ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE"

Transkript

1 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE Návrh synchronního kompenzátoru Vedoucí práce: Doc. Ing. Josef Červený, CSc. 014 Autor: Bc. Ladislav Ponert

2

3

4 Anotace Předmětem diplomové práce je návrh synchronního kompenzátoru dle zadaných parametrů. Cílem práce je provést elektromagnetický návrh stroje. Dále metodou náhradních tepelných obvodů provést výpočet oteplení statoru a pólové cívky. Sestrojit zatěžovací charakteristiku a nakreslit příčný a podélný řez stroje. Klíčová slova Synchronní kompenzátor, elektromagnetický návrh, charakteristika naprázdno, oteplení, náhradní tepelné obvody, zatěžovací charakteristika, příčný řez stroje, podélný řez stroje.

5 Design of a Synchronous Compensator Abstract The subject of this diploma thesis is the design of a synchronous compensator according to the specified parameters. The aim of this work is to perform the electromagnetic design of the machine, calculate the warming of the stator and pole coils by method of substituonal thermal circuits, construct the load characteristic and draw transverse and longitudinal section of the machine. Key words Synchronous compensator, electromagnetic design, no-load characteristics, warming, alternative heat circuits, load characteristics, transverse section of a synchronous machine, longitudinal section of synchronous a machine.

6 Prohlášení Předkládám tímto k posouzení a obhajobě diplomovou práci, zpracovanou na závěr studia na Fakultě elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni. Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně, s použitím odborné literatury a pramenů uvedených v seznamu, který je součástí této diplomové práce. Dále prohlašuji, že veškerý software, použitý při řešení této diplomové práce, je legální. V Plzni dne Jméno a příjmení

7 Poděkování Tímto bych rád poděkoval vedoucímu diplomové práce Doc. Ing. Josefu Červenému, CSc. za cenné profesionální rady, připomínky a metodické vedení práce.

8 Obsah Seznam v práci použitých symbolů a zkratek Úvod Elektromagnetický návrh stroje Zadané parametry Výpočet základních parametrů Návrh vinutí induktu Parametry vinutí Výpočet činitelů vinutí Návrh drážky Odpor a rozptylová reaktance statorového vinutí Návrh magnetického obvodu Určení magnetického toku Velikost vzduchové mezery Magnetické napětí reakce kotvy Dimenzování magnetického obvodu Charakteristika naprázdno Návrh budícího vinutí Kroužky a kartáče Výpočet celkových ztrát Výpočet tlumícího (rozběhového) vinutí Návrh připevnění pólů stroje Připevnění pomocí kladiva Výpočet oteplení statoru a pólové cívky Tepelné obvody Výpočet oteplení induktu Výpočet oteplení v drážkové části vinutí Výpočet oteplení čel vinutí Orientační výpočet oteplení pólové cívky Zatěžovací charakteristika stroje Závěr Seznam použité a citované literatury

9 Seznam příloh... 1 Přílohy... 9

10 Seznam v práci použitých symbolů a zkratek U [V] P [W] Q [VAr] S [VA] cosφ [-] f [Hz] n [ot.min -1 ] m [-] U f [V] I 1 [A] D 1 [m] α [-] p [-] t p [m] Q [-] q [-] N S [-] n d [-] a st [-] A [A/m] β [-] y 1d [-] y K [-] K [-] u [-] k v [-] C [VA/m 3 ot/min] l e [m] š k [m] š p [m] i [-] i k [-] Sdružené napětí Činný výkon stroje Jalový výkon stroje Zdánlivý výkon stroje Účiník stroje Frekvence Jmenovité otáčky stroje Počet fází stroje Fázové napětí Fázový proud Průměr induktu Činitel pólového krití Počet pólpárů Mezipólová rozteč Počet drážek induktu Počet drážek na pól a fázi Počet drážek v sérii jedné faze Celkový počet vodičů v drážce Počet paralelních větví každé faze Obvodová proudová hustota Činitel zkrácení kroku Cívkový krok Krok na komutátoru Počet lamel komutátoru Konstanta rozložení cívkových stran v drážce Činitel vinutí Essonův činitel elektromagnetického využití stroje Efektivní délka stroje Šířka radiálního chladícího kanálu Šířka paketu plechového svazku Počet paketů statorového svazku Počet chladících kanálů 10

11 l [m] l č [m] t d1 [m] z 1 [m] b d [m] B δ [T] B z [T] k Fe [-] S cu [m ] σ cu [A/mm ] b v [m] h v [m] R 1f [Ω] u R [%] X σ [Ω] u σ [%] Φ [Wb] δ [m] F A [A] F d1 [A] F q1 [A] š p [m] h p [m] š n [m] h n [m] B js [T] B jr [T] l p [m] l s [m] l r [m] k ck [-] F δ [A] F b [A] l bs [m] Celková délka stroje Délka čela cívky Drážková rozteč Šířka zubu Šířka drážky Magnetická indukce ve vzduchové mezeře Magnetická indukce v zubu Činitel plnění plechového svazku Průřez vodiče Proudová hustota ve vodiči Šířka vodiče Výška vodiče Elektrický odpor jedné fáze Procentní hodnota úbytku napětí na odporu fáze Rozptylová reaktance vinutí Procentní hodnota rozptylové reaktance jedné fáze Magnetický tok Výška vzduchové mezery Magnetické napětí reakce kotvy Magnetické napětí reakce kotvy v podélném směru Magnetické napětí reakce kotvy v příčném směru Šířka pólu Výška pólu Šířka nástavce Výška nástavce Magnetická indukce ve jhu statoru Magnetická indukce ve jhu rotoru Délka pólu Délka jha statoru Délka jha rotoru Carterův činitel Magnetické napětí ve vzduchové mezeře Magnetické napětí budícího vinutí Střední délka závitu budícího vinutí 11

12 N b [-] I b [A] n p [-] b c [m] h c [m] O pc [m ] P Cub [W] P Cu1 [W] P Fej [W] P Fez [W] ϑ Cub [ C] m Fer [kg] m Fez [kg] P P [W] P Příd [W] P [W] F o [N] m [kg] ω [rad/s] λ [W/ C.m] α [W/m C] Q [W] c [W/kgK] cρ [W/m 3 K] Q c [-] ϑ 0 [ C] O iz [m] R [m K/W] Q [m 3 /s] Počet závitů budící cívky Budící proud Počet poloh vodičů budící cívky Šířka cívky Výška cívky Ochlazovací plocha všech budících cívek Jouleovy ztráty v budícím vinutím Jouleovy ztráty v induktu Jouleovy ztráty v jádře induktu Jouleovy ztráty v zubech Oteplení budících cívek Hmotnost rotorových plechů Hmotnost zubů statoru Povrchové ztráty Přídavné ztráty Celkové ztráty vzniklé ve stroji Odstředivá síla Hmotnost Úhlová rychlost Měrná tepelná vodivost Součinitel přestupu tepla Tepelný tok hmotnostní měrné teplo Objemové měrné teplo prostředí Počet čel Teplota okolí Obvod izolace Tepelný odpor Množství chladícího média 1

13 1 Úvod Synchronní kompenzátor je synchronní stroj, kterého se používá k regulaci napětí velkých sítí, tzn. při přenosu energie po dlouhých vedeních. Při přenosu velmi velkých energií je třeba dodávat dálkovému vedení přídavný jalový proud, protože jinak by v síti kolísalo napětí v závislosti na odebíraném výkonu. Dodávka jalového výkonu musí být proto spojitě regulována podle velikosti zatížení. Kdyby nebyla plynulá regulace nutná, bylo by možné nahradit synchronní kompenzátor baterií statických kondenzátorů; při použití kondenzátorů je možné kapacitu zapínat nebo vypínat pouze po skocích, proto se dává obvykle přednost synchronnímu kompenzátoru. Dálkové vedení při chodu naprázdno svým kapacitním účinkem zvyšuje napětí. Toto zvýšení je možné kompenzovat buď zapnutím tlumivek, nebo podbuzeným synchronním kompenzátorem. Také v tomto případě se dává přednost synchronnímu kompenzátoru, vzhledem k jeho možnosti spojitě regulovat jalový výkon. Protože synchronní kompenzátor neodevzdává žádný činný výkon, nepotřebuje pohon a v určitém slova smyslu vlastně ani hřídel, stačí mu pouze otáčivá osa. Práci potřebnou ke krytí tření v ložiskách i ostatních ztrát, vznikajících při normálním provozu, dodává síť. Pro rozběh stroje je vypracováno několik různých způsobů: a) Asynchronní rozběh spouštěcím transformátorem pro tento způsob spouštění jsou póly opatřeny rozběhovým vinutím s velkou tepelnou kapacitou. Rozběhové vinutí může být při rozběhu chlazeno a ložiska mohou být upraveno pro nadlehčení rotoru tlakovým olejem po dobu rozběhu. b) Rozběh pomocným roztáčecím motorem, který může být stejnosměrný nebo trojfázový asynchronní. Při volbě otáčivé rychlosti synchronního kompenzátoru není konstruktér ničím omezován. Z důvodu hospodárnosti se obvykle rozhoduje pro pokud možno největší otáčivou rychlost. Výhodou ve srovnání se stavbou hydroalternátorů je, že není nutné brát zřetel na průběžnou otáčivou rychlost. Platí zde stejné podmínky jako u alternátorů poháněných parními turbínami, že totiž vzhledem k malému rozdílu mezi odstředivými silami při zkoušce mechanické pevnosti a při jmenovité otáčivé rychlosti se vyskytují v normálním provozu u synchronních kompenzátorů větší namáhání, než např. u hydroalternátorů. Na tuto skutečnost se musí pamatovat při výběru vhodných materiálů, zvláště pak při volbě rotorové izolace a materiálu pro zhotovení rámečků rotorových cívek. Velká otáčivá rychlost je přirozeně příčinou značných ztrát, způsobených třením o vzduch. 13

14 Proto byl zaveden vodík jako chladící médium dříve u kompenzátorů než u alternátorů. Použití vodíku usnadňovalo také to, že kompenzátor může být v úplně uzavřeném statoru, bez konstrukčně obtížného těsnění průchodu hřídelových konců čelními zákryty statoru. Oběhové chlazení s vodíkem pod zvýšeným tlakem umožňuje značně stupňovat využití typové velikosti. Statory, jejich zákryty, víka apod. musí být u kompenzátorů chlazených vodíkem bezpečné proti výbuchu a musí být těsné proti unikání vodíku, tzn. ztráta vodíku za 4 h nesmí být větší než asi 1/10 m 3. Souprava pro vodíkové chlazení musí také obsahovat zařízení pro udržování stálého tlaku i předepsaného stupně čistoty vodíku a nutně i zařízení pro vyplachování stroje CO. [ 1 ] 14

