TRENDY VÝVOJE ZEMĚDĚLSKÉHO A POTRAVINÁŘSKÉHO TRHU V ČR A EU V KONTEXTU BUDOUCÍ PODOBY PŘÍMÝCH PLATEB A SOT EU INOVACE A NOVÉ TRENDY V OBORU

Transkript

1 TRENDY VÝVOJE ZEMĚDĚLSKÉHO A POTRAVINÁŘSKÉHO TRHU V ČR A EU V KONTEXTU BUDOUCÍ PODOBY PŘÍMÝCH PLATEB A SOT EU INOVACE A NOVÉ TRENDY V OBORU

2 SZP

3 Stručné seznámení s problematikou SZP Proč je SZP tak kontroverzní politika? vysoké výdaje do agrárního sektoru 43 miliard ročně = 33,7 % z rozpočtu EU Rozdílná významnost agrárního sektoru (AS) v členských zemích (ČZ) podíl zemědělství na HDP Odlišné podmínky pro zemědělství a úroveň agrárního sektoru v ČZ Ale pozor!!! SZP nejsou jen zemědělští producenti, ale též celý zpracovatelský průmysl!!! SZP - v platnost r tzv. komunitární charakter tj. pravomoce a jednání na úroveň Společenství

4 Měnící se priority CAP EU

5 Vývoj zemědělské produkce zemí EU (index =100)

6 Hodnota zemědělské produkce zemí EU v mld. int. $

7 Rozdílné produkční podmínky v zemích EU dopady klimatu a jeho změn

8 Podpora zemědělství v zemích EU

9 Veřejné výdaje spojené s financováním CAP zemí EU

10 Struktura výdajů na podporu zemědělství v rámci EU

11 Redistribuce podpor mezi zeměmi EU

12 Podpory a jejich distribuce v rámci EU

13 Rozdíly ve struktuře podpor mezi jednotlivý zeměmi EU

14 Zemědělství a ceny

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V EU A KONKURENCESCHOPNOST - zdroje financování SVĚTOVÝ TRH SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA PRAVIDLA VEŘEJNÉ PODPORY PŘÍMÉ PLATBY Top-up SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU VÝJIMKY ROZVOJ VENKOVA NOTIFIKACE NÁRODNÍ PODPORA

26 TRENDY VÝVOJE ZEMĚDĚLSKÉHO A POTRAVINÁŘSKÉHO TRHU V ČR A EU - EU

27 KONKURENCESCHOPNOST Přes 14 mil. zemědělců Přes 500 mil. spotřebitelů Přes zpracovatelů potravin velkoobchodníků maloobchodníků

28 EU jeden z pilířů světové ekonomiky largest economy in the world ( 12.6 trillion economy) only United States ( 11.5 trillion) is in the same league (China "only" 5.5 trillion) per capita GDP of million consumers market 135 EU companies in the Fortune 500, more than the United States (132), China (75) and Japan. 28

29 Largest importer 16,1% (2011) 29

30 Světový trh

31 Hodnota agrárního exportu - svět

32 World merchandise trade volume by major product group, (Volume indices, 1950=100) Log. scale Manufactures Fuels and mining products Agricultural products

33

34 Hlavní exportní toky agrárních produktů

35 Hlavní exportéři agrárních produktů

36 Nejvýznamnější importní toky cílové destinace

37 Nejvýznamnější obchodované položky

38 Nejvýznamnější hráči světového agrárního trhu

39

40

41 EU A SVĚT

42 European Union agricultural trade Merchandise trade Trade in agricultural products Trade in manufactures and fuels 6 tril. USD tril. USD tril. USD

43 Specific aspects of EU agricultural market and trade Common agricultural policy Common trade policy Subsidy Intra-EU trade (within EU28) Extra-EU trade (between EU28 and co called third countries ) Custom Union Common market EFTA GSP/EBA/Cotonou agreement

44 Cumulative support of agriculture by WTO member countries in 2011 WTO member Amber Box (AMS) de minimis Blue Box Green Box Cumulative support countries $ bln. % $ bln. % $ bln. % $ bln. % $ bln. % EU TOTAL

