Vypracované otázky ke zkoušce pro předmět ekologie stanovišť

Transkript

1 Vypracované otázky ke zkoušce pro předmět ekologie stanovišť na jakym podkladu roste smrk na kyselé půdě - snese i kyselý písek, vyžaduje přiměřenou vlhkost Kde roste smrk: v horských polohách nad 900 m.n.m. kolik dnu nad 10 stupnu potrebuje smrk ve vegetacnim obdobi 120 V oblastech horských smrkových lesů je: 80 dní v roce je denní průměrná teplota nad 10 C. Co roste se smrkem nad 900 metrů n mořem jeřáb břek Datlík tříprstý u nás obývá - Smrkové lesy vyšších poloh. Pro světliny a paseky v horských smrkových lesích je charakteristický: Jeřáb ptačí. Ve klimaxových smrkových lesích je vtroušen - Javor klen V horských smrkových lesích se: Jehličí rozkládá pomalu a produktem rozkladu je kyselý humus vznikají podzolové půdy Druh se zobákem specielně uzpůsobeným k vybírání semen ze smrkových šišek je: Křivka obecná Kde roste borovice blatka: na rašelinné půdě 3 druhy borovic ve středomoří: Borovice- přímořská, pinie, hvězdovitá, halabská. Jak se rozkládá jehličí borovice+jaký typ půdy tvoří poměrně rychle, má příznivý vliv na tvorbu půdy - minerály Lesy - světlé jehličnaté lesy- reliktní bory - borovice lesní, dub, buk, modřín, smrk jehličnaté lesy boreální Horní hranice lesa - hranice kde les přestává být souvislý Horní hranice stromová hranice, kde už nerostou stromy vyšší jak 5m, respektive 8m Horní hranice zákrsků - Hranice zakrslých jedinců druhu tvořícího stromovou hranici. Jehličí jedle bělokoré se: Dobře a rychle rozkládá a přispívá k tvorbě kvalitní půdy. stromy subkontinentálního pásu opadavých listnatých stromů: habřiny doubravy Dřeviny měkkých luh vrba, topol, olše, jilm, dub, habr, Dřeviny tvrdého luhu jsou: Dub letní, jilm drsný, jasan ztepilý, habr, javor Opadavé listnaté bažinné lesy olše, vrby,jasan ztepilý,jilm vaz Opadavé listnaté lesy horské v S. Evropě- bučiny, buk lesní, j. bělokorá, jeřáb, břek, smrk ztepilý Opadavé listnaté lesy v sub kontinentální oblasti - doubravy a habřiny, dub, habr, jasan Neopadavé tvrdolisté stromy olivovník, oleandr,vavřín. Ve středních nadmořských výškách jsou hlavními dřevinami lužních lesů: Dub letní, Javor babyka. Ve vyšších nadmořských výškách je hlavní dřevinou lužních lesů: Olše šedá. Bučiny rostoucí na živiny bohatém zásaditém podloží se nazývají: Květnaté bučiny. Listnaté lesy vyžadují aspoň: 120 dní s denní průměrnou teplotou nad 10%. Kolik % dřevní hmoty je průměrně v přirozeném lese ve formě mrtvého dřeva? - 30%. V oblastech horských smrkových lesů je 80 dní v roce denní průměrná teplota nad 10 C V opadavých listnatých lesích horských se bylinné patro uplatňuje: Zejména v jarním aspektu. Stromy horské tundry: Bříza trpasličí, vrba arktická, vrba laponská, bříza pýřitá. Jehličnaté lesy hl. v chladnějších a klimaticky nepříznivých podmínkách: Mají sklon k tvoření čistých porostů. Neopadavé jehličnaté lesy: chladnější klima, příp. vyšší polohy, tuhá zima, chladné léto, veget.období 3-5 měsíců Sever Evropy, Asie a Severní Ameriky, v Evropě cca mezi 60 a 70 N, jižněji v horách obdoba horská tajga Dřeviny: Smrk ztepilý a pichlavý, Jedle bělokorá a obrovská, Jedlovec kanadský a západní, Douglaska tisolistá Která dřevina roste nejčastěji s habrem dub Stránka 1 z 32

2 Jehličnaté lesy spodní patro nejvíce aktivní - jarní aspekt Přirozené borové lesy ve Stř. Evropě rostou na: Extrém. Stanovišt. písčité půdy, skalní výchozy, rašelinná stanoviště. Borové lesy- zástupci ptáků - lelek lesní, linduška lesní, skřivan lesní, sýkora parukářka Tři druhy bylinného patra doubrav a dubohabřin - jaterník podléška, mařinka vonná, strdivka nící, sasanka lesní, bělozářka liliovitá, sasanka lesní Které dřeviny vytvářely původní západoevropské lesy: opadavé listnaté lesy dub zimní, buk lesní, planika. Na jakém podkladu roste buk v n.m. výšce( )- bučiny, bohaté půdy, optimálně vlhké klima (něco v tom smyslu, že roste na různých substrátech a distancích, nepotřebuje speciální půdu ) způsob vzniku bažin lužního lesa - záplavami přinášející nový org. materiál a min. látky Lužní lesy, jak se udržují pravidelné nebo občasné záplavy, přinášejí nový org. materiál a minerální látky Podmínka existence / zdroj živin lužních lesů: pravidelné nebo občasné zaplavování V lužních porostech se nejvíce uplatňují: Hemikryptofyty. byliny lužního lesa - bledule letní, kopřiva dvoudomá, česnek medvědí, ptačinec velkokvětý živočichové měkkých luhů - moudivláček lužní, slavík obecný, čáp bílý Rašeliniště - místa s vodou (často srážkovou) chudá na minerály. Převažují rašeliníky, ostatních bylin málo. Co tvoří spodní část rašelinišť -odumřelé části rostlinného společenstva, ústrojné bahno Kdy vznikaly rašeliniště doba poledová Přechodová rašeliniště jsou zásobována vzdušnými srážkami a částečně i podzemními prameny Kolik rašelinišť je v Čr km 2 Činná rašeliniště - ovlivňují mikroklima kde najdeme bulty a šlenky v rašeliništi jsou charakteristické pro přechodová rašeliniště bulty jsou vyšší a sušší části rašeliniště, tvořené koloniemi rašeliníku šlenky jsou vodou zaplněné prohlubně mezi bulty. podmínky vzniku rašelinišť: Stálý zdroj prameništní, srážkové nebo povrchové vody. Bezodtoká terénní sníženina s nepropustným podložím. Samotné vodní rostliny jejichž produkce převažuje nad dekompozicí. Jaké rostliny patří do vnořené vegetace rašeliník Kolik nasákne rašeliník - 20krát víc než je sušina Rašeliník - nemá cévní svazky ; je dominantním producentem vrchovišť. tyrfobionti X tyrfofilové -tyrfobionti : organismy žijící pouze na rašeliništích. Například žluťásek borůvkový (Colias palaeno), dřevobarvec vlochyňový (Lithophane lamda), znakoplavka horská (Notonecta reuteri) a další. -tyrfofilové: výskyt u rašeliništ náhodne, schopni žít i v jiném prostředí keřové a bylinné patro rašelin ČR - brusinka, rosnatka okrouhlolistá, klikva a rojovník bahenní V rašelinných jezírcích vrchovišť plankton dosahuje: Nízké biomasy a vysoké druhové diverzity. rozdíly pastvina x louka - pastvina- nízké porosty přizpůsobené okusu a sešlapu - louka- rostliny vyššího vzrůstu louky a pastviny na zeměděl. půdě v Čr - 22,2% Nedopasky na pastvinách 2 typy pokálená místa, méně chutné druhy rostlin V současné době se intenzivně využívají hlavně louky a pastviny: Na čerstvě vlhkých stanovištích. Rostliny a byliny na pastvinách - trsnaté byliny, plazivé nadzemní běžky, přízemní růžice Jedovaté rostliny na pastvinách - třezalka tečkovaná, hlaváček jarní, Starček přímětník, Janovec matlavý Luční porosty: hemikryptofyty Rozmnožování lučních porostů - vegetativní Umělými nelesními stanovišti v ČR jsou - Pastviny a louky Travinná (nelesní) společenstva v ČR - Přirozená subalpínské bezlesí, písčiny, skalní výchozy, sutě - Polopřirozená stepi, lesostepi, slaniska, vřesoviště Stránka 2 z 32

