říká Ferri. A navíc tu zásadní roli hraje mafie. Zatímco kolem Milána se organizovaný zločin zajímá o nejvyšší patra byznysu, na podrážce italské kozačky zasahuje všechny vrstvy života. Její sílu poznáš podle silnic. Zatímco tady jsou vedeny logicky co nejvíce rovně, na Sicílii se kroutí do zbytečných zatáček. Je to proto, že mafie má moc prosadit, aby se stavaři vyhnuli pozemkům, jejichž vlastníci se jich kvůli vozovce nechtějí vzdávat, dodává rodilý Lombarďan Ferri, který však možné rozpůlení poloostrova jednoznačně odmítá. Zatímco v Lombardii se daně platí s německou spořádaností, v takové Kalábrii daňové úniky dosahují výšin, které jsou normální na druhém břehu Středozemního moře. Je to Agitace proti jižanům už ale není v módě. Ve stranické propagandě v roli veřejného nepřítele nyní vystupují neevropští imigranti. rozdílné myšlení. Na jihu mají stejné kontejnery k recyklaci odpadu jako tady, ale nikdo ho tam prostě třídit nebude, podotýká Dario Brignone. Je to střelba do vlastních řad. Strojní inženýr se ze Sicílie do Milána za prací přestěhoval teprve před deseti lety, tak jako už miliony osob před ním. Je typický terroni tedy vidlák, jak seveřané dlouhá desetiletí s opovržením říkali všem na jih od Toskánska. Jenže doba, kdy se na milánských obchodech objevovaly cedule Psům a vidlákům FOTO Reuters

55 55 Itálie global vstup zakázán, už dávno pominula. Jednačtyřicetiletý restaurátor a římský rodák Andrea Carini s odkazem na slavný film Luchina Viscontiho o těžkém životě poválečných příchozích z jihu říká: Sice bydlím ve stejném komplexu jako Rocco a jeho bratři, ale na rozdíl od nich už na žádnou diskriminaci nenarážím. Za těch 12 let, co tu žiji, mi to jen jednou někdo dal sežrat. Carini dostal za dopravní přestupek pokutu a policista mu s nadřazeným tónem řekl: Tady u nás se pravidla dodržují. Možná sám pocházel z apeninského podpatku. Řada vidláků je totiž papežštější než papež. Ostatně řada jich patří k důležitým členům Ligy severu. Agitace proti jižanům už ale není v módě. Ve stranické propagandě v roli veřejného nepřítele nyní vystupují neevropští imigranti. Především ti muslimští. V době krize, která silně zasáhla i centrum italského hospodářství, není těžké naštvanost lidí obrátit proti cizincům. Vždyť i ty nejkosmopolitnější Miláňany mrzí, že levné restaurace, které dělají polední meníčka z domácích specialit, jsou výhradně v rukou Číňanů. Italští voliči mají Ligu severu stále za separatistickou organizaci. PADÁNSKÉ TRADICE A KELTOVÉ Ale zpět k Bossiho nechuti k jihu a k Římu, na níž si založil kariéru. V roce 1991 spojil několik regionálních separatistických hnutí a tak se zrodil koncept Padánie. Země, která nikdy v historii neexistovala a která si jméno vypůjčila od největší italské řeky. Umělost projektu je patrná i při procházce ulicemi Milána, který by měl být metropolí případného státu. Za pětidenní pobyt nevidím ani jednou padánskou vlajku, na které je zelené alpské slunce na bílém podkladu. V žádné restauraci nepodávají padánské speciality, brožury nelákají turisty na ukázky padánského folkloru. Jen na odpadkovém koši objevím zašlou samolepku Ligy severu agitující za zrušení eura. Jaký rozdíl od vlasteneckým zápalem prodchnutého Katalánska, Flander nebo Skotska, které se v jiných koutech Evropy také snaží o odtrhnutí od větších celků, na něž rovněž doplácejí Bossi věděl, že vysněnou republiku složenou ze 14 národů kromě alergie na marnotratný Řím nic nespojuje, a tak se jí snažil vyrobit společnou identitu. Vyzdvihoval údajně keltský původ seveřanů či společné agrární postupy ve středověku. Připomínal, jak se městské celky ve 12. století spojily, aby odolaly invazi císaře Fridricha Barbarossy. Za hymnu vybral sborovou pasáž z Verdiho opery Nabucco, v níž židovští otroci lamentují nad ztrátou své vlasti. Nejkomičtější bylo, když každoročně u pramene Pádu nabrali vodu a pak ji u ústí řeky do moře,osvobodili, směje se Carini pokusům o vyjádření ujařmenosti Padánie. Bossi ji v roce 1996 prohlásil za nezávislou. Nikdo ve světě to ovšem nevzal v potaz jednoduše proto, že to vážně nebrala ani většina z 34 milionů Padánců. Přesto Liga dokázala vždy získat dostatečnou podporu, aby mohli její členové zasedat v národním parlamentu. V Lombardii a na Benátsku, kde je myšlence odtržení nakloněný především podalpský venkov, jí v případě méně významných voleb dalo hlas přes 20 procent občanů. Nyní dokonce po dohodě s mnohem silnější Berlusconiho pravicí zastávají členové uskupení pozici prezidentů ve třech krajích včetně nejdůležitější desetimilionové Lombardie. STAČÍ VĚTŠÍ AUTONOMIE? Bossi přebíhal od myšlenky na radikální samostatnost ke smířlivému federalismu a zase nazpátek podle toho, jak se to momentálně hodilo. Jeho následovníci deklarují, že usilují o druhou možnost. Něco už se podařilo prosadit. Kraje mají větší finanční autonomii při správě školství nebo zdravotnictví. Ale úplná federalizace by byla lepší. Ne jako v USA, tam má Bílý dům příliš velkou moc. Ideálem pro Itálii jsou kantony jako ve Švýcarsku, říká významný straník, s kterým jsem se seznámil hned na začátku. STRANO, OTŘES SE! Renzo Bossi, kterému i jeho rodiče kvůli rybovitě našpuleným rtům říkají Pstruh, dostával od otce kapesné poněkud komplikovaně. Eura mu předával jeho řidič, který si je u stranické pokladny vyúčtovával jako náklady na benzin. Byl jsem Pstruhovým bankomatem, uvedl šofér, který aféru pomohl novinářům odhalit. Do vozu, kde podivné transakce probíhaly, nainstaloval skrytou kameru. Peníze Renzo potřeboval na divoké party a pokuty za vysokou rychlost. K tomu je nutné dodat, že mladík narozený v srpnu 1988 za Ligu severu seděl v dobře honorovaném křesle v regionálním zastupitelstvu. Sice třikrát nezvládl ani maturitu, ale její obdoba se dá za peníze od eráru koupit i mimo dosah čmuchalů z italských médií; třeba v Anglii. Pstruh rozhodně nebyl jediný z klanu Bossiů, který si u strany bral plnými hrstmi. Jeho bratr Ricardo si díky bezedným zdrojům, které Liga severu měla z veřejných rozpočtů za svoje volební výsledky, koupil BMW. Další sourozenec Sirio si zase pořídil nový nos. A jejich matka lehce našetřila na celkem 11 nemovitostí. Navíc se jim líbilo cestovat třeba na mistrovství světa oficiálně neuznaných národů, kde se reprezentaci Padánie v souboji například s Kurdy či Laponci kromobyčejně daří. Aby ne, když jejím manažerem byl Renzo Bossi a trenérem Ricardo Bossi. Ještě dál jde Stefano Bruno Galli, který si od politologie odskočil k přímému vykonání politiky. V předsálí lombardského zastupitelstva, kde ač není členem Ligy severu vede její poslance věrné regionálnímu prezidentu Robertu Maronimu. Řím nás zabíjí svými daněmi a byrokracií, ale nemá smysl nahrazovat jeden nefunkční stát jiným, sípá nad kávou nachlazený Galli. Budoucnost Evropy leží v přeshraničních makroregionech, které by spolu měly úzce spolupracovat. V případě severní Itálie jsou to alpské části Francie, Švýcarska, Německa a Rakouska, přemalovává mapu kontinentu. Pokračuje v panevropském duchu, ač strana často hraje na strunu naladěnou proti Evropské unii a euru, vyzdvihuje roli společné měny a jedním dechem dodává, že ony makroregiony by měly mít daleko větší autonomii na Bruselu než dosavadní státy. Jenže italští voliči se takovými složitými koncepty, jejichž proveditelnost v praxi si málokdo umí představit, nezabývají. Stále Ligu severu mají za separatistickou organizaci. Ostatně partaj, která po nedobrovolném odchodu svého dlouholetého vůdce evidentně neví kudy kam, má padánskou nezávislost stále napsanou jako hlavní cíl ve svých stanovách. Tomáš Nídr spolupracovník redakce

56 56 Euro dubna 2014 hyde park 56 RUSKO Za Putinovy vlády z Ruska ekonomický tygr nikdy nebude. Kdyby nebylo ropy, plynu a dalších průmyslových a nerostných komodit, nebylo by na tom lépe než Ukrajina 58 ZAHRANIČNÍ OBCHOD Loňský vývoz byl sice rekordní, z pohledu diverzifikace obchodních rizik je však Česko stále velmi zranitelné 60 INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE České společnosti se zdráhají modernizovat své informační systémy 61 PRÁVO & BYZNYS Zavedení předsmluvní odpovědnosti novým občanským zákoníkem by mohlo přispět k férovějšímu jednání mezi smluvními stranami Nakolik se máme bát Putina? Putin má za sebou nepochybné úspěchy, nikdy se však nezbavil mentality byrokrata. Tím jsou dána i jeho omezení Putinovo Rusko budí strach. Vzniká představa, že říše zla na východě se opět probouzí, aby zhltla nejprve své okolí. A pak celou Evropu. Rusko ovšem není Sovětský svaz. Putin není Stalin, dokonce ani Brežněv. Svět se změnil, dokonce i Rusko. Něco zůstává stejné. Rusko je stále konzervativní zemí, jakou bylo vždy včetně sovětské éry. Jeho kultura je od vzniku carského státu ovlivněna asijskou politickou kulturou stále je vidět, že Rusko bylo stovky let pod nadvládou tatarsko-mongolských uchvatitelů. UCTÍVANÝ VŮDCE Toto dědictví se projevuje v privilegovaném postavení hlavy státu, což platilo vždy. Od carské éry přes období generálních tajemníků komunistické strany až po prezidenty moderní doby. Nezapomínejme, že Putin je teprve třetím prezidentem Ruska (včetně SSSR) vůbec. Prvním byl Gorbačov, druhým Jelcin. A Putin je zároveň první hlavou státu za dlouhou dobu, které se podařilo zastavit úpadek země. Na Západě je Putin částečně zesměšňován a částečně nenáviděn, ale doma se těší skutečné autoritě. Proč, je zřejmé z vývoje ruské ekonomiky. Od Putinova nástupu v roce 2000 ruská ekonomika vzrostla na 3,4násobek v přepočtu na hrubý národní příjem v dolarech v paritě kupní síly. Ukrajinská ekonomika vzrostla jen na 2,25násobek, ale z mnohem nižšího základu. Jistě, Ukrajina nemá ruské přírodní zdroje, ale to není dobrá výmluva. Výkon ukrajinské ekonomiky byl ve srovnání s Ruskem nevalný. Pro zajímavost, česká ekonomika zvýšila svůj výkon za stejné období jen 1,6násobně. Náskok oproti východní Evropě se postupně sráží. Zpět k Putinovi. Ruský prezident již není předsedou Nejvyššího sovětu. Je zřejmé, že pragmaticky uznává nutnost kapitalismu jako jediné alternativy ekonomického života. Ovšem sovětské dědictví lze přece jen identifikovat v jeho projevech a v jeho jednání. Podívejme se tedy na Putinovy ekonomické názory. SOVĚTSKÉ RECEPTY V prosinci 2013 Putin vyjádřil obavy ze zpomalení hospodářského růstu. Připustil, že hlavní příčiny zpomalení jsou vnitřního původu. Zdůraznil potřebu trvale udržitelného růstu a vysoké kvality profesního vzdělávání, flexibilního trhu práce, dobrého investičního prostředí a moderních technologií, jak upozorňuje moskevský deník The Moscow Times. Jinými slovy, Putin hovořil jako starý bruselský veterán. Kdyby si jeho slova vzal do úst Barroso nebo Van Rompuy, posluchači by nic nepoznali. Anebo možná ano: Musíme využít systém státních zakázek a investičních programů státních podniků. O důrazu na státní podniky v Bruselu neuslyšíme. Stačí, když soukromé podniky jsou zdaněné a regulované tak, jako kdyby již patřily státu. Ale podstata je stejná: hlavní role v ekonomice