45 Structure of state support of agriculture in EU in and 2011, $ bln. Source: [FAOSTAT (2013)]

46 EU A SVĚTOVÝ OBCHOD

47 EU & HLAVNÍ TERITORIA SVĚTOVÉHO OBCHODU Source: European Commission

48 EU & STRUKTURA OBCHODU ROLE ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ Source: European Commission

49 EU & ZEMĚDĚLSKÝ OBCHOD IMPORT DO EU Source: European Commission

50 EU & ZEMĚDĚLSKÝ OBCHOD EXPORT Z EU Source: European Commission

51 EU & STRUKTURA OBCHODNÍ BILANCE VYSOKÁ PŘIDANÁ HODNOTA (PROBLÉM ČR) Source: European Commission

52 EU & DYNAM. POLOŽKY EXPORTU PŘÍLEŽITOSTI V ZAHR. TERITORIÍCH Source: European Commission

53 EU & DYNAMICKÉ POLOŽKY DOVOZU OBCH. PŘÍLEŽITOSTI NA TRHU EU Source: European Commission

54 EU & HLAVNÍ POLOŽKY EXPORTU DLE TERITORIÍ - PŘÍLEŽITOSTI Source: European Commission

55 EU & HLAVNÍ POLOŽKY DOVOZŮ DLE TERITORIÍ PŮVODU Source: European Commission

56

57

58

59 EU & A JEJÍ POZICE VŮČI VYBRANÝM GLOBÁLNÍM HRÁČŮM - US Source: European Commission

60 EU & A JEJÍ POZICE VŮČI VYBRANÝM GLOBÁLNÍM HRÁČŮM - RUS Source: European Commission

61 EU & A JEJÍ POZICE VŮČI VYBRANÝM GLOBÁLNÍM HRÁČŮM - CHN Source: European Commission

62

63 EU countries agricultural trade performance Import Value (1000 $) 2011 Export Value (1000 $) 2011 Balance 2011 Germany % Netherlands % Netherlands United Kingdom % Germany % France Netherlands % France % Spain France % Belgium % Denmark Italy % Italy % Belgium Belgium % Spain % Hungary Spain % United Kingdom % Ireland Poland % Poland % Poland Austria % Denmark % Bulgaria Sweden % Austria % Lithuania Denmark % Ireland % Latvia Portugal % Hungary % Estonia Czech Republic % Czech Republic % Malta Ireland % Portugal % Romania Greece % Sweden % Cyprus Romania % Romania % Luxembourg Finland % Greece % Austria Hungary % Bulgaria % Slovenia Slovakia % Lithuania % Slovakia Lithuania % Slovakia % Czech Republic Slovenia % Finland % Greece Bulgaria % Slovenia % Finland Luxembourg % Latvia % Portugal Latvia % Luxembourg % Sweden Estonia % Estonia % Italy Cyprus % Cyprus % Germany Malta % Malta % United Kingdom

