Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů za rok 2016

Transkript

1 Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů za rok 216 Praha duben 218

2 ÚVOD AKTUÁLNÍ SITUACE A OČEKÁVANÉ TRENDY V OBLASTI ROPY A ROPNÝCH PRODUKTŮ VE SVĚTĚ LEGISLATIVA V OBLASTI ROPY V ČESKÉ REPUBLICE HLAVNÍ TRENDY V OBLASTI VYUŽITÍ ROPY V ČR A JEJICH ZMĚNY V UPLYNULÉM OBDOBÍ Těžba ropy na území ČR Dovoz a vývoz ropy a rafinérských produktů Dovoz ropy a rafinérských produktů Vývoz ropy a rafinérských produktů Bilance zahraničního obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty Zpracování ropy na území ČR Mimořádné události s dopadem na zpracování ropy havárie v rafinériích Spotřeba ropy a rafinérských produktů v ČR Nouzové zásoby ropy Spotřebitelské ceny pohonných hmot Struktura ropného sektoru Infrastruktura v ropném sektoru Rafinérie Ropovody na území ČR Skladování ropy a ropných produktů OČEKÁVANÝ VÝVOJ ROPNÉHO SEKTORU DO ROKU Očekávaná spotřeba ropy a rafinérských produktů v ČR ZÁVĚR... 61

3 Úvod Zpráva o vývoji energetického sektoru v oblasti ropy a ropných produktů (dále také Zpráva ) je zpracována Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále také MPO ) na základě nástroje vymezeného ve Státní energetické koncepci ČR, která byla schválena usnesením vlády České republiky č. 362 ze dne 18. května 215. Konkrétně se jedná o nástroj v oblasti výkonu státní správy, který stanovuje povinnost každoročně zpracovávat a zveřejňovat zprávu o vývoji energetiky, a to v oblasti elektřiny, zemního plynu, ropy a tepelné energie. Tento dokument je plněním uvedeného úkolu v oblasti ropy a ropných produktů. Dle zadání Státní energetické koncepce ČR bude Zpráva připravována každoročně. Zpráva obsahuje popis a analýzu aktuální situace a očekávaných trendů v oblasti ropy a ropných produktů, a to jak v kontextu vývoje světové energetiky, tak především se zaměřením na Českou republiku. Zhodnocení mezinárodního vývoje se věnuje zejména vývoji v oblasti světové spotřeby, produkce. Stručné zhodnocení je také věnováno situaci na mezinárodním trhu s ropou. Mezi hlavní zdroje informací v této oblasti patří publikace a informační zdroje Mezinárodní energetické agentury. Další část Zprávy je pak věnována situaci v České republice. V této části jsou diskutovány hlavní trendy v oblasti využití ropy a ropných produktů v České republice, a to zejména v oblasti těžby ropy, dovozu a vývozu rafinérských produktů, zpracování ropy, nouzových zásob ropy a infrastruktury na území ČR. V neposlední řadě tato Zpráva obsahuje i analýzu očekávaného vývoje ropného sektoru do roku 23, zejména tedy v podobě prognózy budoucí spotřeby ropy a spotřeby nejvýznamnějších ropných produktů. Pro účely této Zprávy byla vytvořena střednědobá prognóza spotřeby hlavních ropných produktů v sektoru energetické spotřeby respektive v sektoru dopravy. Tyto výhledy jsou samozřejmě zatíženy relativně významnou mírou nejistoty. Zpráva je pak koncipována jako aktualizace Zprávy z listopadu 216, relevantní textové a grafické části byly zachovány a aktualizovány, v tomto ohledu je také zachována původní struktura Zprávy. Ministerstvo průmyslu a obchodu také na roční bázi připravuje informaci o statistice ropy a ropných produktů a čerpacích stanic. Poslední verze této publikace je dostupná za rok 216 a je dohledatelná na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu v sekci Energetika, pod názvem Ropa a ropné produkty za rok 216. Statistické informace obsažené v této Zprávě jsou z významné části převzaty z této publikace. -1-

4 mb/d 1 Aktuální situace a očekávané trendy v oblasti ropy a ropných produktů ve světě Aktuální situací a očekávanými trendy v oblasti ropy a ropných produktů ve světě se poměrně detailně zabývala minulá zpráva z listopadu 216, která se v jednotlivých podkapitolách samostatně věnovala světové produkci, spotřebě, zásobám, vývoji na mezinárodních trzích s ropou, světové zpracovatelské kapacitě a spotřebě rafinérských produktů. Níže je tedy pouze stručné shrnutí aktuální situace, nejvýznamnějších změn a očekávaných trendů. Následující grafy zobrazují světovou nabídku a spotřebu ropy. Oproti minulé zprávě byly doplněny informace za 4Q216 a 1Q217 na základě dat od Mezinárodní energetické agentury, zároveň byla upravena data za předchozí období, u kterých dochází k průběžné revizi. V prvním čtvrtletí 217 je patrný pokles světové produkce ropy, respektive nabídky, který je způsoben zejména snahou významných producentů o snížení produkce za účelem stabilizace respektive zvýšení cen. V tomto ohledu se jedná zejména o dohodu států sdružených do OPEC, které bylo dosaženo v listopadu 216 a ke které se připojilo také Rusko. V prvním čtvrtletí 217 je patrné dílčí snížení podílů států OPEC na světové produkci, související s dohodou o omezení produkce a také silným tlakem zejména ze strany produkce nekonvenční ropy ve Spojených státech amerických. Graf č. 1: Světová nabídka ropy v letech ,34 94,14 95,13 96,32 97,16 97,33 96,64 96,4 96,92 98,18 96,59 9,42 91,12 91,75 91,69 92,3 92,98 4% 38% 36% 34% 32% 3% 28% 26% 24% Celková produkce ropy Podíl států OPEC Zdroj: Mezinárodní energetická agentura (online data, březen 218) -2-

5 mb/d Graf č. 2: Světová poptávka po ropě v letech ,18 95,49 95,5 95,8 93,56 94,2 94,56 93,64 92,41 92,88 92,32 92,45 9,79 91,41 96,85 96,95 96, Zdroj: Mezinárodní energetická agentura (online data, březen 218) Navzdory dohodě OPEC (včetně některých zemí mimo OPEC) o snížení produkce ceny ropy v první polovině roku 217 klesaly, a to zejména v důsledků rostoucí těžby v USA, stejně jako v Libyi a Nigérii, jejichž produkce není dohodou omezena, což vyvolalo pochybnosti o rychlém vyrovnání světové nabídky a poptávky na mezinárodním trhu s ropu. Další snížení těžby ze strany signatářů dohody z května roku 217 nevedlo k zabránění dalšího poklesu ceny ropy. V druhé polovině června 217 klesla cena ropy (North Sea Brent) pod 45 USD/bbl, což byla nejnižší cena od listopadu 216. Ve třetím čtvrtletí 217 došlo k obratu toho trendu, světová cena ropy se začala postupně zvyšovat, a to v důsledku řady faktorů, zejména relativně výrazného růstu světové poptávky, rostoucího napětí na Středním východě a také několika výpadků v dodávkách (severní Irák, hurikány v Severní Americe). Cena ropy se pak dále zvyšovala a v březnu 218 dosáhla hranice 7 USD/bbl (North Sea Brent; pro WTI cca 65 USD/bbl). I přes tento postupný růst ceny se očekává dostatečná saturace trhu ze strany producentů, tedy za předpokladu, že nedojde k nějakým neočekávaným událostem a v tomto ohledu převládá názor, že v průběhu roku 218 nebude docházet k významnému zvýšení ceny nad úroveň 7 USD/bbl. Ve střednědobém výhledu existuje riziko zvýšené volatility ceny ropy s potenciálním deficitem produkční kapacity souvisejícím s nedostatečnými investicemi. V letech 215 a 216 se investice do nových produkčních kapacit snížily o 25 % (oproti roku 215 respektive 216), v roce 217 pak stagnovaly a v roce 218 se předpokládá pouze relativně mírný nárůst. Tento vývoj může v kombinaci s pokračujícím růstem poptávky indikovat budoucí nedostatek produkčních kapacit. -3-

6 V horizontu do roku 22 předpokládaná rekordní produkce zemí, které nejsou členy OPEC (zejména Spojených států amerických), převyšuje očekávaný růst poptávky. Pokud však investice do rozšíření produkčních kapacit zůstanou střednědobě nedostatečné, může se stát, že rezervní produkční kapacita poklesne pouze na 2,2 % světové poptávky, což by byla nejnižší hodnota od roku 27. To by bylo spojeno s relativně vysokou volatilitou ceny a jejím potenciálním růstem, přetrvávajícím do zprovoznění nových těžebních kapacit. Produkce nekonvenční ropy ve Spojených státech amerických poměrně dynamicky reagovala na rostoucí ceny jak v roce 21 tak v roce 217 a je pravděpodobné, že toto přizpůsobení bude pokračovat i nadále. Země OPEC však stále pokrývají významnou část světové produkce a jejich role v zajišťování souladu poptávky a nabídky je stále velmi významná. V rámci OPEC existuje rezervní kapacita na úrovni více než 2 mb/d, kterou disponuje Saudská Arábie. Tento fakt demonstruje význam největšího producenta v rámci OPEC k zajištění stability na mezinárodních trzích s ropou. Graf č. 3: Spotové ceny ropy v letech (měsíční průměry) Zdroj: Energy Prices and Taxes (Mezinárodní energetická agentura) -4-

