katastrální území výměra počet obyvatel [k ] 1210,5 průměrný věk 39,7

Transkript

1 Město Týn nad Vltavou je město ležící na soutoku řek Vltavy a Lužnice. Sbíhá se zde pět komunikací II. tříd: II/105, II/122, II/141, II/147 a II/159. Správní území města se skládá ze 6 katastrů: Hněvkovice u Týna nad Vltavou, Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice, Nuzice, Předčice, Týn nad Vtavou. Z HISTORIE osídlení je doloženo od 11. století, nejstarší písemná zpráva pochází z r. 1229; od počátku bylo město majetkem pražského biskupství, v 2. pol. 13. stol. zde byl vybudován biskupský hrad a osada rozšířena o nové centrum s kostelem sv. Kryštofa (dnes sv. Jakuba); v roce 1327 první zmínka o Týnu jako o městě; v husitském období přešlo panství královské koruně, následně se zde střídali zástavní držitelé, nejvýznamněji zasáhl do historie rod Čabelických ze Soutic;; město bylo od poloviny 16. století centrem solního obchodu, díky své poloze na trase dopravy rakouské soli z gmundenské oblasti; v roce 1564 velký požár města; v roce 1609 byl Týn povýšen císařem Rudolfem II. na město královské; po bělohorské porážce bylo panství i s městem navráceno církvi a náleželo jí až do vzniku nové územní samosprávy v druhé pol. 19. stol., kdy vznikl okres Týn nad Vltavou, město bylo jeho centrem až do zániku v r. 1960; v roce 1749 vznik dělostřeleckého tábora a cvičiště Velký depot ; v roce 1753 katastrofální výbuch ve vojenském cvičišti; v roce 1777 úprava splavnosti vltavského koryta; v roce 1898 zde bylo vystavěno I. železniční spojení, trať Týn nad Vltavou Číčenice; po dokončení Orlické přehradní nádrže v 60. letech 20. stol. se Týn ocitl na samém konci vzdutí Vltavy, byla sem krátkodobě zavedena lodní doprava, po téměř čtyřicetileté přestávce dnes opět nově obnovená; významnou změnou se pro město stala stavba JE Temelín, zahájená r. 1980, díky které vzrostl počet obyvatel, pro zaměstnance elektrárny bylo vybudováno nové sídliště Hlinky; od roku 2003 je Týn nad Vltavou obcí s rozšířenou působností III. typu. SOUČASNOST LAND USE [ha] katastrální území výměra [ha] počet obyvatel [k ] průměrný věk [k ] nadmořská výška [m n. m.] platný územní plán [datum nabytí účinnosti] stav pozemkových úprav Hněvkovice u Týna nad Vltavou, Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice, Nuzice, Předčice, Týn nad Vltavou ,7 362 Územní plán města Týn nad Vltavou nezahájeny ,5 487 orná půda 343 zahrady a sady trvalé travní porosty lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní

2 Počet obyvatel VÝVOJ POČTU OBYVATEL OBCE Rok VYHODNOCENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH zastavitelné plochy celková rozloha [m 2 ] využito [m 2 ] počet staveb plochy bydlení plochy občanského vybavení plochy rekreace plochy výroby Sídlo Hněvkovice se nezávisle rozvíjelo po obou březích Vltavy tak, že na levém břehu je historická část sídla s převažující obytnou funkcí. Toto sídlo je volně uspořádáno kolem komunikace, kdy postupem 19. a 20. století sídlo začalo expandovati i dále od řeky západním směrem. Návesní prostor jako takový chybí, v centrální části sídla je pouze rozšířená část při komunikaci procházející obcí. Druhá část sídla rozkládající se na pravém břehu Vltavy prioritně sloužila k zázemí zámku, který se v 2. pol. 20. století rozrostl o stavby střední odborné školy a středního odborného učiliště. V průběhu 20. století byl mezi oběma sídly vybudován jez a v závěru 20. století byl severně po proudu vybudován produktovod. Krajina v okolí Hněvkovic je ovlivňována řekou Vltavou. Levý břeh Vltavy je málo lesnatý a téměř až na břehovou hranu zasahují pozemky zemědělského půdního fondu. Dříve traťová plužina zmizela pod velkými bloky orné půdy a cestní síť byla porušena. V západní části katastru začíná lesní komplex táhnoucí se se směrem k Temelínu. Krajinná zeleň se uplatňuje pouze při malých drobných tocích, které se levobřežně vlévají do Vltavy. Hhn-1 architekt. NKP špýchar venkovské usedlosti pč. 1 Hhn-2 historická NKP mohylové pohřebiště Čihovický les Hhn-3 architekt. NKP zámek Hněvkovice Hhn-4 urbanistická Hhn-5 řeka Vltava veřejný prostor u autobusové zastávky s parterem venkovských usedlostí ve Hněvkovicích na levém břehu Vltavy