64 EU & TRENDY V EKOLOGICKÉ PRODUKCI DYNAMIKA V REGIONECH SVĚT CELKEM

65

66 Fyzické změny v rozsahu obhospodařovaných ploch

67

68

69 Světový trh produkty ekologického zemědělství

70 EU & TRENDY V EKOLOGICKÉ PRODUKCI VYUŽITÍ PŮDY V RÁMCI EZ DYNAMIKA V REGIONECH

71 EU & POTENCIÁL TRHŮ POTRAVIN EZ ZEMĚ S NEJVĚTŠÍM TRHEM POTRAVIN EZ TRŽBY V ZEMÍCH EU

72 EU & POTENCIÁL TRHŮ POTRAVIN EZ PODÍL POTRAVIN EZ NA CELKOVÝCH TRŽBÁCH

73

74

75 TRENDY VÝVOJE ZEMĚDĚLSKÉHO A POTRAVINÁŘSKÉHO TRHU V ČR A EU - ČR

76 ČR STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE

77 ČR AZO S OSTATNÍMI ČS EU

78 ČR SKLADBA ZO Source: European Commission

79 ČR STRUKTURA POTRAVINÁŘSKÉ PRODUKCE Zdroj: Panorama potravinářského průmyslu

80 ČR OBCHODNÍ TERITORIA Zdroj: Panorama potravinářského průmyslu

81 ČR OBCHODNÍ TERITORIA - NÁPOJE Zdroj: Panorama potravinářského průmyslu

82 ČR OBCHOD - STRUKTURA Zdroj: MZe

83 ČR Zdroj: ÚZEI Tab. 5 - Porovnání spotřeby základních druhů potravin v letech 2011 a 2012 v průměrné zpravodajské domácnosti ČR (kg/os./rok; tržní a naturální spotřeba, bez spotřeby ve veřejném stravování) TRENDY VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ Domácnosti celkem Index 2011 (kg) 2012 (kg) 2012/2011 (%) Maso vepřové 14,79 15,49 104,7 Maso hovězí 3,67 3,46 94,3 Drůbež 17,86 17,83 99,8 Uzenářské zboží 15,48 19,61 126,7 Masné výrobky, konzervy 3,50 3,37 96,3 Ostatní maso a vnitřnosti 5,51 5,63 102,2 Ryby a rybí výrobky 5,11 5,01 98,0 Máslo 4,41 4,93 111,8 Sádlo a slanina 1,24 1,42 114,5 Rostlinné jedlé tuky a oleje 10,44 9,76 93,5 Vejce (ks) ,8 Mléko konzumní (l) 56,89 58,20 102,3 Sýry 9,16 9,58 104,6 Chléb 30,51 30,62 100,4 Pečivo celkem 28,32 28,31 100,0 Pšeničná mouka 16,63 17,01 102,3 Rýže 3,43 3,42 99,7 Brambory 51,60 48,96 94,9 Čerstvá zelenina 45,22 46,67 103,2 Čerstvé ovoce mírného pásma 41,15 42,42 103,1 Citrusové ovoce, jižní ovoce 19,47 18,68 95,9 Cukr 12,15 12,54 103,2 Čokoláda a čokoládové výrobky 3,37 3,25 96,4 Pramen: Statistika rodinných účtů, I. díl, ČSÚ, 2012, 2013

84 ČR DOMÁCÍ PRODUKCE vs. SPOTŘEBA CZ - ROSTLINNÁ PRODUKCE VÝVOJ MÍRY SOBĚSTAČNOSTI / / / / / / / /12 Řepka olejná Cukrová řepa Brambory Zelenina Ovoce Víno Obiloviny celkem Source: Zprávy o stavu zemědělství ČR (MZe, ), výpočty ÚZEI

85 ČR DOMÁCÍ PRODUKCE vs. SPOTŘEBA CZ ŽIVOČIŠNÁ PRODUKCE VÝVOJ MÍRY SOBĚSTAČNOSTI % Mléko Hovězí maso Vepřové maso Drůbeží maso Skopové a kozí maso Vejce Source: Zprávy o stavu zemědělství ČR (MZe, ), výpočty ÚZEI

86 ČR KONKURENCESCHOPNOST PODNIKŮ - zemědělství Graf 3 - Souhrnná rentabilita komodit (%) : rozdíly mezi podniky s nejlepší a nejhorší třetinou rentability Pšenice Ječmen Řepka Cukrovka Brambory Jablka Mléko Výkrm skotu Krávy BTPM Prasata Drůbež Nejlepší třetina Nejhorší třetina Zdroj: MZe

87 ČR Zdroj: ÚZEI PODÍL DOVOZU NA SPOTŘEBĚ V ČR % Ryby a rybí výrobky Těstoviny Ovoce a výrobky mírného pásma Graf 14 - Podíl dovozu jednotlivých komodit na jejich celkové spotřebě v roce 2011 (%) Maso vepřové Přírodní sýry, tvarohy Tavené sýry Drůbež Máslo Vejce vč. vaječných hmot Kysané mléčné výrobky Maso hovězí Limonády Pekárenské výrobky Cukr Minerálky, sodové vody Mléko konzumní a smetany Ovocné a zeleninové šťávy

