Rada SAS od do hod. Účast: viz prezenční listina

Transkript

1 Rada SAS od do hod. Účast: viz prezenční listina Rada bere na vědomí informaci: 1. o vývoji projednávání našeho podnětu u Evropské komise, kterým žádáme spravedlivé srovnání úhrad nemocničních a mimonemocničních ambulancí. 2. o vývoji jednání o úhradách na rok Vyhláška MZ již vyšla, přičemž příloha č. 3, která se týká AS, zcela ctí text dohody z příslušného DŘ. Všechny ZP slíbily, že v uplatňování bonifikací budou postupovat podle s námi dohodnuté metodiky. Aktuálně nám začínají posílat návrhy jednotlivých úhradových dodatků. S nimi plánujeme stejný postup jako každý rok, tj. po oboustranném odsouhlasení je s komentářem dáme k dispozici členům na náš web. 3. o vývoji jednání o narovnání úhrady spirometrie (kódů 25213, 25215, 25217, 25225, a 25231) pro odbornosti 205 a 207. Jednání dopadlo úspěšně a na našem webu je pod datem již návod pro dotčené poskytovatele jak postupovat. K němu dodáváme, že jsme registrovali potíže našich členů v jednání s Vojenskou ZP o výkonech z roku Se zdravotní ředitelkou VoZP jsme domluveni, že v takovém případě se mají lékaři obrátit přímo na ústředí této pojišťovny. 4. o dalším vývoji jednání o nové rámcové smlouvě (RS). Dne byla našimi zástupci (Dr.Jojko, jehož poradci byli JUDr. Mach a PhDr. Koblic) dosaženo dohody o novém textu. Jsme rádi, že se nám podařilo ubránit původní strukturu textu a dosáhnout formulace, která ochrání platnost stávajících smluv v otázce jejich trvání. Kompletní dohodnutý text je vyvěšen na našem webu pod datem Věříme, že MZ jej jen bez jakýchkoli změn překlopí do své vyhlášky. 5. o jednání Dr. Jojka a dr. Duřpektové se zástupci ASL SR a účasti Dr.Jojka na Valném shromáždění ASL SR. Rada SAS schválila koncepci další spolupráce s ASL. 6. O přeřazení kys. hyaluronové v novele zákona o zdravotnických prostředcích do skupiny 11 nekategorizované, tj. bez úhrady ZP, což znamená závažné ohrožení péče u pacientů artrosou kyčelních a kolenních kloubů. Rada SAS 1) projednala věcný záměr návrhu zákona o e. health a přijímá k němu stanovisko, které je přílohou č. 1 tohoto zápisu. 2) projednala aktuální informace o stavu přípravy reformy primární péče. Naše požadavky k ní formuloval sjezd SAS ve svém usnesení. K nim připojuje Rada SAS stanovisko ke gate-keepingu. Toto je přílohou č. 2 tohoto zápisu.

2 Příští jednání Rady SAS: , 10.1., 7.2., 7.3., 11.4., 16.5., 13.6., Zapsal a předsedajícím byl Dr. Jojko. Příloha č. 1: Požadavky na racionální elektronizaci českého zdravotnictví. aktualizace schválená Radou Sdružení ambulantních specialistů ČR, o.s. (SAS) dne Rada SAS je toho jednoznačného názoru, že jakýkoli systém elektronizace českého zdravotnictví musí plnit následující kritéria: 1. Bezpečnost proti úniku, zneužití, prodeji dat - bez užití centrálního úložiště dat - bez potřeby trvalého napojení PC užívaného ZZ na internet. - data by byla uložena na čipové kartě, kterou by měl pacient u sebe. - pokud by se lékaři či ostatní zdravotníci měli potřebovat jakkoli v rámci nového systému přihlašovat k PC nebo k nějaké databázi, je nezbytné aby šlo o systém (čipových karet, hesel nebo elektronických klíčů), který užívají čistě a jen v rámci své profese, nikoli v soukromém životě. Zdůvodnění: Ve výše uvedeném smyslu nejsou v současné době bezpečná žádná existující data, která jsou kdekoli centrálně shromažďována nebo uložena v kterémkoli PC napojeném na internet (nejbezpečnější jsou dnes ta data, která vůbec neexistují). Z tohoto pohledu se jeví jako nejbezpečnější, aby data byla uložena na mediu, které bude mít pacient u sebe (např. čipová karta, jesp. Karta pojištěnce s čipem), které ale nebude využíváno k žádným jiným účelům, než ke komunikaci pacienta se zdravotnickým zařízením. Přístup k datům by byl podmíněn souhlasem (sdělením přístupových hesel) pacienta. Případy nouze (bezvědomí pacienta) by musely být ošetřeny ve zvláštním režimu. Je možno uvažovat např. tak, že by existoval základní soubor dat (která jsou nutná pro zajištění jeho přežití) o pacientovi. Samozřejmě s jeho souhlasem. Přístupové heslo tohoto souboru by bylo lékařské veřejnosti obecně známé pro všechny občany. Zde by byla jen zásadní data, např. alergie na včelí jed. dg diabetes mellitus apod. Zdravotníci nesmí být ohroženi tím, že by někdo mohl zneužít jejich profesionální přihlašovací data v jejich osobním životě. 2. Dobrovolnost pro pacienty i zdravotnická zařízení (lékaře) - toto lze zajistit jen tehdy, pokud bude systém nastaven tak, že bude třeba aktivního přihlášení všech dotčených (pacienta i lékaře),