3 - Umělá louky, pastviny Do kategorie čerstvě vlhkých typ luk a pastvin patří:??? Eutrofní dvousečné typy luk na hnědozemích a rendzinách. Nebo??? Dvousečné zaplavované louky aluviálních poloh v kolinním a submontánním stupni Význam nedospasků na pastvinách: Úkryt pro hmyz a ptáky. Škodlivý, pokud jsou zdrojem pastevních plevelných druhů. Zdroj nektaru pro hmyz. Přirozená vřesoviště :.nenalezneme nikde jsou to sekundární společenstva Jakým typem společenstva jsou vřesoviště? Nejčastěji sekundárním spol. na kyselých půdách. Jaké biotopy v ČR hostí často stepní druhy? Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin, skalní výchozy. Které rostliny tvoří západoevropská vřesoviště: Převážně vřesovce, zvonky, vřesy. Přirozenou vegetaci vřesovišť můžeme nalézt: V extrémních klimatických a edafických podmínkách (např.nad horní hranicí lesa). Přehradní nádrže se spodní výpustí umožňují - vznik pstruhoveho pasma u oligotrofní nádrže Přehradní jezero se spodní výpustí je: lapač tepla a odvaděč živin Jako co slouží spodní výpusť přehrady - větší eutrofizace pod nádrží, zadržování teplé přítokové vody, snížení kvality toku Kdy ma voda nejvetsi hustotu ve 4 stupních Rozdíl mezi tekoucími a stojatými vodami tekoucí jsou více otevřené a spojené se souší Břehová linie u tekoucí vody je: otevřenější a rozvinutější Která voda obsahuje více kyslíku: studená Co se děje se světlem při dopadu na vodní hladinu asi se odrazí (6 až 14 %) Jak mizí jarní květ ve stojatých vodách- vyčerpáním živin lotické vody tekoucí vody lenitické vody stojaté vody Tigmotaxe - reakce na dotyk Reotaxe - reakce na vodní proud Krenon = vlastní pramen a pramenná stružka, přechodným biotop mezi podzemní a povrchovou vodou litorálni pasmo příbřežní oblast moře i sladkých stojatých vod - mělká voda, světlo proniká až ke dnu Litotelmy - Vodním nádržky v dutinách skal Dendrotelmy - stromové dutiny naplněné vodou Rhitron horní pásmo s rychlým tokem, erodovaným dnem, nízká t, hodně O2 potamon dolní pásmo s pomalým proudem, aluviální dno, v létě nedostatek O2 Podzimní období cirkulace vody Co se děje při období podzimní cirkulace - okysličení hlubinné vody, která se střídá s letní a zimní stagnací Afotická zóna = Heterotrofní - Nedostatek světla pro fotosyntézu a reprodukci, proniká do ni max. 0,1 % světla - Stopy světla jsou patrny ještě v 800m (orientace) - Afotická zóna představuje 95 % objemu moří a oceánů Eufotická zóna = autotrofní - na volném moři zóna vrchních m Vrstva vody, kterou prochází světlo, závisí na čistotě vody, obsahu iontů, živých organismů u pobřeží max. 50m (bohatá na živiny max. 10m) Veškerá prosvětlená voda v litorálním a limnetickém pásmu. Kompenzační zóna (linie) hranice eufotické a afotické zóny hranice fotosyntézy Odpovídá termoklimě (světlo se ve vodě mění na teplo a ohřívá vodu v euforické zóně) Jak se množí travní porosty vegetativně Přirozené travní porosty: v Alpách, stepi Jak se rozmnožují perloočky - partenogenezí Jak vznikají tůně - oddělením mrtvých ramen při regulaci toků Kdo žije v tůních - ryby (obojživelníci) Jaké jsou nejčastější formy rostlin na loukách - Fanerofyty Odkud byl introdukován trnovník akát - Mexiko, severní amerika Oligotrofní chudé na živiny Stránka 3 z 32

4 Řasy jsou ve kterém období - jarní, letní Keřové patro od 1m do 5m výšky.. Jezera - stagnace a cirkulace vody Písčiny extrémní podmínky pro vegetaci - výkyvy teplot, sucho, nedostatek živin, odfoukávání písku od kořenů rostlin, distribuce Slaniska podmínky extrémní stanoviště - nadměrný obsah rozpustných solí v půdě, Mostecko, Mikulov Vybrat nelesní přirozená místa - sutě,horní hranice,subalpínské bezlesí,písčiny,skalní výchozy Adaptace travních porostů: sucho, požár, pastva Na jakém podkladu rostou pěchavové trávníky: bazický podklad Na jakých stanovištích v ČR se vyskytují zástup stepi:dala jsem slaniska a skalní výchozy(morava) Na jakém podkladu se vyskytují nanismy: hadcový podklad Rozšíření tetřev hlušec boreomontánní (boreální, jehličnaté lesy subalpínské a horské) Skalní výsevy extrémní podmínky: teploty mezi dnem a nocí,vysychavost Sluneční svit v sevrní tundře je oproti mírnému pásu: nízký Co roste za keř pod olšemi: krušina olšová Jaké rostliny se vyskytují na zamokřených půdách: (především traviny)vysoké střice,suchopýr,sítiny,rákos tuleni žijící v severním moři : Tuleň kuželozobý, Tuleň středomořský Vyberte alespoň jeden ze dvou druhů tuleňů, kteří se nejčastěji vyskytují na atlantickém pobřeží severní a západní Evropy. Tuleň kuželozubý. ptáci z dubohabřin, doubravy - lejsek bělokrký, sýkora modřinka, žluva hajní, dlask tlustozobý, žluna zelená, strakapoud prostřední ptáci bučin - datel černý, lejsek malý, holub doupňák, budníček lesní, savci luhu - myška drobná, bobr evropský přimíšené stromy v doubravách - lípa velkolistá, jilm drsný, jeřáb břek, bříza bradavičnatá, lípa malolistá tvrdolisté stálezelené listnaté lesy Duby- cesmínový, korkový, kermesový, Rohovník obecný, planika jedlá, Vavřín obecný, Olivovník evropský Keře- rozmarýna obecná, Řečík lentišek 3. herbivori a čím se živí: býložravci, živí se rostlinami Lagg zamokřený okraj vrchoviště s mezotrofní vegetací sinice jednoduché jednobuněčné nebo koloniální řasy s rozptýleným chlorofylem vrchoviště - voda ze srážek Slatina (slatiniště) - místa, kde se hromadí voda bohatá na minerály (živiny) a odumřelá hmota rostlin obsahuje zejména ostřice. Mají eutrofní povahu spodní vstva slatiniste: SAPROPEL (organické bahno vzniklé rozkladem odumřelých vodních organismů v anaerobních podmínkách) zkratka DOC - rozpusteny organicky uhlik zkratka POC - pevný organický uhlík Chamaefyty rostliny i pupeny poblíž povrchu půdy Pozitivní reotaxe orientace lososů proti proudu (kromě čichu a případně i magnetismu příčina tahu). Sítiny - sytě zelené byliny - roste cm Eutrofní jezera - mělká, hodně živin Sukcese - vývoj a změny ve složení společnosti v ekosystému Epilimnion horní prosvětlená vrstva vody Epilimnion vrchní cirkulující vrstva u jezer Geotaxe - reakce na zemskou tíži Hypolimnion hluboká vrstva, se stálou nízkou teplotou Hypolimnion spodní necirkulující vrstva u jezer Pro ekosystém rybníka je charakteristické: Jeho produkce je ovlivňována letněním, přikrmováním ryb, biomanipulacemi. EKOLOGICKÉ SKUPINY dle velikosti, pohyblivosti a umístění ve vodním sloupci Plankton - vzplývající organismy s omezeným nebo žádným pohybem, volně se vznáší ve vodě - Drobné organismy (fytoplankton, zooplankton) - Fytoplankton (řasy, cyanobakterie) nejvýznamnější producenti v mořském ekosystému - Ale i viry, prvoci, larvy hmyzu - Častá vertikální migrace řízená světlem (den x noc) Stránka 4 z 32