3 Hhn-6 Hhn-7 ze zákona Jasan ztepilý ve Hvěvkovicích studánka U Žabáka Cecila Hhn-8 Hhn-9 CIVILIZAČNÍ Hhn-10 Hhn-11 niva bezejmenného toku jižně od Hněvkovic na levém břehu Vltavy niva bezejmenného toku s lesními porosty severně od Hněvkovic na levém břehu Vltavy pěší stezka na levém břehu Vltavy domov sociální péče sv. Anežky Phn-1 ÚP Nesoulad ÚSES NBK-60 návrh ÚP x návrh aktualizace ZÚR Phn-2 V ÚP již vyřešeno Splaškové vody nejsou přečišťovány v centrální ČOV Phn-3 Nelze řešit Střet zastavěného území a záplavového území Q100 Zhn-1 z ÚP Vybudování ČOV Zhn-2 z ÚP Vybudování VTL D18/2 - Vltavská vodní cesta, záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m -- úsek Hněvkovice nad Vltavou Týn nad Vltavou NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora SR6 - Týn nad Vltavou, plocha pro golfové hřiště D18/2 - Vltavská vodní cesta, záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m -- úsek Hněvkovice nad Vltavou Týn nad Vltavou (změna ve vymezení) NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora RBC Velký les (nový) SR6 - Týn nad Vltavou, plocha pro golfové hřiště Koloděje nad Lužnicí se postupně rozvíjely v několika radiálách. Základ je tvořen na levém břehu Lužnice, kdy výstavba menších objektů pro bydlení, okapově orientována podél silnice do Týna nad Vltavou, tvoří ulicovou zástavbu sídla. Dále se sídlo otvírá severně, kdy z rozvolněných usedlostí menších měřítek tvoří jakýsi nepravidelný návesní prostor. Díky přemostění Lužnice, které je zde historicky doloženo již velice ranně se mohlo sídlo rozvíjet i po pravém břehu Lužnice jako kompaktní celek. Pravý břeh historicky opanoval areál zámku a k němu přidružené zemědělské a průmyslové objekty. Během 19. století se sídlo zahustilo zejména ve východní části na levém břehu Lužnice. Od poloviny 20. století pak je zaznamenán živelnější vývoj hlavně blokové výstavby rodinných domků a vilek, tlačící se jižním směrem podél břehu směrem k Týnu nad Vltavou. Pravé břehy Lužnice nebyly ušetřeny výstavby chatových osad, které se v linii táhnou severně i jižně od centrálního prostoru sídla. Souběžně s Koloději nad Lužnicí se na severu katastru rozvíjela také malá osada Vesce, jako silniční ves složená z menších zemědělských dvorců.

