Závěrečná zpráva. Dílčí část zakázky č. 2 Analýza potřeb osob poskytujících péči neprofesionálním způsobem v ORP Hodonín

Transkript

1 Závěrečná zpráva Zpracování analýz k projektu Posílení spolupráce a rozvoj kompetencí veřejné správy a dalších organizací k začleňování ohrožených skupin ve správním obvodu ORP Hodonín Dílčí část zakázky č. 2 Analýza potřeb osob poskytujících péči neprofesionálním způsobem v ORP Hodonín Zadavatel: Město Hodonín Sídlo: Masarykovo nám. 53/1, Hodonín IČ: DIČ: CZ Dodavatel: AUGUR Consulting s.r.o. Sídlo: Rovniny 102, Hlučín Provozovna: Vinařská 5a, Brno IČ: DIČ: CZ Brno

2 OBSAH I. ÚVOD A CÍLE... 3 II.1 POUŽITÉ METODY SBĚRU DAT... 5 II.2 KONTEXT SPRÁVNÍ OBVOD ORP HODONÍN... 7 III. ANALYTICKÁ ČÁST... 9 III.1 VYMEZENÍ POSTAVENÍ A STATUSU NEFORMÁLNĚ PEČUJÍCÍCH A TRENDY V TÉTO OBLASTI... 9 III.2 STRUKTURA A CHARAKTERISTIKA NEFORMÁLNÍCH PEČOVATELŮ III.3 DOPADY ZÁTĚŽE NEFORMÁLNÍ PÉČE III.4 SPECIFIKA POSKYTOVÁNÍ NEFORMÁLNÍ PÉČE V ORP HODONÍN III. 5 HISTORIE A VÝVOJ PÉČE V ORP HODONÍN A PREDIKCE V KONTEXTU SOCIODEMOGRAFICKÝCH TRENDŮ III.6 ANALÝZA MOŽNÝCH MECHANISMŮ PODPORY NEFORMÁLNÍCH PEČOVATELŮ 22 III.7 SPOLUPRÁCE NEFORMÁLNÍCH PEČOVATELŮ S DALŠÍMI RELEVANTNÍMI AKTÉRY V ORP HODONÍN IV. SHRNUTÍ A ZÁVĚR VI. SEZNAM GRAFŮ A TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM TABULEK VII. PŘÍLOHY VII.1 DOTAZNÍK PRO ZÁSTUPCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ORP HODONÍN VII.2 DOTAZNÍK PRO ZÁSTUPCE OBCÍ V ORP HODONÍN VII.3 SCÉNÁŘ SKUPINOVÉ DISKUZE VII.4 POLOSTANDRADIZOVANÝ ROZHOVOR OSOBY POSKYTUJÍCÍ PÉČI NEFORMÁLNÍM ZPŮSOBEM VII.5 POLOSTANDRADIZOVANÝ ROZHOVOR OSOBY SE SNÍŽENOU SOBĚSTAČNOSTÍ

3 I. ÚVOD A CÍLE Společnost AUGUR Consulting s.r.o. si dovoluje předložit závěrečnou zprávu Analýza potřeb osob poskytujících péči neprofesionálním způsobem v ORP Hodonín. Analýza je součástí projektu Posílení spolupráce a rozvoj kompetencí veřejné správy a dalších organizací k začleňování ohrožených skupin ve správním obvodu ORP Hodonín, registrační číslo CZ /0.0/0.0/15_023/ , podpořeného v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Projekt Posílení spolupráce a rozvoj kompetencí veřejné správy a dalších organizací k začleňování ohrožených skupin ve správním obvodu ORP Hodonín se zaměřuje na: podporu neformální péče, podporu systému začleňování osob se zdravotním handicapem, řešení nekomplexnosti přenosu informací o sociálních službách a sociální pomoci. Klíčovými aktivitami projektu jsou podpora neformální péče v ORP Hodonín, podpora systému začleňování osob se zdravotním handicapem a zajištění systémové a komplexní informovanosti o sociálních službách a pomoci. Výše uvedené aktivity odrážejí nejzásadnější vytipované okruhy problémů vzešlých z analýz prováděných v rámci procesu komunitního plánování sociálních služeb na Hodonínsku. Ty reagují na sociodemografický vývoj, který způsobuje stále nedostatečnou kapacitu stávajících služeb péče pro seniorskou populaci. Částečnou úlevu by mohlo přinést vytvoření databáze neformálních pečujících, kterým bude dále nabídnuta podpora zaměřená na jejich profesní vzdělávání a informovanost. Primárním krokem v této oblasti je v rámci projektu vytvoření multidisciplinárního týmu, jehož cílem bude koordinace a vytvoření platformy pro síťování těchto služeb. 1 Cílovými skupinami, se kterými projekt pracuje, jsou: neformální pečovatelé a dobrovolníci působící v oblasti sociálních služeb a sociální integrace, poskytovatelé a zadavatelé sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších služeb na podporu sociálního začleňování, zaměstnanci veřejné správy, kteří se věnují sociální, rodinné nebo zdravotní problematice. Projekt si klade následující cíle: vytvoření platformy spolupráce organizací na místní úrovni, 1 Zdroj: webové stránky města Hodonín, 3

4 posílení koordinační role města Hodonína v oblasti prevence rozšiřování okruhu sociálně znevýhodněných osob a jejich rodinných příslušníků, vytvoření funkčního systému přenosu informací mezi orgány veřejné správy, poskytovateli sociálních služeb, zdravotníky, místní samosprávou a neformálními pečovateli, zvýšení informovanosti a rozvoj spolupráce mezi resorty a spádovými obcemi, komplexní podpora neformálně pečujícím. 2 Součástí projektu je také zpracování Analýzy potřeb osob poskytujících péči neprofesionálním způsobem v ORP Hodonín. Tato analýza je zaměřena na problematiku potřeb osob poskytujících péči neformálním způsobem v ORP Hodonín. Zahrnuje monitoring současného způsobu poskytování této péče osobám se zdravotním znevýhodněním a zjišťování potřeb neformálních pečovatelů, jejich možnosti, příležitosti a veškerá související data. Společnost AUGUR Consulting prohlašuje, že rozumí zadání této analýzy a je připravena cíle a předmět studie zcela naplnit. Závěrečná zpráva a způsob prezentace výsledků zohledňují především její určení. Výsledky jsou uváděny v přehledné podobě grafů, tabulek a komentářů tak, aby jednotlivá zjištění mohl zadavatel flexibilně využívat pro svou práci a aktivity. Věříme, že výsledky analýzy se stanou pro zadavatele i pro další čtenáře z řad odborné i laické veřejnosti zajímavou a inspirativní zpětnou vazbou. Za AUGUR Consulting s.r.o. Mgr. Marián Svoboda ředitel společnosti 2 Tamtéž. 4

