26. Cevnaté rosliny: CO2 ze vzduchu a ostatní zdroje pod hladinou vody

Transkript

1 1. Na těle perloočky můžeme rozeznat: složené oko, hrudní nožky, jednoduché oko; dva páry tykadel, trávicí trubice, komůrka na vajíčka 2. Co se děje při období podzimní cirkulace - dochází k okysličení hlubinné vody, která se střídá s letní a zimní stagnací 3. Kde se vyskytují pěchovavé trávníky: Na bazickém podkladu 4. Makchie - co to je, kde se vyskytuje, zákl. typy 5. Hlavní dřevinou tzv. keříčkového severské tundry je: Bříza trpasličí 6. Pro podzemní vody NEní charakteristické/á: absence zástupců z podkmene korýšů (Crustacea). 7. Neopadavé jehličnaté lesy nacházíme v: chladných klimatických oblastech 8. Přirozenou vegetaci vřesovišť můžeme nalézt: V extrémních klimatických a edafických podmínkách (např.nad horní hranicí lesa). 9. Chamaefyty: Čili rostliny při povrchu půdy, pupeny jsou těsně nad povrchem půdy 10. Konduktivita je: Koncentrace rozpuštěných solí ve vodě 11. Pro vodní prostředí je typický/é: Rychlý obrat hmoty a energie, dobře dostupné živiny 12. Co NEplatí pro mokřad: Mokřady mají nízkou produktivitu. 13. Přehradní nádrže vytvářejí - pstruhové pásmo oligotrofní 14. Co je to perifyton: organismy poutané na listy vodních rostlin vyčnívajících ze dna. 15. Co jsou to graminoidy? Rostliny z čeledí Poaceae, Cyperaceae, Juncaceae. 16. Organismy sladkých vod můžeme rozdělit na základě jejich potravních vztahů na:: Producenty, konzumenty a destruenty 17. Permafrost je: Věčně zmrzlá půda, ze které v létě rozmrzá ve vrchních cm 18. Horské jehličnaté lesy. 80 dní teploty nad 10 C 19. Pro ekosystém rybníka je charakteristické: jeho produkce je ovlivňována letnění, přikrmováním ryb, biomanipulacemi 20. Nerekultivované opuštěné lomy jsou typické: Značně pestrou vegetací danou vysokou heterogenitou podmínek. 21. Netypičtějšími zástupci dřevin v měkkém luhu jsou: Vrby, topoly, olše 22. Čím jsou zásobovány slatiniště. podzemní prameny a povrchovou vodou 23. Přirozené borové lesy ve střední Evropě rostou na: extrémních stanovištích - písčité půdy, skalní výchozy, rašelinná stanoviště 24. Hlavní zdrojem živin v lužním lese jsou: záplavy 25. Kryptofyty Čili neofyty či zemní rostliny, pupeny jsou pod povrchem půdy na hlízách či oddéncích 26. Cevnaté rosliny: CO2 ze vzduchu a ostatní zdroje pod hladinou vody

2 27. Co je to bult: to jsou vršky, tvořené koloniemi rašeliníku 28. Mezi komzumety litorálního pásma ve stojatých vodách patří: nezmar, beruška vodní 29. Bylinné patro v bučině: Je velmi chudé 30. Přirozené travní porosty: stepi, Alpy 31. Pták, který žije na jihu Evropy - Plameňák růžový 32. Benthos jsou: Organizmy poutané ke dnu 33. Perloočky: Se živí filtrací vody či dravě, jsou planktonně žijící živočichové 34. Co roste za keř pod olšemi: krušina olšová 35. Přirozená vřesoviště : se vyskytují nad horní hranicí lesa 36. Bučiny rostoucí na živiny chudém kyselém podloží se nazývají: Bikové bučiny 37. Pleuston je/jsou: společenstvo živočichů a rostlin žijící na vodní hladině 38. Čím jsou napájena přechodná rašeliniště: převážně srážkovou vodou a částečně podzemními prameny. 39. Co je to "bult" a "šlenk": Bulty-vyvýšená místa v rašeliništi, Šlenky-prohlubně mezi bulty 40. Kolik procent dřevní hmoty je průměru přirozeném lese ve formě mrtvého dřeva (přibližně): 30% 41. Intenzita slunečního svitu je v oblastech výskytu severské tundry (ve srovnání se stanovišti mírného pásma): nízká 42. Euryhalinní organizmy se vyskytují především : v pobřežních vodách 43. Čím jsou zásobována vrchoviště. srážkovou vodou 44. Dvousečné zaplavované louky aluviálních poloh v kolinním až submontánním stupni na lehčích půdách bývají: Vysoce kvalitní a výnosné 45. Co znamená zkratka POC - pevný organický uhlík 46. Jehličí jedle bělokoré se: Dobře a rychle rozkládá a přispívá k tvorbě kvalitní půdy. 47. Opadavé listnaté lesy. co pro ně platí: nerovnoměrné srážky, zima mírná a ne tak dlouhá, léto teplé a dlouhé 48. Jaké růstové nebo životní formy bylin se nejvíce vyskytují na pasených stanovištích: trnité byliny, plazivé byliny, byliny s přízemní růžicí 49. Louky a pastviny v ČR představují přibližně: 25% zemědělské půdy 50. Horní hranice stromová je: spojnice stromů, které ještě dosahují výšky 5 resp 8m 51. Jaká je nejčastější růstová forma rostlin vyskytující se v travinných ekosystémech? Hemikryptofyty 52. Na vrchovištích jsou pro tvorbu organické hmoty limitující všechny jmenované faktory: Nízké teploty, nízký obsah O2 v půdě, nízké ph a nedostatek živin 53. Čím přijímá rašelina živiny. listy

3 54. Co jsou brownfields? Pozůstalé, nestržené logistické budovy po ukončení těžby 55. Které rostliny tvoří západoevropská vřesoviště: převážně vřesovce, zvonky, vřesy 56. Biologická diverzita středomořských ekosystémů je ve srovnání se střední Evropou: významně vyšší 57. Možný dopad přehradních nádrží na vodní tok pod výpustí: Vznik pstruhového pásma v případě oligotrofní nádrže 58. ptáci z dubohabřin, doubravy: lejsek bělokrký, sýkora modřinka, žluva hajní, dlask tlustozobý, žluna zelená, strakapoud prostřední 59. Organismy sladkých vod můžeme rozdělit na základě jejich potravních vztahů na: Producenty, konzumenty a destruenty 60. Častým druhem v bylinném patře smrčin je: Šťavel kyselý 61. Přehradní jezero se spodní vypustí je: Lapač tepla s odvaděč živin 62. Fanerofyty: čili nadzemní rostliny, mají pupeny na vzpřímených prýtech 63. ptáci měkkého luhy moudivláček lužní, slavík obecný, čáp bílý, husa 64. Plankton se pohybuje - omezený nebo žádný pohyb 65. Habr obecný se přirozeně vyskytuje s: dubem zimním 66. Nejspodnější vrstvu slatiniště tvoří : Sapropel 67. Intenzita slunečního svitu a UV záření je na stanovištích horské tundry (ve srovnání se stanovišti nižších poloh): Vyšší 68. Jaké znáš přimíšené stromy v doubravách: lípa velkolistá, jilm drsný, jeřáb břek, bříza bradavičnatá, lípa malolistá 69. Jedinou palmou, která se přirozeně vyskytuje na evropském kontinentě je: Žumara nízká (Chamaerops humilis) 70. Co roste se smrkem nad 900 metrů n mořem jeřáb břek 71. Bučiny rostoucí na živiny bohatém zásaditém podloží se nazývají: Květnaté bučiny 72. Činná rašeliniště: ovlivňují mikroklima 73. Přechodová rašeliniště jsou zásobována: Vzdušnými srážkami a částečně i podzemními prameny 74. Chůdovité kořeny v horském lese vytvářejí dřeviny, které vyrůstají: Na mrtvém dřevě 75. Dendrotelmy jsou: tůňky ve vykotlaných pařezech a kmenech 76. Podmínka lužních lesů: pravidelné nebo občasné záplavy 77. Hranice mezi tundrou a tajgou je zhruba vymezena: Průměrnou teplotou 10 C ve vegetačním období 78. Producenti vrchovišť získávají potřebné živiny z/ze: srážkové vody 79. Dočasné tůně jsou charakterističtí všichni jmenovaní živočichové: žábronožky, listonozí

