Vliv produktivity kapitálu na růst konkurenceschopnosti malých a středních podniků v potravinářském průmyslu

Transkript

1 The International Scientific Conference INPROFORUM 2013, , ISBN Vliv produktivity kapitálu na růst konkurenceschopnosti malých a středních podniků v potravinářském průmyslu Tomáš Volek, Martina Novotná, Miroslav Rauch 1 Abstrakt: Uvedený článek se zabývá oblastí vazby mezi produktivitou kapitálu a konkurenceschopností podniků vyjádřenou ukazateli rentability. Hlavním cílem příspěvku bylo posoudit vliv produktivity kapitálu na růst konkurenceschopnosti v potravinářském průmyslu z pohledu malých a středních podniků. Zdrojem dat pro makroekonomickou analýzu byl EUROSTAT (Národní účetnictví) za období Pro mikroekonomickou analýzu byla využita databáze podniků ALBERTINA (data 652 podniků). Z provedené analýzy bylo zjištěno, že potravinářský průmysl je jednou ze základních složek zpracovatelského průmyslu, ale jeho význam se dlouhodobě snižuje. V mikroekonomické analýze byl analyzován vztah mezi produktivitou kapitálu a ukazateli výkonnosti podniku z hlediska velikostních kategorií podniků. Podnikovou analýzou se nepodařila prokázat významná lineární korelovanost mezi ukazateli produktivity kapitálu na jedné straně a ukazateli rentability (ROE a ROA) na druhé straně. Tato skutečnost byla zjištěna nejen u malých a středních podniků, ale také v ostatních velikostních kategoriích podniků. Z uvedených údajů lze vyvodit, že produktivita kapitálu v potravinářském průmyslu není limitujícím prvkem pro zvyšování konkurenceschopnosti podniků malých a středních podniků. Klíčová slova: Produktivita kapitálu Malé a střední podniky Konkurenceschopnost Potravinářský průmysl JEL Classification: D24 J24 O47 1 Úvod Kapitál (v pojetí podnikohospodářském dlouhodobý majetek) je základní výrobní faktor využívaný v podnicích při výrobě vzácných statků. Pro podniky je důležitý nejen objem využívaného kapitálu, ale také jeho efektivní využívání, které má vliv na konkurenceschopnost podniků. Významným faktorem je zde i velikost podniků, kdy lze předpokládat, že větší podniky budou efektivněji využívat výrobní faktory při zohlednění výnosů z rozsahu. Je tedy otázkou jaký vliv má efektivnost využívání výrobního faktoru kapitál na konkurenceschopnost podniků z hlediska jejich velikost při zaměření na vybrané odvětví národního hospodářství. Při pohledu na konkurenceschopnost musíme rozlišovat, zda se jedná o konkurenceschopnost na úrovni podniků či na úrovni států (Krugman 1994). Na konkurenceschopnost tedy můžeme nahlížet, jak z mikroekonomického, tak z makroekonomického pohledu. Na mikroekonomické úrovni je možné vymezit konkurenceschopnost například na úrovni firmy v rámci daného trhu či odvětví. K posouzení konkurenceschopnosti je možné využít různých indikátorů například podíl na trhu nebo rentabilitu (Notta, Vlachvei 2008). Jako ukazatele rentability lze použít rentabilitu aktiv (ROA), rentabilitu vlastního kapitálu (ROE) či rentabilitu investic (ROI) (Laurenti, Viviani 2011). Konkurenceschopnost podniků ovlivňuje mnoho vnitřních či vnějších faktorů. Za jeden z významných vnitřních faktorů můžeme považovat produktivitu (Oral et al. 1999), tedy efektivnost využívání výrobních faktorů. Tento závěr potvrzuje i Fukunishi (2009), který uvádí, že nízká produktivita může působit jako zdroj nízké konkurenceschopnosti podniků v globalizovaném světě. Základním východiskem pro analýzu