7 1/216 2/216 3/216 4/216 5/216 6/216 7/216 8/216 9/216 1/216 11/216 12/216 1/217 2/217 3/217 4/217 5/217 6/217 USD/bbl Graf č. 4: Průměrné spotové ceny ropy North Sea Brent (FOB) Zdroj: Oil Information (Mezinárodní energetická agentura) Ve střednědobém výhledu poptávky po ropě Mezinárodní energetická agentura předpokládá, že relativně vysoké tempo růstu světového hospodářství podpoří relativně vysoké tempo růstu poptávky po ropě. Mezinárodní měnový fond předpokládá průměrné tempo světové ekonomiky v horizontu let na úrovni 3,9 % a očekává se, že v podstatě všechny regionu budou určitým způsobem přispívat k tomuto růstu. Rozvíjející se ekonomika povede k vyšší poptávce po ropě a očekává se, že roční poptávka poroste průměrně o 1,2 mb/d. Na základě těchto předpokladů dosáhne v roce 223 světová poptávka úrovně 14,7 mb/d ročně, což představuje zvýšení o 6,9 mb/d v porovnání s rokem 217. V souladu s trendem několika posledních let bude Čína a Indie tvořit téměř 5 % dodatečného růstu spotřeby ropy v období Graf č. 5 zobrazuje očekávanou meziroční změna v poptávce po ropě v období , tmavě modrá barva je použita pro asijské země mimo OECD, bledě modrá barva pro Čínu a zelená barva je použita pro zbývající země. Ve střednědobém horizontu není možné očekávat, že by došlo k zastavení růstu světové poptávky, avšak podle předpokladů Mezinárodní energetické agentury je možné předpokládat, že po růstu na úrovni 1,4 mb/d v roce 218, dojde k dílčímu zpomalení tempa přibližně na 1 mb/d. V řadě zemí se již nyní objevují náznaky substituce ropy jinými zdroji energie. Jedním z hlavních příkladů tohoto trendu je Čína, která má jedny z nejpřísnějších emisních standardů a standardů účinnosti. Rostoucí počet elektrických autobusů a vozidel poháněných zkapalněným zemním plynem může v Číně poměrně výrazně zpomalit růst poptávky po ropných produktech. Nejvýznamnějším zdrojem světového růstu poptávky po ropě je petrochemický průmysl, a to zejména v Spojených státech amerických a Číně. Významný -5-

8 nárůst produkce nekonvenční ropy Spojených států otevírá možnosti využití domácí suroviny právě v oblasti petrochemického průmyslu. Graf č. 5: Očekávaná meziroční změna v poptávce po ropě v období Zdroj: Market Report Series - Oil 218 (Mezinárodní energetická agentura) Podle předpokladů produkce zemí OPEC vzroste ve střednědobém horizontu pouze mírně. Růstu produkce budou dominovat zejména země mimo OPEC, a to zejména Spojené státy americké, které se stávají stále dominantnější zemí v rámci mezinárodního trhu. Graf č. 6 zobrazuje očekávanou změnu v produkci ropy ve vybraných zemích v období na základě střednědobého výhledu Mezinárodní energetické agentury. Graf č. 6: Očekávaná změna v produkci ropy ve vybraných zemích v období Zdroj: Market Report Series - Oil 218 (Mezinárodní energetická agentura) Pro dlouhodobější výhled světové spotřeby ropy je možné využít Světový výhled energetiky. Graf č. 7 uvádí očekávanou poptávku po ropě do roku 24 dle tzv. New Policies Scenario, který vychází z aktuální platných, ale také plánovaných politik, které jsou v současné době známé. Je patrné, že v souladu s předpoklady tohoto scénáře spotřeba ropy stále roste, i když postupně pomalejším tempem. Relativně významným faktorem je rostoucí spotřeba v sektoru -6-

9 průmyslu, a to zejména v chemickém. Graf č. 8 pak uvádí očekávanou spotřebu dle předpokladů tzv. Sustainable Development Scenario. Tento scénář předpokládá naplnění cílů klimatické dohody uzavřené v Paříži. Mezinárodní energetický výhled obsahuje také předpoklady cen základních energetických komodit. Nejedná se však o predikce těchto cen, ale o rovnovážné ceny. V případě New Policies Scenario se předpokládá postupný nárůst ceny ropy na 111 USD/bbl, u Sustainable developent Scenario pak cena postupně klesá na 64 USD/bbl v roce 24. Graf č. 7: Očekávaná světová poptávka po ropě dle New Policies Scenario Zdroj: World Energy Outlook 217 online informace (Mezinárodní energetická agentura) Graf č. 8: Očekávaná světová poptávka po ropě dle Sustainable Development Scenario Zdroj: World Energy Outlook 217 online informace (Mezinárodní energetická agentura) -7-

10 2 Legislativa v oblasti ropy v České republice Oblast průzkumu a těžby ropy je upravena zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (takzvaný horní zákon). V tomto ohledu je důležitým subjektem Český báňský úřad, který je ústředním orgánem státní báňské správy České republiky. Legislativní rámec obchodu s ropou a ropnými produkty je pak obecně ukotven v zákoně č. 458/2 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (takzvaný energetický zákon). Další důležitou oblast tvoří legislativa, která vytváří právní základ pro reakce na řešení nouzových situací v zásobování ropou. Legislativa v této oblasti mimo jiné zohledňuje závazky vyplývající pro ČR z členství v Evropské unii (dále také EU ) a IEA. Rozhodujícím právním předpisem pro oblast reakcí na nouzové situace v zásobování ropou je zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů. Zákon o nouzových zásobách ropy vymezuje základní pojmy z oblasti ropné bezpečnosti, stanovuje způsob vytváření, udržování a skladování nouzových zásob ropy a zabývá se problematikou ochraňovatelů. Dále řeší otázky ropné nouze, opatření k omezení spotřeby ropy a použití nouzových zásob. Součástí zákona jsou rovněž ustanovení o působnosti Správy státních hmotných rezerv České republiky (dále také SSHR ), která je ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv. Prováděcím předpisem zákona č. 189/1999 Sb. je pak vyhláška č. 165/213 Sb., o druzích ropy a skladbě ropných produktů pro skladování v nouzových zásobách ropy, o výpočtu nouzových zásob ropy, o skladovacích zařízeních a o vykazování nouzových zásob ropy. Tento zákon mimo jiné rozpracovává směrnici Evropské rady (dále také Rady ) č. 119 z roku 29, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů a nařízení Evropského parlamentu a Rady č 199 z roku 28 o energetické statistice. Vyhláška pak stanovuje druhy ropy a skladbu ropných produktů pro skladování v nouzových zásobách ropy, způsob výpočtu nouzových zásob ropy, vymezuje skladovací zařízení a určuje vykazování nouzových zásob ropy. Dalším relevantním předpisem je zákon č. 311/26 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Vypracování tohoto zákona si vyžádala zejména nutnost legislativního ošetření oblasti kvality a složení prodávaných pohonných hmot v souladu s předpisy Evropských společenství a oblasti stanovení základních podmínek provozování čerpacích stanic pohonných hmot. Poslední novela tohoto zákona pod č. 152/217 Sb. nabyla účinnosti dne 6. června 217. Hlavní motivací pro přijetí této novely bylo provést transpozici evropské směrnice 214/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva do českého právního řádu. Uvedená novela -8-

11 přináší příslušné definice a povinnosti, jež souvisejí s vytvořením infrastruktury pro alternativní paliva, a právní úpravu dalšího druhu alternativního paliva pro pohon vozidel, včetně elektřiny, která do té doby nebyla v tuzemské legislativě právně ukotvena, konkrétně dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a jednotlivých druhů těchto stanic. Rozšiřují se rovněž povinnosti pro provozovatele čerpacích stanic vyplývající přímo z uvedené směrnice a související se zaváděním infrastruktury pro alternativní paliva. Současně a v souvislosti s novelou zákona o pohonných hmotách nabyla účinnosti vyhláška č. 153/217 Sb., kterou se mění vyhláška č. 133/21 Sb., o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a o jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot), ve znění vyhlášky č. 278/211 Sb. Mezi další zákony patří zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje postavení SSHR v systému hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv a stanovuje strukturu státních hmotných rezerv. 3 Hlavní trendy v oblasti využití ropy v ČR a jejich změny v uplynulém období Cílem této kapitoly je zhodnotit hlavní trendy v oblasti ropy a poukázat na nejvýznamnější změny, ke kterým v tomto ohledu došlo v uplynulém období. Využití ropy je možné rozdělit na energetické a neenergetické. Tato kapitola se pak věnuje pouze zhodnocení trendů v oblasti energetického využití ropy. Ropa a ropné produkty hrají v energetickém mixu České republiky relativně významnou úlohu. Po tuhých fosilních palivech (v ČR se jedná zejména o hnědé a černé uhlí) je ropa druhým nejdůležitějším zdrojem primární energie. Kapalné uhlovodíky, a to ať už ve formě surové ropy, nebo odvozených produktů, zaujímají na celkových primárních energetických zdrojích zhruba 2% podíl. Tento podíl je pak dlouhodobě relativně stabilní. Graf č. 1 zobrazuje vývoj podílu ropy a ropných produktů na celkových primárních energetických zdrojích. -9-