15 Elektromagnetický návrh stroje Elektromagnetický výpočet je složen z určení hlavních rozměrů a parametrů stroje, z rozložení vinutí a izolačního systému v drážce, z dimenzování magnetického obvodu a s tím spojeným sestrojením charakteristiky naprázdno, dále z návrhu budícího vinutí a závěrem výpočtem ztrát..1 Zadané parametry Proveďte elektromagnetický návrh vzduchem chlazeného horizontálního synchronního kompenzátoru s uzavřeným oběhem chladiva. Parametry: Zdánlivý výkon S = 100 kvar Sdružené napětí U = 6300 V Počet pólů p=8 Počet fází m = 3 Frekvence f = 50 Hz Účiník cosφ = 0. Výpočet základních parametrů Fázové napětí: = = Jmenovité otáčky: = Fázový proud: = = = 3637,3 (.1) = 750 / (.) = = 19,45 (.3) 15

16 Průměr induktu (statoru) ve vzduchové mezeře: a) Podle empirického vztahu: = 0,08,, = 0,08 8, 100, = 1, (.4) b) Odečteno z grafu (Příloha č.1) = 1, Volím: = 1, Odečteno z grafu (Příloha č.): Obvodová proudová hustota: = / Indukce ve vzduchové mezeře: = 0,81 Volím činitele pólového krytí: = 0,65 Mezipólová rozteč: = =, = 0,47 (.5).3 Návrh vinutí induktu S ohledem na průměr a napětí volím mezidrážkovou rozteč: = 40 mm Tomu odpovídá: počet drážek induktu: = = a počet drážek na pól a fázi: = = 94,4 94 (.6) = = 3,9 (.7) Protože je počet drážek na pól a fázi menší než 7 a 8, volím zlomkové vinutí, tedy =. 16

17 Aby byl počet drážek v každé fázi stejný, tedy = = = = = č. é, může být jmenovatel zlomku c = nebo 4. Pro velikost počtu drážek na pól a fázi jsou vhodné a možné následující hodnoty: = a pak je = = 8 3 = 96 = 6 (.8) Jestliže při skládání plechů je možný poloviční nebo třetinový překlad (k = nebo 3) musí platit: = ř, (.9) kde je n s počet segmentů Q př počet drážek na překlad S přihlédnutím na skutečnou velikost obvodové proudové hustoty, na velikost drážkové rozteče a na vhodný počet vodičů v drážce pak z výše uvedených možností, kde je proveden rozklad počtu drážek na prvočinitele se jeví jako nejvhodnější výše uvedená varianta. Po volbě překladového čísla k = obdržíme: překladové číslo k = počet segmentů n s = 6 počet drážek na překlad Q př = 8 Počet závitů jedné fáze v sérii: = =, = 18,83 (.10), Počet vodičů v drážce: = =, = 11,4 1 (.11) kde (volím = 1) je počet paralelních větví každé fáze střídavého vinutí. Zaokrouhlím na: n d = 1 Počet závitů v sérii jedné fáze: = = = 19 (.1) 17

18 Skutečné hodnota obvodové proudové hustoty: = =, 19 = ,39 / (.13),.3.1 Parametry vinutí Počet drážek: = 96 Počet pólů: = 8 Počet fází: = 3 Matematický počet fází: = 6 Počet drážek na pól a fázi: = Typ vinutí: vlnové Počet drážek na pól: = = = 1 (.14) Volíme cívkový krok: = 0,83 = 1 0,83 = 9,96 10 (.15) Poměrné zkrácení kroku: = Počet lamel komutátoru: = = 0,83 (.16) = = 1 96 = 96 (.17) Krok na komutátoru: = ± Přední cívkový krok: = ± = = 3 (.18) = + 1 = = 1 (.19) Zadní cívkový krok: Vinutí střídavé: = = 3 1 = 5 (.0) = 4 6 = 4 (.1) 18

19 Počet skupin v jedné fázi: Počet cívek ve skupině: = = = 8 (.) = 4 (.3).3. Výpočet činitelů vinutí Činitel vinutí ν-té harmonické: Kde: = sin ν β m` řád harmonické poměrné zkrácení kroku matematický počet fází n n čitatel počtu drážek na pól a fázi ( q = ) c = sin 1 0,83 = 0,931 = (.4) Po postupném dosazení za ν = 5, 7, 11, 13 určíme činitele vinutí příslušných harmonických: = 0,0503 = 0,0366 = 0,0916 = 0,0803 Nyní můžeme určit skutečnou hodnotu Essonova činitele elektromagnetického využití stroje: = = 58803,39 0,81 0,93 = 5,11. (.5) Za předpokladu, že obvodová proudová hustota A je dosazena v ka. Z toho vychází efektivní délka stroje: = =,, = 0,380 (.6) 19

20 Předpokládáme použití radiálních chladících kanálů, které rozdělí plechový svazek induktu na pakety o zvolené šířce přibližně š p = 50 mm, přičemž volíme šířku kanálu š k = 10 mm. Počet paketů: Počet kanálů: = =, = 7,6 8 (.7) š, = 1 = 8 1 = 7 (.8) Celková délka induktu (včetně radiálních kanálů): = + š = 0, ,01 7 = 0,450 (.9).3.3 Návrh drážky Drážka pro n d > se závitovým vinutím. Prostor pro šířku holého vodiče a hloubka drážky se určí podle následující tabulky. Na induktu použijeme otevřenou obdélníkovou drážku tvaru M tzn., že zuby budou lichoběžníkového tvaru. Obrázek.1 Uspořádání drážky tvaru M Velikost drážkové rozteče na průměr D 1 : = = = 39,6 (.30) 0

21 Šířka zubu: = =,, = 0,33 (.31),, kde: B z1 je zvolená hodnota magnetické indukce v hlavě zubu (na průměru D 1 ) k Fe činitel plnění železa Tomu odpovídá šířka drážky: = = 39,6 0,338 = 18,93 (.3) Nejbližší normalizovaná šířka určená z tabulky drážky M (příloha č.3) je: = 19 a skutečná šířka zubu: = = 39,6 19 = 0,6 (.33) Jedná se o závitové vinutí (n d =1), tomu odpovídá pro napětí 6,3 kv následující uspořádání vodičů a izolace v drážce: Poz Položka Šířka Hloubka 1 Vyložení drážky 1). 0,15 0,3 3. 0,15 0,45 Izolace proti železu. t i.,7 5,4 4. t i 4.,7 10,8 3 Tmelení. 0,1 0,0 4. 0,1 0,40 4 Stažení vodičů. 0,15 0, ,15 0,60 5 Izolace závitů. 0,38 0,76. n d.0, ,48 11,5 6 Izolace vodičů ) 1.j.0, ,37 0,74 n d.i.0, ,37 8,88 7 Mezivrstva m v ,00 8 izolace 7,7 36,65 9 Vůle na šířku 0, až 0,6 0, Holý vodič 3) j.b v.5,5 11 n d.i.h v 1.., 5,8 11 Vložka na dno Vložka pod klín , Vůle na hloubku - - 0,4 až,0,05 14 Rozměr drážky bez klínu b d 19 h Klín + můstek - - h 0 + h Konečný rozměr drážky b d 19 h d 100 Tabulka.1 Rozměry drážky 1) jen do napětí 6,3 kv, pro vyšší napětí se povrch cívky je natírá polovodivým nátěrem a ten musí přijít do styku s povrchem drážky a proto se vyložení drážky nepoužívá 1

22 ) jde o oboustranný přírůstek izolace 3) rozměry vodičů jsou podle ČSN (Příloha č.4) Izolace proti železu t : / mm / Napětí typ typ: Mezivrstva / kv / obyčejná lepší samicatherm Relanex m v : /mm/ 0,4 až 1,5 0, ,0 1,8 1,6 1,4 1,4 3 6,3 3,0,7,4 1,8 4 10,5 3,5 3,3 3,1,8 6 13,8 4,5 4, 4,0 3,8 6 15,7 4,6 4,4 4,0 7 18,0 5,5 5,0 5,0 7 4,0 6,5 Tabulka. Rozměry izolací Průřez vodiče: = =, = 46,3., (.34) když jsme proudovou hustotu ve vodiči určili z empirického vztahu: = = = 4,156 / (.35) b v - šířka holého vodiče v drážce kde K je konstanta závislá na napětí: U [kv] 0,4 3,0 6,3 10,5 K Tabulka.3 Závislost K na napětí Výška vodiče h v při jeho šířce 11 mm, jak vychází z bilance drážky na šířku: h = =, = 4,.,1, (.36) Původní vodič je rozdělen na šířku na dva (j=) a na výšku na dva vodiče (i=) o rozměrech 5,5 x, mm Skutečný průřez jednoho vodiče: = 11,5

23 Výsledný průřez vodičů tvořícího jeden závit: =.. =..11,5 = 46 (.37) a skutečná proudová hustota: = =, = 4,183., / (.38).3.4 Odpor a rozptylová reaktance statorového vinutí Úhel sklonu čel válcového vinutí: sin č = č =,, č = arcsin 0,6659 = 41,75 = 0,6659 (.39) když šířku čela b č volím stejnou jako šířku drážky b d a vzdálenost mezi čely volím v závislosti na velikosti napětí podle vztahu: = 4 + = Délka oka: č = = += = = 4 +,,, = 7,15 (.40) =61,99 (.41) +10=56,5 (.4) č=, 41,75 =174,45 (.43) h č = h = 93 4=44,5 (.44) = č Vyložení čel: Délka čela: Délka vodiče: +=, +10=3,5 (.45) = =, =50,65 (.46) =++=50+174,45+56,5=80,959 (.47) č = ++= 50+61,99+50,65 (.48) č =75,31 =0,75 =+ č =0,450+0,75=1,1755 (.49) 3

24 Výběh cívky z drážky v je závislý na napětí stroje podle následující tabulky: U [kv] méně než 0, v [mm] Tabulka.4 Závislost v na napětí Odpor jedné fáze: Obrázek. Rozměry čel vinutí Elektrický odpor pro stejnosměrný proud (tedy bez uvažování skinefektu): / = =, = 0,175 (.50) kde ρ Cu je měrný odpor měděného vodiče při teplotě 0 0 C Vliv skinefektu: Náhradní výška vodiče: m Ω mm = h 10 =,.,. 10 = 0,175 (.51) Činitel zvýšení elektrického odporu: =,. =, 0,175 = 0,0613 (.5) Kde g je celkový počet vodičů v drážce nad sebou: g = i.n d =.1 = 4 Odpor při střídavém proudu při 0ºC: (.53) / = 1 + / = 1 + 0,06130,175 = 0,185 Ω (.54) 4