57 57 Rusko hyde park FOTO archiv / ILUSTRACE Vojtěch Velický má patřit centru. Centrum rozhoduje, reguluje, dotuje, stanovuje normy. Navrhuji vytvořit systém statistického vyhodnocení technické úrovně v různých odvětvích národního hospodářství, abychom získali objektivní pohled na naši konkurenceschopnost, říká Putin. Jako kdybychom slyšeli hlas z Bruselu. Jenže Putin dodává: Za sovětských časů takový systém fungoval. Byl zlikvidován bez náhrady. Je nutné jej znovu vytvořit. Bohužel, sovětský systém fungoval po všech stránkách katastrofálně. Je Putin opravdu tak odtržen od reality, že si to neuvědomuje? Možná. Bruselští hodnostáři jsou také odtrženi od reality, ale ne tak neuvěřitelně důkladně. Kdyby se Putin dokázal oprostit od důrazu na vůdčí úlohu centralizovaného státu v ekonomice, Rusku by se možná dařilo ještě lépe. Rusko má své silné ekonomické stránky: velmi robustní veřejné finance, velmi malý státní dluh, daně ve výši, která nepředstavuje kouli na noze, poměrně rozvinutý finanční trh, nízké riziko špatných úvěrů v bankách. Teoreticky by tato země měla šanci na mnohem více, než čeho dosáhla. Kde je chyba? VYSTRAŠENÍ INVESTOŘI Kromě bruselského důrazu na vůdčí roli centra je zde malá důvěra mezi investory. Od doby konfiskace ropného gigantu Yukos v letech 2003 a 2004 si nikdo v Rusku není jistý svým majetkem. Připomeňme si: ropný magnát Michail Chodorkovskij, jemuž společnost patřila, byl Putinovi trnem v oku jako možný politický konkurent. Nikdo netvrdí, že Chodorkovskij byl čistý jako lilie a ušlechtilý jako anděl, ale postup vlády vůči němu byl ryzí politické gangsterství. Úřady vypočetly Yukosu daňovou povinnost v nesmyslné výši, která přesahovala jeho tržby. Yukos pochopitelně nemohl zaplatit. Zkrachoval, byl zlikvidován a zestátněn, Chodorkovskij strávil řadu let ve vězení až do olympijských her v Soči. Putin se nezastavil ani před nucenou konfiskací zahraničních investic, když mu to připadalo jako momentálně výhodný tah. Jenomže vyspělé ekonomiky jsou vyspělé právě proto, že vlastnictví všech, domácích občanů i cizinců, chudých i bohatých, je chráněno stejně bez ohledu na momentální výhodnost pro stát. Proto se zahraniční investoři do Ruska nehrnou. Naopak, ruští oligarchové se hodně snaží přesunout maximum svého majetku z Ruska: kdyby náhodou pan prezident dostal špatnou náladu. Putin často zmiňuje i korupci jako jeden z klíčových problémů Ruska. V tom má nepochybně pravdu. Je ale dost pravděpodobné, že o řešení nestojí. Navrhuje provádět externí audit 12 největších státních podniků, kde se nepochybně korumpuje velmi vydatně. Tento audit má být prováděn Komorou auditorů, což je zdánlivě v pořádku: formálně jde o samosprávnou profesní organizaci západního typu. Jenomže v komoře má hlavní slovo Taťjana Golikovová, Putinova bezvýhradně oddaná spolupracovnice. Kdyby Rusko skutečně chtělo skoncovat s korupcí, muselo by zrušit všechny mechanismy, díky nimž Putin a jeho blízcí přátelé pohádkově zbohatli. Muselo by privatizovat státní podniky způsobem, který není gangsterský, garantovat vládu zákona a bezpodmínečnou ochranu soukromého vlastnictví. MENTALITA BYROKRATA Putin má za sebou nepochybné úspěchy. Rusko za jeho vlády funguje o poznání lépe než dříve. Zároveň se však nikdy nezbavil mentality byrokrata, pro něhož je stát alfou a omegou. Tím jsou dána i jeho omezení. Za jeho vlády z Ruska nikdy nebude ekonomický tygr. Kdyby nebylo exportu ropy, plynu a dalších průmyslových a nerostných komodit, nebylo by na tom lépe než Ukrajina. Vyspělý průmysl stagnuje, inovacím se nedaří, nové podniky nevznikají. Ze všech vyspělejších průmyslových odvětví je to jen zbrojní průmysl, který jakž takž funguje, ale spíše jen ze setrvačnosti. Technologická kázeň je na takové úrovni, že dělníci v ruské letecké továrně mají problémy umístit nýty na trupu letadla v přímce. Konflikt mezi Putinem a Evropskou unií o Ukrajinu je tedy vlastně konfliktem dvou byrokratických velmocí. Dvou molochů, které mají problémy s hospodářskou stagnací a o řešení problémů spíše mluví, než jednají. Rusko má výhodu mnohem zdravějších veřejných financí a kontroly nad dodávkami ropy a plynu do velké části Evropy. Evropská unie má zase štěstí, že je součástí NATO. Člověka napadá, co by bylo s Evropskou unií, kdyby Putin nebyl tak konzervativní, kdyby nebyl takový byrokrat a kdyby nebyl tak zkorumpovaný. Rusko by se mohlo snadno stát dynamickou hospodářskou mocností, která by si s neschopnou Evropskou unií mohla hrát jako kočka s myší. Ale to na velmi dlouhou dobu nehrozí. PAVEL KOHOUT ekonom a ředitel pro strategii, Partners

58 58 Euro dubna 2014 hyde park zahraniční obchod Dobrý exportní rok Loňský vývoz byl sice rekordní, z pohledu diverzifikace obchodních rizik je však Česko stále velmi zranitelné Nejvýznamnějším obchodním partnerem je pro nás již mnoho let Německo. V loňském roce jsme tam vyvezli zboží za 987,6 miliardy korun, což tvořilo 31,3 procenta hodnoty exportu. Meziroční nárůst činil 2,2 procenta a obchodní bilance skončila přebytkem 269,6 miliardy korun. Hlavní exportní komoditou byly stroje a dopravní prostředky, které tvořily 56,1 procenta z exportu do Německa. ČEŠI A ZEMĚ VISEGRÁDU A jak tomu bylo s našimi sousedy z Visegrádu? Objem exportu na tomto teritoriu dosáhl hodnoty 550,3 miliardy korun (17,4 procenta z celkového objemu), největším partnerem bylo Slovensko s 280,6 miliardy korun (8,9 procenta), následovalo Polsko s 187,8 miliardy (šest procent) a na Maďarsko tak zbylo 81,9 miliardy korun (2,6 procenta). Přebytek obchodní bilance se Slovenskem dosáhl 117,6 miliardy a s Maďarskem 15,5 miliardy korun. Na Slovensko jsme nejvíce vyvezli stroje a dopravní prostředky (89,0 miliardy korun). S Polskem byla obchodní bilance záporná ve výši 20 miliard. S Polskem máme zápornou obchodní bilanci v oblasti potravin a živých zvířat ve výši 13 miliard korun, ale na druhé straně téměř stejně velký přebytek obchodní bilance, tedy 12,7 miliardy, jsme měli ve strojích a dopravních prostředcích. Jinými slovy, v Polsku jsme projedli za 13 miliard korun dopravních prostředků. Protože dobrých zpráv není nikdy dost, začnu tou nejlepší vývoz za rok 2013 vzrostl oproti předchozímu roku o 2,8 procenta a obchodní bilance skončila aktivem 350,8 miliardy korun, které bylo meziročně o 45,1 miliardy vyšší. Celkový export v roce 2013 dosáhl hodnoty 3,157 bilionu korun, a byl tak vytvořen rekord v dějinách samostatné České republiky. Jak se nám tedy dařilo na nejvýznamnějších trzích, jak to vypadá s potenciálem vybraných trhů a které komodity byly významným tvůrcem našeho HDP? A které se naopak projevily jako jeho největší žrout? KLÍČOVÉ TERITORIUM EU Do Evropské unie (EU28) bylo loni vyvezeno zboží v hodnotě 2,556 bilionu korun, což činilo 81 procent z celkového exportu. Přebytek zahraničního obchodu zde dosáhl 730,8 miliardy a vzrostl o 14,7 miliardy korun oproti roku Z uvedeného vyplývají následující skutečnosti. Zaprvé, že trh EU je pro Českou republiku klíčovým teritoriem, a zadruhé, že na něm vytváříme přebytek ve výši dvojnásobku celkového výsledku zahraniční bilance. Ani v eurozóně to nevypadalo špatně. Vývoz činil 1,988 bilionu korun, tj. 63 procent, a meziročně vzrostl o 1,8 procenta. JAK SI STOJÍME V ZEMÍCH BRIC Exportní prioritou, kterou před nás postavila předminulá vláda, by měly být země patřící do uskupení BRIC. Bohužel, tyto země již nerostou meziročně s dvoucifernou dynamikou čímž bych chtěl reagovat na doporučení někdejší vlády premiéra Petra Nečase, které nás nabádalo k otočení kormidla naší pozornosti od EU právě směrem k BRIC. Ale pojďme se podívat na větší detail. Export tam v roce 2013 dosáhl 173,1 miliardy korun (meziroční dynamika 0,9 procenta) a podíl z celkového objemu tak byl 5,5 procenta. Kdybychom připustili, že náš export v této oblasti zaznamená v průměru meziroční nárůst sedm procent a v eurozóně bude export

59 59 zahraniční obchod hyde park KLADNÁ ČÍSLA Vývoj zahraničního obchodu České republiky v roce 2013 (v mld. Kč; v %) Vývoz 245, , , , , , , ,19 254, , , , , , ,88 222, , , , , , , , ,301 Dovoz 31,522 27,715 32,347 33,026 28,785 32,978 28,240 20,588 35,063 33,574 38,73 9,618 Bilance leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 18,3 16,8 6,4 8,3 7,2 7,4 6,3 1,3 3,2 1,3 1,9 0,1 3,1 3,2-3,2-4,1-3,6-4,4 Zdroj: ČSÚ -7,1-6,5-0,8-3,7-2,5-4,8 Dovoz (v %) Vývoz (v %) FOTO archiv / ILUSTRACE Vojtěch Velický Hodnota exportu v loňském roce dosáhla téměř 82 procent HDP a přebytek obchodní bilance se podílel na tvorbě HDP 9,1 procenta. růst pouze o jedno procento, potom bude trvat dlouhých 43 let, než obě tato teritoria budou dosahovat stejného objemu exportu. Nejvýznamnějším partnerem je zde Ruská federace, do které jsme vyvezli zboží v hodnotě 116,2 miliardy. Mnohem výrazněji se však toto uskupení projevuje v dovozu, kde zejména Čína s 301,5 miliardy (10,7 procenta z celkového dovozu) a Ruská federace se 155,3 miliardy korun (5,5 procenta) spolu vytvořily celkový deficit našeho zahraničního obchodu ve výši 303 miliard korun. A i když vím, že politika do byznysu nepatří a Ruská federace je pro nás nejvýznamnějším dodavatelem minerálních paliv (129 miliard), přesto musím konstatovat, že nás nemůže nechat lhostejnými způsob řešení krymské krize. Z významných zemí bych ještě zmínil Spojené státy, kam jsme v loňském roce vyvezli zboží za 71 miliard (2,2 procenta z celkového exportu) a přebytek zahraničního obchodu dosáhl 10,4 miliardy korun. Domnívám se však, že trhu s 314 miliony obyvatel by zcela určitě slušelo mnohem větší číslo exportu. Z exportních komodit výrazně dominují stroje a dopravní prostředky, které činily 53,9 procenta z celkového exportu. Pozitivní je, že vytvořily přebytek obchodní bilance ve výši 556 miliard korun, a staly se tak významným tahounem HDP. POMOHLA I CENTRÁLNÍ BANKA Export je velmi významným tvůrcem našeho hrubého domácího produktu. Jeho hodnota v loňském roce dosáhla téměř 82 procent vytvořeného HDP a přebytek obchodní bilance se podílel na tvorbě HDP 9,1 procenta. Z tohoto důvodu bude velmi důležité, jak bude k exportérům přistupovat nově sestavená vláda a zda její sliby budou podloženy také konkrétními činy. Neustále si musíme uvědomovat, že naším hlavním obchodním partnerem byla, je a i nadále bude Evropská unie a nejvýznamnější zemí pro export je Německo. Buďme si však vědomi skutečnosti, že i když jsme v loňském roce vyvezli naše výrobky do 202 zemí a územních celků, tak 13 největších našich trhů představuje 80 procent exportu a čtyři naši největší odběratelé Německo, Slovensko, Polsko a Francie od nás odkoupili 51 procent objemu našeho vývozu. Za vynikajícími výsledky exportu v loňském roce stojí hodně dřiny všech, kteří se na nich podíleli, počínaje dělníky a konče manažery úspěšných společností. Bylo by však nespravedlivé nepřipomenout pomoc ČNB v závěru roku, kdy její intervence exportérům přinesla odhadem 30 miliard korun. Hledejme nová teritoria, ale neopouštějme staré známé pro nové. Mějme stále na paměti, že získávání nových odbytišť je vždy drahé a většinou se neobejde bez účinné pomoci státu. Ovšem řádově dražší je znovudobývání již ztracených pozic. Nezapomínejme, že z pohledu diverzifikace obchodních rizik jsme nesmírně zranitelní více než 31 procent exportu končí v Německu a téměř 54 procent exportu tvoří stroje a dopravní prostředky. Česká republika v roce 2013 obchodovala s 241 zeměmi a územními celky, kterých je nyní evidováno 244. Se 145 zeměmi mělo Česko kladnou obchodní bilanci. Nejvyšší kladné saldo bylo dosaženo s Německem (269,6 miliardy korun), Slovenskem (117,6 miliardy) a Velkou Británií (99,6 miliardy), naopak největší propad byl v Číně (263,9 miliardy), Korejské republice (47,2 miliardy) a Ruské federaci (39,1 miliardy). Zamysleme se také nad tím, zda je únosné, abychom ročně více než 444 miliard korun utratili v zahraničí za potraviny, nápoje, tabákové výrobky a spotřební zboží. OTTO DANĚK místopředseda Asociace exportérů