ekonomické růstu a produktivity je produkční funkce ve tvaru: Y(t) = F [K(t), L(t), T(t)], kde Y(t) je výstup ekonomiky vyprodukovaný v čase t, K(t) je kapitál - dlouhodobé fyzické vstupy, L(t) zobrazuje vstup práce a T(t) je třetí vstup znalosti a technologie (Barro 2004). Produktivitu můžeme obecně definovat jako poměr výstupu a vstupu (Coelli et al. 2005). Nejjednodušší a nejvíce časté je měření produktivity práce. Produktivitu práce lze definovat jako hrubou přidanou hodnotu nebo hrubý výstup na pracovníka či odpracovanou hodinu (O Mahony et al. 2009). Dále můžeme měřit produktivitu kapitálu vycházející z fyzické zásoby kapitálu (Yasser, Joutz 2005). Souhrnný ukazatel produktivity, kterým se již zabývá Solow (1959), je produktivita výrobních faktorů (TFP - Total Factor Productivity). TFP měří výstup vázaný na každou jednotku práce a kapitálu, či dalších faktorů produkce. Produktivita výrobních faktorů tedy představuje koncept, který měří efekt technologických změn v produktivitě. Mezi další významný faktor, který má nemalý vliv na ekonomický růst a produktivitu ekonomiky a podniků je hospodářský cyklus. Na jedné straně Long a Plosser (1987) potvrdily hypotézu, že vývoj výstupu a následně produktivity se v rámci hospodářského cyklu v různých odvětví vyvíjí podobně. Na druhé straně Bhattacharjee a kol. (2009) prokázal, že vývoj produktivity v hospodářském cyklu má značné rozdíly v odvětvích. Je tedy otázkou zda se objeví určitá acykličnost i v potravinářství - potravinářském průmyslu (Putičová, Mezera 2008) při zaměření se na produktivitu kapitálu, která do značné míry reaguje na hospodářský cyklus jinak než produktivita práce. Dalším z Ing. Tomáš Volek, Ph.D., Ing. Martina Novotná, Ph.D., Miroslav Rauch, Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta, Katedra ekonomiky, Studentská 13, České Budějovice, volek@ef.jcu.cz, novotna@ef.jcu.cz

2 T. Volek, M. Novotná, M. Rauch 368 vnitřních faktorů ovlivňující produktivitu je i velikost podniku, tento předpoklad potvrzuje i Halkos a Tzeremes (2007), kteří uvádí, že velikost firmy má nepřímý vliv na produktivitu firem. 2 Materiál a metodika Hlavním cílem příspěvku je posoudit vliv efektivnosti výrobního faktoru kapitál na růst konkurenceschopnosti potravinářských podniků. Prvním krokem analýzy bylo zhodnocení a porovnání vývoje produktivity kapitálu v ČR s vývojem tohoto ukazatele za zpracovatelský průmysl (sekce C Zpracovatelský průmysl NACE-CZ) a podrobněji za potravinářský průmysl (oddíl 10 Výroba potravinářských výrobků NACE-CZ) při zohlednění hospodářského cyklu. Smyslem tohoto kroku bylo zaznamenat sektorové odlišnosti. Zdrojem dat k této části příspěvku byly informace z Českého statistického úřadu sekce Národní účetnictví (National account) za období (17 let). K dalšímu zkoumání byla využita databáze podniků ALBERTINA, z které byly čerpány údaje z účetních výkazů u 652 podniků, jejichž převažující činností bylo právě potravinářství. Sledované údaje podniků byly za 5 let ( ). Následně byly podniky rozděleny dle velikosti do čtyř kategorií definovaných Evropskou komisí (Nařízení komise (ES) č. 800/2008) na mikropodniky, malé podniky, střední podniky a velké podniky. Mikropodniky jsou vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Malé podniky jsou podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. Střední podniky jsou podniky, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. Velký podnik je definován