25 Odpor při 75 0 C: / = 1, = 1, 0,185 = 0,6 (.55) Procentní hodnota úbytku napětí na ohmickém odporu: = / 100 =,, 100 = 1, % (.56), Velikost rozptylové reaktance je dána magnetickou vodivostí drážky induktu, vodivostí čel vinutí a vodivostí mezi sousedními zuby přes vzduchovou mezeru. Tyto vodivosti jsou zahrnuty uvnitř hranaté závorky následujícího výrazu. Co se týče rozptylu drážky, tak h d je vzdálenost krajních vláken vodičů v drážce a h 1 je vzdálenost horního krajního vodiče od kraje drážky (viz obr. vlevo). Hodnota b d je šířka drážky a je rovna b 1. h = 85,65 h = 13,5 Obrázek.3 Drážka tvaru M = 4 h + h + č 0, ,166 + ln č = ,380 85, ,5 0,75 0,471 0, , ,166 0,83 + ln ,380 0,75 19 =,56 (.57) 5

26 Procentní hodnota úbytku napětí na rozptylové reaktanci: = 100 =,, 100 = 13,56 % (.58), Procentní hodnota rozptylové reaktance: = = 13,56 %.4 Návrh magnetického obvodu.4.1 Určení magnetického toku Magnetický tok: Kontrola: =, =,,, = 0,0944 (.59) = = 0,471 0,380 0,81 = 0,0934 (.60) Hodnoty velmi dobře souhlasí, počítám nadále s hodnotou: = 0, Velikost vzduchové mezery = = 47,,,, = 0,013 (.61) kde k = (43 50), závisí na tvaru pólového nástavce, velikosti carterova činitele a dalších parametrech x d -procentní hodnota nesycené synchronní reaktance, dle níže uvedené tabulky volím: = 137% p x d Tabulka.5 Závislost reaktance na počtu pólů Volím: = 13 6

27 Za účelem pokud možno sinusového průběhu magnetické indukce ve vzduchové mezeře volíme po obvodu proměnnou velikost mezery. Na okrajích pólových nástavců je velikost mezery (1,5 ) krát větší než v ose pólu. Volím: = 1,5.4.3 Magnetické napětí reakce kotvy Amplituda základní harmonické reakce kotvy: = = 58803,39 0,471 0,93 = 8918,9 (.6), kde C 1 je činitel základní harmonické magnetické indukce ve vzduchové mezeře. Následující konstanty a, b, e, f, g, h jsou odečteny z grafů (Příloha č.5 a č.6) Amplituda základní harmonické magnetického napětí v podélném (F d1 ) a v příčném (F q1 ) směru: = 1,45 = 0,89 = = 1,45 0,89 = 1,9 (.63) = = 0, ,9 = 5779,5 (.64) = = 0, ,9 = 3750,4 (.65) kde: = = 0,81 0,8 = 0,648 (.66) = h = 1,45 0,9 = 0,4 (.67) pro: = 1,5 =, = 0,076 = 0,65,.4.4 Dimenzování magnetického obvodu výška pólu: h = 0,3 = 0,3 0,471 = 0,1413 (.68) 7

28 výška nástavce: šířka pólu: h = 0,1 = 0,1 0,471 = 0,0471 (.69) = šířka pólového nástavce: =,,,, = 0,157 (.70) = = 0,65 0,471 = 0,306 (.71) kde ν je předpokládaná poměrná hodnota mezipólového rozptylového toku (ν =0,1 0, ) a délka pólu ventilačních kanálů) výška jha rotoru: L p = L (je stejná jako celková délka induktu, tedy včetně radiálních h = =,, = 0,0878 (.7),, kde B jr je zvolená hodnota magnetické indukce ve jhu rotoru L r délka rotoru, proti délce pólu zvětšená s ohledem na prostor pro dosednutí budící cívky výška jádra induktu: h = =,,,, Délky středních siločar částí magnetického obvodu: pól: jho rotoru: = 0,1016 (.73) = h + h = 0, ,0471 = 0,1884 (.74) = =,,,, = 0,1565 (.75) jádro induktu: = =,,, = 0,314 (.76) 8

29 .4.5 Charakteristika naprázdno Carterův činitel respektující vliv drážkování induktu =, = 0,937 b 0 = b d platí pro otevřenou drážku = = 1,46 Z nomogramu - = 1,1 (Příloha č. 7) Carterův činitel respektující vliv radiálních ventilačních kanálů k ck : = = š Kde š k je šířka radiálního kanálu i počet paketů = 0,845 (.77) Výsledná hodnota Carterova činitele: = = 1,1 0,8457 = 0,9471 (.78) Magnetické napětí na vzduchové mezeře: = 0,8 10 = 0,8 0,947 0,013 0,81 10 = 7979 (.79) Výpočet charakteristiky naprázdno je proveden v tabulkách uvedených níže. 9

30 D 1 D 1 = 100 t d1 = 39,3 z 1 = 0,7 k z1 = 1,11 B z1 = 1,706 B z1 = 1,68 H z1 = 6000 D =D 1 ±h d D = 1300 t d = 4,5 z = 3,5 k z = 0,97 B z = 1,59 B z = 1,58 H z = 3000 H zstr = 366,67 F z = 36,67 D 3 =D 1 ±h d D 3 = 1400 t d3 = 45,8 z 3 = 6,8 k z3 = 0,86 B z3 = 1,505 B z3 = 1,50 H z3 = 1600 k 1 B z1 = 1,96 B t di =πd i /Q z i =td i -b z1 = 1,9 H z1 = d 1,15 i=1,, 3 k 1.φ B z = 1,831 B z = 1,81 H z = 1000 H zstr = 150 F z = 15 + stator B z3 = 1,731 B k zi =t di /(z i.k Fe )-1 B zi =B δ.t di /(z i.k Fe ) z3 = 1,71 H z3 = 6500 k - rotor B z1 =,18 B z1 =,08 H z1 = ,3 k H str =(H z1 +4H z +H z3 )/6 F z =H str.h.φ B z =,07 B z =,01 H z = H zstr = 30166,7 F z = 3016,67 d B z3 = 1,957 B z3 = 1,9 H z3 = Tabulka.6 Magnetizační charakteristika zubové vrstvy 30

31 φ k 1.φ k.φ B H F B H F B H F Vzduch. Mezera δ [m]= 0,013 0, ,9 1037,8 Hlava k z1 = 1,11 B z 1 1,706 1,96, B z1 1,68 1,9, Střed k z = 0,97 B z 1,59 1,831, B z 1,58 1,81, Pata k z3 = 0,86 B z 3 1,505 1,731 1, B z3 1,5 1,71 1, Střed. hodnota h z = ,67 36, ,6 3016,67 Jádro induktu l s = 0,315 1, ,45 1, , Pól l p = 0,188 1, ,48 1, ,14 1, , Jho l r = 0,157 1, , 1, ,15 1, ,6 ΣF=F δ +F z +F ji +F p +F j 9013,84 180, , Tabulka.7 Magnetizační charakteristika celého magnetického obvodu Zuby 31

32 Obrázek.4 Charakteristika naprázdno 3

33 Grafickým postupem jsem zjistil velikost budícího magnetického napětí pro jmenovité zatížení a účiník: = Návrh budícího vinutí Předběžná střední délka závitu budící cívky (za předpokladu, že šířka cívky i s kostřičkou bude rovna velikosti přečnívajícího pólového nástavce přes tělo pólu): Přesahující část pólového nástavce: = =,, = 0,0743 (.80) Při tloušťce kostřičky budící cívky t k =7 mm zbývá pro šířku cívky 67,37 mm, nemá-li cívka přesahovat přes pólový nástavec. Střední délka závitu cívky: = + + = 0, , ,0743 (.81) = 1,51 Pro menší průřez vodiče budící cívky, kdy bude cívka vícepolohová. Volíme proto budící napětí: U b = 110 V Obrázek.5 Pólová cívka 33

34 Průřez vodiče budící cívky: = =, = 38,418 (.8),, Vodič má rozměr: holý/izolovaný, tedy h v x b v /h vi x b vi. Podle ČSN volím vodič o rozměrech 13 x 3 / 13,37x 3,37 se skutečným průřezem: = 38,4 Budící proud: = =,3 38,4 = 88,3 (.83) Počet závitů budící cívky: = = = 199,7 199 (.84), Volím tloušťku kostřičky cívky: t k = 7 mm Počet poloh cívky: = = 5 =,, = 5,03 (.85) Tloušťka cívky: = h. = 13,37.5 = 66,85 (.86) Počet závitů v jedné poloze: = = = 39,8 (.87) = 40 Výška budící cívky: h =. = 40.3,37 = 134,8 (.88) Výška pólu: h = h + = 134,8 + 7 = 148,8 (.89) 34

35 Po návrhu budící cívky je důležité zjistit, zda se navržená cívka vejde do mezipólového prostoru. Za tím účelem je třeba nakreslit v měřítku část příčného řezu, jak je uvedeno na obrázku. Osa mezipólového prostoru nesmí protínat cívky. Pokud by tato podmínka nebyla splněna, bylo by nutné navrhnout vícepolohovou cívku (zvýšit budící napětí U b, aby se zmenšil průřez vodiče cívky) a tu provést odstupňovanou. Obrázek.6 Mezipólový prostor s budícími cívkami.5 Kroužky a kartáče Pro přenos budícího proudu na rotor použijeme elektrografitové kartáče, pro které platí následující údaje: Přechodové napětí u př =,1 V Maximální proudové zatížení σ k = 10 A/cm Maximální obvodová rychlost v o = 40 m/s Měrný tlak p k = 18 kpa Součinitel tření µ = 0,15 Celkový průřez kartáčů jedné polarity: = =, = 8,83 (.90) 35

36 Podle doporučených rozměrů kartáčů volím rozměr = 40 5 a tomu odpovídá průřez: = 10 kde b k je rozměr v osovém směru stroje a určuje šířku kroužku l k rozměr v obvodovém směru Počet kartáčů jedné polarity na obvodu kroužku: = =, = 0,883 (.91) Volím počet kartáčů i k =1 a počet kartáčů obou polarit je tedy = 1 =. V tomto případě stačí pouze jeden kartáč jedné polarity, na obvodu budou celkem kartáče..6 Výpočet celkových ztrát Jouleovy ztráty: ve vinutí statoru: v budícím vinutí: = = 3 0,6 19,4 = 509,97 (.9) = = 1,389 88,3 = 10840,5 (.93) Ztráty v železe: v jádře induktu: ztrátové číslo plechů: = 1,8 / hmotnost jádra statoru: = = 1,603 1,4 0,380 0, = 1306,35 (.94) Kde = + h + h = 1, + 0,1 + 0,1016 = 1,603 (.95) je vnější průměr statoru 36