4 Krajina je ovlivňována tokem Lužnice, který na sebe váže husté břehové porosty v západním svahu na levém břehu Lužnice. Pravý břeh Lužnice vyniká spíše otevřenějším charakterem krajiny se zemědělským využitím. Krajinná zeleň je tvořena remízky a zalesněnou údolnicí Hosteckého potoka. V dříve nepravé traťové plužině s rozvětvenou cestní sítí v současnosti můžeme nalézt větší bloky orné půdy s enklávami luk a pastvin, zejména v nivě Lužnice. Cestní síť byla v základu zachována. Hko-1 architekt. NKP areál zámku Mitrowicz Hko-2 architekt. NKP židovský hřbitov Hko-3 architekt. NKP výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého Hko-4 architekt. NKP špýchar na jihu sídla Hko-5 historická NKP pomník Matěje Kopeckého Hko-6 historická NKP hradiště Na hradci a mohylové pohřebiště Hko-7 historická NKP mohylové pohřebiště v lesní trati Na židovském Hko-8 architekt. šlechtický velkostatek Homole čp. 12 Hko-9 architekt. bývalá škola čp. 66 Hko-10 architekt. bývalé letní panské sídlo čp. 70 Hko-11 architekt. sídlo v lesním výseku čp. 97 Hko-12 Hko-13 Hko-14 urbanistická ze zákona veřejný prostor s prostorovou kapličkou ve Vescích s kamennou zídkou a vzrostlými lípami Dub letní v Kolodějích nad Lužnicí řeka Lužnice Hko-15 MZCHÚ přírodní památka Lužnice Hko-16 NATURA 2000 EVL Lužnice a Nežárka Hko-17 Hko-18 CIVILIZAČNÍ ze zákona ze zákona zalesněná niva Hosteckého potoka nezastavěné trvalé travní porosty v meandru řeky Lužnice v jihozápadní části katastru Hko-19 naučná stezka Na Onen Svět kolem Lužnice Pko-1 Nelze řešit v ÚPD Chátrající nemovitá kulturní památka - špýchar Pko-2 Nelze řešit v ÚPD Chátrající část zámečku Homolov Pko-3 Cyklogenerel Cyklotrasa 1093 vede po silnici II/105 a vyhýbá se atraktivnímu místu soutok Lužnice a Vltavy Zko-1 z ÚP Vybudování retenční nádrže Zko-2 z ÚP Vybudování STL

5 RBK362 - Novy Dvůr - Lužnice pod Bechyní RBK362 - Novy Dvůr - Lužnice pod Bechyní (změna ve vymezení) Vesnice Netěchovice je hromadná ves složena historicky z několika dvorcových usedlostí a většího zemědělského dvora na severní straně sídla. Tento základ byl v průběhu 19. století doplněn výstavbou chalup severně podél komunikace z Netěchovic do Nuzic. Sídlo má velice malý návesní prostor na který jsou volně orientovány zemědělské dvorce. Měkký přechod sídla a plužiny je zajištěn pásem zahrad a sadů a trvalých travních porostů. Krajina v okolí Netěchovic je intenzivně zemědělsky využívána. Dříve traťová plužina s rozvětvenou cestní sítí je rozorána a spojena do velkých bloků orné půdy. Katastr má velice málo ekologicky stabilních prvků krajiny. Pouze na východní část katastru zasahuje lesní komplex táhnoucí se od silnice II/159 až k Bechyni. Hne-1 urbanistická hospodářský dvůr čp. 14 Hne-2 urbanistická veřejný návesní prostor s kapličkou a vzrostlou zelení Hne-3 Hne-4 ze zákona rybníček v severozápadní části sídla remízek v jižní části katastru Pne-1 Řešeno v PRVKÚK Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV Pne-2 ÚP Absence izolační zeleně u zemědělského areálu na severu sídla Pne-3 ÚP, KPÚ Velké půdní bloky bez krajinné zeleně Zne-1 z ÚP Vybudování STL a VTL není není