5 Nekton aktivně plavou ve vodním sloupci (např. ryby) Bentos rostliny i živočichové žijící na dně nebo ve dně ; pohyblivý x přisedlý (např. kořenící rostliny) Neuston žijí na vodní hladině moře jen v tropech Pleuston žijí ve vodě i mimo vodu krabi, ptáci... společ. živočichů a rostlin žijících na vodní hladině Pro pásmo rithronu jsou charakteristické následující vlastnosti: Různé druhy sedimentů, meandrování toku, střídající se tišiny s rychle proudícími úseky. Chůdovité kořeny v horském lese vytvářejí dřeviny, které vyrůstají - Na mrtvém dřevě. Přiřaďte jednotlivé biomy ke světadílům: prérie severní Amerika pampy jižní Amerika veldy jižní Afrika savany Afrika stepi Euroasie Hlavní dřevinou tzv.keříčkové severské tundry je: Bříza trpasličí. Nápadně kvetoucí keře jsou typickou součástí keřovitých společenstev Mediteránu, jde o rod: Cist. Pro dočasné tůně jsou charakterističtí všichni jmenovaní živočichové: Žabronožky, listonozi. Seřaďte rybí pásma od pramene k ústí vodního toku. Pstruhové 1 Lipanové 2 Parmové 3 Cejnové 4 Seřaďte oblasti stojaté vody od těch, které hostí největší množství druhů po ty, které hostí nejmenší počet: Pelegiál 3 = nejméně (pásmo stojaté vody!!!) Bentál 2 Litorál 1 = nejvíce Stránka 5 z 32

6 Krásnoočka lze najít zejména: Ve stojatých vodách s hodně živinami. Druh na fotografii je významným predátorem v koloniích mořských ptáků v S a Z Evropě: Chaluha velká. Fanerofyty: nadzemní rostliny, mají pupeny ve vzpřímených prýtech. Co jsou to přírodní travinné ekosystémy? Vegetace travinných porostů, která je ve stádiu klimaxu. Hranice mezi tundrou a tajgou je zhruba vymezena: Průměrnou teplotou 10 C ve vegetačním období. Vrchoviště jsou zásobována: Výhradně vodou ze srážek. Biologická diverzita středomořských ekosystémů je ve srovnání se střední Evropou: Významně vyšší. Mezi konzumenty litorálního pásma ve stojatých vodách patří: Nezmar, beruška vodní. Co neplatí pro periodické vody: Jsou typické výskytem mnoha druhů ryb. Přiřaďte organizmus k jeho přizpůsobení na proud: Mlž zahrabání do sedimentu. Pijavka přilepení k podkladu. Pstruh spíše kruhový než oválný průřez těla. Chrostík zachycení háčky k podkladu. Na těle perloočky můžeme rozeznat: (vyberte jednu nebo více možností) Složené oko, hrudní nožky, jednoduché oko Dva páry tykadel, trávicí trubice, komůrka na vajíčka Euryhalinní organizmy se vyskytují především: V pobřežních vodách. Stenohalinní organizmy se vyskytují především: Ve volném oceánu, hloubkách Epifyty: vzdušné rostliny, nemají kořeny v půdě. Bučiny rostoucí na živiny v chudém kyselém podloží: Bíkové bučiny. Kachna na obrázku hnízdí v dutinách stromů, a to nejen v oblasti severské tajgy, ale i na některých místech střední Evropy, je to: Hohol severní. Stránka 6 z 32

7 nejčastější růstová forma rostlin vyskytující se v travinných ekosystémech? - Hemikryptofyty. Podmínky na stanovištích písčin (vátých písků) jsou pro vegetaci extrémním prostředím. Zejména vzhledem k: (vyberte jednu nebo více možností) Nedostatku a vymývání živin. Disturbancím. Výkyvům teplot na povrchu půdy. V silně podmáčených typech travinných porostů v nížinných polohách rostou hlavně tyto druhy: Zblochan, rákos, vysoké ostřice. Intenzita slunečního svitu a UV záření je na stanovištích horské tundry ve srovnání se stanovišti nižších poloh: Vyšší. Strom na obrázku se vyskytuje zejména na Balkáně, méně pak v ostatních částech středomoří, kde osídluje chladnější stanoviště. Kaštanovník jedlý (setý). V období podzimní cirkulace u hlubokých jezer: Dojde k cirkulaci vody celého jezera, klesá teplota epilimnia a vyrovná se teplotě hypolimnia. Organismy sladkých vod dle jejich potravních vztahů: Producenti, konzumenti a destruenti Pro pásmo potamonu jsou charakteristické všechny následující vlastnosti. Slabý proud, aluviální dno s jemnými sedimenty (písek, bahno ), v létě nedostatek O2, roční amplitudy přesahují 20 C Stanoviště bažinných lesů jsou z hlediska obsahu živin: Chudé. Bylinné patro v bučině: Je velmi chudé. Skalní výchozy jsou pro vegetaci extrémním prostředím zejména vzhledem k: Teplotním výkyvům mezi dnem a nocí. Vysychavosti. Mělkému půdnímu profilu Pro vodní prostředí je typické: Rychlý obrat hmoty a energie, dobře dostupné živiny. V deltách velkých řek v jižní Evropě se často vyskytuje: Plameňák růžový (i volavka rusovlasá, volavka stříbřitá). Kryptofyty: neofyty či zemní rostliny, pupeny jsou pod povrchem půdy na hlízách či oddencích. V přirozených travinných ekosystémech se přítomné rostliny adaptovaly především na: Sucho, požáry a pastvu. Žijí opice MAKAK MAGOT na Evropském kontinentě ve volné přírodě? jen malá populace na Gibraltaru. V období letního (podzimního) květu se ve stojatých vodách silně namnožují zejména: Sinice Prameniště obývají tyto organismy: Chrostíci, hrachovky. Silně podmáčené typy travinných porostů v pahorkatinných a vrchovinných polohách tvoří: Krmivářsky nehodnotná společenstva rostlin. Půdotvorné procesy probíhají v ekosystému severské tundry ve srovnání s ekosystémy mírného pásma: Pomalu. Stránka 7 z 32

8 Světlo ve vodním prostředí: Bývá limitujícím faktorem. Vrstva vody, kterou světlo prochází, se nazývá eufotické pásmo. Graminoidy- Rostliny z čeledí Poaceae, Cyperaceae, Juncaceae. Dvousečné zaplavované louky aluviálních poloh v kolinním až submontánním stupni na lehčích půdách bývají: Vysoce kvalitní a výnosné. Jedinou palmou, která se přirozeně vyskytuje na evropském kontinentě je: Žumara nízká Hlavními dřevinami xerotermních doubrav ve střední Evropě jsou: Dub šípák Dub červený Hlavními dřevinami xerotermních doubrav v jižní Evropě jsou: Dub cer Dub pyrenejský Profundální pásmo : Pásmo otevřených stojatých vod, kam neproniká světlo. Hemikryptofyty: trsnaté rostliny, mají pupeny na povrchu půdy nebo těsně pod ním. Častým druhem v bylinném patře smrčin je: Šťavel kyselý. Jaká sukcesní stádia se nachází na skalních biotopech? - Blokovaná a ranně sukcesní stádia. Perloočky: Se živí filtrací vody či dravě, jsou planktonně žijící živočichové. Makrofyta jsou: Makroskopicky pozorovatelné vyšší cévnaté rostliny, mechorosty a parožnatky. Na vrchovištích jsou pro tvorbu organické hmoty limitující všechny jmenované faktory: Nízké teploty, nízký obsah O2 v půdě, nízké ph a nedostatek živin. Therofyty: Jednoleté rostliny celý životní cyklus proběhne během jediné vegetační sezóny. Charakteristickým znakem tvrdých luhů je: Výrazná patrovitost. Nejproduktivnější ekosystém Evropy. Malý hlodavec žijící hojně v severské tundře: Lumík horský. Brownfields - Pozůstalé, nestržené logistické budovy po ukončení těžby. (nevyužívaná území) Co neplatí pro litorální pásmo: Do tohoto pásma proniká malé množství světla. Co neplatí pro mokřad: Mokřady mají nízkou produktivitu. Čím je způsoben přiliv a odliv: Gravitací měsíce a slunce. Dendrotelmy: Tůňky ve vykotlaných pařezech a kmenech. Stránka 8 z 32