37 ztráty v jádře induktu (statoru): v zubech statoru: = 1,8, = 1,8 1,8 1,3, 1306,35 = 7153,05 (.96) hmotnost zubů statoru: = h = 96 0,035 0,1 0,380 0, = 615,54 (.97) Kde z je střední šířka zubu (viz výpočet zubové vrstvy charakteristiky naprázdno) h d hloubka drážky ztráty v zubech statoru: =, = 1,8 1,58, 615,54 = 5531,88 (.98) Kde B z je mg. indukce ve středu zubu (viz výpočet zubové vrstvy charakteristiky naprázdno) Povrchové ztráty: =, 1000 (.99) = = 98,47 1, 0,65 0,450,8, 0,039 0, ,81 0,947 kde k 0, β jsou činitele povrchových ztrát (Příloha č.8) a k c Carterův činitel. Mechanické ztráty: =, = 47,14, 1, 0,380 = 1179,87 (.100) kde v je obvodová rychlost rotoru = =, = 47,1 / (.101) Přídavné ztráty: ří = 0,003 = 0, = 6300 (.10) 37

38 Celkové ztráty: = ří (.103) = 509, , , ,8 + 98, , = 66613,49 = 66,613.7 Výpočet tlumícího (rozběhového) vinutí Toto vinutí slouží v synchronních alternátorech k zeslabení zpětné točivé složky pole při nesouměrném zatížení, k tlumení kývání rotoru, k zamezení dynamických přetížení při nesouměrném zkratu a ke zvýšení dynamické stability stroje. V synchronních motorech je rozběhové vinutí nezbytné pro asynchronní spouštění a k tlumení kývání rotoru. Toto vinutí se ukládá do drážek v pólových nástavcích rotoru a je vyrobeno z mědi nebo mosazi. Tyče mají kruhový průřez. Průřez tyče: =,ž, Průměr tyče tlumícího vinutí: =,,,, = 1,97 10 (.104) = 1,13 = 1,13 1,97 10 = 0,0158 (.105) Drážková rozteč na rotoru: = =,,, = 0,035 (.106) U motorů se pro zmenšení přídavných ztrát a zamezení lepení rotoru při spouštění volí počet tyčí N t a jejich drážková rozteč t d tak, aby byly splněny tyto podmínky: 0,8 1 1 > 0,75 Obě výše uvedené podmínky jsou splněny. Drážky na rotoru se volí podle tvaru tyčí kruhové, tvaru K. 38

39 Průměr drážky: = + 0,1 ž 0, = 15,8 + 0, = 16 (.107) Šířka otevření drážky: = 3 Výška krčku: h = Délka tyče: = + 0, ž 0,4 = 0, ,3 0,471 = 0,740 (.108) Průřez segmentu nakrátko: = h = 0,85 ž 1,150,5 = 0,9 0,5 9 1,97 10 = 797,85 (.109) Z vypočteného průřezu volím normalizovaný pás 80x10 mm [ ] [ 3 ] [ 4 ] Obrázek.7 Uložení vinutí na pólu 39

40 3 Návrh připevnění pólů stroje U standardního uspořádání synchronních strojů jsou umístěny póly na rotoru a působí na ně především odstředivé síly. S ohledem na velikost těchto sil musí být zvolen vhodný způsob jejich připevnění. Nejjednodušším provedením je připevnění pomocí šroubů. To je možné při menších velikostech odstředivých sil, tedy u strojů s malými rozměry nebo u pomaluběžný strojů i strojů značných průměrů. Při větším namáhání už by se připevňovací šrouby s ohledem na rozměry jejich hlav nemusely na délku pólů vejít a je pak třeba zvolit jiný způsob připevnění. Např. pomocí kladiv, což je výrobně jednodušší a používanější. Vyžaduje to ovšem dostatečně vysoké jho rotoru. Při velkých rozměrech kladiva a i s ohledem na výšku rotorového jha se provádí dvě nebo i tři kladiva na jednom pólu, umístěné vedle sebe. Připevňovací elementy pólu jsou namáhány především odstředivou silou těla pólu, pólového nástavce a budící cívky. S ohledem na velikost odstředivé síly lze zanedbat tíhu pólu a tečné síly působící na pól. Velikost celkové odstředivé síly je: = + + (3.1) = 94,4 8,51 0, ,36 0, ,88 0,479 = ,45 1,107 Kde r p, r c, r n jsou vzdálenosti od středu rotoru k těžišti jednotlivých částí. Maximální hodnota úhlové rychlosti: = = 900 = 94,4 / (3.) Hmotnost cívky: = ř = ,51 38, (3.3) = 10,88 Hmotnost pólu: = = ,01054 = 8,5 (3.4) Kde V p je objem pólu: = h = 0,157 0,450 0,148 = 0,0105 (3.5) Hmotnost pólového nástavce: = = ,63 10 = 67,36 (3.6) 40

41 Kde V n je objem pólového nástavce: = h = 0,306 0,598 0,047 = 8,63 10 (3.7) Výpočet namáhání kladiva je proveden na jednotku délky pólu a tak i síla F 1 na je vztažena na jednotkovou délku, tedy: = > ž,5 10 / kde L p je délka pólu. =,, =, / (3.8) 3.1 Připevnění pomocí kladiva Pokud je namáhání od odstředivých sil příliš veliké, zpravidla F > (,5)10 6 N/m použije se připevnění pólů pomocí kladiv. Při použití kladiva se vychází z určení šířky krčku a, který je namáhán na tah a použije se vztahu: F a = σ dov Od rozměru šířky krčku a se určí další rozměry, jak je patrné z přiloženého obrázku. (3.9) Obrázek 3.1 Rozměry kladiva Kontrola kombinovaného namáhání se provede s použitím vztahu: F 3b 3b σ = + + c max 1 (3.10) c 4c 4c 41

42 = 0,03 ~0,5 = 0,015 0,03 σ c max,45.10 = 0,03 σ cmax =118, 7MPa Pro výsledné namáhání σ c max σ dov 6 3.0, , , ,03 σ cmax musí být splněna podmínka: Velikost dovoleného namáhání se volí podle použitého materiálu pólu: ( ) σ = MPa (3.11) dov 118,7 10MPa Pro výše zvolené rozměry kladiva je podmínka namáhání splněna. [ ] [ 3 ] 4

43 4 Výpočet oteplení statoru a pólové cívky 4.1 Tepelné obvody Účelem tepelných výpočtů je zjistit střední, resp. i maximální oteplení vybraných částí stroje. Nejvíce nás zajímají ty části, které jsou v bezprostředním styku s izolací. Toto oteplení nesmí přesáhnout hodnotu, která odpovídá tepelné odolnosti použité izolace. V případě jejího překročení je třeba upravit ventilační systém nebo snížit ztráty v příslušné části, to ovšem vede k menšímu využití stroje a znamená to například větší rozměry a tedy i vyšší cenu. Podle tepelné odolnosti jsou izolační materiály zařazeny do jednotlivých tříd, jak je uvedeno v tabulce níže. Teplota - je stav daného místa nebo objektu, který zjistíme pomocí čidla, jako je dotykový teploměr, termočlánek Oteplení - je rozdíl teplot, nejčastěji se tím rozumí teplota nad teplotou okolí. Teplota vinutí se ve většině případů zjišťuje z přírůstku elektrického odporu a tím se určí střední hodnota teploty vodičů, která se může lišit od maximální, respektive minimální teploty o Když se zjišťuje nebo počítá oteplení nějaké části stroje, udává se teplota okolí = 0. Získaná hodnota oteplení se porovnává s doporučenou hodnotou použité izolace. Teplota se udává ve nebo v K, zatímco u oteplení na této volbě nezáleží, jelikož se jedná o rozdíl teplot. Tabulka 4.1 Maximální teplota a oteplení pro jednotlivé druhy izolací 43

44 Při použití elektroanalogie jsou náhradní tepelné obvody ekvivalentní s elektrickými obvody se soustřednými parametry a lze pro ně proto aplikovat obdobné zákony, především Ohmův zákon a oba Kirchhoffovy zákony. 4. Výpočet oteplení induktu 4..1 Výpočet oteplení v drážkové části vinutí Následující výpočet je proveden pro indukt na statoru. Z celého induktu jsem si vymezil co nejmenší úsek, tak aby u všech ostatních byly stejné tepelné a chladící podmínky. Jedná se o úsek příslušný jedné drážkové rozteči a polovině rozteče radiálního kanálu. Při tomto výběru musím určit ztráty, které ve vymezeném úseku vznikají. V tomto výpočtu neuvažuji tepelné spojení mezi drážkovou částí a čely vinutí. Výpočet oteplení čel vinutí jsem provedl samostatně. Obrázek 4.1 Vymezený úsek induktu stroje Ztráty v drážkové části vinutí: = Ztráty v čelech vinutí: č = = 509,97, = 9655,4 (4.1), č = 509,97, = 15554,7 (4.), 44

45 kde jsou Jouleovy ztráty ve vinutí induktu = + č je celková délka vodiče cívky induktu Ztráty ve vymezeném úseku: Vinutí: Zub: = ř = =, = 10,38 (4.3) =, = 3,601 (4.4) jádro induktu... = =, = 4,65 (4.5) Kde: ř jsou přídavné ztráty v drážkové části vinutí způsobené skinefektem je počet čel, který je zpravidla stejný jako počet drážek induktu je počet radiálních ventilačních kanálů - počet paketů je (i+1) Výpočet tepelných odporů: z vinutí do ventilačního kanálu: = š š š = 0, ,5 0,179 0, ,0001 0,06 0,179 0, ,179 0,010 = 31,81 K/W (4.6) z vinutí do vzduchové mezery: = š š š š š š 0, ,0001 = 0,5 0,019 0, ,06 0,019 0, ,019 0,060

46 = 47,1 K/W (4.7) z vinutí do zubu: = š = + š 0, ,5 0,179 0,050 + š + š 3 0,0001 0,06 0,179 0, , ,179 0,050 = 4,14 / (4.8) ze zubu do vzduchové mezery: = 1 + š š 3 š š 0,1 = ,0 0, ,017 0,050 = 19,98 / (4.9) ze zubu do ventilačního kanálu: = = š 3 š + 1 š 0, ,03 0, ,03 0,1 = 7,68 / (4.10) z plechů zubu do plechů jádra: = + š š 3 š 3 š 0,1 0,101 = ,05 0, ,047 0,050 = 1,01 / (4.11) 46