12 TJ Graf č. 9: Vývoj spotřeby primárních energetických zdrojů v ČR dle jednotlivých paliv Uhlí Zemní plyn Odpad (neobnovitelná složka) Teplo Ropa a ropné produkty Obnovitelné zdroje energie Teplo z jaderné reakce Elektřina Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ Graf č. 1: Podíl ropy a ropných produktů na celkových primárních energetických zdrojích 25% 2% 15% 1% 5% % Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ -1-

13 Ze srovnání s ostatními evropskými zeměmi je patrné, že Česká republika má jeden z nejnižších podílů ropy a ropných produktů na domácích primárních energetických zdrojích. Nižší podíl ropy než ČR má z Evropských zemí OECD pouze Estonsko a Island. Graf č. 11 uvádí relativní zastoupení ropy a ropných produktů v národních energetických mixech Evropských zemí OECD v roce 216. Graf č. 11: Relativní zastoupení ropy v energetickém mixu evropských zemí OECD (216) Estonsko Island Česká republika Slovensko Švédsko Finsko Polsko Maďarsko Francie Lotyšsko Turecko Norsko Německo Itálie UK Rakousko Slovinsko Dánsko Švýcarsko Nizozemí Belgie Španělsko Portugalsko Irsko Řecko Lucembursko % Ropa Plyn Ostatní Zdroj: Oil Information 217 (Mezinárodní energetická agentura) Z vývoje konečné energetické spotřeby ropy a ropných produktů dle jednotlivých odvětví, je patrné, že od roku 199 došlo k významnému snížení využití ropy a ropných produktů zejména v odvětví průmyslu. Zatímco v roce 199 se průmysl podílel na konečné spotřebě 43,4 %, v roce 216 to již bylo pouze 2,2 %. Opačný trend je možné pozorovat v sektoru dopravy. Zatímco v roce 199 byla konečná spotřeba v sektoru dopravy na úrovni 15,5 PJ, což odpovídalo 37,7% podílu na celkové konečné spotřebě (tedy menšímu podílu než v té době -11-

14 TJ zaujímal sektor průmyslu), tak v roce 216 již spotřeba v sektoru dopravy dosáhla 261,1 PJ, což odpovídalo 91,7 % celkové konečné spotřeby. Mezi další uživatele ropných produktů patří sektor zemědělství a lesnictví. Od roku 199 došlo v tomto sektoru k jejich dílčímu snížení spotřeby. V roce 216 sektor zemědělství a lesnictví zaujímal na konečné spotřebě relativní podíl na úrovni 5, %. V České republice pak není rozšířena výroba tepla v domácnostech s využitím topných olejů a konečná spotřeba těchto paliv je tedy v tomto sektoru relativně zanedbatelná (přibližně,7 % v roce 216). Totéž pak platí o sektoru služeb, kde je spotřeba ropných produktů v porovnání s ostatními sektory v podstatě marginální (přibližně,4 % v roce 216). Graf č. 12: Konečná energetická spotřeba ropy a ropných produktů v ČR dle odvětví Průmysl Doprava Domácnosti Zemědělství a lesnictví Služby Ostatní Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ Jak již bylo uvedeno výše, nejvýznamnějším sektorem s ohledem na energetickou spotřebu ropy tvořící více než 9 % konečné energetické spotřeby, je sektor dopravy. Celková spotřeba energie v tomto sektoru také zaznamenává stálý růst. V porovnání s rokem 199 je spotřeba energie v dopravě v ČR téměř 2,5 krát vyšší. Nejvýznamnější meziroční růst spotřeby energie v tomto sektoru však trval přibližně do roku 27. Od tohoto roku dochází k relativní stagnaci spotřeby v tomto sektoru a dokonce k jistému dílčímu poklesu. Od roku 214 však spotřeba v sektoru dopravy opět poměrně výrazně roste, v průměru přibližně o 4 % ročně. -12-

15 TJ Sektoru dopravy pak neoddiskutovatelně dominuje spotřeba ropných produktů, zejména tedy automobilového benzínu a motorové nafty. Spotřeba paliv na bázi ropy, tedy benzínu, nafty, zkapalněného ropného plynu (dále také LPG ), leteckého petroleje a leteckého benzínu, tvoří přibližně 93 % celkové spotřeby pohonných hmot v dopravě. Zatímco spotřeba automobilového benzínu v čase významně nenarůstá, ale spíše se snižuje, využití motorové nafty se postupně zvyšuje (od roku 21 v průměru přibližně o 3 % ročně). Alternativní paliva k palivům na bázi ropy, kterými jsou biopaliva, zemní plyn, nebo elektřina zatím tvoří pouze relativně velmi malou část celkové spotřeby energie v dopravě (přibližně 7 %). Graf č. 13: Spotřeba energie v sektoru dopravy v ČR Automobilový benzín Bioetanol Motorová nafta Bionafta LPG Letecký petrolej Letecký benzín Zemní plyn Eletřina Ostatní Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ 3.1 Těžba ropy na území ČR Na rozdíl od černého a hnědého uhlí nemá Česká republika významné zdroje těžitelných zásob ropy (ve srovnání s tuzemskou spotřebou). Domácí produkce pokrývá jen zhruba 2 % tuzemské spotřeby. Průmyslově významná ložiska ropy se nacházejí na jižní Moravě a jsou vázána na geologické jednotky Západních Karpat a jihovýchodní svahy Českého masivu. -13-

16 tis. tun Obrázek č. 1: Evidovaná ložiska a ostatní zdroje České republiky Zdroj: Surovinové zdroje ČR nerostné suroviny (ČGS) Nejvyššího ročního objemu těžby, konkrétně 317 tis. tun, bylo v období od roku 199 dosaženo v roce 23. Od tohoto roku dochází k postupnému snižování vytěženého množství ropy. V roce 216 dosáhla těžba úrovně 117 tis. tun. Graf č. 14: Těžba ropy na území ČR ( ) Zdroj: EUROSTAT na základě národních dat ČSÚ -14-

17 počet Graf č. 15: Počet ložisek ropy v České republice (k ) Těžená ložiska Netěžená ložiska Zdroj: Surovinové zdroje ČR nerostné suroviny (ČGS) Graf č. 16 zobrazuje vývoj zásob ropy na území České republiky v letech Vytěžitelné zásoby v roce 216 odpovídali 1 54 tis. tun, což je přibližně stejné množství jako v roce 214. Při stávající úrovni těžby by tyto zásoby vystačily přibližně na období 12 let. Je však účelné zmínit, že v roce 217 došlok objevu nové ložiska ropy a zemního plynu. Toto ložisko se nachází na jižní Moravě mezi Kyjovem a Brnem. V ložisku se nachází přibližně tři miliony barelů ropy a 1 mil. m 3 zemního plynu. -15-

18 tis. tun Graf č. 16: Zásoby ropy na území České republiky (k ) Bilanční prozkoumané Bilanční vyhledané Nebilanční Vytěžitelné Zdroj: Surovinové zdroje ČR nerostné suroviny (ČGS) 3.2 Dovoz a vývoz ropy a rafinérských produktů Dovoz ropy a rafinérských produktů Dovoz ropy do České republiky dosáhl v roce 216 úrovně 5 324,8 tisíc tun, což je o 25,3 % méně než v roce 215. Největším zahraničním dovozcem ropy je historicky Ruská federace (dále také Rusko ), ze které bylo v roce 215 dovozeno celkem 3 424,41 tis. tun, což odpovídalo 64,32 % celkových dovozů. Druhé největší množství dovezené ropy v roce konkrétně 1 488,677 tis. tun - pocházelo z Ázerbájdžánu, což odpovídalo podílu 27,95 % celkových dovozů. V roce 216 pak byla ropa dovezena ještě ze dvou tří dalších států, a to z Kazachstánu, Saudské Arábie a Maďarska 1. Dovozy z Kazachstánu odpovídaly 34,897 tis. tunám (5,73 % celkových dovozů). Dovozy ze Saudské Arábie tvořily 1,49 % a z Maďarska pak,52 % celkových dovozů. 1 Dovoz z Maďarska je však v podstatě pouze na úrovni statistiky, k fyzickým dodávkám Maďarské ropy však ve sledovaném období nedocházelo. -16-