5 II.1 POUŽITÉ METODY SBĚRU DAT II. METODOLOGIE Východiskem pro zpracování analýzy byl tzv. integrovaný metodologický přístup. Při naplnění předmětu smlouvy o dílo a cílů celého projektu byla uplatněna kombinace řady metodologických přístupů a technik pro zajištění relevantních dat. V současném sociálně vědním výzkumu se objevují dva krajní přístupy, které jsou zakotveny v protichůdných epistemologických pozicích. První je znám jako hypotetickodeduktivní, také pozitivistický, a odpovídá kvantitativní výzkumné strategii a používání osvědčených matematicko-statistických postupů. Druhý přístup je induktivní, označovaný též jako interpretativní, a odpovídá mu kvalitativní výzkumná strategie. Jako integrovaný výzkum či integrovaná strategie se zpravidla implicitně chápe kombinace výše uvedených tradičních výzkumných strategií. 3 Kombinace více metod a technik zohledňuje především požadavky na komplexnost pořízených dat. Jednalo se o: 1. rešerše všech dostupných sekundárních dat, 2. desk research analýzu sekundárních dat, 3. empirická šetření kvantitativní šetření mezi vybranými poskytovateli sociálních služeb v ORP Hodonín (dotazníkové šetření), kvantitativní šetření mezi představiteli jednotlivých obcí spadajících pod ORP Hodonín (dotazníkové šetření), kvalitativní šetření mezi osobami poskytujícími péči neprofesionálním způsobem skupinová diskuze (focus group), kvalitativní šetření mezi osobami poskytujícími péči neprofesionálním způsobem polostandardizované rozhovory, 4. syntéza všech poznatků a vytvoření závěrečné zprávy. Ad 1) Jednalo se o shromáždění a syntézu všech dostupných aktuálních informací a údajů, jejich strukturaci a deskripci. Tento postup umožnil ve spolupráci se zadavatelem a dalšími partnery pracovat s aktuálními relevantními informacemi a daty. Ad 2) Jednalo se o detailní analýzu následujících dokumentů: A. výzkumná zpráva Analýza příspěvků na péči, 2007, B. výzkumná zpráva Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb, Hodonín a jeho spádové obce, 2007, 3 Loučková, I. Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu. Praha: Sociologické nakladatelství,

6 C. výzkumná zpráva Sociodemografická analýza města Hodonín a jeho spádových obcí, 2007, D. výzkumná zpráva Analýza potřeb poskytovatelů sociálních služeb, Hodonín a jeho spádové obce, E. Analýza zdravotního stavu města Hodonín, Státní zdravotní ústav, Součástí desk research bylo i zjišťování konkrétních informací z Českého statistického úřadu a Úřadu práce ČR, kontaktního pracoviště v Hodoníně. Současně byla se souhlasem zadavatele využita všechna relevantní data týkající se registrovaných sociálních služeb na území ORP Hodonín dostupná z Krajského informačního systému sociálních služeb Jihomoravského kraje (dále jen KISSoS). Ad 3) U kvantitativních šetření se jednalo o se o CAWI (Computer Assisted Web Interviewing) dotazování vybraných registrovaných sociálních služeb a představitelů jednotlivých obcí na území ORP Hodonín. Východiskem pro dotazování byly zjišťovací nástroje 4, které byly připraveny ve spolupráci se zadavatelem obsahově a metodologicky relevantním způsobem. Zjišťovací nástroje byly vždy naprogramovány uživatelsky maximálně přívětivě 5 a umístěny pro on-line formu vyplňování. Jednalo se o uživatelsky přívětivou formu vyplnění zjišťovacího nástroje relevantním respondentem. V případě, že respondenti neměli zájem dotazník vyplnit a odeslat v elektronické formě, mohli si dotazník vytisknout v pdf formátu, vyplnit jej a poslat poštovní zásilkou na adresu naší společnosti. Ke spolupráci byli osloveni představitelé všech obcí spadajících pod ORP Hodonín a následující registrovaní poskytovatelé sociálních služeb: Psychocentrum Domeček Hodonín, o.p.s., Pečovatelská služba Homediss, o.p.s., Centrum pro rodinu a sociální péči Hodonín, Zelený dům pohody, p.o., Domov na Jarošce, p.o., S-centrum Hodonín, p.o., Domov pro seniory Bažantnice, p.o. Oblastní charita Hodonín Charitní pečovatelská služba Hodonínsko, Charitní pečovatelská služba Šardice, Charita Strážnice Osobní asistence, Charitní pečovatelská služba Strážnice. V rámci kvalitativních šetření mezi osobami poskytujícími péči neformálním způsobem byla využita metoda focus group skupinové diskuze. Jedná se o velmi účinnou kvalitativní metodu, 4 Zjišťovací nástroje jsou součástí přílohy této závěrečné zprávy. 5 S on-line reportingem dat ze strany sociálních služeb máme zkušenost vzhledem k realizaci projektů Krajského informačního systému sociálních služeb v Jihomoravském a Olomouckém kraji. 6

7 která umožňuje hluboký vhled do zkoumané problematiky díky využití tzv. kolektivního stimulu. Scénář skupinového setkání byl připraven ve spolupráci se zadavatelem a podléhal jeho schválení. Moderátory diskuze byli členové řešitelského týmu, kteří mají několikaleté zkušenosti s moderováním skupinových diskuzí v oblasti sociálních služeb. Skupinová diskuze proběhla ve spolupráci se zadavatelem při příležitosti setkání pracovníků MěÚ Hodonín a osob poskytujících péči neprofesionálním způsobem. U této cílové skupiny byla využita i kvalitativní metoda polostandardizovaných rozhovorů. Polostandardizované rozhovory byly vedeny na základě záznamového archu, který byl schválen zadavatelem. Tato metoda sloužila jako doplňková metoda k metodě skupinové diskuze a proběhla na základě domluvy se zadavatelem. Rozhovory probíhaly s osobami poskytujícími neformální péči a současně s osobami se sníženou soběstačností. Ad 4) Jednalo se o shromáždění a syntézu všech dostupných poznatků a výsledků studie, jejich strukturaci a deskripci. Následně byla vypracována závěrečná zpráva, která byla předána zadavateli ke zhodnocení. Poděkování Společnost AUGUR Consulting si dovoluje touto cestou upřímně poděkovat zástupcům poskytovatelů sociálních služeb, zejména koordinátorce komunitního plánování v ORP Hodonín Bc. Marcele Prchalové a dále Bc. Daně Kmínkové, manažerce pro sociální péči PS Homediss, které se podílely na organizaci a sběru dat. Dále pak děkujeme představitelům vybraných sociálních služeb v ORP Hodonín a zástupcům obcí I. a II. typu, stejně tak představitelům města Hodonín za jejich spolupráci a vstřícný přístup při naplňování cílů a předmětu tohoto projektu. Jsme přesvědčeni, že ve spolupráci s výše uvedenými spolupracovníky se podařilo shromáždit vysoce validní a reliabilní data. II.2 KONTEXT SPRÁVNÍ OBVOD ORP HODONÍN Ve správní oblasti obce s rozšířenou působností Hodonín je evidováno 18 obcí, 19 částí obcí, 46 základních sídelních jednotek. Ve správní oblasti je k trvalému pobytu (nebo jakémukoliv platnému pobytu cizince, azylanta) přihlášeno dle údajů Českého statistického úřadu k celkem obyvatel. Průměrný věk obyvatel v ORP Hodonín je 42,4 roku. Podíl obyvatel ve věku 65 a více let je 17,8 %. 6 Míra nezaměstnanosti byla k v ORP Hodonín 10,12 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání evidoval Úřad práce ČR, kontaktní pracoviště Hodonín, k celkem 703 osob se zdravotním postižením. V roce 2015 to bylo 691 osob. 7 Správní obvod Hodonín jako obec s rozšířenou působností tvoří územní obvody 18 obcí: Čejč, Čejkovice, Dolní Bojanovice, Dubňany, Hodonín, Josefov, Karlín, Lužice, Mikulčice, Mutěnice, Nový Poddvorov, Petrov, Prušánky, Ratíškovice, Rohatec, Starý Poddvorov, Sudoměřice a Terezín. 6 Zdroj: Český statistický úřad, údaje platné k Zdroj: data Úřadu práce ČR, kontaktního pracoviště Hodonín. 7