60 60 Euro dubna 2014 hyde park informační technologie Chorobné nicnedělání České společnosti se zdráhají modernizovat své informační systémy České ručičky jsou zlaté, říká se. To je jistě pravda, nestačí to ale k tomu, aby byly také efektivní. K tomu v 21. století slouží informační systémy. Právě v nich však české firmy dost pokulhávají více než polovina z nich používá zastaralé systémy na hranici životnosti. A touha po modernizaci či inovaci je mizivá. Největší konkurencí pro dodavatele v tendrech na informační systémy nejsou jiní dodavatelé. Je to nemoc českých firem-zadavatelů, která se projevuje nicneděláním. Zhruba v polovině případů nás management potěší verdiktem, že vlastně nechce realizovat vůbec nic. SOUČÁST RŮSTU Přitom IT projekty mívají poměrně dobrou návratnost a jejich efekty se dají dopředu jasně vyčíslit. Nejpalčivější je tento problém hlavně v malých a středních firmách. Ty jsou zvyklé využívat systémy pouze k evidenci objednávek, vykazování účetnictví, mezd nebo k evidenci zásob. Přehlížejí přitom oblasti, které ve firmě vytvářejí hodnotu a peníze řízení skladů, logistiky a výroby. V těch se každé zlepšení odráží ihned i v korunách peníze přestanou mizet v prostojích, malé průchodnosti skladu nebo třeba v chybách v expedici. Jenže softwarové nástroje pro tyto oblasti používá v České republice podle statistik pouze čtvrtina firem (viz graf ). Společnosti, které začínaly před lety v jednom skladu s papírem a fixou a dnes mají tři výrobní závody a 80 zaměstnanci, se s překotným vývojem často špatně vyrovnávají. Firma roste, ale efektivita klesá. Pomoci vyjít z bludného kruhu jim přitom můžou právě informační systémy. Skenování palet, číslování výrobků, zákaznický portál Expedice STĚŽÍ POLOVINA České podniky používající automatizované sdílení dat o objednávkách (v %; leden 2013) funguje lépe, vedení má lepší přehled a objednávky se neztrácejí. Jde o věci, které by měly být ve firmě přirozené, ale s růstem je potřeba se k nim dopracovat. Proč tedy nejsou české společnosti ochotné modernizovat své informační systémy? IT je sice technický obor, ale je hlavně o lidech. A těm chybí odvaha. Prosadit zavedení Rozdíl mezi úspěšně realizovaným projektem a setrváním v bezpečném statu quo je především v přítomnosti správných osob ,8 Počet zaměstnanců * s nejméně deseti zaměstnanci Zdroj: ČSÚ 74,8 87,7 51,4 podobných inovací je mnohdy spíše interní boj a mám teď na mysli především úlohu progresivních jedinců uvnitř společností. V Česku je jen několik desítek, možná stovek odborníků, kteří mají jasnou vizi, kam by měl jejich podnik v budoucnu směřovat. A dobře vědí, že k cestě na vrchol je potřeba zlepšit chod důležitých oblastí, jako jsou výroba, logistika nebo skladování. ODVAHA A KONKURENCESCHOPNOST Rozdíl mezi úspěšně realizovaným projektem a setrváním v bezpečném statu quo je především v přítomnosti správných osob. Ty jsou obeznámeny s pozitivy daného projektu a přicházejí odhodlaně s nápady na změnu za manažery na různých úrovních až po ty nejvyšší. Vrcholný management by si měl dobře rozmyslet, zda bude nápady těchto inovátorů odmítat. Může tím totiž o své bystré mozky přijít, protože si raději najdou jiné působiště, kde jim jejich sice odvážné, ale přínosné projekty umožní realizovat. Většina firem dříve nebo později nakonec dospěje k rozhodnutí, že nějaký ten systém potřebuje. Management mnoha takových společností bohužel často považuje informační systémy za položku, jejíž splnění si odškrtnou, a konkrétní přínos firmě je nezajímá. Informační systémy, které existují jen proto, aby nějaké informační systémy byly, bez jasné strategie či vize, jsou nakonec jen polovičatými řešeními, která skutečně nejsou samospasitelná. Je to zkrátka zásadní nástroj, který může firmu brzdit, nebo jí dát konkurenční výhodu. Právě konkurenceschopnost malých a středních firem je pro českou ekonomiku jedním z důležitých parametrů. Segment zaměstnává více než 60 procent českých pracujících, vytváří třetinu HDP a také polovinu exportu. Informační systémy těmto českým firmám nezajistí úspěch ani automaticky nezvýší jejich konkurenceschopnost, ale představují jeden z mnoha předpokladů pro obojí. Přístup v duchu rčení Kdo nic nedělá, nic nezkazí firmě vystačí do doby, než přijde impulz ke změně. Ten může mít například podobu dodavatelského auditu od klienta, který si chce zkontrolovat plnění určitých standardů. Bývá to moment prozření a signál k našemu nástupu do práce. Odpovědní lidé si rizika odkládání mohou uvědomit pozdě, nebo také nikdy. Nevyužít šanci k růstu a zlepšení postavení na trhu je totiž citelnou ztrátou, i když na první pohled skrytou. JAKUB KLÍMA obchodní ředitel a člen představenstva Aimtec, a. s. FOTO archiv

61 61 právo & byznys hyde park Pojistka poctivého jednání Zavedení předsmluvní odpovědnosti novým občanským zákoníkem by mohlo přispět k férovějšímu jednání mezi smluvními stranami FOTO archiv Už se vám stalo, že jste strávili měsíce vyjednáváním smlouvy, abyste nakonec zjistili, že vás protistrana slušně řečeno tahala za nos, a to buď proto, aby z vás vytahala vaše know-how, nebo proto, aby dostala lepší nabídku od někoho jiného? Takových nepříjemných vystřízlivění, která s sebou mnohokrát nesou i podstatné finanční náklady či ztráty, by mohlo být díky novému občanskému zákoníku méně. Nový občanský zákoník nově upravuje předsmluvní odpovědnost, která vychází z obecné povinnosti smluvních stran jednat při uzavření smlouvy poctivě, tedy v dobré víře v objektivním slova smyslu. Tuto obecnou povinnost nový občanský zákoník upravuje v 6 a předsmluvní odpovědnost v 1728 až Pro některé bude dostát novým zákonným povinnostem samozřejmostí, pro jiné budou možné následky porušení těchto povinností výstrahou, která je dotlačí k férovějšímu jednání. Danica Šebestová partnerka advokátní kanceláře Squire Sanders NÁHRADA NÁKLADŮ Nový občanský zákoník stanovuje následky porušení poctivosti při uzavírání smlouvy v případech, kdy někdo zahájí jednání o smlouvě s jiným jen naoko nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít, anebo v čase, kdy už se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jednání ukončí bez spravedlivého důvodu. Jestliže se dopustí při jednání o smlouvě nepoctivého jednání třetí osoba, která sice není stranou vyjednávané smlouvy, ale která se na jednání podílí (například znalec nebo zprostředkovatel), může být tato třetí osoba také odpovědna. Starý občanský zákoník a obchodní zákoník předsmluvní odpovědnost neupravovaly, i když o absolutní novinku v našem právním řádu také nejde. Nejvyšší soud v několika případech předsmluvní odpovědnost dovodil z obecné prevenční povinnosti, tedy z toho, že každý má zákonnou povinnost počínat si natolik obezřetně, aby jeho jednáním či opomenutím nevznikla škoda jiným. Rozsah škody, kterou Nejvyšší soud v těchto případech přiznal, byl však velmi limitován. Škoda mohla spočívat pouze ve vynaložení neobvyklých nákladů, jejichž potřeba vyvstala v důsledku požadavků strany, která jednání bezdůvodně ukončila. Nejvyšší soud neuznal obvyklé náklady, s jejichž vynaložením musí každá strana při jednání o smlouvě dopředu počítat, ani ušlý zisk z neuzavřené smlouvy. Díky novým ustanovením o předsmluvní odpovědnosti by měly být poškozené straně uhrazeny nejen veškeré náklady, které vynaložila v souvislosti s vyjednáváním smlouvy, ale i ušlý zisk. Ušlý zisk nový občanský zákoník formuluje jako ztrátu z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. Není přitom nutné prokázat ztrátu z neuzavřené konkrétní smlouvy, kterou strany vyjednávaly, ale stačí prokázat ztráty v obdobných případech. Pokud budou do vyjednávání smlouvy zapojeni různí finanční, právní a jiní poradci, výsledný součet může být pěkně vysoký, což by mělo nepoctivé jedince od předstíraných jednání odradit. NEJEDNOZNAČNÝ VÝKLAD Bohužel ani u předsmluvní odpovědnosti není všechno tak růžové, jak se na první pohled může zdát. Základním problémem je okamžik, od kterého předsmluvní vztah vzniká a který nový občanský zákoník přesně nestanovuje. Je zřejmé, že nové povinnosti stíhají každou ze stran od okamžiku zahájení jednání o smlouvě. Ale co lze považovat za jednání o smlouvě? Bude již podepsání Term Sheetu jednáním o smlouvě, či to bude až právní či finanční audit, který následuje? Nebo bude jednáním o smlouvě až jednání o samotné konkrétní smlouvě? V praxi bude také složité prokázat, že žalovaná strana jednala pouze naoko a že neměla úmysl příslušnou smlouvu uzavřít, neboť vnitřní motivaci jednání není nikdy snadné doložit. Ve kterém stadiu jednání je uzavření smlouvy vysoce pravděpodobné a jaký důvod k ukončení jednání je spravedlivý? I výklad těchto pojmů zůstává na soudech, přičemž každý případ bude nutné posuzovat jednotlivě a podle konkrétních okolností. Pro stanovení rozsahu škody bude zase důležité vyčíslení ušlého zisku, což například u smlouvy, která měla být uzavřena na dobu neurčitou, bude nelehký oříšek. Není totiž jasné, jak dlouho by smlouva reálně trvala a jaký zisk by z ní poškozená strana reálně obdržela. Smluvní strany samozřejmě mohou svůj proces jednání o smlouvě, jakož i předsmluvní odpovědnost upravit smluvně s tím, že limitem jsou případy, kdy nový občanský zákoník možnost omezení smluvní odpovědnosti za škody vylučuje, např. v případě škod úmyslných. Také ve vztahu podnikatel spotřebitel nebude možné předsmluvní odpovědnost vyloučit, a to z důvodu obecného principu zakazujícího ujednání porušující dobré mravy či veřejný pořádek. Doufejme, že nová úprava o předsmluvní odpovědnosti bude působit preventivně a vědomí možné úhrady nemalé škody odradí nepoctivé jedince od nekalých praktik. Tím by mohl nový občanský zákoník přispět k férovějšímu jednání mezi smluvními stranami.

62 62 Euro dubna 2014 light 62 KONGO Konžské matky nemohou opustit porodnici, dokud nezaplatí. Třeba i v naturáliích 66 AUTO Jaguar F-Type je auto, na jaké jsme čekali desítky let, a chce si vyšlápnout na nekorunovaného krále Porsche LA VERANDA Skvělá francouzsko-italská kuchyně si nezaslouží předražené laciné víno 70 SPOLEČNOST 71 KÁVA S... JAKUBEM KŘÍŽEM Zpětným omezením finančních náhrad církvím by Česko ztratilo pověst právního státu, říká odborník na církevní restituce 72 LIDÉ A PODNIKY 74 POZVÁNKY Tahle země není pro matky Organizace Save the Children prohlásila Kongo za nejhorší místo, kde lze přivést na svět dítě Znemocnice v zapadlém městečku Lulingu ve středoafrickém Kongu vychází barevný průvod. Jeho účastnící tančí, zpívají a udávají rytmus klepáním klacíku do pivních láhví. Do toho si dají ruku před pusu a začnou po indiánsku halekat. Obklopují ženu svírající v náručí mimino, které si dnes z porodnice odnáší domů. Snažím se jít s nimi, ale mnohohlavý chumel mě kýváním ukazováčků odmítá. Když se nedám, odloupne se od skupiny jedna dívka, chytne se za ňadro a lámanou francouzštinou řekne: Nemáš tohle. Nemůžeš s námi. Teprve teď si uvědomím, že vítání občánků na konžský způsob obstarávají výhradně do svátečních šatů oblečené ženy. Muži se na oslavě mohou ukázat, až když miminko donesou domů. Tam se dočkají pohoštění: čaj, pivo, coca-cola a možná i něco k snědku. Jenže takovou party si mohou dovolit jen nejbohatší lidé v oblasti, naprostou většinu novorozenců přivedou jejich matky bez veškeré parády. Pracovala jsem až do posledního dne před porodem. Zítra půjdu domů a odtud rovnou na pole. TĚHOTENSTVÍ NA POLI A ty nejchudší dokonce nemocnici nemohou opustit, ani když jsou ony i jejich dítě v pořádku. Dokud nezaplatí (třeba i v naturáliích) za porod, nesmějí odejít. Personál tu vedle svých medicínských povinností plní ještě vedlejší roli bachařů. Hájí si svoje. Stát je dlouhodobě zapomíná platit, a tak se jejich živobytí odvíjí od toho, jak pacienti hradí léčení. Takových případů v Lulingu výrazně ubylo poté, co práci v nemocnici a přilehlých zdravotních centrech začal z prostředků od ECHO (Úřad Evropské komise pro humanitární pomoc) a českých dárců dotovat Člověk v tísni. Zdravotníci od něj dostávají pravidelný příjem a výměnou za to snížili tarify. Dnes porod v Lulingu vyjde na pět tisíc místních franků, v přepočtu 110 korun. Stojí to pětkrát méně, než když se česká neziskovka ve válkou zasažené provincii Jižní Kivu ještě neangažovala. Matky, které byly vyhnány ze svých domovů, mají dokonce péči zdarma. Tato pomoc o něco zlepšuje jejich těžký úděl, který je podle organizace Save the Children vůbec nejhorší na světě (více viz box). Sophii Salome je 21 let a před třemi dny porodila svoji druhou dceru Baraku. Sedí v obci Milenda pod přístřeškem, kde jiná paní připravuje knedlík foufou z mouky manioku, protože v konžských zdravotních centrech se pacientům o stravu musejí postarat jejich příbuzní. Další čerstvá matka s děckem na klíně dělá Sophii nový účes podle módy místního etnika Rega. Její hlava se kvůli malým anténkám mění v nový model sputniku. Je to poslední den oddychu. Pracovala jsem až do posledního dne před porodem. Zítra

63 63 Kongo light FOTO Tomáš Nídr KADEŘNICKÝ SALON. Péče o účes je v porodnici v Milendě během několika dní po přivedení dítěte na svět hlavní zábavou rodiček, které si také musejí připravit něco k snědku pro sebe a někdy i pro starší děti, jež si do nemocnice berou.»