19 Graf č. 17: Dovoz ropy do ČR dle země původu v roce 216 Saudská Arábie 1,49% Ázerbájdžán 27,95% Rusko 64,32% 5 324,8 tis. tun Maďarsko,52% Kazachstán 5,72% Zdroj: Český statistický úřad Největší množství ropy za posledních jedenáct let (respektive mezi roky ) bylo dovezeno v roce 28, konkrétně se jednalo o 8 18,5 tis. tun. Naopak nejméně ropy (5 324,8 tun) bylo dovezeno v roce 216. Zde je však nutné zdůraznit, že rok 216 byl významně specifický s ohledem na provozní havárie v tuzemských rafinériích (více informací je uvedeno v kapitole 3.4). Průměrný roční dovoz v letech pak činil 7 174,1 tis. tun. V letech pak docházelo k relativnímu poklesu podílu dovozu z Ruské federace. Zatímco v roce 25 dosahoval podíl dovozů z Ruska 71,1 %, což byla nejvyšší hodnota podílu ve sledovaném období, v roce 216 tvořil podíl ropy dovezené z Ruska na celkových dovozech pouze 64,3% (v roce 215 se jednalo o 56,4 %). V tomto období se zároveň zvyšoval podíl dovozu ropy z oblasti Kaspického moře. Podíl dovozu ropy z Ázerbájdžánu se postupně zvyšoval, a to z úrovně 18,7 % v roce 25 na úroveň 28, % v roce 216 (v roce 215 se jednalo o 33,4 %). Podíl dovozu z Kazachstánu vzrostl na 3,7 % v roce 25 na 11,1 % v roce 214 (9,8 % v roce 215); v roce 216 však tvořil pouhých 5,7 %. Tento trend souvisí s vyšším využitím kapacity ropovodu IKL, s jehož využitím je do České republiky skrze přístav v italském Terstu dopravována zejména ropa právě z oblasti Kaspického moře 2. Mezi země, které jsou na grafech níže označeny souhrnně jako ostatní patří Írán, Itálie, Maďarsko, Nigérie, Norsko, Polsko, Saudská Arábie, Sýrie a Turkmenistán. 2 Ropovod IKL navazuje ve Vohburgu (SRN) na ropovod TAL z italského Terstu, přes který je ropa z tohoto přístavu dopravována dále do některých zemí Evropy, zejména SRN a Rakouska. Ropovod IKL přepravuje ropu z Vohburgu do Centrálního tankoviště Nelahozeves a odtud do rafinerií v ČR. -17-

20 tis. tun Graf č. 18: Dovoz ropy do ČR dle země původu v letech , , ,3 8 18, , , ,5 7 74, ,9 7 37, , , Alžírsko Ázerbájdžán Kazachstán Lybie Rusko Ostatní Graf č. 19: Relativní podíl zemí na dovozu ropy do ČR v letech Zdroj: Český statistický úřad 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Alžírsko Ázerbájdžán Kazachstán Lybie Rusko Ostatní Zdroj: Český statistický úřad -18-

21 Následující tabulka uvádí celkové dovezené množství ropy v letech 25 až 216 dle země původu. Za toto období bylo do České republiky dovezeno 86 1,1 tis. tun. Z Ruské federace pocházelo celkově 64,3 % celkových dovozů v tomto období. Z Ázerbájdžánu pak pocházelo 26,1 % celkových dovozů a z Kazachstánu 7,1 %. Z ostatních zemí pocházelo ve sledovaném období pouze 2,5 %. Tabulka č. 1: Celkové dovezené množství ropy do ČR v letech Země původu Celkové dovezené množství (25-216) [v tis. tun] Rusko 51 3,13 Ázerbájdžán 2 421,754 Kazachstán 6 12,437 Alžírsko 758,96 Libye 587,177 Írán 358,178 Norsko 29,666 Turkmenistán 71,35 Sýrie 59,822 Maďarsko 54,871 Itálie 39,571 Nigérie 27,445 Polsko 1,35 Zdroj: Český statistický úřad Co se týče rozdělení dováženého množství mezi jednotlivé ropovody, tak je možné uvést, že mezi roky 2-29 bylo ropovodem Družba dopravováno 6-7 % celkových ročních dovozů ropy ze zahraničí (výjimkou byl rok 28, kdy se jednalo pouze o 59,3 %) s průměrným využitím na úrovni 64,9 %. Po roce 29 kleslo využití ropovodu Družba na 5-6 % celkových dovozů ve prospěch ropovodu IKL (v roce 212 bylo ropovodem Družba dopraveno dokonce pouze 42,3 %). Průměrné využití ropovodu Družba tak v období dosáhlo úrovně 57,2 %. V roce 216 pak bylo ropovodem Družba dopraveno do ČR 3 442,1 tis. tun ropy, což tvořilo 64,6 % a ropovodem IKL pak bylo dopraveno 1 882,8 tis. tun ropy, což odpovídalo 35,4 %. Opět je nutné zdůraznit, že rok 216 byl v tomto ohledu ovlivněn haváriemi tuzemských rafinérií. -19-

22 tis. tun Graf č. 2: Vývoj dovozů ropy do ČR ropovody Družba a IKL v letech Družba IKL Graf č. 21: Vývoj dovozů ropy do ČR ropovody Družba a IKL v letech Zdroj: MERO, a.s. 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Družba IKL Zdroj: MERO, a.s. Roční náklady na nákup ropy ze zahraničí se v letech pohybovaly na úrovni mld. Kč. Nejvyšší náklady na dovoz ropy za sledované období byly vynaloženy v roce 214, konkrétně se jednalo o 114,86 mld. Kč, což bylo způsobeno zejména relativně vysokou cenou ropy na světových trzích. V roce 215 a 216 pak došlo k relativně významného snížení nákladů na dovoz, což bylo způsobeno jednak relativně nízkou cenou ropy na světových trzích, ale také nižším dovozem z důvodu situace v tuzemských rafinériích, kdy byla část dovozu ropy -2-

23 Kč/kg mil. Kč nahrazena dovozem rafinérských výrobků. V porovnání s rokem 214 klesly náklady o téměř 65 %. Graf č. 23 pak ukazuje průměrnou cenu respektive průměrné jednotkové náklady na dovoz ropy ze zahraničí. Nejedná se o skutečnou smluvní cenu, ale o podíl mezi celkovými náklady a dovezeným množstvím Z grafu je patrný relativně významný pokles jednotkových nákladů po roce 214. Graf č. 22: Náklady na dovoz ropy do ČR v letech Náklady na dovoz ropy Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ Graf č. 23: Průměrná cena dovážené ropy v letech ,63 6,58 5,58 5,84 6,57 9,2 1,37 1,23 12,12 8,39 1,97 14,34 16,18 15,9 15,58 9,98 7, Průměrná cena dovážené ropy Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ -21-

24 tis. tun mil. Kč Graf č. 24 uvádí vývoj dovozu rafinérských výrobků, a to jak v naturálních jednotkách, tedy v tunách, tak v peněžním ocenění, tedy v korunách. V roce 216 bylo dovezeno největší množství rafinérských výrobků v důsledku zásadního výpadku v tuzemském sektoru zpracování ropy. I přes tento vysoký nárůst byly náklady nižší než v roce 214, což je opět dáno relativním poklesem ceny ropy na světových trzích, která se promítá i do ceny rafinérských produktů. Tabulka č. 2 pak detailněji uvádí, ze kterých rafinérských produktů se dovoz skládal a o jaké se jednalo množství. Více než polovinu celkových dovozů pak tvoří motorová nafta. Dovozy pohonných hmot (automobilového benzínu a motorové nafty pro pohon) tvořily v roce ,7 % celkových dovozů rafinérských produktů. Graf č. 24: Dovoz rafinérských produktů do ČR v letech Dovezené množství rafinérských produktů Náklady na dovoz rafinérských produktů Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ Tabulka č. 2: Dovozy rafinérských výrobků do ČR v tunách v letech Motorový benzin bezolovnatý Letecký benzin Motorová nafta Plynové oleje Kerosen, palivo do tryskových motorů Ostatní petroleje Topné oleje vysokosirné (přes 1% S) Topné oleje nízkosirné (do 1% S) Aditiva a oxigenáty Ropný (petrolejový) koks Ostatní ropné produkty

25 tis. tun Zkapalněné ropné plyny (LPG) Lakové a ostat. speciální benziny Primární benziny (Naphta) Mazací oleje a maziva (lubrikanty) Parafiny a vosky Asfalty a asfaltové výrobky Dovozy rafinerských výrobků celkem Zdroj: Český statistický úřad Většina dovážených rafinérských výrobků pochází ze sousedních zemí České republiky. Největší dovážené množství je původem ze Slovenska a Německa. V roce 216 bylo z Německa dovezeno 36,4% celkových dovozů rafinérských výrobků původem z Evropské unie, což opět souvisí se specifickou situací v tuzemském sektoru zpracování ropy. Dovozy ze Slovenka pak odpovídaly 29,4 %. Zbylé sousední země Polsko a Rakousko se v roce 216 podílely 2,8 % respektive 7,4 % celkových dovozů z EU. V roce 216 byly také dovezeny rafinérské výrobky z Nizozemí, a to ve výši 2,1 % celkového dovozu. Z ostatních evropských zemí, které jsou členy EU, pocházelo v roce 216 3,9 % celkových dovozů. Graf č. 26 pak uvádí přehled o dováženém množství rafinérských výrobků ze zemí mimo Evropskou unii. V porovnání s dovozy ze zemí Evropské unie je však toto množství relativně nízké a odpovídá přibližně 1,6 % dovozů ze zemí EU. Graf č. 25: Dovoz rafinérských výrobků do ČR ze zemí EU dle členských zemí , , ,1 2 58, , , , , Slovensko Německo Polsko Rakousko Maďarsko Nizozemí Ostatní EU Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO -23-