88 ČR PODÍL DOVOZU NA SPOTŘEBĚ TREND 2007 vs % Maso hovězí Maso vepřové Graf 15 - Porovnání podílu dovozu vybraných potravin na spotřebě v letech 2007 a 2011 (%) Drůbež Ryby a rybí výrobky Mléko konzumní a smetany Kysané mléčné výrobky Tavené sýry Přírodní sýry, tvarohy Vejce vč. vaječných hmot Máslo Těstoviny Pekárenské výrobky Cukr Ovoce a výrobky mírného pásma Limonády Minerálky, sodové vody Zdroj: ÚZEI

89 ČR SROVNÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI - potravinářství Graf 4 - Konkurenceschopnost potravinářského průmyslu ve vybraných zemích EU (EUROSTAT 2007) eur (000, resp. 00) index EU-15 Irsko Rakousko Německo Polsko CR HPH/pracovníka (000 ) Hrubý fixní kapitál/pracovníka (00 ) RCA (indikátor reálné exportní výkonnosti) 0 Zdroj: MZe

90 ČR TRENDY TRH POTRAVIN Geografická poloha, tvar a menší rozloha ČR doprovázená postupným rozvojem dálniční sítě, železniční a vodní dopravy vytvářejí vhodné podmínky pro oboustranný transport zemědělského a potravinářského zboží, zejména ve vztahu k sousedním zemím. Trvalou komparativní nevýhodou pro ČR však zůstává, že nemá přímý přístup k mořským přístavům. Trvalý růst světové poptávky po potravinách, související s růstem světové populace, doprovázený strukturálními změnami ve spotřebě potravin (zvýšení poptávky po více zpracovaných výrobcích spolu s jejich vyšší výživovou hodnotou, dále po hotových jídlech, internacionalizovaných výrobcích i specialitách, biopotravinách apod.). Vývoj reálné kupní síly v EU se může projevit ve větším důrazu spotřebitelů na kvalitativní parametry cenově konkurenceschopných potravinářských výrobků. Fiskální situace ČR může ve svých důsledcích vést ke snižování objemu veřejných výdajů do potravinářství, resp. změnám daňové zátěže. Rozvojovým impulzem by se i přes pokles domácí poptávky po krmivech měl stát růst poptávky po krmivech ve světě (zejména v Číně, Brazílii a Indii), doprovázený snižováním podílu obilovin a růstem poptávky po olejnatých šrotech. Zdroj: MZe

91 ČR TRENDY INOVACE Aktivní participace v rámci Evropského inovačního partnerství (EIP), s vědomím skutečnosti, že současný inovační potenciál v ČR je více založen na přijímání inovací z vnějšku. Zlepšení vazeb mezi domácím výzkumem a transferem jeho výstupů do praxe. Inovace se vztahem k domácímu potravinářskému/zpracovatelskému průmyslu, bez ohledu na způsob jejich zajištění (provenienci): nanotechnologie; bezodpadové, resp. nízkoodpadové technologie a problematika food waste ; uplatnění tzv. druhé generace biopaliv; rozvoj využití zem. prod. ve farmaceutickém, stavebním, text. a obal. průmyslu; eliminace náhražek; rozvoj marketingových systémů typu Česká potravina ; Zdroj: MZe

92 ČR VÝZVY ZPRACOVÁNÍ MASA Zdroj: MZe

93 ČR VÝZVY ZPRACOVÁNÍ MLÉKA Zdroj: MZe

94 ČR VÝZVY ZPRACOVÁNÍ OVOCE A ZELENINY

95 ČR PŘIDÁVÁNÍ HODNOTY UVÁDĚNÍ NA TRH, INOVACE POVĚDOMÍ PŘIDANÁ HODNOTA PŮVOD ZPRACOVÁNÍ KVALITA KUPNÍ SÍLA KONKURENCESCHOPNÝ PRODUKT ODLIŠNOST

96 1 EUR/KG 4 EUR/KG 14 EUR/KG Source: for illustration purposes, based on internet search