4 80. Jaké jsou podmínky vzniku rašelinišť:(vyberte všechny správné odp.) Stálý zdroj prameništní, srážkové nebo povrchové vody,bezodtoká terénní sníženina s nepropustným podložím,samotné vodní rostliny jejichž produkce převažuje nad dekompozicí. 81. Lagg je: zamokřený okraj vrchoviště 82. Mezi opadavé listnaté lesy (sub) kontinentální řadíme: Doubravy a habřiny 83. Hranice mezi tundrou a tajgou je zhruba vymezena: Průměrnou teplotou 10 C ve vegetačním období 84. Co to jsou lenitické vody stojaté vody 85. Hemikryptofyty : trsnaté rostliny které mají pupeny na povrchu půdy nebo těsně pod ním. 86. přimíšené stromy v doubravách lípa velkolistá, jilm drsný, jeřáb břek, bříza bradavičnatá, lípa malolistá 87. Mezi opadavé listnaté lesy bažinné patří: olšiny 88. Fanerofyt je: rostlina (dřevina), která má obnovovací pupeny výše než 30 cm nad zemí a má je chráněné proti mrazu, např. stromy (makrofanerofyty), keře (manofanerofyty) 89. Epifyty Čili vzdušné rostliny, nemají kořeny v půdě 90. Přehradní jezera s dolní vypustí, co umožnuji vnik pstruhového pásma 91. Jaké znáš keře vrchovišt: brusinka, klikva bahenní, rojovník bahenní 92. Makrofyta jsou: Makroskopicky pozorovatelné vyšší cévnaté rostliny, mechorosty a parožnatky 93. Euforická zóna na volném moři představuje: zóna vrchních m pod hladinou moře 94. Prameniště obývají tyto organicmy: chrostíci, hrachovky 95. Co je to litotelmy: drobné periodické nádržky vznikající v skalních dutinách 96. Eufotické pásmo je: Veškerá prosvětlená voda 97. Do kategorie čerstvě vlhkých typ luk a pastvin patří: Eutrofní dvousečné typy luk na hnědozemích a rendzinách 98. Datlík tříprstý u nás obývá: Smrkové lesy vyšších poloh 99. Jsou to přírodní travinné ekosystémy? Vegeta travinnách porostů, která je ve stádiu klimaxu 100. jaké znáš ptáky bučin: datel černý, lejsek malý, holub doupňák, budníček lesní 101. Kde se vyskytuje eufotická vrstva. veškeré prosvětlené vody v litorální a limnetickém pásmu 102. Listnaté lesy vyžadují aspoň: 120 dní s denní průměrnou teplotou nad 1OOC 103. Charakteristickým znakem tvrdých luhů je: Výrazná patrovitost 104. Bentos jsou: Rostliny a živočichové žijící na dně,či ve dně,je pohyblivý nebo přisedlí (např. kořenící rostliny)

5 105. Jakým typem společenstva jsou vřesoviště: nejčastěji sekundárním společenstvem na kyselých půdách 106. Co to jsou lotické vody tekoucí vody 107. Co neplatí pro periodické vody: jsou typické výskytem mnoha druhů ryb 108. Přechodná rašeliniště hlavně vzdušné srážky, ale i podzemní prameny 109. Písčiny extrémní podmínky pro vegetaci - výkyvy teplot, sucho, nedostatek živin, odfoukávání písku od kořenů rostlin, distribuce 110. Euryekní ptáci v našich lesích: pěnkava obecná, budníček menší, červenka obecná, kos černý, sýkora koňadra, strakapoud velký, brhlík lesní 111. Jarní květ ve stojatých vodách: vyčerpání živin 112. Nejtypičtějšími zástupci dřevin v měkkém luhu jsou: Vrby, topoly a olše 113. Jaké znáš savce luhů: myška drobná, bobr evropský 114. jaké jsou rozdíly mezi pastvinou a loukou: pastvina - nízké porosty přizpůsobené okusu a sešlapu; louka- rostliny vyššího vzrůstu 115. Co NEplatí pro litorální pásmo: Do tohoto pásma proniká malé množství světla 116. Byliny lužního lesa: bledule letní, kopřiva dvoudomá, česnek medvědí, ptačinec velkokvětý 117. Prameniště obývají tyto organismy: chrostíci, hrachovky 118. Důležitou podmínkou pro existenci lužních lesů je: Pravidelné nebo občasné zaplavování 119. Mezi světlé jehličnaté lesy patří: reliktní bory 120. Jehličnaté lesy zejména v oblastech chladnějších a klimaticky nepříznivých podmínkách: mají sklon k tvoření čistých porostů 121. ptáci bučin datel černý, lejsek malý, holub doupňák, budníček lesní, 122. Co patří mezi opadavé listnaté lesy: subkontinentální, horské, Xerotermní, lužní, bažinné oceánské, listanaté východní Ameriky 123. Perifyton (nárostové organismy) je: Společenstvo sinic a řas porůstající předměty ponořené do vody Pro světliny a paseky v horských smrkových lesích je charakteristický: jeřáb ptačí 125. Jaké znáš kulturní rostliny mediteránu: olivovník evropský, pomerančovník, mandarinka středozemní, citrus citron, fíkovník smokvoň,mandloň, marhaník obecný, banánovník, lokvát japonský 126. Jaká sukcesní stádia se nacházejí na skalních biotopech:(vyberte všechny správné odp.) 1 ranně sukcesní stádia, blokovaná sukcesní stádia Ekosystém tekoucích vod je: Otevřenější než ekosystém stojatých vod a oproti nim více spjatý se souší 128. Přirozenými nelesními stanovišti v ČR jsou: písčiny; sutě

6 129. Krásnoočka lze zejména najít: ve stojatých vodách s hodně živinami 130. Jaké biotopy v ČR hostí často stepní druhy? Aluviální psárkové louky 131. Co tvoří spodní část rašelinišť -odumřelé části rostlinného společenstva, za nepřístupu vzduchu vytváří rašelina 132. Oligotrofní jezera charakterizuje (musí odpovídat všechna kritéria): vyznačují velkým bohatstvím flóry a fauny při nevelkém počtu zástupců jednotlivých druhů.mají nízký obsah živin rozpuštěných ve vodě. Veškerá organická hmota v jezeře podléhá mineralizaci a díky tomuto koloběhu je ve vodě jen malé množství usazenin Pozitivní reotaxe orientace lososů proti proudu (kromě čichu a případně i magnetismu příčina tahu) co znamena zkratka DOC - rozpusteny organicky uhlik 135. Pro pásmo potamonu jsou charakteristické všechny následující vlastnosti: Slabý proud, aluviální dno s jemnými sedimenty (písek, bahno ), v létě nedostatek O2, roční amplitudy přesahují 20 C 136. Horní hranice zákrsků je: Hranice zakrslých jedinců druhu tvořícího stromovou hranici 137. Pásmo krenonu se vesměs vyznačuje všemi těmito vlastnostmi: stálou teplotou vody, stálým chemickým složením, stálou rychlostí proudění 138. Jaký význam mohou mít nedopasky na pastvinách? Úkryt pro hmyz a ptáky; Škodlivý, v případě, že jsou zdrojem pastevních plevelných druhů. Možná 139. Podmínky na stanovišti písčin (vátých písku) jsou pro vegetaci extrémním prostředím. Zejména vzhledem k: disturbancím (např. vytrhávání rostlin); nedostatku a vymývání živin, výkyvům teplot na povrchu půdy 140. Litorální pásmo je: příbřežní oblast moře i sladkých stojatých vod 141. Heterotrofní zóna je: shodná s afotickou zónou 142. Biologická diverzita severské tundry je ve srovnání s ekosystémy mírného pásma: nižší 143. Profundální pásmo je: neosvětlená voda; zásobárna živin i toxic. látek 144. Epilimnion je: horní vrstva vodních nádrží 145. Nejtypičtějšími zástupci dřevin v tvrdém luhu jsou: dub letní, jilm drsný a jasan ztepilý 146. Nekton jsou: organismy aktivně plovoucí ve vodním sloupci (např.ryby) 147. Makchie je keřovitý ekosystém. Vyskytuje se v Mediteránu. Dělí se na: vysokou makchii, kde keře sahají až do 5 m. nízkou makchii, kde dosahují keře pouze do 2 m Mezi opadavé listnaté lesy horské ve střední Evropě řadíme: Horské bučiny s bukem letním a jedlí bělokorou Nekton je/jsou: společenstvo větších vodních živočichů aktivně plovoucích ve vodě