26 tis. tun tis. tun Graf č. 26: Dovoz rafinérských výrobků do ČR ze zemí mimo EU dle jednotlivých zemí ,5 15,7 8 82,5 83, 75, 6 61,3 54,3 54, Bělorusko Kazachstán Rusko Srbsko USA Jižní Korea Ostatní Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO Graf č. 27 zobrazuje vývoj dovozů ropy a rafinérských produktů v letech Graf č. 28 pak zobrazuje náklady na dovoz v členění na ropu a rafinérské produkty ve sledovaném období. Graf č. 27: Dovoz ropy a rafinérských produktů do ČR v letech Dovoz ropy Dovoz rafinérských produktů Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ -24-

27 mil. Kč Graf č. 28: Náklady na dovoz ropy a rafinérských produktů do ČR v letech Dovoz ropy Dovoz rafinérských produktů Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ Vývoz ropy a rafinérských produktů Česká republika je také vývozcem ropy a rafinérských výrobků. Vzhledem k dováženému množství (zejména tedy ropy) se jedná o relativně malé objemy. V posledních deseti letech tvoří vývozy ropy pouze necelá,4 % celkových dovozů. Finanční příjmy z vývozu ropy se pohybují v řádech stovek milionů korun a ke zlepšení celkové finanční bilance přispívají pouze marginálně. Graf č. 3 pak uvádí vývoj vývozu rafinérských produktů mezi roky Z těchto údajů je patrné, že Česká republika je sice čistým dovozcem rafinérských výrobků, vývozy rafinérských produktů však cca od roku 21 odpovídají přibližně dvěma třetinám dováženého množství (v roce 216 to však byla cca polovina). Tabulka č. 3 pak uvádí vývozy rafinerských výrobků v detailním členění dle jednotlivých produktů. Stejně jako v případě dovozů figurují v případě vývozu pohonné hmoty (automobilového benzínu a motorová nafty pro pohon), v roce 216 se jednalo o 52,4 % celkových vývozů rafinérských produktů. -25-

28 tis. tun mil. Kč tis. tun mil. Kč Graf č. 29: Vývoz ropy z ČR v letech Vyvezené množství ropy Příjmy z vývozu ropy Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ Graf č. 3: Vývoz rafinérských produktů z ČR v letech Vyvezené množství rafinérských produktů Příjmy z vývozu rafinérských produktů Zdroj: databáze zahraničního ochodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ -26-

29 tis. tun Tabulka č. 3: Vývozy rafinerských výrobků z ČR v tunách v letech Motorový benzin bezolovnatý Letecký benzin Motorová nafta Plynové oleje Kerosen, palivo do tryskových motorů Ostatní petroleje Topné oleje vysokosirné (přes 1% S) Topné oleje nízkosirné (do 1% S) Aditiva a oxigenáty Ropný (petrolejový) koks Ostatní ropné produkty Zkapalněné ropné plyny (LPG) Lakové a ostat. speciální benziny Primární benziny (Naphta) Mazací oleje a maziva (lubrikanty) Parafiny a vosky Asfalty a asfaltové výrobky Vývozy rafinerských výrobků celkem Zdroj: Český statistický úřad Graf č. 31 zachycuje vývoz rafinérských výrobků do zemí Evropské unie. Je patrné, že se jedná o v podstatě stejné země, ze kterých jsou rafinérské výrobky také dováženy, tedy zejména o sousední země České republiky. Graf č. 32 pak uvádí vývoz rafinérských výrobků do zemí mimo EU dle jednotlivých členských zemí. Graf č. 31: Vývoz rafinérských výrobků z ČR do zemí EU dle jednotlivých členských zemí , , , , , ,5 2 17, , Slovensko Německo Polsko Rakousko Maďarsko Ostatní EU Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO -27-

30 tis. tun Graf č. 32: Vývoz rafinérských výrobků z ČR do zemí mimo EU dle jednotlivých zemí , , ,1 35,7 43,3 39,2 36, 37, Srbsko Jižní Korea Spojené Arabské Emiráty USA Rusko Bosna a Hercegovina Ostatní Zdroj: databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), vlastní zpracování MPO Bilance zahraničního obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty Následující grafy uvádějí bilanci zahraničního obchodu České republiky s ropou a rafinérskými produkty. Graf č. 33 uvádí bilanci zahraničního obchodu v naturálním vyjádření. Graf č. 34 pak uvádí bilanci zahraničního obchodu s ropou a rafinérskými produkty v peněžním vyjádření. Dovážené množství a náklady na jeho úhradu je vyjádřeno zápornými hodnotami a vyvážené množství a příjmy z něj kladnými hodnotami. Graf č. 35 a Graf č. 36 pak uvádějí výsledné saldo zahraničního obchodu (vývozy mínus dovozy) s ropou a ropnými produkty v naturálním a peněžním vyjádření a jeho vývoj v letech Graf č. 37 pak zobrazuje vývoj průměrné ceny ropy North Sea Brent a záporného salda zahraničního obchodu v oblasti ropy a rafinérských produktů ČR v letech , kde je jasně patrný dopad relativně nízkých cen ropy v letech 215 a 216 na velikost zahraničního salda. -28-

31 mil. Kč tis. tun Graf č. 33: Bilance obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty v naturálním vyjádření Dovoz ropy Dovoz rafinérských produktů Vývoz ropy Vývoz rafinérských produktů Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ Graf č. 34: Bilance obchodu ČR s ropou a rafinérskými produkty v peněžním vyjádření Dovoz ropy Dovoz rafinérských produktů Vývoz ropy Vývoz rafinérských produktů Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ -29-

32 mil. Kč tis. tun Graf č. 35: Saldo zahraničního obchodu ČR (vývozy-dovozy) v naturálním vyjádření Saldo (Vývozy - Dovozy) Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ Graf č. 36: Saldo zahraničního obchodu ČR (vývozy-dovozy) v peněžním vyjádření Saldo (Vývozy - Dovozy) Zdroj: databáze zahraničního obchodu (celní správa do r. 23), MPO a ČSÚ -3-

33 USD/bbl mld. Kč Graf č. 37: Vývoj ceny ropy Brent a záporného salda zahraničního obchodu v oblasti ropy Půměrná roční ceny North Sea Brent Záporné obchodní saldo Zdroj: Ropa a ropné produkty Bilanční přehled za rok 216 (MPO) 3.3 Zpracování ropy na území ČR Tuzemské rafinérie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově jsou schopné ročně vyprodukovat dostatek ropných produktů umožňující pokrýt významnou část domácí poptávky. Zpracováním ropy na území ČR je získáno více než 8 % spotřeby motorového benzínu a přibližně 75 % spotřeby motorové nafty. Zbylé množství ropných produktů je dováženo ze zahraničí (viz kapitoly výše). Roční zpracování se pohybuje na úrovni 7-8 mil. tun ropy. V roce 216 bylo na území ČR zpracováno 5 417,9 tis. tun ropy, z toho 116,8 tun pocházelo z tuzemské těžby. Rok 216 byl, jak již bylo upozorněno výše v textu specifický a je možné očekávat, že v roce 217 vzroste zpracování zpět přibližně na úroveň roku 215. Motorová nafta tvoří přibližně 4 % rafinérského výstupu (41,7 % v roce 214), motorový benzín pak tvoří necelých 2 % celkového výstupu (18,9 % v roce 214). V souvislosti se zpracováním ropy na území ČR je nutné zmínit nedávné havárie v obou tuzemských rafinériích. Jednalo se o požár etylénové jednotky v rafinérii Litvínov v srpnu 215, v jehož důsledku byla téměř na rok omezena provozní kapacita rafinérie, a o havárii krakovací jednotky v rafinérii Kralupy, která nastala v květnu 216 a která v podstatě vyřadila rafinérii z provozu. Více informací je s ohledem na tyto havárie je uvedeno v kapitole 3.4. Je tedy patrné, že zpracování ropy v roce 216 bylo v důsledku těchto událostí významně nižší; 5 417,9 tis. tun v roce 216 v porovnání s rokem 215, kdy bylo zpracováno 7 221,9 tis. tun. -31-

34 tis. tun tun Graf č. 38: Vývoj rafinérského zpracování ropy v ČR Množství zpracované ropy z toho z ČR Graf č. 39: Složení rafinérského výstupu v ČR v roce 214 Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu Ostatní produkty 22,6% Motorový benzín 18,9% Letecký petrolej 2,% Topné oleje 1,6% LPG 2,6% Primární benzín 1,6% Motorová nafta 41,7% Zdroj: Český statistický úřad -32-