97 Společná organizace trhu a systém přímých plateb

98 Aktualizované body reformy SZP 3 schémata přímých plateb Platební nároky, SAPS 2018 nebo SAPS 2020 flexibilita - obousměrný převod až 15% prostředků mezi pilíři (PPxPRV) degresivita plateb nad redukce 5% ve prospěch P2 (možno odečíst mzdové náklady na zemědělskou činnost) možná alternativa k degresivitě ve formě redistributivní platby dobrovolná vázaná podpora až 13 % pro citlivé sektory (čl. 38) + 2 % na proteinové plodiny přechodná vnitrostátní podpora (TNA) mladí zemědělci (do 40 let, za určitých podmínek i právnické osoby) povinné opatření

99 Aktualizované body reformy SZP malí zemědělci dobrovolné opatření , nemusí plnit greening a CC. aktivní zemědělec definice kofinancování z EZFRV 85 % (dříve 75 %) kvóty na cukr prodlouženy do roku 2017 vývozní subvence režim nebyl zrušen, možno v krizi možnost čerpání zazávazkovaných projektů v režimu n+3 (dříve n+2) většina prováděcích právních aktů je v přenesené působnosti na straně EK.

100 Společné organizace trhu do 2013 V rámci řízení vnitřního trhu se používá: Intervence na trhu (ke stabilizaci trhů a zajištění přiměřené životní úrovně zemědělců) Veřejné intervence Podpory soukromého skladování Zvláštní intervenční opatření krizové situace (např. šíření chorob zvířat nebo přírodní katastrofy) Režim kvót vnitrostátní produkční kvóty (např. cukr, mléko, škrob), někdy spojeno s výběrem dávek Režim podpory (např. podpora konzumace - mléko a ovoce do škol)

101 Společná organizace trhů - po 2013 Ukončení režimu mléčných kvót v roce 2015 (zatím se uvažuje o zavedení zvláštního nástroje pro cenový monitoring a případný nový podpůrný nástroj) Zrušení cukerných kvót v roce 2017 Ukončení systému práv na výsadbu vinic nejpozději do roku 2018 (měl by být zaveden nový systém řízení výsadby v období ) Nastavení právního rámce pro posílení role organizací producentů při cenových vyjednáváních a dalších činnostech (soustředění produkce, provádění výzkumu, podpora osvědčených postupů atd.) Zrušení podpor SOM ke krmným účelům a ke zpracování na kasein

102 Přímé platby přechodný rok 2014 původní návrh EK zachování předchozího schématu podpor (SAPS + čl. 68, možnost top-up) možnost převodu prostředků mezi pilíři pro 2014 rozhodnutí do 31.prosince 2013 (ne) finální kompromis (Rada x EP x EK) rozšíření možností rozhodnutí o navýšení finančních prostředků na čl. 68 z 3,5 % na 6,5 % - do 1.února 2014 (ano) rozhodnutí o aplikaci redistributivní platby v roce 2014 do 1.března 2014 (ne)

103 Přímé platby přechodný rok 2014 Flexibilita - převod prostředků mezi pilíři do 31. prosince 2013 rozhodnutí o: alokaci až 15 % obálky pro PP (P1) od 2014 do 2019 ve prospěch EZFRV (P2), nebo naopak až 15 % z EZFRV od 2015 do 2020 do PP do 1. srpna 2014 rozhodnutí o: alokaci až 15 % obálky pro PP od 2015 do 2019 ve prospěch (P2), nebo naopak až 15 % z (P2) od 2016 do 2020 do PP) k 1.srpnu 2017 možnost revize alokace ve smyslu navýšení - v případě převodu ve prospěch EZFRV ve smyslu snížení - v případě převodu ve prospěch PP jednotky národní strop tis. (P1-P2 0%) národní strop tis. (P1-P2 15%) rok 2013 tis

104 Přímé platby přechodný rok 2014 Navýšení čl. 68 ze 3,5 na 6,5% či využití dobrovolné vázané podpory (čl. 38) již v roce 2014 oznámení EK do 1. února 2014 představuje navýšení možnosti cílení podpory v rámci čl. 68 z na cca (renotifikace) Redistributivní platba nástroj pro realokaci finančních prostředků v rámci P1 (platba na první hektary) pro ČR limit = 89 ha od roku 2015 jako možná alternativa degresivity (pokud alespoň 5% z národního stropu) představuje přesun prostředků mezi farmami dle jejich velikosti, což ČR nepodporuje (pozice ČR - capping, degresivita) oznámení EK do 1. března 2014

