2) Sladkovodní ekosystémy Organizmy sladkých vod můžeme rozdělit na základě jejich potravních vztahů na producenty, konzumenty, destruenty

Transkript

1 1) Moře a brakické ekosystémy Vyberte alespoň jeden ze dvou tuleňů, kteří se nejčastěji vyskytují na atlantickém pobřeží severní a západní Evropy tuleň obecný, tuleň kuželozubí Obrázek Bahňák vyobrazený na fotografii je typických a velmi nápadným druhem atlantického pobřeží západní a severní Evropy je to Ústřičník Velký Obrázek Druh vyobrazený na fotografii, který se často hnízdí na tzv. ptačích bazarech, je Buřňák severní. (možná i terej v houfu ) Jaká úroveň salanity určuje rozmezí mezi slanou a barktickou vodou 35 g/l Konduktivita - koncentrace rozpuštěných solí ve vodě (specifická vodivost) Heterotrofní zóna je: Shodná s afotickou zónou Autotrofní - eufotická Euryhalinní pobřeží, hladina Stenohalinní volné oceány 2) Sladkovodní ekosystémy Organizmy sladkých vod můžeme rozdělit na základě jejich potravních vztahů na producenty, konzumenty, destruenty Způsob života Benthos jsou - organizmy poutané ke dnu (možná spol. drobných živočichů žijících v povrchové vrstvě vody) Perifyton (nárostové organismy) je, jsou společenstvo sinic a řas porůstající předměty ponořené do vody Plankton vzplývající organizmy s žádným nebo omezeným aktivním pohybem. Klanonožci - jsou součástí planktonu. Nekton (ryby), společenstvo větších vodních živočichů aktivně plovoucích ve vodě. Plovoucí organismy s možností plavat podle své vůle Neuston (plovoucí organismy či odpočívající organismy na povrchu vody) Pleuston - společenstvo živočichů a rostlin žijících na vodní hladině Seřaďte oblasti stojaté vody od těch, které hostí největší množství druhů po ty, které hostí nejmenší počet druhů živočichů: 1. Litorál (příbřežní oblast moře i sladkých stojatých vod), 2. Bentál (oblast dna vod od břehu do hlubin), 3. Pelagiál (volné vody v moři, jezerech i ve větších nádržích osídlené planktonem) Eufotické pásmo je veškerá prosvětlená voda (v litorálním a limnetickém pásu) v moři je to zóna vrchních m pod hladinou moře. (opak afotický) Bentál pásmo dnových sedimentů stojaté vody Pelagiál pásmo volného vodního sloupce stojaté vody (limnetické pásmo) Profundál pásmo pode dnem stojaté, vrstva půdy prosycená vodou Litorál pásmo pobřežní vegetace stojaté vody Co neplatí pro litorální pásmo - do tohoto pásma proniká malé množství světla Konzumenti litorálního pásma ve stojatých vodách: nezmar, beruška vodní Litorál je typický vysokou druhovou různorodostí rostlin a živočichů. Má vysokou produktivitu. Je hraničním biotopem mezi souší a vodním prostředím.

2 Jezera: Epilimnion - cirkulující svrchní teplá vrstva jezer mírného a chladného pásma v období letní stagnace Hypolimnion je necirkulující spodní vrstva u hlubokých jezer mírného a chladného pásma v období letní stagnace V období podzimní cirkulace u hlubokých jezer - dojde k cirkulaci vody celého jezera, klesá teplota epilimnia a vyrovná se teplotě hypolimnia Makrofyta jsou makroskopicky pozorovatelné vyšší cévnaté rostliny, mechorosty a parožnatky oligotrofní jezera - hluboká, průzračná, nízká produktivita, málo minerálních živin, málo planktonu, převaha zelených řas a sinic, vysoký obsah O2, redukce rostlinného lemu na březích eutrofní jezera - mělká s vysokou produktivitou, ploché břehy se širokým pásem rostlin. Hodně planktonu, malá průhlednost vody, mnoho živin - N>1 ml/l, P2O5>0,5 ml/l, v hloubce málo O2, produktivita 6x vyšší než oceánu. Cévnaté rostliny v pásmu vynořené vegetace získávají CO2 ze vzduchu a ostatní zdroje pod hladinou vody Stojaté vody lenitické. Výskyt Krásnoočko ve stojatých vodách s hodně živinami. Rybníky: produkce je ovlivňována letněním, přikrmováním ryb, biomanipulacemi Litotelmy - trvalé nebo dočasně drobné vodní nádrže zadržované v prohlubních skal Dendrotelmy ve stromu Tekoucí vody (lotické): Krenon: pramenné pásmo (možná pstruhové a kamenitý sediment). Rhithron (potoky, říčky). Potamon (řeky). Prameniště obývají tyto organismy: chrostíci, hrachovky Rhitron je - část horního úseku vodního toku (lipanové pásmo). Má různé druhy sedimentů, meandrování toku, střídají se tišiny s rychle proudícími úseky. co je to potamon slabý proud, dolní pásmo s pomalým proudem, aluviální dno s jemnými sedimenty (písek, bahno), v létě nedostatek O2, roční amplitudy přesahují 20 C, - (možná parmové a cejnové) Pásmo krenonu se vesměs vyznačuje všemi těmito vlastnostmi: stálou teplotou vody, stálým chemickým složením, stálou rychlostí proudění