jako podnik, který není dle výše uvedených parametrů ani mikropodnikem, ani malým a ani středním podnikem. U různých velikostních skupin podniků a u průměrného podniku, jehož převažující činností je oddíl 10 Výroba potravinářských výrobků, byly zjišťovány ukazatele hodnotící efektivnost výrobního faktoru kapitál. V této stati bylo nutno zohlednit různá pojetí pojmu kapitál. Z národohospodářského hlediska se jedná o ukazatel tvorby fixního kapitálu, který zahrnuje hrubou tvorbu fixního kapitálu, změnu zásob a čisté pořízení cenností. Z podnikohospodářského hlediska je pojmem kapitál označovaný zdroj krytí podnikového majetku, což není přijatelné pro hodnocení produktivity kapitálu. Pod pojmem kapitál je zahrnut hmotný a nehmotný dlouhodobý majetek (vyloučen je dlouhodobý finanční majetek, neboť nemá produkční schopnost). Mezi analyzované ukazatele byla zahrnuta produktivita kapitálu, která byla definována na makroekonomické úrovni jako poměr hrubé přidané hodnoty (HPH) a tvorby fixního kapitálu (TFK). Z podnikového pohledu byla produktivita kapitálu vymezena dvěma způsoby a to jako poměr celkových výnosů a dlouhodobého hmotné a nehmotného majetku (Produktivita kapitálu I) nebo jako poměr přidané hodnoty a dlouhodobého hmotné a nehmotného majetku (Produktivita práce II). Dalším úzce provázaným ukazatelem byla vybavenost práce kapitálem (poměr dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a osobních nákladů), výnosnost podnikového majetku ROA (poměr EBITu-zisk před úhradou úroků a daní a aktiv), výnosnost vlastního kapitálu ROE (poměr čistého zisku a vlastního kapitálu), zadluženost (podíl cizích zdrojů na celkovém kapitálu) a běžná likvidity (podíl oběžných aktiv a krátkodobého cizího kapitálu). Dílčím cílem bylo také zjistit jednak odlišnosti v úrovni i variabilitě ukazatele produktivity kapitálu u různých velikostních skupin podniků a jednak posoudit vliv produktivity kapitálu na podnikovou výkonnost vyjádřenou rentabilitou a dalšími finančními ukazateli. Pro vyjádření vztahů mezi ukazateli byla využita korelační analýza, která se zabývá vzájemnými (většinou lineárními) závislostmi. Při korelační analýze se klade důraz více na intenzitu (sílu) vzájemného vztahu než na zkoumání veličin ve směru příčina-následek (Hindls et al. 2007). Obvykle se zjišťuje, jak silné jsou lineární závislosti mezi dvojicemi těchto proměnných tj. zjišťují se párové korelační koeficienty, které se prezentují ve formě korelační matice symetrické podle hlavní diagonály (Hindls et al. 1999). Nezávislost veličin znamená i jejich nekorelovanost, zatímco mezi nekorelovanými veličinami mohou existovat i jiné než lineární vztahy. Párový korelační koeficient je charakterizován jako relativní míra lineární závislosti dvou náhodných veličin např. X a Y a je definován jako, C ( X, Y ) ( X, Y ) ( X, Y ) (1) D ( X ) D ( Y ) kde C(X,Y) = C(Y,X) = E {[X-E(X)] [Y-E(Y)]}= E(X,Y)-E(X)E(Y) je kovarinace X a Y D(X) = E{[X - E(X)] 2 }, resp. D(Y) = E{[Y - E(Y)] 2 }, jsou jejich rozptyly (Hebák et al. 2005). Charakteristiky intenzity (těsnosti) závislosti vyjadřují na jedné straně sílu vzájemného vztahu mezi proměnnými (bez ohledu na průběh závislosti) a na druhé straně hodnotí sílu závislosti vzhledem k odhadnuté regresní funkci (Seger et al.1998). 3 Výsledky Zpracovatelský průmysl je stavením kamenem výkonost ekonomiky v České republice. Jeho nezanedbatelnou částí je potravinářský průmysl (potravinářství).