64 64 Euro dubna 2014 light Kongo MLADÁ MATKA. Většina konžských venkovanek stihne první dítě porodit před svými 20. narozeninami. DÍVKA S BANÁNY. Děti musejí od nejnižšího věku pomáhat rodině se živobytím. Třeba na hlavní ulici Kitutu prodávat banány.» půjdu domů a odtud rovnou na pole, odpovídá trochu rozpačitě. Podle doktorů nošení těžkých předmětů i do nejpozdějšího stadia těhotenství často vede k tomu, že ho není možné ukončit jinak než císařským řezem. K tomu však mají vybavení pouze v nemocnicích. Ty nejsou z evropského hlediska daleko: jen 20 nebo 30 kilometrů. Jenže jak se do ní dostat, když tu neexistují sanitky? Stačí si za drahé peníze zajistit taxikáře. Splašená jízda na motorce po tankodromové cestě s prasklou plodovou vodou je jak vystřižená z předporodní noční můry nastávající maminky. Při vizitě porodního sálu, za jehož dveřmi kvoká slepice a kde by i slovo sterilita dostalo zánět, pootevřeným oknem vlétne několikacentimetrová hmyzí potvora. I tak je ale oprýskané kovové křeslo potažené igelitem, který svádí plodovou vodu do připraveného kýble, daleko příhodnějším a bezpečnějším místem, kde přivést dítě na svět, než udusaná podlaha hliněné chýše. ŠESTI... CO? Na šestinedělí se tady nehraje, už jen ten výraz zná málokdo. Podle zákona existuje nárok na několikatýdenní volno, ale to se týká jen úřednic ve vzdáleném hlavním městě. Na venkov takové vymoženosti ještě nepronikly. Stejně jako mnohé další, které ulehčují život matkám v našich zeměpisných šířkách. Jako například jednorázové plenky. Místo nich poslouží natrhané pruhy látky, kterou si dříve ženy omotávaly kolem boků jako dlouhou sukni. Synům a dcerám je na tělo připevňují pomocí provázku nebo kusu gumy. Samy stejný materiál používají jako náhražku tamponů. Má však velkou nevýhodu: příliš nesaje. U žádného miminka nevidím chrastítko či cokoli podobného. Ostatně hračky nemají ani školáci. Peníze na jejich nákup nejsou. Takže dětská fantazie si musí postačit s klacíky a kamínky. Oblíbenou hrou je honění vyřazené obruče nebo staré pneumatiky z bicyklu. Jen šťastlivci s akčnějším tatínkem za sebou tahají autíčko z plechovek od rybiček a drátů. Dokud je dítě závislé na jejím mléce, bere ho matka všude s sebou přivázané látkou k zádům. Toto místo neopouští, ani když se maminka ohání motykou na poli nebo nese na hlavě kanystr s vodou. Proč ho nedá do kočárku? Zaprvé by tato dvoustopá vozidla žena při zdejším stavu cest nedostrkala ani k sousedům. A zadruhé podle africké tradice patří miminka co nejblíže k matčinu srdci. Je to poznat i v Lulingu, kde je v porodnici na pokoji nikdo nenechává spát v malých postýlkách, které se sem dostaly s humanitární pomocí od některé z evropských organizací a které slouží pouze jako věšák. Jakmile se začne dokrmovat banánovou kaší, převezme péči o batole babička nebo nějaká jiná členka širšího příbuzenstva, ale ještě daleko častěji jsou to starší bráškové či sestry. Klidně i čtyřletí špunti přebírají odpovědnost na celý den za své mladší sourozence. Že přijdou třeba pozdě na jídlo? Nehrozí. Většina obyvatel jí pouze jednou denně se setměním. Vždycky to samé foufou, kterému chybí proteiny a jiné živiny. Není divu, že většina venkovských nezletilců v Kongu má od podvýživy nafouknuté břicho. KUŘE PRO KAŽDÉHO Uvařit jídlo z lepivého těsta bez chuti je výhradně ženská práce. I Rémy Ndulu, který RUKOJMÍ. Tabinolia Kwalyová musela na císařský řez, který stojí 50 dolarů. Nyní manžel shání peníze na její propuštění z nemocnice. vede v Bukavu místní neziskovou organizaci Akce pro pozvednutí africké ženy a který sám sebe opakovaně označuje slovem civilisé, se na otázku, zda umí vařit, jen směje. Pro Konžana by pobyt u hrnců znamenal vrcholnou potupu. Stejné je to i s výchovou potomků. Pohrát si s nimi nebo je fyzicky potrestat, to ano, ale otírat jim zadek, to ne. Ndulu vysvětluje, jak to na venkově funguje: Chlap pole připraví vykácením stromů, ale žena je zodpovědná za jeho obdělávání. Když se staví dům, muž položí střechu z palmových listů a udělá dřevěnou konstrukci, zatímco jeho partnerka zodpovídá za oplácání této kostry hlínou. Manžel má zajistit bezpečnost rodiny, ostatní práce už jsou na jeho choti. Ndulu pléduje pro lepší vzdělání dívek, které často nedokončí druhý stupeň kvůli předčasné svatbě. To by jim zajistilo významnější postavení ve společnosti, jíž jednoznačně dominuje druhé pohlaví. Ostatně je to vidět i při naší debatě. Zatímco zapáleně vykládá o nutnosti pozvednutí role Konžanek, jeho dvě kolegyně z organizace tiše sedí v koutě a nedovolí si promluvit. Ale existují i dobré zprávy. Třeba obyvatelky měst začínají konzumovat kuřecí maso. Prosím? Moje manželka ho nejí, protože je od své matky naučena, že vše dobré patří mužským příbuzným, vypráví Deo Kalasi, který pracuje jako zdravotnický expert pro Člověka v tísni. Nenechá se přesvědčit, aby ho vyzkoušela. Ale dcery už si ho dávají rády, chlubí se. Situace Konžanek komplikuje navíc polygamie, která je na venkově docela častá, protože vyšším počtem chotí si pánové upevňují svůj společenský status. Otec je vždy hlavou rodiny, a proto mu většinou připadne úkol vymyslet pro dítě jméno. Někteří volí křesťanské, jiní domorodé. Někdy to vyřeší okolnosti. Sedmadvacetiletá Fatouma Paskazi v Kitutu hrdě předvádí svou pátou ratolest: Narodil se s pupeční šňůrou omotanou kolem krku, a tak manžel navrhl, abychom mu říkali Mukamba. Pěkné, že? Nebo by se vám nelíbilo mít v dokladech jméno Přiškrcenec? Zdravotníka Daniela Luteteho Byangoziho, který má za sebou podobně jako většina personálu pouze roční kurz, se ptám, zda

65 65 Kongo light ČESKO MEZI NEJLEPŠÍMI České matky si nemohou stěžovat. Alespoň při pohledu na žebříček organizace Save the Children, kde Česko figuruje na 24. místě ze 176 posuzovaných zemí. Neziskovka zjišťovala, kde je nejhorší přivést na svět dítě. Jako indikátory posloužila úmrtnost matek při těhotenství, mortalita novorozenců, úroveň vzdělání žen, jejich příjem a postavení ve společnosti. Není překvapením, že na prvním místě se umístilo Finsko a za ním v těsném závěsu skandinávští sousedé Švédsko a Norsko. Stejně tak nepřekvapuje, že dolní příčky okupují subsaharské státy (odspodu Kongo, Somálsko, Sierra Leone, Mali, Niger). Například šance, že žena během gravidity zemře, je v Kongu 1 : 30, zatímco ve Finsku 1 : Zarážející je fakt, že ze všech rozvinutých zemí mají největší úmrtnost novorozenců v USA. Vůbec nejhorší je v Somálsku, kde miminku v jeho prvním dni života hrozí smrt se 40krát větší pravděpodobností než v Lucembursku. je pravda, že Afričanky zvládají porod s menším rámusem než bělošky. Ale kdepak, směje se, ty, které to absolvují poprvé či podruhé, křičí celou dobu, ale veteránky si zakřičí jen jednou. A pak už vím, že ho vytlačí ven. K tomu jedna statistika: v Kongu připadá na jednu ženu 6,4 dítěte, v Česku o pět méně. ŠKODA SPERMIE, KTERÁ PADNE VEDLE Přes zoufalost zdejší lékařské péče se díky vakcinaci, zlepšení hygieny a větší dostupnosti léků výrazně snížila úmrtnost, takže počet obyvatel narůstá geometrickou řadou. Konžané chtějí mít hodně synů a dcer, protože je chápou jako zajištění na stará kolena. Ještě nepřišli na to, že menší počet dětí, do jejichž vzdělání a kariéry se dá investovat, PARTNER RUBRIKY LIGHT to zvládne lépe než houf nezaopatřených potomků. Populační boom drží zemi v chudobě. Čtyřiadvacetiletá Neema Heri čeká na porod svého třetího dítěte. Na otázku, kolik si jich ještě přeje, se jen rozpačitě usmívá a pak ve shodě s většinou Konžanek odpovídá: To záleží na Boží vůli. Ne, záleží to na lidské vůli, ale plánované rodičovství přes snahy místních zdravotníků i rozvojových organizací je v Kongu v embryonálním stadiu. Prezervativy poskytujeme zadarmo. Ale muži nechtějí dělat všechnu tu gymnastiku při jejich nasazování, stěžuje si lékař Serge Musumbuka s tím, že u hormonální ochrany ženy zapomínají na její pravidelné používání. Odhaduje, že početí plánují tak tři páry ze sta. Nabízí se nejstarší metoda antikoncepce, která nemá žádné vedlejší účinky a kterou může praktikovat každý pár. Tedy přerušovaná soulož. Jenže mnozí lidé v tomto převážně katolickém státě vidí ejakulaci mimo vaginu jako hřích proti bibli. Nebo jako něco neproveditelného. Učitel Mizaba Mupenda, který horlil o nutnosti zastavení populační exploze, ten termín ve francouzštině nezná, a tak mu ho vysvětluji. Pobaví ho to tak, až se smíchy plácá do stehen: Něco takového můžete dělat jen vy běloši, to my Konžané nedokážeme. Než se to naučí, budou jejich manželky rodit potomka za potomkem. Bohužel v zemi, která není pro matky. Tomáš Nídr spolupracovník redakce Článek vznikl s podporou organizace Člověk v tísni FOTO Tomáš Nídr INZERCE A

66 66 Euro dubna 2014 light auto Je dobré být špatný Auto, na jaké jsme čekali desítky let. Jaguar F-Type Coupé si chce vyšlápnout na nekorunovaného krále Porsche 911 HODNOCENÍ fantastický design podmanivý zvuk výborné jízdní vlastnosti příznivá cena interiér zaostává za zbytkem vozu vyšší váha Všimli jste si, jak často hrají zloduchy v hollywoodských filmech Britové? Ben Kingsley, Tom Hiddleston nebo Mark Strong. To jsou také tváře reklamy na nový Jaguar F-Type Coupé, která se nese ve stylu je dobré být špatný. Ne snad, že by britská automobilka úmyslně vyrobila špatné auto, ale v době snižování emisí, bezpohlavního designu a celosvětového boje proti rychlosti vyrobila vůz, který jde proti proudu doby. Minimálně jednou se jí to už vyplatilo, konkrétně u nejkrásnějšího automobilu historie Jaguaru E-Type. Nástupce legendárního vozu, který se vyráběl od roku 1961 do roku 1975, jsme se vypravili otestovat do Španělska. Kombinaci opuštěných horských silnic, supermoderních závodních okruhů a příznivého počasí jinde v Evropě prakticky nenajdete. A už vůbec ne v případě, že se chcete držet hesla je dobré být špatný a vymáčknout z testovaného vozu maximum. Když Jaguar loni představil kabriolet Jaguar F-Type, automobilový svět se rozplýval nad designem i jízdními vlastnostmi vozu. Na svého hlavního konkurenta, tedy kabriolet Porsche 911, ovšem přece jen britská šelma něco ztrácí. Coupé je úplně jiný příběh. Design Jaguaru F-Type Coupé je láska na první pohled, jen málo se liší od nádherného konceptu C-X16, který byl představen již v roce 2011 ve Frankfurtu. Uhrančivá je zejména záď auta, jejíž značnou šířku si uvědomíte teprve při pohledu do zpětných zrcátek. Na první pohled je zřejmé, že pokud jde o design, tohle je jaguar, na nějž fanoušci automobilky čekali několik desítek let. BEZKONKURENČNÍ DESIGN Proti verzi bez střechy nabízí kupé vylepšení, která se promítají do jízdních vlastností. Tuhost převážně hliníkové karoserie je o 80 procent vyšší než v případě kabrioletu. Je to vůbec nejtužší karoserie, jakou automobilka kdy vyrobila. Britové zkrátka svého německého konkurenta vyškolili v designu, přestože poslední generace 911 je rovněž velmi pohledná. Je však F-Type Coupé skutečný