7 150. Podzimní období cirkulace vody 151. Proč jsou písčiny extrémní prostředí pro vegetaci. a)sucho b) odfoukávání písku od kořenů rostlin c) zasypávání nadzemních částí rostlin 152. Které dřeviny vytvářely původní západoevropské lesy: opadavé listnaté lesy dub zimní, buk lesní, planika 153. Hlavními dřevinami xerotermních doubrav ve střední Evropě jsou (vyberte 2): Dub šípák, Dub červený 154. Plankton jsou: Splývající organismy s žádným nebo omezeným aktivním pohybem jací savci žijí v tajze: vlk obecný, medvěd hnědý, los evropský, rosomák 156. Na jakých místech vznikají nedopasky na pastvinách? (vyberte všechny správné odpovědi): V místech, kde rostou pro herbivory neatraktivní druhy (např. Nechutné, jedovaté); Na pokalených místech herbivoři se takovým místům vyhýbají 157. Co se děje se světlem při dopadu na vodní hladinu světlo se částečně odrazí 158. Pro pásmo rhitronu jsou charakteristické následující vlastnosti: různé druhy sedimentů, meandrování toku, střídají se tišiny s rychle proudícími úseky 159. Litotelmy jsou:trvalé nebo dočasné drobné vodní nádrže zadržované v prohlubních skal Jaké znáš živočichy žijící v macchiích: kozorožec iberský, paještěrka alžírská 161. Jaký je poměr mezi salinitou a brakickou vodou. 35g/l 162. Přiřaďte jednotlivé biomy ke světadílům: Savany - Afrika, Prérie - Severní Amerika, Stepi - Eaurasie, Pampy - Jižní Amerika, Veldy 163. Přiraďte jedlové biomy ke světadílům: Prerie Severní Amerika; Pampy Jížní Amerika; Veldy jížní Afrika ;Savany- Afrika ;Stepi Euroasie; 164. Přiřaďte organismus k jeho přizpůsobení na proud: Mlž zahrabávání do sedimentu Pijavka přilepení k podkladu Pstruh spíše kruhovitý než oválný průřez těla Chrostík zachycení háčky k podkladu 165. Přiřaďte k původním typům stanovišť jejich anologickou formu v postindustriálním prostředí 1) váté písky pískovna 2) Štěrková lavice štěrkopískovna 3) xerotermní step vápencový lom 4) jeskynní a stinné prostory bývalá logistická budova

8 166. Seřaďte pásma severské tundry, jak jsou zpravidla za sebou od JIHU k SEVERU (1-ř): Lesotundra Keříčková tundra Travinno-bylinná tundra Tundra tzv. Polární poušť 167. Seřaďte oblasti stojaté vody od těch, které hostí největší množství druhů po ty, které hostí neméně počet druhů zivočichů: litorál bentál pelagiál 168. Přiřaďte k původním typům stanovišť jejich analogickou formu v postindustriálním prostředí: váté písky-pískovna, štěrkové lavice-štěrkopískovna, xerotermní step-vápencový lom, jeskynní a stinné prostory-bývalá logistická budova 169. Půdotvorné procesy probíhají v ekosystému severské tundry (ve srovnání s ekosystémy mírného pásma): Pomalu 170. Rhitron je: Část horního úseku vodního toku (lipanové pásmo 171. Seřaďte pásma severské tundry tak, jak jdou zpravidla za sebou od J k S: 1-lesotundra,2- keříčková tundra,3-travino-bylinná tundra,4-lišejníková tundra,5-polární poušť Rychlost sukcese je v ekosystému horské tundry ve srovnání se stanovišti nížinných poloh: Podstatně pomalejší 173. ptáci žijící v brakických lagunách: racek bouřní, kajka mořská, buřňák velký, papuchalk ploskozobý 174. Seřaďte oblasti stojaté vody od těch, které největších množství druhů, po ty, které hostí nejměnší počet živočichů. Pelagál, bentál, litorál 175. Rostliny písčin jsou typicky adaptovány k:(vyberte všechny správné odp.) 1- disturbancím(např.k vytrhávání rostlin),2-nedostatku a vymývání živin,3-výkyvům teplot na povrchu půdy Rašeliník je dominantním producentem: vrchovišť 177. Rozklad organické hmoty v biotopech horské tundry, probíhá ve srovnání se stanovišti nižších poloh: Výrazně pomaleji 178. Seřaďte rybí pásma od pramene k ústí vodní toku: pstruhové, lipanové, parmové, cejnové 179. Rašeliník: nemá cévní svazky 180. Seřaďte pásma severské tundry, jak jsou zpravidla za sebou od JIHU k SEVERU (1-ř): Lesotundra

9 Keříčková tundra Travinno-bylinná tundra Tundra tzv. Polární poušť 181. Seřaďte oblasti stojaté vody od těch, které hostí největší množství druhů po ty, které hostí neméně počet druhů zivočichů: litorál bentál pelagiál 182. Stromy horské tundry: bříza trpasličí, vrba arktická, vrba laponská, bříza pýřitá 183. Vyjmenuj trnité byliny na pastvě: pcháč oset, bodlák, hloh, šípek 184. Jak se množí travní porosty - vegetativně 185. Břehová linie u tekoucí vody je: otevřenější a rozvinutější 186. Stromy sub kontinentálního pásu opadavých listnatých stromů: Doubravy a dubohabřiny 187. Kdy má voda největší hustotu ve cca 4 stupních 188. V období letního (podzimního) květu se ve stojatých vodách silně namnožují zejména: Sinice 189. Světlé jehličnaté - bory 190. Seřadit tundru severní jak jde o jihu k severu - 1.stromová tundra, 2.keřová tundra, 3.travinná tundra, 4.lišejníková tundra, 5.polární poušť 191. Rašeliniště - jsou místa s vodou, která je na minerály chudá. Často se jedná o 192. Řasy jsou ve kterém období - jarní, letní 193. Kolik nasákne rašeliník - 20krát víc než je sušina 194. Tvrdolisté stálezelené listnaté lesy Duby- cesmínový, korkový, kermesový, Borovice- pinie, černá,;rohovník obecný, planika jedlá, Vavřín obecný, Řečík lentišek 195. V horských opadavých listnatých lesích se bylinné patro uplatňuje: zejména v jarním aspektu 196. Jezera - stagnace a cirkulace vody 197. Výskyt nanismů je typický pro podklady: 198. Rozmnožování lučních porostů - vegetativní 199. Sítiny - sytě zelené byliny - roste cm 200. Stromy subkontinentálního pásu opadavých listnatých stromů: habřiny doubravy 201. Silně podmáčené typy travinných porostů (Phragmito-Magnocariceta) v pahorkatinných a vrchovinných polohách tvoří: Krmivářsky nehodnotná společenstva rostlin 202. Adaptace travních porostů: sucho, požár, pastva

