Bodnutí, kousnutí, škrábnutí a probodnutí.

Transkript

1 Bodnutí, kousnutí, škrábnutí a probodnutí. Každým rokem dostává zdravotnická poradenská služba DAN?adu telefonických dotaz? od potáp???, nepotáp??? i zdravotnických profesionál?, kte?í pot?ebují poradit, jak mají ošet?it lidi, kte?í utrp?li zran?ní p?i kontaktu s n?jakým mo?ským živo?ichem. O exotických tvorech se toho ví celkem dost, velkou nejistotu a znepokojení zp?sobují spíše b?žn?jší a nenápadná zran?ní. Nap?íklad po bodnutí ostny mo?ského ježka, což je naprosto b?žné zran?ní, zavolal jeden?len DAN o radu a k tomu?ekl: Kdyby mne kousla chobotnice modrokroužková, tak bych m?l pro takový p?ípad p?edem více informací, než pro situaci, v jaké jsem se ocitl nyní. Pot?ebuji poradit. Proto si nyní probereme n?která b?žná zran?ní, ke kterým dochází p?i r?zných?innostech u mo?e, v mo?i a p?i kontaktu s mo?skými živo?ichy a také se zmíníme, jak v takových p?ípadech postupovat. Jak ošet?it ránu Za?neme základními pravidly jak ošet?it ránu. Každé porušení pokožky, obzvlášt? hlubší a zp?sobující krvácení, m?že zap?í?init infekci. A v mo?ském prost?edí se mohou i nejjednodušší rány infikovat pom?rn? neznámými druhy patogen? (t.j. vir?, mikroorganism? a dalších látek zp?sobujících onemocn?ní). Podle umíst?ní rány na t?le a v závislosti na?ásti sv?ta, kde došlo ke zran?ní, pak m?že dojít k velmi rychlé infekci. Nejd?íve vy?istit... U každé rány je zásadn? d?ležité její úvodní vy?išt?ní. Aby se p?edešlo dalšímu možnému infikování, doporu?ují odborníci zdravotnickému ošet?ujícímu personálu mýt si ruce po dobu nejmén? 15 vte?in, než se p?ejde od jednoho pacienta k druhému. Tato doba se považuje za dostate?nou i p?i poskytování první pomoci potáp???m, kte?í utrp?li zran?ní spojené s porušením pokožky. Doporu?ujeme snadno zapamatovatelnou metodu, jak si odm??it pot?ebný?as: Myjte si ruce tak dlouho, jak dlouho vám potrvá zazpívat píse? Š?astné narozeniny ( Happy Birthday ). Zkuste to a uvidíte, že p?ezpívat tuto písni?ku skute?n? trvá 15 vte?in. V?tší rány vyžadují delší dobu?išt?ní. Jak dlouhou p?esn?, to záleží na prost?edí, možných kontaminujících látkách, velikosti rány a schopnosti zran?né osoby snášet proces?išt?ní. N?kdy p?ináší lepší výsledky, když se nechá zran?ná osoba, aby si vy?istila ránu sama, ale zpravidla tomu tak není. P?ipomínáme, že pe?livost a d?kladnost úvodního ošet?ení významn? ovlivní pravd?podobnost infekce a celkový výsledek (a p?ípadný následek) zran?ní.

