Základy vědeckého výzkumu v oblasti řízení lidských zdrojů. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD.

Transkript

1 Základy vědeckého výzkumu v oblasti řízení lidských zdrojů Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD.

2 Přehled vyučovaných tematických okruhů 1. Základy výzkumu ve společenských vědách. Historie, druhy, vztahy, metody, nejnovější trendy 2. Základy výzkumu v oblasti ŘLZ 3. Evropské a české výzkumné instituce a významné výzkumy o oblasti ŘLZ 4. Vlastní prostředí, analýzy, vědecké myšlení a vědecká komunikace, formulace problému, hypotéz, průzkumu, článku

3 Přehled doporučené literatury Armstrong, Michael Řízení lidských zdrojů - Nejnovější trendy a postupy. [Překlad prof. Ing. Josef Koubek, CSc.] 10 vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN Hroník, František. Hodnocení pracovníků. Praha: Grada Publishing, ISBN Koubek, Josef. Řízení lidských zdrojů. Základy moderní personalistiky. Praha: Management Press, s. ISBN Mayerová, Marie Růžička, Jiří. Moderní personální management. Praha: H+H, ISBN X Novotný, Petr (ed.) Pracoviště jako prostor k učení. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN sborník je dostupný i elektronicky na adrese learning/workplacelearningcdversion/subsites_asem_ _codeproceedings.pdf Pavlica, Karel a kol. Sociální výzkum, podnik a management. 1. vyd. Praha: Ekopress, ISBN Surynek, Alois Komárková, Růžena Kašparová, Eva Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press, s. ISBN Tureckiová, Michaela. Řízení a rozvoj lidí ve firmách. 1 vyd. Praha: Grada Publishing ISBN Tureckiová, Michaela. Nositelé řízení a rozvoje lidí ve firmách. [online], 2002, dostupné elektronicky na:

4 Požadavky na kontrolní práce - do konce prosince 2012 zaslat elektronicky nebo dodat osobně seminární práci konzultovanou s přednášejícím obsahující odborný výklad vybraného výzkumu nebo projekt vlastního vymyšleného výkumu podle zásad vysvětlených ve studijních materiálech. Práce by neměla přesáhnout 15 normovaných stran textu. kritéria klasifikace: dodržení termínu odevzdání (dodržel nedodržel) dodržení zvoleného tématu (dodržel nedodržel) přínos autora (výborný dobrý dostatečný nedostatečný) poměr kvalita a rozsah práce (výborný dobrý dostatečný nedostatečný) - ústní zkouška formou diskuse nad seminární prací a 3 kontrolních otázek ke studijnímu textu celkové hodnocení: student musí zaslat seminární práci, aby se mohl účastnit zkoušky. Na zkoušce musí správně zodpovědět minimálně jednu otázku.

5 Základy vědeckého výzkumu v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Věda: 1. lidská cílevědomá, organizovaná, vysoce kvalifikovaná poznávací činnost 2. souhrn její výsledků 3. souhrn institucí, které s ní souvisí Výzkum: Výzkum je záměrný, cílevědomý a systematický poznávací proces, systém zobecněného poznání.

6 Základy vědeckého výzkumu v oblasti 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Cíle výzkumu: řízení lidských zdrojů 1. poznat: deskriptivní výzkum (např. výzkum sledovanosti, obsahová struktura stanic, atd.) analytický výzkum (např. souvislost mezi sledovaností a preferencí typu programu) explikativní výzkum (vysvětlení výzkumných zjištění) explorativní výzkum (např. jakým funkcím slouží internet) verifikační výzkum (např. ověření teorie o dvoustupňovém toku komunikace).

