Zhodnocení bouřkové sezony 2017 v regionu Blanensko, Brněnsko, Vyškovsko Zpracovatel

Transkript

1 Zhodnocení bouřkové sezony 2017 v regionu Blanensko, Brněnsko, Vyškovsko Zpracovatel Jan Švarc

2 1. Úvod První významější bouřková situace Derecho event Supercell outbreak Supercell outbreak 2 - Bleskové povodně na Prostějovsku Noční bouřkový systém Low-topped supercell Trojice derech Zhodnocení sezony v regionu Brněnska, Blanenska, Vyškovska Seznam map Seznam obrázků... 7 Mapa č. 1 Prostorové rozložení data první bouřky v roce Mapa č. 2 Prostorové rozložení bleskové aktivity 30. května Mapa č. 3 Prostorové rozložení srážkové činnosti při bouřkové situaci 30. května Mapa č. 4 Derecha ve střední Evropě Mapa č. 5 Prostorové rozložení bleskové aktivity, včetně hazardů páchaných bouřkovou činností června Mapa č. 6 Prostorové rozložení srážkové činnosti při bouřkové situaci června Mapa č. 7 Supercelární bouře v ČR 7. července Mapa č. 8 Rozložení bleskové aktivity v ČR a okolí Mapa č. 9 Maximální intenzita srážek dle radarové detekce Mapa č. 10 Prostorové rozložení bleskové aktivity a škod páchaných při supercell outbreaku 7. července Mapa č. 11 Prostorové rozložení srážkové činnosti při supercell outbreaku 7. července Mapa č. 12 Supercelární bouře v ČR 10. července Mapa č. 13 Prostorové rozložení srážkové činnosti při supercell outbreaku 10. července 2017 v Prostějově a okolí Mapa č. 14: Prostorové rozložení srážkové činnosti při supercell outbreaku července 2017 v Prostějově a okolí Mapa č. 15 Prostorové rozložení bleskové aktivity a škod páchaných při supercell outbreaku 10. července Mapa č. 16 Prostorové rozložení srážkové činnosti při supercell outbreaku 10. července Mapa č. 17 Prostorové rozložení srážkové činnosti při supercell outbreaku července Mapa č. 18 Prostorové rozložení bleskové aktivity a škod páchaných při supercell outbreaku července Mapa č. 19 Prostorové rozložení srážkové činnosti při supercell outbreaku července

3 Mapa č. 20 Prostorové rozložení srážkové činnosti v trase mini supercely Mapa č. 21 Prostorové rozložení bleskové aktivity a škod páchaných při bouřkové situaci srpna Mapa č. 22 Prostorové rozložení srážkové činnosti při bouřkové situaci srpna Mapa č. 23 Počet dní s bouřkami v roce Mapa č. 24 Analýza bleskový výbojů v regionu, rok Mapa č. 25 Analýza bleskově nejaktivnějšího dne roku Mapa č. 26 Analýza počtu dní se silnou bouřkou Mapa č. 27 Analýza počtu dní s velmi silnou bouřkou Mapa č. 28 Analýza max. denní srážky v bouřkách v roce Mapa č. 29 Analýza posledního bouřkového dne v roce Seznam obrázků Obr. č. 2 Radarový snímek :50 UTC (Zdroj: čhmú)... 6 Obr. č. 3 CG výboje nad Vyškovem (foceno z Rybníčku okr. Vyškov)... 6 Obr. č. 4 Supercela s wall cloudem a,,cancourem funnel cloud Obr. č. 5 Radarový snímek s detekcí :10 UTC Obr. č. 6 Radarový snímek :00 UTC Obr. č. 7 CG výboje nad Drahanskou vrchovinou Obr. č. 8 Supercela na Vyškovskou bránou Obr. č. 9 CG výboj na odcházející multicele Obr. č. 10 Tornádo východně od Vídně, Zdroj: skywarn.at Obr. č. 11 Radarový snímek :45 UTC Obr. č. 12 Supercela s wall cloudem u Želče (okr. Prostějov) Obr. č. 13 Radarový snímek :35 UTC Zdroj: David Rýva, ČHMÚ Obr. č. 14 Supercela ve Vyškově v podvečerních hodinách Obr. č. 15 Radarový snímek s detekcí :20 UTC Obr. č. 16 Radarový snímek :20 UTC Obr. č. 17 Detekce výbojů na Vyškovském náměstí Obr. č. 18 Zvýšené stavy vodních toků Obr. č. 19 Bleskové výboje nad Ždánickým lesem Obr. č. 20 Radarový snímek :30 UTC Obr. č. 21 Radarový snímek :05 UTC Obr. č. 22 Shelf cloud na bouřkové buňce sestupující z východní svahů Drahanské vrchoviny Obr. č. 23 Shelf cloud na bouřkové buňce sestupující z východní svahů Drahanské vrchoviny Obr. č. 24 Wall cloud u Ivanovic na Hané, detail... 32

4 Obr. č. 25 Wall cloud u Ivanovic na Hané Obr. č. 26 Pohled na turbulentní strukturu bouřky u Švábenic Obr. č. 27 Radarový snímek :30 UTC Obr. č. 28 Radarový snímek :45 UTC Obr. č. 29 Radarový snímek :30 UTC Obr. č. 30 Radarový snímek :00 UTC Obr. č. 31 Mohutný shelf cloud rychle valící se Vyškovskou bránou Obr. č. 32 CG výboje nad Vyškovem Obr. č. 33 CG výboje nad Vyškovem Obr. č. 34 Mohutný shelf cloud rychle valící se Vyškovskou bránou nasvícený CG výbojem Obr. č. 35 Čelo vznikající velmi silné bouřky postupující Vyškovskou bránou k dále k severu Obr. č. 36 Radarový snímek :15 UTC Obr. č. 38 Radarový snímek :45 UTC Obr. č. 37 Radarový snímek :30 UTC Obr. č. 39 Radarový snímek :00 UTC Obr. č. 40 Ojedinělý CG výboje před čelem bow echa Obr. č. 41 Shelf cloud nasvícený neustálým problikáváním výbojů Obr. č. 42 Struktura shelf cloudu nasvícená silným výbojem Obr. č. 43 Analýza polomu v Rakoveckém údolí Obr. č. 44 Polom Rakovecké údolí Obr. č. 45 Polom v Rakoveckém údolí Obr. č. 46 Větrem poničená střecha, Morkovice-Slížany (okr. Kroměříž), zdroj: idnes.cz Obr. č. 47 Kroupy o velikost 1,5-2 cm, Moravské Málkovice