3 - jakékoli jiné smlouvy musí být řešeny mimo - na zvláštním papíře či elektronicky myslí se jakékoli jiné smlouvy a dodatky (např. mimo smlouvy a úhradové dodatky mezi ZZ a ZP), pokud by v dané věci chtěla být ZP aktivní. 3. Použitelnost bez rizik plynoucích z právní odpovědnosti - údaje zapsané v systému musí mít charakter zdravotnické dokumentace, musí být jasně stanoven rozsah dat, které mají být do systému zadány (např. soupis diagnos a užívané medikace včetně dávkování), musí být stanovena právní odpovědnost za škody způsobené tím, že v systému budou neplatná data nebo mylná data. - pro každého pacienta musí být jeden jediný lékař (nejspíše registrující praktický lékař), který bude garantovat, že data uvedená v systému jsou platná a lze se na ně spolehnout. Tento lékař by jako jediný měl právo vpisovat do hlavního chorobopisu. Ostatní by v tomto směli jen číst, sami by mohli vypisovat jen do vedlejších souborů s tím, že lékař s vyššími právy by jako jediný data přepisoval právě do hlavního chorobopisu. 4. Finanční rentabilita. - Všechny výdaje a práce spojené se zápisem a evidencí dat v systému musí být řádně a plnohodnotně zaplaceny. Tím je myšleno: náklady na čipové karty, interface pro napojení do PC, software, školení, čas strávený zadáváním dat atd. - Měl by být zajištěn cenový dohled státu nad tím, aby obsluha této komunikace nebyla nepřiměřeným ziskem jak privátních firem, tak zdravotních pojišťoven. - Cena práce lékaře v souvislosti se zápisem dat by nesměla být nižší, než je cena práce za jinou zdravotnickou péči. 5. Maximální uživatelský komfort. - Práce s elektronicky uloženými daty musí lékaři pomáhat a šetřit čas, nikoli situaci komplikovat a zdržovat jej. - Uživatelsky nejpříjemnější nám přijde systém, kdy data s sebou do ambulance přinese sám pacient (např. na kartičce pojištěnce s čipem). Lékař by se pak nemusel probojovávat komplikovaně přes různá hesla do různých serverů a nemusel by trvale být online. Prostě by dal kartičku s čipem do čtečky, pacient by zadal PIN a data by byla okamžitě k dispozici. Mimo přítomnost pacienta v ambulanci by měl ke čtení a úpravám lékař k dispozici jen vlastní zdravotnickou dokumentaci o tomto pacientu, event. s papírovými kopiemi zpráv odjinud, pokud mu pacient udělil souhlas s jejich nakopírováním. 6. Ochrana know-how lékařů/poskytovatelů zdravotní péče - Systém musí počítat s tím, že lékaři jsou v současném režimu de facto podnikateli, kteří sice spolupracují v péči o pacienta, zároveň ale také o něj