3 Přiřaďte organizmus k jeho přizpůsobení na proud pijavka=přilepení k podkladu, mlž=zahrabání do sedimentu, pstruh=spíše kruhový než oválný průřez těla, chrostík=zachycení háčky k podkladu (hmyz) seřaďte rybí pásma od pramene k ústí toku: Pstruhové (lososové), lipanové, parmové (kaprové), cejnové. Přehrady: Perloočky - se živí filtrací vody či dravě, jsou planktonně žijící živočichové Na těle perloočky můžeme rozeznat: (dva páry tykadel a složené oko) složené oko, hrudní nožky, jednoduché oko, dva páry tykadel, trávicí trubice, komůrka na vajíčka. Rozmnožuje se partenogenezí. Jako co slouží spodní výpusť přehrady - větší eutrofizace pod nádrží, zadržování teplé přítokové vody, snížení kvality toku Tůně: Pro dočasné tůně jsou charakterističtí všichni jmenovaní živočichové: žábronožky, listonozi Periodické vody (každoročně vysychají): Co neplatí pro periodické vody - jsou typické výskytem mnoha druhů ryb Rašelinné vody: a) Vrchoviště (především horské oblasti) Vrchoviště jsou zásobována: výhradně vodou ze srážek V rašelinných jezírkách vrchovišť plankton dosahuje nízké biomasy a vysoké druhové diverzity. Rašeliník je dominantním producentem vrchovišť. Patří do vnořené vegetace. Rašeliník - nemá cévní svazky. Nasákne 20krát víc než je sušina Kdy vznikali rašeliniště do poledové doby, některé až do dob meziledových. Stará rašeliniště mají bochníkovitý tvar Ovlivňují mikroklima okolní krajiny Podmínky vzniku rašeliniště: přiměřeně vydatný a stálý zdroj vody terénní sníženina s nepropustnou půdou nedovolující volný odtok vody bažinné rostliny, které úspěšně rostou i v trvale zamokřené půdě a jejichž odumřelé zbytky se hromadí na povrchu terénu a tvoří postupně ústrojné bahno rašelinu nebo slatinu. Vodní rostliny, jejichž produkce převažuje nad dekompozicí Rašeliniště zaujímá cca plochy v ČR: ha

4 Rašelina přijímá živiny: listy Lagg je - zamokřený okraj vrchoviště Producenti vrchovišť získávají potřebné živiny z/ze - srážkové vody Mezi charakteristické tyrfofilní rostliny vrchovišť patří všechny tyto druhy - kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), šicha černá (Empetrum nigrum), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). Tyrfofit rašelinomilná Tyrfobiont organismus žijící pouze na rašeliništi Na vrchovištích jsou pro tvorbu organické hmoty limitující všechny jmenované faktory: nízké teploty, nízký obsah O2 v půdě, nízké ph a nedostatek živin b) Slatiniště (vyvinuté mechové patro) Slatiniště mají - eutrofní povahu spodní vrstva slatiniště: SAPROPEL zásoba vody podzemní voda a povrchová voda c) Přechodová rašeliniště: zásoby: vzdušnými srážkami a částečně i podzemními prameny. Druh na obrázku, se u nás často vyskytuje v podrostu rašelinných borů, je to: Rojovník bahenní. Šlenky a bulty jsou charakteristickým morfologickým útvarem pro přechodová rašeliniště 3) Lesy - Ekosystémy mediteránu Původní biom široce rozšířený v oblasti Meditáránu byl - tvrdolisté listnaté neopadavé lesy Aktuálním biomem, který v současné době převládá v oblasti Mediteránu je Makchie Obrázek Vyberte vhodný název pro biotop na obrázku, fotografie je z oblasti Mediteránu- Garrigue Obrázek - Strom na obrázku je původní součástí středomořských ekosystémů, dnes ho však najdeme nejčastěji jako pěstovaný v kulturách růstem. Jde o Olivovník evropský Obrázek strom se vyskytuje převážně na Balkáně kaštanovník Obrázek: druh na fotografii, často se vyskytující ve středomoří, je také s oblibou pěstován v našich zeměpisných šířkách jako aromatická a léčivá rostlina. Je to Levandule lékařská Tento v Evropě nepůvodní druh se hojně vyskytuje v celém Mediteránu. Můžeme ho najít jako pěstovaný v blízkosti sídel či v kulturách, a nebo jako zplanělý. Je to: opuncie Biologická diverzita středomořských ekosystémů je ve srovnání se střední Evropou: významně vyšší. Členění lesů:

5 Horizontální x vertikální Neopadavé jehličnaté lesy nacházíme v - chladných klimatických oblastech (příp. vyšších polohách) s výraznou tuhou zimou s dlouhotrvajícím obdobím sněhu a mrazu, chladným vhlkým létem a jen 3 5 měsíční vegetační dobou Opadavé listnaté lesy jsou charakteristické pro oblasti s teplým vegetačním obdobím (4 6 měsíců), dostatkem srážek a ne příliš dlouhou a extrémně chladnou zimou (3 4 měsíce) Mezi opadavé listnaté lesy horské ve střední Evropě řadíme - horské bučiny s bukem lesním a jedlí bělokorou Mezi opadavé listnaté lesy bažinné patří olšiny Mezi opadavé listnaté lesy (sub) kontinentální řadíme doubravy a habřiny Listnaté lesy vyžadují aspoň 120 dní s denní průměrnou teplotou na 10 C Horské jehličnaté lesy. 80 dní teploty nad 10 C Opadavé listnaté lesy. co pro ně platí: nerovnoměrné srážky, zima mírná a ne tak dlouhá, léto teplé a dlouhé V opadavých listnatých lesích horských se bylinné patro uplatňuje - zejména v jarním aspektu Neopadavé tvrdolisté lesy, monzunové lesy, vždyzelené lesy tropů a subtropů, horské deštné lesy Vertikální členění lesa: Horní hranice lesa je spojnice nejvyšších bodů souvislého výskytu lesa (lesního porostu) Horní hranice stromová spojnice stromů, které ještě dosahují výšky 5, resp. 8 m Hranice zákrsků - hranice zakrslých jedinců druhu tvořícího stromovou hranici Lesy střední Evropy: Kolik % dřevní hmoty je v průměru přirozeném lese ve formě mrtvého dřeva 30% Datlík tříprstý - smrkové lesy vyšších poloh Tetřev hlušec má boreomontánní typ rozšíření Opadavé listnaté lesy: Bučiny: opadavé listnaté lesy horské Bučiny rostoucí na živiny chudém kyselém podloží se nazývají: Bikové bučiny (obr. Bika hajní Rostlina na obrázku je typickým druhem kyselých bučin) Buk se mísí s jedlí a smrkem ztepilým Buk lesní je ve svém výškovém optimu ( ): značně přizpůsobivý a roste na rozličných substrátech. Doubravy: Dub, Habr