5 1. Úvod Letošní bouřková sezona na jižní Moravě resp. v severní části kraje se celkem povedla a to jak ze statistického hlediska, tak z úhlu pohledu fotografa. Letní měsíce navíc přinesly i poměrně intenzivní bouřky zejména v termínech , a Poslední ze zmíněných datumů lze považovat za nejvýraznější událost od roku Sezona začala poměrně brzy. První zimní dvouhromovky se vyskytly na Drahanské vrchovině již 11. ledna Jinde si museli počkat až do 17. března potažmo 4. dubna a to zejména na Slavkovsku či Bučovicku. Nejzašší termín první bouřky je 10. dubna a to na stanici Hostěnice. Prostorové rozložení bouřek reflektuje mapa. č. 1 Mapa č. 1 Prostorové rozložení data první bouřky v roce

6 2. První významější bouřková situace První výraznější bouřková situace na sebe nechala poměrně dlouho čekat, vlastně až do konce května. Utla tak na krátko první vlnu veder. Teploty se odpoledne vyhouply vysoko nad 30 C (Vyškov 33,9 C). V rámci ČR se dne 30. května vytvořilo několik linií konvergence na kterých se tvořila konvekce. K rozvoji konvekce došlo již brzy odpoledne zejména na Blanensku. Postup multicelárních bouřek směrem k východu byl poměrně pomalý a tak spadlo lokálně slušné množství vody, což je patrné z mapy č. 3. Nejvíce spadlo na stanicích Drnovice 40,6 mm, Vanovice 34,6 mm, Boskovice-Přehrada 29,9 mm, Benešov 29,0 mm. Bouřky postupující směrem k východu se však při svém sestupu z Drahanské vrchoviny rozpadaly a tak nezbývalo než čekat na večer. V rámci Českomoravské vrchoviny se vytvořila pěkná sqaull line s výraznou multicelární bouřkou v jižním sektoru, která později zasáhala západní část Brna. (viz obr.č. 2) Obr. č. 2 Radarový snímek :50 UTC (Zdroj: čhmú) Na rozdíl od odpoledních bouřek vykazovala squall line spíše tendenci sílit při svém postupu na východ. Poměrně silné bouřky se vyskytly zejména západně od Brna což je patrné i z mapy č. 2. Bouřky sice doprovázela slušná blesková aktivita, ale nebyly doprovázeny silnějším větrem ani krupobitím. Na Brněnsku stanice naměřily poměrně významné srážkové úhrny ke 40 mm. Brněnská přehrada zaznamenala 38,3 mm, Brno-Soběšice 22,5 mm. Obr. č. 3 CG výboje nad Vyškovem (foceno z Rybníčku okr. Vyškov) 6

7 Mapa č. 2 Prostorové rozložení bleskové aktivity 30. května

8 Mapa č. 3 Prostorové rozložení srážkové činnosti při bouřkové situaci 30. května

9 3. Derecho event Tak jako se celý květen v regionu téměř nic nedělo (dvě totálně zpackané dvojky od estofexu ze kterých ani neblýsklo), druhá polovina června a červenec jakoby začaly dohánět květnové manko. Přes Německo již během dopoledních hodin přecházela od severozápadu výrazná MCS, která páchala četné škody působené zejména větrem (nárazy nad 30 m/s). Dle očekávání se během odpoledních hodin systém prokousal do Čech. Při svém postupu dál na východ došlo k postupnému slábnutí systému a nad Vysočinou byla elektricky aktivní vpodstatě jediná buňka. Ta ovšem začala postupně vykazovat při svém postupu k jihovýchodu intenzivní bleskovou aktivitu. Po pár snímcích bylo zřejmé, že se buňka stáčí doprava. Po dobu minimálně třech snímků radaru šlo poměrně dobře identifikovat BWER. Vida, první supercela sezony. To jsem ještě netušil že budou letos žně. Vlastně rozsah škod páchaných toho dne bouřemi byl ohodnocen jako derecho event a to hned dvakrát...(viz. mapa. č. 4) Mapa č. 4 Derecha ve střední Evropě Zdroj: David Rýva, ČHMÚ, MFF UK, AMS z.s Na čele bouřky, postupující ve směru Blansko Křtiny - Bukovinka, byl velmi dobře patrný wall cloud. Díky vysoké bleskové aktivitě CG výbojů se jej podařilo poměrně dobře nafotit z delší vzdálenosti. Na 9

10 třech snímcích je vidět i nálevkovitý tvar pod wall cloudem (obr. č. 4). Nicméně na bližší specifikaci tromby si ze vzdálenosti asi km vážně netroufám. Supercela tak jako obvykle dostala na frak při svém sestupu do vyškovské brány (to už máme vypozorované), a tak i přes stále silnou bleskovou aktivitu došlo k vyvýšení základny bouře. Zmizel jak wall cloud, tak celá struktura bouře. Obr. č. 4 Supercela s wall cloudem a,,cancourem funnel cloud Obr. č. 5 Radarový snímek s detekcí :10 UTC Obr. č. 6 Radarový snímek :00 UTC 10

11 Obr. č. 7 CG výboje nad Drahanskou vrchovinou V průběhu večera ještě přešlo několik bouřkových jader zejména přes Zábřežskou vrchovinu, nicméně v uctivé vzdálenosti od našeho regionu. Během brzkých ranních hodin dorazila z Čech MCS, s mohutným shelf cloudem. Co naplat když drtivá většina všech výbojů se odehrála mezi mraky. Na čele systému se lokálně objevily silnější nárazy větru, zejména pak na jižní Moravě, kde zůstaly na vícero lokalitách popadané stromy. Bouřky byly nejintenzivnější v oblasti Adamovské vrchoviny kudy procházela supercela, ještě ve fázi zralosti, než se při sestupu do Vyškovské brány rozpadla. To se projevilo jak na sumarizaci bleskových výbojů, tak na srážkových úhrnech (převážně přes 15 mm) kombinující jak přechod večerního systému se supercelou, tak samotného ranního systému. Nejvyšší srážkové úhrny se vyskytly na stanicích Bukovinka 22,6 mm, Babice nad Svitavou 22,5 mm, Zadní Hády 21,5 mm, Adamov 19,6 mm. Naopak slabší projevy byly zaznamenány ve východní části regionu. Více fotek a informací o situaci zde: / Krátký timelapse: 11