8 8

9 III. ANALYTICKÁ ČÁST III.1 VYMEZENÍ POSTAVENÍ A STATUSU NEFORMÁLNĚ PEČUJÍCÍCH A TRENDY V TÉTO OBLASTI Osoby poskytující péči neformálním způsobem jsou v zákoně vymezeny jako tzv. asistenti sociální péče. Pozice asistenta sociální péče vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách ). Péči o osoby závislé na péči jiné fyzické osoby mohou podle zákona o sociálních službách poskytovat profesionální poskytovatelé sociálních služeb, osoby blízké 8 nebo asistenti sociální péče. Zavedením institutu asistenta sociální péče zákonem č. 366/2011 Sb. došlo k doplnění a zpřesnění podmínek pro poskytování péče osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby, která není poskytovatelem sociálních služeb nebo osobou blízkou (podmínka věku a zdravotního stavu a povinnost uzavírat smlouvu). Současně byl tento poskytovatel péče nově označen jako asistent sociální péče. Cílem zavedení tohoto institutu bylo především zajistit dostupnost potřebné pomoci v oblastech s málo dostupnými sociálnímu službami terénního charakteru a současně umožnit lidem, kteří vyžadují pomoc jiné fyzické osoby, aby mohli i nadále zůstat ve svém přirozeném domácím prostředí bez nutnosti využívat pobytových zařízení sociálních služeb. Asistent sociální péče je jinou fyzickou osobou než osobou blízkou, která může poskytovat péči osobě závislé na péči jiné fyzické osoby. Asistentem sociální péče je osoba, která je starší 18 let věku, je zdravotně způsobilá ( 83 odst. 2 zákona o sociálních službách), není osobou blízkou, není registrovaným poskytovatelem sociálních služeb, neposkytuje péči jako podnikatel, tj. na živnostenský list. Poskytuje-li osobě pomoc asistent sociální péče, nevyžaduje se registrace podle 79 zákona o sociálních službách. Asistent sociální péče musí být vždy uveden jako pečující osoba v žádosti o příspěvek na péči (na formuláři oznámení o poskytovateli pomoci ) pro účely rozhodnutí krajské pobočky úřadu práce o přiznání příspěvku. Asistent sociální péče je povinen s osobou, které poskytuje pomoc, uzavřít písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci. Smlouva musí obsahovat označení smluvních stran, rozsah pomoci, místo a čas poskytování pomoci a výši úhrady za pomoc. Povinnost uzavření písemné smlouvy o poskytnutí pomoci je předmětem kontroly využívání příspěvku na péči v souladu se zákonem. Kontrolu provádějí krajské pobočky úřadu práce. Krajská pobočka kromě dalšího kontroluje také to, zda je pomoc poskytována osobně tím, kdo 8 Za osoby blízké se pro účely tohoto zákona považují manželé, příbuzní v řadě přímé, děti uvedené v 20 odst. 1, sourozenci, zeť, snacha a manžel rodiče, a to kteréhokoli z manželů. 9

10 byl uveden v žádosti o příspěvek, kontroluje to, zda způsob poskytované pomoci a její rozsah odpovídá stanovenému stupni závislosti a zda je pomoc zaměřena na základní životní potřeby, které podle výsledku posouzení stupně závislosti okresní správou sociálního zabezpečení není osoba schopna zvládat. Částka z příspěvku na péči přijatá jako úhrada za poskytnutou péči je v případě poskytování péče asistentem sociální péče osvobozena od povinnosti zdaňování, a to tak, že od daně z příjmů je měsíčně osvobozena částka v úhrnu do výše příspěvku na péči pro osobu ve stupni závislosti IV (tj. částka do výše Kč měsíčně). Pro účely zdravotního pojištění se z titulu takového příjmu osoba nestává zaměstnancem a nehradí z něj pojistné. Plátcem pojistného za osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), a osoby pečující o tyto osoby a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), je stát prostřednictvím státního rozpočtu. Podmínkami pro platbu důchodového pojištění asistentovi sociální péče jsou buď příbuzenský vztah, nebo společná domácnost. 9 Zájemci o pozici asistenta sociální péče by se mohli rekrutovat např. z řad zástupců: 1. středního zdravotnického personálu (osob, které mají zkušenosti s poskytováním zdravotní péče, včetně např. poskytování zdravotních úkonů, aplikace injekcí, infuzí, převazů apod.). Jednalo by se o efektivní, produktivní a žádané skloubení zdravotní péče a sociálních služeb. 2. osob, které mají zkušenosti s péčí o osobu blízkou (která již např. zamřela). Mohlo by se jednat o uplatnění zkušeností člověka, jehož návrat na trh práce by byl po období, kdy pečoval o závislou blízkou osobu, problematický nebo prakticky nemožný. 3. některých stávajících zaměstnanců registrovaných poskytovatelů sociálních služeb, kteří mají s poskytováním péče mnohaleté zkušenosti. 4. neregistrovaných fyzických osob, které poskytují péči již dnes formou tzv. sousedské výpomoci. 5. neregistrovaných fyzických osob, které poskytují sociální služby již dnes pod hlavičkou jiných služeb živností (např. úklidové služby, pohostinství apod.). Mělo by se jednat o osoby, které mají praktické zkušenosti s péčí o závislé osoby a současně splňují morální a osobnostní předpoklady takto psychicky náročnou práci vykonávat. Systém sociálních služeb v České republice a institut asistenta sociální péče 10 Koncem devadesátých let minulého stolení probíhala v České republice rozsáhlá diskuze o systému sociálních služeb. Hlavním cílem připravované reformy bylo vytvořit podmínky pro vyváženou a vnímavou sociální politiku a praxi sociálních služeb a současně zajistit, aby 9 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 10 Zdroj: Pilát, M.: Institut asistenta sociální péče jako nástroj podpory setrvání osob v jejich přirozeném prostředí. 2017, doposud nepublikováno. 10