10 203. Geotaxe - reakce na zemskou tíži 204. Světlo ve vodním prostředí: Bývá limitujícím faktorem 205. V horských smrkových lesích se: Jehličí rozkládá jen pomalu a produktem rozkladu je kyselý humus vznikají podzolové půdy 206. vyjmenuj tři ptáky borových lesů: lelek lesní, linduška lesní, skřivan lesní, sýkora parukářka 207. Na jakým podkladu roste smrk svěžím až vlhkým, hlinitým půdám, na živiny ani teplotu není náročný 208. Rostliny a byliny na pastvinách - trsnaté byliny, plazivé nadzemní běžky, přízemní růžice 209. vyjmenuj travní biomy: Stepi, prérie, pampy 210. Neopadvé jehličnaté lesy - chladnější klima, tuhá zima, chladné léto, veget.období 3-5 měsíců 211. Kdy vznikaly rašeliniště doby poledové asi před 9000 lety 212. Tři z druhy bylinného patra doubrav a dubohabřin: jaterník podléška, mařinka vonná, strdivka nící, sasanka lesní, bělozářka liliovitá 213. tuleni, kteří žijí v severním moři : Tuleň kuželozobý, Tuleň středomořský 214. Ve středních nadmořských výškách jsou hlavními dřevinami lužních lesů: Olše lepkavá a jasan ztepilý 215. V přirozených travinných ekosystémech se přítomné rostliny adaptovaly především na: Sucho, požáry a pastvu 216. Vyjmenuj alpské byliny : hořec žlutý, tečkovaný, prvosenka vyšší, pryskyřník, pěnišník, silenka bezlodyžná, hvězdice alpská, dryádka osmiplátečná, lomikámen vždyzelený 217. Kolik % zaujímají louky a pastviny na zeměděl. půdě v Čr - 22,2% 218. Na jakém podkladu rostou pěchavové trávníky bazický podklad 219. druhy jedovatých rostlin na pastvinách: třezalka tečkovaná, hlaváček jarní 220. Kolik ha rašelinišť je v Čr 280 ha 221. Boreální lesy- jehličnaté lesy, veg.doba.3-5 měsíců 222. Rozdíl mezi tekoucími a stojatými vodami tekoucí rychlejší proudění, vysoké výkyvy teplot. Stojaté slabé proudění nebo žádné teplejší 223. V oblastech horských smrkových lesů je: 80 dní v roce je denní průměrná teplota nad 10 C 224. Na jakých stanovištích v ČR se vyskytují zástup stepi: Mohelenská hadcová step, J Morava

11 225. V opadavých listnatých lesích horských se bylinné patro uplatňuje: Zejména v jarním aspektu 226. Jakým způsobem vznikají bažiny lužního lesa - záplavami přinášející nový org. materiál a min. látky 227. Velkom postupně vytvořené obrovské lomové jamy 228. Vyberte alespoň jeden ze dvou druhů tuleňů, kteří se nejčastěji vyskytují na altlantické pobřeží severní a západní Evropy: Tuleň kuželozubý 229. Jaké jsou nejčastější formy rostlin na loukách hemikryptofity 230. V lučních porostech se nejvíce uplatňují: Hemikryptofyty 231. Vybrat nelesní přirozená místa - sutě,horní hranice,subalpínské bezlesí,písčiny,skalní výchozy 232. Jak se rozkládá jehličí borovice+jaký typ půdy tvoří - pomerně rychle, má příznivý vliv na tvorbu půdy, tvoří půdy chudé 233. Eutrofní jezera - mělká, hodně živin 234. Vrchoviště jsou zásobována: výhradně vodou ze srážek 235. byliny lužního lesa bledule letní, kopřiva dvoudomá, česnek medvědí, ptačinec velkokvětý, sasanka hajní 236. Jak mizí jarní květ - vyčerpáním živin 237. Vegetační období lesů v tundře: 6-1é týdnů 238. Spodní vrstva slatiniště: SAPROPEL (organické bahno vzniklé rozkladem 239. kdo žije v tůních? Obojživelníci, plazi potápníci, měkkýši, koryši, vážky, šídla, komáři, ploštice, pavouci Co patří mezi opadavé listnaté lesy subkontinentální 241. Borové lesy- zástupci ptáků: lelek lesní, linduška lesní, skřivan lesní, sýkora parukářka 242. Hypolimnion hluboká vrstva, se stálou nízkou teplotou, spodní necirkulující vrstva u jezer 243. Tyrfofit je: rašelinomilná rostlina 244. Vyjmenuj tři byliny lužního lesa: bledule letní, kopřiva dvoudomá, česnek medvědí, ptačinec velkokvětý 245. vyjmenuj tři druhy borovic ve středomoří: Borovice- přímořská, pinie, hvězdovitá, halabská 246. Oligotrofní chudé na živiny 247. Ve klimaxových smrkových lesích je vtroušen Javor klen 248. Opadavé listnaté lesy horské - buk lesní, javor klen, javor mleč, jilm horský, jasan ztepilá, jeřáb ptačí, obecný, bříza bradavičnatá

12 249. Rozšíření tetřev hlušec - boreální, jehličnaté lesy subalpínské a horské 250. rozdíly pastvina x louka pastvina- nízké porosty přizpůsobené okusu a sešlapu, loukarostliny vyššího vzrůstu 251. Která dřevina roste nejčastěji s habrem - dub 252. Kolik dnů nad 1O stupňů potřebuje smrk ve vegetační době Reotaxe - reakce na vodní proud 254. Vyjmenuj tři živočichy měkkých luhů: moudivláček lužní, slavík obecný, čáp bílý 255. Žijí opice MAKAK MAGOT na Evropském kontinentě ve volné přírodě? Pouze malá populace na Gibraltaru 256. savci luhu myška drobná, bobr evropský, (snad nějaká veverka J) 257. sinice jednoduché jednobuněčné nebo koloniální řasy s rozptýleným chlorofylem 258. V období podzimní cirkulace u hlubokých jezer: Dojde k cirkulaci vody celého jezera, klesá teplota epilimnia a vyrovná se teplotě hypolimnia 259. V silně podmáčených typech travinných porostů v nížinných polohách rostou hlavně tyto druhy Zblochan (Glyceria maxima), rákos (Phragmites communis), vysoké ostřice (např. Carex gracilis) 260. Vyjmenuj tři druhy typických rostlin panonské oblasti: Čekanka obecná, limonka, pelyněk pontický, bublinatka, oměj jedhoj, měsíčnice vytrvalá 261. Kde roste smrk: roste nad 900 m. n. m V rašelinných jezírcích vrchovišť plankton dosahuje: nízké biomasy a vysoké druhové diverzity 263. Smrk obecný u nás roste přirozeně: V horských polohách nad 900 m n.m Slaniska podmínky extrémní stanoviště - nadměrný obsah rozpustných solí v půdě, Mostecko, Mikulov 265. Tetřev hlušec má: Boreomontánní typ rozšíření 266. Slatiniště mají Eutrofní povahu 267. Vyjmenuj ptáky tundry: káně rousná, bělořit šedý, bělokur rousný, kulík zlatý, jespák bojovný a obecný, vodouš bahení a rudonohý, slavík modráček, strnad laponský, lyskonoh úzkozobí 268. Vyjmenuj plazy středomoří: ještěrka perlová, paještěrka alžírská, užovka girondská 269. Therofyt je: jednoletá rostlina- celý životní cyklus proběhne během jediné vegetační sezóny 270. Která voda obsahuje více kyslíku: studená 271. Trnovník akát je původní dřevinou v: Severní Americe 272. Opadavé listnaté lesy horské - bučiny 273. Odkud byl introdukován akát Severní Amerika