12 Mapa č. 5 Prostorové rozložení bleskové aktivity, včetně hazardů páchaných bouřkovou činností června

13 Mapa č. 6 Prostorové rozložení srážkové činnosti při bouřkové situaci června

14 4. Supercell outbreak Datum 7. července přineslo výraznou bouřkovou situaci, s dobrými dynamickým podmínkami ke vzniku supercelárních bouří s významnými doprovodnými jevy, zejména pak silného větru a krupobití. Celou situaci odstartovala po čtvrté hodině odpolední poměrně (alespoň radarově) silná,,pulsovka, která však svým sestupem do Vyškovské brány opět ztratila veškerou vůli žít. Krátká pauza na kávu a odpolední svačinu přišla vhod před přicházejícími supercelami z východních Čech. Supercela postupovala drahou přibližně přes Kunštát a Boskovickou brázdou dále na jihovýchod. Trochu jsem se obával, co s tím opět udělá Drahanská vrchovina, ale nakonec si buňka udržela sílu i nadále. Na čele kovadliny postupující ve směru proudění se vyskytly mammata a tail cloud. Po chvíli následoval i silný updraft. Celá bouře zjevně rotovala už ve vzdálenosti asi 30 km od stanoviště. Za mohutným updraftem se začal nenápadně vynořovat wall cloud. Následoval bod zlomu, a to jestli přežije buňka sestup do Vyškovské brány. Po chvíli bylo jasné, že buňka postupuje v plné síle dál. Wall cloud začínal nabírat konkrétních obrysů a byl čím dál více zřetelný. Obr. č. 8 Supercela na Vyškovskou bránou Za wall cloudem se hrnula velmi rychle srážková bota resp. downburst. Podle bleskové detekce byla blesková aktivita velmi silná, drtivá většina výbojů se odehrávala v sestupném proudu. Jen sporadicky vystřelily CG před srážkovou botou. Nicméně dunělo neustále víc než hodinu v kuse bez přestání. Na čele začalo velmi výrazně foukat, což mě vyhnalo spolu s blížící se bleskovou aktivitou z kopce. 14

15 Za supercelou následovaly v rychlém sledu přechody dalších dvou multicel, vlastně šlo o jakousi formu vláčku ačkoliv velmi rychle přecházejícího, takže nebyl prostor na nějaké závratné srážkové úhrny. Obr. č. 9 CG výboj na odcházející multicele Suma sumárum regionem prošly celkem 3 supercelární bouře (viz mapka níže čésůa 4, 6, 7), které páchaly škody zejména na Blanensku. Mapa č. 7 Supercelární bouře v ČR 7. července 2017 Zdroj: David Rýva, ČHMÚ

16 Na Blanensku bylo zaznamenáno celkem 19 událostí spojených s přechodem bouřky. Z celkového počtu 19 událostí 13 x ničil vítr, 4 x byly zaznamenány přívalové srážky a ve dvou případech padaly kroupy větší než 1,5 cm. Mimo Jedovnice (viz. a Blansko, kde byly kroupy potvrzeny, vypadávali větší kroupy i ve Studnicích na Vyškovsku. Bouře nabídly úctyhodnou bleskovou aktivitu zejména supercela procházející na trase Blansko, Jedovnice, Vyškov, Bučovice, Ždánický les byla schopna prudokovat více než 1000 výbojů během svého poměrně rychlého přechodu. Rozložení škod páchaných bouřkami a rozložení bleskové aktivity naleznete na mapě č. 9. Mapa č. 8 Rozložení bleskové aktivity v ČR a okolí Zdroj: blesky.bourky.cz Z pohledu srážek se nejednalo o nikterak výraznou situaci a to díky poměrně rychlému přechodu bouřkových jader (max. intenzita srážek byla vysoká viz. obr. č. 9 níže). Vyšší srážkové úhrny nad 20 mm se vyskytly na Tišnovsku a Brněnsku a to zejména díky přechodu vícero bouřkových jader. Nejvíce srážek zaznamenaly stanice Lomnička (36,7 mm), Tišnov-Hájek (32,1 mm), Ježov (26,6 mm), Těšany (26,1 mm) a Lelekovice (26,1 mm). 16

17 Mapa č. 9 Maximální intenzita srážek dle radarové detekce Zdroj: ČHMÚ, AMS z.s. Naopak samotnému severovýchodu regionu se situace v podstatě vyhnula, což je patrné jak z mapy rozložení bleskové aktivity tak z mapy srážkových úhrnů. Nejméně srážek zaznamenaly stanice Přemyslovice (0,0 mm), Němčice nad Hanou (0,0 mm), Plumlov (1,0 mm), Věžky (1,0 mm), Určice (1,5 mm). Více informací o situaci a fotek zde: / Krátký timelapse z Vyškova zde: 17

18 Mapa č. 10 Prostorové rozložení bleskové aktivity a škod páchaných při supercell outbreaku 7. července

19 Mapa č. 11 Prostorové rozložení srážkové činnosti při supercell outbreaku 7. července

20 5. Supercell outbreak 2 - Bleskové povodně na Prostějovsku Po předešlém supercelárním outbreaku ze 7. července se rýsovala potencionálně zajímavá situace na pondělí 10. července, tentokráte čistě pro Moravu. Celé to odstartovala tornadická supercela na Vídeňském mezinárodním letišti (viz. obr. č. 9). Víc materiálů a komplexní analýza (v německém jazyce zde: Její right mover postupoval dále k Bratislavě, zatímco left mover se vydal k Mikulovu, kde podnítil tvorbu dalších bouřkových buněk (left mover je dobře patrný na animaci zmíněné níže v článku). Na Brněnsku potom pomalý postup těchto buněk způsobil vytopení několik sklepů, zejména v Brně-Líšni. Na obrázcích níže je pak radarový snímek tornadické supercely ve stádiu zralosti i foto samotného tornáda. Obr. č. 10 Tornádo východně od Vídně, Zdroj: skywarn.at Obr. č. 11 Radarový snímek :45 UTC Na linii konvergence táhnoucí se zhruba na ose Znojmo-Šumperk začaly vznikat první buňky. Jedna taková postupující od Velké Bíteše, se začala ochylovat směrem doprava, postupujíc nad Boskovice a Drahanskou vrchovinu. Nad Drahanskou vrchovinou již bylo zcela jasné, že se jedná o supercelu. Buňka byla navíc elektricky velmi aktivní. Od Želče (okr. Prostějov) se mi povedlo vyfotit z poměrně uctyhodné vzdálenosti wall cloud (viz. obr. č. 10). Povedlo se udělat i krátký timelapse viz.: Obr. č. 12 Supercela s wall cloudem u Želče (okr. Prostějov) 20