105 Přímé platby TNA přechodná vnitrostátní podpora (nástupce Top-Up) možnost poskytnout TNA v roce 2013 za stejných podmínek jako Top-Up v roce 2012 (včetně modulace výplata max. cca 76 mil. Kč v ČR) návrh nařízení pro PP dává možnost poskytnout TNA v letech pouze při aplikaci TNA v roce 2013, návrh nařízení pro přechodné období roku 2014 obsahuje také podmínku pro TNA 2014 aplikovat TNA již v roce 2013; od roku 2014 již bez modulace návrh nařízení pro PP a přechodné období 2014 zavádí postupné snižování autorizovaných částek TNA na základě autorizace v roce 2013 (80 % v roce 2014, % v letech ) Autorizované obálky Top-Up (mil. Kč) % % % Top-Up - celkem Top-Up - citlivé sektory (chmel, přežvýkavci, bramb. škrob)

106 Přímé platby Degresivita a redistributivní platba Degresivita červnový kompromis - 5 % u plateb nad byl potvrzen EP na trialogu možnost odpočtu mzdových nákladů včetně povinných odvodů na zdravotní a sociální pojištění vynaložené v souvislosti se zemědělskou aktivitou podniků administrativní zátěž s prokazováním objemu vynaložených finančních prostředků, jak na straně žadatelů, tak na straně platební agentury Redistributivní platba možnost již od 2014 nástroj pro realokaci finančních prostředků v rámci P1 (platba na první hektary) pro ČR limit = 89 ha může být alternativou k degresivitě pokud na ni ČS alokuje MIN 5 % (MAX 30 %) obálky na PP rozhodnutí do 1. srpna roku předcházejícího aplikaci

107 Přímé platby Přehled podniků dle kritéria pro redistributivní platbu limit Počty podniků Suma výměry v daném limitu (ha) 1-89 ha ,68 89,01 ha a více ,21 Platba na LFA v P1 až 5 % obálky na PP, rozhodnutí o aplikaci do 1. srpna 2014, revize k 1.srpnu 2016 platbu lze poskytnout pouze za předpokladu, že bude implementována redefinice oblastí LFA včetně všech podmínek stanovených nařízením pro rozvoj venkova (dle legislativy povinné až od r. 2018)

108 Přímé platby Schéma poskytování přímých podpor SAPS s přechodem na platební nároky (PN) od roku 2018 rozhodnutí o přechodu na PN již k 1. srpnu 2014 podpora oddělená od produkce až 20 % obálky, degresivní Top-Up (pouze do roku 2017) - čl. 28f a Top Up by byly poskytnuty na základě historických referencí, tedy s rizikem alokace podpory i neaktivním pěstitelům, a to včetně odpovídajícího podílu historické reference u platby SAPS po přechodu na PN možnost aplikace odlišení hodnot PN ve zjednodušeném režimu kalkulace pouze ve vazbě na citlivé sektory do roku 2020 (čl. 28f) náročnost spojená se zavedením PN (vedení registru, evidování transferů PN, národní rezerva, problematika nájemních vztahů)

109 Přímé platby Schéma poskytování přímých podpor SAPS do roku 2020 rozhodnutí o pokračování SAPS k 1. srpnu 2014 degresivní Top-Up (do roku 2020) tato varianta umožňuje maximální cílení na aktivní pěstitele/chovatele možnost přechodu na PN kdykoli během období jednoduchý systém reflektující aktuální obhospodařovanou plochu minimalizace administrativní zátěže možnost ponechání systému SAPS až do doby další diskuse o nastavení systému přímých plateb pro další nové období po roce 2020

110 Přímé platby Dobrovolná vázaná podpora vázaná podpora 13% + 2% proteinové plodiny pro všechny modely (PN i SAPS) nutno rozhodnout o sektorech (např. přežvýkavci, chmel, škrob, ovoce a zelenina) v tis a dále národní strop P1 P2: 0% vázaná podpora 13 % vázaná podpora % v tis a dále národní strop P1 P2: 15 % vázaná podpora 13 % vázaná podpora %