9 Euryekní ptáci v našich lesích: Pěnkava obecná, budníček menší, červenka obecná, kos černý, sýkora koňadra, strakapoud velký, brhlík lesní. Habr obecný se přirozeně vyskytuje s: Dubem zimním. Jací savci žijí v tajze: Vlk obecný, medvěd hnědý, los evropský, rosomák. průměrná salinita vody mezi slanou a brakickou vodou: 35g/l. teplota bodu mrazu mořské vody - -1,9 C. kulturní rostliny mediteránu: olivovník evropský, pomerančovník, mandarinka středozemní, citrus citron, fíkovník smokvoň,mandloň, marhaník obecný, banánovník, lokvát japonský. živočiši žijící v macchiích: Kozorožec iberský, paještěrka alžírská. Kde se vyskytují pěchovavé trávníky: Na bazickém podkladu. Konduktivita: Koncentrace rozpuštěných solí ve vodě. Makchie to keřovitý ekosystém. Vyskytuje se v Mediteránu. Dělí se na: vysokou makchii, kde keře sahají až do 5 m. nízkou makchii, kde dosahují keře pouze do 2 m. Nerekultivované opuštěné lomy jsou typické: Značně pestrou vegetací danou vysokou heterogenitou podmínek. Oligotrofní jezera charakterizuje: velké bohatstvím flóry a fauny při nevelkém počtu zástupců jednotlivých druhů. nízký obsah živin rozpuštěných ve vodě. Veškerá organická hmota v jezeře podléhá mineralizaci a díky tomuto koloběhu je ve vodě jen malé množství usazenin. Pásmo krenonu se vesměs vyznačuje všemi těmito vlastnostmi: Stálou teplotou vody, stálým chemickým složením, stálou rychlostí proudění. Permafrost : Věčně zmrzlá půda, ze které v létě rozmrzá ve vrchních cm. Picnoklina : Rozhraní mezi povrchovou a hlubinnou vodou. Pro podzemní vody není charakteristická: Absence zástupců z podkmene korýšů (Crustacea). Profundální pásmo je: Neosvětlená voda, zásobárna živin i toxických látek. Přiřaďte k původním typům stanovišť jejich analogickou formu v postindustriálním prostředí: - Váté písky-pískovna. - Štěrkové lavice-štěrkopískovna. - Xerotermní step-vápencový lom. - Jeskynní a stinné prostory-bývalá logistická budova. Ptáci žijící v brakických lagunách: Racek bouřní, racek úzkozobí, kajka mořská, buřňák velký, papuchalk ploskozobý, pisila čáponohá. Rostliny písčin jsou typicky adaptovány k: - disturbancím (např. k vytrhávání rostlin) - nedostatku a vymývání živin - výkyvům teplot na povrchu půdy. Rozklad organické hmoty v biotopech horské tundry, probíhá ve srovnání se stanovišti nižších poloh: Výrazně pomaleji. Stránka 9 z 32

10 Rychlost sukcese je v ekosystému horské tundry ve srovnání se stanovišti nížinných poloh: Podstatně pomalejší. Seřaďte pásma severské tundry tak,jak jdou zpravidla za sebou od J k S. 1-lesotundra, 2-keříčková tundra, 3-travino-bylinná tundra, 4-lišejníková tundra, 5-polární poušť. Stygobionti: Organismy žijící v podzemních vodách. Typickým býložravcem alpínského pásma Alp je: Svišť horský. Vodní ptáci severských jezerních biotopů: Jespák bojovný, vodouš rudonohý, vodouš bahenní, lyskonoh úzkozobí. alpské byliny: hořec žlutý, tečkovaný, prvosenka vyšší, pryskyřník, pěnišník, silenka bezlodyžná, hvězdice alpská, dryádka osmiplátečná, lomikámen vždyzelený plazi středomoří: ještěrka perlová, paještěrka alžírská, užovka girondská ptáci tundry: káně rousná, bělořit šedý, bělokur rousný, kulík zlatý, jespák bojovný a obecný, vodouš bahenní a rudonohý, slavík modráček, strnad laponský, lyskonoh úzkozobí, sněhule severní travní biomy: Stepi, prérie, pampy. 3 druhy typických rostlin panonské oblasti: Čekanka obecná, limonka, pelyněk pontický, bublinatka, oměj jedhoj, měsíčnice vytrvalá živočiši mořských ekosystémů: Volavka stříbřitá, ústřičník velký. trnité byliny na pastvě: Pcháč oset, bodlák, hloh, šípek. perifyton (nárostové orgaismy): organismy poutané na listy vodních rostlin vyčnívajících ze dna. / Společenstvo sinic a řas porůstající předměty ponořené do vody 3 ptáci, kteří už u nás nejsou v důsledku intenzifikace zemědělství - na seznamu ohrožených: vrabec polní, čejka chocholatá, skřivan polní 3 invazní bylinné druhy - Křídlatky, Bolševník, Netýkavka 3 druhy mokřadního ptactva, kteří hnízdí v koloniích -racek chechtavý, volavka popelatá, kvakoš Tři savci typické pro severskou tundru -liška polární, lumík horský, pižmoň západní, zajíc polární Přizpůsobení kytek mokřadům je zde nízká dostupnost kyslíku a nízká přístupnost živin, kyselé či bazické prostředí, střídá se zde nedostatek či naopak nadbytek vody. mediterán- původní a současný biom, podnebí,... původní biom jsou tvrdolisté stálezelené listnaté lesy Duby- cesmínový, korkový, kermesový ; Borovice- přímořská, pinie, hvězdovitá, halabská.. Rohovník obecný, planika jedlá, Vavřín obecný, Olivovník evropský Keře- rozmarýna obecná, Řečík lentišek současný biom je Macchie, podnebí je zde teplé a suché, nerovnoměrné rozložení srážek Vřesovec stromovitý, Hlodáš evropský, Tolice křovinná, Cist vlnatý, Jalovec červenoplodý, Žumara nízká, Levandule a Rozmarýna lékařská Nejčastější růstová forma rostlin v travinných ekosystémech - hermikryptofyty Nepůvodní druhy zplaněné v mediteránu 3 -?? Podmínky výskytu přirozených travinných ekosystémů -?? Porovnej biodiverzitu v Evropě-S,J,V,Z -?? Rozdíl klimax, rašelinné a kulturní smrčiny -?? Klima v západní evropě, původní biom a současné stanoviště -?? Stránka 10 z 32