7 Základy vědeckého výzkumu v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Cíle výzkumu: 2. prognózovat vývoj: - extrapolací (přechodem na širší oblast pomocí analogie) a dedukcí z vývoje v jiných zemích/oblastích, atd. 3. zasahovat do vývoje: - na základě výzkumů se formulují preskriptivní, deskriptivní, regulační teorie

8 Základy vědeckého výzkumu v oblasti řízení lidských zdrojů 1. z hlediska funkce: teoretický, aplikovaný, metodologický 2. z hlediska cílů: popisný, analytický, explikativní, explorativní, verifikační 3. z hlediska úplnosti: komplexní a parciální 4. podle zaměření: extenzivní (plošný), intenzivní (hloubkový) 5. podle způsobu realizace: individuální (interview), skupinový (focus group) 6. podle oboru: marketingový, mediální, sociologický, psychologický, atd. 7. podle výběru vzorku: náhodný anebo záměrný, kvalitativní anebo kvantitativní

9 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Průzkum technika, metoda výzkumu Předvýzkum průzkumné stádium Metody a nástroje techniky a formy Podmínky reálné anebo experimentální (laboratorní) Sběr údajů náhodný (statisticky kontrolovatelně náhodný), záměrný, systematický, předem strukturovaný nebo nestrukturovaný, kvalitativní a kvantitativní, atd.

10 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Dotazníkové metody anketa (formou dotazů a odpovědí, anketáři; poštovní, novinová, rozhlasová, televizní, atd.; nevýhoda nereprezentativnost, návratnost; výhoda anonymita, čas pro respondenty) dotazník (hromadné zjišťování, anonymní, zdrojem statistických údajů) výzkumný rozhovor (přímý kontakt odborníka s respondentem; výhoda flexibilnost, menší formálnost, kontrola pravdivosti osobním kontaktem)

11 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Požadavky na výzkum: Reliabilita (angl. reliability, spolehlivost) vyjádření toho, jak dobře metoda měří, technická kvalita měřícího nástroje stejné výsledky opakovaného výzkumu. Nutný předpoklad validity. Validita (lat. validus, silný, zdravý) odpověď na otázku, zda zkoumáme to, co chceme, a jestli je náš výzkum platný ověřování hypotéz, konfrontace s cílem výzkumu, předpokládanými výsledky, apod. Používání termínů dodává odbornému textu přesnost a jednoznačnost (meta-jazyk). Objektivita stupeň nezávislosti výzkumné metody na výzkumníkovi, resp. týmu; ověřitelnost, nezkreslenost... Nejsnadnější způsob, jak určit shodu dvou pozorovatelů, je korelace (vzájemný vztah).

12 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Metodologie vědy (jak zkoumat a poznávat) a teorie vědy: Teorie (soubor tvrzení) a empirie (praxe) Výsledky teorie jsou ověření hypotéz a definice. Spor mezi racionalismem (rozum) a empirismem (zážitek) Zjištění faktů experimentem nebo pozorováním, popis a vysvětlení, hypotéza, důkaz(y) a formulování teorie (pozitivismus: výsledky nezávislé na teorii) anebo verifikace (ověřování) a falzifikace (popření) teorie Karl Popper Teorie vyšší komplexnosti (vzájemně provázané) Teorie středního dosahu (popisuje všeobecný jev a zároveň vychází z každodenního výzkumu a z pozorování sociálního chování, např. teorie názorových vůdců) Robert Merton: Social theory and social structure, 1949). Ad-hoc teorie (příležitostní, na jedno použití )

13 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Metodologie vědy (jak zkoumat a poznávat): indukce (zobecnění) a dedukce (odvozování) jako vědecké metody (další: pozorování, měření, klasifikace, kvantifikace, posuzování, předpověď, korelace, komunikace, interpretace, kontrola, definice, hypotéza, experiment) Pozitivismus vědecké poznání musí vycházet z daného, skutečného, pozitivního; neověřitelné=metafyzické). Zakladatelem pozitivismu v sociologii je Auguste Comte: díly Cours de philosophie positive (6 svazků, ) a Discours sur l esprite positive (1844) vytvořil systém pozitivistické sociologie (exaktní vědy). Jeho dílo rozvíjel Emile Durkheim ( ), zakladatel pozitivistické sociologie (Les régles de la méthode sociologique).