21 Supercela pak sestoupila z Drahanské vrchiny do Prostějov odkuda pokračovala zhruba směrem k severovýchodu. Její další osud zpečetily další buňky tvořící squall line do které se následně začlenila už jako multecelární bouřka bez jakékoliv rotace. Toho dne se nakonec vyskytlo 8 supercelárních bouřek z čehož minimálně čtyři prošly sledovaným regionem. Mapa č. 12 Supercelární bouře v ČR 10. července 2017 Obr. č. 13 Radarový snímek :35 UTC Zdroj: David Rýva, ČHMÚ 2017 Ačkoliv jsme u Želče nepozorovaly žádné významější projevy, bouřka přinesla poměrně značné škody do Prostějova a nejbližšího okolí. V Mostkovicích vysypala náklad 3 cm krup, přinejmenším 2 cm kroupy se vyskytly i v Prostějově ( Nicméně nejvýraznějším doprovodným jevem byl přívalový déšť s vysokou intenzitou, který vyplavil zejména západní část města včetně náměstí. Podobně vážná situace nastala i v okolních vesnicích zejména západně a severně od města ( Problémy řešily například Smržice a Vrbátky kde hrozilo, že dojde k přelití místního rybníku. Během podvečerních hodin se pak obnovila linii konvergence na Drahanské vrchovině, která ve své jižní části produkovala nové bouřkové buňky. Ty postupovaly dále na severovýchod přes Drahanskou vrchovinu. Buňky vykazovaly opět radarově vysokou intenzitu a i co do počtu blesků detekovaných sítí Blitzortung.org se jednalo i silnější bouřky. Co naplat většina blesků tohoto dne zůstala ukryta v downdraftu či mezi mraky. 21

22 Obr. č. 14 Supercela ve Vyškově v podvečerních hodinách Na základě četných reportů ke škodám páchaných přívalovým deštěm byla zpracována srážková analýza pro Prostějov a nejbližší okolí, z dostupných srážkoměrných stanic. Bouřky se vyskytly v několika vlnách. To hlavní se událo mezi 16:00 0:00 hod. V noci pak přecházela samotná fronta na níž se vyskytly bouřky spíš východně od postižené oblasti. I přesto byla vypracována srážková sumarizace jak pro obodí :00-0:00 tak pro termín : :00 hod. Mimo Prostějov se vysoké srážkové úhrny objevili v rámci východní části Brna a Drahanské vrchoviny. 22

23 Mapa č. 13 Prostorové rozložení srážkové činnosti při supercell outbreaku 10. července 2017 v Prostějově a okolí Mapa č. 14: Prostorové rozložení srážkové činnosti při supercell outbreaku července 2017 v Prostějově a okolí Bleskově se jednalo o vůbec nejaktivnější bouřkový den sezony. Nejaktivnější v rámci regionu byla Drahanská vrchovina a Prostějovsko kde uhodilo více než 3000 výbojů na 15 km 2, lokálně však i přes 4000 výbojů. Takovou sumarizaci lze nazavat bez ostychu jako výraznou, která se rozhodně neodehrává každý rok. Naopak spíše slabší blesková aktivita se odehrála v rámci jihovýchodního okraje regionu, tedy Ždánického lesa a to až v rámci nočního přechodu studené fronty. Na mapě č. 13 níže je prostorové vyobrazení bleskové aktivity, které v tomto případě plně koresponduje se silou bouřek dne Mapa je doplněna o reporty komplikací vzniklých s přechodem bouřek, reportovaných většinou IZS Jihomoravaského a Olomouckého kraje. Srážkově se jednalo o nejvýznamější bouřkovou situaci roku. Ojediněle se srážkové úhrny šplhaly až ke 100 mm zejména na Prostějovsku a Drahanské vrchovině. Několik sklepů ale vytopila i bouřka v Brně- Líšni a to díky velmi pomalému postupu. Mapa č. 14 zobrazuje rozložení srážek za období :00 až :00 hod. Nejvíce srážek spadlo na Prostějovské Hvězdárně a to 95,5 mm, dále pak ve Smržicích (okr. Prostějov) 82,8 mm, Prostějov-Kojetínská 79,5 mm, Plumlov (okr. Prostějov) 78,7 mm, Protivanov (okr. Prostějov) 70,1 mm, Žďárná (okr. Blansko) 63,2 mm a Vícov (okr. Prostějov) 61,4 mm. V noci pak přecházela samotná studená fronta na které se také vyskytly bouřky ačkoliv ne v takové míře. V součtu za celou sitauci tak spadlo nejvíce srážek na těchto stanicích: Prostějov Hvězdárna 102,8 mm, Smržice 86,2 mm, Prostějov-Kojetínská 86,1 mm, Plumlov 85,3 mm, Protivanov 75,5 mm, Žďárná 67,5 mm, Ludíkov 64,8 mm, Vícov 64,5 mm a Brno-Líšeň 60,4 mm. Naopak nejméně srážek spadlo na Bučovicku a jižně od Brna. Srážkové úhrny se zde většinou vlezly < 10 mm. 23

24 Mapa č. 15 Prostorové rozložení bleskové aktivity a škod páchaných při supercell outbreaku 10. července

25 Mapa č. 16 Prostorové rozložení srážkové činnosti při supercell outbreaku 10. července

26 Mapa č. 17 Prostorové rozložení srážkové činnosti při supercell outbreaku července

27 6. Noční bouřkový systém Zatímco úvodní dekáda měsíce patřila supercelám na přelomu druhé a třetí dekády měsíce jsme se po měsíci dočkaly rozsáhlejšího bouřkového systému. Vlastně těch bouřkových systémů letos moc nebylo, suma sumárum tři. Situace se od počátku vyvýjela poměrně nevyzpytavě. Modely sice očekávaly přechod systému přes jižní Čechy a Vysočinu, ale v predikci pro východ země se značně lišily. Večerní vývoj však naznačoval, že by se přece jen mohlo něco udát. Na východní hraně systému postupujícího přes Vysočinu se začala tvořit v oblasti Ždánického lesa nevýrazná konvekce, alespoň tedy stran radarových odrazů. Bouřková činnost zpočátku postrádala jakoukoliv organizaci proto byl její postup velmi pomalý, spíš stagnující někde v oblasti mezi Pohořelicemi a Ždánickým lesem. Kolem 23. hodiny došlo k posílení bouřkových buněk který vytvořily shluk postupující k severovýchodu viz. radarové snímky níže. Obr. č. 15 Radarový snímek s detekcí :20 UTC Obr. č. 16 Radarový snímek :20 UTC Zpočátku slabě organizovaný systém se spíše sporadickou bleskovou aktivitou nabral na síle a nakonec se řadil mezi bleskově nejaktivnější systémy sezóny. U nás ve Vyškově se jednalo o nejaktivnější systém sezony 2017 s celkovým počtem úderů převyšující číslo Dle bleskové detekce se při přechodu systému 8 výbojů trefilo do budov na náměstí přičemž dva záporné výboje měly takovou sílu, že byly schopny poškodit hodinový mechanizmus radnice, který musel být další den opraven. Obr. č. 18 Zvýšené stavy vodních toků Obr. č. 17 Detekce výbojů na Vyškovském náměstí 27