11 často hnízdí na tzv. ptačích bazarech v severní Evropě Terej bílý Chůdovité kořeny vyrůstají na mrtvém dřevě Cévnaté rostliny v pásmu vynořené vegetace získávají - CO2 ze vzduchu a ostatní zdroje pod hladinou vody růstové nebo životní formy bylin se nejvíce vyskytují na pasených stanovištích - trnité byliny, plazivé byliny a byliny s přízemní růžicí v Evropě nepůvodní druh se hojně vyskytuje v celém Mediteránu. Můžeme ho najít jako pěstovaný v blízkosti sídel či v kulturách anebo jako zplanělý. - Opuncie (Opuncia) Druh vyobrazený na fotografii je typickým druhem severské tundry, roste však vzácně i např. na rašeliništích v západních Čechách - Šícha Graminoidy - Rostliny z čeledí Poaceae, Cyperaceae, Juncaceae. Jaké biotopy v ČR hostí často stepní druhy - Aluviální psárkové louky, ovsíkové mezofilní louky Množství vody, které jsou schopny rašeliníky pojmout 20-30x větší než má sušina odpovídajících rostlin Stará vrchoviště mají tvar bochníkově vyklenutý Jehličnaté lesy zejména v chladnějších porostech mají sklon k tvoření čistých porostů Opadavé listy bažinné rostou na trvale zamokřených místech s dominující dřevinou olše lepkavá Buk lesní je ve svém optimu ( m.n.m.) značně přizpůsobivý a roste na rozličných substrátech Opadavé listnaté lesy teplé vegetační období (4-6 měs.), dostatečně srážek, nedlouhá zima (3-4 měs.) Půda na stanovištích severské tundry mělká a chudá na živiny Vlhkomilné travinné porosty dvousečné eutrofní až mezotrofní typy vlhkých luk Klanonožci jsou součástí planktonu Charakteristické tyrfofilní rostliny vrchovišť kyhanka, šicha, suchopýr Najdeme v ČR alpínská vřesoviště ANO Biotop na obrázku z oblasti Mediteránu - Garrigue Chůdovité kořeny v podmáčených polohách vytváří.- olše lepkavá Trnovník akát je původní v východní Asii Silně podmáčené typy travních porostů (Phragmito Magnoriceta) v pahorkatinách a vrchovinách tvoří průměrně krmivářsky hodnotná společenstva rostlin Stránka 11 z 32

12 Stránka 12 z 32

13 Stránka 13 z 32

14 Stránka 14 z 32

15 Stránka 15 z 32

16 Stránka 16 z 32

17 Stránka 17 z 32

18 Stránka 18 z 32

19 UKÁZKY TESTŮ 1.) mediterán- původní a současný biom, podnebí,... - původní biom jsou tvrdolisté stálezelené listnaté lesy Duby- cesmínový, korkový, kermesový, Borovice- přímořská, pinie, hvězdovitá, halabská.. Rohovník obecný, planika jedlá, Vavřín obecný, Olivovník evropský Keře- rozmarýna obecná, Řečík lentišek - současný biom je Macchie Vřesovec stromovitý, Hlodáš evropský, Tolice křovinná, Cist vlnatý, Jalovec červenoplodý, Žumara nízká, Levandule a Rozmarýna lékařská - podnebí je zde teplé a suché, nerovnoměrné rozložení srážek 2.) 3 byliny lužního lesa - bledule letní, kopřiva dvoudomá, česnek medvědí, ptačinec velkokvětý, 3.) 3 euryekní ptáci v našich lesích - pěnkava obecná, budníček menší, červenka obecná, kos černý, sýkora koňadra, strakapoud velký, brhlík lesní 4.) co jsou bulty a šlenky, kde je budem hledat - bulty= kopečky v rašeliništi, které obklopují šlenky - šlenky= dočasně zatopené prohlubně v rašeliništi 5.) 3 stromy horské tundry - bříza trpasličí, vrba arktická, vrba laponská, bříza pýřitá 6.) 3 savci v tajze - vlk obecný, medvěd hnědý, los evropský, rosomák 7.) vyjmenuj travní biomy - stepi, prérie, pampy, 8.) 3 ptáci, kteří už u nás nejsou v důsledku intenzifikace zemědělství - na seznamu ohrožených: vrabec polní, čejka chocholatá, skřivan polní 9.) 3 invazní bylinné druhy - Křídlatky, Bolševník, Netýkavka 1.) Makchie- co to je, kde se vyskytuje, zákl. typy -jedná se o sekundární typ mediterrání vegetace nahrazující stálezelený mediterání les. Makchie je keřovitý ekosystém. Vyskytuje se v Mediteránu. -Dělí se na vysokou makchii, kde keře sahají až do 5 m výšky a nízkou makchii, kde dosahují keře pouze do 2 m. 2.) 3 druhy mokřadního ptactva, kteří hnízdí v koloniích -racek chechtavý, volavka popelatá, kvakoš 3.) Nepůvodní druhy zplaněné v mediteránu 3 4.) Podmínky výskytu přirozených travinných ekosystémů 5.) Tři savci typické pro severskou tundru -liška polární, lumík horský, pižmoň západní, zajíc polární 6.) Borové lesy-tři zástupci ptáků -lelek lesní, linduška lesní, skřivan lesní, sýkora parukářka 7.) Bučiny-v jakých podmínkách se v ČR vyskytují/vyskytovaly, jak se změnilo jejich aktuální zastoupení oproti 8.) Potencionální vegetaci, co je příčinou? -Bučiny preferují středně vlhké substráty s hlubší půdou. V Česku se za horní hranici výskytu bučin označuje nadmořská výška 1000 m -Velká část bučin byla lesním hospodařením přeměněna na smrkové, popř. borové monokultury. Bučiny původně zaujímaly 40 % území Česka. V současnosti tvoří buk jen necelých 13 % lesních dřevin. 9.) Panonská oblast-3 druhy typických rostlin Čekanka obecná, limonka, pelyněk pontický, bublinatka, oměj jedhoj, měsíčnice vytrvalá 10.) Které dřeviny vytvářely původní západoevropské lesy? - opadavé listnaté lesy dub zimní, buk lesní, planika 11.) Tři druhy bylinného patra doubrav a dubohabřin - jaterník podléška, mařinka vonná, strdivka nící, sasanka lesní, bělozářka liliovitá -Střední až vyšší polohy, původní zastoupení 40% dnes radikálně nižší kvůli zemědělské půdě Stránka 19 z 32

20 1.)Doubravy-v jakých podmínkách se v ČR vyskytují/vyskytovaly, jak se změnilo jejich aktuální zastoupení změnilo oproti potencionální vegetaci, co je příčinou? zodpovězeno v předchozím 2.) Rostliny v nedopascích a u každého 1 zástupce. Trnité (šípek), jedovaté (pryskyřník, třezalka), s podřadnou výživnou hodnotou (kopřiva, šťovík) 3.) příčiny negativního ovlivňování na vodních tocích. 4.) nepůvodní rostliny ve stálezelených tvrdolistých listnatých lesích 5.) 3 živočichové v macchiích - kozorožec iberský, paještěrka alžírská, 6.) 3 ptáci bučin - datel černý, lejsek malý, holub doupňák, budníček lesní, 7.) 3 keře u vrchoviště - brusinka, klikva bahenní, rojovník bahenní 8.) 3 ptáci v brakických lagunách - racek bouřní, kajka mořská, buřňák velký, papuchalk ploskozobý 9.) 3 nepůvodní druhy v západní Evropě??? 1.) 3 alpské byliny - hořec žlutý, tečkovaný, prvosenka vyšší, pryskyřník, pěnišník, silenka bezlodyžná, hvězdice, alpská, dryádka osmiplátečná, lomikámen vždyzelený. 2.)trnité byliny na pastvě 3 - pcháč oset, bodlák, hloh, šípek 3.) Rozdíl klimax, rašelinné a kulturní smrčiny 4.) Přizpůsobení kytek mokřadům - je zde nízká dostupnost kyslíku a nízká přístupnost živin, kyselé či bazické prostředí, střídá se zde nedostatek či naopak nadbytek vody. 5.) 6 kulturních rostlin mediteránu - olivovník evropský, pomerančovník, mandarinka středozemní, citrus citron, fíkovník smokvoň, mandloň, marhaník obecný, banánovník, lokvát japonský, (opuncie fíkovitá, datlovník kanárský ) 6.) 3 plazy středomoří - ještěrka perlová, paještěrka alžírská, užovka girondská 7.) 3 ptáky tundry - káně rousná, bělořit šedý, bělokur rousný, kulík zlatý, jespák bojovný a obecný, vodouš bahení a rudonohý, slavík modráček, strnad laponský, lyskonoh úzkozobí 8.) 3 savce luhu - myška drobná, bobr evropský, vydra říční,(snad nějaká veverka ) 9.) 3 přimíšené stromy v doubravách - lípa velkolistá, jilm drsný, jeřáb břek, bříza bradavičnatá, lípa malolistá 10.) Klima v západní evropě, původní biom a současné stanoviště Stránka 20 z 32

