katastrální území výměra počet obyvatel [k ] 1210,5 průměrný věk [k ] 40,5

Transkript

1 Město Týn nad Vltavou je město ležící na soutoku řek Vltavy a Lužnice. Sbíhá se zde pět komunikací II. tříd: II/105, II/122, II/141, II/147 a II/159. Správní území města se skládá ze 6 katastrů: Hněvkovice u Týna nad Vltavou, Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice, Nuzice, Předčice, Týn nad Vltavou. Z HISTORIE osídlení je doloženo od 11. století, nejstarší písemná zpráva pochází z r. 1229; od počátku bylo město majetkem pražského biskupství, v 2. pol. 13. stol. zde byl vybudován biskupský hrad a osada rozšířena o nové centrum s kostelem sv. Kryštofa (dnes sv. Jakuba); v roce 1327 první zmínka o Týnu jako o městě; v husitském období přešlo panství královské koruně, následně se zde střídali zástavní držitelé, nejvýznamněji zasáhl do historie rod Čabelických ze Soutic; město bylo od poloviny 16. století centrem solního obchodu, díky své poloze na trase dopravy rakouské soli z gmundenské oblasti; v roce 1564 velký požár města; v roce 1609 byl Týn povýšen císařem Rudolfem II. na město královské; po bělohorské porážce bylo panství i s městem navráceno církvi a náleželo jí až do vzniku nové územní samosprávy v druhé pol. 19. stol., kdy vznikl okres Týn nad Vltavou, město bylo jeho centrem až do zániku v r. 1960; v roce 1749 vznik dělostřeleckého tábora a cvičiště Velký depot ; v roce 1753 katastrofální výbuch ve vojenském cvičišti; v roce 1777 úprava splavnosti vltavského koryta; v roce 1898 zde bylo vystavěno I. železniční spojení, trať Týn nad Vltavou Číčenice; po dokončení Orlické přehradní nádrže v 60. letech 20. stol. se Týn ocitl na samém konci vzdutí Vltavy, byla sem krátkodobě zavedena lodní doprava, po téměř čtyřicetileté přestávce dnes opět nově obnovená; významnou změnou se pro město stala stavba JE Temelín, zahájená r. 1980, díky které vzrostl počet obyvatel, pro zaměstnance elektrárny bylo vybudováno nové sídliště Hlinky; od roku 2003 je Týn nad Vltavou obcí s rozšířenou působností III. typu. SOUČASNOST LAND USE [ha] katastrální území výměra [ha] počet obyvatel [k ] průměrný věk [k ] nadmořská výška [m n. m.] platný územní plán [datum nabytí účinnosti] Hněvkovice u Týna nad Vltavou, Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice, Nuzice, Předčice, Týn nad Vltavou ,5 362 Územní plán města Týn nad Vltavou Změna č Změna č Změna č Změna č ,5 487 orná půda 343 zahrady a sady trvalé travní porosty lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní stav pozemkových úprav nezahájeny

2 VÝVOJ POČTU OBYVATEL OBCE I VODOVOD KANALIZACE ČOV PLYNOFIKACE ŠKOLA ŠKOLKA POŠTA KNIHOVNA OBCHOD LÉKAŘSKÉ ZAŘÍZENÍ DĚTSKÉ HŘIŠTĚ VÍCEÚČELOVÉ HŘIŠTĚ KOUPALIŠTĚ HŘBITOV STARÁ EKOLOG. ZÁTĚŽ SESUVNÉ NEBO PODDOL. ÚZEMÍ LOŽISKO NEROST. SUROVIN ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ ZRANITELNÁ OBLAST CHOPAV MZCHÚ, NATURA, PŘÍRODNÍ PARK I. TŘÍDA OCHRANY ZPF VYHODNOCENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH zastavitelné plochy celková rozloha [m 2 ] využito [m 2 ] počet staveb plochy bydlení plochy občanského vybavení plochy rekreace plochy výroby SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA OBCE zalesněné břehové partie řeky Lužnice a Vltavy vyvážený podíl orné půdy a ostatních kultur v celkové rozloze správního území města dostatek pracovních příležitostí v obci a dobré dopravní napojení na větší města veškerá veřejná vybavenost v obci s nabídkou služeb a krátkodobé rekreace zavedení teplovodu a vytápění části města Týn nad Vltavou z JE Temelín veřejný prostor kolem řeky Vltavy hlavní turistický cíl v celém ORP velké bloky orné půdy bez krajinné zeleně ve východní části správního území chybějící doplňková cestní síť v krajině záplavové území ohrožuje zastavěné území města přítomnost několika starých ekologických zátěží skládek dopravní bariera řeka Vltava absence pozitivních stavebních dominant utopené historické jádro