13 274. Sluneční svit v severní tundře je oproti mírnému pásu: nízký 275. Horní hranice lesa hranice která je určena klimatickými podmínkami limitujícími výskyt lesa vzhledem k nadmořské výšce Opadavé listnaté lesy v sub kontinentální oblasti dub letní, zimní, habr obecný, lípa velkolistá, malolistá, javor klen, mleč, jilm drsný, jeřáb břek, bříza bradavičnata 277. Keřové patro (E2) m 278. Skalní výchozy jsou pro vegetaci extrémním prostředím. Zejména vzhledem k: Teplotním výkyvům mezi dnem a nocí, vysychavosti a mělkému půdnímu profilu Stygobionti jsou: Organismy žijící v podzemních vodách Šlenky a bulty jsou charakteristickým morfologickým útvarem: Přechodových rašelinišť 281. Tyrfobionti: živočišné druhy, které jsou přizpůsobeny pouze k životu na rašeliništích ( Např. žluťásek borůvkový, dřevobarvec vlochyňový, znakoplavka horská) 282. V ČR dnes rašeliniště zaujímají plochu asi: ha 283. Spodní výpusť přehrady - Jako co slouží spodní výpusť přehrady - větší eutrofizace pod nádrží k zadržování teplé přítokové vody, snížení kvality toku 284. V současné době se intenzivně využívají hlavně louky a pastviny: Na čerstvě vlhkých stanovištích 285. Smrkové lesy,rozklad jehličí - pomalu, kyselé deště podzolové půdy 286. Herbivori a čím se živí: býložravci, živí se rostlinami 287. Kde roste borovice blatka: rašelinné půdě 288. Neopadavé tvrdolisté stromy Rohovník, olivovník, planika, vavřín 289. Světlé jehličnaté - bory - borovice lesní, dub,buk,modřín,smrk 290. keře u vrchoviště brusinka, klikva bahenní, rojovník bahenní 291. Sukcese - vývoj a změny ve složení společnosti v ekosystému 292. Uveďte a seřaďte rybí pásma od pramene k ustí vodního toku: lososové, lipanové, kaprové, =parmové, cejnové 293. V silně podmáčených typech travinách porostů v nížiných polohách rostou hlavně tyto druhy: zblochan, rákos, vysoké ostřice 294. Krenon představuje vlastní pramen a pramennou stružku, je přechodným biotopem mezi podzemní a povrchovou vodou 295. Jehličnaté lesy spodní patro nejvíce aktivní - jarní aspekt 296. Tekoucí vody - jsou otevřenější a víc spojeny se souší 297. Stanoviště bažinných lesů jsou z hlediska obsahu živin: Chudé

14 298. V horských opadavých listnatých lesích se bylinné patro uplatňuje: Zejména v jarním aspektu druhy keřového a bylinného patra rašelin ČR borůvka, brusinka, vlochyně, vřes, susopýrem, rosnatky, tučnice, rojovník bahenní 300. Vodní ptáci severských jezerních biotopů: jespák bojovný, vodouš rudonohý, vodouš bahenní, lyskonoh úzkozobí 301. Tři druhy bylinného patra doubrav a dubohabřin jaterník podléška, mařinka vonná, strdivka nící, sasanka lesní, bělozářka liliovitá 302. Jaké rostliny se vyskytují na zamokřených půdách: vysoké ostřice, suchopýr, sítiny, rákos 303. Kolik dnů nad 10 stupňů potřebuje smrk ve vegetačním období Dřeviny měkký luh vrba, topol, olše, jilm, dub, habr, 305. Umělými nelesními stanovišti v ČR jsou: pastviny; louky 306. Na jakým podkladu se vyskytují nanismy: hadcový podklad 307. Tigmotaxe - reakce na dotyk 308. Jak se rozmnožují perloočky - partenogenezí 309. Bulty - vyšší a sušší část vrchoviště 310. Opadavé listnaté bažinné lesy,jaký strom olše lepkava, jasan, jilm vaz, dub letní 311. Oligotrofní jezera: je druh sladkovodního jezera, které charakterizuje nízký obsah živin rozpuštěných ve vodě

15 V deltách velkých řek v jižní Evropě se často vyskytuje: Vyberte jednu z nabízených možností: Plameňák růžový (Phoenicopterus roseus) Litorální zóna je: pobřežní zóna Druh se zobákem specielně uzpůsobeným k vybírání semen ze smrkových šišek je: (Vyberte 1) Křivka obecná Malý hlodavec žijící hojně v severské tundře je: (Vyberte jednu z nabízených možností) Lumík horský Vyberte vhodný název ori biotop na obrázku, fotografie je z oblasti Meadriánu: Garriigue Na fotografii je: Šťavel kyselý jehličnaté lesy- horské (subalpínské) Kachna na obrázku hnízdí v dutinách starých stromů, a to nejen v oblasti severské tajgy, ale i na některých místech střední Evropy, je to: hohol severní Typickým býložravcem alpínského pásma Alp je druh vyzobraný na fotografii, je to (tundra): Svišť horský

16 Strom na obrázku vyskytuje zejména na Balkáně, méně pak v ostatní částech středomoří, kde osidluje chladnější stanoviště Kašťanovník setý Druh vyzobrazený na fotografii je významných predátorem v koloniích mořských ptáků v severní a západní Evropě, je to: chaluha velká Na obrázku je. Papuchalk Nápadně kvetoucí(viz obrázek) jsou typickou součástí keřovitých společenstev Mediteránu jde o rod: Cist šalvějolistý (Citus)

17 Druh vyobrazený na fotografii, který často hnízdí na tzv. ptačích bazarech v severní Evropě, je to: Terej bílý (Morus bassanus) Rostlina na obrázku je typickým druhem kyselých bučin, je to: bika hajní Druh vyobrazený na fotografii je typickým druhem severské tundry, roste však vzácně i např. na rašeliništích v západních Čechách, je to: Šícha černá Tento v Evropě nepůvodní druh se hojně vyskytuje v celém Mediteránu. Můžeme ho najít jako pěstovaný v blízkosti sídel či v kulturách a nebo jako zplanělý. Je to: Opuncie (Opuncia)

18 Rostlina na obrázku je častým druhem jarního aspektu středoevropských listnatých lesů, je to: sasanka lesní Druh na obrázku je častým obyvatelem jehličnatých lesů střední Evropy, v zimě se často objevuje ve volné krajině nižších poloh, je to: d. Křivka obecná Druh vyobrazený na fotografii se často vyskytuje na slaniscích Panonské oblasti, je to: d. Hvězdice slanistá (Aster tripolium) Keř vyobrazený na fotografii v jižní Evropě často vytváří lužní porosty v okolí vodních toků, u nás je občas pěstován jako okrasný. Jde o: Tamaryšek (Tamarix) Pták na obrázku je typickým druhem měkkého luhu, je to: d. Moudivláček lužní Druh na obrázku u nás obývá staré smrkové lesy ve vyšších nadmořských výškách, v jejichž porostech se vyskytují odumřelé stromy, je to:

19 d. Datlík tříprstý Druh na fotografii je dominantním druhem rozvolněných trávníků vátých písků. Jedná se o: paličkovec šedavý (Corynephorus canescens) Rostlina na obrázku je typickým druhem horské tundry v řadě evropských pohoří, je to: a. Dryádka osmiplátečná Strom na obrázku, vyskytující se převážně v západním středomoří je původní součástí místní vegetace, dnes ho však většinou najdeme v člověkem vytvořených kulturách. Je to: Dub korkový (Quercus suber) Bahňák vyobrazený na fotografii je typickým a velmi nápadným druhem atlantického pobřeží západní a severní Evropy - je to: b. Ústřičník velký (Haematopus ostralegus) Druh na obrázku, se u nás často vyskytuje v podrostu rašelinných borů, je to: e. Rojovník bahenní

20 Tento psamofilní druh velmi rychle běhá a aktivně loví kořist. Na vhodných biotopech je v ČR poměrně hojný. Jedná se o: d. svižníka zvrhlého (Cicindela hybrida) Druh na obrázku je typickým obyvatelem severské tundry, vypište jeho celý český název - rodový i druhový (pište s diakritikou, malými písmeny). Liška polární Druh na fotografii, často se vyskytující ve středomoří, je také s oblibou pěstován v našich zeměpisných šířkách jako aromatická a léčivá rostlina. Je to:rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis) Druh na obrázku je? Lumík horský Druh na obrázku je? Písečník lemovaný