6 Vesnice Nuzice je návesní forma sídla, kdy větší dvorcové usedlosti lemují velkou pravidelnou náves s požární nádrží. Sídlo bylo ve své historické podobě zachováno i přes dvě nejintenzivnější stavební období v polovině 19. století a v 2. pol. 20. století. Pouze severním směrem podél silnice do Bechyně bylo postaveno několik chalup a na severovýchodě přibyl menší areál zemědělské výroby. Sídelní zeleň není v Nuzicích nikterak zvlášť výrazná. Přechod sídla a plužiny je tvrdý, bez ekologicky stabilnějších ploch. Dříve traťová plužina zmizela i s cestní sítí pod intenzivně využívanými bloky orné půdy. Zelená údolnice Nuzického potoka na severozápadě sídla je jediným ekologicky stabilnějším prvkem v otevřené zemědělské krajině. Krajinný prostor je lemován ze západní strany lesním komplexem tvořící břehové partie řeky Lužnice a na východě lesními pozemky zasahujícími od silnice II/159 až k Bechyni. Hnu-1 architekt. NKP most přes Židovu strouhu Hnu-2 historická NKP hradiště Hradec Hnu-3 historická NKP mohylové pohřebiště les Celiv Hnu-4 historická NKP mohylové pohřebiště Vejskov V borcích Hnu-5 urbanistická centrální veřejný prostor s kapličkou, požární nádrží, vzrostlou zelení a parterem venkovských usedlostí Hnu-6 urbanistická samota čp. 36 ve východní části katastru Hnu-7 urbanistická Červený Mlýn na levém břehu Lužnice Hnu-8 MZCHÚ přírodní památka Židova strouha Hnu-9 ze zákona niva Nuzického potoka s břehovými porosty Pnu-1 V ÚP již řešeno Absence izolační zeleně u zemědělského areálu Pnu-2 V ÚP již řešeno Velké půdní bloky bez krajinné zeleně Pnu-3 V ÚP již řešeno Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV Znu-1 z ÚP Vybudování ČOV Znu-2 z ÚP Vybudování retenční nádrže Znu-3 z ÚP Vybudování VTL RBK362 - Novy Dvůr - Lužnice pod Bechyní RBC779 Lužnice pod Bechyní

7 RBK362 - Novy Dvůr - Lužnice pod Bechyní (změna ve vymezení) RBC779 Lužnice pod Bechyní Předčice je historicky hromadná ves složená z rozptýlených dvorcových usedlostí, jenž ve své centrální části tvoří veřejný prostor. Sídlo bylo ve své historické podobě zachováno i přes dvě nejintenzivnější stavební období v polovině 19. století a v 2. pol. 20. století. Pouze v jihovýchodní části byl v 2. pol. 20. století postaven jeden objekt zemědělské výroby. Zeleň v sídle není rozvinuta a i přechod sídla a plužiny je tvrdý bez dřevinných a keřových porostů. Krajina kolem Předčic je intenzivně zemědělsky využívána s původně traťovou plužinou, která se však do současnosti nedochovala. V krajině chybí cestní síť a ekologicky významnější prvky v podobě remízků a liniové zeleně. Na jih katastru zasahují lesní porosty a východ sídla ovlivňuje niva Děkanského potoka. Hpr-1 urbanistická rozlehlý návesní prostor s kapličkou, požární nádrží, vzrostlou zelení a parterem venkovských usedlostí Hpr-2 urbanistická veřejný prostor s rybníčkem v severovýchodní části sídla Hpr-3 remíz v severní části katastru Ppr-1 V ÚP již vyřešeno Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV Zpr-1 z ÚP Vybudování ČOV Zpr-2 z ÚP Vybudování VTL Zpr-3 z ÚP Vybudování venkovního vedení VN 22kV není není