3 vytápění ostatních místních částí z teplovodu JE Temelín revitalizace veřejných prostor v sídle (např. parkoviště na severozápadním okraji sídla) obnovení železniční dopravy omezení finanční podpory z fondů ČEZ zvýšení tranzitní dopravy v důsledku dostavby JE Temelín URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Sídlo Hněvkovice se nezávisle rozvíjelo po obou březích Vltavy tak, že na levém břehu je historická část sídla s převažující obytnou funkcí. Toto sídlo je volně uspořádáno kolem komunikace, kdy postupem 19. a 20. století sídlo začalo expandovati i dále od řeky západním směrem. Návesní prostor jako takový chybí, v centrální části sídla je pouze rozšířená část při komunikaci procházející obcí. Druhá část sídla rozkládající se na pravém břehu Vltavy prioritně sloužila k zázemí zámku, který se v 2. pol. 20. století rozrostl o stavby střední odborné školy a středního odborného učiliště. V průběhu 20. století byl mezi oběma sídly vybudován jez a v závěru 20. století byl severně po proudu vybudován produktovod. Krajina v okolí Hněvkovic je ovlivňována řekou Vltavou. Levý břeh Vltavy je málo lesnatý a téměř až na břehovou hranu zasahují pozemky zemědělského půdního fondu. Dříve traťová plužina zmizela pod velkými bloky orné půdy a cestní síť byla porušena. V západní části katastru začíná lesní komplex táhnoucí se se směrem k Temelínu. Krajinná zeleň se uplatňuje pouze při malých drobných tocích, které se levobřežně vlévají do Vltavy. KULTURNÍ Hhn-1 architekt. NKP špýchar venkovské usedlosti čp. 1 Hhn-2 historická Hhn-3 architekt. Hhn-4 urbanistická PŘÍRODNÍ Hhn-5 Hhn-6 Hhn-7 Hhn-8 Hhn-9 CIVILIZAČNÍ Hhn-10 Hhn-11 VKP ze zákona památný strom NKP mohylové pohřebiště Čihovický les NKP zámek Hněvkovice veřejný prostor u autobusové zastávky s parterem venkovských usedlostí ve Hněvkovicích na levém břehu Vltavy řeka Vltava Jasan ztepilý ve Hvěvkovicích studánka U Žabáka Cecila niva bezejmenného toku jižně od Hněvkovic na levém břehu Vltavy niva bezejmenného toku s lesními porosty severně od Hněvkovic na levém břehu Vltavy pěší stezka na levém břehu Vltavy domov sociální péče sv. Anežky Zhn-1 z ÚP Zhn-2 z ÚP Vybudování ČOV Vybudování VTL