28 Z prostorové analýzy na mapě č. 18 je dobře patrné, že nejaktivnější část bouřkového systému prošla Vyškovskou bránou a Litenčickou pahorkatinou, jako je tomu u podobných MCS systémů směřujících z Rakouska dále k severovýchodu zvykem. V oblasti mezi Vyškovem, Bučovicemi a Rousínovem udeřilo více než 1400 výbojů na 15 km 2. Mimo výraznou bleskovou aktivitu byly bouřky doprovázeny přívalovými srážkami. V prostoru mezi Holubicemi a Opatovskou přehradou spadlo více jak 40 mm srážek. Vysoké srážkové úhrny byly způsobeny jednak poměrně vysokou odrazivostí bouřkových buněk v lokalitě, ale i jejich pomalým postupem. Bouřkový systém v té době procházel fází tvorby nových buněk. Vzniklá situace způsobila, že v Jiříkovicích na potoku Roketnice hrozilo zaplavení přilehlých domů. V pozdních nočních hodinách byl svolán štáb včetně starosty, který řešil krizovou situaci. Nakonec se za pomoci hasičů podařilo situaci vyřešit aniž by byla zaplavena jediná nemovitost. Obr. č. 19 Bleskové výboje nad Ždánickým lesem Pro situaci byla zpracována srážková analýza, prezentovaná na mapě č. 19. Z mapy je patrné, že nejvíce srážek spadlo jak na východním úbočí Drahanské vrchoviny, tak v rámci Ždánické lesa. Ostatně celá jižní část regionu zaznamenala srážkové úhrny překračující 20 mm, lokálně i 30 mm. Ojediněle se vyskytly i úhrny vyšší než 40 mm. Srážkové úhrny nad 30 mm zaznamenaly následující stanice: Rousínov (okr. Vyškov) 48,3 mm, Jiříkovice (okr. Brno-venkov) 44,5 mm, Střílky (okr. Kroměříž) 43,4 mm, Drnovice (okr. Vyškov) 43,1 mm, Koryčany (okr. Kroměříž) 42,7 mm, Nemotice (okr. Vyškov) 41,5 mm, Habrovany (okr. Vyškov) 40,1 mm, Olešnice (okr. Blansko) 38,6 mm, Brankovice (okr. Vyškov) 37,3 mm, Opatovice (okr. Vyškov) 37,2 mm, Velešovice (okr. Vyškov) 36,8 mm, Lovčičky (okr. Vyškov) 33,2, Nesovice (okr. Vyškov) 32,0 mm, Nechvalín (okr. Hodonín) 31,2m a Nemochovice (okr. Vyškov), Vícov (okr. Prostějov) shodně 30,8 mm. Naopak nejméně srážek spadlo Blanensku. Blansko zaznamenalo pouze 6,6 mm, Češkovice (okr. Blansko) 7,8 mm, Vysočany pak 8,2 mm. 28

29 Mapa č. 18 Prostorové rozložení bleskové aktivity a škod páchaných při supercell outbreaku července

30 Mapa č. 19 Prostorové rozložení srážkové činnosti při supercell outbreaku července

31 7. Low-topped supercell Po nočním bouřkovém systému přišla celkem dlouhá bouřková odmlka. Další významnější bouřky se vysytly až Ale abych to uvedl na pravou míru přece jen se bouřky v daném období vyskytly. Za frontálním rozhraním k nám začal 28. července proudit ne nijak teplý, ale poměrně labilní vzduch od západu. Proudění bylo živé, navíc se k mírně labilním podmínkám přidala i slušná dynamika v podobě zvýšeného střihu větru a helicity. Kolem poledne začaly nad region postupovat jednotlivé přeháňky. První přeháňka, která projevila slabou bleskovou aktivitu postupovala od Boskovic přes Žďárnou dále k jihovýchodu. Zpočátku se jednalo o jak radarově, tak bleskově slabou buňku s pár výboji. Nad Otínovsí však začala buňka sílit a více se odchylovat od směru proudění směrem doprava. Viz. radarové snímky níže. Obr. č. 20 Radarový snímek :30 UTC Obr. č. 21 Radarový snímek :05 UTC Nelenil jsem a vyrazil jsem směr Pustiměř do kolizního kurzu. Nakonec jsem zastavil na cestě mezi Pustiměří a Ivanovicemi a to již v tu chvíli, kdy buňka začala sestupovat ze svahů Drahanské vrchoviny. Rychle jsem tedy umístil kamerku na tripod a začal snímat timelapse. Přesto, že blesků jsem viděl pouze pár, vytvořil se obstojný shelf cloud. Navíc to bylo v čerstvém vlhkém vzduchu kontrastní a fotogenické. Fotky shelf cloudu od Pustiměře níže. Obr. č. 22 Shelf cloud na bouřkové buňce sestupující z východní svahů Drahanské vrchoviny 31

32 Obr. č. 23 Shelf cloud na bouřkové buňce sestupující z východní svahů Drahanské vrchoviny Na severní straně shelf cloudu byla vidět zajímavá sníženina viz. fotky výše. Vydal jsem se tedy na rychlý úprk na východ. Rychlý postup buňky mi ale nedal moc šancí na okreskách něco nahnat. Proto jsem zastavil u dálnice za Švabenicemi odkud se mi ovšem naskytl krásný pohled na límec wall cloudu. Snímat jsem tentokráte opravdu nestíhal, na focení jsem měl tak zhruba dvě minuty než se rozpršelo. Fotky wall cloudu níže. Obr. č. 24 Wall cloud u Ivanovic na Hané, detail Obr. č. 25 Wall cloud u Ivanovic na Hané Po rychlém focení jsem se přesunul nad obec Švábecnice, kde jsem již pozoroval odchod této buňky. Buňka začala pastupně ztrácet na intenzitě, ještě před jejím vzdálením a následným rozpadem jsem stihl udělat krátký timelapse, kde je pomarně dobře vidět nasávání buňky vzduchu od jihu. Krátký timelpase zde: Bouřka naštěstí nenapáchala žádné, škody. Byla ale doprovázena krátkým intentzivním lijákem a malými krupkami o velikosti cca 0,5 mm. Analýza níže zobrazuje rozložení srážek v trase přechodu bouřky. Nejednalo se o nijak významné úhrny (max. Boskovická přehrada 22,7 mm) a to zejména z důvodu poměrně rychlého přechodu buňky. 32