14 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Thomas S. Kuhn ukázal, že tvorba teorií podléhá historickému vývoji a že ji určuje převládající obraz světa ( normální věda ), které Kuhn nazývá paradigma. Teorie vznikají uvnitř horizontu, který už není možné dále teoreticky určit. Karl Popper byl antiinduktivista (proti tradiční tezi o vzniku vědecké hypotézy prostřednictvím zobecnění), byl také antikumulativista (pokrok vědy není jen kumulování nových poznatků) a také antiverifikacionista (teorie=hypotéza) Paul Karl Feyerabend odmítá racionální rekonstrukci vědy, včetně pravidel přechodu od jedné teorie k druhé (epistemologický anarchista). Jediným projevem tvořivosti ve vědě je bujení teorií; empirická data parazitují na teorii empirický význam je určen interpretací; teorií, jejím jazykem. Se změnou teorie se pak mění i obsah pozorovatelného. ( a

15 Případová studie (detailní studium jednoho nebo několika případů pro objasnění pouze jednoho případu a proniknutí do hloubky v dané situaci nebo organizaci se záměrem porozumět okolnostem, nebo pro objasnění určitého jevu, nebo pro zkoumání více případů s cílem ověřit určitou koncepci nebo inovaci) studie Internetové průzkumy a dotazníky Datasexualita Kvantifikované Já: The datasexual looks a lot like you and me, but what s different is their preoccupation with personal data. They are relentlessly digital, they obsessively record everything about their personal lives, and they think that data is sexy. Quantified Selfers are united by a desire to collect as much data as possible about themselves, ostensibly in order to make informed decisions regarding health, productivity and happiness. a Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách

16 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Kvalitativní výzkum (jevy, které se nedají zkoumat číselně; pozorování, rozhovor, kvalitativní obsahová analýza) popírá pozitivistické tvrzení, že vše zkoumatelné lze přesně měřit, používá jazyka a symbolů (meta-jazyk) na popsání jazykových i mimojazykových jevů, účelem je získat konzistentní, ucelený popis činností, jevů nebo procesů ( naturalisticky nikoli matematicky) Kvantitativní výzkum (zabstraktňování a zvěcňování jevů do vhodných kategorií, dotazníky, statistiky, průzkumní ankety, apod.) někdy dosahují různých výsledků Prezidentské volby v USA v roce 1936: Gallupův ústav na reprezentativním souboru dvou tisíc respondentů správně předpověděl vítězství F. D. Roosevelta, zatímco časopis Literary Digest, který použil anketu rozeslanou 10 milionům čtenářů a zpracovanou na více než 2 milionech vrácených anketních lístků, se ve svých odhadech dramaticky zmýlil (Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum s. 1415).

17 2. Základy výzkumu v oblasti ŘLZ Další aplikace sociologického výzkumu v ekonomice a ŘLZ: Marketingový výzkum trhu a konkurence Personální výzkum v podnikové praxi Analýza rozvoje sociálního systému podniku Výzkumy veřejného mínění Komunikační a mediální výzkum Anketní výzkum Výzkum sociálně patologických jevů Sociometrie jako výzkumná metoda interpersonálních vztahů v malých sociálních skupinách

18 2. Základy výzkumu v oblasti ŘLZ Základní prvky vystupující ve výzkumu v oblasti ŘLZ: demografie, ekonomické ukazovatele, další (celoživotní) vzdělávání, motivace, firemní vzdělávání, učící se organizace, znalostní management, otevřená společnost, dovednosti a kompetence, indikátory kvality celoživotního vzdělávání, zpětná vazba na vzdělávání, strategické řízení lidských zdrojů

19 demografie studuje přirozený proces reprodukce populace (např. ekonomické ukazovatele statistiky (např. celoživotní učení strategie EU (např. motivace teorie motivace (např. firemní vzdělávání vzdělávání v proměnách (např. KOSMÁLY, Peter JEŽOVÍT, Rastislav. Rozvoj a vzdělávání provozních zaměstnanců v retailovém segmentu v ČR. In Creative and Knowledge Society. Bratislava Varšava: PEVŠ v Bratislave, Versita Warsaw, ročník 1, číslo 3, s ISSN (print), (online), dostupné na: učící se organizace dynamický adaptabilní a zlepšující se systém (např. Senge, Peter M. Pátá disciplína: teorie a praxe učící se organizace. Praha, ISBN ) management znalostí (např. anebo Slouková, Danica. Znalost z pohledu sémiotiky a hermeneutiky, a orientace znalostního managementu. [online] In E-LOGOS/2004. ISSN , dostupné na: )