21 ES výpisky z přednášek 2 biomy u nás(evropa) - Opadavé listnaté - Neopadavé jehličnaté Dnes 34% lesů v ČR. Ostatní jsou bezlesé plochy. Dnes většina lesa hospodářská. Cca 70% jehličnatých dnes. Převážně smrk a borovice. Původnost geografická. Stromové patro, keřové patro, mrtvé dřevo(zmlazuje dřevní porost ve stínu pařezu nebo z padlého kmene jsou výš ne takové prizemni mraziky, z trouchnivejiciho dřeva jde teplo) E0 mechové patro E1 bylinné patro do 1m E2 keřové patro do 3 m E3 stromové patro.dále se ještě dělí, ale to není důležité Doubravy 5-7% lesů. Před člověkem 35%. Mořské a brakické ekosystémy Moře a oceán - 71% povrhu Země - 99% obyvatelného prostoru na Zemi (kde lze žít) - hloubka cca km - velká biodiverzita (velké ohrožení) Podmínky prostředí - Pestré! - gradienty prostředí od rovníku k pólům (salinita), od pobřeží k oceánu (vlnobití) - salinita (nad 35g/l) Středomoří slané, Balt více sladké - teplota vzdálenost od rovníku, hloubka moře, otevření/uzavření moře/oceánu - hustota vody - světlo euforická zóna ( m) - plyny CO 2, O 2 - živiny N, P, Fe nejvíc u pobřeží (zátoky, delty řek, přítok řek do moře.) - hydrostatický tlak čím hlubší, tím větší - příliv/odliv pobřežní ekosystémy přílivová zóna - vlny volný oceán min. - cirkulace vody mořské proudy (Golfský proud nejznámější, nezamrzá) Biomy - tradiční členění ( Habitat-based Classification) založeno na typech prostředí - 3 základní biomy: 1. mořské pobřeží 2. šelfová moře mělké 3. volné moře MO, mikroplankton, na dně mrtvé složky, zdroj detikt - dále člení na zóny dle zeměpisné šířky, substrátů, živin - dělení dle určujících faktorů a procesů živiny, fotoperiody, produkce, sezónní výkyvy) - 6 biomů: 1. polární 2. subpolární 3. subtropický 4. tropický 5. pobřežní Typy pobřeží - 2 druhy písek, skály - Písčité Irsko, Španělsko, Sardinie, Řecko, Anglie, Francie (Gaskoňsko, Normandie) - písečné duny (pohyblivé) nejvyšší duny v Evropě Gaskoňsko (přes 100m) - na krytých místech, písčité pláže - trávy ranější stádia sukcese - ostrůvky, naplaveniny (Anglie) mák, tuleň kuželozubý a obecný - ožanka dunová (zvyklá měnit stanoviště), šáchor hlavatý, pryšec pobřežní, urginear přímořská (mořská cibule), hvězdička přímořská, slanomil dřevnatějící - kareta obecná (NP Zakinthos Řecko) Stránka 21 z 32

22 - Skalnaté pobřeží - soustřeďuje se zde podmořský život - Irsko, Skotsko, Norsko - porostlé lišejníky, vetřesky - sumýš, zej obrovský (měkkýš), hvězdnice, ježovky, racek mořský, racek tříprstý, jitrocel přímořský - Přílivová zóna - až stovky km do pobřeží - někdy jen skály barevně charakterizovány - vymezena hladiny přílivu a odlivu - při odlivu bez vody, při přílivu zaplaveny vodou - druhy zvyklé na kolísání hladiny - S Evropa velké přílivy/odlivy (střídá po 12 hod) -> chudší na život - různé druhy měkkýšů - ústřičník velký, volavka stříbřitá - Ptačí bazary - vytváří kvůli bezpečnosti - velké kolonie velkých ptáků - nenápadné ostrůvky poblíž prostředí - nejvíc S Evropa (Island), Skandinávie, Irsko, Skotsko, Bretaň - papuchala ploskozobý (jako malý tučňák), alka malá (bílý pruh na zobáku), alkoun úzkozubý (špičatý zobák), kormorán chocholatý, buřňák severní, terej bílý, racek mořský, racek tříprstý, racek stříbřitý, tuleň kuželozubý, chaluha velká (jako bažant, žere mláďata jiných ptáků), trávničká přímořská - Pobřežní slaniska - slanější než moře Brakické vody - něco mezi sladkou a mořskou vodou - Baltské moře, Kaspické moře, Azorské moře, Temže, Amazonka - pisila čaponohá, racek úzkozubý - delty velkých řek (př. Rhôna), ústí řeky Temže - plameňák růžový (starosvětský), volavka rusovlasá, volavka stříbřitá - S Evropa fjordy dlouhý úzký záliv v hornatých oblastech vzniklý ledovcem - racek bouřní, kajka mořská Vnitrozemské slané a brakické vody - Neziderské jezero (Rakousko, Maďarsko) hloubka 180 cm - hvězdnice slanistá, solnička přímořská, jitrocel přímořský - u nás Morava - Turecko kráterová jezera (u vyhaslých sopek) - slaná stepní jezera - jezero Tuz Golu nejslanější jezero v Evropě (Středomoří) Turecko (zima voda ze sněhu léto-vyschne) Sladkovodní ekosystémy Vlastnosti vodního prostředí - vysoká měrná tepelná kapacita vody (studený vzduch teplá voda) - vysoké skupenské teplo tání a odporu - teplotní anomálie vody největší hustota při 3,94 C (rozhraní voda led 0 C, u dna 4 C) - viskozita vnitřní tření - koheze soudržnost - adheze přilnavost - kapilarita - povrchové napětí na povrchu tenká blanka) - hustota vody - hloubkové gradienty světlo, kyslík, tlak, teplota -> limitující faktory vodního prostředí - rozpuštěný O 2 ve vodě - zdroje O 2 atmosféra, u hladiny - fotosyntéza sinic, řas a rostlin vedlejší produkt (fotosyntézy rostlin) - ne každá fotosyntéza tvoří kyslík 6 CO H 2 O + energie -> C 6 H 12 O H 2 O + 6 O 2 - intenzita fotosyntézy závisí - na množství s druhu fotosyntetizujících organismů Stránka 22 z 32