4 Záměry ze ZÚR: D18/2 - Vltavská vodní cesta, záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m -- úsek Hněvkovice nad Vltavou Týn nad Vltavou NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora RBC Velký les URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Koloděje nad Lužnicí se postupně rozvíjely v několika radiálách. Základ je tvořen na levém břehu Lužnice, kdy výstavba menších objektů pro bydlení, okapově orientována podél silnice do Týna nad Vltavou, tvoří ulicovou zástavbu sídla. Dále se sídlo otvírá severně, kdy z rozvolněných usedlostí menších měřítek tvoří jakýsi nepravidelný návesní prostor. Díky přemostění Lužnice, které je zde historicky doloženo již velice ranně se mohlo sídlo rozvíjet i po pravém břehu Lužnice jako kompaktní celek. Pravý břeh historicky opanoval areál zámku a k němu přidružené zemědělské a průmyslové objekty. Během 19. století se sídlo zahustilo zejména ve východní části na levém břehu Lužnice. Od poloviny 20. století pak je zaznamenán živelnější vývoj hlavně blokové výstavby rodinných domků a vilek, tlačící se jižním směrem podél břehu směrem k Týnu nad Vltavou. Pravé břehy Lužnice nebyly ušetřeny výstavby chatových osad, které se v linii táhnou severně i jižně od centrálního prostoru sídla. Souběžně s Koloději nad Lužnicí se na severu katastru rozvíjela také malá osada Vesce, jako silniční ves složená z menších zemědělských dvorců. Krajina je ovlivňována tokem Lužnice, který na sebe váže husté břehové porosty v západním svahu na levém břehu Lužnice. Pravý břeh Lužnice vyniká spíše otevřenějším charakterem krajiny se zemědělským využitím. Krajinná zeleň je tvořena remízky a zalesněnou údolnicí Hosteckého potoka. V dříve nepravé traťové plužině s rozvětvenou cestní sítí v současnosti můžeme nalézt větší bloky orné půdy s enklávami luk a pastvin, zejména v nivě Lužnice. Cestní síť byla v základu zachována. KULTURNÍ Hko-1 architekt. Hko-2 architekt. Hko-3 architekt. Hko-4 architekt. Hko-5 historická Hko-6 historická Hko-7 historická NKP areál zámku Mitrowicz NKP židovský hřbitov NKP výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého NKP špýchar na jihu sídla NKP pomník Matěje Kopeckého NKP hradiště Na hradci a mohylové pohřebiště NKP mohylové pohřebiště v lesní trati Na židovském Hko-8 architekt. šlechtický velkostatek Homole čp. 12 Hko-9 architekt. bývalá škola čp. 66 Hko-10 architekt. bývalé letní panské sídlo čp. 70 Hko-11 architekt. sídlo v lesním výseku čp. 97 Hko-12 urbanistická PŘÍRODNÍ Hko-13 Hko-14 památný strom VKP ze zákona Hko-15 MZCHÚ veřejný prostor s prostorovou kapličkou ve Vescích s kamennou zídkou a vzrostlými lípami Dub letní v Kolodějích nad Lužnicí řeka Lužnice přírodní památka Lužnice

5 Hko-16 NATURA 2000 EVL Lužnice a Nežárka Hko-17 Hko-18 CIVILIZAČNÍ VKP ze zákona VKP ze zákona zalesněná niva Hosteckého potoka nezastavěné trvalé travní porosty v meandru řeky Lužnice v jihozápadní části katastru Hko-19 naučná stezka Na Onen Svět kolem Lužnice Zko-1 z ÚP Zko-2 z ÚP Vybudování retenční nádrže Vybudování STL Záměry ze ZÚR: RBK362 - Novy Dvůr - Lužnice pod Bechyní URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Vesnice Netěchovice je hromadná ves složena historicky z několika dvorcových usedlostí a většího zemědělského dvora na severní straně sídla. Tento základ byl v průběhu 19. století doplněn výstavbou chalup severně podél komunikace z Netěchovic do Nuzic. Sídlo má velice malý návesní prostor, na který jsou volně orientovány zemědělské dvorce. Měkký přechod sídla a plužiny je zajištěn pásem zahrad a sadů a trvalých travních porostů. Krajina v okolí Netěchovic je intenzivně zemědělsky využívána. Dříve traťová plužina s rozvětvenou cestní sítí je rozorána a spojena do velkých bloků orné půdy. Katastr má velice málo ekologicky stabilních prvků krajiny. Pouze na východní část katastru zasahuje lesní komplex táhnoucí se od silnice II/159 až k Bechyni. KULTURNÍ Hne-1 urbanistická hospodářský dvůr čp. 14 Hne-2 urbanistická veřejný návesní prostor s kapličkou a vzrostlou zelení PŘÍRODNÍ Hne-3 Hne-4 VKP ze zákona rybníček v severozápadní části sídla remízek v jižní části katastru Zne-1 z ÚP Vybudování STL a VTL Záměry ze ZÚR: není URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Vesnice Nuzice je návesní forma sídla, kdy větší dvorcové usedlosti lemují velkou pravidelnou náves s požární nádrží. Sídlo bylo ve své historické podobě zachováno i přes