11 sociální služby posilovaly jednotlivce či skupiny ohrožené sociální exkluzí směrem k jejich nezávislosti a soběstačnosti. Výsledkem bylo přijetí nové legislativní úpravy, která se týkala poskytování sociálních služeb v České republice. Jednalo se o zákon č. 105/2006 Sb., o sociálních službách. Zákon měl dva hlavní cíle. Prvním z nich bylo zabezpečení kvalifikovaných a dostupných služeb těm, kteří je nezbytně potřebují, druhým pak narovnání právních vztahů mezi státem, poskytovateli a zejména uživateli sociálních služeb s důrazem na ochranu jejich práv. Významnou změnou v poskytování sociálních služeb pak přinesla tzv. sociální reforma v roce Zákon č. 366/2011 Sb. mimo jiné zavedl několik změn v oblasti poskytování sociálních služeb v ČR. Jednou z těchto změn byl zcela nový institut asistenta sociální péče. Ten by měl podle Piláta zajišťovat osobám se sníženou soběstačností jiný druh péče než sociální služby. Pilát uvádí, že na základě zjišťování skutečných potřeb občanů, kteří jsou závislí na pomoci jiné fyzické osoby, lze dojít k názoru, že jejich potřeby lze saturovat jinými činnostmi, než je poskytování registrovaných sociálních služeb. Jedná se zejména o obstarávání nákupů, běžné pochůzky, pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti (běžný úklid a údržba domácnosti, údržba domácích spotřebičů, pomoc při zajištění velkého úklidu, velký nákup, nákup ošacení a nezbytného vybavení domácnosti, praní a žehlení ložního prádla, popřípadě jeho drobné opravy), zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (doprovázení do školy, zaměstnání, k lékaři, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby apod.). Tato nová forma podpory je směřována k lidem, kteří potřebují pomoc v péči o vlastní osobu z důvodu věku, nemoci či zdravotního postižení a chtějí zůstat ve svém přirozeném sociálním prostředí bez nutnosti využívat registrovaných sociálních služeb. Zavedení institutu asistenta sociální péče umožňuje zajištění péče osobě, která z důvodu zdravotního znevýhodnění, chronického onemocnění nebo věku péči potřebuje, v místě, kde služby neposkytuje žádný registrovaný poskytovatel sociálních služeb, který by tak mohl péči zajistit, anebo není žádná jiná možnost individuální péče ze strany rodinných příslušníků. Výkon asistenta sociální péče není podmíněn žádnou registrací poskytovatele sociální služby, ani k této činnosti nemusí mít asistent sociální péče živnostenský list. 11 III.2 STRUKTURA A CHARAKTERISTIKA NEFORMÁLNÍCH PEČOVATELŮ Dle názoru představitelů registrovaných sociálních služeb jsou necelé dvě čtvrtiny (39,0 %) péče pro osoby se sníženou soběstačností v ORP Hodonín poskytovány neformálními pečovateli, tj. rodinnými příslušníky, sousedy, známými. Téměř stejné procento péče (38,0 %) pro osoby se sníženou soběstačností v ORP Hodonín je dle vyjádření respondentů poskytováno registrovanými sociálními službami. Jedna pětina péče (21,0 %) je pak podle vyjádření respondentů zajištěna zdravotnickými organizacemi a pouze 2,0 % jinými subjekty (školské organizace, asistenti v sociálních službách aj.). Tři sociální služby uvedly, že poměr 11 Zdroj: Tamtéž. 11

12 poskytované péče v ORP Hodonín nedokážou posoudit. Názorně výsledky dokumentuje následující graf č. 1. Graf č. 1: Poměr poskytované péče v ORP Hodonín Poměr poskytované péče 40% 38,0% 39,0% 30% 21,0% 20% 10% 2,0% 0% Registrované sociální služby Neformální pečovatelé Zdravotnické organizace Jiné subjekty Analýza péče o osoby se sníženou soběstačností v ORP Hodonín, Graf: AUGUR Consulting Zdroj:Dotazníkové šetření mezi sociálními službami Ze skupinové diskuze a rozhovorů uskutečněných s osobami, které poskytují péči neformálním způsobem, vyplývá, že neformální péči v současné době v Hodoníně poskytují téměř výhradně rodinní příslušníci osob se sníženou soběstačností. Rozhovory s osobami poskytujícími péči neformálním způsobem a s osobami se sníženou soběstačností v ORP Hodonín probíhaly v průběhu měsíce dubna přímo v domácím prostředí dotazovaných osob. Celkem bylo uskutečněno deset rozhovorů s osobami poskytujícími péči neformálním způsobem a pět rozhovorů s osobami se sníženou soběstačností. Rozhovory probíhaly podle předem připraveného zjišťovacího nástroje, který byl schválen zadavatelem. Osoby poskytující péči neformálním způsobem Věk respondentů se pohyboval od 56 do 82 let, průměrných věk dotazovaných byl 67,8 roku. Pouze dva z respondentů byli muži. Pět respondentů pocházelo z Hodonína, ostatní z okolních obcí. Ve všech případech se respondenti starali o blízkého člena rodiny. Šest respondentů uvedlo, že se stará o jednoho ze svých rodičů, a čtyři dotázané se starají o manžela. Tři respondenti uvedli, že péči o blízkého člověka zajišťují po práci, v rámci volného času. Ostatní respondenti jsou již v důchodu. Věk osob, o které dotazovaní pečují, se pohyboval v rozmezí 78 až 94 let, průměrný věk byl 86,5 roku. Jednalo se o pět mužů a pět žen. Všichni dotázaní uvedli, že osoba, o kterou se starají, pobírá příspěvek na péči. V jednom případě se jednalo o stupeň závislosti II, dva respondenti uvedli stupeň závislosti III a ostatní stupeň závislosti IV. 12

13 Většina dotázaných uvedla, že osobě, o kterou se stará, poskytuje celodenní péči. Devět respondentů uvedlo, že sdílí s osobou, o kterou pečují, stejnou domácnost. Pouze jeden dotázaný sdělil, že po zhoršení stavu maminky jí z důvodu svého náročného zaměstnání zajistil byt v domě s pečovatelskou službou. Všem dotázaným s péčí pomáhají i ostatní členové rodiny, většinou se jedná o potomky nebo sourozence. Všichni respondenti využívají pomoci pečovatelské služby, dva respondenti navštěvují centrum denních služeb. Pečovatelskou službu využívá většina dotázaných každý den, někteří i během víkendů. Nejčastěji pečovatelská služba pomáhá s běžnou každodenní péčí, s hygienou, dovážkou obědů, nákupy apod. Respondenti hodnotí tyto služby jako dostačující, někteří oceňují i víkendový provoz. Služba nám vyhovuje, jsme rádi, že jezdí i o víkendu. Jak z rozhovorů vyplývá, terénní pečovatelská služba je pro mnohé dotázané alternativou pro pobytovou péči. Jsme spokojeni, bez nich by musel být manžel v pobytovém zařízení. Jezdí třikrát denně a jsou u maminky vždy dvě hodiny. Jinak by musela do domova důchodců. Někteří respondenti sdělili, že z finančního hlediska je každodenní péče náročná záležitost, ale ceny odpovídají rozsahu péče a v některých případech poskytovatel služby vyšel respondentům vstříc. Finančně je to náročné, ale nabídli mi zvýhodněnou úhradu za služby. Osoby se sníženou soběstačností Jednalo se o tři muže a dvě ženy, věk respondentů se pohyboval mezi 78 a 96 lety, všichni pocházeli přímo z Hodonína. Všichni respondenti uvedli, že pobírají příspěvek na péči. Tři dotázaní ve čtvrtém stupni závislosti, jeden ve třetím stupni a jeden respondent v druhém stupni závislosti. O všechny respondenty se starají členové jejich rodiny, ve všech případech se jedná o potomky, v jednom případě současně s manželkou. Všichni dotázaní současně uvedli, že denně využívají péče profesionální sociální služby. Všichni respondenti uváděli, že se současným způsobem péče o jejich osobu (kombinace péče rodinných příslušníků a profesionální sociální služby) jsou spokojeni, že v současné době neřeší žádné potíže nebo problémy, se kterými neví, na koho se obrátit. U všech dotázaných se jedná o dlouhodobou celodenní péči v době trvání od jednoho roku do 13 let. Většina respondentů sdělila, že v případě nemoci člověka, který o ně běžně pečuje, se obrací na další členy rodiny, případně na pečovatelskou službu. Máme velkou rodinu, takže vždycky se domluví a někdo z nich se o mě postará. Účastníci skupinové diskuze Neformální diskuze u kulatého stolu se zúčastnilo šest domácích pečovatelek, sociální pracovnice v nemocnici, koordinátorka KPSS a dvě pracovnice z AUGUR Consulting. S jednou 13