21 1) Pleuston je: Společenstvo živočichů a rostlin žijících na vodní hladině. 2) Plankton jsou: Vzplývající organizmy s žádným nebo omezeným aktivním pohybem. 3) Pro pásmo rith ronu jsou charakteristické následující vlastnosti: Různé druhy sedimentů, meandrování toku, střídající se tišiny s rychle proudícími úseky. 4) Horní hranice stromová je: Spojnice stromů, které ještě dosahují výšky 5, resp. 8m. 5) Trnovník akát je původní dřevinou v: Severní Americe. 6) Hlavním zdrojem živin v lužním lese jsou: Záplavy. 7) Datlík tříprstý u nás obývá: Smrkové lesy vyšších poloh. 8) Heterotrofní zóna je: Shodná s afotickou zónou. 9) Přirozené borové lesy ve střední Evropě rostou na: Extrémních stanovištích písčité půdy, skalní výchozy, rašelinná stanoviště.

22 10) Chůdovité kořeny v horském lese vytvářejí dřeviny, které vyrůstají: Na mrtvém dřevě. 11) Přiřaďte jednotlivé biomy ke světadílům: prérie severní Amerika pampy jižní Amerika veldy jižní Afrika savany Afrika stepi Euroasie 12) Jakým typem společenstva jsou vřesoviště? Nejčastěji sekundárním společenstvem na kyselých půdách. 13) Louky a pastviny v ČR představují přibližně: 25% zemědělské půdy. 14) Hlavní dřevinou tzv.keříčkové severské tundry je: Bříza trpasličí. 15) Slatiniště mají: Eutrofní povahu. 16) Nápadně kvetoucí keře jsou typickou součástí keřovitých společenstev Mediteránu, jde o rod: Cist. 17) Nekton je: Společenstvo větších vodních živočichů aktivně plovoucích ve vodě. 18) Pro dočasné tůně jsou charakterističtí všichni jmenovaní živočichové:

23 Žabronožky, listonozi. 19) Seřaďte rybí pásma od pramene k ústí vodního toku. Pstruhové 1 Lipanové 2 Parmové 3 Cejnové 4 20) Seřaďte oblasti stojaté vody od těch, které hostí největší množství druhů po ty, které hostí nejmenší počet živočichů. Pelegiál 3 = nejméně Bentál 2 Litorál 1 = nejvíce 21) Krásnoočka lze najít zejména: Ve stojatých vodách s hodně živinami. 22) Eufotická zóna na volném moři představuje: Zóna vrchních m pod hladinou moře. 23) Druh vyobrazený na fotografii je významným predátorem v koloniích mořských ptáků v severní a západně Evropě, je to: Chaluha velká.

24 24) Fanerofyty: Čili nadzemní rostliny, mají pupeny ve vzpřímených prýtech. 25) Důležitou podmínkou pro existenci lužních lesů je: Pravidelné nebo občasné zaplavování. 26) Listnaté lesy vyžadují aspoň: 120 dní s denní průměrnou teplotou nad 10%. 27) Pro světliny a paseky v horských smrkových lesích je charakteristický: Jeřáb ptačí. 28) Kolik % dřevní hmoty je průměrně v přirozeném lese ve formě mrtvého dřeva? 30%. 29) Co jsou to přírodní travinné ekosystémy? Vegetace travinných porostů, která je ve stádiu klimaxu. 30) Hranice mezi tundrou a tajgou je zhruba vymezena: Průměrnou teplotou 10 C ve vegetačním období. 31) Vrchoviště jsou zásobována: Výhradně vodou ze srážek. 32) Biologická diverzita středomořských ekosystémů je ve srovnání se střední Evropou: Významně vyšší. 33) Mezi konzumenty litorálního pásma ve stojatých vodách patří: Nezmar, beruška vodní.

25 34) Co neplatí pro periodické vody: Jsou typické výskytem mnoha druhů ryb. 35) Jarní květ ve stojatých vodách odezní: Vyčerpáním živin. 36) Přiřaďte organizmus k jeho přizpůsobení na proud: Mlž zahrabání do sedimentu. Pijavka přilepení k podkladu. Pstruh spíše kruhový než oválný průřez těla. Chrostík zachycení háčky k podkladu. 37) Na těle perloočky můžeme rozeznat: (vyberte jednu nebo více možností) Složené oko, hrudní nožky, jednoduché oko Dva páry tykadel, trávicí trubice, komůrka na vajíčka 38) Euryhalinní organizmy se vyskytují především: V pobřežních vodách. 39) Vyberte alespoň jeden ze dvou druhů tuleňů, kteří se nejčastěji vyskytují na atlantickém pobřeží severní a západní Evropy. Tuleň kuželozubý. 40) Epifyty: Čili vzdušné rostliny, nemají kořeny v půdě. 41) Bučiny rostoucí na živiny v chudém kyselém podloží se nazývají:

26 Bíkové bučiny. 42) Nejtypičtějšími zástupci dřevin v tvrdém luhu jsou: Dub letní, jilm drsný a jasan ztepilý. 43) Kachna na obrázku hnízdí v dutinách stromů, a to nejen v oblasti severské tajgy, ale i na některých místech střední Evropy, je to: Hohol severní. 44) Jaká je nejčastější růstová forma rostlin vyskytující se v travinných ekosystémech? Hemikryptofyty. 45) Podmínky na stanovištích písčin (vátých písků) jsou pro vegetaci extrémním prostředím. Zejména vzhledem k: (vyberte jednu nebo více možností) Nedostatku a vymývání živin. Disturbancím. Výkyvům teplot na povrchu půdy. 46) V silně podmáčených typech travinných porostů v nížinných polohách rostou hlavně tyto druhy: Zblochan, rákos, vysoké ostřice.

27 47) Intenzita slunečního svitu a UV záření je na stanovištích horské tundry ve srovnání se stanovišti nižších poloh: Vyšší. 48) Producenti vrchovišť získávají potřebné živiny ze: Srážkové vody. 49) Strom na obrázku se vyskytuje zejména na Balkáně, méně pak v ostatních částech středomoří, kde osídluje chladnější stanoviště. Kaštanovník jedlý (setý). 50) V období podzimní cirkulace u hlubokých jezer: Dojde k cirkulaci vody celého jezera, klesá teplota epilimnia a vyrovná se teplotě hypolimnia. 51) Organismy sladkých vod můžeme rozdělit na základě jejich potravních vztahů na: Producenty, konzumenty a destruenty. 52) Pro pásmo potamonu jsou charakteristické všechny následující vlastnosti. Slabý proud, aluviální dno s jemnými sedimenty (písek, bahno ), v létě nedostatek O2, roční amplitudy přesahují 20 C 53) Stanoviště bažinných lesů jsou z hlediska obsahu živin: a) Bohaté. b) Srovnatelné s lužními lesy. c) Chudé. d) Bohaté na dusík, ostatních živin je nedostatek. 54) Nejspodnější vrstvu slatiniště tvoří:

28 Sapropel. 55) Chamaefyty: Čili rostliny při povrchu půdy, pupeny jsou těsně nad povrchem půdy. 56) Bylinné patro v bučině: Je velmi chudé. 57) Ve klimaxových smrkových lesích je vtroušen: Javor klen. 58) Umělými nelesními stanovišti v ČR jsou: Pastviny a louky. 59) Skalní výchozy jsou pro vegetaci extrémním prostředím zejména vzhledem k: Teplotním výkyvům mezi dnem a nocí. Vysychavosti. Mělkému půdnímu profilu. 60) Do kategorie čerstvě vlhkých typ luk a pastvin patří: Eutrofní dvousečné typy luk na hnědozemích a rendzinách. 61) Pro vodní prostředí je typické: Rychlý obrat hmoty a energie, dobře dostupné živiny. 62) Eufotické pásmo je: Veškerá prosvětlená voda v litorálním a limnetickém pásmu. 63) Ekosystém tekoucích vod je: Otevřenější než ekosystém stojatých vod a oproti nim více spjatý se souší. 64) V deltách velkých řek v jižní Evropě se často vyskytuje:

29 Plameňák růžový (i volavka rusovlasá, volavka stříbřitá). 65) Přechodová rašeliniště jsou zásobována: Vzdušnými srážkami a částečně i podzemními prameny 66) Kryptofyty: Čili neofyty či zemní rostliny, pupeny jsou pod povrchem půdy na hlízách či oddencích. 67) Nejtypičtějšími zástupci dřevin v měkkém luhu jsou: Vrby, topoly a olše. 68) Ve středních nadmořských výškách jsou hlavními dřevinami lužních lesů: Olše lepkavá a jasan ztepilý. 69) Ve vyšších nadmořských výškách je hlavní dřevinou lužních lesů: Olše šedá. 70) Bučiny rostoucí na živiny bohatém zásaditém podloží se nazývají: Květnaté bučiny. 71) V oblastech horských smrkových lesů je: 80 dní v roce je denní průměrná teplota nad 10 C. 72) V přirozených travinných ekosystémech se přítomné rostliny adaptovaly především na: Sucho, požáry a pastvu. 73) V lužních porostech se nejvíce uplatňují: Hemikryptofyty. 74) Žijí opice MAKAK MAGOT na Evropském kontinentě ve volné přírodě? Pouze malá populace na Gibraltaru. 75) V období letního (podzimního) květu se ve stojatých vodách silně namnožují zejména: Sinice. 76) Litotelmy jsou: Trvalé nebo dočasné drobné vodní nádrže zadržované v prohlubních skal.

30 77) Prameniště obývají tyto organismy: Chrostíci, hrachovky. 78) Lagg je: Okraj vrchoviště s mezotrofní vegetací. 79) Horní hranice zákrsků je: Hranice zakrslých jedinců druhu tvořícího stromovou hranici. 80) V opadavých listnatých lesích horských se bylinné patro uplatňuje: Zejména v jarním aspektu. 81) Mezi opadavé listnaté lesy (sub) kontinentální řadíme: Doubravy a habřiny. 82) Smrk obecný u nás roste přirozeně: V horských polohách nad 900 m n.m. 83) Tetřev hlušec má: Boreomontánní typ rozšíření. 84) Jaký význam mohou mít nedospasky na pastvinách: Úkryt pro hmyz a ptáky. Škodlivý, v případě, že jsou zdrojem pastevních plevelných druhů. Zdroj nektaru pro hmyz. 85) Silně podmáčené typy travinných porostů v pahorkatinných a vrchovinných polohách tvoří: Krmivářsky nehodnotná společenstva rostlin. 86) Půdotvorné procesy probíhají v ekosystému severské tundry ve srovnání s ekosystémy mírného pásma: Pomalu. 87) Možný dopad přehradních nádrží na vodní tok pod výpustí: Vznik pstruhového pásma v případě oligotrofní nádrže.

31 88) Světlo ve vodním prostředí: Bývá limitujícím faktorem. Vrstva vody, kterou světlo prochází, se nazývá eufotické pásmo. 89) Benthos jsou: Organizmy poutané ke dnu. 90) Co jsou to graminoidy? Rostliny z čeledí Poaceae, Cyperaceae, Juncaceae. 91) Jaké biotopy v ČR hostí často stepní druhy? Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin, skalní výchozy. 92) Dvousečné zaplavované louky aluviálních poloh v kolinním až submontánním stupni na lehčích půdách bývají: Vysoce kvalitní a výnosné. 93) Jedinou palmou, která se přirozeně vyskytuje na evropském kontinentě je: Žumara nízká. 94) Hlavními dřevinami xerotermních doubrav ve střední Evropě jsou: Dub šípák. Dub červený. 95) Hlavními dřevinami xerotermních doubrav v jižní Evropě jsou: Dub cer. Dub pyrenejský. 96) Profundální pásmo je: Pásmo otevřených stojatých vod, kam neproniká světlo. 97) Šlenky a bulty jsou charakteristickým morfologickým útvarem: Přechodových rašelinišť.

32 98) Hemikryptofyty: Čili trsnaté rostliny, mají pupeny na povrchu půdy nebo těsně pod ním. 99) Častým druhem v bylinném patře smrčin je: Šťavel kyselý. 100) Jaká sukcesní stádia se nachází na skalních biotopech? Blokovaná sukcesní stádia a ranně sukcesní stádia. 101) Výskyt nanismů je typický pro podklady: Hadcové. 102) Perloočky: Se živí filtrací vody či dravě, jsou planktonně žijící živočichové. 103) Makrofyta jsou: Makroskopicky pozorovatelné vyšší cévnaté rostliny, mechorosty a parožnatky. 104) Na vrchovištích jsou pro tvorbu organické hmoty limitující všechny jmenované faktory: Nízké teploty, nízký obsah O2 v půdě, nízké ph a nedostatek živin. 105) Therofyty jsou: Jednoleté rostliny celý životní cyklus proběhne během jediné vegetační sezóny. 106) Charakteristickým znakem tvrdých luhů je:

33 Výrazná patrovitost. Nejproduktivnější ekosystém Evropy. 107) V horských smrkových lesích se: Jehličí rozkládá jen pomalu a produktem rozkladu je kyselý humus vznikají podzolové půdy. 108) Přirozenými nelesními stanovišti v ČR jsou: Písčiny. Sutě. Skalní výchozy. Subalpínské bezlesí. 109) V současné době se intenzivně využívají hlavně louky a pastviny: Na čerstvě vlhkých stanovištích. 110) Litorální zóna je: Pobřežní zóna. 111) Do kategorie čerstvě vlhkých typ luk a pastvin patří: Dvousečné zaplavované louky aluviálních poloh v kolinním a submontánním stupni. Smilkové porosty. Eutrofní dvousečné typy luk na hnědozemích a rendzinách. Vlhkomilné typy travinných porostů. 112) Druh se zobákem specielně uzpůsobeným k vybírání semen ze smrkových šišek je: Křivozobec lesní. Pěnkava jikavec. Tenkozobec opačný. Hýl obecný. Křivka obecná.

34 113) Malý hlodavec žijící hojně v severské tundře je: Norník rudý. Lumík horský. Myšice norská. Hraboš sněžný. Rejsek severní. 114) Mezi byliny lužního lesa patří: Bledule letní, kopřiva dvoudomá, česnek medvědí, ptačinec velkokvětý. 115) Co je to bult a šlenk: Bulty-vyvýšená místa v rašeliništi, Šlenky-prohlubně mezi bulty 116) Co jsou to Brownfields? Pozůstalé, nestržené logistické budovy po ukončení těžby. (nevyužívaná území)

35 117) Co neplatí pro litorální pásmo: Do tohoto pásma proniká malé množství světla. 118) Co neplatí pro mokřad: Mokřady mají nízkou produktivitu. 119) Čím je způsoben přiliv a odliv: Gravitací měsíce a slunce. 120) Dendrotelmy jsou: Tůňky ve vykotlaných pařezech a kmenech. 121) Epilimnion je: Horní prosvětlená vrstva vody. 122) Euryekní ptáci v našich lesích: Pěnkava obecná, budníček menší, červenka obecná, kos černý, sýkora koňadra, strakapoud velký, brhlík lesní. 123) Habr obecný se přirozeně vyskytuje s: Dubem zimním. 124) Horní hranice zákrsků je: Hranice zakrslých jedinců druhu tvořícího stromovou hranici. 125) Jací savci žijí v tajze: Vlk obecný, medvěd hnědý, los evropský, rosomák. 126) Jaká je průměrná salinita vody: 35g/l. 127) Jaká je teplota bodu mrazu mořské vody? -1,9 C. 128) Jaké jsou podmínky vzniku rašelinišť: Stálý zdroj prameništní, srážkové nebo povrchové vody. Bezodtoká terénní sníženina s nepropustným podložím. Samotné vodní rostliny jejichž produkce převažuje nad dekompozicí.