20 otevřená společnost politický koncept (např. Popper, Karl R. Otevřená společnost a její nepřátelé I, II. Praha, OIKOYMENH , ISBN a ISBN ; dovednosti a kompetence Klíčové schopnosti pro celoživotní učení: Evropský referenční rámec (dostupné elektronicky na: indikátory kvality strategie EU, klíčové kompetence (např. Národní ústav odborného vzdělávání, zpětná vazba na vzdělávání evaluace, hodnocení, didaktické testy (např. strategické řízení lidských zdrojů plány, překážky, (ne)schopnost manažerů, personalistů a (ne)ochota zaměstnanců (např. Ožana, Zdeněk. Metodika tvorby strategie řízení lidských zdrojů. [online] In Orlita.cz Pro manažery, , dostupné na: Brandt, P. National statistics on continuing education moving towards Europe. Initial German experience with the Adult Education Survey [online] European InfoNet Adult Education, Germany, Dostupné na:

21 3. Evropské a české výzkumné instituce a významné výzkumy o oblasti ŘLZ European InfoNet Adult. Lifelong Learning Programm. [online] Grundtvig Network, Catholic Federal Association for Adult Education (Katholische Bundesarbeitsgemeinschaft für Erwachsenenbildung,), Germany. Project LifeLong Learning [online] INSTITUTE FOR INTERNATIONAL AND SOCIAL STUDIES, Tallinn University (IISS), TALLINN Estonia. EUROSTAT. [online] European Comission, Luxembourg. European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions (Eurofound). [online] Dublin, Ireland.

22 3. Evropské a české výzkumné instituce a významné výzkumy o oblasti ŘLZ Department of Economics. Massachusetts Institute of Technology. [online] Cambridge, MA, USA. The Centre for Research on Lifelong Learning (CRELL). [online] Institute for the Protection and the Security of the Citizen, Ispra, Italy. The National Center for Education Statistics (NCES). [online] U.S. Department of Education, Alexandria, VA, USA. The International Association for the Evaluation of Educational Achievement (IEA). [online] Amsterdam, The Netherlands.

23 3. Evropské a české výzkumné instituce a významné výzkumy o oblasti ŘLZ Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s. [online] Praha, ČR. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [online] Praha, ČR. Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV). [online] Praha, ČR. Český statistický úřad (ČSÚ). [online] Praha, ČR.

24 4. Vlastní prostředí, analýzy, vědecké myšlení a vědecká komunikace, formulace problému, hypotéz, průzkumu, článku vědecká práce a výzkum, rešerš a vyhledávání, zpracování výsledků do odborného vědeckého textu, publikování vědeckého textu vědecká práce probíhá v uzavřeném cyklu: 1) vědecký problém, potřeba definování problému 2) sběr dostupných informací a jejich vyhodnocování 3) stanovení hypotez a jejich ověření např. experimentem 4) publikace nového řešení další vědec pokračuje v 1) 5) vyhodnocení ohlasu (resp. korektury, propracování textu) = vědecká komunikace a ta může mít podobu formální/neformální

25 nepublikovaná věda není žádnou vědou, výzkum, který není zveřejněn, neexistuje na druhé straně publikování nezaručuje kvalitu (Sokalova aféra) proč vůbec píši tento článek? výzkum (aplikovaný, teoretický, klinický...) rešerš a vyhledávání (primární, sekundární, terciární zdroje, atd.) odborný vědecký text (žánry: abstrakt, referát, článek, studie, posudek-odborná recenze, kazuistika-case study, poster, disertační práce, monografie...příspěvek, přednáška...) Většina vědeckých článků má podobnou strukturu, a to usnadňuje jejich čtení a hodnocení.