8 Poloha historického jádra města na pravém břehu řeky zcela jednoznačně předurčila dominantní rozvoj správních, kulturních a obytných funkcí v ideální orientaci jižních dobře provětrávaných svahů s ideální (strategickou) pozicí pro celé údolí řeky. Doplňující vývoj města na levém břehu byl vždy v souvislosti s výrobou, obchodem a dopravou (původně především vodní a cestní). Doplňující forma bydlení zde vzniká koncem 19. století a pozdějším (prvorepublikovým) sepětím bydlení a podnikání. Zavedení lokální koncové železniční trati začátkem první republiky předznamenalo intenzivnější rozvoj průmyslových podniků na úrovni zpracovatelského a lehkého průmyslu včetně cihlářské výroby. Nelze dále opomenout jeden důležitý městský fenomén a to je rozsáhlý areál vojenských kasáren, jehož levobřežní poloha vždy spjatá s ženijním vojskem je v současnosti ministerstvem obrany ČR uvolněna ve prospěch města. S ohledem na sousedící pozemky určené pro další podnikatelskou, výrobní zónu je tudíž tato část města přeurčena pro existenci budoucích potřeb městské občanské i technické vybavenosti výrobních i nevýrobních služeb. V těžišti levobřežní části města však nadále zůstává plnohodnotné zabezpečení funkce obytné čtvrti Malá strana včetně některých objektů celoměstské občanské vybavenosti. Toto členění města odpovídá historickým a kulturním podmínkám. Z hlediska přírodních podmínek okolního území je veškerý rozvoj města na levém břehu limitován specificky utvářenou zalesněnou krajinou na jejímž hřebenu oddělujícím údolí města a území kolem JETE je veden nadregionální suchozemský biokoridor. To znamená, že přímý kontakt zalesněné krajiny s městskou zástavbou de facto ukončuje tímto směrem její další expanzi. Dále tato charakteristika výrazně ovlivňuje urbanistickou povahu zástavby na nových plochách a dlouhodobě bude ovlivňovat přestavbu areálu kasáren. Charakteristikou rozvoje města na pravém břehu řeky jsou rozsáhlejší volné plochy přičleněné radiálním uspořádáním komunikací vycházejících z centra města. Jsou tudíž navržené výrazné pozemkové rezervy pro obytnou nebo smíšenou a obytnou zástavbu na jižním okraji této části města - nad Podskalím a směrem severním po obvodu zastavěných částí prakticky až na terénní horizont tvořený zalesněným vrcholem Semenec a v pokračování hřebene oddělujícího rozvodí řeky Lužnice a Vltavy. Hty-1 urbanistická náměstí Míru s kašnou, kostelem sv. Jakuba a parterem veřejných budov vyhlášených jako NKP Hty-2 urbanistická NKP areál hřbitova s kostelem sv. Víta Hty-3 architekt. NKP zámek Týn nad Vltavou Hty-4 architekt. NKP areál děkanství Hty-5 architekt. NKP Železný most přes Vltavu Hty-6 architekt. NKP Solnice na levém břehu Vltavy Hty-7 architekt. NKP bývalý zájezdní hostinec u Železného mostu na levém břehu Vltavy Hty-8 historická NKP zaniklý hrad Hty-9 historická NKP mohylové pohřebiště v lese Semenec Hty-10 historická NKP hradiště v lesní trati u Sv. Anny Hty-11 historická NKP mohylové pohřebiště v západní části katastru Hty-12 historická NKP mohylové pohřebiště v lese Obecní Hty-13 architekt. NKP kalvárie Velký Depot Hty-14 architekt. boží muka severně od základní školy na levém břehu Vltavy Hty-15 architekt. kaplička v jižní části sídla na křížení ulic Budějovická a Bohunická Hty-16 architekt. bývalý arcibiskupský pivovar čp. 511