6 Lužní lesy a bažinné: Důležitou podmínkou pro existenci lužních lesů je - pravidelné nebo občasné zaplavování Hlavním zdrojem živin: záplavy Nížinné luhy nížiny: pásmo vrb a topolů, 2 pásma měkký a tvrdý luh Nejtypičtějšími zástupci dřevin v měkkém luhu jsou - vrby, topoly a olše Ve středních nadmořských výškách jsou hlavními dřevinami lužních lesů olše lepkavá, jasan ztepilý Pták na obrázku je typickým druhem měkkého luhu, je to: moudivláček Nejtypičtějšími zástupci dřevin v tvrdém luhu jsou - dub letní, jilm drsný, jasan ztepilý Charakteristickým znakem tvrdých luhů - výrazná patrovitost Údolní jasanovo-olšové luhy Horské luhy olše šedá. Chůdovité kořeny v podmáčených polohách vytváří Olše lepkavá Chůdovité kořeny v horském lese vytvářejí dřeviny, které vyrůstají: mrtvém dřevě 4) Travinná společenstva Jaká je nejčastější růstová forma rostlin vyskytujících se v travinných ekosystémech? hemikryptofyty V lučních porostech se nejvíce uplatňují: hemikryptofyty Přiřaďte jednotlivé biomy ke světadílům savany=afrika, veldy=jižní Afrika, stepi=euroasie, prérie=severní Amerika, pampy=jižní Amerika Písčiny: Podmínky na stanovištích písčin (vátých písků) jsou pro vegetaci extrémním prostředím. Zejména vzhledem k disturbancím (např. vytrhávání rostlin), Výkyvům teplot na povrchu půdy, Nedostatku a vymývání živin. (odfoukání písku od kořenů rostlin, Suchu, Zasypávání nadzemních částí rostlin) Skalní biotopy: Jaká sukcesní stádia se nachází na skalních biotopech - blokovaná sukcesní stádia, Ranně sukcesní stádia Skalní výchozy jsou pro vegetaci extrémním prostředím. Zejména vzhledem k - teplotním výkyvům mezi dnem a nocí, Vysychavosti, Mělkému půdnímu profilu Polopřirozená stanoviště v ČR Lesy a lesostepi Slaniska, vřesoviště (Louky a pastviny)

7 Na jakých místech vznikají nedopasky na pastvinách? - v místech, kde rostou pro herbivory neatraktivní druhy (např. nechutné, jedovaté), Na pokálených místech herbivoři se takových místům vyhýbají Jaký význam mohou mít nedopasky na pastvinách volné plošky pro klíčení semen, Úkryt pro hmyz a ptáky (zdroj nektaru pro hmyz, Škodlivý, v případě, že jsou zdrojem pastevních plevelných druhů) 5) Jehličnaté lesy Boreální tajga (vegetační doba 1-4?) Obrázek kachna na obrázku, hnízdí v dutinách stromů, a to nejen v oblasti severské tajgy, ale i na některých místech střední Evropy Hohol severní Horské Světlé jehličnaté lesy: reliktní bory 6) Tundra Alpy: Obrázek - Velkým býložravcem alpínského pásma Alp je druh vyobrazený na fotografii, je to Kozoroh horský Horská tundra: Seřaďte pásma horské tundry, tak jak jdou zpravidla za sebou od nižších do vyšších poloh alpínské a subalpínské křoviny, alpínské a subalpínské keříčková vegetace, alpínské trávníky a vysokobylinná vegetace, skalní vegetace, nivální zóna Přiřaďte k jednotlivým typům tundry relativní roční úhrn srážek - Severská=relativně nízká, Horská tundra mírného pásmu=relativně vysoká Rozklad organické hmoty v biotopech horské tundry probíhá ve srovnání se stanovišti nižších poloh výrazně pomaleji Severská tundra: Půda na stanovištích severské tundry by se dala charakterizovat jako mělká, chudá na živiny, (byla i hluboká, chudá na živiny) Obrázek Malý hlodavec žijící hojně v severské tundře je Lumík horský Druh vyobrazený na fotografii je typickým druhem severské tundry, roste však vzácně i např. na rašeliništích v západních Čechách, je to: šícha Druh na obrázku je typickým obyvatelem severské tundry, vypište jeho celý český název - rodový i druhový (pište s diakritikou, malými písmeny). Obr. Svišť horský Hlavní dřevinou tzv. keříčkové severské tundry je: Bříza trpasličí

8 Intenzita slunečního svitu severské tundry ve srovnání s mírným pásmem nízká Půdotvorné procesy probíhají v ekosystému severské tundry (ve srovnání s ekosystémy mírného pásma): Pomalu Seřaďte pásma severské tundry, tak jak jdou zpravidla za sebou od nižších do vyšších poloh lesotundra, keříčková tundra, trávino-bylinná tundra, lyšejníková tunra, tzv. polární poušť Biologická diverzita severské tundry je ve srovnání s ekosystém mírného pásma : nižší Přiřaďte k jednotlivým typům tundry relativní roční úhrn srážek - Severská=relativně nízká, Horská tundra mírného pásmu=relativně vysoká Rychlost sukcese je v ekosystému arktické tundry ve srovnání s ekosystémy mírného pásma -podstatně pomalejší Intenzita slunečního svitu a UV záření je na stanovištích horské tundry (ve srovnání se stanovišti nižších poloh) vyšší Hranice mezi tundrou a tajgou je zhruba vymezena:průměrnou teplotou 10 C ve vegetačním období Skripta Obecná struktura suchozemských společenstev Životní formy Epyfity (vzdušné) vzdušné rostliny-nemající kořeny v půdě. Fanerofyty (nadzemní) - čili nadzemní rostliny, mají pupeny na vzpřímených prýtech nejčastější forma v lučních porostech Chamaefyty (při povrchu, pupeny těsně nad) borůvka rostliny i pupeny poblíž povrchu půdy Hemikryptofyty (trsnaté) sedmikráska - čili trsnaté rostliny, mají pupeny na povrchu půdy nebo těsně pod ním Kryptofyty (zemní) - čili geofyty neboli zemní rostliny; pupeny jsou pod povrchem půdy na hlízách či oddencích. - tulipán Therofyty (jednoletky) - jednoleté rostliny celý životní cyklus od semene proběhne během jediného vegetačního období ČR: Jaké biotopy v ČR hostí stepní druhy - suchá vřesoviště nížin a pahorkatin, Skalní výchozy. Můžeme v ČR najít tzv. alpínská vřesoviště ano umělými nelesními stanoviště v ČR jsou: pastviny, louky