3 Vliv produktivity kapitálu na růst konkurenceschopnosti malých a středních podniků v potravinářském průmyslu Potravinářský průmysl a produktivita kapitálu Podíl potravinářského průmyslu na hrubé přidané hodnotě celého zpracovatelského průmyslu ČR činí průměrně 24,6%, kdy tento podíl byl nejnižší v roce 2009 důsledkem hospodářské recese a od tohoto období mírně roste. Podíl potravinářského průmyslu se od počátku sledovaného období klesá, největší pokles můžeme zaznamenat od roku 2003 až do roku 2008, od tohoto roku se podíl potravinářského průmyslu na celkovém objemu HPH zpracovatelského průmyslu zvýšil, ale nedosáhl již hranici výchozího roku sledování (v roce 2011 se HPH potravinářství podílela na HPH zpracovatelského průmyslu 6,8%). Tento vývoj vyplývá ze skutečnosti, že v období poklesu hospodářského růstu, dochází k většímu poklesu i u jiných oddílů zpracovatelského průmyslu než u potravinářství. Z toho lze usuzovat, že změna struktury hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelského průmyslu mohla být jedním z důvodů značného nárůstu produktivity práce v potravinářském průmyslu v roce Co se týká vývoje pozice potravinářského průmyslu v rámci celého zpracovatelského sektoru lze konstatovat, že podíl potravinářského průmyslu je významný, ale dlouhodobě se tato pozice oslabuje. Pokud zaměříme svou pozornost na produktivitu kapitálu ve sledovaných oblastech, výkyvy v hospodářském cyklu se odrážejí také ve výkyvech v produktivitě kapitálu (graf 1). Tempo růstu produktivity kapitálu je ovšem ovlivněno nejen tempem růstu výstupu (HPH), ale i tempem růstu vstupu (za vstup je uvažována tvorba fixního kapitálu), takže některé odlišnosti jsou v cyklickém vývoji produktivity kapitálu zřejmé. Vývoj temp růstu produktivity kapitálu ve zpracovatelském průmyslu je téměř v souladu s vývojem za celou ekonomiku do roku Od tohoto roku je patrné, že zatímco hrubá přidaná hodnota na jednotku hrubé tvorby kapitálu za celou ekonomiku klesá, v zpracovatelském průmyslu je vývoj opačný. Stejně tak je tomu i v roce 2009, kdy je naše ekonomika zasažena celosvětovou krizí. Ještě více odlišností najdeme v potravinářském průmyslu. Rok 1999 a 2005 v tomto oddíle znamená výrazný nárůst HPH na jednotku kapitálu, zatímco v roce 2000 a 2003 došlo k výraznému propadu, způsobeného většími investicemi. V těchto letech značně vzrostly vstupy, ale nárůst v této intenzitě nebyl zaznamenán u výstupů. Investice do dlouhodobého majetku mohou totiž přinášet časově zpožděný efekt. Výjimkou je rok 2009 (v tomto roce je i naše ekonomika zasažena celosvětovou krizí tempo růstu produktivity kapitálu se dostává pod hodnotu 1), ale v zpracovatelském průmyslu se tento ukazatel meziročně zvýšil cca o 27%, v oddílu 10 pak o cca 11%. V následujícím období sledovaný ukazatel jak v zpracovatelském průmyslu, tak v oddíle 10 shodně prudce klesá, takže v roce 2011 je tento pokles cca 11%tní. Graf 1Vývoj produktivity kapitálu (národní účty) (index) 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 celkem v ČR C- Zpracovatelský průmysl oddíl 10- Výroba potravinářských výrobků 3.2 Produktivita kapitálu z podnikového pohledu V dalším kroku byla pozornost zaměřena na stejný ukazatel (produktivitu kapitálu), ale zjišťovaný z pohledu mikroekonomického (na souboru podniků), jejichž převažující činností je právě výroba potravinářských výrobků (potravinářský průmysl). V grafu 2, který znázorňuje tempa růstu produktivit kapitálu, počítaných jednak z výnosů (produktivita kapitálu I) a jednak z přidané hodnoty (produktivita kapitálu II), je zřejmý odlišný vývoj těchto ukazatelů v roce Zatímco produktivita kapitálu