4 soutěží hlavně kvalitou své práce, jejíž nedílnou součástí je i kvalita jimi vedené dokumentace a jimi psaných zpráv. - Představa, že všichni lékaři začnou dávat všechna data, své úvahy, diagnostické závěry atd. volně k dispozici na jakékoli medium, resp. do jakéhokoli univerzálního úložiště, je jistě falešná a jistě neplatí. Jakýkoli tlak na lékaře tímto směrem povede jen k degradaci rozsahu veřejné části dokumentace. - systém musí dát právo lékaři chránit své know-how. 7. Financování oddělené od systému veřejného zdravotního pojištění. - financování systému musí být zajištěno z jiných zdrojů, než je solidární zdravotní pojištění. Buď přímými platbami pacientů nebo formou jejich připojištění na tuto službu. - musí být jednoznačně zajištěno, aby služby spojené s tímto systémem nekonsumovaly peníze vybrané od občanů ČR k zajištění zdravotní péče o ně. 8. Požadavek na elektronizaci zdravotnictví musí být určen výhradně zájmem pacienta. - na elektronizaci mají zájem různé zájmové skupiny, napojené na zdravotnictví. Vidí v tom obrovský zdroj příjmu typu rozsáhlé státní zakázky. Tomuto základnímu zájmu podřizují představy o realizaci a dalších podmínkách. V konečném důsledku by důslednou elektronizací mohli dosáhnout stavu, kdy bez nich nebude možno vůbec poskytovat jakoukoli léčebně preventivní péči. Tedy stavu totální závislosti systému. To není možno připustit. - výčet hlavních zájmových skupin : a/ pacienti- mohou mít profit, je třeba odfiltrovat potenciální rizika b/ poskytovatelé- v některých případech časový profit, zkrátí se doba potřebná na anamnesu, zápisy mohou být zdrojem příjmu, ale převažují negace v případě centrálního úložiště dat, c/ zdravotní pojišťovny- potřebná data mají, ale nevyužívají je. Vnucovaná teorie o úsporách a možnostech kontrol je zakrývající skutečný účel, což jsou další zdroje příjmu pro zainteresované jedince. d/ IT firmy- výrazný zájem ekonomický, zajištěný příjem na léta dopředu, jsou schopny ovládnout zdravotnictví. e/ farmaceutické firmy a dodavatelé zdravotnické techniky- výrazný zájem, vyplývající z kompletní informační databáze, v případě centrální databanky. Úniku dat nelze zabránit. Souhrn k bodům 6. až 8.: - Elektronizace má být v první řadě prospěšná pacientům a zvyšovat komfort práce lékařům, resp. zdravotnickým zařízením bez zbytečného prodražování poskytování zdravotní péče. - Nemá jít o shromažďování dat, ale výměnu dat a to bez bezplatného předávání know-how lékařů.

5 - Skutečná úspora nebude v nějaké pomyslné redukci počtu zdvojených vyšetření (kterých je tak málo, že náklady na jejich redukci by byly vyšší, než ta sama péče), ale ve zrychlení práce s daty bez potřeby je přepisovat z papíru na papír při zachování záruky, že data, která lékař ze systému dostane, jsou platná a pravdivá. Rada SAS. Příloha č. 2: Stanovisko Rady Sdružení ambulantních specialistů ČR, z.s. (SAS) k myšlence jakékoli formy gate-keepingu. Přijato Rada SAS registruje, že vedení ministerstva zdravotnictví ČR bez bližšího upřesnění uvažuje o nějaké formě gate-keepingu, která by měla mít přinejmenším tu podobu, že péče ambulantního specialisty (AS) doporučená praktickým lékařem (PL) by byla ze strany zdravotních pojišťoven (ZP) hodnocena lépe, než ta, kterou AS indikuje sám. Zatím neexistuje žádný ucelený a odborníky prodiskutovaný návrh, který by toto řešil. Rada SAS se obává, že absence kvalitní na opravdu odborné úrovni vedené diskuse může mít za důsledek - nežádoucí snížení dostupnosti zdravotní péče v ČR, - významné zkomplikování situace opravdu nemocných lidí za cenu prodražení této péče (i pro samotné pacienty), - nežádoucí nárůst počtu pacientů v čekárnách PL, - významný nárůst administrativní zátěže všech lékařů, zvláště PL. - kritické omezení práva pacienta na svobodnou volbu lékaře, resp. poskytovatele. Rada SAS vyhlašuje, že je připravena podpořit všechny návrhy změn českého systému zdravotnictví, které budou plnit následující kriteria: 1. Potřebnost takového kroku. - Na tomto místě musí Rada SAS konstatovat, že argumenty t.č. dohledatelné v tisku neplatí. Péče AS není v sumě o nic dražší, než péče PL. Všechny dosavadní souhrny vytvořené hlavně ZP vycházejí tak, že počet lidí, kteří mají tendenci s jednou diagnosou navštěvovat více ambulantních specialistů jedné odbornosti, je tak malý, že náklady na jejich usměrňování by vysoce převýšily možný profit. Prostý údaj, že máme větší návštěvnost pacientů u lékařů než např. Rakousko nebo Švédsko, musíme odmítnout, protože naše zdravotnictví i tak spotřebovává významně méně peněz, než je tomu v obou vyjmenovaných zemích.

