Otázky na ekologii stanovišť

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Otázky na ekologii stanovišť"

Vendula Nikola Sedláčková
před 6 lety
Počet zobrazení:

1 Otázky na ekologii stanovišť 1) Rašeliniště - jsou místa s vodou, která je na minerály chudá. Často se jedná o vodu srážkovou. Převažují zde rašeliníky, ostatních bylin je málo. 2) Slatiniště - místa, kde se hromadí voda bohatá na minerály a odumřelá hmota rostlin obsahuje zejména ostřice. 3) Eutrofní v lučním.. bohaté na živiny 4) Oligotrofní chudé na živiny 5) Kolik ha rašelinišť je v čr? km 2 6) Čím se měří průhlednost vody? Secciho deska 7) Producenti ve vodě - řasy 8) Litorální pásmo mělká voda, světlo až ke dnu 9) Epilimnion horní prosvětlená vrstva vody 10) Hypolimnion hluboká vrstva, se stálou nízkou teplotou 11) V jaké půdě roste buk ( ) v rozličných distancích - 12) Co je to Lagg okraj vrchoviště s mezotrofní vegetací 13) Kdy vznikaly rašeliniště doba poledová 14) Něco s keřovým patrem od 1m do 5m výšky.. 15) Přechodná rašeliniště vzdušné srážky 16) Jak vznikají tůně v nivách řek 17) Jak se rozmnožují perloočky - parteogenezí 18) Jaké jsou nejčastější formy rostlin na loukách - Fanerofyty 19) neopadavé jehličnaté lesy, 20) horní hranice lesa, - hr. kde les přestává být souvislý 21) horní hranice stromová, - hr.kde už nerostou stromy vyšší jak 5m 22) opadavé listnaté lesy horské, - bučiny 23) tyrfobionti X tyrfofilové -tyrfobionti : živočišné druhy, které jsou přizpůsobeny pouze k životu na rašeliništích. Například žluťásek borůvkový (Colias palaeno), dřevobarvec vlochyňový (Lithophane lamda), znakoplavka horská (Notonecta reuteri) a další. -tyrfofilové: výskyt u rašeliništ náhodne, schopni žít i v jiném prostředí 24) rozdíl mezi tekoucími a stojatými vodami tekoucí vody jsou více otevřené a spojené se souší 25) Datlík tříprstý 26) kolik % zaujímají louky a pastviny na zeměděl. půdě v čr,, 22% 27) Světlé jehličnaté (bory), 28) kde najdeme bulty a šlenky, - v rašeliništi 29) vrchoviště (voda ze srážek)

2 30) dreviny mekkych luh, - vrby a topoly.. 31) nekton, -plovoucí organismy 32) vrchoviste(zdroj vody), srážková.. 33) bulty slenky, v rašeliništi 34) kolik nasákne rašeliník, 20krát víc než je sušina 1) co se deje pri obdobi podzimni cirkulace dochází k okysličení hlubinné vody), kte- rá se střídá s letní a zimní stagnací 2) co to je nekton plovoucí organismy 3) prehradni jezera s dolni vypusti, co umznuji - vznik pstruhoveho pasma 4) co se deje se svetlem pri dopadu na vodni hladinu 5) kolik dnu nad 10 stupnu potrebuje smrk ve vegetacnim obdobi 6) jak se rozmnozuji perloocky - partenogenezí 7) spodní vstva slatiniste: SAPROPEL (organické bahno vzniklé rozkladem odumřelých vodních organismů v anaerobních podmínkách) 8) Přehradní jezero se spodní výpustí je: lapač tepla a odvaděč živin 9) stromy subkontinentálního pásu opadavých listnatých stromů: habřiny doubravy 10) co znamena zkratka DOC - rozpusteny organicky uhlik 11) jak se rozkládá jehličí borovice+jaký typ půdy tvoří poměrně rychle, má příznivý vliv na tvorbu půdy - minerály 12) Opadavé listnaté bažinné lesy-jaký strom olše, vrby... 13) Chamaefyty rostliny i pupeny poblíž povrchu půdy 14) na jakym podkladu roste smrk 15) benthon organismy poutané ke dnu 16) nekton plovoucí organismy 17) litoralni pasmo mělká voda, světlo proniká až ke dnu (společenstva ve stojatých vodách) 18) jak vznikaj tune 19) Litotelmy deštová voda, malé kaluže, v puklinách 20) Dendrotelmy - stromové dutiny naplněné vodou 21) Jak mizí jarní květ 22) Epilimnion horní prosvětlená vrstva vody 23) kdo žije v tůních 24) Tekoucí vody - jsou otevřenější a víc spojeny se souší 25) Rhitron horní pásmo s rychlým tokem, erodovaným dnem, nízká t, hodně O2 26) kolik % zaujímají louky a pastviny na zeměděl. půdě v čr 22,2%