6 dvě nejintenzivnější stavební období v polovině 19. století a v 2. pol. 20. století. Pouze severním směrem podél silnice do Bechyně bylo postaveno několik chalup a na severovýchodě přibyl menší areál zemědělské výroby. Sídelní zeleň není v Nuzicích nikterak zvlášť výrazná. Přechod sídla a plužiny je tvrdý, bez ekologicky stabilnějších ploch. Dříve traťová plužina zmizela i s cestní sítí pod intenzivně využívanými bloky orné půdy. Zelená údolnice Nuzického potoka na severozápadě sídla je jediným ekologicky stabilnějším prvkem v otevřené zemědělské krajině. Krajinný prostor je lemován ze západní strany lesním komplexem tvořící břehové partie řeky Lužnice a na východě lesními pozemky zasahujícími od silnice II/159 až k Bechyni. KULTURNÍ Hnu-1 architekt. Hnu-2 historická Hnu-3 historická Hnu-4 historická Hnu-5 urbanistická Hnu-6 urbanistická Hnu-7 urbanistická NKP most přes Židovu strouhu NKP hradiště Hradec NKP mohylové pohřebiště les Celiv NKP mohylové pohřebiště Vejskov V borcích centrální veřejný prostor s kapličkou, požární nádrží, vzrostlou zelení a parterem venkovských usedlostí samota čp. 36 ve východní části katastru Červený Mlýn na levém břehu Lužnice PŘÍRODNÍ Hnu-8 MZCHÚ přírodní památka Židova strouha Hnu-9 VKP ze zákona niva Nuzického potoka s břehovými porosty Znu-1 z ÚP Znu-2 z ÚP Znu-3 z ÚP Vybudování ČOV Vybudování retenční nádrže Vybudování VTL Záměry ze ZÚR: RBK362 - Novy Dvůr - Lužnice pod Bechyní RBC779 Lužnice pod Bechyní URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Předčice je historicky hromadná ves složená z rozptýlených dvorcových usedlostí, jenž ve své centrální části tvoří veřejný prostor. Sídlo bylo ve své historické podobě zachováno i přes dvě nejintenzivnější stavební období v polovině 19. století a v 2. pol. 20. století. Pouze v jihovýchodní části byl v 2. pol. 20. století postaven jeden objekt zemědělské výroby. Zeleň v sídle není rozvinuta a i přechod sídla a plužiny je tvrdý bez dřevinných a keřových porostů. Krajina kolem Předčic je intenzivně zemědělsky využívána s původně traťovou plužinou, která se však do současnosti nedochovala. V krajině chybí cestní síť a ekologicky významnější prvky v podobě remízků a liniové zeleně. Na jih katastru zasahují lesní porosty a východ sídla ovlivňuje niva Děkanského potoka.