z přidané hodnoty meziročně roste o více jak 16%, produktivita kapitálu z výnosů klesá cca o 2%. Příčinu lze spatřit v položkách ovlivňujících přidanou hodnotu. Přidaná hodnota ve výkazu zisku a ztráty je u podniků zabývajících se výrobou potravinářských výrobků z velké části tvořena rozdílem mezi výkony a výkonovou spotřebou. Výkonová spotřeba obdobně výkony, ale i výnosy v roce 2009 klesají. Přesto přidaná hodnota v tomto období roste, neboť výkonová spotřeba klesala rychleji než výkony. Další příčinu můžeme také hledat ve vývoji vybavenosti

4 T. Volek, M. Novotná, M. Rauch 370 práce kapitálem, kdy ve sledovaném období až do roku 2010 mírně klesá, tj. na 1 Kč osobních nákladů připadá menší objem hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku. V roce 2010, i když rostou výnosy, přidaná hodnota v potravinářských podnicích klesá. Rok 2011 je pro všechny sledované ukazatele pozitivní, neboť je zřejmý mírný nárůst všech. Na základě tohoto vývoje můžeme usuzovat, že výpočet produktivity práce s různým pojetím výstupů má odlišnou vypovídací schopnost. V přidané hodnotě jsou zohledněny částečně i náklady (výkonová spotřeba), tzn., výstup ovlivňuje nejen realizační cena potravinářských výrobků, ale také cena vstupů. Graf 2 Vývoj ukazatelů efektivnosti výrobního faktoru kapitál v podnicích (index) 1,2 1,15 1,1 1,05 1 0,95 0,9 0,85 0, produktivita kapitálu I produktivita kapitálu II vybavenost práce kapitálem 3.3 Produktivita kapitálu se zaměřením na malé a střední podniky Pokud zaměříme svou pozornost na oblast produktivity kapitálu z pohledu jednotlivých velikostních skupin, může zaznamenat značné rozdíly (tabulka 1). Nejvyšší produktivitu kapitálu vykazují překvapivě v obou variantách (Produktivita kapitálu I, Produktivita kapitálu II) malé podniky. Naopak nejnižší dle očekávání mikropodniky. Z hlediska ukazatele vybavenosti práce kapitálem mají největší vybavenost práce kapitálem mikropodniky. Patrně je to dáno nižším objemem osobních nákladů (mzdové náklady spolu s pojištěním). Vybavenost práce kapitálem za průměrný potravinářský podnik také zvyšují velké podniky. Z pohledu celkové analýzy je překvapující rok 2009, kdy produktivita kapitálu založená na celkových výnosech se u všech velikostních skupin klesá, zatímco hodnota produktivity kapitálu z přidané hodnoty je téměř ve všech velikostních skupinách nejvyšší za celé sledované období. Tabulka 1 Ukazatele charakterizující efektivnost výrobního faktoru práce v podnicích podle velikosti Ukazatel Podniky celkem ( 652 podniků) Produktivita kapitálu I Produktivita kapitálu II Vybavenost práce kapitálem Mikropodniky (261 podniků) Produktivita kapitálu I Produktivita kapitálu II Vybavenost práce kapitálem Podniky malé (199 podniků) Produktivita kapitálu I Produktivita kapitálu II Vybavenost práce kapitálem Podniky střední (137 podniků) Produktivita kapitálu I Produktivita kapitálu II

5 Vliv produktivity kapitálu na růst konkurenceschopnosti malých a středních podniků v potravinářském průmyslu 371 Vybavenost práce kapitálem Podniky velké (55 podniků) Produktivita kapitálu I Produktivita kapitálu II Vybavenost práce kapitálem Další část podnikové analýzy se věnovala vztahem mezi produktivitou kapitálu a ukazateli výkonnosti podniků, kdy byla analyzována data za jednotlivé kategorie podniků. Z tabulky 2, která uvádí párové korelační koeficienty, lze konstatovat, že se nepodařila prokázat lineární korelovanost mezi ukazateli produktivita kapitálu I a II na jedné straně a ukazateli hodnotící podnikovou výkonnost (ROA a ROE) na straně druhé. Tabulka 2 Korelační matice závislost malých a středních podniků Prod. kapitálu