26 tradiční struktura vědeckého textu (zdroj: Menoušek, Jiří. Jak (ne)napsat článek pro odborný časopis? [online] In Ikaros, 2002, roč. 6, č. 9. ISSN Dostupné elektronicky na: TAIMRD (title, abstract, introduction, methods, results, discussion) Title: titulek je velmi důležitá část celého článku. Jde ale o to, aby název práce nesliboval mnohem více, než číní její skutečný obsah. Jedna ze základních rešeršních metod je založena na vyhledávání klíčových slov v titulku. Ideální je, když titulkem vyjádříme obsah celé práce. Autoři: toto schéma zahrnuje autory pod titulní část. Uvádíme také pracoviště autorů a kontaktní informace. Neměla by chybět např. ová adresa.

27 Abstrakt: souhrn je nejdůležitější část publikace. Je to jakási miniatura celého článku. Pokud publikujeme v monitorovaném periodiku, bývá abstrakt převzat do velkých bibliografií, nebo při velkých vědeckých konferencích se zvlášť uvěřejňují abstrakty příspěvků. Key words a tzv. deskriptory se uvádějí samostatně, jako nedílná součást abstraktu. Introduction: uvádí do celé problematiky. Popíšeme, na co jsme ve své práci navázali, proč jsme se do řešení problému vůbec pustili, co je cílem našeho výzkumu.

28 Materials and Methods: nejrozsáhlejší část vědeckého článku. Text je většinou třeba logicky rozčlenit do odstavců. Přesně popíšeme metody, které jsme pro svůj experiment použili. U metod obecně známých stačí zmínka, u méně běžných odkážeme na odbornou literaturu. Metody vzácné nebo námi modifikované je třeba popsat. Při tvorbě této části vědeckého textu si klademe jedinou otázku: jestli bude podle našeho popisu možné celý experiment někým jiným zopakovat. Results: sem patří přehledně zpracované rezultáty všech pokusů a pozorování. Využíváme zejména tabulek, grafů, statistik. Uvádíme i výsledky, které nepodporují naší hypotézu. Jednak je to mravné, jednak to paradoxně přispěje evaluaci validity naší práce ze strany kolegů odborníků.

29 Discussion: diskuse slouží v podstatě ke konfrontaci námi dosažených výsledků s tím, co uvádí dosavadní vědecká teorie a praxe. Máme zde možnost vysvětlit i případné protichůdné výsledky. Diskuse by měla končit potvrzením (úplným, částečným, podmíněným) nebo naopak nepotvrzením původní hypotézy. References: neboli citované informační zdroje. Formální úprava citací vychází z požadavků redakce, která by se měla zase řídit příslušnou normou. Platná norma ČSN ISO 690 ( ). Další části: seznam použitých zkratek, poděkování (Acknowledgements), dodatky (Appendix)...

30 4. Vlastní prostředí, analýzy, vědecké myšlení a vědecká komunikace, formulace problému, hypotéz, průzkumu, článku Vybrané teze o masové komunikaci Uses and gratifications: Teorie z první poloviny 20. století vyjadřuje přesvědčení o užívání a uspokojování individuálních potřeb prostřednictvím médií. Tento přístup reagoval na teorii lineárního působení komunikace (infuzní model) a zdůrazňoval, že způsob užívání médií je do velké míry specifický pro každého jedince, v závislosti na jeho psychických a sociálních faktorech. Příjemci si sami vybírají obsahy, které uspokojují jejich každodenní potřeby (činí tak z důvodů racionálních nebo emocionálních). Agenda setting, gatekeeping: Vysvětluje korelaci (vzájemný vztah) mezi stupněm pozornosti médií a dosahem události, t. j. tím, co si o ní mají myslet lidé. Vysvětluje, že význam, který média přikládají události ovlivňuje způsob, jakým ji vnímá a přijímá publikum. Autoři této teorie jsou Maxwell McCombs a Donadl Shaw (1972).