47 z plechů jádra do ventilačního kanálu: = = š 3 š + 1 š 0, ,049 0, ,049 0,101 = 4,176 / (4.1) z plechů jádra na vnější obvod statoru = 1 + š š 3 š š 0,101 = ,0507 0, ,05 0,050 = 13,04 / (4.13) Kde: je součet vzduchových vrstviček mezi vrstvami izolace a závisí na celkové tloušťce izolace a technologickém postupu; zpravidla se volí = 0,0001 měrná tepelná vodivost izolace = 0,15 0,3/ měrná tepelná vodivost vzduchu ř ě 0 = 0,06 / měrná tepelná vodivost plechového svazku ve směru plechů = 40 / měrná tepelná vodivost plechového svazku ve směru kolmém = 1 /,,. součinitelé přestupu tepla v daném místě, závisí na rychlosti proudění vzduchu a pohybují se v rozmezí / Určení okolních teplot vymezeného úseku: V uvažovaném uspořádání ventilačního obvodu stroje vstupuje do statoru vzduch ze vzduchové mezery, který je ohřátý od ztrát vzniklých v rotoru stroje. Jeho množství je v následujícím výpočtu označeno Q a udáno v m 3 /s. Při průchodu vzduchu radiálním kanálem bude jeho teplota v důsledku přibírání ztrát z induktu narůstat. 47

48 Obrázek 4. Průběh teploty chladiva v radiálním kanálu Množství chladícího média, které musí projít strojem se určí z kalorimetrické rovnice: =.. =. =,. =,04 / (4.14) Kde: je množství chladiva, které má projít strojem. součet všech ztrát, které se budou chladícím médiem odvádět hustota chladícího média. hmotnostní měrné teplo chladícího média... oteplení chladícího média, které prošlo strojem oteplení chladiva ve vzduchové mezeře: = + = 0 +, = 4,36 (4.15), oteplení chladiva v okolí zubu kanálu: = + = 4,36 +,,, = 7,33 (4.16) oteplení chladiva v okolí jádra induktu kanálu: = = 4, , , ,04 = 11,71 (4.17) 48

49 oteplení chladiva vystupujícího z kanálu: = = 4, , , ,04 = 13,1 (4.18) Kde: je teplota chladiva vstupující do stroje ztráty v rotoru (v budícím vinutí + povrchové) objemové měrné teplo chladiva h = 1 50 / Sestavení a řešení náhradního tepelného obvodu oblasti: Na níže uvedeném obrázku je uvedeno schéma náhradního tepelného obvodu uvažovaného úseku. Mým úkolem je určit teploty uzlů,,, když všechny ostatní hodnoty jsou již známé. Za tím účelem musím sestavit tři navzájem nezávislé rovnice. Obrázek 4.3 Náhradní schéma tepelného obvodu vymezeného úseku + + = (4.19) = (4.0) + + = (4.1) 49

50 Řešením výše uvedené soustavy rovnic jsem určil teploty uzlů:,,. Jelikož jsem dosadil za teplotu okolí = 0, získal jsem oteplení uzlů nad okolní teplotu a toto oteplení se značí,,. Výsledné hodnoty oteplení: = 71,78 = 43,1 = 39, Výpočet oteplení čel vinutí Při výpočtu vycházím z předpokladu, že všechna čela budou mít stejné chladící podmínky, takže si zvolím jako element jedno čelo o délce č a vnějším obvodu č. Ztráty vzniklé v jednom čele: č = č č =, = 16,03 (4.) kde č je počet čel a bývá zpravidla stejný jako počet drážek Q. Tepelný odpor mezi vodičem čel a okolím je: č = č č č č č č č 0,00366 č = 0,5 0,101 0,75 + 0,0001 0,06 0,101 0, ,65 0,101 0,75 č = 0,483 / (4.3) Kde: č je součinitel přestupu tepla v okolí čel k činitel zakrytí čel (vložky mezi vrstvami, křížení spodní a horní vrstvy, na rotoru bandáží a podpěrným kruhem, atd.) a nabývá hodnot v rozmezí 0,5 0,8 podle konstrukčního uspořádání čel. 50

51 Obrázek 4.4 Náhradní tepelné schéma čel vinutí Oteplení čela: č = č. č + č = 16,03. 0, = 78,6 (4.4) Jelikož není rozdíl teplot mezi drážkovou částí a čelem příliš velký (přibližně do několika C ), můžu určit střední hodnotu oteplení vinutí jako vážený průměr obou oteplení: = č č č =,,,,,, = 75,74 (4.5) 4.3 Orientační výpočet oteplení pólové cívky Vnější obvod budící cívky: = (4.6) = 0, , , ,007 = 1,806 Střední obvod budící cívky: = (4.7) = 0, , , ,0668 = 1,538 Ochlazovací povrch všech cívek: = h = 0,134 1,806 8 = 1,947 (4.8) Odpor všech cívek budícího vinutí: / = 1, = 1,,, = 1,389 (4.9) 51

52 Ztráty v budícím vinutí: Oteplení cívky: = / = 1,389 88,3 = 10840,5 (4.30) =, =,,, = 7,97 (4.31) [ ] [ 3 ] 5

53 5 Zatěžovací charakteristika stroje Při sestrojování zatěžovací charakteristiky stroje jsem vycházel z charakteristiky naprázdno. Nejprve jsem si vynesl jmenovitou hodnotu proudu = 100%, kterou jsem spojil s hodnotou magnetického napětí, čímž mi vznikl výchozí bod. Tentýž postup jsem opakoval pro 50%, 70% a 130% hodnoty proudu a magnetického napětí, čímž mi vznikly další tři body. Proložením těchto výsledných bodů jsem získal zatěžovací charakteristiku stroje, jenž je v následujícím obrázku vyznačena červenou barvou. 53

54 Obrázek 5.1 Zatěžovací charakteristika synchronního kompenzátoru 54

55 6 Závěr Cílem této diplomové práce bylo navrhnout vzduchem chlazený synchronní kompenzátor s vyniklými póly dle zadaných parametrů. Úkolem elektromagnetického návrhu bylo určení hlavních rozměrů stroje. Dále pak výpočet statorového, budícího a tlumícího (rozběhového) vinutí. Následné dimenzování magnetického obvodu a s tím spojené sestrojení charakteristiky naprázdno, výpočet ztrát v jednotlivých částech stroje a následné určení celkových ztrát ve stroji. Elektromagnetický výpočet, který je uveden v této práci je do určité míry zjednodušen. V praxi se v současné době používá programů vytvořených speciálně pro návrh daného typu stroje. Dalším úkolem bylo pomocí náhradních tepelných obvodů určit hodnoty oteplení statoru a pólové cívky. Tomuto výpočtu nepředcházel ventilační výpočet. Výpočet oteplení statoru je rozdělen na dvě části. V první části je proveden výpočet oteplení drážkové části statorového svazku. Ve druhé části je proveden výpočet oteplení čel vynutí. Jelikož vyšel malý rozdíl oteplení mezi drážkovou částí a čelem řádově několik, byla stanovena střední hodnota oteplení = 75,74. Tato hodnota vyhovuje izolaci třídy B. Výpočet oteplení pólové cívky byl proveden zjednodušeně. Oteplení pólové cívky = 7,97 také vyhovuje izolaci třídy B. Konstrukční uspořádání stroje vychází z klasické koncepce vzduchem chlazených strojů malých a středních výkonů. Vnější konstrukční uspořádání stroje, jako je tvar krytu a další vnější prvky jako jsou ložiskové stojany a základová deska s kostrou, je inspirováno stroji vyráběnými v době nedávno minulé. Jelikož součástí návrhu není ventilační výpočet, jsou vnitřní rozměry stroje, jako například lopatky radiálního ventilátoru a chladící otvory ve jhu rotoru, odhadnuty. Tato zjednodušení nijak výrazně neovlivňují celkovou podobu stroje. Pro ilustraci konstrukčního uspořádání stroje jsou výkresy uvedené v příloze dostačující. 55

56 Seznam použité a citované literatury [1] WIEDEMANN, E. Konstrukce elektrických strojů. Praha: SNTL, [] ČERVENÝ, Josef. Stavba elektrických strojů. Portal ZCU v Plzni Courseware, 01 [3] ČERVENÝ, Josef. Postup při návrhu synchronního stroje. Portal ZCU v Plzni Courseware, 01 [4] KOPYLOV, Igor Petrovič. Stavba elektrických strojů. Praha: SNTL, [5] CIGÁNEK, Ladislav. Stavba elektrických strojů. Praha: SNTL, [6] PETROV, G, N. Elektrické stroje. Praha: ACADEMIA,

57 Seznam příloh Příloha 1: Příloha : Příloha 3: Příloha 4: Příloha 5: Příloha 6: Příloha 7: Příloha 8: Příloha 9: Diagram průměrů synchronních strojů Diagram obvodové proudové hustoty a indukce ve vzduchové mezeře Tabulka rozměrů drážky M Tabulka rozměrů měděných pasů Diagram činitele základní harmonické a činitele tvaru magnetického toku Diagram deformačního činitele magnetického napětí Diagram Carterova činitele na drážkování Diagram činitele povrchových ztrát v pólovém nástavci Tabulka rozměrů kartáčů Příloha 10: Diagram dynamových plechů Příloha 11: Nomogram k určení skutečné indukce v zubech induktu Příloha 1: Tabulka rozměrů plochých měděných tyčí se zaoblenými hranami Příloha 13: Příčný řez stroje Příloha 14: Podélný řez stroje 1

58 Přílohy Příloha 1: Diagram průměrů synchronních strojů [ ] [ 3 ]

59 Příloha : Diagram obvodové proudové hustoty a indukce ve vzduchové mezeře [ ] [ 3 ] 3

60 Příloha 3: Tabulka rozměrů drážky M [ ] [ 3 ] 4

61 Příloha 4: Tabulka rozměrů měděných pasů [ ] [ 3 ] 5

62 Příloha 5: Diagram činitele základní harmonické a činitele tvaru magnetického toku [ ] [ 3 ] 6

63 Příloha 6: Diagram deformačního činitele magnetického napětí [ ] [ 3 ] 7

64 Příloha 7: Diagram Carterova činitele na drážkování [ ] [ 3 ] 8

65 Příloha 8: Diagram činitele povrchových ztrát v pólovém nástavci [ ] [ 3 ] 9

66 Příloha 9: Tabulka rozměrů kartáčů [ ] [ 3 ] 10

67 Příloha 10: Diagram dynamových plechů [ ] [ 3 ] 11

68 Příloha 11: Nomogram k určení skutečné indukce v zubech induktu [ ] [ 3 ] 1

69 Příloha 1: Tabulka rozměrů plochých měděných tyčí se zaoblenými hranami [ 4 ] 13

70 Příloha 13: Příčný řez stroje 14

71 Příloha 14: Podélný řez stroje 15

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE Závislost účinnosti synchronního stroje na jeho zatížení Vedoucí práce: Doc. Ing.