I Prod. kapitálu II Vyb. práce kapitálem ROA ROE Zadluženost Běžná likvidita Produktivita kapitálu I 1.00 * * Produktivita kapitálu II * * Vybav.práce kapitálem * ROA *0.05 *-0.52 *0.05 ROE * Zadluženost *0.07 *0.05 *-0.05 * Běžná likvidita * *Označ. korelace jsou významné na hlad. p < Stejný závěr byl také zjištěn z hlediska jednotlivých velikostních skupin podniků tedy jak u malých podniků, tak i u středních podniků. Zajímavé je zjištění poměrně silné nepřímé lineární závislosti mezi ukazateli rentability aktiv a zadluženosti, z které vyplývá, že podnikům s převažující činností výroba potravinářských výrobků roste rentabilita aktiv, pokud klesá zadluženost. Předpokládaná vazba mezi produktivitou kapitálu a vybaveností práce kapitálem se nepodařila v zkoumaných podnicích prokázat. 4 Závěr Zpracovatelský průmysl je stavením kamenem pro výkonost celé ekonomiky v České republice. Jeho nezanedbatelnou částí je potravinářský průmysl (potravinářství). Pozice potravinářství v tvorbě přidané hodnoty zpracovatelského sektoru dlouhodobě oslabuje. Bylo zjištěno, že vliv hospodářského cyklu na uvedený oddíl 10 (klasifikace NACE-CZ) není tak významný oproti ostatním oddílům zpracovatelského průmyslu. Tak jako v dalších odvětvích národního hospodářství tak i v potravinářském průmyslu je nezbytné v rámci globalizačních procesů zajistit jeho konkurenceschopnost. Jedním z vnitřních vlivů je považována produktivita, která byla v práci analyzována se zaměřením na produktivitu kapitálu u malých a středních podniků. Při analýze produktivity kapitálu z pohledu jednotlivých velikostních skupin podniků bylo zjištěno, že nejvyšší produktivitu kapitálu vykazují překvapivě v obou variantách výpočtu (Produktivita kapitálu I, Produktivita kapitálu II) malé podniky. Naopak nejnižší dle očekávání mikropodniky. Z hlediska ukazatele vybavenosti práce kapitálem mají největší hodnotu tohoto ukazatele mikropodniky (důvodem je nižší objem osobních nákladů). Vybavenost práce kapitálem za průměrný potravinářský podnik také zvyšují dle předpokladu podniky velké. V mikroekonomické analýze, která zkoumala vazby mezi produktivitou kapitálu a konkurenceschopností malých a středních podniků vymezenou ukazateli rentability, se nepodařila prokázat významná souvislost. Nebyla statisticky verifikována lineární korelovatelnost mezi ukazateli produktivity kapitálu na jedné straně a ukazateli rentability (ROE a ROA) na druhé straně. Tato skutečnost byla zajištována nejen u malých a středních podniků, ale také v ostatních velikostních kategoriích podniků prakticky se stejným výsledkem. Z údajů lze vyvodit, že produktivita kapitálu v potravinářském průmyslu není limitujícím prvkem pro zvyšování konkurenceschopnosti podniků vyjádřenou ukazateli rentability a to i z pohledu různých velikostních kategorií podniků. Poděkování Článek byl vytvořen v rámci řešení grantu Grantové agentury Jihočeské univerzity č. 79/2013/S - Modely řízení MSP

6 T. Volek, M. Novotná, M. Rauch 372 Literatura Barro, J. R., Sala-i-Martin, X. (2004). Economic growth. THe MIT Press, London, s 24. ISBN Bhattacharjee, A., De Castro,E., Jensen-Butler, C. (2009). Regional variation in productivity: a study of the Danish economy. Journal of Productivity Analysis, 31(3), p ΙSSN X. Coelli, T., et al. (2005). An introduction to efficiency and productivity analysis. 