23 - délce, intenzitě, spektrálním osvětlení - dostatku zdroje C - rozpustnost kyslíku ve vodě závisí na atmosférickém tlaku a teplotě ( -rozpustnost kyslíku) - koncentrace rozpuštěného kyslíku (mg/l) - anaerobie bez kyslíku (u dna, bahnité dno) - soli rozpuštěné ve vodě ionty (fosforečnany, dusičnany, uhličitany, Ca, Mg, Na, K) zdroje živin - osmoregulace hypotonické prostředí (c b <c pr vyschne smrskne se) - hypertonické (c b >c p, až prasknutí) - konduktivita = specifická vodivost - od povodí stoupá - ph reakce vody záporně vzatý dekadický logaritmus koncentrace H + iontů (ph= (mol/l), ph= (mol/l), ph= (mol)) Vodní prostředí - dynamické - snadný transport rozpuštěných látek - dobrá dostupnost živin - rychlý obrat hmoty a energie - rychlé změny složení ve společenstvech (biocenózy) kvantitativně (biomasy) kvalitativně (druhové složení) Sladkovodní biotopy a společenstva - vody tekoucí a stojaté 1. Stojaté - Stojatá vodní nádrž - rybník, jezero - 2 vrstvy euforická (pelagiál, bentál, litorál) - afotická (pelagiál, bentál, litorál, profundál) - pelagiál volné prostředí, bez rostlin, proniká světlo (fotosyntéza) - bentál dno - litorál mnoho vodních rostlin, do kruhu celou nádrž, volná voda s okolním suchozemským prostředím, mezi 3 prostředními, dvě nejbohatší prostředí na druhy ve vodě - profundál nejhlubší část bentálu, velmi hluboké bez světla, ne fotosyntéza - organismy sladkých vod 1. Producenti pelagiál (limnické pásmo) - MO fotosyntetizující - litorál - vodní rostliny, mikroskopické řasy a sinice nánosy na vodních rostlinách, fotosyntetizují 2. Konzumenti - pelagiál živočichové žerou rostliny, jiné živočichy - korýši filtrace planktonu, vířníci 1.řádu - buchanka vyšší řády - ryby - litorál MO (nálevník), vodní plži (žerou vodní rostliny), larvy vážek 3. Destruenti - živí mrtvou organickou hmotou - neostrá hranice mezi nimi a konzumenty - hlavně pentál - nitěnky, larvy, pakomár - pelagiál hojně v povrchové blance vody = neuston Plankton malé, lehké organismy vznáší se proudy, cirkulací vody) - zooplankton drobní bezobratlí - fytoplankton jednobuněčné, v koloniích sinice, řasy - primární producenti - bakterioplankton Nekton větší vodní organismy, volný aktivní pohyb - ryby, obojživelníci Bentos makrozoobenktos velcí vodní organismy bezobratlí živočichové (vodní hmyz, kroužkovci) - mikrozoobentos drobné organismy (mikroskop) nálevníci, hlízky, nezmaři - fytobentos (perifyton) drobné mikroskopické organismy, Stránka 23 z 32

24 fotosyntetizující, primární producenti - řasy, sinice - mezi nárostové organismy - bentické bakterie - řasy, sinice, bentické bakterie biofilmy (= lesklý film na hladině) Neuston pohybují na povrchu (nalepené ze shora řasy) Pleuston na povrchu vodní hladiny (vodoměrka pohyb po ploše) Makrofyta makroskopické rozměry, cévnaté rostliny (př. leknín) - parožnatky, vyšší vodní rostliny Vyšší vodní obratlovci vodní ptáci, vodní savci (bobr, vydra) - vodní plazi (želva bahenní) Jezera vodní nádrž vzniklá přirozeně - liší stářím, plochou, hloubkou, živinami, průhledností, kvalita vody, teplotou - v ČR nepříliš hojná (Šumavská činnost ledovce) - epilimnion voda promíchaná - hypolimnion spodní vrstva, v létě chladnější) - metalimnion - cirkulace jaro, podzim - stagnace léto, zima Rybníky mladé ekosystémy, nejčastější typ v ČR - počátky středověk (12. st) zakládání kolem klášterů, za Karla IV ha st Třeboňsko, České Budějovice (Štěpánek Netolický, Jakub Krčín) ha - dnes ha - produkční rybník nepřirozený ekosystém (Akvaltura zaměřuje na produkci) - rychle zazemňuje - specifika vypouštění/napouštění, udržování, vyhrnování - biocenóza uměle udržována (kvalita, kvantita), zásahy do potravních vztahů (výlov ryb, obohacování živinami) - některé metody ovlivňování produkce ovlivňování chemismu vody (vápnění) a živinové bilance (hnojení), přikrmování a krmení ryb, odstraňování přirozené potravy, biomanipulace - většina chovných rybníků hypertrofní prostředí (překrmená) - loviště (pod hrází), vypouštěcí zařízení, stokový systém (je vidět, když je vypuštěný) - primární produkce fytoplankton, zooplankton - predace ryby - bentál larva pakomára - konzumenti a destruenti litorál 2. Tekoucí vody - proudění mezní faktor - voda peřeje, tišiny - kreton pásmo proměnné - rhitron potoky, říčky horní pásmo s rychlým tokem - dělíme na Epirhitron (malé), matarhitron (větší), hyporhitron (největší) - organismy adaptace na rychle tekoucí vody - potamnon čisté, pomale tekoucí řeky, písečné dno - epipotamon, metapotamon, hypopotamon - sinice, řasy - makrofyta vyšší vodní rostliny, listy makrofyt plují na hladině - bezobratlí živočichové částečně (vodní mlži, škeble) nebo úplně (larva jepice) zahrabaná do sedimentu - přimáčklý k podkladu ploštěnky, pijavky, plži - volně pohyblivý larvy mochničky, chrostíci - ryby - tvar těla závisí na rychlosti proudu tekoucí vody (čím rychlejší kulatý, čím pomalejší protáhlý) - pásma lososové, lipanové, kaprové, cejnové, parmové Přehradové nádrže - význam transport látek, vliv na teplotní režim nádrže - málo či vůbec litorál, ale ano plagiál - vysoká průhlednost vody - teoretická doba zdržení (dry) za jak dlouho se voda vymění - voda epilimnion (teplá voda), hypolimnion (chladná voda) - dno anarobní prostředí, sedimentace org. i anorg. látek, rychlé vrstvení sedimentů Stránka 24 z 32

25 - perloočky (dravý plankton), vířivky - fytoplankton rosivka, obrněnky, sinice (světlo, teplo, živiny, ostatní organismy) - nárostové organismy nevidím/vidím (slávečka živí filtrací vody) Zatopené lomy a doly - důlní těžba narazí na důlní vodu -> zatopení - rozvoj organismů u nás vzácných mají rádi zatopené lomy Tůně a říční ramena - nepůvodní - vznik činností řek v nivách řek - zbylo pár říčních niv, kde řeka pracuje dynamický systém - vysoká biodiverzita - kolem nivy terasa Periodické vody - vodu jen krátkou dobu (několik týdnů) - zalití vodou hnití kompozitoři potrava pro dravce (bezobratlí ) sinice, spóry v půdě - čistá průzračná voda - živočichové obojživelníci, žebronožka, listonoh jarní Louže z telomy - naplňování srážkovou vodou (přímo/stok) - permanentní louže vodní rostliny, sinice, řasy, nitěnky (= symbol celoroční louže) - planktonní živ. lasturnatky, perloočka - skokan - telomy litotelomy (vznik kamenné prolákliny), dendrotelmy (vznik ve dřevě) srážková v. Rašelinné vody - velký posun vody (stéká z vyšších pohoří) - slatiniště spodní vodou - přechodné rašeliniště spodní a srážková voda - voda nízké ph (srážky + kys. horská voda) - hromadění organické hmoty, pomalá rychlost živin (=dystropie) hodně organismů, málo živin Sněžná pole - tzv. barevný sníh kryoeston (jednobuněčné řasy pohyblivé) - tání sněhu voda pohyb kryoestonu - zapadne (čeká na roztání) Prameniště - rozhraní mezi povrchovou a podzemní vodou - specifická fauna a flóra - výskyt vzácných a velikostních druhů - voda stále stejně teplá, neustále podmáčená půda (bezlesá oblast) - velice citlivé prostředí, heterogenní - typologie limnokcen (studánka, voda se hromadí), rholnin rychle tekoucí stružka vody, prameniště začíná nenápadně) - hranice obtížné stanovení - ploštěnky, blešivec, chrostíci - místo, kde začínají procesy transf. org. hmoty v tekoucích vodách Podzemní vody - bez světla, konstantní teplota (v ČR okolo 10 C), nedostatek potravy, málo rozpuštěného kyslíku ->chemosyntetizující bakterie -> zdroj organické hmoty v podzemí - velké množství minerálních látek - biocenózy málo známé, nejprobádanější v krasových územích (korýši, kroužkovci ) - oxidace Fe II+ -> energie + chemosyntéza Fe III+ -> inkrustace slizových pater - vodovodní potrubí bakterie, kyslík Travinná společenstva - liší podle velikostních podmínek, substrátu a salinity, výšky (krátkostébelné trávníky až vysoké trávy), geomorfologie (nížinné porosty, horské trávníky), stádia sukcese, hospodářského využívání - přírodní travinné ekosystémy - vegetace ve stádiu klimaxu (porosty bez stromů) - rozloha cca 35 mil. km 2 (cca 26%) - dominanta graminoidy - nejčastější růstová forma hemikroptofyti (trvalé rostliny, obnovovací pupeny těsně nad zemí) Stránka 25 z 32