67 67 auto light SLABŠÍ INTERIÉR. Na interiéru se zjevně šetřilo. Třeba tlačítka na volantu nepůsobí příliš kvalitně, ale samotnému tvaru volantu nelze nic vytknout. Naštěstí je kulatý, což u sportovních vozů už není pravidlem, dobře se drží a můžete jej mít i vyhřívaný. JAGUAR F-TYPE COUPÉ Objem motoru 3,0 l Počet válců 6 Výkon 340 koní Zrychlení z 0 na 100 km/h 5,4 s Maximální rychlost 260 km/h Cena od Kč JAGUAR F-TYPE S COUPÉ Objem motoru 3,0 l Počet válců 6 Výkon 380 koní Zrychlení z 0 na 100 km/h 4,9 s Maximální rychlost 275 km/h Cena od Kč FOTO archiv zabiják Porsche 911, jak se tváří, nebo je to jinak navoněná bída? F-Type Coupé je k mání ve třech variantách. V základní s třílitrovým přeplňovaným šestiválcem o výkonu 340 koní, ve verzi S rovněž s třílitrovým přeplňovaným šestiválcem o výkonu 380 koní a ve vrcholné verzi R poháněné přeplňovaným pětilitrovým osmiválcem o výkonu 550 koní. Cena nejlevnější verze startuje na zhruba 1,9 milionu korun, za nejdražší R zaplatíte o milion víc. A tady začíná první problém pro Porsche. Nejvýkonnější Jaguar R pořídíte o zhruba 1,5 milionu levněji než Porsche 911 Turbo, které má o 30 koní nižší výkon, což kompenzuje nižší váhou. Základní Jaguar F-Type Coupé vás bude stát zhruba jako Porsche Boxster GTS. Stuttgartskou automobilku by z tohoto srovnání mohla začít bolet hlava. Jak je možné, že si Jaguar dovolí nabízet ve srovnání se svým rivalem poměrně příznivou cenu, pochopíte hned, jakmile usednete do vozu. Šetřilo se na interiéru. Ne že by byl úplně špatný. Kvalita zpracování je velmi dobrá, ale ergonomie trochu kulhá. Od seriózního automobilu bych navíc jako dekoraci čekal skutečný kevlar, nikoli nějakou umělo náhražku. O něco lépe by mohla být řešena i navigace. Tlačítka na volantu působí rovněž nepříliš kvalitně, ale samotnému tvaru volantu nelze nic vytknout. Zaplaťpánbůh je kulatý, což u sportovních vozů už není pravidlem, dobře se drží a můžete jej mít i vyhřívaný. Pozornost každého upoutají řadicí páčky pod volantem, které jsou bytelné a můžete si zvolit i jejich barvu dle libosti. Sedadla jsou skvělá, variabilita jejich nastavení je pro normálního smrtelníka až neuvěřitelná. Pokud se chystáte na okruh a potřebujete výraznější boční vedení, není nic jednoduššího než si je dofouknout. BOŽSKÁ SYMFONIE Jaguar zkrátka na interiéru trochu šetřil. Brzy však pochopíte proč. Jasno začne být už po prvních kilometrech. Rádio, navigaci a další vymoženosti moderní doby vůbec nepotřebujete. Zvuk, který se ozve po stisknutí tlačítka start, je obtížné popsat, obzvláště pak ve chvíli, kdy stisknete ještě tlačítko aktivní sportovní výfukové soupravy (u verze R ve standardní výbavě, u ostatních za příplatek). Třílitrový šestiválec zní skvěle, ale zvuk pětilitrového osmiválce mě budil ze spaní ještě tři dny po skončení testu. Když jedete jen trochu ostře, máte pocit, že po vás někdo střílí z brokovnice. Při přidání plynu se ozve mohutný řev, z něhož vám zalehnou uši víc než v letadle při klesání. Při podřazení se z výfuku ozývá praskání, přeskakování a další kakofonie známá spíš ze závodních vozů. Zaslechl jsem názor, že takový zvuk je možná až moc výrazný. Zapomeňte na to, odhoďte konvence. Takhle má znít sportovní vůz. Pocit, kdy přijíždíte k vesnici a kolem cesty stojí davy lidí, jen aby se podívaly, co je to za zlověstný zvuk, který se rychle blíží, přestože jeho zdroj není vidět, ničím nenahradíte. Připadáte si jako v dobách, kdy se na silnici objevily první automobily a jejich příjezd byl velkou slávou. Tak Jaguar F-Type Coupé na lidi skutečně působí. Když jej spatří, začnou vás mohutně povzbuzovat, ať podřadíte a přidáte. A vy to s úsměvem uděláte. Je dobré být špatný. ZBĚSILOST V SRDCI Auto, které takto skvěle zní, se nemůže ani špatně řídit. Řízení je dostatečně tuhé a výborně přenáší informace o dění na silnici. Kam zatočíte, tam jedete. Verze R je standardně vybavena takzvaným aktivním diferenciálem s vektorováním točivého momentu. Ten zlepšuje trakci vozu, ale zároveň vám nijak neotráví řízení neodbytnými zásahy. Dokonce vás pustí daleko dál a není problém nechat trochu ujet záď vozu. Vše s pocitem naprosté kontroly nad vozem. Abychom jaguar přiměli k nějakým viditelným zásahům do řízení, vzali jsme jej na namočenou motokárovou dráhu. Funguje to skvěle. Rozjedete se na plný plyn, pustíte brzdu, se šíleným výrazem na tváři se vrhnete do zatáčky a ve chvíli, kdy cítíte, že vás nedotáčivost vynese ven z dráhy, zasáhne neviditelná síla a vaše příď se znovu stočí k vnitřku zatáčky a můžete pokračovat dál. Když stabilizační systémy úplně vypnete, auto zůstává předvídatelné s tím rozdílem, JAGUAR F-TYPE R COUPÉ Objem motoru 5,0 l Počet válců 8 Výkon 550 koní Zrychlení z 0 na 100 km/h 4,2 s Maximální rychlost 300 km/h Cena Kč že můžete driftovat jednu zatáčku za druhou. Na běžné silnici bych to ovšem minimálně s verzí R nedělal, protože rychle ztrácíte psychickou pohodu, která je pro řízení auta s 550 koňmi nezbytná. Povedla se i osmistupňová převodovka. Díky ní se dá i s takovým vozem jezdit rozumně. Když budete řadit převážně stupeň sedm nebo osm, bude se spotřeba mimo město s pětilitrovým osmiválcem pohybovat kolem deseti litrů na sto kilometrů. Při opravdu extrémní jízdě jsme se dostali na 28 litrů. Jaguar F-Type Coupé je tak auto dvou tváří. Dá se s ním jezdit do práce, a ještě u toho dobře vypadáte. A zároveň nabízí sportovní vyžití. Automobiloví novináři často řeší, zda je lepší koupit verzi S, nebo R s tím, že třílitrový šestiválec je výrazně lehčí. To klidně udělejte, ale jen v případě, že musíte řešit finance. Jinak běžte a kupte verzi R, nemá smysl dělat kompromisy. Normálnímu smrtelníkovi je celkem jedno, kolik jeho auto váží. Zbývá odpovědět na otázku, zda koupit Jaguar F-Type Coupé, či Porsche 911. Záleží na osobních prioritách. Porsche je vypiplané do posledního detailu, jezdí fantasticky a na okruhu bude kvůli nižší váze nejspíš rychlejší. Britská šelma je ovšem mnohem víc sexy, jezdí také fantasticky a nikdy se z ní nestane jen auto, kterým jezdíte do práce. Pokud se rozhodujete srdcem (a také peněženkou), Jaguar má auto přesně pro vás. Michal Půr pur@mf.cz

68 68 Euro dubna 2014 light La Veranda Do La Verandy na jídlo, ne na víno Skvělá francouzsko-italská kuchyně si nezaslouží předražené laciné víno Sotva vejdete do restaurace La Veranda na rušném Starém Městě, kudy se od jara do podzimu valí davy turistů, připadáte si jako ve snovém světě, kde se zastavil čas. Skoro jako byste ze samého epicentra metropole zabloudili do venkovské restaurace v Provence, přestože uvnitř suterénního (a také sklepního, kde je bar) prostoru s velkými okny do ulice tlumeně vyhrává italský pop a v menu najdete kromě foie gras i italské těstoviny. Za uklidňující atmosféru venkovského obýváku může především design interiéru podniku se světle zelenými policemi s knihami a láhvemi od vína, stejně jako kombinace světlých pastelových barev nábytku i malby na zdech. A samozřejmě i spousta čerstvých květin, které nepřehlédnete jak na nábytku, tak na oknech. Prostoru s tmavou dřevěnou podlahou vdechují život a svěžest. Estetický hnidopich by jistě mohl namítnout, jsou-li nutné i porcelánové talíře či slepice na zdech. Avšak zde dotvářejí spíše lidový kolorit, než HODNOCENÍ jednoduché, přesto však bohaté a autentické menu kombinující to nejlepší z Francie a Itálie, příjemný domácí interiér předražený vinný lístek a zbytečná reklama akcentující tuzemské suroviny že by působily dojmem českého hospodského kýče. ZNEJ SVOU MÍRU Vaříme z čerstvých produktů, které osobně vybíráme od českých farmářů ze Šumavy, Krkonoš a Vysočiny, chlubí se restaurace, již po své turistické návštěvě Prahy založil Ukrajinec Jurij Kolesník a kde vaří šéfkuchař a známý gastronomický experimentátor Radek David. Ne že by to v dobré restauraci musela být podmínka, klidně spíš naopak: z podobných sdělení se totiž poslední dobou stala povinná prázdná reklama, když po mediální masáži veřejnost obrátila svou pozornost zpět domů, kvalita nekvalita. Pravda často bývá taková, že i propagovaná domácí produkce je nejen méně kvalitní než ta zahraniční, ale i dražší například kvalitnější moravská vína z vinic s výrazně nižší výnosností, a tudíž vyšší nákladností. Navíc proč v podniku jménem La Veranda hledat třeba kapra? La Veranda se orientací na tuzemskou produkci přesto pyšní, proto jsem domácí ryby zkusil. Marně: nejsou ani ve stálém, ani v denním menu. Podle sympatické a pozorné servírky už zde česká jídla téměř rok nemají, šéfkuchař se nyní orientuje na Itálii a Francii. Sympatické je, že vám tady do karafy natočí kohoutkovou vodu. Není samozřejmě zadarmo, jak si rádi myslíme, i když ji neúčtují podnik ji prostě zaúčtuje do ostatních položek. Jde však o sympatické gesto: proč platit tradičně a nesmyslně přeplacenou vodu, na níž tuzemské restaurace mají vedle kávy nejvyšší marži?

69 69 restaurace light LA VERANDA Elišky Krásnohorské 2, Praha 1 tel.: office@laveranda.cz Otevírací doba Po So Kuchyně italská a francouzská VÝBĚR MEZINÁRODNÍCH SÝRŮ z dřevěné desky Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. FOTO Martin Pinkas Menu není extra dlouhé, ale originálně a lákavě namíchané. Kromě již zmíněných foie gras můžete začít i grilovanou chobotnicí s pyré z uzeného česneku (365 korun) nebo uzeným mořským vlkem (295 korun), případně dvěma polévkami. Jako hlavní chod La Veranda nabízí troje těstoviny (např. tagliolini s královským krabem), ryby (mořský vlk a mušle sv. Jakuba) i maso, včetně telecího a jehněčího. Co položka, to příslib chuťového zážitku. Po dlouhém vybírání jsem nakonec za předkrm zvolil pečená kachní foie gras s karamelizovanými jablky, piniovými oříšky a omáčkou z marsaly (365 korun), zatímco jako hlavní chod telecí rolovanou plec s bramborovým fondantem, mladou mrkví a zeleným chřestem (385 korun). Slibné očekávání navíc záhy po objednání umocnil číšník, jenž přinesl pozornost podniku: misku s vynikajícími šťavnatými a čerstvými španělskými olivami, sušeným rajčetem a domácím chlebem a také láhev s olivovým olejem. Nejde o amuse bouche, jak je obvykle znáte, chuť vám ale taková kombinace navodí stejně dobře. Horší je to v La Verandě s vínem. Ne že by lístek postrádal decentní výběr, jaký si zaslouží podobně zajímavé menu. Můžete si dopřát alsaský pinot gris, riesling, chablis, burgundský pinot noir, bordeaux i stále populárnější vermentino ze Sardinie, u francouzských vín i láhve vyšších klasifikací Premier či Grand Cru. Mezi italskými pak nechybějí velká piemontská vína jako barolo nebo barbaresco. Problém je cena: ač krásně suché a na konci lahodně hořké, zůstává stále vermentino laciným vínem prodávaným v italských restauracích za dvanáct eur, takže ani po převezení do magické Prahy nemá láhev stát 800 korun! Stejně jako za chablis dávno nechcete platit 1700 korun, a to ani v případě Premier Cru. Že restaurace na vínu slušně vydělávají a jeho pijáci dotují ostatní hosty, sice patří k zavedeným a respektovaným principům tohoto byznysu, i tuzemští restauratéři by ale měli znát míru. Smutná éra vína Sklepmistr a zločinné vinné negramotnosti dávno patří minulosti. Navíc hosté podniků jako tento cenu vína dobře znají, na dovolenou už dávno nejezdí do Bulharska. V La Verandě bohužel míru neznají, a to ani u rozlévaných vín. Například chilský merlot Petirrojo určitě není víno, které vás urazí: je sice výrazně ovocně koncentrované a těžší, současně ale příjemně kulaté a jako doprovod k jídlu dobře pitelné. Vypijte láhev a možná nebudete nějaký čas milovat svět, dvě sklenky však vcelku potěší. A zvlášť když je v restauraci servírují studenější až mírně podchlazené, takže z jinak aromatického vína nevystupuje alkohol. Bohužel vás urazí, že vám menší sklenku prodávají za 145 korun, když celou láhev koupíte na internetu za necelé dvě stovky. Takhle prostě nevypadá vinná politika slušné restaurace. FRANCIE I ITÁLIE Pečená kachní foie gras z francouzské kachny s karamelizovanými jablky a piniovými oříšky chutnají krásně měkce, šťavnatě a vláčně. Lyrické novinářské klišé by řeklo, že se v ústech jen rozpadají. Právě u pečeného foie gras pochopíte, proč se mnohdy vyplatí spolehnout se na zahraniční suroviny: tohle prostě z české kachny neuděláte. Čeští farmáři navíc mívají i problém s pravidelností dodávek, pro restaurace fatální nedostatek. Pár výpadků v dodávce surovin a můžete podnik zavřít. V restauraci zaměřující se na italskou kuchyni samozřejmě nesmí chybět telecí maso, pro Italy podobná národní obsese jako pro nás vcelku nudné kuře. Telecí rolovaná plec s bramborovým fondantem, mladou mrkví a zeleným chřestem vám napoví, o co u nás přicházíme, když s telecím stále tak málo pracujeme a místo něj si dopřáváme hovězí mnohdy podřadné kvality. Mladší maso je libově jemné, a přesto šťavnaté, aniž by ovšem bylo mastné. V kombinaci s chřestem a přírodní šťávou skvělá volba, kvůli níž se do La Verandy určitě vyplatí zajít. Silné a tmavé espreso na závěr podávané s talířkem delikátních sladkostí je jen povinnou samozřejmostí. Nebýt vinné politiky, není co vytknout. Petr Holec holec@mf.cz VÝBĚR Z JÍDELNÍHO LÍSTKU Ravioly plněné telecím masem, medvědím česnekem a sýrem Fontina, chřest a silná telecí šťáva 395 Kč Mořský vlk a mušle sv. Jakuba pečené na másle, chřest, bramborové pyré, jus ze sojové omáčky, zázvoru a limetek 525 Kč Filet dorády, fava fazole, malá rajčata, ředkvičky, hráškové pyré a pěna z hrášku 445 Kč Grilovaný tuňák, sicilské brambory, citrónové pyré a petrželkový olej 485 Kč Telecí rolovaná plec, bramborový fondant, mladá mrkev, zelený chřest a přírodní šťáva 385 Kč Plněná křepelka kopřivovou nádivkou, bílý chřest, pyré z jeruzalemských artyčoků a smržová omáčka 545 Kč Jehněčí kotletky, pyré ze špenátu a divokého česneku, bramborové gnocchi a tymiánová šťáva 465 Kč VÝBĚR Z VINNÉHO LÍSTKU Bílá Sylvaner Réserve, Domaine Weinbach 990 Kč Meursault, Henri Boillot 2250 Kč Pouilly Fumé, Joseph Mellot 1100 Kč Anthilia, Donnafugata 850 Kč Riesling Kabinett, J.J. Prüm, Mosel 950 Kč Pinot Gris, Krásná Hora 600 Kč Sauvignon Blanc, Carmen 680 Kč Sauvignon Blanc, Rarangi, Wither Hills 850 Kč Červená Mercurey Les Ruelles 1er Cru, Chateau de Chamirey 2150 Kč Château Giscours, Grand Cru Classé, Margaux 2600 Kč Amarone della Valpolicella Classico, Guerrieri Rizzardi 2100 Kč Nebbiolo Langhe, Giuseppe Cortese 1150 Kč Brunello di Montalcino, Collosorbo 1650 Kč Camins del Priorat, Alvaro Palacios 1100 Kč Syrah Reserva, Leyda 600 Kč Cabernet Sauvignon, Xanadu Estate 990 Kč Šampaňské, franciacorta, sekty Bruno Paillard 1er cuvée Brut 1990 Kč Billecart-Salmon, Brut Rosé 3400 Kč Moët&Chandon Brut Imperial 0,2 l 650 Kč