35 Graf č. 4: Rafinérský výstup v ČR dle jednotlivých produktů Ostatní ropné produkty Parafín a vosky Ropný asfalt a asfaltové směsi Maziva a mazací oleje Topné oleje Topný a ostatní plynový olej Motorová nafta Letecký petrolej Motorový benzín Primární benzín LPG Rafinérský plyn tis. tun Zdroj: Český statistický úřad 3.4 Mimořádné události s dopadem na zpracování ropy havárie v rafinériích V souvislosti se zpracováním ropy na území ČR je nutné zmínit nedávné havárie v obou tuzemských rafinériích. První závažnou událostí byl požár etylénové jednotky ve výrobním závodě Litvínov Záluží, ke kterému došlo dne 14. srpna 215. Tato havárie a následná neplánovaná odstávka zastavila výrobu petrochemických produktů, zároveň došlo k omezení výroby motorových paliv rafinérie v Litvínově Záluží. Po dobu rekonstrukce jednotky musel být z technických důvodů, konkrétně z důvodu nemožnosti zpracování tzv. primárního benzínu, který vzniká během rafinačního procesu a který se používá především pro výrobu etylénu, omezen provoz Litvínovské rafinerie na maximálně 8 % zpracovatelské kapacity. Rekonstrukce etylénové jednotky v areálu v Záluží u Litvínova trvala více než deset měsíců a byla ukončena v polovině srpna 216. Náklady rekonstrukce dosáhly celkem čtyř miliard korun. Zatímco havárie etylénové jednotky ovlivnila zpracování ropy nepřímým způsobem, tedy omezením využití části rafinérského výstupu, 17. května 216 došlo k havárii přímo v rámci technologického řetězce zpracování rafinérie v Kralupech. Konkrétně došlo k výbuchu kotle na odpadní teplo na jednotce fluidního katalytického krakování, což vedlo k úplnému zastavení provozu rafinérie. V kombinaci se omezením výrobní kapacity rafinérie v Litvínově se jednalo o zatím nejzávažnější výpadek výroby motorových paliv v České republice. Po dobu výpadku -33-

36 rafinérie (provoz byl obnoven 1. října 216) musel být téměř veškerý benzín a nafta do ČR dováženy ze zahraničí, a to zejména s využitím železniční dopravy 3. V důsledku těchto událostí byla také mimořádně svolána Národní organizace pro strategii řešení ropné nouze, která je složena ze zástupců klíčových ministerstev, Správy státních hmotných rezerv a která v případě hrozícího nebo reálného nedostatku ropy navrhuje opatření k omezení spotřeby ropy a ropných produktů a čerpání nouzových zásob ropy a doporučuje předsedovi Státní správy hmotných rezerv předložit vládě návrh na vyhlášení stavu ropné nouze. Kvůli haváriím (zejména tedy v rafinérii Kralupy) hrozilo, že Česká republika bude muset čerpat ze státních hmotných rezerv, což nakonec nebylo potřeba. Veškerý nákup potřebných pohonných hmot proběhl na komerční bázi. Společnost Unipetrol, stoprocentní vlastník České rafinérské, si také musela pronajmout volný zásobník na osmdesát tisíc tun ropy v Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi, z důvodu uskladnění ropy, jejíž dodávka již nemohla být zastavena a která zároveň nemohla být v důsledku havárie zpracována. 3.5 Spotřeba ropy a rafinérských produktů v ČR Podle údajů Mezinárodní energetické agentury je spotřeba ropy (respektive primární energetické zdroje odvozené ze spotřeby ropy) na obyvatele ČR jedna z nejnižších v Evropě. V roce 215 dosáhla spotřeba,83 tuny ropného ekvivalentu (toe) na jednoho obyvatele v porovnání s průměrem Evropských zemí v OECD na úrovni,98 toe/obyv. V porovnání s rokem 198 došlo k poklesu tohoto ukazatele z hodnoty 1,5 toe/obyv., od roku 199 (,842 toe/obyv.) však dochází v podstatě ke stagnaci. 3 Výsledkem společného obchodního jednání mezi zástupci UNIPETROLU, SSHR a spol. ČEPRO za podpory vlády ČR se během prvního týdne od havárie podařilo dojednat mechanismy pro obchodní řešení výpadku zásobování. ČEPRO, a.s. nabídlo využití všech svých kapacit pro příjem pohonných hmot pomocí železniční cesty a předložilo model bilance na dobu odstávky rafinérie Kralupy nad Vltavou. Společnost UNIPETROL souhlasila s navrženým řešením a došlo k využití logistických kapacit společnosti ČEPRO. V prvních dvou měsících došlo také k nákupu relativně velkého množství benzínu od společnosti ČEPRO. V období řešení výpadku výroby pohonných hmot (v intervalu od ledna října) přijala společnost ČEPRO, a.s., přibližně 8 vlakových souprav s nákladem pohonných hmot a naplnila tím svoji strategickou úlohu. -34-

37 Lucembursko Norsko Belgie Island Nizozemí Finsko Rakousko Irsko Německo Švýcarsko Slovinsko Švédsko Francie Španělsko Dánsko Řecko Evropa (OECD) Portugalsko Velká británie Itálie Česká republika Maďarsko Slovensko Polsko Turecko Estonsko tun ropného ekvivalentu na obyv. Graf č. 41: Spotřeba ropy na úrovni primárních energetických zdrojů na obyv. (215) 4,5 4, 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1,,5, Zdroj: Oil Information 216 (IEA) Vývoj spotřeby ropy pro účely zpracování v refinériích je popsán v kapitole 3.3. Co se týče trendů ve spotřebě ropných produktů je možné uvést, že přibližně 65 % celkové spotřeby připadá na ropné produkty využívané v sektoru dopravy (případně ostatních sektorech jako je kupříkladu zemědělství), v tomto ohledu se jedná zejména o benzín, naftu, letecká paliva. Tato část spotřeby v podstatě odpovídá energetické spotřebě (při započtení topných plynů, které však tvoří jen velmi malou část celkové spotřeby). Zbylých přibližně 35 % celkové spotřeby připadá na ropné produkty využívané v chemickém průmyslu, zde se jedná kupříkladu o tzv. primární benzín a ostatních odvětvých. Jedná se kupříkladu o maziva a mazací oleje, paprafíny a vosky atd. Spotřeba těchto dvou segmentů se bude pravděpdoobně vyvíjet s odlišnou dynamikou, z důvodu faktorů, které ovlivňují spotřebu daných produktů. -35-

38 tis. tun Graf č. 42: Spotřeba vybraných ropných produktů v ČR v letech Ostatní ropné produkty Ropný asfalt a asfaltové směsi Maziva a mazací oleje Topné oleje Topný a ostatní plynový olej Motorová nafta Letecký petrolej Motorový benzín LPG tis. tun Zdroj: Český statistický úřad Vývoje dodávek kapalných pohonných hmot na trh v České republice kopíruje vývoje spotřeby energie v sektoru dopravy, kde došlo k opětovnému oživení mimo jiné v důsledu ekonomického růstu a kde spotřeba dosáhla úrovně roku 28. Dále je patrné, že poměrně výrazně roste spotřeba motorové nafty. Od roku 2 došlo ke zdvojnásobení spotřeby z 2,3 mil. tun na 4,7 mil tun v roce 216. Spotřeba benzínu pak staguje, repspektive postupně klesá. Graf č. 43: Vývoj dodávek kapalných pohonných hmot na trh v ČR Motorový benzín Motorová nafta Letecký petrolej -36- Zdroj: Český statistický úřad

39 3.6 Nouzové zásoby ropy Povinnost udržovat stálé zásoby ropy a ropných produktů byla na evropské úrovni poprvé legislativně zakotvena ve směrnici Rady 68/414/EHS, která stanovovala povinnost členských států vytvářet a udržovat strategické zásoby ropy na úrovni nejméně 65 dní průměrné denní domácí spotřeby přechozího kalendářního roku. Směrnice Rady 72/425/EHS následně zvýšila objem povinně udržovaných zásob na úroveň odpovídající nejméně 9 dnům průměrné denní spotřeby předchozího kalendářního roku. Tyto směrnice byly dále nahrazeny směrnicí Rady 26/67/ES ze dne 24. července 26, která požadovala od členských států přijetí vhodných právních a správních předpisů za účelem udržení stálých zásob ropy a ropných produktů odpovídající alespoň průměrné denní domácí spotřebě za 9 dnů předchozího kalendářního roku a odpovídala tak požadavkům směrnice 72/425/EHS. Směrnice 26/67/ES byla dále nahrazena směrnicí Rady 29/119/ES ze dne 14. září 29. Jednou z hlavních změn, které byly touto směrnicí zakotveny, byla změna postupu výpočtu minimálních zásob ropy a ropných produktů tak, aby bylo dosaženo vyšší míry souladu s metodami stanovování a výpočtu nouzových zásob ropy a ropných produktů používanými v rámci dohody na úrovni Mezinárodní energetické agentury. Povinnost držet zásoby podle Dohody o mezinárodním energetickém programu ze dne 18. listopadu 1974 je totiž odvozena od hodnot čistých dovozů ropy a ropných produktů v porovnání s průměrnou denní spotřebou předcházejícího kalendářního roku, od nichž byly odvozeny původní požadavky ve směrnicích Rady, tedy ve směrnicích předcházejících směrnici 29/119/ES. Článek 3 této směrnice pak stanovuje povinnost zajištění nouzových zásob v následujícím znění: Členské státy přijmou vhodné právní a správní předpisy, aby do 31. prosince 212 zajistily, že celkové zásoby ropy udržované v jakoukoli dobu ve Společenství v jejich prospěch odpovídají přinejmenším 9 dnům průměrného denního čistého dovozu nebo 61 dnům průměrné denní domácí spotřeby, podle toho, která z těchto dvou hodnot je vyšší. V českém právním řádu je povinnost vytvářet a udržovat nouzové zásoby ropy a ropných produktů ukotvena v zákoně č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ze dne 29. července 1999, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon v 2, který je věnován vytváření a udržování nouzových zásob, v odst. 2 stanovuje následující: Nouzové zásoby vytváří a udržuje Správa státních hmotných rezerv (dále jen Správa ) z ropy a vybraných ropných produktů 4 ve výši odpovídající nejméně 9 dnům průměrného denního čistého dovozu referenčního roku. V tomto ohledu je pak důležitým prováděcím předpisem vyhláška č. 165/213 Sb., o druzích ropy a skladbě ropných produktů pro skladování v nouzových zásobách ropy, o výpočtu úrovně nouzových zásob ropy, o skladovacích zařízeních 4 V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 199 ze dne 22. října 28, o energetické statistice. -37-