2 Nebo ránu zadlahovat a sehnat co nejrychleji zdravotnickou pohotovostní službu Navzdory d?ležitosti správného úvodního vy?išt?ní, n?kdy je lepší nechat ošet?it ránu profesionálním zdravodníkem. N?kdo sice s dobrým úmyslem, ale bez zkušeností se správným?išt?ním ran, by mohl zran?ní ješt? zhoršit. N?která vážn?jší zran?ní, která se musí ošet?it p?ímo na míst? nehody, zahrnují i otev?ené zlomeniny (jestliže kost prorazí pokožku) a zran?ní cév, šlach nebo nerv?.?asto je pot?eba zvážit, zdali by nebylo lepší pouze použít dlahu a zajistit p?epravu ran?ného, než riskovat nekontrolované krvácení nebo n?jaké trvalé neurologické poškození následkem neodborného vy?išt?ní. Ov??it si, zdali nedošlo k šoku U každého zran?ní souvisejícího s mo?em si vždy ov??te, zdali zran?ná osoba nemá p?íznaky šoku, n?jaké alergické reakce (vyrážku, sv?d?ní, otok) nebo anafylaxe (viz postranní sloupec), což by mohlo znamenat vážnou a v n?kterých p?ípadech i život ohrožující alergickou reakci. V p?ípad? anafylaktického šoku poskytn?te pokud možno kyslík a co nejrychleji p?ivolejte pokro?ilou zdravotnickou záchrannou službu s p?epravou do nejbližšího zdravotního za?ízení. Bodnutí mo?ským živo?ichem?asto nám volají lidé, kte?í poci?ují sv?d?ní, pálení a mají z?ervenalou pokožku po st?etu s n?jakým neznámým mo?ským živo?ichem. Po jednom až dvou dnech p?íznaky obvykle zmizí, ale n?kdy se náhle vrátí. M?že to nastat kdykoliv mezi druhým až pátým dnem po p?vodním st?etu a op?tovné p?íznaky mohou být siln?jší než ty úvodní. Podle dr. Bruce Millera, poradce DAN, který je specialist o u v oboru dermatologie, odborníkem na potáp??skou medicínu a sám také zkušeným potáp??em, se v takovém p?ípad? jedná o opožd?nou hypersenzitivní reakci nebo o reakci na n?jaký toxin. Na rozdíl od systémové (celot?lové) alergické reakce, která m?že zasáhnout velké plochy pokožky nebo i jiné orgány, zmín?ná opožd?ná reakce se zpravidla vyskytuje pouze v okolí místa poran?ní. Jakmile dojde k opožd?né reakci, zpravidla nepom?že ani nejnov?jší hydrokortizonová mast,?íká dr. Miller (použití takové mast bývá tradi?ní sou?ástí terapie obvyklé p?i podobných situacích). Proto doporu?uji léka?ské vyšet?ení, nebo? m?že být zapot?ebí nasazení oráln? podávaných steroid?. Tato opožd?ná reakce se velmi podobá silnému pr?b?hu podrážd?ní po kontaktu s jedovatým dubem. Dr. Miller k tomu?íká: Bez pat?i?né lé?by mohou p?íznaky trvat i n?kolik týdn?. Proto je nutno vyhledat léka?e, aby vyhodnotil, zdali nehrozí nebezpe?í druhotné infekce cestou poran?né k?že, která mohla být porušena intenzívním škrábáním. Vyhýbat se st?et?m, jak jen to je možné Jak bylo?e?eno již d?íve, nejlepší je pokud možno se zran?ním v mo?i vyhýbat. Samoz?ejm?, že to není vždy snadné a jednoduché. Velké vlny, nešikovný partner, nesprávn? stanovené vyvážení i jiné faktory mohou zap?í?init bezd??ný kontakt. A? již jsou okolnosti jakékoliv, výsledky jsou zpravidla stejné. Proto nabízejí certifikovan é agentury kurzy nebo workshopy na dovednosti pro stanovování a zajiš?ování pot?ebného vyvážení i na správné ur?ování a ošet?ení zran?ní po st?etu s mo?skými živo?ichy. Tato dodat? n á školení nejen u?í, jak se vyhnout nep?íjemným zran?ním v mo?i, ale i celkov? významn? p?ispívají k bezpe?nosti p?i potáp?ní. Problémy s vyvážením mohou snadno vést ke kontaktu s n?jakým mo?ským živo?ichem nebo k jinému zran?ní. Jen n?kolik p?ipomínek: zajist?te si správné vyvážení; upevn?te volné pom?cky a p?íslušenství;