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI DIPLOMOVÁ PRÁCE

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI DIPLOMOVÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE Vliv činitele pólového krytí na vlastnosti synchronního generátoru. Vedoucí:

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE Podrobný výpočet oteplení cívky kotvy synchronního stroje Bc. Jiří Ipser 018 Abstrakt

Více

Fakulta elektrotechnická Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky. Diplomová práce. Návrh stejnosměrného stroje

Fakulta elektrotechnická Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky. Diplomová práce. Návrh stejnosměrného stroje Fakulta elektrotechnická Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky Diplomová práce Návrh stejnosměrného stroje Autor práce: Bc. Lukáš Mergl Vedoucí práce: Doc. Ing. Josef Červený, Ph.D. CSC. Plzeň

Více

NÁVRH TRANSFORMÁTORU. Postup školního výpočtu distribučního transformátoru

NÁVRH TRANSFORMÁTORU. Postup školního výpočtu distribučního transformátoru NÁVRH TRANSFORMÁTORU Postup školního výpočtu distribučního transformátoru Pro návrh transformátoru se zadává: - zdánlivý výkon S [kva ] - vstupní a výstupní sdružené napětí ve tvaru /U [V] - kmitočet f

Více

PŘÍLOHA A. ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií 72 Vysoké učení technické v Brně

PŘÍLOHA A. ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií 72 Vysoké učení technické v Brně Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií 72 Vysoké učení technické v Brně PŘÍLOHA A Obrázek 1-A Rozměrový výkres - řez stroje Označení Název rozměru D kex Vnější průměr kostry D kvn Vnitřní

Více

ESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

ESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROENERGETIKY A EKOLOGIE DIPLOMOVÁ PRÁCE Návrh synchronního stroje s vyniklými póly Bc. Zdeněk Švec 01 Anotace Předkládaná diplomová

Více

Synchronní stroje. Φ f. n 1. I f. tlumicí (rozběhové) vinutí

Synchronní stroje. Φ f. n 1. I f. tlumicí (rozběhové) vinutí Synchronní stroje Synchronní stroje n 1 Φ f n 1 Φ f I f I f I f tlumicí (rozběhové) vinutí Stator: jako u asynchronního stroje ( 3 fáz vinutí, vytvářející kruhové pole ) n 1 = 60.f 1 / p Rotor: I f ss.

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ. Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky DIPLOMOVÁ PRÁCE

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ. Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky DIPLOMOVÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky DIPLOMOVÁ PRÁCE Návrh stejnosměrného stroje s derivačním buzením Bc. Karel Houška 2013 Nesymetrické

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Návrh synchronního generátoru Filip Kotyza 2016 Abstrakt Předkládaná bakalářská

Více

Synchronní stroj je točivý elektrický stroj na střídavý proud. Otáčky stroje jsou synchronní vůči točivému magnetickému poli.

Synchronní stroj je točivý elektrický stroj na střídavý proud. Otáčky stroje jsou synchronní vůči točivému magnetickému poli. Synchronní stroje Rozvoj synchronních strojů byl dán zavedením střídavé soustavy. V počátku se používaly zejména synchronní generátory (alternátory), které slouží pro výrobu trojfázového střídavého proudu.

Více

Osnova kurzu. Elektrické stroje 2. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3

Osnova kurzu. Elektrické stroje 2. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3 Osnova kurzu 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 1) 11) 12) 13) Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 1 Základy teorie elektrických obvodů 2 Základy teorie elektrických

Více

Asynchronní stroje. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO. Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Katedra elektrotechniky.

Asynchronní stroje. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO. Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Katedra elektrotechniky. Asynchronní stroje Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky www.fei.vsb.cz/kat452 PEZ I Stýskala, 2002 ASYNCHRONNÍ STROJE Obecně Asynchronní stroj (AS)

Více

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ. Návrh synchronního stroje s vyniklými póly

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ. Návrh synchronního stroje s vyniklými póly ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Návrh synchronního stroje s vyniklými póly Lukáš Veg 2013 Anotace Předkládaná

Více

Úvod. Rozdělení podle toku energie: Rozdělení podle počtu fází: Rozdělení podle konstrukce rotoru: Rozdělení podle pohybu motoru:

Úvod. Rozdělení podle toku energie: Rozdělení podle počtu fází: Rozdělení podle konstrukce rotoru: Rozdělení podle pohybu motoru: Indukční stroje 1 konstrukce Úvod Indukční stroj je nejpoužívanější a nejrozšířenější elektrický točivý stroj a jeho význam neustále roste (postupná náhrada stejnosměrných strojů). Rozdělení podle toku

Více

Základy elektrotechniky

Základy elektrotechniky Základy elektrotechniky Přednáška Asynchronní motory 1 Elektrické stroje Elektrické stroje jsou vždy měniče energie jejichž rozdělení a provedení je závislé na: druhu použitého proudu a výstupní formě

Více

Stejnosměrné generátory dynama. 1. Princip činnosti

Stejnosměrné generátory dynama. 1. Princip činnosti Stejnosměrné generátory dynama 1. Princip činnosti stator dynama vytváří budící magnetické pole v tomto poli se otáčí vinutí rotoru s jedním závitem v závitech rotoru se indukuje napětí změnou velikosti

Více

1.1. Základní pojmy 1.2. Jednoduché obvody se střídavým proudem

1.1. Základní pojmy 1.2. Jednoduché obvody se střídavým proudem Praktické příklady z Elektrotechniky. Střídavé obvody.. Základní pojmy.. Jednoduché obvody se střídavým proudem Příklad : Stanovte napětí na ideálním kondenzátoru s kapacitou 0 µf, kterým prochází proud

Více

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 8. TRANSFORMÁTORY

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 8. TRANSFORMÁTORY Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - T Ostrava 8. TRANSFORMÁTORY 8. Princip činnosti 8. Provozní stavy skutečného transformátoru 8.. Transformátor naprázdno 8.. Transformátor

Více

20ZEKT: přednáška č. 10. Elektrické zdroje a stroje: výpočetní příklady

20ZEKT: přednáška č. 10. Elektrické zdroje a stroje: výpočetní příklady 20ZEKT: přednáška č. 10 Elektrické zdroje a stroje: výpočetní příklady Napětí naprázdno, proud nakrátko, vnitřní odpor zdroje Théveninův teorém Magnetické obvody Netočivé stroje - transformátory Točivé

Více

Synchronní stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006

Synchronní stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006 8. ELEKTRICKÉ TROJE TOČIVÉ Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů F ynchronní stroje Ing. Vítězslav týskala h.d. únor 00 říklad 8. Základy napětí a proudy Řešené příklady Třífázový synchronní

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE Analýza návrhu asynchronního stroje metodou konečných prvků Bc. Markéta Kydlíčková

Více

Doc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D , Ostrava

Doc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D , Ostrava 9. TOČIV IVÉ ELEKTRICKÉ STROJE Doc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D. 2. 2. 2009, Ostrava Stýskala, 2002 DC stroje Osnova přednp ednášky Princip činnosti DC generátoru Konstrukční provedení DC strojů Typy DC

Více

METODICKÝ LIST Z ELEKTROENERGETIKY PRO 3. ROČNÍK řešené příklady

METODICKÝ LIST Z ELEKTROENERGETIKY PRO 3. ROČNÍK řešené příklady STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA ELEKTROTECHNICKÁ BRNO,KOUNICOVA16 METODICKÝ LIST Z ELEKTROENERGETIKY PRO 3. ROČNÍK řešené příklady Třída : K4 Název tématu : Metodický list z elektroenergetiky řešené příklady

Více

Vítězslav Stýskala TÉMA 1. Oddíly 1-3. Sylabus tématu

Vítězslav Stýskala TÉMA 1. Oddíly 1-3. Sylabus tématu Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Vítězslav Stýskala TÉMA 1 Oddíly 1-3 Sylabus tématu 1. Zařazení a rozdělení DC strojů dle ČSN EN 2. Základní zákony, idukovaná ems, podmínky, vztahy

Více

AS jako asynchronní generátor má Výkonový ýštítek stroje ojedinělé použití, jako typický je použití ve větrných elektrárnách, apod.

AS jako asynchronní generátor má Výkonový ýštítek stroje ojedinělé použití, jako typický je použití ve větrných elektrárnách, apod. Asynchronní stroje Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky www.fei.vsb.cz fei.vsb.cz/kat452 TZB III Fakulta stavební Stýskala, 2002 ASYNCHRONNÍ STROJE

Více

Energetická bilance elektrických strojů

Energetická bilance elektrických strojů Energetická bilance elektrických strojů Jiří Kubín TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247,

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE Návrh vzduchem chlazeného turboalternátoru vedoucí práce: doc. Ing. Josef Červený,

Více

Určeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II. Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor Elektrické stroje

Určeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II. Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor Elektrické stroje Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Určeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor 2007 Elektrické stroje jsou zařízení, která

Více

Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky

Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 3.1 Teorie elektronu 1 1 1 Struktura a rozložení elektrických nábojů uvnitř: atomů, molekul, iontů, sloučenin; Molekulární struktura vodičů, polovodičů a

Více

Elektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků

Elektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků Elektrické části elektrárenských bloků Elektrická část elektrárny Hlavním úkolem elektrické části elektráren je: Vyvedení výkonu z elektrárny - zprostředkování spojení alternátoru s elektrizační soustavou

Více

Základy elektrotechniky

Základy elektrotechniky Základy elektrotechniky Přednáška Stejnosměrné stroje 1 Konstrukční uspořádání stejnosměrného stroje 1 - hlavní póly 5 - vinutí rotoru 2 - magnetický obvod statoru 6 - drážky rotoru 3 - pomocné póly 7

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, synchronní stroje. Pracovní list - příklad vytvořil: Ing.