7 KULTURNÍ Hpr-1 urbanistická Hpr-2 urbanistická rozlehlý návesní prostor s kapličkou, požární nádrží, vzrostlou zelení a parterem venkovských usedlostí veřejný prostor s rybníčkem v severovýchodní části sídla PŘÍRODNÍ Hpr-3 remíz v severní části katastru Zpr-1 z ÚP Zpr-2 z ÚP Zpr-3 z ÚP Vybudování ČOV Vybudování VTL Vybudování venkovního vedení VN 22kV Záměry ze ZÚR: není URBANISMUS OBCE, SÍDELNÍ A OTEVŘENÁ KRAJINA Poloha historického jádra města na pravém břehu řeky zcela jednoznačně předurčila dominantní rozvoj správních, kulturních a obytných funkcí v ideální orientaci jižních dobře provětrávaných svahů s ideální (strategickou) pozicí pro celé údolí řeky. Doplňující vývoj města na levém břehu byl vždy v souvislosti s výrobou, obchodem a dopravou (původně především vodní a cestní). Doplňující forma bydlení zde vzniká koncem 19. století a pozdějším (prvorepublikovým) sepětím bydlení a podnikání. Zavedení lokální koncové železniční trati začátkem první republiky předznamenalo intenzivnější rozvoj průmyslových podniků na úrovni zpracovatelského a lehkého průmyslu včetně cihlářské výroby. Nelze dále opomenout jeden důležitý městský fenomén a to je rozsáhlý areál vojenských kasáren, jehož levobřežní poloha vždy spjatá s ženijním vojskem je v současnosti ministerstvem obrany ČR uvolněna ve prospěch města. S ohledem na sousedící pozemky určené pro další podnikatelskou, výrobní zónu je tudíž tato část města přeurčena pro existenci budoucích potřeb městské občanské i technické vybavenosti výrobních i nevýrobních služeb. V těžišti levobřežní části města však nadále zůstává plnohodnotné zabezpečení funkce obytné čtvrti Malá strana včetně některých objektů celoměstské občanské vybavenosti. Toto členění města odpovídá historickým a kulturním podmínkám. Z hlediska přírodních podmínek okolního území je veškerý rozvoj města na levém břehu limitován specificky utvářenou zalesněnou krajinou, na jejímž hřebenu oddělujícím údolí města a území kolem JETE je veden nadregionální suchozemský biokoridor. To znamená, že přímý kontakt zalesněné krajiny s městskou zástavbou de facto ukončuje tímto směrem její další expanzi. Dále tato charakteristika výrazně ovlivňuje urbanistickou povahu zástavby na nových plochách a dlouhodobě bude ovlivňovat přestavbu areálu kasáren. Charakteristikou rozvoje města na pravém břehu řeky jsou rozsáhlejší volné plochy přičleněné radiálním uspořádáním komunikací vycházejících z centra města. Jsou tudíž navržené výrazné pozemkové rezervy pro obytnou nebo smíšenou a obytnou zástavbu na jižním okraji této části města - nad Podskalím a směrem severním po obvodu zastavěných částí prakticky až na terénní horizont tvořený zalesněným vrcholem Semenec a v pokračování hřebene oddělujícího rozvodí řeky Lužnice a Vltavy. KULTURNÍ Hty-1 urbanistická Hty-2 urbanistická náměstí Míru s kašnou, kostelem sv. Jakuba a parterem veřejných budov vyhlášených jako NKP NKP areál hřbitova s kostelem sv. Víta

8 Hty-3 architekt. Hty-4 architekt. Hty-5 architekt. Hty-6 architekt. Hty-7 architekt. Hty-8 historická Hty-9 historická Hty-10 historická Hty-11 historická Hty-12 historická Hty-13 architekt. Hty-14 architekt. Hty-15 architekt. NKP zámek Týn nad Vltavou NKP areál děkanství NKP Železný most přes Vltavu NKP Solnice na levém břehu Vltavy NKP bývalý zájezdní hostinec u Železného mostu na levém břehu Vltavy NKP zaniklý hrad NKP mohylové pohřebiště v lese Semenec NKP hradiště v lesní trati u Sv. Anny NKP mohylové pohřebiště v západní části katastru NKP mohylové pohřebiště v lese Obecní NKP kalvárie Velký Depot boží muka severně od základní školy na levém břehu Vltavy kaplička v jižní části sídla na křížení ulic Budějovická a Bohunická Hty-16 architekt. bývalý arcibiskupský pivovar čp. 511 Hty-17 urbanistická veřejný prostor nábřeží u řeky Vltavy PŘÍRODNÍ Hty-18 Hty-19 Hty-20 Hty-21 Hty-22 Hty-23 Hty-24 Hty-25 památný strom památný strom památný strom památný strom památný strom VKP registrovaný VKP registrovaný Vltavotýnský javor stříbrný Vltavotýnský buk červený Jerlín japonský (Týn nad Vltavou) Vltavotýnský dub Dub letní na Kohoutě Fišerácká strouha Stromořadí "Alej míru" břehové porosty Hlinského potoka CIVILIZAČNÍ Hty-26 Hty-27 Hty-28 Hty-29 Hty-30 Hty-31 Hty-32 otáčivé hlediště rozhledna Semenec přírodovědné muzeum Semenec přístaviště Týn nad Vltavou naučná stezka Semenec sportovní hala koupaliště Zty-1 z ÚP Vybudování retenční nádrže Záměry ze ZÚR: D18/2 - Vltavská vodní cesta, záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m -- úsek Hněvkovice nad Vltavou Týn nad Vltavou NBK60 - Štěchovice - Hlubocká obora RBK362 - Novy Dvůr - Lužnice pod Bechyní RBC780 Nový Dvůr RBC815 - Červený vrch