14 domácí pečovatelkou bylo vzhledem k jejím omezeným časovým možnostem uskutečněno interview individuálně ještě před zahájením diskuze. Její odpovědi byly zahrnuty do analýzy společně s odpověďmi účastnic diskuze. Všechny zúčastněné pečovatelky byly ženy po 50. roce věku, z nichž pět pečuje o seniora/y s různým stupněm závislosti. Dvě pečují o své zcela závislé děti : jedna pečuje o mladistvého syna s postižením a jedna o mladého dospělého syna s postižením. Čtyři zúčastněné jsou z Hodonína, další tři jsou z okolních obcí (z Dubňan, Ratíškovic, Mikulčic). Dvě pečují o osobu blízkou při zaměstnání a dvě naopak již dlouhá léta pečují o své děti s těžkým postižením celodenně. III.3 DOPADY ZÁTĚŽE NEFORMÁLNÍ PÉČE Mezi osobami pečujícími o osobu blízkou neformálním způsobem byla zjišťována i omezení způsobená nepřetržitou péčí. Pouze jedna respondentka uvedla, že zatím nepociťuje žádná omezení způsobená péčí o blízkou osobu. Důvodem je však to, že pečuje pouze krátce a při péči se střídá se sestrou. Ostatní respondenti uváděli nejčastěji psychické vyčerpání způsobené každodenní péčí o blízkou osobu, dále vlastní zdravotní potíže a izolovanost. Část respondentů uváděla i fyzické vyčerpání, nedostatek volného času a únavu. Hlavně fyzická vyčerpanost a izolovanost, nikam se nedostanu. Pociťuji psychickou a fyzickou vyčerpanost. Mám málo času na děti a vnoučata. Je tam únava, rychleji stárnu, sama mám zdravotní potíže. V případě nemoci nebo náročného období, kdy není možné péči o osobu blízkou zvládat, se většina respondentů obrací na ostatní členy rodiny a na pečovatelskou sužbu, kterou již využívají. Všichni respondenti sdělili, že v případě potřeby není ze strany poskytovatele sociálních služeb problém rozšířit rozsah péče. Alternativou pro pomoc rodiny je v tomto případě vznik odlehčovacích služeb, které v ORP Hodonín zcela schází. Potřeba tohoto druhu služeb vyplývá nejen ze situace osob poskytujících péči neprofesionálním způsobem, ale také z požadavků a diskuzí v rámci komunitního plánování sociálních služeb na Hodonínsku. Respondenti z řad osob se sníženou soběstačností uváděli, že neví, co by případně osobě nebo osobám, které o ně pečují, usnadnilo pomoc. Kromě sociální služby, kterou využívají, neznají respondenti jiné poskytovatele sociálních služeb u nich v obci. Někteří respondenti denně využívají pečovatelskou službu, jeden respondent uvedl, že navštěvuje centrum denních služeb, další respondent využívá úklidovou službu a jeden respondent sdělil, že nevyužívá žádnou odbornou pomoc sociálních služeb. Částky, kterou respondenti vydají za profesionální pomoc sociálních služeb, se značně liší (pohybují se v rozmezí cca až korun), avšak všichni dotázaní uvádějí, že podle jejich názoru jsou tyto částky adekvátní a odpovídají poskytnuté péči. 14

15 Většina respondentů uvedla, že v případě nějakého problému by se obrátili na rodinné příslušníky nebo na pečovatelskou službu. Informace o sociálních službách nebo jiných možnostech pomoci čerpají dotázaní primárně od rodiny, dále přímo u poskytovatele sociálních služeb nebo na internetu. Někteří respondenti dále uvedli, že nefunguje spolupráce mezi lékaři a sociálními službami. Podle respondentů by bylo vhodné, kdyby informace o sociálních službách nabízeli i samotní lékaři. III.4 SPECIFIKA POSKYTOVÁNÍ NEFORMÁLNÍ PÉČE V ORP HODONÍN Požadavek vytvoření nízkoprahového prostoru ve stávajících službách Respondentka, která výše uvedený problém s narušením privátní zóny zmínila, viděla řešení v tom, že by asistent mohl být s klientem mimo domov, přičemž narazila na další, tentokrát asi specificky hodonínský problém, že není s osobami s postižením celkově v Hodoníně KAM jít. K tématu se přidaly i další respondentky....někam, kde by třeba potkal kamarády... Není pro něj ani služba ani kolektiv. Nemuseli by tam být jen postižení, třeba dohromady zdraví s postiženýma... Potřebujeme nějak vyřešit tu izolovanost... Potřebuje nové zážitky... My už na to s manželem nemáme buňky pro něj něco vymýšlet. Z diskuze vyplynulo, že by byl zájem o nějakou pravidelnou všeobecnou volně přístupnou zájmovou kreativní činnost s frekvencí tak 1 2x týdně. Dříve toto probíhalo v rámci centra pro rodinu. V současnosti se tam však sociální služba musela registrovat a splnit určité parametry, čili specifikovat se. Přestala tak vyhovovat všem. Respondentka pečující o manžela, který se stal náhle nemohoucím, uvedla, že by jí pomohla nějaká služba, kde by manžel mohl podle potřeby pobýt. V obci je nějaká charita či co... Je tam všecko hezké, je tam místnost, jsou tam služby... Ale pro manžela ne... Mně se nelíbí, že si nemohou vzít takové lidi třeba na dvě hodiny. Jsou tam nějaká kritéria, která manžel nesplňuje... Kdyby tam člověk mohl docházet kdykoli nebo v určitých hodinách. Jedná se o dům s pečovatelskou službou v Ratíškovicích, čili nabízí zde bydlení plus nějaké služby pro ubytované. Z výpovědí respondentek lze vyčíst jednak nedokonalou informovanost o službách, ale především to, že pečující chápou služby praktickou logikou. Proč by tam manžel nemohl občas dvě hodiny pobýt, je to tam bezbariérové, starají se o podobné lidi. Respondentky by si přály nějaké služby s nižším prahem dostupnosti, ne tak specifikované na přesně danou cílovou skupinu s plnou (celodenní) docházkou atd. Z diskuze vyplynulo, že podobně chápou pečující i nově avizované senior taxi, u něhož by očekávali i doprovod k lékaři. Pečující nechápou hranici mezi službami a zbytkem pomoci, čili 15