31 4. Vlastní prostředí, analýzy, vědecké myšlení a vědecká komunikace, formulace problému, hypotéz, průzkumu, článku Vybrané teze o masové komunikaci Spirála mlčení: Autorka Elisabeth Noelle-Neumann (1980) vysvětluje vznik z vývoj veřejného mínění jako spirálu: lidé jednak nevyslovují veřejně názory, u nichž neočekávají kladné přijetí (mlčení) a jednak se přiklánějí k názorům, které mají tendenci mít pozitivní ohlas, veřejnou podporu (rozšiřování podporovaných názorů). Dokazují to i empirické testy, třeba tzv. železniční test: představte si, že cestujete vlakem několik hodin s osobou, která má opačné názory budete mlčet, nebo si spolu promluvíte? Spirála mlčení vysvětluje strach z izolace jako motivaci při formování názorů jednotlivce. Teorie vědomostní propasti (knowledge gap): Teorii uvedl Philip Tichenor se svými kolegy v roku 1970 a vyjadřuje názor, že každé nové médium zvyšuje rozdíl (propast) mezi informovanými a neinformovanými.

32 Kultivační teorie: Přístup, který použil Georgy Gerbner na analýzu publika televize (1968). Rozdělil diváky televize do tří kategorií: lehkých (light viewers, míň než 2 hodiny denně), středních (medium, 2 4 hodiny denně) a těžkých (heavy, 4 hodiny a víc). V poslední kategorii bylo pozorovatelné, že diváci si formují (spíš probírají) názory konstruované televizí. Kultivační teorie vyjadřuje, že divák vystavený dlouhodobému působení televize je ní kultivován, jeho vnímání reality je zkresleno podobně, jako je zkreslena mediální realita konstruována televizí. Tento dopad se týká jak lehkých, tak i těžkých diváků, protože zkreslením reality těžkých diváků dochází k deformacím v celé kultuře. Gerbner a Gross na základě těchto zjištění (1976) vyjádřili přesvědčení, že televize socializuje lidi do standardizovaných (v televizi systematicky opakovaných) rolí; televize je kulturní nástroj zavedeného řádu, nahrazuje osobní zkušenost, a proto její působení vystihuje termín enkulturace (enculturation).

33 Počátky: Chicagská škola Americký pragmatismus Empirický výzkum a institucionalizace výzkumů veřejného mínění Veřejné mínění aktivní a pasivní část veřejnosti (zastupující, zastupovaní; jednající, přijímající), výzkumy jako komunikační nástroj v společnosti; v Československu se výzkum veřejného mínění začal provádět velmi brzy, v roce 1946 byl založen Československý institut pro výzkum veřejného mínění jako součást Ministerstva informací, obnoven v roce 1967 na půdě Akademie věd. Po roce 1990 (anomie) nové soukromé agentury uskutečnění a publikování výzkumu Sociálně psychologické přístupy otázky vztahu mínění a postojů a metodologie měření postojů a další metodologické otázky: problémy výběru, konstrukce dotazníku a principy interview. Teoretické pojetí veřejnosti, veřejného mínění a role výzkumů mínění (Přehledová studie). In Rendlová, E. Lebeda, T. Výzkumy veřejného mínění teoretické souvislosti a praktická aplikace. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, Dostupné elektronicky: verejneho_mineni_a_role_vyzkumu_mineni.pdf

34 Tipy a triky podprahové působení (subliminal messages, neuromarketing) výzkum působení komunikace na jedince, neuro výzkum jakéhokoli z faktorů ŘLZ, komplexní systémy ŘLZ i na klíč (docházka, stravování. personalistika, čipové karty, mzdy, systém... (ilustrace např. images/produkty/okbase/zahl avi/uvodni/webokbase_10.jpg)

35 4. Vlastní prostředí, analýzy, formulace problému, hypotéz, průzkumu výběr pracovníků rešerše trhu, inzerát s nabídkou, přijímací pohovor, pracovní pozice, klíčové kompetence, plán vzdělávání, firemní kultura, atd. uvádění nových pracovníků do organizace zaučení se nebo instruktáž, zpětná vazba, pochopení a učení se uvolňování lidí z organizace zpětná vazba na ŘLZ zaměstnanecké vztahy interní komunikace, šeptanda řízení pracovního výkonu úkoly, čas, statistiky, atd. rozvoj lidských zdrojů plán vzdělávání a rozvoje, zpětná vazba, firemní vzdělávání Ke každé situaci uveďte alespoň jednu výzkumní metodu

36 Děkuji za pozornost! Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD. peter.kosmaly@gmail.com