111 Přímé platby Platba pro mladé zemědělce dle ÚZEI potřeba 0,09 0,21 % obálky na PP, povinná složka, možnost alokovat až 2 % obálky, revize každoročně k 1.srpnu několik možností výpočtu této prémie 25 % národního průměru na hektar či 25 % průměru hektarů na žadatele, případně paušální platba podle průměrné výměry podniků převzatých mladými zemědělci Schéma pro malé zemědělce dle ÚZEI potřeba od 0,19 do 1,42 % obálky na PP zemědělci vyjmuti z povinnosti plnit greening a CC několik možností výpočtu této prémie přesné částky ze žádostí 2015 či paušální platba podle prům. národní platbě žadatele či průměrné platbě na hektar (částka v rozmezí ), nastavení podmínek by mělo být provedeno v souladu s ostatními prvky nové SZP (např. definicí aktivního zemědělce)

112 Zemědělství a inovace

113 Výzvy a příležitosti

114 Přístup vedoucí k aplikaci inovací do zemědělství

115 EU strategie spojující zemědělství a inovace

116 Příklad: inovace v průmyslu osiv

117 Inovace v kontextu trvale udržitelného rozvoje

118 Systém inovací v zemědělství

119 Characteristics of innovations 2 Relative advantage affected by Impact on short-term and medium-to-long term profitability Adjustment costs Impact on riskiness of production Compatibility with existing technologies, practices and resources Compatibility with beliefs and values Innovation complexity Trialability affected by Innovation divisibility Observability of trial outcomes Innovation complexity Skill levels required to implement a trial

120 Encouraging adoption in agricultural industries 2 Understand the limits of agricultural extension Is the innovation adoptable? Yes. Then why is it not adopted? No. What to do? It is new. Adoption will occur. Promote awareness Learning failure. Target that failure. Lack skills, resources. Training. Wait for good year. Develop a better technology: one that is adoptable. Public benefits? Financial payments. Regulation. No action. Source: Pannell 2008

121 Encouraging adoption in agricultural industries 4 Use farmer groups Farmers learn best from other farmers and their own experience Farmer groups turn participative R&D on its head Another no-till example (Llewellyn 2010 pers. comm.) Formed 1992 in Western Australia Approx 1400 members in 1999 Formed 1998 in South Australia Approx members in 2005

122 Conclusions Landholders are the decision-makers each of them and their situation is unique Innovations need to be as relevant and profitable as possible Adoption is influenced by personal factors Agricultural extension needs to become smarter Economists and social scientists need to be involved early in agricultural R, D and E

123 Zainteresované strany v systému inovací

124 Důležitost inovací

125 Vývoj populace konstantní růst

126 Scénáře populačního růstu

127 Lidská populace (společnost) a zemědělství

128 Zemědělské produkce World agricultural production and population development in Years agricultural production (billion tonnes) population (billion inhabitants)

129 Úroveň zemědělské produkce ve světě a v regionech (index =100)

130 Populace a zemědělství trvalý růst

131 Intenzifikace produkce

132 Intenzifikace zemědělské produkce Available land/cap development World (in hectares) available arable land per capita available agricultural land per capita total available area per capita Agricultural production per one hectare of agricultural land Animals (head) Poultry (1000 head) Crops production (tonnes) Animal production (tonnes)

133 Příklad intenzifikace v oblasti produkce obilovin

134 Spotřeba hnojiv - vývoj

135 Pesticidy

136 Zemědělská technika

137 Technologická vybavenost Available number of machinery (in million pieces) Available amout of fertilizers (in million tonnes) Inter annual growth rate Relative change Absolute change xxx % xxx 8.57% 12.88

138 Vývoj v oblasti produktivity práce a půdy

139 Investice

140 Struktura investic

141 Výzkum

142 Výdaje na vědu, výzkum a inovace

143 Intenzita výzkumu v oblasti potravinářství a zemědělství

144 Podpora výzkumu v oblasti potravinářství a zemědělství z veřejných zdrojů

145 Děkuji za pozornost.