16 logikou dané situace. Senior taxi je komerční služba, odvoz ode dveří ke dveřím. Doprovod by si museli sjednat např. u Homedis v rámci sociální služby osobní asistence. Senior taxi bude fungovat nejdříve v Hodoníně, v případě, že by okolní obce přispívaly, může se rozšířit časem i tam. Uvažuje se i o možnosti svozů, což by rodičům dětí s postižením jistě velmi pomohlo, a ORP také, poněvadž může specializované služby umístit jen do jednoho místa. Zkušenost je, že rodiče nejsou dlouhodobě ochotni vozit děti dál než do 20 km od bydliště. Schází posudkoví lékaři a psychiatři Nespokojenost je tradičně s posudkovými lékaři, je jich stále nedostatek a tak, dle názoru respondentek, nemají čas na kvalitní šetření. Kritický nedostatek je také psychiatrů, čekací doba je neúnosně dlouhá. Stává se dokonce, že po propuštění z nemocnice zůstanou nějakou dobu bez potřebných léků, poněvadž nemocnice vybaví pacienta léky jen na dva dny a pak musí bez léků čekat, až se dostanou do ambulance psychiatra. III. 5 HISTORIE A VÝVOJ PÉČE V ORP HODONÍN A PREDIKCE V KONTEXTU SOCIODEMOGRAFICKÝCH TRENDŮ V kontextu sociodemografických trendů je velmi důležitý dynamický aspekt věkové struktury obyvatelstva v určité oblasti. Ten se projevuje se zejména v procesu stárnutí obyvatelstva zvyšuje se průměrný věk, klesá podíl dětí a naopak narůstají podíly seniorů. Z hlediska věkového složení obyvatel lze konstatovat, že průměrný věk obyvatel okresu Hodonín roste. Podle údajů Českého statistického úřadu byl v roce 2000 průměrný věk v okrese Hodonín 38 let, v roce 2015 už to bylo 42,6 roku. V posledních patnácti letech tedy vzrostl průměrný věk obyvatel okresu Hodonín o 4,6 roku. Tento stav kopíruje situaci v celém Jihomoravském kraji, kde byl v roce 1993 průměrný věk 37 let, v roce 2000 to bylo 39 let a v roce 2015 byl průměrný věk obyvatel JMK 42 let. 12 Současně lze říci, že průměrný věk žen (v roce 2015 to bylo 44,3 roku) je konstantně vyšší než průměrný věk mužů (v roce 2015 to bylo 40,9 roku). Názorně data dokumentuje graf č. 2 a tabulka č Zdroj: Český statistický úřad, 16

17 Graf č. 2: Průměrný věk obyvatel okres Hodonín Průměrný věk obyvatel okres Hodonín 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 44,3 39,8 40,9 36, Celkový průměrný věk Muži Ženy Analýza péče o osoby se sníženou soběstačností v ORP Hodonín, Graf: AUGUR Consulting Zdroj: Český statistický úřad Tabulka č. 1: Průměrný věk obyvatel v okrese Hodonín Rok Průměrný věk Celkem Muži Ženy ,0 36,2 39, ,3 36,5 40, ,6 36,8 40, ,0 37,1 40, ,3 37,4 41, ,6 37,8 41, ,9 38,1 41, ,2 38,4 41, ,5 38,7 42, ,8 39,0 42, ,1 39,3 42, ,4 39,7 43, ,7 40,0 43, ,0 40,3 43, ,3 40,6 44, ,6 40,9 44,3 Mění se také věkové rozložení obyvatel. Srovnání procentuálních podílů tří základních věkových skupin (0 14 let, let a 65 a více let) pak dokresluje předchozí informaci. Klesá podíl dětí ve věku do 15 let a naopak roste podíl seniorů ve věku nad 65 let. Podrobně data dokumentuje následující tabulka č. 2 a graf č

18 Graf č. 3: Věkové rozložení obyvatel okres Hodonín Věkové rozložení obyvatel okres Hodonín 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 69,9 16,7 67,6 18,4 10,0 0,0 13, , let let 65 let a více Analýza péče o osoby se sníženou soběstačností v ORP Hodonín, Graf: AUGUR Consulting Zdroj: Český statistický úřad Tabulka č. 2: Věkové skupiny obyvatel v okrese Hodonín Rok Věková skupina 0 14 let let 65 let a více Celkem ,7 69,9 13,4 100, ,3 70,2 13,5 100, ,9 70,4 13,7 100, ,5 70,7 13,8 100, ,1 71,0 13,9 100, ,7 71,2 14,1 100, ,3 71,3 14,4 100, ,0 71,4 14,6 100, ,7 71,4 14,9 100, ,5 71,2 15,3 100, ,5 70,8 15,7 100, ,7 70,0 16,3 100, ,7 69,4 16,9 100, ,8 68,9 17,3 100, ,8 68,3 17,9 100, ,0 67,6 18,4 100,0 Zdroj: Český statistický úřad Tabulka: AUGUR Consulting, s.r.o. Okres Hodonín se v případě věkového rozložení obyvatel pouze mírně odlišuje od Jihomoravského kraje relativně vyšším podílem seniorů a dětí a tedy nižším podílem dospělé složky populace (věk let). Podrobně data dokumentuje následující tabulka č

19 Tabulka č. 3: Srovnání věkového rozložení obyvatel v okrese Hodonín a Jihomoravském kraji Rok Území Věková skupina 0 14 let let 65 let a více 2000 Okres Hodonín 16,7 % 69,9 % 13,4 % Jihomoravský kraj 15,9 % 69,7 % 14,3 % 2015 Okres Hodonín 14,0 % 67,6 % 18,4 % Jihomoravský kraj 15,2 % 66,2 % 18,6 % Zdroj: Český statistický úřad Tabulka: AUGUR Consulting, s.r.o. Proces stárnutí lze charakterizovat také pomoci tzv. indexu stáří. Index stáří vyjadřuje zastoupení mladé složky obyvatel v populaci. Charakterizuje podíl dvou věkových skupin na opačných koncích stupnice věku. Hodnota indexu určuje typ území z hlediska demografické reprodukce buď jako progresivní do 80, stacionární , anebo regresivní nad 120. Následující tabulka č. 4 dokumentuje vývoj indexu stáří v okrese Hodonín v letech Ještě v roce 2000 byl index stáří 40,5 a okres Hodonín tedy představoval progresivní typ území z hlediska demografie. Avšak jak je patrné z předchozích dat a zjištění, poměr populace do 14 let a populace na 65 let se postupně mění a s ním i index stáří. V roce 2015 byl index stáří v okrese Hodonín 132,1 a toto území tedy v současné době představuje regresivní typ území. Demografický vývoj v okrese Hodonín se nijak zvlášť neodlišuje od situace v Jihomoravském kraji, kde byl v roce 2015 index stáří 122,0. Tabulka č. 4: Index stáří okres Hodonín a Jihomoravský kraj Území Index stáří Rok 2000 Rok 2008 Rok 2015 Okres Hodonín 40,5 109,1 132,1 Jihomoravský kraj 40,6 112,3 122,0 Zdroj: Český statistický úřad Tabulka: AUGUR Consulting, s.r.o. Důležitým aspektem je také počet obyvatel v regionu. Jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu, počet obyvatel v okrese Hodonín klesá. V roce 2000 měl okres Hodonín obyvatel, v roce 2015 to bylo již jen obyvatel. Podrobně výše uvedené dokumentuje následující graf č