40 Množství [kt] Počet dní [-] a o vykazování nouzových zásob ropy. Vývoj velikosti nouzových zásob držených Správou státních hmotných rezerv od roku 26 je uveden v následujícím grafu. Graf č. 44: Vývoj stavu nouzových zásob v ČR Velikost zásob Počet dní Zdroj: Správa státních hmotných rezerv Zatímco v roce 215 (a ještě také v prvním čtvrtletí roku 216) se stav nouzových rezerv pohyboval na úrovni 1 dní čistého dovozu, což o 1 dní překračovalo hodnotu požadovanou příslušnou Evropskou směrnicí a zákonem. V první polovině roku 216 došlo k poklesu stavu nouzových zásob (vyjádřeného počtem dní čistého dovozu referenčního roku) na úroveň přibližně 91 dní, což bylo mimo jiné způsobeno vyšším než očekávaným růstem ekonomiky. V roce 217 pak stav nouzových rezerv nedosahoval hodnoty 9 dní, ale pouze 84,8 dnů, což mimo jiné souvisí s relativně vysokým růstem spotřeby pohonných hmot. Tento stav trvá i nadále a znamená de facto porušení příslušné evropské směrnice a nutnost zdůvodnění této situace, a to i na úrovni Mezinárodní energetické agentury. V tomto ohledu byl navrženo zvýšení zásob ze strany Správy státních hmotných rezerv o 1 tis. tun ropy nebo ropných produktů. Toto navýšení nouzových zásob ropy však zatím nebylo schváleno. Graf č. 45 zobrazuje srovnání stavu nouzových zásob ropy pro členské země EU dle statistiky dostupné v rámci EUROSTATu, a to na konci roku 216 a

41 Graf č. 45: Srovnání nouzových zásob ropy na úrovni EU Finsko Řecko Španělsko Švédsko Rakousko Německo Maďarsko Kypr Portugalsko Lotyšsko Francie Polsko Slovensko Lucebursko Slovinsko Itálie Chorvatsko Česká republika Litva Malta Belgie Irsko Bulharsko Nizozemí Dánsko Estonsko UK Rumunsko počet dní Prosinec 217 Prosinec 216 Zdroj: EUROSTAT U nouzových zásob ropy a ropných produktů je nutné se ve stručnosti věnovat také jejich skladbě. Přibližně polovina nouzových zásob je držena v podobě ropy, zbytek je skladován v podobě ropných produktů, konkrétně tedy benzínu a nafty. U ropy, jsou tyto zásoby aktuálně tvořeny výhradně (středně) těžkou ropou z Ruska, která je vhodná pro zpracování v rafinérii v Litvínově (respektive, na jejíž zpracování je rafinérie technologicky zaměřena). V zásobách však není zastoupena lehká sladká (nízkosirná) ropa, kterou je možné zpracovávat v rafinérii v Kralupech. V případě výpadku rafinérie v Litvínově by tak nebylo možné nouzové zásoby ropy na území ČR zpracovat, což je možné označit za potenciální riziko. O možném navýšení nouzových zásob o sladkou ropu se jednalo v roce 215, tento nákup však nebyl podpořen ze -39-

42 strany Bezpečnostní rady státu. Státní energetická koncepce ČR, schválená v březnu 215, v tomto ohledu formuluje potřebu zahrnout do nouzových zásob ropy také sladkou ropu jako jedno z dílčích opatření. 5 V tomto strategickém dokumentu je také uveden záměr podnikat kroky vedoucí ke zvýšení nouzových zásob ropy nad úroveň povinného stavu 9 dní vyplývajícího z evropských směrnic. 3.7 Spotřebitelské ceny pohonných hmot Níže jsou uvedeny informace o vývoji maloobchodních cen vybraných pohonných hmot v letech Tabulka č. 4 uvádí vývoj průměrných ročních cen. Graf č. 46 pak uvádí vývoj maloobchodních cen ve stejných letech, jedná se však o průměrné měsíční ceny. Je patrné, že relativně razantní pokles ceny ropy na světových trzích se dílčím způsobem projevil také v poklesu maloobchodních cen pohonných hmot na českém trhu. Tabulka č. 4: Průměrné roční ceny pohonných hmot v ČR v letech (Kč/litr) Bezolovnatý benzín 91 Normal 6 33, Bezolovnatý benzín Natural 95 34,58 36,68 36,17 36,16 31,37 28,63 Bezolovnatý benzín Super plus 98 36,41 38,66 38,32 38,46 34,13 31,43 Bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou 7 33,75 36,26 35, Motorová nafta 34,25 36,46 36,11 36,31 31,21 27,43 LPG 17,14 17,75 17,42 17,53 14,68 12,43 Zdroj: Český statistický úřad 5 Je však možné uvést, že od vzniku samostatné České republiky nedošlo ke krizi, ve které by bylo potřeba využít nouzových zásob ropy. 6 Bezolovnatý benzín 91 Normal se přestal sledovat od 1. května 211 z důvodu poklesu jeho tržního podílu pod prahovou hodnotu. 7 Bezolovnatý benzín Speciál 91 s přísadou se přestal sledovat od 1. listopadu 213, z důvodu poklesu jejich tržního podílu pod prahovou hodnotu. -4-

43 1/11 3/11 5/11 7/11 9/11 11/11 1/12 3/12 5/12 7/12 9/12 11/12 1/13 3/13 5/13 7/13 9/13 11/13 1/14 3/14 5/14 7/14 9/14 11/14 1/15 3/15 5/15 7/15 9/15 11/15 1/16 3/16 5/16 7/16 9/16 Kč/litr Graf č. 46: Průměrné roční ceny pohonných hmot letech (Kč/litr) Bezolovnatý benzín Natural 95 Bezolovnatý benzín Super plus 98 Motorová nafta LPG Zdroj: Český statistický úřad 3.8 Struktura ropného sektoru Český trh s ropou a ropnými produkty lze v podstatě rozdělit do pěti základních úrovní. Jedná se o: i) těžbu ropy; ii) přepravu ropy; iii) zpracování ropy; iv) distribuci ropných produktů; v) obchod s ropou a ropnými produkty. Na území ČR aktuálně působí dvě těžební společnosti, a to společnost MND, a.s., a společnost LAMA GAS & OIL, s.r.o., která je součástí skupiny LAMA ENERGY GROUP. I přes to, že těžební společnosti jsou jednou ze součástí českého trhu s ropou, jejich podíl na celkových dodávkách ropy je natolik nízký, že jejich ovlivnění ostatních úrovní je pouze marginální. Relativně významným distributorem ropných produktů v České republice je společnost ČEPRO, a.s., jejíž jediným akcionářem je od roku 26 Ministerstvo financí České republiky. Společnost ČEPRO, a.s., se zabývá přepravou, skladováním a prodejem ropných produktů, poskytováním přepravních, skladovacích a dalších speciálních služeb v této oblasti externím subjektům, ochranou části nouzových zásob a provozem sítě čerpacích stanic EuroOil. Vlastníkem obou českých rafinérií byla do 1. ledna 217 společnost Česká rafinérská, a.s. Tato společnost byla založena v roce 1995, což vycházelo ze skutečnosti, že o rafinérskou část tehdejšího českého chemického průmyslu projevili v letech zájem významní -41-