2nd ed. New York: Springer, xvii, 349 s. ISBN X Fukunishi, T. (2009). Has low productivity constrained the competitiveness of african firms? A comparison of kenyan and bangladeshi garment firms. Developing Economies, 47(3), p ΙSSN Halkos, G. E., Tzeremes, N. G. (2007). Productivity efficiency and firm size: An empirical analysis of foreign owned companies. International Business Review, 16(6), p ΙSSN Hebák, P., Hustopecký, J., Malá, I. (2005). Vícerozměrné statistické metody (2). Praha, Informatorium, ISBN Hindls, R., Hronová, S., Novák, I. (1999). Analýza dat v manažerském rozhodování. Grada Publishing, Praha, ISBN Hindls, R., Hronová, S. Seger, J., Fischer, J. (2007). Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing. 415 s Krugman, P. (1994). Competitiveness - A dangerous obsession. Foreign Affairs, 73(2), p ΙSSN Laureti, T., Viviani, A. (2011). Competitiveness and productivity: a case study of Italian firms. Applied Economics, 43(20), p ΙSSN Long, J. B., Plosser, C. I. (1987). Sectoral VS aggregate shocks in ťhe business cycle. American Economic Review, 77(2), p ΙSSN Notta, O., Vlachvei, A. (2008). Competitiveness and advertising in Greek food and beverage manufacturing firms.covent Garden: Imperial Coll Press, Marketing and Management Sciences s. ΙSBN O'Mahony, M. et al. (2009). Productivity growth in the US and the EU?: A sectoral analysis. National Institute of Economic and Social Research London [on-line], [ ] in WWW Oral, M., Cinar, U., Chabchoub, H. (1999). Linking industrial competitiveness and productivity at the firm level. European Journal of Operational Research, 118(2), p ΙSSN Putičová, M., Mezera, J. (2008). Food industry in the Czech Republic with regard to labour force development. Agricultural Economics czech, 54(6), p Seger, J., Hronová, S., Hindls, R. (1998). Statistika v hospodářství. Praha: ETC Publishing, 636 s. ISBN Solow, R. M. (1957). Technical Change and the Aggregate Production Function. The Review of Economics and Statistics, 39(3), p ΙSSN Yasser, A., Joutz, F. (2005). Relating the knowledge production function to total factor productivity: an endogeneous growth puzzle. Washington, DC [US] : International Monetary Fund, IMF Working Paper No. 05/74

7 Vliv produktivity kapitálu na růst konkurenceschopnosti malých a středních podniků v potravinářském průmyslu 373 The impact of capital productivity on the growth competitiveness of small and medium enterprises in the food industry Tomáš Volek, Martina Novotná, Miroslav Rauch Abstract: The article deal with the links between capital productivity and competitiveness of enterprises expressed by indicators of profitability. The main aim of this paper was to assess the impact of the capital productivity on growth competitiveness small and medium enterprises in the food industry. The source of data for macroeconomic analysis was EUROSTAT (National Accounts; ). Another source of data for microeconomics analysis was the database of 652 firms from food industry. From the analysis, it was found that the food industry is one of the essential components of the manufacturing, but the importance of food industry is still decreasing. The next analysis was focused on the relationship between the capital productivity and indicators of business performance. The analysis was oriented to different size categories of enterprises. Analysis of enterprises data didn t prove a linear correlation between indicators of capital productivity and indicators of profitability (Return on Equity and Return on Assets). This was found not only in small and medium enterprises, but also in other size categories of enterprises. The conclusion is that the capital productivity is not limiting factor in the food industry for increasing competitiveness of small and medium enterprises. Key words: Capital productivity Small and medium enterprises Competitiveness Food industry JEL Classification: D24 J24 O47