26 Trávy - kvetoucí rostliny (malé květy, větrosprašné) - většina víceletých, některé jednoletky - dělí trsnaté, výběžkaté - světlomilné - vysoká produkce semen (dlouho v půdě hloubka 30cm) - klíčová část rostliny pro regeneraci po vnějších vlivech - adaptace na sucho, oheň (přirozený) = disturbance, pastva, dlouhodobé roční průměry, střídání a odchylky prostředí, sluneční záření - ovlivňuje postavení listů, kořenový systém - vliv pastvy herbivioři veliký vliv na složení travinných společenstev - velký i malý pastevní tlak škodí travinným společenstvům - méně ročních druhů a vícetrvalých druhů - ve vlhčích oblastech traviny snesou větší intenzitu pastvy - vegetační struktura délka článků se snižuje se zvyšující se intenzitou pastvy - délka listů se snižuje se zvyšující se intenzitou pastvy - se zkracující se délkou článků se zvyšuje hustota rostlin - růstové formy přízemní růžice, plazivé nadzemní výběžky, velká diverzita Travinné biomy - klima liší v savanách (tropická) a temperátních oblastech - savany suché klima, průměrné roční srážky mm - temperátní oblasti semiaridní kontinentální klima (chladné zimy, horká léta) - průměrné roční srážky méně než 500 mm (celý rok) - tvorba půd odvíjí od klimatu - půdy - savany vyvíjí několik milionů let - povrch vystaven vysokým teplotám, prudkým dešťům - vyplavení živin málo úrodné, hodně Al a Fe - > červené zbarvení - temperátní oblasti vývoj až po době ledové, živiny hromadí v horizontu B - černozemě, kaštanozemě - typický jev bílé zabarvení hromadění Ca Savany - velmi staré, vysoká biodiverzita, roztroušené stromy - teploty (vyrovnané, bez větších výkyvů, nemrzne, sucho, horko po zbytek roku, léto-srážky) - půdy chudé na živiny - nadměrné přepásání, desertifikace, půda pro zemědělství, úmyslné vypalování, urbanismus - ochrana přírody: NP Serengeti (Keňa) - zebra, žirafa, buvolec, slon, antilopy herbivoři, karnivoři predátoři Temperátní oblasti - prérie(usa), pampy (J Amerika), veldy (Afrika), stepi (Asie) - velmi mladé, nízká až střední biodiverzita - teploty velké rozpětí, velké výkyvy v průběhu roku (léto vysoké, zima mrzne) -> kontinentalita - Asie ovlivněna monzuny, srážkové stíny hor - než stromy, spíš byliny - změna pastvou, převod na zemědělskou půdu, urbanizace - NP Hortobágy (Maďarsko) Prérie - S Amerika - podoba se mění od Z k V, vliv Skalistých hor srážkový stín - dělí na dlouhostébelné, krátkostébelné, suché písečné - velcí býložravci bizon americký, vidloroh americký - malí savci psoun prériový, zajíc prériový - suché písečné chudý ekosystém, poměrně mladý, mnoho adaptačních forem - krátkostébelné srážky průměrně 350mm, teplota 0-18 C, výška porostu 25 cm - vyvážený homogenní ekosystém, suchý, půdy nejsou hluboké (spíše chudé) - modrá tráva zadrží hodně vody, v době sucha pouští - dnes pro pastvu degenerace - dlouhostébelné srážky průměrně 500mm, výška porostu až okolo 3 m - nevyvážený heterogenní systém, dynamický a mozaikovitý ekosystém - vyšší biodiverzita - konstantní druhy druhy reagují na změnu prostředí - limitující faktory světlo, živiny, voda, oheň, pastva - velký vliv požáry, zvýšená eroze, snížení diverzity Stránka 26 z 32

27 - dnes zničené pěstování kukuřice a třtiny Euroasijské stepi - přes euroasijský kontinent v délce 8000km (od Číny po V Evropu) - dělí na V asijská step, Z evropská step, hranice Ural - podoba mění od S na J (srážky od S k J ubývají) lesostep, pravá step, suché stepi - vliv kontinentalita - hojné trávy rodu kavyl, smělek, kostřava - býložravci kůň převalského, tarpan, osel, sajga tatarská - malí savci sysel, svišť, pišťucha - drobní savci hrabaví důležitá role převrácení půdy vyhrabání živin (vytváří kopečky) - výraznější herbivorie u malých savců - ptáci drop velký, jeřáb panenský, poštolka, křepelka polní Evropské stepi - cca 16% trvalých travních porostů - stáří cca let - pro zemědělské účely (hl. Z Evropa Francie, Belgie, Ukrajina) - dnes 2 trendy opouštění (ČR), intenzifikace (Z Evrop) návrat k tradičnímu využívání krajiny - dominuje dub letní - byliny kvetou po celé vegetační období (-> různé zbarvení stepi) - NP Kiskunság (Maďarsko) klasická a písečná step) Travinná společenstva v ČR - dnes 2 extrémy hustý les a intenzivně obhospodařovaná kulturní step 1. pastva 5000 př.n.l. 2. louky 500 př.n.l. (nedostatečná pastva v zimě v okolí sídel) - středověk vypasené svahy, políčka, louky, pastviny s různou hustotou stromů a keřů st zvířata do stájí st přeměna pastvin na ornou půdu st zvětšování trvalé travinné plochy, zákaz pastvy v CHKÚ - ruční kosení luk zvyšuje diverzitu - vojenské prostory bez zemědělství a lesnictví roztroušená zeleň, vyhovují některým druhům, které přišly o své přirozené území (př. lelek lesní) Travinná společenstva v ČR - Přirozená subalpínské bezlesí Krkonoše, Jeseníky (Kralický Sněžník) - dominuje snilka trvalá, ptáci pěvuška podhorní, bělořit šedý - písčiny nejvzácnější u nás, 3 hl. místa podél velkých řek (Lužnice, Dyje, Polabí) - štěrkopískové náplavy, samofilní vegetace (křemičité půdy), glaciální původ - udržení dík požárům, pastvě, drobné těžbě -ohrožení větrná eroze, těžba - extrémní pro vegetaci výkyvy teplot, sucho, nedostatek živin, odfuk písku od kořenů rostlin, zasypávání nadzemních částí rostlin, vytrhávání - jarní druhy, léto zima podoba semen - paličkovec šedavý, travnička obecná - bezobratlí svižník písečný - skalní výchozy trvale bezlesí, nevhodné podmínky pro růst stromů - extrémní podmínky vysychavost, nedostatek živin, výkyvy teplot, vítr, mělký půdní profil - druhové složení závisí na geologickém podkladu - výskyt pionýrských rostlin raně sukcesní stadia - přežívají zde stepní druhy (ostrůvkovitě) - čedičový podklad, kyselý podklad -> chudší, pískovcový podklad, bazický -> bohatší (pěchava bílá) - hadcový podklad chybí P, N, Ca, převažuje K (šalvěj obecná, šalvěj luční) - poměrně ohrožené stanoviště - obhospodaření odstranění nepůvodních druhů rostlin - sutě Lužické hory, České středohoří - pozůstatek zvětrávání obnažených skal v glaciálu - bez vody a humusu nevhodné pro stromy - kryptoklima - lišejníky, mechy - často hluboké - ještěrky Stránka 27 z 32