33 Obr. č. 26 Pohled na turbulentní strukturu bouřky u Švábenic Mapa č. 20 Prostorové rozložení srážkové činnosti v trase mini supercely

34 8. Trojice derech Vlastně to neměl být vůbec náš večer, ten den většina modelů nic moc nad Moravou nečekala. No spíše nic, než moc - snad jediný výstřel v podobě předpovědi od Kachelmanna dával naději v nějaký systém v druhé půli noci - za to se slušnými projevy. Noc ukázala jak šeredně se modely mýlily...nakonec z celé situace vyplynula tři derecha z čehož dvě přímo zasáhla sledovaný region. Po večerním plážovém volejbale jsem si dal pro jistotu jen dvě desítky.,,co kdyby náhodou, že? Dle předpokladů se bouřky začaly tvořit v Bavorsku a na Šumavě. Směr pohybu byl nekompromisně na severozápad. Tak sem v poklidu dál pokračoval v učení na státnice. Kolem půl druhé ranní už mi pomalu začaly padat oči s tím, že půjdu spát. Nicméně pod Brnem se začal tvořit nějaký šrot, ze kterého prozatím neblikalo. Opět došlo k uvažování,,co kdyby. No velmi neochotně jsem se vyškrábal na kopec. V tu chvíli již radar začal vypadat podstatně jinak. Západně od Brna postupovaly silné bouřky směrem na Blansko. Pro mě vše daleko, jak na focení, tak na přesun. Čekal jsem tedy, zda-li se konvergence neposune východněji, což se ukázalo jako chytrý tah. Starost mi dělal opět šrot, který se tvořil před vznikající SQL nad Drahanskou vrchovinou. Obr. č. 27 Radarový snímek :30 UTC Obr. č. 28 Radarový snímek :45 UTC Po 3. hodině ranní mě vyhnala krátká, ale silná průtrž ze stanoviště dále na východ na stanoviště nad Rybníčkem. Na nic nebyl čas. Západně od Vyškova začaly prskat nově vzniklé buňky. Vybalil jsem stativ a začal se snímáním. Na vše jsem měl necelých 10 minut, takže kvalitních fotek moc není. Obr. č. 29 Radarový snímek :30 UTC Obr. č. 30 Radarový snímek :00 UTC Po chvilce focení najednou zhasl celý Vyškov. Jedna po druhé následovaly vesnice ve směru postupu. Najednou jakoby blesková aktivita ustala a dostavilo se ono minutové,,ticho před bouří. V naprosté tmě uprostřed pole to nebyl úplně nejpříjemnější pocit, obzvláště když po dlouhé době blesk nasvětlil mohutnou shelfcloudovou zeď, která byla odhadem nějakých 400 m ode mě. Syčivý zvuk výboje, který se trefil nejspíše do elektrického vedení, ve mě vzbudil veškerý pud sebezáchovy. Vlastně jsem v tu chvíli přemýšlel, jestli nepřiložím do toho hnojníku za mnou. 34

35 Obr. č. 31 Mohutný shelf cloud rychle valící se Vyškovskou bránou Obr. č. 32 CG výboje nad Vyškovem Obr. č. 33 CG výboje nad Vyškovem Začal jsem velmi rychle balit výbavu. Na gust frontě před bouřkou fouknul velmi silný vítr který vše komplikoval. V tu chvíli jsem dostal informaci, že ve Vyškově padají asi 2 cm kroupy, fučí neskutečný vítr a všude je slyšet hasiče. Sjel jsem do vesnice Rybníček na bezpečnější místo čekajíc, až přejde nejhorší, protože při pohledu na ohýbající se stromy a 10 cm vody na cestě se mi moc riskovat nechtělo. Nakonec jsem asi po 15 m vyrazil domů. Po téměř celou 8 km cestu domů mi bubnovaly na střechu kroupy o velikosti 1-2 cm v celkem hojném množství. Naštěstí mi cestu nezkřížil žádný spadený strom. Moc jsem toho tu noc nenaspal, do pozdního rána bylo slyšet motorové pily. Jen ve Vyškově bylo na 20 spadlých stromů. Celkový součet v rámci regionu byl ale poněkud vyšší, jak je patrné z analýz prezentovaných na konci článku. V ranních a dopoledních hodinách pak systém postupoval mimo území ČR do polska kde páchal značné škody, včetně pěti obětí. Dalších minimálně 34 osob bylo zraněno v souvislosti s přechodem bouřek. Přechod tohoto systému byl nakonec klasifikován do kategorie derecho. 35

36 Obr. č. 34 Mohutný shelf cloud rychle valící se Vyškovskou bránou nasvícený CG výbojem Bouřková situace ale tímhle nekončila. Odpoledne postupovaly z Rakouska další bouřky tentokráte východně od Vyškova. Vyrazili jsme tedy s přítelkyní po práci do Želče, kde je slušný výhled na jih a východ. Přešla nás buňka bez elektrické aktivity, na které ale fučel silný vítr s přehledem přes 20 m/s. Co víc ještě zamrzelo, že o dalších km severněji vznikla z buňky pravděpodobně supercela či velmi vydařená multicela, kterou si můžete prohlédnout na fotkách Zbyňka. Naštve, že? Inu co už... Opět o pár km jinde než by bylo potřeba. Obr. č. 35 Čelo vznikající velmi silné bouřky postupující Vyškovskou bránou k dále k severu 36

37 Zbytek sil se tedy ubíral k večeru. Třetí systém za den? Na Moravě? To tu nebylo pěknou řádku let, snad někdy od roku Tentokráte jsem vyrazili s přítelkyní na jih do Slavkova u Brna. Z Rakouska rychle postupovalo radarově dobře vyjádřené bow echo, o kterém nás informoval Radim asi 20 km jižněji. Obr. č. 36 Radarový snímek :15 UTC Obr. č. 37 Radarový snímek :30 UTC Obr. č. 38 Radarový snímek :45 UTC Obr. č. 39 Radarový snímek :00 UTC Bohužel ty zprávy nebyly zrovna pozitivní:,,všechno v mracích, napočítal bych viditelné výboje na prstech jedné ruky. Je to marnost nad marnost, nemám nic. Obdobná situace byla i u nás. Abych řekl pravdu, celkem mi ten den co se týče focení a úlovků na kartě zhořknul. Na radaru vypadlo vše tak skvostně. Bohužel se vše topilo ve vodě, jak už to u těchhle dlouho žijících silných systémů bývá. I přesto nás přešla opět velmi silná bouřka s nárazy přes 25 m/s, která za sebou zanechala velké množství popadaný stromů. Pár fotek z kopce nad Slavkovem u Brna níže. Obr. č. 40 Ojedinělý CG výboje před čelem bow echa Obr. č. 41 Shelf cloud nasvícený neustálým problikáváním výbojů 37