6 - Rada SAS doporučuje, aby systém počítal i s opravdu nemocnými lidmi (zítra jím může být kdokoli z nás), aby jim situaci jen zbytečně nekomplikoval a péči neprodražoval. - Rada SAS požaduje, aby pravidla přístupu k ambulancím mimo nemocnice a v nemocnicích byla stejná, aby systém nemotivoval pacienty k vyhledávání hospitalizací, neboť je-li problém řešitelný ambulantně, je ambulantní léčba vždy levnější, než pobyt v nemocnici. - Rada SAS nebude souhlasit s žádnou změnou, jejímž výsledkem by bylo omezování rovnosti subjektů poskytujících zdravotní péči. Mezi takové změny řadí Rada SAS i jakoukoli formu gate-keepingu. - Jakékoli změny systému musí být nutně provázeny změnou motivací jednotlivých subjektů v systému pracovat a o nemocné pacienty opravdu pečovat. Jinak nebude možné od nich očekávat pro občany ČR žádoucí efekt. 2. Únosnost takového kroku ve vztahu ke kapacitě ambulancí PL, a to hlavně s ohledem na - fakt, že PL je málo a stárnou, že již dnes mají v systému předepsanou mimo jiné funkci preventivní, což se nejčastěji pro malou motivovanost pacientů nedaří plnit v rozsahu, který požaduje dnes platná legislativa. - to, že případné navýšení práv PL bude jistě provázeno navýšením jejich odpovědnosti včetně nárůstu administrativní zátěže, neboť má-li mít doporučení medicínský smysl, nesmí jít o prostý výměnný list, ale o solidní zprávu obsahující výsledky všech do té doby provedených vyšetření. V této souvislosti máme za to, že zvažovaná tzv. trojcestná žádanka ke splnění potřebného medicínského účelu v žádném případě nebude stačit. Poskytne ZP údaje, které již dávno zná z jiných zdrojů, ale pro kontinuitu péče bude nepoužitelná. 3. Sociální únosnost takového kroku Za klíčové Rada SAS považuje, že systém musí dát možnost pacientům se na jakékoli nově vniklé vícenáklady, které jim jistě v rámci gate-keepingu vzniknou, připojistit. 4. Příslušným opatřením v žádném případě nesmí dojít k poškození zdraví pacientů nebo ke zbytečnému prodloužení jejich léčby. Systém musí - počítat tím, že AS má ve vztahu ke konkrétní diagnose vždy větší znalost a zkušenost než PL. - jasně stanovit odpovědnosti všem, kteří budou na péči spolupracovat nebo ji jakkoli usměrňovat a to včetně odpovědnosti trestně-právní.

7 - v případě potřeby zajistit dostupnost jiného specializovaného event. superspecializovaného pracoviště, a to včetně řešení urgentních stavů vzniklých mimo klasickou ordinační dobu. - motivovat všechny dotčené skupiny lékařů o pacienty opravdu pečovat. Rada SAS konečně k zahájení diskuse, výsledkem které bude opravdová racionalizace systému zdravotní péče v ČR s pro pacienty žádoucím vyhověním všem výše uvedeným kritériím. Rada SAS