70 70 Euro dubna 2014 light společnost ŽENA REGIONU Sestra od Studénky Naděžda Tomčíková (třetí zprava), zdravotní sestra ze Svitav, se stala vítězkou pátého ročníku soutěže Žena regionu, vyhlášeného v hotelu Augustine v centru Prahy. Veřejnost v internetovém hlasování ocenila její práci v nemocnici, ale především její obětavý zásah při železničním neštěstí ve Studénce a zásluhu na vybudování památníku obětem. Na snímku zleva: předseda Senátu PČR Milan Štěch, Olga Rosenbergerová z Družstva Naproti, která získala cenu poroty, majitelka pořádající agentury Prime Communications Denisa Kalivodová a ministryně MPSV Michaela Marksová. Zprava Milan Fridrich z ČT a místopředsedkyně Senátu PČR Miluše Horská. NADACE VINCI Pomohou nezaměstnaným Nadace Vinci, jejímž zřizovatelem jsou stavební společnosti patřící pod francouzskou firmu Vinci, poskytla Diecézní charitě Brno příspěvek ve výši 150 tisíc korun na rekonstrukci a vybavení školicí místnosti Centra vzdělávání. Centrum bude sloužit pro projekt diecézní charity usilující o vyrovnání počátečních handicapů, kterým čelí dlouhodobě nezaměstnaní a sociálně vyloučení lidé při vstupu na trh práce. Na snímku uprostřed je zástupkyně ředitele Diecézní charity Brno Marie Sendlerová, zcela vpravo patron projektu Karel Uhlíř z podniku SMP CZ a vedle něj předseda správní rady Nadace Vinci Milan Valenta z Průmstavu. PNS Trafika roku V sídle PNS v Praze Horních Počernicích byli vyhlášeni vítězové soutěže Trafika roku 2013, kterou pořádá největší distributor tisku v České republice První novinová společnost. Novinkou letošního třetího ročníku bylo rozdělení kategorií na pultový a okénkový prodej. Absolutním vítězem v kategorii Prodej přes okénko se stal stánek Tomáše Drábka v Chlumu u Třeboně (zcela vlevo). Nejlepší kamennou prodejnou tisku je Tabák U Sherlocka Lenky Fundové z Lovosic (třetí zleva). Na fotografii vítězové soutěže Trafika roku s generálním ředitelem PNS Radomilem Judou (čtvrtý zprava). VISSI D ARTE Soutěž vokalistů V Sukově síni Rudolfina na Palachově náměstí v Praze se v pondělí 31. března uskutečnil galakoncert laureátů a vítězů druhého ročníku mezinárodní soutěže vokalistů Vissi d arte. Účastníky finále soutěže byli zpěváci z Česka, Ruska, Ukrajiny, Polska, Slovenska a Velké Británie. Předsedou poroty byl Vladimír Černov (u mikrofonu), sólista Mariinského divadla v Petrohradu, Metropolitní opery v New Yorku a opery Bastille v Paříži. První cenu získala Marie Fajtová (na snímku vpravo od předsedy poroty), sólistka Národního divadla v Praze. SCHÖNHERR Posnídali nad pracovním právem V druhé polovině března uspořádala pražská pobočka mezinárodní advokátní kanceláře Schönherr ve spolupráci s poradenskou společností Mazars pracovní snídani zaměřenou na aktuální pracovněprávní a daňová témata. Diskutovány byly vztahy statutárních orgánů a obchodních korporací, odměňování statutárních orgánů, mobilita zaměstnanců a možnosti vysílání zaměstnanců v EU. Setkání se zúčastnilo více než 35 zástupců z řad automobilového a stavebního průmyslu, finančních institucí a státních podniků. Přednášely advokátka AK Schönherr Helena Chadimová (vpravo) a manažerka daňového oddělení firmy Mazars Gabriela Ivanco. ČESKÁ FILHARMONIE Zahráli tajemníkovi Ve čtvrtek 3. dubna přijel generální tajemník OSN Pan Ki-mun po třech letech do České republiky. Jeho program v Praze vyvrcholil návštěvou koncertu České filharmonie. Pan Ki-mun, stejně jako mnoho obyvatel asijských zemí, obdivuje evropskou klasickou hudbu. V pátek 5. dubna Česká filharmonie provedla ryze schumannovský program (předehra Manfred, Violoncellový koncert a moll a Symfonie 3 es dur Rýnská) v čele se svým exšéfdirigentem Eliahem Inbalem. V pauze koncertu se generální tajemník OSN s manželkou setkal s generálním ředitelem České filharmonie Davidem Marečkem a zástupci českých hudebníků. FOTO archiv / PŘIPRAVILA redakce (spolecnost.euro@mf.cz)

71 71 káva s... Jakubem Křížem light Změna nebo obstrukce? Zpětným omezením finančních náhrad církvím by Česko ztratilo pověst právního státu, říká odborník na církevní restituce FOTO Martin Pinkas Jen málo právníků může v profesním životě projít takovou zkušeností jako advokát a pedagog Jakub Kříž. Uplynulá léta spojil s přípravou a posléze i aplikováním zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Původně chystal tuto normu na ministerstvu kultury, později zastupoval církve v expertních komisích a nyní pomáhá církevní klientele v restitučních řízeních. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi je účinný zhruba rok a čtvrt. Jak s odstupem hodnotíte svoje pomyslné právnické dítko? Je pravda, že v určité fázi jsem zákonu vtiskl některé rysy a podílel se na jeho přípravě, ale hovořit o dítku by bylo příliš nafoukané. Na zákonu pracovalo mnoho lidí. A ještě více o jeho přijetí usilovalo. Vždyť tahanice kolem něj trvaly dvacet let. A jak zákon hodnotím? Svého účelu dosáhl, a to je to podstatné. Přinesl civilizované vyrovnání s totalitní minulostí. A také dal církvím finanční nezávislost na státu. Z jejich strany to byl a stále je krok do neznáma. Po staletích finanční provázanosti se státní mocí se rozhodly žít zcela ze svého. Paradoxem je, že oponenti zákona, kterým vadí příliš vysoké finanční náhrady, touží po obnovení státního financování církví. Norma prošla zatěžkávací zkouškou u Ústavního soudu a zatím odolává politickým pokusům o revizi. Vládní ČSSD stále vysílá požadavky hlavně na zrušení inflační doložky nebo zdanění finančních náhrad. Co by schválení takových návrhů pro církve znamenalo? Nejhorší následky by měla tato opatření pro stát. Jednoduše by přestal být právním státem. Obě opatření by nebyla ničím jiným než skrytou formou zpětného snížení finanční náhrady. Zpětnou účinnost zákona přitom zakazoval již obecný zákoník občanský z roku Finanční náhrada zkrátka není nějaké beneficium ze strany státu jako třeba státní příspěvek u stavebního spoření nebo dotace pěstitelům řepky. Jedná se o kompenzaci za majetkové křivdy z období komunistické totality. Její jednostranná dodatečná modifikace by byla jednoduše novou křivdou. Následky v ekonomické stabilitě církví by byly v krátkodobém horizontu dramatické. PARADOX. Oponenti zákona, kterým vadí příliš vysoké finanční náhrady, touží po obnovení státního financování církví, říká Jakub Kříž. Vydávání majetku je pomalé, úřady v mnoha případech překročily šestiměsíční lhůty pro posouzení žádostí. Poslanci ČSSD navrhují, aby se doba pro vyřizování zdvojnásobila... Já to vnímám jako další obstrukční taktiku. Podmínky vydání jsou stanovené zákonem a na nich žádná lhůta nic nezmění. Stát je evidentně v silnějším postavení než církve. Nerozumím tedy, proč by se právě jemu měly lhůty prodlužovat. Podle mého názoru by v takovém případě bylo nezbytné znovu otevřít lhůty pro uplatnění výzev, aby byla zachována rovnováha mezi právy oprávněných a povinných osob. Jak vnímáte spory Lesů ČR a římskokatolických diecézí o lesní hospodářské plány, které se státní podnik zdráhal vydat spolu s pozemky? V celkovém kontextu restitučního procesu se jedná o jednu z mnoha dílčích epizod. Jestliže je lesní hospodářský plán příslušenstvím pozemku, pak má být vydán. Předpokládáte, že může dojít k tomu, čím strašili odpůrci restitucí, tedy k takzvanému prolomení restituční hranice z 25. února 1948? To odmítl již Ústavní soud. Zákon jednoznačně stanoví, že zmírňuje jen majetkové křivdy z rozhodného období, a to začíná 25. února Bohužel odpůrci zákona nakládají arbitrárně s pojmy a snaží se například vytvořit mylný dojem, že církve o majetek přišly již před Únorem. To je povětšinou nesmysl. Už nyní je zjevné, že mnoho restitučních výzev nakonec skončí u soudů. Troufl byste si odhadnout, jaké procento to bude? To si odhadnout netroufám. Některé povinné osoby se výzvami prakticky nezabývají a zaujímají postoj nic nevydáme, jestli něco chcete, zažalujte si nás. U zemědělských nemovitostí je určitou výhodou správní řízení před Státním pozemkovým úřadem. Ten ještě může napravit chyby povinných osob. Pokud tak ale neučiní, nezbude církvím než žaloby podat. Vždyť členové jejich statutárních orgánů mají od Nového roku povinnost péče řádného hospodáře, a musí tedy ze zákona učinit maximum pro to, aby stát majetek vydal. Z konkrétních případů budou mimořádně zajímavé ty, kde povinné osoby využívají či zneužívají argumentaci Benešovými dekrety. A také bude zajímavé sledovat, zda ve vztahu k církvím budou soudy stejně velkorysé jako ve vztahu k jiným restituentům. Tomáš Pergler pergler@mf.cz

72 72 Euro dubna 2014 light lidé a podniky GE MONEY BANK Philip Holemans finanční ředitel David Vrba 3M Česko Radoslaw Kaskiewicz 3M Česko Pavel Hoffmann ViaPharma Pavla Řezníčková Jones Lang LaSalle Alena Chnapková Jones Lang LaSalle Michal Pilecký Renomia Finančním ředitelem GE Money Bank byl jmenován Philip Holemans, který působí ve skupině GE již 16 let. Holemans nastoupil do GE v roce 1998, začínal v centrále společnosti Capital Fleet Services, která působí v Bruselu, a od té doby zastával postupně stále vyšší pozice v oblasti financí napříč společností GE Capital. Poslední čtyři roky byl ředitelem financí (CFO) ve společnosti GE Capital Germany & Benelux. Ředitelem divize finance v České republice se stal letos v lednu. Philip Holemans vystudoval MBA v oboru aplikovaná ekonomie na belgické univerzitě v Leuvenu. Je ženatý a má tři děti. Mezi jeho koníčky patří tenis a lyžování. 1 3M ČESKO David Vrba ředitel marketingu a obchodu CEE Radoslaw Kaskiewicz generální ředitel ČR David Vrba, dosavadní generální ředitel českého zastoupení americké technologické společnosti 3M, byl s účinností od 1. dubna 2014 povýšen do pozice ředitele marketingu a obchodu pro region střední a východní Evropy. Na jeho místo přichází Radoslaw Kaskiewicz. David Vrba působí v 3M Česko od roku 2001, kdy se po fúzi německého výrobce dentálních produktů ESPE se společností 3M stal obchodním a marketingovým ředitelem nově vzniklé divize 3M ESPE pro střední a východní Evropu. Poté byl obchodním a marketingovým ředitelem ortodontické divize 3M Unitek pro oblast Evropy, Středního východu a Afriky. Generálním ředitelem 3M Česko byl jmenován v lednu Radoslaw Kaskiewicz přichází do vedení 3M Česko z polského zastoupení firmy. Vystudoval Technickou univerzitu ve Varšavě a své působení ve 3M zahájil v roce 1995 v divizi průmyslových lepidel a pásek. V letech 2004 až 2007 zaujímal pozici ředitele pro rozvoj trhu průmyslových lepidel a pásek v americké centrále společnosti 3M v Minnesotě. Po návratu do Evropy byl povýšen do pozice obchodního ředitele divize průmyslu a dopravy pro region CEE a v roce 2009 byl pověřen vedením průmyslové obchodní skupiny v Polsku. 2 VIAPHARMA Pavel Hoffmann finanční ředitel Finančním ředitelem lékáren Dr. Max a společnosti ViaPharma je Pavel Hoffmann. Nově zřízenou pozici finančního ředitele ve společnostech Česká lékárna holding a ViaPharma zaujal 17. března, v den svých 40. narozenin. Pavel Hoffmann absolvoval Fakultu podnikohospodářskou na VŠE v Praze, kde získal inženýrský titul. Po studiu se věnoval 17 let poradenství. Pracoval na manažerských postech ve společnostech Pricewaterhouse- Coopers a v Deloitte Advisory, kde byl od roku 2012 partnerem společnosti. Věnoval se oblasti finančního zvláštního šetření převážně pro zahraniční investory ve firmách v České republice a na Slovensku. Je členem Association of Chartered Accountants a od roku 2001 má titul certifikovaný účetní. Je ženatý a má dvě děti. 3 JONES LANG LASALLE Pavla Řezníčková hlavní účetní Alena Chnapková senior účetní V lednu letošního roku nastoupila do oddělení správy nemovitostí společnosti Jones Lang LaSalle Pavla Řezníčková (39) jako nová hlavní účetní oddělení správy nemovitostí. Je zodpovědná za finanční operace jako fakturace, reporting, tvorbu rozpočtů a reconciliation a vede tým pěti lidí. Ve funkci vystřídala Petru Janouškovou, která v únoru odešla na mateřskou dovolenou. Pavla Řezníčková má 16 let zkušeností v oblasti maloobchodu a účetnictví. Dříve pracovala jako senior accounting managerka v podniku Makro Cash & Carry ČR / Metro Cash & Carry SR. Byla zodpovědná za účetní operace a komunikaci s dodavateli a odběrateli a připravovala reporting a účetní závěrku pro mateřskou společnost Metro. Kariéru začala jako účetní ve společnosti Foto World. Vystudovala technicko-ekonomicko-administrativní školu při ČKD v Praze v roce Mezi její koníčky patří cestování, knihy, film a hudba. KRÁTCE DHL SUPPLY CHAIN Martin Ćmiel (36), dosavadní ředitel transportu DHL Supply Chain v České republice, byl od února jmenován ředitelem transportu DHL Supply Chain pro Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a Polsko. V zemích visegrádské čtyřky bude zodpovědný za naplňování transportní strategie pro trhy východní Evropy. V DHL pracuje od roku 2007, v pozici ředitele transportu od roku Předtím působil mimo jiné ve firmách Gebrüder Weiss a Čechofracht. Vystudoval VUT v Brně, Fakultu podnikatelskou. Je ženatý a má dvě děti. MCROY CZECH Personálně-poradenská společnost McRoy Czech posílila o nové manažery. Petr Bujalka (37) zastává funkci chief recruitment officer a má na starost rozvoj oblasti permanent placement a personálních a obchodních aktivit. Dříve pracoval ve firmách Grafton, Reed a CPL Jobs. Erik Švarcbach (39) přichází z vedení pražské pobočky personální společnosti Randstad. Dříve pracoval ve firmě Manpower. Jako area manager bude mít na starost rozvoj agenturního zaměstnávání v regionu Středočeského, Libereckého kraje a Prahy. KIA MOTORS CZECH Komunikaci s veřejností společnosti KIA Motors Czech zajišťuje Kateřina Jouglíčková. Vystřídala Kateřinu Vokounovou, která odešla na mateřskou dovolenou. Kateřina Jouglíčková dříve působila ve společnosti Havas PR Prague, kde poslední dva roky zodpovídala za korporátní komunikaci kolínské automobilky TPCA. Zkušenosti čerpala také během svého devítiletého působení v PR společnosti Toyota Motor Czech. V nové pozici bude zodpovídat za strategické plánování a koordinaci PR a CSR aktivit s cílem posilování image značky Kia. MACTRA Posilou společnosti Mactra, která v Českém Krumlově provozuje hotely Krčínův dům, Leonardo a nově i hotel Latrán, se stal Petr Zemek ve funkci ředitele hotelů. Zkušenosti v oboru získal během zahraničního působení v Rakousku, například jako head chef v restauraci Salut ve Vídni. Ve Velké Británii pracoval jako food and beverage manager v hotelech University of Cambridge Riverside či Royal Cambridge Hotel. Do Krumlova se místní rodák vrací z pozice food and beverage managera hotelu Paříž v Praze, kde pracoval pět let.