38 Obr. č. 42 Struktura shelf cloudu nasvícená silným výbojem Jednalo se bezpochyby o nejvýraznější bouřkovou situaci v regionu od roku 2008, co se bouřkám věnuji. Alespoň částečný výčet škod lze vyčíst z analýz a fotek. Na Drahanské vrchovině poničila větrná smršť zejména tedy ta ranní na kubíků dřeva. Ve vrcholových polohách vrchoviny byly četné polomy zejména na smrkových monokulturách. Většinou se však jednalo o rozsah několika desítek stromů. Asi největší polom jsem nalezl v Rakoveckém údolí, který se rozpínal na ploše asi 150 x 250 m (viz. foto níže). Obr. č. 43 Analýza polomu v Rakoveckém údolí Obr. č. 44 Polom Rakovecké údolí 38

39 Obr. č. 45 Polom v Rakoveckém údolí Asi nejvýznamější škody na majetku se vyskytly v souvslosti s přechodem nočního bow echa v Morkovicích na Kroměřížsku, kde patrně downburst poškdil či odnesl 11 střech rodiných domů. Více v článku zde: Obr. č. 46 Větrem poničená střecha, Morkovice-Slížany (okr. Kroměříž), zdroj: idnes.cz 39

40 Pro situaci byla zpracována analýza bleskových výbojů prezentovaná na mapě č. 20. Bohužel noční výpadek detekce blitzortung neumožnil vypracovat kompletní analýzu. V analýze chybí přechod SQL v nočních/brzkých ranních hodinách , která byla dopravázena četnou bleskovou aktivitou. Na mapě je tedy prezentovány výboje zachycené na odpoledních a nočních bouřkách Nejvýznamější blesková aktivita v rámci odpoledních a nočních hodin se odehrála v oblasti západně a severně od Brna, kde bylo zaznamenáno více než 1000 výbojů na 15 km 2. Naopak intenzita se směrem k severovýchodu snižovala. V oblasti jižně od Prostějova tak bylo zaznamenáno méně než 300 výbojů na 15 km 2. Na mapě jsou vyznačeny i výnamější škody páchané bouřky a to ať už z jednotlivých reportů, novinových článků, terénního průzkumu či výjezdů záchraných složek. Nejčetnější škody byly hlášeny na Blanensku a na Vyškovsku. Velké množství výjedzů kvůli popadaným stromů hlásili i hasiči z Brněnské metropole v důsledku silného větru na večerním bow echu Pro situaci byla zpracována i srážková analýza prezentovaná na mapě č. 21. Jedná se o kumulaci srážek za období Průměrně spadlo za situaci 24,6 mm srážek. Lokálně byly, ale zaznamenány velké rozdíly. Nejvyšší úhrn byl zaznamenán na stanice Drnovice (okr. Blansko) 71,0 mm. Naopak nejméně srážek bylo zaznamenáno na opačné straně regionu v Boršově u Kyjova a to 4,6 mm. Výčet stanic s úhrny vyššími 40 mm zde: Drnovice (okr. Blansko) 71,0 mm; Tišnov (okr. Brno-venkov) 52,5 mm; Vanovice 50,4 mm (okr. Blansko); Zábludov (okr. Blansko) 47,2 mm; Brťov u Černé Hory (okr. Blansko) 47,1 mm; Lysice (okr. Blansko) 44,4 mm; Rychtářov (okr. Vyškov) 44,0 mm; Kochov (okr. Blansko) 43,6 mm; Opatovice (okr. Vyškov) 42,5 mm; Obora (okr. Blansko) 41,7 mm; Chlum (okr. Blansko) 40,0 mm. 40

41 Tabulka č. 1 I pátek 11. srpna nabízel velmi zajímavou situaci. Modely nabízely shodný scénář a to linii konvergence posouvající se z Vysočiny dále na východ, přičemž jednotlivé buňky vzikající na linii konvergence měly mít směr postupu jih sever. Během pozdního odpoledne se linie konvergence vysunula k Blansku nicméně bouřky zde měly pouze slabší charakter navíc začala linie postupně dál slábnout. Její životaschopnější část se vyskytovala severně od Olomouce. Nakonec linie konvergence bez výraznějších bouřkových projevů téměř přešla region, kde východně nad Litenčickou pahorkatinou a Žďánickým lesem nabrala večer opět na síle. Jednotlivé bouřkové buňky na východ regionu přinesly ojediněle i kroupy (viz. obr. č. 37). Bouřky se tentokráte obešly bez výraznějších projevů větru, na rozdíl od předešlého dne. Obr. č. 47 Kroupy o velikost 1,5-2 cm, Moravské Málkovice