3 p?i velkých vlnách se zdržujte od mo?ských živo?ich? ve v?tší vzdálenosti; nedotýkejte se kotevních lan rukou bez rukavice; a bu?te si v?domi specifických vlastností místa, kde se potápíte. Po?ezání a od?eniny o korály, zran?ní o houby Zran?ní o korály Zran?ní o korály mohou být bolestivá a n?kdy obtížn? lé?itelná. Nejd?íve je nutno zastavit krvácení, to znamená použít p?ímý tlak a vyzvednout poran?nou?ást t?la. Je-li rána velká, krvácení se dá jen t?žko zastavit, p?ípadn? když je postižená?ást n?jak zdeformovaná (nap?. když záchrance vidí n?co, co by mohlo nazna?ovat vykloubení nebo zlomeninu), musí se zajistit profesionální zdravotnická pomoc. Vy?ist?te poran?né místo V p?ípad? po?ezání a od?enin o korály, jestliže neexistují žádné další komplikace a krvácení je pod kontrolou, je nejbližší prioritou d?kladné vy?išt?ní. Po?ádné vy?išt?ní je naprosto zásadní. Doporu?ujeme následující postup: Vy?ist?te ránu od zbytk? cizích t?les. Velmi malé?áste?ky korál? mohou z?stat v rán?, což by zna?n? prodlužovalo lé?ebný proces a zvyšovalo riziko infekce. Nejlepší zp?sob, jak odstranit?áste?ky korál? z rány, je vypláchnout ránu sterilní vodou nebo solným roztokem. Jestliže nic z toho není k dispozici, posta?í i?istá pitná voda. Injek?ní st?íka?ka o objemu 20 kubických centimetr? (bez jehly) je vynikající pom?ckou pro propláchnutí rány dostate?ným tlakem tak, aby se odstranily cizí?áste?ky. Vy?ist?te ránu antibakteriálním mýdlem. Po propláchnutí ránu vy?ist?te antibakteriálním mýdlem. M?že to být stejné antibakteriální mýdlo, které si kupujete b?žn? v drogerii a používáte ve své domácnosti. Pro dezinfekci pom?že i roztok peroxidu vodíku s vodou (což mže také vyplavit zbývající?áste?ky). Pro další?išt?ní pak ješt? použijte gázové polštá?ky,?isté papírové ru?níky (ubrousky) nebo?istý kus látky. Použijte antibiotický krém. Po pe?livém vy?išt?ní použijte n?jaký antibiotický krém (nap?. neomycin, bacitracin, polymyxin atd.) a následn? ránu p?ikryjte sterilním obvazem. Výborn? se k tomu hodí p?edem nam??ené obvazové materiály z krabi?ky první pomoci, samoz?ejm? pokud mají velikost odpovídající rán?. Obvaz vym??ujte denn?, nebo když promokvá nebo se zašpiní. Zran?ní o houby Sv?dící vyrážka se m?že objevit n?kolik hodin po kontaktu s houbou a podobá se vyrážce po st?etu s jinými mírn? jedovatými mo?skými živo?ichy. Všeobecn? se p?edpokládá, že potáp??, který n?jak manipuloval s houbou a na rukou se mu vytvo?ila vyrážka, byl v kontaktu s n?jakým jedovatým druhem. Tyto reakce bývají mírné a po n?kolika dnech zpravidla samy ustoupí i bez nasazení n?jaké zvláštní lé?by. N?kdy však m?že dojít k silným reakcím i s pr?vodními bolestmi a výsevem puchý??. Vy?ist?te ránu. Nejlépe je za?ít vy?išt?ním poran?ného místa tak, že se co nejrychleji odstraní špi?até jehli?ky, t.j. zbytky houby, což jsou tvrdé a ostré vápenaté nebo k?emi?ité?áste?ky, které zpev?ují houbovitou tká? a p?i kontaktu s potáp??ovou pokožkou v ní uvíznou. Odstra?ují se tak, že se p?es zran?né místo p?etáhne(za ur?itého t?ecího tlaku) n?jaké široká páska, do které se tyto?áste?ky zachytí. Jedná se vlastn? o jakousi alternativu holení. Nebo se postižené místo opatrn? oškrábe kreditní kartou, ústní špachtlí k stla?ení jazyka nebo n?jakým jiným podobným p?edm?tem. Použijte antibiotický krém.jakmile si budete jisti, že jsou z rány odstran?ny všechny?áste?ky, použijte n?jaký (neprošlý) hydrokortizonový krém. Sledujte, zdali se u zran?né

4 osoby neprojevují p?íznaky šoku, alergické reakce nebo anafylaxe. Každý pomocník zran?ného by m?l používat jednoduché latexové rukavice. Nacházejí se ve v?tšin? krabic první pomoci a dostate?n? chrání proti bodnutí. Bodaví živo?ichové: žahavky rozv?tvené a nezma?i Tito mo?ští živo?ichové mají tzv. nematocysty, neboli bodavé bu?ky, z kterých se p?i kontaktu s t?lem do n?j vst?ikuje jed. Intenzita bodnutí se druh od druhu liší a rovn?ž citlivost (vnímavost) na jed je u jednotlivých potáp??? r?zná. Stále?ast?ji dostáváme zprávy od potáp???, kte?