3 27) Neopadvé jehličnaté lesy - chladnější klima, tuhá zima, chladné léto, veget.období 3-5 měsíců 28) Opadavé listnaté lesy horské - bučiny 29) světlé jehličnaté - bory 30) kde najdeme bulty a šlenky v rašeliništi (bulty jsou vršky, tvořené koloniemi rašeliníku, a šlenky jsou vodou zaplněné prohlubně mezi nimi. 31) vrchoviště - voda ze srážek 32) ktera drevina rosta nejcasteji s habrem - dub 33) dreviny mekkych luh vrba, topol, olše, jilm, dub, habr, 34) nejaka hranice u vody - nevim presne, napsal sem tam ze je to hranice kam pronika svetlo 35) co tvoří spodní část rašelinišť 36) odkud byl introdukován akát mexiko, sev.am 37) jaké rosltiny patří do vnořené vegetace - rašeliník 38) co patří mezi opadavé listnaté lesy subkontinentální doubravy a habřiny 39) slaniště je - eutrofní povaha 40) plankton se pohybuje - omezený nebo žádný pohyb 41) sinice jednoduché jednobuněčné nebo koloniální řasy s rozptýleným chlorofylem 42) řasy jsou ve kterém období - jarní, letní 43) boreální lesy-typ stromů 44) neopadavé tvrdolisté stromy olivovník, oleandr 45) co je Lagg okraj vrchoviště s mezotrofní vegetací 46) Kdy ma voda nejvetsi hustotu ve 4 stupních 47) Epilimnion vrchní cirkulující vrstva u jezer 48) Hypolimnion spodní necirkulující vrstva u jezer 49) opadave listnate lesy horske - bučiny 50) rozmnozovani lucnich porostu - vegetativní 51) co je to potamon dolní pásmo s pomalým proudem, aluviální dno, v létě nedostatek O2 52) Co to jsou lotické vody tekoucí vody 53) Co to jsou lenitické vody stojaté vody 54) Tigmotaxe - reakce na dotyk 55) Reotaxe - reakce na vodní proud 56) Geotaxe - na zemskou tíži 57) Přechodná rašeliniště hlavně vzdušné srážky, ale i podzemní prameny 58) Lužní lesy, jak se udržují záplavami -> pravidelné nebo občasné záplavy přinášejí nový org. materiál a minerální látky 59) Co roste se smrkem nad 900 metrů n mořem jeřáb břek 60) Jak se množí travní porosty - vegetativně

4 POJMY Z TESTU: Třídění sladkovodních organismů 1.Podle postavení v potravním řetězci a)autotrofní org.(producenti)- řasy, cévnaté rostliny a)epyfity-vzdušné rostliny-postrádají kořeny v půdě. b)fanerofyty-nadzemní rostl.-stromy,keře,byliny,liany,sukul. c)chamaefyty-trsnaté rostliny. d)kryptofyty-zemní rostl.-pupeny na hlízách či oddencích. e)therofyty-jednoleté rostliny b)fagotrofní (makrokonzumenti)- měkkýši, vodní hmyz, korýši, ryby, kroužkovci, vířníci, prvoci, hlísti c)saprotrofní (mikrokonzumenti, rozkladači) vodní bakterie, vodní houby 2.Podle způsobu života a)benthos org. poutané ke dnu b)perifyton (nárosty) org. poutané na listy vod. rostlin vyčnívajících ze dna. c)plankton vzplývající org. s omezeným nebo žádným aktivním pohybem. d)nekton plovoucí organismy (ryby, obojživelníci, velký hmyz) e)neuston plovoucí org. na povrchu vody. zooplankton (větší a těžší, menší schopnost vznášet se, často na rostlinách na dně) perloočky, hlavonožci, lasturnatky, vířníci. fytoplankton= řasy ( rozsivky, zelené řasy, sinice- jarní a podzimní vodní květ)- vyšší produkce biomasy než vyšší rostliny, vznáší se blízko hladiny Pleuston- společenstva využívající povrchovou blanku vody k pohybu (vodoměrka, bruslařka, vírníci, někteří chvostoskoci a pavouci) Psammolitorální stanoviště- společenstvo mikroskop. Org. Žijících mezi zrnky v písku na okrajích vod (řasy, prvoci, želvušky, hlísti) Pásma po délce řeky 1.Krenon (pásmo pramene) 2.Rhitron (horní pásmo s rychlím tokem, erodovaným dnem, nízká t, hodně O2). 3.Potamon (dolní pásmo s pomalým proudem, aluviální dno, v létě nedostatek O2, vyšší t) Rybí pásma 1. lososové (krenon+rhitron)- pstruhové 2. lipanové

5 3. kaprové (potamon)- parmové 4. cejnové Doplňující (ani ne tak důležité): byliny lužního lesa - bledule letní, kopřiva dvoudomá, česnek medvědí, ptačinec velkokvětý měkké luhy - moudivláček lužní, slavík obecný, čáp bílý druhy keřového a bylinného patra rašelin ČR - brusinka, rosnatka okrouhlolistá, klikva bahenní, rojovník bahenní ptáci z dubohabřin, doubravy - lejsek bělokrký, sýkora modřinka, žluva hajní, dlask tlustozobý, žluna zelená, strakapoud prostřední rozdíly pastvina x louka - pastvina- nízké porosty přizpůsobené okusu a sešlapu - louka- rostliny vyššího vzrůstu druhy jedovatých rostlin na pastvinách - třezalka tečkovaná, hlaváček jarní Borové lesy- zástupci ptáků - lelek lesní, linduška lesní, skřivan lesní, sýkora parukářka Tři druhy bylinného patra doubrav a dubohabřin - jaterník podléška, mařinka vonná, strdivka nící, sasanka lesní, bělozářka liliovitá savci luhu - myška drobná, bobr evropský, (snad nějaká veverka )

6 přimíšené stromy v doubravách - lípa velkolistá, jilm drsný, jeřáb břek, bříza bradavičnatá, lípa malolistá ptáci bučin - datel černý, lejsek malý, holub doupňák, budníček lesní, keře u vrchoviště - brusinka, klikva bahenní, rojovník bahenní tvrdolisté stálezelené listnaté lesy Duby- cesmínový, korkový, kermesový, Borovice- přímořská, pinie, hvězdovitá, halabská.. Rohovník obecný, planika jedlá, Vavřín obecný, Olivovník evropský Keře- rozmarýna obecná, Řečík lentišek

Podobné dokumenty

NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ

NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ Prameniště - vývěry podzemní vody; velmi maloplošné ekosystémy - prameništní mechorosty, často porosty řas - nízké ostřice, suchopýry, přesličky aj. - složení vegetace je výrazně