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, synchronní stroje. Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, synchronní stroje Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír Kořínek Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: synchronní

Více

Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS

Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS rčeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS 3. STŘÍDAVÉ JEDNOFÁOVÉ OBVODY Příklad 3.: V obvodě sestávajícím ze sériové kombinace rezistoru, reálné cívky a kondenzátoru vypočítejte požadované

Více

Příloha-výpočet motoru

Příloha-výpočet motoru Příloha-výpočet motoru 1.Zadané parametry motoru: vrtání d : 77mm zdvih z: 87mm kompresní poměr ε : 10.6 atmosférický tlak p 1 : 98000Pa teplota nasávaného vzduchu T 1 : 353.15K adiabatický exponent κ

Více

Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS

Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS SYNCHRONNÍ STROJE Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS Obsah Význam a použití 1. Konstrukce synchronních strojů 2. Princip činnosti synchronního generátoru 3. Paralelní chod synchronního

Více

Ele 1 Synchronní stroje, rozdělení, význam, princip činnosti

Ele 1 Synchronní stroje, rozdělení, význam, princip činnosti Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ELEKTROTECHNIKA PRVNÍ ZDENĚK KOVAL 31. 1. 2014 Název zpracovaného celku: Ele 1 Synchronní stroje, rozdělení, význam, princip činnosti 10. SYNCHRONNÍ STROJE Synchronní

Více

Rezonanční elektromotor II

Rezonanční elektromotor II - 1 - Rezonanční elektromotor II Ing. Ladislav Kopecký, 2002 V tomto článku dále rozvineme a zpřesníme myšlenku rezonančního elektromotoru. Nejdříve se zamyslíme nad vhodnou konstrukcí elektromotoru. Z

Více

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2012 1.1.2 HLAVNÍ ČÁSTI ELEKTRICKÝCH STROJŮ 1. ELEKTRICKÉ STROJE Elektrický stroj je definován jako elektrické zařízení, které využívá ke své činnosti elektromagnetickou

Více

ELEKTRICKÉ STROJE Ing. Eva Navrátilová

ELEKTRICKÉ STROJE Ing. Eva Navrátilová STŘEDNÍ ŠKOLA, HAVÍŘOV-ŠUMBARK, SÝKOROVA 1/613 příspěvková organizace ELEKTRICKÉ STROJE Ing. Eva Navrátilová Elektrické stroje uskutečňují přeměnu mechanické energie na elektrickou, elektrické energie

Více

DIPLOMOVÁ PRÁCE Návrh asynchronního motoru s kotvou nakrátko

DIPLOMOVÁ PRÁCE Návrh asynchronního motoru s kotvou nakrátko FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROENERGETIKY A EKOLOGIE DIPLOMOVÁ PRÁCE Návrh asynchronního motoru s kotvou nakrátko Marek Tobrman 2015 Abstrakt Tato diplomová práce řeší v první části elektromagnetický

Více

TRANSFORMÁTORY Ing. Eva Navrátilová

TRANSFORMÁTORY Ing. Eva Navrátilová STŘEDNÍ ŠOLA, HAVÍŘOV-ŠUMBAR, SÝOROVA 1/613 příspěvková organizace TRANSFORMÁTORY Ing. Eva Navrátilová - 1 - Transformátor jednofázový = netočivý elektrický stroj, který využívá elektromagnetickou indukci

Více

Stanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN

Stanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN Stanovení požární odolnosti NAVRHOVÁNÍ OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ NA ÚČINKY POŽÁRU ČSN EN 1993-1-2 Ing. Jiří Jirků Ing. Zdeněk Sokol, Ph.D. Prof. Ing. František Wald, CSc. 1 2 Přestup tepla do konstrukce v ČSN

Více

Stejnosměrné stroje Konstrukce

Stejnosměrné stroje Konstrukce Stejnosměrné stroje Konstrukce 1. Stator část stroje, která se neotáčí, pevně spojená s kostrou může být z plného materiálu nebo složen z plechů (v případě napájení např. usměrněným napětím) na statoru

Více

Konstrukce stejnosměrného stroje

Konstrukce stejnosměrného stroje Stejnosměrné stroje Konstrukce stejnosměrného stroje póly pól. nástavce stator rotor s vinutím v drážkách geometrická neutrála konstantní vzduchová mezera δ budicí vinutí magnetická osa stejnosměrný budicí

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Návrh asynchronního stroje s klecí nakrátko Michal Černoch 015/016 Abstrakt Předkládaná

Více

Elektrické výkonové členy Synchronní stroje

Elektrické výkonové členy Synchronní stroje Elektrické výkonové členy prof. Ing. Jaroslav Nosek, CSc. EVC 7 Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky. Tato prezentace představuje učební pomůcku a průvodce

Více

Základy elektrotechniky

Základy elektrotechniky Základy elektrotechniky Přednáška Transformátory deální transformátor r 0; 0 bez rozptylu mag. toků 0, Φ Φmax. sinωt ndukované napětí: u i N d N dt... cos t max imax N..f. 4,44..f.N d ui N i 4,44. max.f.n

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ. Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky DIPLOMOVÁ PRÁCE

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ. Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky DIPLOMOVÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky DIPLOMOVÁ PRÁCE Návrh 300kW trakčního asynchronního motoru s klecí nakrátko vedoucí práce: Ing. Karel

Více

princip činnosti synchronních motorů (generátoru), paralelní provoz synchronních generátorů, kompenzace sítě synchronním generátorem,

princip činnosti synchronních motorů (generátoru), paralelní provoz synchronních generátorů, kompenzace sítě synchronním generátorem, 1 SYNCHRONNÍ INDUKČNÍ STROJE 1.1 Synchronní generátor V této kapitole se dozvíte: princip činnosti synchronních motorů (generátoru), paralelní provoz synchronních generátorů, kompenzace sítě synchronním

Více

Analýza charakteristik asynchronního motoru 13 kw pomocí moderních simulačních nástrojů

Analýza charakteristik asynchronního motoru 13 kw pomocí moderních simulačních nástrojů ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická Katedra elektrických pohonů a trakce Diplomová práce ADIP25 Analýza charakteristik asynchronního motoru 13 kw pomocí moderních simulačních nástrojů

Více

DIPLOMOVÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ. Vliv velikosti napětí na vlastnosti synchronního stroje

DIPLOMOVÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ. Vliv velikosti napětí na vlastnosti synchronního stroje ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE Vliv velikosti napětí na vlastnosti synchronního stroje Bc. Lukáš Veg 2015 Anotace

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Návrh asynchronního stroje s dvojitou klecí nakrátko Jiří Dražan 2018 Abstrakt

Více

Elektro-motor. Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory. Vinutý rotor. PM rotor. Synchron C

Elektro-motor. Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory. Vinutý rotor. PM rotor. Synchron C 26. března 2015 1 Elektro-motor AC DC Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory AC brushed Univerzální Vícefázové Jednofázové Sinusové Krokové Brushless Reluktanční Klecový stroj Trvale připojeny C Pomocná

Více

Elektro-motor. Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory. Vinutý rotor. PM rotor. Synchron C

Elektro-motor. Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory. Vinutý rotor. PM rotor. Synchron C 5. října 2015 1 Elektro-motor AC DC Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory AC brushed Univerzální Vícefázové Jednofázové Sinusové Krokové Brushless Reluktanční Klecový stroj Trvale připojeny C Pomocná

Více

Návrh: volba druhu vodiče pro dané prostředí pro dané podmínky. způsob ů uložení vodiče stanovení průřezu vodiče pro určitý výkon při daném uložení

Návrh: volba druhu vodiče pro dané prostředí pro dané podmínky. způsob ů uložení vodiče stanovení průřezu vodiče pro určitý výkon při daném uložení Hlavní zásady pro dimenzování Radek Procházka (xprocha1@el.cvut.cz) Elektrické instalace nízkého napětí 007/08 Obecně Návrh: volba druhu vodiče pro dané prostředí pro dané podmínky způsob ů uložení vodiče

Více

Skalární řízení asynchronních motorů

Skalární řízení asynchronních motorů Vlastnosti pohonů s rekvenčním řízením asynchronních motorů Frekvenčním řízením střídavých motorů lze v současné době docílit téměř vlastností stejnosměrných regulačních pohonů a lze očekávat ještě další

Více

ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY

ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY 1) Který zákon upravuje poměry v jednoduchém elektrickém obvodu o napětí, proudu a odporu: Ohmův zákon, ze kterého vyplívá, že proud je přímo úměrný napětí a nepřímo úměrný odporu.

Více

Merkur perfekt Challenge Studijní materiály

Merkur perfekt Challenge Studijní materiály Merkur perfekt Challenge Studijní materiály T: 541 146 120 IČ: 00216305, DIČ: CZ00216305 / www.feec.vutbr.cz/merkur / steffan@feec.vutbr.cz 1 / 11 Název úlohy: Krokový motor a jeho řízení Anotace: Úkolem

Více

Strana 1 (celkem 11)

Strana 1 (celkem 11) 1. Vypočtěte metodou smyčkových proudů. Zadané hodnoty: R1 = 8Ω U1 = 33V R2 = 6Ω U2 = 12V R3 = 2Ω U3 = 44V R4 = 4Ω R5 = 6Ω R6 = 10Ω Strana 1 (celkem 11) Základní rovnice a výpočet smyčkových proudů: Ia:

Více

Elektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků

Elektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků Elektroenergetika 1 Elektrické části elektrárenských bloků Elektrická část elektrárny Hlavním úkolem elektrické části elektráren je: Vyvedení výkonu z elektrárny zprostředkování spojení alternátoru s elektrizační

Více

Synchronní stroje 1FC4

Synchronní stroje 1FC4 Synchronní stroje 1FC4 Typové označování generátorů 1F. 4... -..... -. Točivý elektrický stroj 1 Synchronní stroj F Základní provedení C Provedení s vodním chladičem J Osová výška 560 mm 56 630 mm 63 710

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných

Více

Návrh toroidního generátoru

Návrh toroidního generátoru 1 Návrh toroidního generátoru Ing. Ladislav Kopecký, květen 2018 Toroidním generátorem budeme rozumět buď konstrkukci na obr. 1, kde stator je tvořen toroidním jádrem se dvěma vinutími a jehož rotor tvoří

Více

Elektrický výkon v obvodu se střídavým proudem. Účinnost, účinník, činný a jalový proud

Elektrický výkon v obvodu se střídavým proudem. Účinnost, účinník, činný a jalový proud Elektrický výkon v obvodu se střídavým proudem Účinnost, účinník, činný a jalový proud U obvodu s odporem je U a I ve fázi. Za předpokladu, že se rovnají hodnoty U,I : 1. U(efektivní)= U(stejnosměrnému)

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE Návrh synchronního hydroalternátoru Bc. Jakub Alter 2013 Anotace Předkládaná diplomová

Více

VÝPOČET JEDNOFÁZOVÉHO TRANSFORMÁTORU

VÝPOČET JEDNOFÁZOVÉHO TRANSFORMÁTORU FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VÝPOČET JEDNOFÁZOVÉHO TRANSFORMÁTORU Autoři textu: Ing. Ondřej Vítek, Ph.D. Květen 2013 epower Inovace výuky elektroenergetiky

Více

1 ELEKTRICKÉ STROJE - ZÁKLADNÍ POJMY. 1.1 Vytvoření točivého magnetického pole

1 ELEKTRICKÉ STROJE - ZÁKLADNÍ POJMY. 1.1 Vytvoření točivého magnetického pole 1 ELEKTRICKÉ STROJE - ZÁKLADNÍ POJMY V této kapitole se dozvíte: jak jde vytvořit točivé magnetické pole, co je výkon a točivý moment, jaké hodnoty jsou na identifikačním štítku stroje, směr otáčení, základní

Více

Příloha P1 Určení parametrů synchronního generátoru, měření provozních a poruchových stavů synchronního generátoru

Příloha P1 Určení parametrů synchronního generátoru, měření provozních a poruchových stavů synchronního generátoru synchronního generátoru - 1 - Příloha P1 Určení parametrů synchronního generátoru, měření provozních a poruchových stavů synchronního generátoru Soustrojí motor-generátor v laboratoři HARD Tab. 1 Štítkové

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, konstrukce a princip činnosti stejnosměrných strojů