73 73 lidé a podniky light NAROZENINY FOTO archiv / PŘIPRAVILA redakce (spolecnost.euro@mf.cz) Martin Pekáček Eurovia CS Ladislav Kudláček Accon Human Resources Management David Halbrštát Helios Fenix Alena Chnapková (43) byla povýšena do pozice senior účetní oddělení správy nemovitostí. Má 12 let zkušeností v oblasti financí a pět let zkušeností ve správě nemovitostí. Dříve pracovala v různých účetních pozicích v Credit Suisse či VÚB na Slovensku. Studovala na střední ekonomické škole v Bratislavě. Jejím největším koníčkem je malování, ale také knihy, jóga, in-line bruslení a tanec. 4 RENOMIA Michal Pilecký produktový manažer Michal Pilecký se stal produktovým manažerem oddělení speciálních projektů společnosti Renomia. V této pozici bude přímo zodpovědný za pojištění finančních rizik, zejména pojištění D&O, a pojištění profesní odpovědnosti. V rámci své specializace bude mít na starost metodické řízení dané oblasti, podporu kolegů a rozvoj vztahů s pojistiteli, klienty a dalšími obchodními partnery. Pilecký vystudoval VŠE v Praze, Fakultu mezinárodních vztahů. Pojišťovnictví se věnuje od roku 1994 a před nástupem do společnosti Renomia pracoval osm let v pojišťovně AIG Europe, kde byl vedoucím oddělení pojištění finančních rizik. Hovoří anglicky a německy, je ženatý a má dva syny. Ve svém volném čase se aktivně věnuje sportu a rád cestuje. 5 EUROVIA CS Martin Pekáček ředitel závodu Ředitelem odštěpného závodu Obalovny a lomy společnosti Eurovia CS byl jmenován Martin Pekáček (40). Ve firmě působí od roku 2004, posledních šest let se věnoval především PPP projektům. Po příchodu do společnosti, tehdy ještě Stavby silnic a železnic, pracoval jako stavbyvedoucí. Po dvou letech se začal věnovat speciálním projektům a postupně se zaměřil na oblast PPP. Své zkušenosti zúročil na Slovensku, kde od roku 2009 vedl dceřinou filiálku Granvia Construction. Eurovia CS patří k hlavním hráčům v těžbě kameniva v Česku, jedním z úkolů Martina Pekáčka bude tuto pozici na pozadí stavební krize udržet. Do jeho kompetence spadá 14 obaloven a společnosti Eurovia Kamenolomy a slovenská Eurovia Kameňolomy s celkem 30 lomy v ČR a SR. Martin Pekáček je ženatý, má dvě děti. Vystudoval Fakultu stavební VUT Brno. Tři roky působil na stavbách ve Francii. 6 ACCON HUMAN RESOURCES MANAGEMENT Ladislav Kudláček výkonný ředitel Společnost Accon Human Resources Management, součást poradenské skupiny Accon Group, má od začátku února nové vedení. Výkonným ředitelem se stal Ladislav Kudláček (35), který navazuje na úspěšné aktivity Hany Fukové, jež vedly k rozšíření působení společnosti v oblasti vzdělání a řízení lidských zdrojů. Před nástupem do společnosti Accon Human Resources Management pracoval Ladislav Kudláček od roku 2011 jako vedoucí oddělení projektů a ředitel odboru projektů a vzdělávání Hospodářské komory ČR. Měl na starost řízení a kontrolu projektů a veřejných zakázek v oblasti rozvoje vzdělávání včetně veřejných zakázek Národní soustavy kvalifikací a Národní soustavy povolání. Předtím pracoval dva roky jako manažer HR a vzdělávání ve společnosti Profima Effective a čtyři roky jako vedoucí týmu personálního a ekonomického poradenství firmy Trexima. Dva roky byl programovým manažerem pro Afghánistán ve společnosti Člověk v tísni. Mluví anglicky a německy. Miluje sociální vědy a sporty jako veslování, softball, plavání, lyžování nebo jízdu na koni. 7 HELIOS FENIX David Halbrštát ředitel vývoje Systém pro veřejnou správu Helios Fenix z produkce Asseco Solutions má od února letošního roku nového šéfa vývojového týmu. Stal se jím zkušený programátor, analytik a autor designu softwarových řešení David Halbrštát. Nový vedoucí vývoje je absolventem oboru programování na gymnáziu v Pardubicích s následným praktickým vzděláváním v oblasti SQL řešení, analytických metod (UML, procesní analýzy) a projektového řízení. Před nástupem do Asseco Solutions pracoval například jako vedoucí analytik v oddělení retailu firmy Datart International či v O2 Business Solutions, respektive Deltax systems, kde se většina projektů týkala státní správy. Zkušenosti z pozic programátor a databázový designér získal například u ČSOB pojišťovny nebo u společnosti Infinity. David Halbrštát je ženatý a má tři děti. Velmi rád hraje rekreačně fotbal a podniká s rodinou roadtripy po Česku. Je také šikovným domácím kutilem. 14. DUBNA Roman Blažíček (51) generální ředitel a jednatel: Lasselsberger Michal Čupa (54) generální ředitel: České Radiokomunikace András Tövisi (47) generální ředitel a předseda představenstva: Philip Morris ČR Linda Vavříková majitelka: Firma na zážitky Aleš Voženílek (47) country manager a jednatel: Nokia Solutions and Networks CR 15. DUBNA Hani Himmat (42) chief investment officer: AXA Doron Klein (43) CEO a jednatel: AFI Europe CR Štěpán Lacina (39) předseda představenstva a partner: Accredio 16. DUBNA Zlata Tomková finanční ředitelka: Petrof 17. DUBNA Anthony J. Denny (52) nevýkonný ředitel: AAA Auto Jiří Plíšek (45) generální ředitel a předseda představenstva: Stavební spořitelna ČS Kamil Provazník (46) finanční ředitel a jednatel: Imperial Tobacco CR Miroslav Sedlák (51) viceprezident Europe a člen představenstva: Sodexo Pass ČR Jan Špringl (36) místopředseda představenstva: EP Energy 18. DUBNA Petr Jeník (52) předseda představenstva: Teplárna Otrokovice Martin Odvárko (44) jednatel: Eismann Jaromír Šiler (57) místopředseda představenstva: VTK Group Antonín Vlk (57) ředitel a předseda představenstva: Moser 19. DUBNA Patrik Choleva (41) finanční ředitel: Skanska Jiří Kolář (51) generální ředitel: SŽDC Aleš Kučera (50) jednatel: Newps.cz 20. DUBNA Zdeněk Havelka (36) generální ředitel a člen představenstva: CPI Group Hana Matějovská finanční ředitelka: SAP ČR 21. DUBNA Gabriela Deus místopředsedkyně představenstva: Ditherm Martin Hrdina (39) finanční ředitel: C.S. Cargo Holding