36 129) Jaké jsou rozdíly mezi pastvinou a loukou: pastvina - nízké porosty přizpůsobené okusu a sešlapu louka- rostliny vyššího vzrůstu 130) Jaké znáš keře vrchovišť: brusinka, klikva bahenní, rojovník bahenní 131) Jaké znáš kulturní rostliny mediteránu: olivovník evropský, pomerančovník, mandarinka středozemní, citrus citron, fíkovník smokvoň,mandloň, marhaník obecný, banánovník, lokvát japonský. 132) Jaké znáš přimíšené stromy v doubravách: Lípa velkolistá, jilm drsný, jeřáb břek, bříza bradavičnatá, lípa malolistá. 133) Jaké znáš ptáky bučin: Datel černý, lejsek malý, holub doupňák, budníček lesní. 134) Jaké znáš savce luhů: Myška drobná, bobr evropský. 135) Jaké znáš živočichy žijící v macchiích: Kozorožec iberský, paještěrka alžírská. 136) Jehličí jedle bělokoré se: Dobře a rychle rozkládá a přispívá k tvorbě kvalitní půdy. 137) Jehličnaté lesy zejména v oblastech chladnějších a klimaticky nepříznivých podmínkách: Mají sklon k tvoření čistých porostů. 138) Kde se vyskytují pěchovavé trávníky: Na bazickém podkladu. 139) Kdy má voda největší hustotu: Ve 4 C. 140) Konduktivita je: Koncentrace rozpuštěných solí ve vodě. 141) Které dřeviny vytvářely původní západoevropské lesy:

37 opadavé listnaté lesy dub zimní, buk lesní, planika. 142) Které rostliny tvoří západoevropská vřesoviště: Převážně vřesovce, zvonky, vřesy. 143) Litorální pásmo je: Příbřežní oblast moře i sladkých stojatých vod. 144) Makchie - co to je, kde se vyskytuje, základní typy Je to keřovitý ekosystém. Vyskytuje se v Mediteránu. Dělí se na: vysokou makchii, kde keře sahají až do 5 m. nízkou makchii, kde dosahují keře pouze do 2 m. 145) Mezi opadavé listnaté lesy bažinné patří: Olšiny. 146) Mezi opadavé listnaté lesy horské ve středni Evropě řadíme: Horské bučiny s bukem letním a jedlí bělokorou. 147) Mezi světlé jehličnaté lesy patří: Reliktní bory. 148) Nejvýznamnější producent v mořském ekosystému je: Fytoplankton. 149) Neopadavé jehličnaté lesy nacházíme v: Chladných klimatických oblastech (případně vyšších polohách) s výraznou, tuhou zimou s dlouho trvajícím obdobím sněhu a mrazu, chladným a vlhkým létem a jen s 3-5 měsíční vegetační dobou. 150) Nerekultivované opuštěné lomy jsou typické: Značně pestrou vegetací danou vysokou heterogenitou podmínek.

38 151) Netypičtějšími zástupci dřevin v měkkém luhu jsou: Vrby, topoly, olše. 152) Oligotrofní jezera charakterizuje: Vyznačují velkým bohatstvím flóry a fauny při nevelkém počtu zástupců jednotlivých druhů. Mají nízký obsah živin rozpuštěných ve vodě. Veškerá organická hmota v jezeře podléhá mineralizaci a díky tomuto koloběhu je ve vodě jen malé množství usazenin. 153) Pásmo krenonu se vesměs vyznačuje všemi těmito vlastnostmi: Stálou teplotou vody, stálým chemickým složením, stálou rychlostí proudění. 154) Perifyton (nárostové organismy) je: Společenstvo sinic a řas porůstající předměty ponořené do vody. 155) Permafrost je: Věčně zmrzlá půda, ze které v létě rozmrzá ve vrchních cm. 156) Picnoklina je: Rozhraní mezi povrchovou a hlubinnou vodou. 157) Pro podzemní vody není charakteristické/á: Absence zástupců z podkmene korýšů (Crustacea). 158) Profundální pásmo je: Neosvětlená voda, zásobárna živin i toxických látek. 159) Přechodová rašeliniště jsou zásobována: Vzdušnými srážkami a částečně i podzemními prameny. 160) Přirozenou vegetaci vřesovišť můžeme nalézt: V extrémních klimatických a edafických podmínkách (např.nad horní hranicí lesa). 161) Přiřaďte k původním typům stanovišť jejich analogickou formu v postindustriálním prostředí: Váté písky-pískovna. Štěrkové lavice-štěrkopískovna. Xerotermní step-vápencový lom.

39 Jeskynní a stinné prostory-bývalá logistická budova. 162) Ptáci žijící v brakických lagunách: Racek bouřní, racek úzkozobí, kajka mořská, buřňák velký, papuchalk ploskozobý, pisila čáponohá. 163) Rašeliník je dominantním producentem: Vrchovišť. 164) Rašeliník: Nemá cévní svazky. 165) Rostliny písčin jsou typicky adaptovány k: k disturbancím (např. k vytrhávání rostlin) nedostatku a vymývání živin výkyvům teplot na povrchu půdy. 166) Rozklad organické hmoty v biotopech horské tundry, probíhá ve srovnání se stanovišti nižších poloh: Výrazně pomaleji. 167) Rychlost sukcese je v ekosystému horské tundry ve srovnání se stanovišti nížinných poloh: Podstatně pomalejší. 168) Seřaďte pásma severské tundry tak,jak jsdou zpravidla za sebou od J k S. 1-lesotundra, 2-keříčková tundra, 3-travino-bylinná tundra, 4-lišejníková tundra, 5-polární poušť. 169) Stromy horské tundry: Bříza trpasličí, vrba arktická, vrba laponská, bříza pýřitá. 170) Stygobionti jsou: Organismy žijící v podzemních vodách. 171) Tři z druhy bylinného patra doubrav a dubohabřin: Jaterník podléška, mařinka vonná, strdivka nící, sasanka lesní, bělozářka liliovitá. 172) Typickým býložravcem alpínského pásma Alp je:

40 Svišť horský. 173) Tyrfobiont je: Organizmus žijící pouze na rašeliništi. 174) Tyrfofil je: Rašelinomilná rostlina. 175) V ČR dnes rašeliniště zaujímají plochu asi: ha. 176) V horských opadavých listnatých lesích se bylinné patro uplatňuje: Zejména v jarním aspektu. 177) V rašelinných jezírcích vrchovišť plankton dosahuje: Nízké biomasy a vysoké druhové diverzity. 178) Vodní ptáci severských jezerních biotopů: Jespák bojovný, vodouš rudonohý, vodouš bahenní, lyskonoh úzkozobí. 179) Vyberte alespoň jednoho ze dvou druhů tuleňů, kteří se nejčastěji vyskytují na atlantickém pobřeží severní a západní Evropy: tuleň obecný, tuleň kuželozubý. 180) Vyjmenuj alpské byliny: hořec žlutý, tečkovaný, prvosenka vyšší, pryskyřník, pěnišník, silenka bezlodyžná, hvězdice alpská, dryádka osmiplátečná, lomikámen vždyzelený 181) Vyjmenuj plazy středomoří: ještěrka perlová, paještěrka alžírská, užovka girondská 182) Vyjmenuj ptáky tundry: káně rousná, bělořit šedý, bělokur rousný, kulík zlatý, jespák bojovný a obecný, vodouš bahenní a rudonohý, slavík modráček, strnad laponský, lyskonoh úzkozobí, sněhule severní 183) Vyjmenuj travní biomy: Stepi, prérie, pampy.