í utrp?li zran?ní bodnutím, když uchopili kotevní lano holýma rukama bez rukavic. I samotná vlákna kotevního lana mohou zp?sobit zran?ní. V?tšina zpráv, které p?icházejí do DAN, však obsahuje informace o tom, že zran?ní zp?sobená dotykem holé ruky s kotevním lanem jsou spojená i s jedem n?jakého mo?ského živo?icha. Všechny?lov?kem vytvo?ené p?edm?ty (v?etn? kotevních lan) nacházející se v oceánech se postupn? osídlí celými koloniemi mo?ských organism?. Nikdy však nelze s jistotou?íci, jaké konkrétní organismy se usídlily na tom kterém kotevním lan?. V?tšina odborník? tvrdí, že se nejpravd?podobn?ji jedná o n?jaký rod nezmar?, což je druh lá?kovc?, do kterých pat?í také medúzy. Vypláchn?te postižené místo octem. a?átek ošet?ení v p?ípad? zran?ní bodnutím žahavkou rozv?tvenou (více informací na toto téma je v?ásti nazvané O nehodách podrobn?ji na str ) a nezmarem je totožný: k neutralizaci jedu použijte bílý ocet. Nepoužívejte pitnou vodu, protože zm?na slanosti m?že zp?sobit, že n?které zatím nezaktivované nematocysty se takovou vodou nastartují a dojde k ješt? intenzívn?jšímu vniknutí jedu do rány. Ideální je pr?b?žné oplachnutí postiženého místa octem. V?tšina z nás sice nenosí ve své potáp??ské výstroji neustále n?kolik litr? octa, ale ur?it? sebou máme gázu, papírové ru?níky nebo kus?isté látky, proto sta?í je do octa namo?it a opakovan? p?ikládat na postižené místo. Odstra?te zbývající kousky cizích organism?. Pinzetou nebo klešti?kami odstra?te v?tší kousky organism?, které mohou stále ulpívat na pokožce. Pro odstran?ní hloub?ji uvízlých malých?áste?ek použijte holicí krém a postižené místo oholte holicí?epelkou. Jako alternativu k holení lze použít n?jakou pásku nebo škrabku s pevným okrajem, nap?. kreditní kartu (viz o tom podrobn?ji v?ásti Houby ). Ocet versus alkohol Na neutralizaci jedu z nematocyst je zapot?ebí r?zných prost?edk?. Protože se jed r?zní podle jednotlivých druh?, neexistuje žádná univerzální lé?ba. Na n?které druhy je ú?inn?jší izopropyl (?istý líh), jiné se lépe neutralizují octem. Doporu?eme prodiskutovat toto téma s místními potáp??i, kte?í budou v?d?t, jaký roztok je na neutralizaci místních druh? nejvhodn?jší (hlavn? když p?ijedete do nové a neznámé oblasti). Z?ejm? se vyplatí mít s sebou jak láhev?istého lihu, tak i octa. Jiný zp?sob ošet?ení, jako nap?. zk?eh?ova?em masa (t.j. sm?sí ko?ení, která obsahuje p?írodní enzymy z papáji a používá se na marinování masa), nebo pastou obsahující jedlou sodu, jsou sporné, i když i je n?kte?í odborníci považují za p?ijatelné. Správné vyvážení, respekt k místním mo?ským živo?ich?m a v?nování pozornosti i takovým mali?kostem, jako je dotýkání se kotevních lan pouze v rukavicích, pom?že potáp??i vyhnout se st?et?m s nebezpe?nými mo?skými tvory a rostlinami. Pomáhá i jednoduché pokrytí pokožky:?ím menší plocha pokožky je nekryta, tím menší je nebezpe?í.

5 (To platí hlavn? jako prevence proti kontakt?m s medúzami a jinými druhy lá?kovc?.) Proti t?mto bodavým organism?m je dostate?nou ochranou již tenkovrstvý oblek z materiálu Lycra. Používat nebo nepoužívat takový oblek chránící paže a nohy m?že znamenat jeden zásadní rozdíl: dovolená bude bu? ideální nebo zcela zkažená. První pomoc p?i zran?ních nebezpe?nými mo?skými živo?ichy Všichni potáp??i by m?li uvažovat o absolvování alespo? základního kurzu první pomoci. Kurz DAN na první pomoc p?i zran?ních nebezpe?nými mo?skými živo?ichy a rostlinami nabízí vyškolení pro poskytování správného ošet?ení p?i široké škále možných zran?ní zp?sobených u mo?e a v mo?i. Rovn?ž existuje mnoho u?ebnic a kapesních p?íru?ek s radami a správnými postupy pro taková zran?ní. Další informace na toto téma jsou k dispozici na webové stránce DAN (i na mnoha jiných stránkách). Když se dostavíte ke svému místnímu léka?i kv?li n?jakému zran?ní zp?sobenému kontaktem s mo?ským živo?ichem?i rostlinou, neznamená to, že tento léka? musí znát správnou terapii. Proto mu doporu?te, aby se obrátil o radu na telefonickou linku zdravotnické informa?ní služby DAN, kde se mu dostane konzultace od odborník? na potáp??skou medicínu. A v naléhavých p?