44 zahraniční investoři. Majoritním akcionářem České rafinérské se stal Unipetrol, který měl 51 % podíl, zbylá část akcií byla rozdělena rovným dílem mezi společnosti Agip Petroli, Conoco a Shell. Akcionářská smlouva původně definovala Českou rafinérskou jako tzv. profit center, což znamenalo, že společnost bude optimalizovat svou autonomní politiku za účelem dosažení maximálního zisku. V roce 23 však došlo k přechodu na processingové (přepracovací) uspořádání, se kterým měli zahraniční investoři dlouholeté zkušenosti. Cílem České rafinérské tak nadále nebyla maximalizace finančního zisku, ale včasné a efektivní naplnění požadavků procesorů, což bylo ohodnoceno předem stanovenou finanční kompenzací. Důležitou událostí na trhu rafinérských a petrochemických výrobků, a to nejen na úrovni ČR, ale také ve středoevropském regionu, byl prodej státního podílu v společnosti Unitpetrol polské firmě PKN Orlen v roce 25. V následujících letech pak došlo k akcionářským změnám. Nejprve byl na základě předkupního práv odkoupen společností ENI podíl společnosti ConocoPhilips, která původně zvažovala prodej ruskému Lukoilu, čímž se zvýšil akcionářský podíl ENI na 32,44 %. V dalších letech pak nabídla k prodeji svůj podíl společnost Shell, předkupního práva využila v tomto případě společnost Unipetrol. V roce 214 pak nabídla k odkupu svůj podíl společnost ENI, což bylo spojeno také s prodejem čerpacích stanic této společnosti maďarské společnosti MOL. Unipetrol respektive PKN Orlen se prostřednictvím Unipetrol stal 1 % vlastníkem České rafinérské. K 1. lednu 217 společnost Česká rafinérská, a.s., zanikla a v rámci Unipetrolu RPA vznikla nová organizační jednotka nazvaná Unipetrol RPA, s.r.o. rafinérie, odštěpný závod. K 31. prosinci 217 bylo v České republice evidováno celkem 7 2 čerpacích stanic (dále také ČS ), z nichž 3 94 bylo ČS veřejných, 672 čerpacích stanic s vymezeným přístupem a prodejem, u nichž jsou pohonné hmoty prodávány pouze malému počtu smluvních partnerů a 2 48 bylo ČS neveřejných, sloužících jako výdejní místa pohonných hmot pouze pro vlastní spotřebu provozovatelů. V sektoru veřejných ČS bylo ke konci roku 217 evidováno stanic standardních víceproduktových, dále 457 stanic s prodejem pouze motorové nafty a bionafty, 57 stanic pouze na LPG, 128 stanic pouze na CNG a 22 ostatních. Počet těchto ČS se za 2. pololetí 217 zvýšil o 7, hlavním důvodem pro zvýšení jejich počtu je zpřesnění způsobu provozování jednotlivých ČS. V sektoru ČS s vymezeným přístupem a prodejem tvořily ke konci roku 217 většinu stanice s prodejem pouze motorové nafty a bionafty, jichž bylo evidováno celkem 594. Víceproduktových stanic bylo evidováno 53 a ostatních 25. Na konci roku 217 bylo v tomto sektoru evidováno celkem 526 vlastníků a 51 provozovatelů čerpacích stanic. Z celkového počtu evidovaných čerpacích stanic s vymezeným přístupem jich bylo ke konci roku 217 vedeno mimo provoz

45 V sektoru neveřejných ČS tvořily ke konci roku 217 také většinu stanice s prodejem pouze motorové nafty a bionafty, jichž bylo evidováno Víceproduktových stanic bylo evidováno 43, stanic pouze na LPG bylo evidováno 6, stanic pouze na CNG bylo evidováno 11 a jako ostatní byly evidovány 4 stanice. Na konci roku 217 bylo v tomto sektoru evidováno celkem vlastníků a provozovatelů čerpacích stanic. Z celkového počtu evidovaných neveřejných čerpacích stanic bylo ke konci roku 217 mimo provoz 67 ČS. 3.9 Infrastruktura v ropném sektoru Rafinérie V České republice aktuálně probíhá zpracování ropy ve dvou rafinériích, a to v rafinérii Litvínov a Kralupy. Tuzemské rafinérie pokrývají svou produkcí tzv. rafinérským výstupem přibližně 8 % tuzemské spotřeby motorového benzínu a nafty. Obě rafinérie jsou vlastněny a provozovány společností Česká rafinérská. V minulosti docházelo ke zpracování ropy také v rafinérii Paramo v Pardubicích. Rafinace surové ropy v tomto závodě však byla v roce 212 ukončena a společnost se dále zabývá produkcí asfaltářských výrobků a mazacích a průmyslových olejů. Obě rafinérie jsou provozovány v takzvaném přepracovacím režimu. Rafinérie v přepracovacím režimu se zaměřuje pouze na výrobu ropných produktů tedy zpracování ropy a nezabývá nákupem suroviny a prodejem ropných produktů. Souhrnná zpracovatelská kapacita obou rafinérií odpovídá 8,7 milionům tun ropy ročně. Rafinérie v Litvínově Záluží zpracovává zejména sirnou ropu z Ruské federace (Russian Export Blend), která je do České republiky dopravována ropovodem Družba (v malém množství také ropovodem IKL). Jedná se o relativně moderní rafinérii s vysokou hydrorafinační kapacitou, provozující dvě jednotky destilace ropy, čtyři konverzní jednotky a řadu technologických zařízení na zvyšování kvality primárních destilačních produktů. Komplexnost zpracování ropy vyjadřuje kupříkladu takzvaný Nelsonův index. Nelsonův index rafinérie Litvínov odpovídá hodnotě 7,5, což je relativně vysoká hodnota v porovnání se zbytkem rafinačních kapacit v Evropě. Důležitými produkty rafinérie v Litvínově Záluží tvoří automobilové benzíny, motorová nafta a LPG. Rafinérie však také produkuje vstupní suroviny pro petrochemickou výrobu Unipetrolu RPA, který působí ve stejném výrobním areálu. Celková kapacita zpracování činí 5,4 milionů tun ropy ročně. Rafinérie v Kralupech zpracovává tzv. sladké ropy, tj. nízkosirné ropy dovážené do ČR ropovodem IKL. Jedná se zejména o ropu z oblasti kaspického moře, tedy druhy ropy označované jako Azeri, CPC a Turkmeni blend, a dále o ropu pocházející ze severní Afriky. Rafinérie v Kralupech také zpracovává ropu z domácí produkce, která je dopravována z Moravy ropovodem Družba. Kralupská rafinérie je komplexní konverzní rafinérií s moderní jednotkou fluidního katalytického krakování, kterou byla rozvinuta původní hydroskimmingová rafinérie. Nelsonův index komplexity zpracování odpovídá hodnotě 8,6. Existence jednotky -43-

46 MTBE 8 zajišťuje možnost vyrábět vysokooktanové bezolovnaté benziny. Kralupská rafinérie je také výrobcem leteckého petroleje s označením JET A1, který se používá v rámci tuzemské letecké dopravy. Celková kapacita zpracování činí 3,3 milionu tun ropy ročně. S ohledem na rafinaci ropy je důležité zmínit zahájení výstavby nové polyetylénové jednotky v areálu Záluží. Jedná se o zatím největší investici v historii českého petrochemického průmyslu v rozsahu 8,5 miliard korun. Jednotka bude po zprovoznění, které je naplánováno na polovinu roku 218, patřit mezi nejmodernější výrobní zařízení svého druhu v Evropě. Nová polyetylénová jednotka do budoucna pomůže zvýšit využití etylénové jednotky a přispěje k větší provázanosti petrochemické a rafinérské výroby. Graf č. 47: Domácí produkce ČR versus spotřeba ropných produktů v roce 214 Ropný asfalt a asfaltové směsi Maziva a mazací oleje Topné oleje Topný a ostatní plynový olej Motorová nafta Letecký petrolej Motorový benzín LPG tis. tun Domácí spotřeba Rafinérský výstup Zdroj: Český statistický úřad Ropovody na území ČR Na území České republiky se nachází dva ropovody. Jedná se o ropovod Družba a ropovod IKL (Inglostat-Kralupy-Litvínov). Oba tyto ropovody, respektive jejich části nacházející se na území České republiky, jsou vlastněny, provozovány a spravovány společností MERO ČR, a.s. Následující obrázek uvádí mapu základní infrastruktury v ropném sektoru. 8 Zkratka MTBE označuje methyl-terc. butyl éter, což je syntetická vysokooktanová složka automobilových benzínů. -44-

47 Obrázek č. 2: Infrastruktura na území ČR Zdroj: Mezinárodní energetická agentura Ropovod Družba byl prvním ropovodem provozovaným na území ČR. Tento ropovod začal zásobovat tehdejší Československo ropou již v roce 1962, kdy byl přiveden do Bratislavy. V roce 1965 dosáhla pokračující stavba ropovodu také na území dnešní České republiky, a to až do Záluží u Mostu, dnešního Litvínova. Ropovodem Družba je do České republiky přepravována ropa ze zemí bývalého Sovětského svazu, zejména tedy z Ruské federace. Ropa dopravovaná z Ruské federace (tzv. Russian Export Blend) je svou charakteristikou tzv. středně těžká relativně sirnatá ropa. Kapacita celého systému ropovodu Družba odpovídá přibližně 85 mil. tun ročně. Ropovod začíná v Samaře, v jihovýchodní části evropského Ruska, kam se sbíhají další ropovody ze Sibiře, Uralu a Kazachstánu. Ropovod Družba má dvě hlavní větve (rozdvojení se nachází v Běloruském městě Mozyr). Severní větev vede do Polska a Německa a jižní větev spojuje Ukrajinu, Maďarsko, Slovensko a Českou republiku. Kapacita severní větve dosahuje přibližně 9 kt/d, kapacita jižní větve pak činí cca 4 kt/d. Jižní větev se v Ukrajinském městě Užhorodu dále dělí na dvě linie. Jedna z nich vede na Slovensko a do ČR a druhá pak slouží k dopravě ropy do Maďarska, kde je Družba napojena na ropovod Adria (respektive se nejedná o přímé napojení, ale sběh ropovodů v rafinérii), který vede z přístavu Omisalj v Chorvatsku. Celková délka ropovodu Družba je 3 84 km. Jeho délka na českém území včetně zdvojení a odboček je 473 km. Přepravní kapacita využitelná pro ČR je 9 mil. tun ropy ročně. Rychlost proudění ropy v potrubí je přibližně 1, - 1,4 m/s. Využití přepravní kapacity ropovodu Družba pak v posledních letech odpovídá přibližně 4-5 % celkové přepravní kapacity. V roce 216 odpovídalo využití 38,2 % celkové přepravní kapacity. -45-