9 PROBLÉMY k.ú. Hněvkovice u Týna nad Vltavou PROBLÉMY Phn-1 ÚP Nesoulad ÚSES NBK-60 prověřit vymezení ÚSES Phn-2 Phn-3 V ÚP již vyřešeno Nelze řešit Splaškové vody nejsou přečišťovány v centrální ČOV - ČOV navržena v ÚPO Střet zastavěného území a záplavového území Q100 - jedná se o stávající zástavbu v těsné blízkosti u vodního toku, nelze vymezit protipovodňová opatření - jako ochrana proti povodni slouží částečně vodní dílo Hněvkovice, ale jeho primární funkcí je zásoba vody pro JETE k.ú. Koloděje nad Lužnicí Pko-1 Cyklogenerel PROBLÉMY Cyklotrasa 1093 vede po frekventované silnici II/105 a vyhýbá se atraktivnímu místu soutok Lužnice a Vltavy. K soutoku zahýbá jen cyklotrasa "Lužnická" slepou odbočkou z Týna. k.ú. Netěchovice PROBLÉMY Pne-1 Pne-2 ÚP Řešeno v PRVKÚK Pne-3 ÚP, KPÚ Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV Absence izolační zeleně u zemědělského areálu na severu sídlazejména při příjezdu od Bechyně Velké půdní bloky bez krajinné zeleně prověřit možnost vymezení ochranné zeleně okolo zemědělského areálu-zejména u severní strany prověřit vhodnost rozčlenění půdních bloků krajinnou zelení k.ú. Nuzice PROBLÉMY Pnu-1 ÚP Absence izolační zeleně u zemědělského areálu Pnu-2 ÚP, KPÚ Velké půdní bloky bez krajinné zeleně Pnu-3 V ÚP již řešeno Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV prověřit možnost vymezení ochranné zeleně okolo zemědělského areálu prověřit vhodnost rozčlenění půdních bloků krajinnou zelení k.ú. Předčice Ppr-1 V ÚP již vyřešeno PROBLÉMY Splaškové vody nejsou čištěny v centrální ČOV ČOV navržena k.ú. Týn nad Vltavou Pty-1 Nelez řešit v ÚP Pty-2 V ÚP řešeno Pty-3 Nelze řešit v ÚP PROBLÉMY Úzký profil silnice na Horní Kněžeklady vzhledem ke stávající urbanisticky cenné zástavbě nelze řešit Jediný most pro silniční dopravu v Týně nad Vltavou a jedna ze dvou možností překonání Vltavy - v ÚPD navržen most ve východní části Týna Ruiny ze statku Velký Depot - statek je ve stavu, kdy jej není reálné zachránit

10 Pty-4 ÚP Pty-5 Pty-6 ÚP Pty-7 Pty-8 ÚP Pty-9 Nelze řešit v ÚP Již vyřešeno Nelez řešit v ÚP Pty-10 V ÚP řešeno Pty-12 V ÚP řešeno Pty-13 V ÚP řešeno Problémy kanalizace s přívaly vody při bouřkách v centru Týna - zaměřit se na hospodaření s dešťovou vodou - širokospárová dlažba, vsakovací pásy Negativní stavební dominanta jeden komín byl zbourán, druhý je součástí funkční továrny Časté srážky jedoucích vozidel se zaparkovanými auty (zdroj evidence nehod PČR) absence parkovacích míst - situace se částečně zlepšila vybudováním parkoviště na východě sídliště Místo s častými srážkami s chodci řešeno dopravním značením Střet zastavěného území a záplavového území Q100 Živelná skládka biomasy na ploše letiště pro ultralighty Absence izolační zeleně u zemědělského areálu - v ÚP navrženy plochy ÚSES Nevzhledné parkoviště v těsné blízkosti centra sídla - v ÚP navrženo jako plocha přestavby - bydlení Absence krajinné zeleně ve velkých půdních blocích - v ÚP navrženy plochy ÚSES pro rozčlenění velkých půdních bloků prověřit koncepci nakládání s dešťovými vodami prověřit možnost vymezení dalších ploch pro parkování/parkovací dům prověřit možnost vybudování protipovodňového opatření - např. mobilní stěny

11

12

13

14

15