9 Hty-17 urbanistická veřejný prostor nábřeží u řeky Vltavy Hty-18 Hty-19 Hty-20 Hty-21 Hty-22 Hty-23 Hty-24 Hty-25 registrovaný registrovaný Vltavotýnský javor stříbrný Vltavotýnský buk červený Jerlín japonský (Týn nad Vltavou) Vltavotýnský dub Dub letní na Kohoutě Fišerácká strouha Stromořadí "Alej míru" břehové porosty Hlinského potoka CIVILIZAČNÍ Hty-26 Hty-27 Hty-28 Hty-29 Hty-30 Hty-31 Hty-32 otáčivé hlediště rozhledna Semenec přírodovědné muzeum Semenec přístaviště Týn nad Vltavou naučná stezka Semenec sportovní hala koupaliště Pty-1 Pty-2 Nelez řešit v ÚP V ÚP řešeno Pty-3 Nelze řešit v ÚP Ruiny ze statku Velký Depot Úzký profil silnice na Horní Kněžeklady vzhledem ke stávající cenné zástavbě nelze řešit Jediný most pro silniční dopravu v Týně nad Vltavou a jedna ze dvou možností překonání Vltavy Pty-4 ÚP Problémy kanalizace s přívaly vody při bouřkách Pty-5 Pty-6 Nelze řešit v ÚP ÚP Negativní stavební dominanty zejména staré tovární komíny, jedná se o funkční továrny Časté srážky jedoucích vozidel se zaparkovanými auty absence parkovacích míst Pty-7 Již vyřešeno Místo s častými srážkami s chodci řešeno dopravním značením Pty-8 ÚP Střet zastavěného území a záplavového území Q100 Pty-9 Nelez řešit v ÚP Živelná skládka biomasy na ploše letiště pro ultralighty Pty-10 V ÚP řešeno Absence izolační zeleně u zemědělského areálu Pty-11 V ÚP řešeno Absence krajinné zeleně ve velkých půdních blocích Pty-12 V ÚP řešeno Nevzhledné parkoviště v těsné blízkosti centra sídla Zty-1 z ÚP Vybudování retenční nádrže D18/2 - Vltavská vodní cesta, záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m -- úsek Hněvkovice nad Vltavou Týn nad Vltavou NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora

10 I VODOVOD KANALIZACE ČOV PLYNOFIKACE ŠKOLA ŠKOLKA POŠTA KNIHOVNA OBCHOD LÉKAŘSKÉ ZAŘÍZENÍ DĚTSKÉ HŘIŠTĚ VÍCEÚČELOVÉ HŘIŠTĚ KOUPALIŠTĚ HŘBITOV STARÁ EKOLOG. ZÁTĚŽ SESUVNÉ NEBO PODDOL. ÚZEMÍ LOŽISKO NEROST. SUROVIN ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ ZRANITELNÁ OBLAST CHOPAV MZCHÚ, NATURA, PARK I. TŘÍDA OCHRANY ZPF RBK362 - Novy Dvůr - Lužnice pod Bechyní RBC780 Nový Dvůr RBC815 - Červený vrch SR6 - Týn nad Vltavou, plocha pro golfové hřiště KP15 - Týn nad Vltavou, komerčně průmyslová plocha SO7 - Týn nad Vltavou sever, plocha pro smíšenou funkci obytnou D18/2 - Vltavská vodní cesta, záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m -- úsek Hněvkovice nad Vltavou Týn nad Vltavou (změna ve vymezení) NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora RBK362 - Novy Dvůr - Lužnice pod Bechyní (změna ve vymezení) RBC780 Nový Dvůr (změna ve vymezení) RBC815 - Červený vrch (změna ve vymezení) SR6 - Týn nad Vltavou, plocha pro golfové hřiště KP15 - Týn nad Vltavou, komerčně průmyslová plocha SO7 - Týn nad Vltavou sever, plocha pro smíšenou funkci obytnou SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA OBCE zalesněné břehové partie řeky Lužnice a Vltavy vyvážený podíl orné půdy a ostatních kultur v celkové rozloze správního území města dostatek pracovních příležitostí v obci a dobré dopravní napojení na větší města veškerá veřejná vybavenost v obci s nabídkou služeb a krátkodobé rekreace zavedení teplovodu a vytápění části města Týn nad Vltavou z JE Temelín veřejný prostor kolem řeky Vltavy hlavní turistický cíl v celém ORP velké bloky orné půdy bez krajinné zeleně ve východní části správního území chybějící doplňková cestní síť v krajině záplavové území ohrožuje zastavěné území města přítomnost několika starých ekologických zátěží skládek dopravní bariera řeka Vltava absence pozitivních stavebních dominant utopené historické jádro vytápění ostatních místních částí z teplovodu JE Temelín revitalizace veřejných prostor v sídle (např. parkoviště na severozápadním okraji sídla) obnovení železniční dopravy omezení finanční podpory z fondů ČEZ zvýšení tranzitní dopravy v důsledku dostavby JE Temelín