9 Tento psamofilní druh velmi rychle běhá a aktivně loví kořist. Na vhodných biotopech je v ČR poměrně hojný. Jedná se o: svižník zvrhlý Vřesoviště Jakým typem společenstva jsou vřesoviště nejčastěji sekundárním společenstvem na kyselých půdách Přirozenou vegetaci vřesovišť můžeme nalézt - v extrémních klimatických a edafických podmínkách (např. nad horní hranicí lesa) Stromy Trnovník akát je původní dřevinou Severní Americe Ve klimaxových smrkových lesích je vtroušen javor klen Smrk obecný roste přirozeně - v horských polohách nad 900 m.n.m. Obrázek Šťavel kyselý Jehličnaté lesy zejména v oblastech chladnějších a klimaticky nepříznivých - mají sklon k tvoření čistých porostů V oblastech horských smrkových lesů je: 80 dní v roce je denní průměrná teplota nad 10 C V horských smrkových lesích se jehličí rozkládá jen pomalu a produktem rozkladu je kyselý humus vznikají podzolové půdy Jehličí jedle dobře a rychle se rozkládá a přispívá k tvorbě kvalitní půdy úrodná Častým druhem v bylinném patře smrčin je: šťavel kyselý Hlavními dřevinami xerotermních doubrav ve střední Evropě jsou: dub šípák, a ještě jeden? Výskyt submediterární. dub letní Bylinné patro v bučině: je velmi chudé (v jarním aspektu je nejbohatší) Přirozené borové lesy ve střední Evropě rostou: extrémních stanovištích písčité půdy, skalní výchozy, rašelinná stanoviště Travinné porosty, louky (vyššího vzrůstu) a pastviny (nízké porosty - v ČR 25 % ZPF) Přirozené travní porosty: vybrat Kde se vyskytují pěchavové trávníky. na bazickém podkladu Jak se rostliny přizpůsobují herbivory na rašeliniště. a) nechutenstvím b) mají kožovité listy Pro světliny a paseky v horských smrkových lesích je charakteristický - jeřáb ptačí Společenstva: Silně podmáčené typy travinných porostů (Phragmito-Magnocariceta) v pahorkatinných a vrchovinných polohách tvoří - krmivářsky nehodnotná společenstva

10 rostlin,(mokřadní typy). V silně podmáčených typech travinných porostů v nížinných polohách rostou hlavně tyto druhy: zblochan, rákos, vysoké ostřice Do kategorie vlhkomilných typů travinných porostů patří - dvousečné eutrofní až mezotrofní typy vlhkých luk. V současné době se intenzivně využívají hlavně louky a pastviny: na čerstvě vlhkých stanovištích Dvousečné zaplavované louky aluviálních poloh v kolinním až submontánním stupni na lehčích půdách bývají - vysoce kvalitní a výnosné Do kategorie čerstvě vlhkých typ luk a pastvin patří eutrofní dvousečné typy luk na hnědozemích a rendzinách Smilkové porosty jednosečné louky a pastviny v chladnějších deštěm bohatých polohách Suchomilné travinné porosty málo kvalitní travinné porosty v teplých oblastech Jaké růstové nebo životní formy bylin se nejvíce vyskytují na pasených stanovištích - trnité byliny, plazivé byliny a byliny s přízemní růžicí Co jsou to graminoidy - rostliny z čeledi Poaceae,Cyperaceae, Juncaceae (trávám podobné rostliny z jiných čeledí jako jsou např. ostřice. Nejsou to pravé trávy, ale rostliny trávovitého vzhledu) Přírodní travinné ekosystémy (porosty) : vegetace travinných porostů, která je ve stádiu klimaxu. Půda Nanismy hadcový podklad Permafrost věčně zmrzlá půda, ze které v létě rozmrzá vrchních cm 2. stadium - humifikace rozklad látek v půdě spojený s tvorbou humusu Mokřady: neplatí pro ně: mokřady nemají nízkou produktivitu Lomy: nerekultivované opuštěné lomy jsou typické: značně pestrou vegetací, danou vysokou heterogenitou podmínek co to jsou brownfields: pozůstalé, nestržené logistické budovy po ukončení těžby Velkolomy jaká tam probíhá sukcese, klimax, (primární)