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, konstrukce a princip činnosti stejnosměrných strojů Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, konstrukce a princip činnosti stejnosměrných strojů Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír Kořínek Období vytvoření VM:

Více

Příloha č. 1. Pevnostní výpočty

Příloha č. 1. Pevnostní výpočty Příloha č. 1 Pevnostní výpočty Pevnostní výpočty navrhovaného CKT byly provedeny podle normy ČSN 69 0010 Tlakové nádoby stabilní. Technická pravidla. Vzorce a texty v této příloze jsou převzaty z této

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY

Více

Elektromechanický oscilátor

Elektromechanický oscilátor - 1 - Elektromechanický oscilátor Ing. Ladislav Kopecký, 2002 V tomto článku si ukážeme jeden ze způsobů, jak využít silové účinky cívky s feromagnetickým jádrem v rezonanci. I člověk, který neoplývá technickou

Více

SYNCHRONNÍ MOTOR. Konstrukce

SYNCHRONNÍ MOTOR. Konstrukce SYNCHRONNÍ MOTOR Konstrukce A. stator synchronního motoru má stejnou konstrukci jako stator asynchronního motoru na svazku statorových plechů je uloženo trojfázové vinutí, potřebné k vytvoření točivého

Více

ELEKTRICKÉ STROJE ÚVOD

ELEKTRICKÉ STROJE ÚVOD ELEKTRICKÉ STROJE ÚVOD URČENO PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ NA FBI OBSAH: 1. Úvod teoretický rozbor dějů 2. Elektrické stroje točivé (EST) 3. Provedení a označování elektrických strojů

Více

2. STŘÍDAVÉ JEDNOFÁZOVÉ OBVODY

2. STŘÍDAVÉ JEDNOFÁZOVÉ OBVODY 2. STŘÍDAVÉ JEDNOFÁZOVÉ OBVODY Příklad 2.1: V obvodě sestávajícím ze sériové kombinace rezistoru reálné cívky a kondenzátoru vypočítejte požadované veličiny určete také charakter obvodu a nakreslete fázorový

Více

Cvičební texty 2003 programu celoživotního vzdělávání MŠMT ČR Požární odolnost stavebních konstrukcí podle evropských norem

Cvičební texty 2003 programu celoživotního vzdělávání MŠMT ČR Požární odolnost stavebních konstrukcí podle evropských norem 2.5 Příklady 2.5. Desky Příklad : Deska prostě uložená Zadání Posuďte prostě uloženou desku tl. 200 mm na rozpětí 5 m v suchém prostředí. Stálé zatížení je g 7 knm -2, nahodilé q 5 knm -2. Požaduje se

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ. Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky. Návrh asynchronního motoru s kotvou nakrátko

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ. Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky. Návrh asynchronního motoru s kotvou nakrátko ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Návrh asynchronního motoru s kotvou nakrátko autor: Jakub Štěpán Plzeň 009 vedoucí

Více

9 Měření na jednofázovém transformátoru při různé činné zátěži

9 Měření na jednofázovém transformátoru při různé činné zátěži 9 Měření na jednofázovém transformátoru při různé činné zátěži 9. Zadání úlohy a) změřte, jak se mění účiník jednofázového transformátoru se změnou zatížení sekundárního vinutí, b) u všech měření vyhodnoťte

Více

STŘÍDAVÝ ELEKTRICKÝ PROUD Trojfázová soustava TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

STŘÍDAVÝ ELEKTRICKÝ PROUD Trojfázová soustava TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. STŘÍDAVÝ ELEKTRICKÝ PROUD Trojfázová soustava TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Vznik trojfázového napětí Průběh naznačený na obrázku je jednofázový,

Více

Měření na 3fázovém transformátoru

Měření na 3fázovém transformátoru Měření na 3fázovém transformátoru Transformátor naprázdno 0. 1. Zadání Změřte trojfázový transformátor v chodu naprázdno. Regulujte napájecí napětí v rozmezí 75 až 120 V, měřte proud naprázdno ve všech

Více

Spoje pery a klíny. Charakteristika (konstrukční znaky)

Spoje pery a klíny. Charakteristika (konstrukční znaky) Spoje pery a klíny Charakteristika (konstrukční znaky) Jednoduše rozebíratelná spojení pomocí per, příp. klínů hranolového tvaru (u klínů se skosením na jedné z ploch) vložených do podélných vybrání nebo

Více

SYNCHRONNÍ STROJE (Synchronous Machines) B1M15PPE

SYNCHRONNÍ STROJE (Synchronous Machines) B1M15PPE SYNCHRONNÍ STROJE (Synchronous Machines) B1M15PPE USPOŘÁDÁNÍ SYNCHRONNÍHO STROJE Stator: Trojfázové vinutí po 120 Sinusové rozložení v drážkách Připojení na trojfázovou síť Rotor: Budicí vinutí napájené

Více

Osnova kurzu. Elektrické stroje 2. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3

Osnova kurzu. Elektrické stroje 2. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3 Osnova kurzu 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 1 Základy teorie elektrických obvodů 2 Základy teorie elektrických

Více

Zadané hodnoty: R L L = 0,1 H. U = 24 V f = 50 Hz

Zadané hodnoty: R L L = 0,1 H. U = 24 V f = 50 Hz . STŘÍDAVÉ JEDNOFÁOVÉ OBVODY Příklad.: V elektrickém obvodě sestávajícím ze sériové kombinace rezistoru reálné cívky a kondenzátoru vypočítejte požadované veličiny určete také charakter obvodu a nakreslete

Více

7 Měření transformátoru nakrátko

7 Měření transformátoru nakrátko 7 7.1 adání úlohy a) změřte charakteristiku nakrátko pro proudy dané v tabulce b) vypočtěte poměrné napětí nakrátko u K pro jmenovitý proud transformátoru c) vypočtěte impedanci nakrátko K a její dílčí

Více

5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE

5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE 5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE Měniče mění parametry elektrické energie (vstupní na výstupní). Myslí se tím zejména napětí (střední hodnota) a u střídavých i kmitočet. Obr. 5.1. Základní dělení měničů 1 Obr. 5.2.

Více

Elektrické stroje. Jejich použití v automobilech. Použité podklady: Doc. Ing. Pavel Rydlo, Ph.D., TU Liberec

Elektrické stroje. Jejich použití v automobilech. Použité podklady: Doc. Ing. Pavel Rydlo, Ph.D., TU Liberec Elektrické stroje Jejich použití v automobilech Použité podklady: Doc. Ing. Pavel Rydlo, Ph.D., TU Liberec Stejnosměrné motory (konstrukční uspořádání motoru s cizím buzením) Pozor! Počet pólů nemá vliv

Více

Elektrické stroje. stroje Úvod Asynchronní motory

Elektrické stroje. stroje Úvod Asynchronní motory Elektrické stroje Úvod Asynchronní motory Určeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor 2007 Elektrické stroje jsou vždyv měniče e energie jejichž

Více

ISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, 276 01 Mělník Ing.František Moravec

ISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, 276 01 Mělník Ing.František Moravec ISŠT Mělník Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_H.3.04 Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566,

Více

Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 4. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6

Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 4. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6 Elektrárny A1M15ENY přednáška č. 4 Jan Špetlík spetlij@fel.cvut.cz -v předmětu emailu ENY Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, 166 27 Praha 6 Výpočty parametrů: X s 1 3.

Více

Elektrické stroje pro hybridní pohony. Indukční stroje asynchronní motory. Doc.Ing.Pavel Mindl,CSc. ČVUT FEL Praha

Elektrické stroje pro hybridní pohony. Indukční stroje asynchronní motory. Doc.Ing.Pavel Mindl,CSc. ČVUT FEL Praha Indukční stroje asynchronní motory Doc.Ing.Pavel Mindl,CSc. ČVUT FEL Praha 1 Indukční stroj je nejpoužívanější a nejrozšířenější elektrický točivý stroj a jeho význam neustále roste. Rozdělení podle toku

Více

PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE

PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, DUKELSKÁ 13 PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE Provedl: Tomáš PRŮCHA Datum: 17. 4. 2009 Číslo: Kontroloval: Datum: 5 Pořadové číslo žáka: 24

Více

C L ~ 5. ZDROJE A ŠÍŘENÍ HARMONICKÝCH. 5.1 Vznik neharmonického napětí. Vznik harmonického signálu Oscilátor příklad jednoduchého LC obvodu:

C L ~ 5. ZDROJE A ŠÍŘENÍ HARMONICKÝCH. 5.1 Vznik neharmonického napětí. Vznik harmonického signálu Oscilátor příklad jednoduchého LC obvodu: 5. ZDROJE A ŠÍŘENÍ HARMONICKÝCH 5.1 Vznik neharmonického napětí Vznik harmonického signálu Oscilátor příklad jednoduchého LC obvodu: C L ~ Přístrojová technika: generátory Příčiny neharmonického napětí

Více

2.6. Vedení pro střídavý proud

2.6. Vedení pro střídavý proud 2.6. Vedení pro střídavý proud Při výpočtu krátkých vedení počítáme většinou buď jen s činným odporem vedení (nn) nebo u vn s činným a induktivním odporem. 2.6.1. Krátká jednofázová vedení nn U krátkých

Více

Synchronní generátor. SEM Drásov Siemens Electric Machines s.r.o. Drásov 126 CZ 664 24 Drásov

Synchronní generátor. SEM Drásov Siemens Electric Machines s.r.o. Drásov 126 CZ 664 24 Drásov Synchronní generátor 3~ SEM Drásov Siemens Electric Machines sro Drásov 126 CZ 664 24 Drásov Jedná se o výrobek firmy Siemens Electric Machines sro, podniku s mnohaletou tradicí Synchronní generátor, vytvořený

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky DIPLOMOVÁ PRÁCE Vliv velikosti růměru kotvy synchronního stroje na jeho vlastnosti Vojtěch John 07

Více

Synchronní stroj-řízení napětí, budící soustava, zdroje buzení, řízení otáček synchronního motoru

Synchronní stroj-řízení napětí, budící soustava, zdroje buzení, řízení otáček synchronního motoru Synchronní stroj-řízení napětí, budící soustava, zdroje buzení, řízení otáček synchronního motoru Jakým způsobem lze řídit napětí alternátoru? Z čeho je složena budící soustava alternátoru? Popište budící

Více

FYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy

FYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy FYZIKA II Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy Osnova přednášky Energie magnetického pole v cívce Vzájemná indukčnost Kvazistacionární

Více

Základy elektrotechniky 2 (21ZEL2)

Základy elektrotechniky 2 (21ZEL2) Základy elektrotechniky 2 (21ZEL2) Přednáška 7-8 Jindřich Sadil Generátory střídavého proudu osnova Indukované napětí vodiče a závitu Mg obvody Úvod do strojů na střídavý proud Synchronní stroje princip,

Více