20 Graf č. 4: Počet obyvatel okres Hodonín Počet obyvatel okres Hodonín Analýza péče o osoby se sníženou soběstačností v ORP Hodonín, Graf: AUGUR Consulting Zdroj: Český statistický úřad Z hlediska průměrného věku obyvatel v jednotlivých obcích ORP Hodonín mají nejnižší věk obyvatelé Dolních Bojanovic, Josefova a Mutěnic (shodně 34,7 roku) a naopak nejstarší jsou obyvatelé Karlína (44 let) a Nového Poddvorova (42,3 roku). Nejvyšší podíl obyvatel v produktivním věku je v Josefově (74,3 %) a v Petrově (70,3 %). Naopak nejnižší podíl obyvatel v produktivním věku je v Čejkovicích (63,5 %) a v Sudoměřicích (64,0 %). S ohledem na demografický vývoj a zvyšující se poptávku po sociálních službách zvažují někteří poskytovatelé rozšíření kapacity svých služeb. Následující tabulka dokumentuje, kteří poskytovatelé a o kolik klientů plánují do roku 2020 navýšit kapacity konkrétních druhů sociálních služeb. 13 Tabulka č. 5: Plánované rozšíření kapacit poskytovatelů sociálních služeb v ORP Hodonín Poskytovatel Druh služby Počet klientů Pečovatelská služba Homediss, o.p.s. Centra denních služeb 20 Centrum pro rodinu a sociální péči Hodonín Denní stacionáře 5 Domov na Jarošce, příspěvková organizace Domovy se zvláštním režimem 7 Zelený dům pohody, příspěvková organizace Chráněné bydlení Viz dotazníkové šetření pro Jihomoravský kraj pro Analýzu potřebnosti sociálních služeb v Jihomoravském kraji,

21 Psychocentrum Domeček Hodonín, o.p.s. Odborné sociální poradenství 400 Pečovatelská služba Homediss, o.p.s. Osobní asistence 20 Pečovatelská služba Homediss, o.p.s. Pečovatelská služba 50 Centrum pro rodinu a sociální péči Hodonín Sociální rehabilitace 2 Oblastní charita Hodonín Charitní pečovatelská služba Hodonínsko Oblastní charita Hodonín Charitní pečovatelská služba Šardice 20 Charita Strážnice Osobní asistence - Charita Strážnice Charitní pečovatelská služba Strážnice 12 Zdroj: Analýza potřebnosti sociálních služeb v Jihomoravském kraji Tabulka: AUGUR Consulting, s.r.o. V souvislosti s výše uvedenými zjištěními a informacemi (stoupající průměrný věk obyvatelstva, průměrná doba dožití, index stáří) a s ohledem na trendy v oblasti sociálních služeb je všeobecně doporučováno posilovat kapacity sociálních služeb, zejména pro nejvyšší věkové kategorie a pro osoby trpící různými formami demence apod. V návaznosti na očekávaný demografický vývoj je třeba posilovat kapacity domovů se zvláštním režimem a dalších souvisejících služeb pro výše uvedené skupiny osob. Alternativou je také větší podpora sociálních služeb poskytovaných terénní formou, které poskytují péči výše uvedeným skupinám osob v domácím prostředí ve spolupráci s neformálně pečujícími osobami. Dále se doporučuje zajistit kapacity sociálních služeb určených pro specifické cílové skupiny. Jedná se především o služby, které by obce III. typu nebyly schopny kapacitně naplnit a udržitelně financovat, tedy služby regionálního nebo nadregionálního charakteru poskytované pobytovou formou např. pro seniory se zdravotním postižením, seniory se závislostmi na návykových látkách, agresivní jedince nebo pro osoby s kombinací výše uvedených faktorů. Jednoznačným trendem je podpora terénních sociálních služeb poskytovaných přímo v domácnostech respondentů. Alternativou sociálních služeb (např. v regionech či oblastech, kde žádné registrované sociální služby nepůsobí nebo je jich zde nedostatek) je institut asistenta sociální péče. Jak uvádí Pilát 14, asistent sociální péče by měl zajišťovat osobám se sníženou soběstačností jiný druh péče než sociální služby. Pilát tvrdí, že na základě zjišťování skutečných potřeb občanů, kteří jsou závislí na pomoci jiné fyzické osoby, lze dojít k názoru, že jejich potřeby lze saturovat jinými činnostmi, než je poskytování registrovaných sociálních služeb. Jedná se zejména o obstarávání nákupů, běžné pochůzky, pomoc při zajištění stravy, 14 Zdroj: Pilát, M.: Institut asistenta sociální péče jako nástroj podpory setrvání osob v jejich přirozeném prostředí. 2017, doposud nepublikováno. 21

22 pomoc při zajištění chodu domácnosti (běžný úklid a údržba domácnosti, údržba domácích spotřebičů, pomoc při zajištění velkého úklidu, velký nákup, nákup ošacení a nezbytného vybavení domácnosti, praní a žehlení ložního prádla, popřípadě jeho drobné opravy), zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (doprovázení do školy, zaměstnání, k lékaři, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby apod.). Zavedení institutu asistenta sociální péče umožňuje zajištění péče osobě, která z důvodu zdravotního znevýhodnění, chronického onemocnění nebo věku péči potřebuje, v místě, kde služby neposkytuje žádný registrovaný poskytovatel sociálních služeb, který by tak mohl péči zajistit, anebo není žádná jiná možnost individuální péče ze strany rodinných příslušníků. III.6 ANALÝZA MOŽNÝCH MECHANISMŮ PODPORY NEFORMÁLNÍCH PEČOVATELŮ Problém legalizace péče o osobu neblízkou Tři ženy se rozhodly pro pečovatelskou činnost jako pro své současné zaměstnání, což se však ukázalo jako problém. Ne ve smyslu výkonu samotné konkrétní práce, ale ve smyslu legislativním. Jedna z žen je zdravotní sestra, takže se zabývala péčí celoživotně, ale nyní sama zvolila péči na soukromo. Vyplynulo to ze situace v širší rodině, kdy se teta stala plně závislou osobou, a ona jako nepřímá příbuzná se rozhodla o ni starat. K tomu se starala o maminku s lehkou závislostí. Maminka se ale zhoršila, což je hrozné. Na druhou stranu mi to vyřešilo legalizaci činnosti, teď jsem pečující o osobu blízkou. Chtěla bych zlegalizovat i péči o tetu, aby mi to šlo na důchod. Respondentka hovořila o své interakci s různými úřady včetně OSSZ při své snaze svoji pečovatelskou činnost o osobu neblízkou legalizovat. Problém je také v tom, že ze zákona nelze pečovat o osobu, která má jiné trvalé místo pobytu než pečující. Vyřešení celého problému péče o osobu neblízkou je záležitostí nejvyšší instance změny zákona. Druhá žena je stejný případ, pečuje o maminku a o známého, a další pouze o vzdáleného příbuzného. U ní je situace s vlastní nezabezpečeností ještě vyhrocenější. Žena je evidována na ÚP a nyní má smlouvu s Městským úřadem Hodonín jako asistentka sociální péče. Z finančních důvodů není řešením, aby se neformální pečovatelka stala osobou samostatně výdělečně činnou. Kdybych měla 3 4 klienty, vydělám si takto 6 000, ale na odvody dám Mám invalidní důchod 2. stupně, čili Kč, čili mně by stačilo vydělat si k tomu nebýt odvodů. Jak to udělat, abych mohla odejít z ÚP a šlo to na důchod? Respondentka se setkala s arogancí a nepochopením projektu neformální asistence sociální péče ze strany úředníka ÚP: Co to má znamenat? No a další práci si nehledáte? Jako by to nebyla práce starat se o staré lidi. 22