11 Jak houby ovlivňují sukcesi v lomech: a) pozitivně: zpevňují písečný substrát, b) pozitivně: podílejí se na tvorbě půdy. Voda Euryhalinní organizmy se vyskytují především: v pobřežních vodách Jarní květ ve stojatých vodách odezní: vyčerpáním živin Letní květ Tůně vznikají oddělením mrtvých ramen při regulaci toků Pro podzemní vody není charakteristické - absence zástupců z podkmene korýšů Litorál (příbřežní oblast moře i sladkých stojatých vod) pobřežní zóna a. zóna volného moře dále od pobřeží PELAGIÁL b. zóna cca m nad mořským dnem PELAGIÁL c. zóna při mořském dnu v deltách velkých řek - PROFUNDÁL d. zóna vrchních cca m pod hladinou moře - PELAGIÁL e. pobřežní zóna LITORÁL, PROFUNDÁLNÍ pásmo.- oblast hluboké vody pod pásmem účinného pronikání světla OK Profundální pásmo je pásmo otevřených stojatých vod, kam neproniká světlo OK

12 Vyberte jednu z nabízených možností: cirkulující svrchní vrstva u hlubokých jezer pásmo stojatých vod, kam světlo proniká až na dno vrstva vody v hlubokých jezerech s rychlým poklesem teploty pásmo otevřených stojatých vod, kam neproniká světlo pásmo pode dnem stojaté, vrstva půdy prosycená vodou Výskyt O2 ve vodě? Je obecně vyšší ve studené vodě než v teplé různé: Pro vodní prostředí je typický/é: rychlý obrat hmoty a energie, dobře dostupné živiny Stanoviště bažinných lesů je/jsou z hlediska obsahu živin: chudé Ekosystém tekoucích vod je otevřenější než ekosystém stojatých vod a oproti nim více spjatý se souší V období letního (podzimního) květu se ve stojatých vodách silně namnožují zejména: sinice Jarní - rozsivky Světlo ve vodním prostředí bývá limitujícím faktorem vrstva vody, kudy voda prochází, se jmenuje eufotická vrstva Možný dopad přehradních nádrží na vodní tok pod výpustí: vznik pstruhového pásma v případě oligotrofní nádrže Žijí opice MAKAK MAGOT na Evropském kontinentě ve volné přírodě? Pouze malá populace na Gibraltaru V přirozených travinných ekosystémech se přítomné rostliny adaptovaly především na: sucho, požáry a pastvu Bučiny rostoucí na živiny bohatém zásaditém podloží se nazývají: Květnaté bučiny Hlavními dřevinami xerotermních doubrav ve střední Evropě jsou (vyberte 2): Vyberte jednu nebo více možností: šípák b. Dub šípák e. Dub letní Přirozenými nelesními stanovišti v ČR jsou: ASI sutě, písčiny, skalní výchozy,vřesoviště a. veldy afrika, b. pastviny umělé, c. stanoviště nad horní hranicí lesa, d. vřesoviště e. písčiny, f. sutě, g. louky umělé

13 původní typy stanovišť -> analogická forma: Váté písky - pískovna Štěrkové lavice - štěrkopískovna Xerotermní step - vápencový lom Jeskynní a stinné prostory - bývalá logistická budova Co se děje se světlem při dopadu na vodní hladinu asi se odrazí (6 až 14 %) a lom Obrázky: borovice blatka, kostřava nebyla v poznávačce, ale v testu byla, Čím se vyznačuje pramen dala jsem odpověď, že má určitý výskyt fauny a flory, další odpovědi byli, že mají pískové či štěrkové dno, mají nestálou teplotu a nestálé chemické složení a poslední byla, že jsou rozděleny do sedmi druhů