74 deník pátek číslo 1600 l volný prodej 10 kč l řízená distribuce l Nepřekonatelní Návrat z vyhnanství Samsung v Maďarsku není Řecko si přišlo na trh pro tři miliardy schopen konkurovat Číňanům eur, zájem investorů byl obrovský středoevropský ByzNys str. 7 Trhy & světová EkONOmIkA str. 8 DAviD klimeš: DOsTAvBA TEmElíNA začíná v somersetu Komentář str. 14 jednou větou Praha pojme dalších 430 tisíc lidí Jan Stuchlík Praha ČEZ na další rozvoj jaderné se nechtěla pustit do stejného O zakázku zhruba za 300 miliard korun se ucházel japonsko- Hlavní město Praha se už energetiky připravovalo. Teď dobrodružství, jakým byly dotace nebude rozrůstat za současné zavřela se jedna kapitola snahy o resusci- prodloužení životnosti elektrár- Nicméně i kdyby vláda chtěko-ruské konsorcium MIR budeme intenzivně pracovat na pro fotovoltaické elektrárny. -americký Westinghouse a čes- hranice, z podkladů k novému územnímu plánu vyplývá, že taci jaderné energetiky. ČEZ zrušil tendr na výběr rální ředitel ČEZ Daniel Beneš. to odpovědně udělat. Evropská man Eisen prohlásil, že americká ny v Dukovanech, tvrdí genela nějakou garanci dát, nemůže Velvyslanec USA v Praze Nor- stavět se má uvnitř na takzvaných brownfieldech nebo dodavatele dvou nových bloků Původně návratný projekt komise nyní diskutuje s Velkou vláda je rozhodnutím ČEZ hluboce zklamána. Jako blízcí přátelé v rozvojových územích. str. 2 v jaderné elektrárně Temelín. se kvůli změnám na trhu s elektřinou nyní neobejde bez garan- pro nové reaktory. Londýn zatím a spojenci máme také obavy, jaký Británií o podobě státní podpory Prodeje nové Octavie Argumentů pro zrušení tendru přibývalo, a dozorčí rada proto cí, vysvětluje zrušení tendru prohrává. Kdyby šla vláda britskou cestou, jak chtěla, mohla za kým a mezinárodním investo- signál toto může vyslat americ- lámou rekordy rozhodla výběrové řízení ukončit, říká místopředseda dozorčí Cyrani. Garance však vláda na rok či dva slyšet z Bruselu, že žádrům. Pokračování a rozhovor ředitel pro strategii ČEZ Pavel Škoda zaznamenala rekordní čtvrtletí i nejlepší březen v historii, v prvních třech měsících rady Václav Pačes. Představenstvu firmy nicméně uložila, aby poskytnout. Oficiálně proto, že úvěry nepřicházejí v úvahu. ČEZ Pavlem Cyranim Téma str. 6 středečním zasedání odmítla né garantované ceny či záruky za s ředitelem pro strategii a obchod dodala zákazníkům přes 247 tisíc aut, což je meziroční zlepšení o 12,1 procenta. str. 4 National Express chystá výstraha. obří tendry na vlaky Z Prahy říkám Liberalizace dotované železnice následující: Přestaňte vázne, nejnovější přírůstek na hromadit svá vojska českém trhu National Express u hranic s Ukrajinou, přesto vypíše dva obří tendry na řekl včera v narážce na nové vlaky pro český trh. str. 5 události ze srpna 1968 šéf NATO Anders Fogh Rasmussen. Současné kroky Moskvy označil iphone ipad za nelegální agresi Kindle Windows Phone 7 a nebezpečný pokus Windows 8 aplikace vrátit se v čase zpět. Teď se připravujeme STŘEDOEVROPSKÉ AKCIE na summit aliance, PX (CZ) ,24 % který bude v září. ATX (AT) ,62 % Naše kapacity musí BUX (HU) ,13 % být silné, musíme DAX (DE) ,55 % zlepšit výcvik, dodal. události str. 2 WIG20 (PL) ,34 % KURZY ČNB str. 8 CZK/EUR 27,425-0,020 Kč Daniel Novák Praha PropertyWeek.com. Deníku E15 Deníku E15 se však ze zdrojů lídři tuzemského internetového CZK/USD transakci potvrdilo několik důvěryhodných zdrojů. Sami aktéři mětem obchodu se stal mimo V Praze sídlící skupina P3 se 19,776 uzavřením velká realitní trans- informaci nekomentovali. jiné největší skladový areál díky této akvizici zhruba zdvoj- na trhu podařilo zjistit, že před- nakupování Alza a Mall. Ve střední Evropě je těsně před 0,091 Kč akce, která významně zasáhne Hodnota obchodu má být v Česku umístěný v pražských násobí. Už na podzim, když ji i Česko. Skupina PointPark Properties (P3) kupuje celé portfotu zhruba 14 miliard korun. Vý- v něm v roce 2011 kupoval vět- kupovali velcí severoameričtí asi 500 milionů eur, v přepoč- Horních Počernicích. Když od bahrajnské banky Arcapita lio skladů a průmyslových hal, znam transakce je tak zásadní, šinový podíl fond spravovaný investoři TPG a Ivanhoé Cambridge, činila hodnota aktiv spo- které sahá od Německa přes Rakousko a Česko až do Polska. Na názvem Bora Bora. Ani Properpe, dal za něj 300 milionů eur. lečnosti asi 760 milionů eur. že se o ní mluvilo jen pod krycím firmami Tristan a AEW Euro obchod upozornil odborný web tyweek detaily nerozkryl. V tamním areálu sídlí mimo jiné Pokračování byznys str , číslo 03/14 ZEN se zamiloval do Petry Němcové. Je to mašina na charitu, která po celém světě postavila už pětaosmdesát škol! 1ZEN STYLOVÝ MĚS ÍČNÍK. V YCHÁZÍ S DENÍKEM E 15 The three biggest fashion players profit on the Czech market exceeds CZK 4bn. Yet the influx of money has been diminishing Drákula z novy sviští v itálii strana 18 Monday, 14 April 2014 Issue 20 l newsstand price CZK 24/ 1 l Daniel Novák Republic is seen as one move to of profits was CZK 185m, but in turn the tide the Czech C&A subsidiary he brand new C&A department store at Prastanding, over the past six years the its parent's coffers. The declining profits notwith- contributed almost CZK 600m to Czech C&A operation has sent its Despite the falling profits on the parent company in Belgium almost part of the majority of companies CZK 2bn, as E15 has ascertained operating in the Czech fashion market, with its revenues amounting to from the firm s annual reports. When comparing the most recent approximately CZK 2.5bn a year revenues with the dividends prior C&A is still the king. Its greatest to the economic crisis, however, competitors, Takko and New Yorker take in about CZK 1.6bn a year it is evident that it is no longer as great a money-making machine each. as it used to be. Last year s share gue s Můstek, opened last Thursday, represents hope for the old German-Dutch Brenninkmeijer family. The owner of the clothing store chain has to date made a lot of money on the Czech market. Yet its earnings have been decreasing over the past few years, so the opening of the largest C&A shop in the Czech Sweet on Czech cola Customers and CEO Jannis Samaras have a curious addiction to Kofola face to face pages Media mad J&T After its book market rescue, group eyes publishing and billboards rfeature pages Marketingový reset Microsoftu strana 36 První časopis o médiích, reklamě a marketingové komunikaci > založeno 1993 Continues on page 5 konference se zaměřily na změny v komunikaci strana > vychází > cena 69 Kč říká šéf Českých radiokomunikací michal Čupa Strategie vychází ve Spolupráci S týdeníkem euro Photo: Profimedia Margareta Křížová: Recept na úspěch nezačíná penězi str. 18 číslo 4 l l 39 Kč l řízená distribuce l l měsíčník vydavatelství Mladá fronta Měsíčník pro VYCHÁZÍ V E SPOLUPRÁCI S PORTÁLEM BUSINESSINFO.CZ A PETR NOVOTNÝ: S ŘÍDÍCÍM PARTNEREM MEZINÁRODNÍ PORADENSKÉ SPOLEČNOSTI RÖDL & PARTNER O REKODIFIKACI A TAKÉ O TOM, JAK SE Z KANCELÁŘE O DVOU LIDECH STALA PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU SVĚŘENSKÝ FOND O novém občanském zákoníku píše bývalý náměstek ministra spravedlnosti František Korbel a právnička Dana Prudíková SHNILÉ LITOMĚŘICE Jak to vypadá, když justice zdegeneruje na dřeň. Návladní podal obžalobu na litoměřickou soudkyni Janu Márovou KLIENTI OCENÍ OSOBNÍ PŘÍSTUP Rozhovor se zakladateli nové advokátní kanceláře Petrem Břízou a Ondřejem Trubačem o jiném přístupu ke klientům 74 Euro dubna 2014 light pozvánky/společnost OD 12. DO 21. DUBNA Smiřické svátky hudby Právě probíhá 11. ročník velikonočního hudebního festivalu konaného v nádherném prostředí barokní kaple Zjevení Páně ve Smiřicích. Na koncertech vystoupí po boku houslisty Jaroslava Svěceného houslistka Julie Svěcená, mezzosopranistka Andrea Kalivodová, sopranistka Markéta Mátlová a další. Velikonoční neděle bude odpoledne patřit harfě Zbyňky Šolcové a flétně Žofie Vokálkové, večer pak excelentnímu českému varhaníkovi Jaroslavu Tůmovi a kytaristovi Lubomíru Brabcovi. Na závěrečném svátečním koncertě na Velikonoční pondělí vystoupí mladá arménská sopranistka Varine Mkrtchyanová, varhaník Josef Popelka, klavírista Václav Mácha a houslista Jaroslav Svěcený. Doprovodná výstava obrazů v prostorách Erbovního sálu je zasvěcena českému malíři a grafikovi Karlu Demelovi (*1942). 17. DUBNA Malbec světově i v Praze Již počtvrté se pořádá celosvětová oslava vlajkové argentinské vinné odrůdy Malbec. Ve čtvrtek se k tomuto podniku připojí i Česká republika. V restauraci La Casa Argentina proběhne v režii Gabriela Ruberta, provozovatele Club del Vino a importéra vybraných vín, a Daniela Struny, šéfkuchaře restaurace La Casa Argentina, šestichodová večeře plná překvapení. Strunovo menu vnímavě doprovodí elegantní vína z jihu Argentiny. Partnerem pokrmů bude Chardonnay Reserva 2011 z patagonských sklepů společnosti Del Fin del Mundo. Mimochodem jde o víno vybrané do Top 10 argentinských chardonnay. OD 16. DUBNA Objevování Bohuslava Reynka Fenomén české expresionistické grafiky, výtvarník a literát Bohuslav Reynek málem upadl v zapomnění. Tak tomu chtěl jeho pohnutý osud v poválečných letech přičiněním tehdejších komunistických poměrů. Umělec, který byl synem statkáře a jehož tvorba stála mimo hlavní umělecké proudy, byl přinucen k životu na statku na Vysočině. Jeho tvorba ovlivněná žitím ve vlastním izolovaném světě dala vzniknout srozumitelnému a duchovně hodnotnému dílu. A přestože v zahraničí slaví významné úspěchy, doma se mu dosud nedostalo dostatečného ocenění. Výstava ve Valdštejnské jízdárně v Praze ukáže komplexní pohled na Reynkovo dílo a seznámí návštěvníky s řadou dosud nikdy veřejně nevystavených prací. Ve středu v 17 hodin výstavu zahájí slavnost v katedrále sv. Víta na Pražském hradě a výpravný průvod křížové cesty s kardinálem Dominikem Dukou. DO 18. KVĚTNA Retrospektiva krále českého komiksu Dosud nejrozsáhlejší výstava Káji Saudka s bohatým doprovodným programem se koná v Muzeu moderního umění v Olomouci. Hommage à Kája Saudek představí umělce nejen jako autora legendárních komiksů (Pepík Hipík, Com-comics, Muriel a andělé, Muriel a oranžová smrt, Lips Tullian), ale také jako uměleckého solitéra úspěšně pendlujícího mezi prací pro film (Kdo chce zabít Jessii?, Čtyři vraždy stačí, drahoušku) a televizi (Okna vesmíru dokořán, Vlaštovka), užitou grafikou (hudební a filmové plakáty), ilustrační a volnou malířskou tvorbou. Osudy jedné třídy ADRESA REDAKCE Pod Kotlářkou Praha 5 T: F: E: dopisyeuro@mf.cz ŘEDITEL DIVIZE EURO E15 A ŠÉFREDAKTOR Tomáš Skřivánek ZÁSTUPCI ŠÉFREDAKTORA Vadim Fojtík Michal Půr ANALYTICI A KOMENTÁTOŘI Pavel Páral Miroslav Zámečník ŠÉFEDITOR DIVIZE EURO E15 Igor Záruba EDITOŘI Tomáš Jeník Kryštof Válka ŠÉFREPORTÉR Jan Hrbáček REPORTÉŘI Hana Boříková Adéla Čabanová Daniel Deyl Václav Drchal Petr Holec Blahoslav Hruška Jakub Křešnička Tomáš Pergler Jan Sedlák Petr Weikert ART DIRECTOR Tomáš Novák FOTOODDĚLENÍ Tomáš Turek vedoucí Hynek Glos Martin Pinkas EURO SETKÁNÍ Růžena Rousková ředitelka T: SEKRETARIÁT Martina Minaříková office managerka T: KONTAKT NA JEDNOTLIVÉ ZAMĚSTNANCE prijmeni@mf.cz VYDÁVÁ Mladá fronta a. s. Mezi Vodami 1952/ Praha 4 GENERÁLNÍ ŘEDITEL David Hurta INZERCE David Korn obchodní ředitel T: E: podkladyeuro@mf.cz MARKETING Hana Holková ředitelka marketingu T: Jaroslav Tošer brand manager T: VÝROBA A DISTRIBUCE Soňa Štarhová ředitelka výroby a distribuce T: PŘEDPLATNÉ Předplatné pro ČR vyřizuje: A.L.L. production, s.r.o. P.O.BOX 732, Praha 1 T: E: mladafronta@predplatne.cz TISK Tiskárna EUROPRINT a. s. ROZŠIŘUJE V ČR Mediaprint Kapa, s. r. o. tištěný a prodaný náklad ověřuje ABC, člen IF ABC Distribuci pro předplatitele provádí společnost Česká pošta, s. p. Objednávky na předplatné v SR: Mediaprint Kapa Pressegrosso, a. s. T: (02) , E: predplatne@abompkapa.sk Registrace: MK ČR E 8030 pod č. j /98 ze dne , ISSN Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Mladá fronta a. s. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. Týdeník Euro vychází od roku 1998 každé pondělí v divizi Euro E15 dále vychází INZERCE A A FOTO archiv / PŘIPRAVILA redakce (spolecnost.euro@mf.cz) Česká baletní symfonie II Balet Národního divadla uvede premiéru České baletní symfonie II. Komponovaný večer představí české choreografy různých generací tvořící na hudbu význačných českých skladatelů Polní mši Jiřího Kyliána, Stabat Mater Petra Zusky a původní choreografii Guru z dílny Viktora Konvalinky. Česká baletní symfonie II navazuje na stejnojmenný titul, který měl premiéru v roce Představení je ve spolupráci s orchestrem, sólisty a sborem Národního divadla doprovázeno živou hudbou a zpěvem. Divadlo Komedie zve na představení Naše třída, které do konce sezony sehraje už jen pětkrát. Hra polského dramatika Tadeusze Słobodzianka z roku 2008 vychází ze skutečných událostí pogromu v Jedwabném v roce 1941, kdy místní občané povraždili své židovské sousedy. Děj vypráví o osudu deseti spolužáků z jedné třídy. MILLION DOLLAR BABY ČEZ ruší tendr na Temelín U Miliardová realitní hra zasáhne i Česko Foto reuters It s shop, shop, but profits drop češi chtějí T televizi zadarmo Kanceláře škodí zdraví Práce je plná stresu, špatné polohy těla a chemikálií. Ve statistikách je nenajdete, patří mezi civilizační choroby PRÁVO PŘÍLOHA E15 PRO PRÁVNICKOU OBEC A TOP MANAGEMENT& BYZNYS Víme, co tíží středně velké podniky

75 ivot každého člověka je příběh, a každý skutečný příběh má ta mství. Většinou několik tajemství. V této knize představuji šes amarádů-umělců: Mladá fronta básníka, vydavatel typografa, knih Karla dva Hvížďaly fotografy, malíře chaře v rozhovorech, v kterých se snažím dotknout stop jejic říběhů i jejich tajemství. Pracoval jsme na nich s přestávkam asto několik let a najednou se mi v počítači SETKÁNÍ samy spojily S v celek rotože se dotýkají dvou dalších tajemství: pokoušejí se alespo ástečně nahlédnout do uměleckých KARLEM dílen HVÍŽDALOU i myšlenek tvůrců řitom mimoděk plasticky líčí vládnoucí nenormalitu druhé půlk X. století v Česku a začátek nepředvídatelného XXI. stolett ČTVRTEK dno se mi ale zdá, že mají společné: Jejich tvorba a výrazivv víc ovlivněno prostředím, než vlohami a OD nadáním Navíc HOD. nám řipomínají starou pravdu, že skutečná kreativita je veskrze rebel á, individuální a subverzivní činnost, NÁRODNÍ protože KNIHOVNA narušuje a ČR, podvrac ávající vzorce myšlení a života, a jen díky tomu nám umožňuj ZASEDACÍ SÁL (1. patro) hlédnout svět nově, svýma vlastníma očima. Proto skutečným mělci jsou ti, co odmítají být materií Klementinum pro sny druhých 190, Praha a snaží 1 s alizovat sny vlastní, a zároveň jsou to ale ti, co odmítají tvrdit, svět spěje k zániku. Jsou skeptickými zvědavci, kteří s tenzivně zajímají o to, jakým směrem se naše společnost bud bírat. Knize jsem dal podtitul dědkovské dialogy: Nechal jsem inspirovat Ivanem Wernischem, který chystá Dědkovskou po zii. Nejmladším partnerům mých rozhovorů je přes pětašedesá ne ejstarší překročil osmdesátku. Jejich osudy pečetí kulturn aměť, která se v rychlostní společnosti nebezpečně krátí. Někter to dialogy vznikaly opačně, než bývá zvykem: Nestavěl jsem j Foto: Honza Malý ml. Nakupujte se slevou až 25 %

76