ípadech mohou léka?i kontaktovat tytéž odborníky na potáp??skou medicínu p?ímo prost?ednictvím pohotovostní linky DAN pro nouzové p?ípady související s nehodami p?i potáp?ní. Jednoduchá prevence a v?asný zásah mohou významn? ovlivnit výskyt, stav i vývoj zran?ní utrp?ného u mo?e a v mo?i. Anafylaxe (t.j. p?ecitliv?lost organizmu k cizorodé bílkovin?): A co adrenalin? Jedním z d?vod?, pro? se mnoho lidí rozhodlo v?novat se p?ístrojovému potáp?ní, je ten, že se cht?jí dostat co nejblíže do mo?ského sv?ta a pozorovat v n?m pulzující život. Podmo?ský sv?t však bývá také jedním z d?vod?, pro? se n?kte?í lidé potáp?ní bojí. Ve skute?ností platí, že zran?ní zp?sobená mo?skými živo?ichy jsou dosti vzácná a ývají výsledkem potáp??ovy neopatrnosti nebo následkem obranné reakce živo?icha, který se cítí ohrožen. Bez ohledu na to, jak dokonalou máte techniku a kde a jak se nej?ast?ji a nejrad?ji potápíte, existuje vysoké procento pravd?podobnosti, že b?hem vaší potáp??ské kariéry vás n?jaký mo?ský živo?ich bodne, kousne nebo?ízne. M?že se jednat o malý dotyk chapadlem nebo o hrozivý a vzrušující zážitek, když se o vás ot?e bokem nebo ocasem žralok. Správná první pomoc se r?zní podle druhu živo?icha, který zp?sobil zran?ní. Všeobecn? však platí, že zásadn? d?ležité je poskytnutí první pomoci pro umožn?ní základních životních funkcí (tzv. abeceda ), t.j. zajišt?ní pr?chodnosti dýchacích cest, dýchání a krevního ob?hu. Varovné signály a p?íznaky se liší podle toho, jaký živo?ich zp?sobil zran?ní?i onemocn?ní, ale také podle individuální reakce poran?né osoby. Zmín?nou individuální reakci ovliv?uje hlavn? v?k a citlivost na ur?itý druh jedu a zran?ní, ale d?ležitou roli mohou sehrát také r?zné dispozice k alergiím. N?kte?í potáp??i mohou také zažívat siln?jší reakce, jestliže se už n?kdy d?íve dostali do kontaktu s jedem nebo toxinem medúzy nebo n?jakým ostnatým živo?ichem.

6 I když je nutno poznamenat, že anafylaxe se vyskytuje pom?rn? z?ídka, je také t?eba v?d?t, že se m?že jednat o skute?n? hrozivou událost jak pro postiženého potáp??e, tak i pro jeho kolegu (kolegy). Anafylaxe se projevuje potížemi s dýcháním, zvýšenou podrážd?ností, poklesem krevního tlaku, otokem m?kkých tkání v ústech a horních dýchacích cest a n?kdy i upadnutím do bezv?domí. Jestliže se u vás nebo u vašeho potáp??ského kolegy za?nou projevovat život ohrožující p?íznaky hypersenzitivity známé jako anafylaktický šok, je t?eba okamžit? jednat. Od takové extrémn? silné alergické reakce p?inese rychlou úlevu hlavn? injek?n? podaný epinefrin nebo adrenalin (nap?. EpiPen). Ale má to sv?j há?ek: epinefrin je pouze na p?edpis. Potáp?? musí být také vyškolen, aby správn? rozpoznal p?íznaky anafylaxe. Zbyte?né podání epinefrinu m?že zp?sobit nebezpe?né zvýšení krevního tlaku, což by mohlo mít u n?kterých jedinc? zap?í?init selhání krevního ob?hu s následným úmrtím. V takovém p?ípad? je ur?it? bezpe?n?jší podat Benedryl (difenhydramin). Ten dokonce blokuje více z dopad? oné silné alergické reakce. Navíc je difenhydramin dostupný bez p?edpisu a jeho užití je všeobecn? bezpe?n?jší: existuje mnohem menší pravd?podobnost, že n?komu uškodíte, jestliže bylo podez?ení na anafylaxi nesprávné. Jestliže byl n?kdo v p?ípad? skute?né anafylaxe ošet?en p?ímo na míst? (venku), musí se mu následn? dostat odborné léka?ské pé?e ú?inek podaného léku totiž brzy vyprchá a p?íznaky by se mohly vrátit. Léka?i mu mohou poskytnout jiné léky s delší p?sobností a tím se pravd?podobnost opakování p?íznak? zna?n? sníží.