42 Mapa č. 21 Prostorové rozložení bleskové aktivity a škod páchaných při bouřkové situaci srpna

43 Mapa č. 22 Prostorové rozložení srážkové činnosti při bouřkové situaci srpna

44 9. Zhodnocení sezony v regionu Brněnska, Blanenska, Vyškovska Bouřkovou sezonu odstartovaly slabé zimní bouřky 11. ledna Od té doby pokračovalo celkem dlouhé období bez bouřek. Až na samotném konci května (30. května) se vyskytla první bouřkově významější situace popsaná výše v článku. Pokud bychom hodnotily bouřkovou sezonu podle počtu dní s bouřkou, pak bychom mohly definovat sezonu 2017 jako bouřkově nadprůměrnou. V rámci regionu se vyskytlo v závislosti na lokalitě dní s bouřkou. Nejméně bouřkových dní < 30 (což je stále více než je obvyklé) bylo zaznamenáno v rámci Vyškovské brány a oblasti východně od Brna. Naopak velmi bohatý na počet dní s bouřkou byl rok 2017 ve Ždánickém lese, kde bylo zaznamenáno dní s bouřkou. Aktivní byla v roce 2017 i oblast jižně a západně od Brna. Prostorová analýza je zobrazena v mapě č. 23. Pokud bychom hodnotily sezonu z pohledu bleskové aktivity tak jednoznačně nejaktivnější byla v severovýchodní části Drahanské vrchoviny. V oblasti bylo detekováno > 7000 bleskových výbojů na 15 km 2. Nutno dodat, že o takto vysoké čísla se zasloužila bouřková situace z , kdy bylo u několika procházejících bouřkových buněk detekováno více než 2500 výbojů na 15 km 2. Obecně vzato v tomto aspektu byla Drahanská vrchovina opravdu nejaktivnější. Blesková detekce na Drhanské vrchovině zaznamenala za sezonu bleskových výbojů na 15 km 2. Naopak nejslabší blesková aktivita byla zaznamenána v oblasti jižně od Slavkovska a to < 4400 výbojů za sezonu. Souhrná blesková aktivita za sezonu 2017 byla zanalyzována v mapě č. 24. V návaznosti na tuto analýzu byla vypracována i analýza zobrazující bleskově nejaktivnější den v roce Jak již bylo zmíněno výše bleskově nejaktivnější byl den na severovýchodě regionu s počtem výbojů přesahující hodnotu 2500/den. Mezi další bleskově velmi aktivní dny patřily 7. červenec, 20. červnec a 10. srpen. Ve všech případech byla na velké části regionu překročena hranice 1000 výbojů na 15 km 2 a to i v případě oblasti jihovýchodně od Brna, která se v tomto ohledu ukázala jako bleskově nejslabší pro rok Prostorovou analýzu naleznete v mapě č. 25. Další dvě analýzy byly zpracovány za účelem klasifikace počtu dní s významnou bleskovou aktivitou během sezony Bouřky byly rozčleněny na bleskově méně významné < 500 výbojů, silná blesková akvita překračující > 500 výbojů, a bleskově velmi silná aktivita > 1000 výbojů během 24 hod. Analýzy jsou zpracovány v mapě. č. 26 a č. 27. Pokud budeme uvažovat bouřky s celkovým počtem výbojů > 500 potom jich bylo nejvíce zaznamenáno v oblasti severně od Brna a severně od Vyškova. V zmíněných lokalitách se vyskytlo 5-6 dní s bleskovou aktivitou > 500 výbojů na 15 km 2. Naopak nejméně jich bylo zaznamenáno ve Vyškovské bráně a na jihu regionu, pouhé 1-2 dny. V mapě č. 27 jsou zpracovány dny s bleskovou aktivitou vyšší 1000 výbojů, tedy klasifikované jako dny s velmi silnou bleskovou aktivitou. Nejvíce takovýchto dní se vyskytlo na blanensku a to 3-4. Naopak ani jediný den s počtem výbojů > 1000 se nevyskytl v oblasti jižně od Brna. 44

45 Mapa č. 23 Počet dní s bouřkami v roce

46 Mapa č. 24 Analýza bleskový výbojů v regionu, rok

47 Mapa č. 25 Analýza bleskově nejaktivnějšího dne roku

48 Mapa č. 26 Analýza počtu dní se silnou bouřkou 48

49 Mapa č. 27 Analýza počtu dní s velmi silnou bouřkou 49

50 Letošní bouřková sezona byla charakteristická nejen významnou bleskovou aktivtou ale i dalšími doprovodnými jevy jako jsou přívalové srážky, krupobití a zejména silný vítr, který páchal rozsáhlé škody na lesních porostech, ale i na majetku. Celkově bylo zaznamenáno 214 reportů škod páchaných bouřkovou aktivitou. Z celkových 214 reportů bylo 156 asociováno s větrem, dalších 44 se srážkami. Kroupy byly reportovány 14 krát. V 39 případech byly reportovány škody na majetku. Nejčastěji se jednalo o vytopené sklepy nebo stromy/větve popadané na automobily. Pokud bychom uvažovali časové rozlišení škod během sezony, pak by jich nejvíce připadlo na srpen 91 a červenec 81. V červnu bylo pak reportováno 25 událostí v květnu 11 a v dubnu pouhých 6. Drtivá většina reportů byla spojena s daty 10. července a 10. srpna Reportované události spojené s bouřkami v roce 2017 Časové rozložení událostí spojených s bouřkami v roce Vítr Srážky Kroupy Počet událostí s poškozením majetku Duben Květen Červen Červenec Srpen Počet událostí bez poškození majetku Vítr Srážky Kroupy Graf č.1 Hazardy spojené s bouřkami Graf. č. 2 Časové rozložení hazardů během sezony Dále byla zpracována analýza max. denního srážkového úhrnu v bouřkové sezoně. Do výpočtu analýzy vstoupilo více než 120 stanic. Na zmíněných stanicích bylo zaznamenáno 9 různých dat s max. denním úhrnem srážek. Jednalo se o data: 15., 23. a 30. května; 16. června; 7., 10., a 20. července; srpna. Rozdílené data max. srážkového úhrnu jsou na mapě barevně odlišena. Nejvyšší denní srážkové úhrny za bouřkovou sezony 2017 opět přesáhly hranici 60 mm, tak jako v předešlém roce. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny na stanicích Smržice (okr. Prostějov) 82,8 mm, Plumlov (okr. Prostějov) 78,7 mm, Drnovice (okr. Blansko) 71,0 mm, Protivanov (okr. Prostějov) 70,1 mm, Žďárná (okr. Blansko) 63,2 mm a Vícov (okr. Prostějov) 61,4 mm. Tyto hodnoty byly spojeny s bouřkovou situací 10. červenece Významější srážky nad 40 mm byly zaznamanány v sezoně i na východním úpatí Drahanské vrchoviny, Rousínov (okr. Vyškov) 48,3 mm, Rychtářov (okr. Vyškov) 44,0 mm, Drnovice (okr. Vyškov) 43,1 mm, Opatovice 42,5 mm (okr. Vyškov) a samotném jihovýchodě regionu např. Koryčany 43,4 mm. Poměrně nízká denní max. srážek spojených s bouřkami se vyskytla v oblasti jihozápadně od Brna. Stanice v Ořechově (okr. Brno-venkov) zaznamenala max. 12,4 mm; Holasice (okr. Brno-venkov) 18,8 mm, Želešice (okr. Brno-venkov) 19,8 mm. Poměrně nízká maxima lehce přes 20 mm byly zanamenána v oblasti Macocha - Blansko a také Ivanovické bráně. Srážkovou analýzu naleznete v mapě č. 28. Poslední prostorovou analýzou která byla pro účely zhodnocení sezony zpracována je mapa s posledním bouřkovým dnem v roce Nejdříve skončila sezona v Ivanovické bráně. Poslední výboje zde byly zaznamenány k datu 1. září Na většině území se pak konec bouřkové sezony vztahoval k datu 18. nebo 20. září To však neplatí o jihovýchodní části území, kde byly zanamenány bouřky ještě při přechodu orkánu Herwert 29. října Prostorová analýza je zobrazena v mapě č. 29. níže. 50

51 Mapa č. 28 Analýza max. denní srážky v bouřkách v roce

52 Mapa č. 29 Analýza posledního bouřkového dne v roce