23 Pro mě je to srdeční záležitost, že pečuji. Chci být užitečná. Jsem doma sama. Respondentka se ve své situaci cítí velmi nekomfortně, nejen, že nemá zákonem dané zakotvení a z toho plynoucí sociální jistoty, ale také musí čelit společenskému podhodnocení. Respondentky srovnávaly svoji situaci s asistentkami ve školkách, které prošly kvalifikačním kurzem, a jejich postavení v systému je již pevně dané. Vztahovaly se k tomu jako k referenčnímu rámci, chtěly by tedy zaškolení, čili pocit určité kvalifikace, spadat pod nějakou instituci a do systému sociálního zabezpečení v úrovni zaměstnanecké. O tuto terénní práci by jistě zájem byl, např. od těch, které pečují o osobu blízkou při zaměstnání. Já bych potřebovala, aby se tam přišel někdo podívat, jestli tam třeba není spadený, zkontrolovat, jestli má svačinu. Já přijdu domů v pět. Kdybych věděla, že v té dědině někdo je. Budu mít číslo na jednu, na druhou paní. Mně by to momentálně stačilo, nemusí tam zatím s manželem celý den někdo být. Také maminkám, které celodenně pečují, by v případě nemoci, docházky k lékařům, na úřad nebo samozřejmě odchodu kamkoliv ke kadeřnici, do zájmové činnosti, by tato možnost terénní služby pomohla, už z důvodu prevence vyhoření a rodinných problémů. Byli by s rodinou v kontaktu, děti by na ně byly zvyklé, což je velmi důležité. Problém přechodu ze služeb pro děti do služeb pro dospělé Maminky dvou mladých postižených mužů hodnotily zpětně sociální služby pro děti (v Hodoníně Vlaštovka dětský rehabilitační stacionář) jako vyhovující a dokonce stále se zlepšující. Když děti z těchto služeb vyrostou a měly by se posunout jinam, nastává problém. Známou děsí myšlenka, co bude s postiženou dcerou dělat, až bude dospělá. Zatím ji vozí do školy do Břeclavi. Ale co pak? Služby speciálně pro mladé dospělé s postižením schází, ale v problému přesunu do služby pro dospělé hrají roli i jiné faktory. Rodiče i děti si na danou službu a lidi v ní za ta léta natolik zvykli, že posun do jiné služby je pro ně velmi těžký. Rodiny klientů fungují v určitém režimu, požadují stejné podmínky, např. osmihodinovou péči. Velmi významnou změnou je také to, že děti spadají pod zákon o povinné školní docházce a za pobyt ve škole se tedy neplatí. Rodičům se tak zdá, že sociální služba, kam by se měl mladý dospělý posunout, je drahá. Tito mladí dospělí se tak ocitají v domácí izolaci, paradoxně po letech, kdy bylo vykonáno tolik práce na jejich začlenění. V izolaci se s nimi ocitají i jejich maminky. Nemůžete odejít, kdy Vy chcete. Nemůžete vůbec nic. Úskalí osobní asistence S osobní asistencí mají obě rodiny se syny se závažným postižením dobrou zkušenost. Byla to však záležitost určitého životního období, určité životní situace (jedna maminka měla v určitém období tři péče o rodinné příslušníky současně) v jednom případě nebo jim byla tato služba nabídnuta v rámci projektu VŠ. V tomto případě osobní asistence probíhala napůl ve škole 23

24 a napůl v domácím prostředí a byla tak také hrazena, napůl ze zdrojů školy, napůl ze strany klienta. Nevýhodou projektového nastavení je, že tyto smlouvy bývají krátké, což je v kontrastu s podstatou této specifické služby, poněvadž asistent se stává pro klienta blízkým člověkem, kterému začne důvěřovat. Logicky by mělo jít o službu dlouhodobou. Celkově je to profese naprosto specifická, protože asistent si musí s klientem tzv. sednout, jinak lze službu vykonávat dost obtížně. Dalším problémem osobní asistence nebo přesněji řečeno péče v domácím prostředí celkově je, že tato služba jde do domácnosti klientovy rodiny, čili do privátní sféry, což může některému členovi rodiny vadit. Tak se může stát, že se péčí přetíženému členovi rodiny takto zablokuje odlehčení od péče a potenciální klient přijde o život zpestřující stimulující sociální kontakt. Osobní asistence v domácnostech je opravdu delikátní sociální služba. III.7 SPOLUPRÁCE NEFORMÁLNÍCH PEČOVATELŮ S DALŠÍMI RELEVANTNÍMI AKTÉRY V ORP HODONÍN Všichni respondenti, kteří se zúčastnili individuálních rozhovorů, uvedli, že nejsou v kontaktu s jinou osobou poskytující péči neprofesionálním způsobem. Současně žádný z respondentů neměl povědomí o spolupráci mezi neformálními pečovateli, městem Hodonín a sociálními službami. Respondenti také sdělili, že neznají žádné dobrovolnické organizace poskytující služby v ORP Hodonín a tedy že takovéto služby nevyužívají a nemají s nimi zkušenost. Informace o možnostech pomoci při péči čerpají respondenti nejčastěji přímo od pracovníků sociálních služeb, dále z internetu a od rodinných příslušníků či známých. Respondentky, které se zúčastnily skupinové diskuze, sdělily, že informace o změnách v zákonech týkající se sociální oblasti jim poskytují pracovnice sociálního odboru Městského úřadu Hodonín, s nimiž jsou v neustálém kontaktu. Jako nedostačující zhodnotily respondentky získávání informací od praktických lékařů. Zatím se nedaří propojit informace mezi oblastí sociální péče, školstvím a zdravotnictvím. Téměř před 20 lety založili rodiče postižených dětí klub rodičů, v rámci něhož si předávali zkušenosti. Radili jsme si postupy, jak něčeho dosáhnout. Mezi sebou jsme si poradili doktory, protože doktor a doktor je rozdíl... radili jsme si lázně atd. Spolupracovali i s jinými kluby. Klub rodičů již nefunguje. Předávání informací se nyní snaží udržet platforma sociálního odboru MÚ Hodonín, která pořádá setkání na různá témata. Na rozdíl od účastníků individuálních rozhovorů bylo v rámci diskuze pozorovatelné, že pečovatelky a pracovnice z MÚ jsou v úzkém kontaktu a atmosféra mezi nimi je nastavena neformálně. 24