Nová náboženství a násilí. Zdeněk Vojtíšek. Recenzovali: doc. Pavel Hošek, Th.D. Mgr. et Mgr. Miloš Mrázek, Th.D.

Transkript

1

2 Nová náboženství a násilí Zdeněk Vojtíšek Recenzovali: doc. Pavel Hošek, Th.D. Mgr. et Mgr. Miloš Mrázek, Th.D. Vydala Univerzita Karlova Nakladatelství Karolinum Redakce Jana Jindrová Grafická úprava Zdeněk Ziegler Sazba DTP Nakladatelství Karolinum Vydání první Univerzita Karlova, 2017 Zdeněk Vojtíšek, 2017 ISBN ISBN (pdf) Ukázka knihy z internetového knihkupectví

3 Univerzita Karlova Nakladatelství Karolinum

4

5 OBSAH ÚVOD /7 1. NOVÁ NÁBOŽENSKÁ HNUTÍ A NÁSILÍ /12 Imanuelité v Československu a Česku ( ) 2. NOVÁ NÁBOŽENSKÁ HNUTÍ V KONFLIKTU SE SPOLEČNOSTÍ /30 Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů ve Spojených státech ( ) Starověrci v Rusku ( století) 3. LIKVIDACE NOVÝCH NÁBOŽENSKÝCH HNUTÍ /48 Novokřtěnci v Evropě (16. a 17. století) Víra bábích a bahá ích v Persii a v Íránu (1850 dosud) 4. NOVÁ NÁBOŽENSKÁ HNUTÍ A MUČEDNICTVÍ /66 Hnutí Fa-lun-kung v Číně (1999 dosud) Svědkové Jehovovi ve světě (1918 dosud) 5. NOVÁ NÁBOŽENSKÁ HNUTÍ, KOMUNITY A DĚTI /87 Dvanáct kmenů ve Spojených státech a ve světě (1984 dosud) Shakeři ve Spojených státech (1781 třicátá léta 19. století) 6. NOVÁ NÁBOŽENSKÁ HNUTÍ A MILENIALISMUS /111 Velké bílé bratrstvo na Ukrajině a v Rusku ( ) Řád Slunečního chrámu v Kanadě, Švýcarsku a Francii ( ) 7. NOVÁ NÁBOŽENSKÁ HNUTÍ, CHARISMA A ODDANOST /131 Hnutí za obnovu Desatera božích přikázání v Ugandě ( ) Most ke svobodě v Československu a v Česku ( )

6 8. NOVÁ NÁBOŽENSKÁ HNUTÍ A SPOLEČENSKÁ REVOLUCE /155 Ánanda márga v Indii a ve světě ( ) Hnutí mírové mise ve Spojených státech (třicátá léta 20. století) Svatyně lidu ve Spojených státech ( ) 9. NOVÁ NÁBOŽENSKÁ HNUTÍ A AGRESE /181 Hnutí Bhagvána Radžníše ve Spojených státech ( ) Národ islámu ve Spojených státech ( ) Národ Jahveho ve Spojených státech ( ) 10. NOVÁ NÁBOŽENSKÁ HNUTÍ A TERORISMUS /206 Óm šinrikjó v Japonsku ( ) Islámský stát v Iráku a Levantě (od 2006 dosud) 11. NOVÁ NÁBOŽENSKÁ HNUTÍ A RITUÁLNÍ NÁSILÍ /230 Církev božího Beránka ve Spojených státech ( ) Sbor Filadelfia v Knutby ve Švédsku ( ) Charlieho rodina ve Spojených státech ( ) ZÁVĚR /257 LITERATURA /261 SUMMARY /274 REJSTŘÍK /279

7 ÚVOD Tuto knihu nesou dva základní předpoklady. Od první chvíle svého zájmu o nová nábo ženství někdy před třiceti lety jsem stále ještě (a snad i čím dále, tím více) přesvědčen, že tyto útvary jsou mimořádně inspirativní pro úvahy o proměňující se společnosti, o dyna mice malých skupin lidí i o jednotlivém člověku, a to zdaleka ne jenom ve vztahu společ nosti či jednotlivce k náboženství. Jinými slovy: poznáním nových náboženských hnutí se dozvídáme něco podstatného o sobě i o společnosti, v níž žijeme, 1 či společnostech časově i místně vzdálených. A samozřejmě i o náboženství, jeho roli ve společnostech i o vlast ních postojích k němu. Tato kniha tedy vlastně nemá být jen o nových náboženstvích, ale pro toho, kdo se nechá inspirovat i k vlastním úvahám také o vztahu k menšinám a jina kosti vůbec, o konformitě, poslušnosti a populismu, o nasazení pro dobrou věc a oddanosti těm, kdo jsou v čele, o strachu z neznámého, o negativních stereotypech a nálepkování, o užitečnosti i nešikovnosti laického aktivismu a o dalších tématech, jež v ní snad čtenář podle osobního nastavení a preferencí objeví. Druhým předpokladem je to, že to jsou situace páchaného, trpěného či hrozícího nási lí, které díky svému vyhrocení názorně ukáží k tomu, co o nových náboženských hnutích (a tedy vlastně i o sobě a společnosti) máme či můžeme poznat. 2 Podle prvního předpo kladu jsou tedy nová náboženská hnutí vhodným způsobem, jak pochopit společnost, podle druhého předpokladu jsou právě extrémní situace vhodným způsobem, jak pocho pit nová náboženská hnutí. 1/ Mám na mysli přístup jedné z první generace odborných pojednání o nových náboženských hnutích, vyjádřený titulem knihy Nová náboženská hnutí: perspektiva pro pochopení společnosti. Eileen Barker (ed.): New Religious Movements. A Pespective for Understanding Society. Lewiston: Edwin Mellen Press / Podle amerického sociologa Thomase Robbinse je analýza násilných událostí klíčovou oblastí studia nových náboženských hnutí. Thomas Robbins: Religious Movements and Violence, s

8 Zatímco první předpoklad ponechávám pouze zaznít a mož né rozvinutí ve vlastním přemýš lení je už případně na čtenáři, příkladů násilí tak či onak spojených s novými náboženskými hnutími jsou následující stránky plné. Tyto příklady ale nemají hrát bulvární roli pouhého přitáhnutí pozornosti k tomu, co všechno se může stát a kdy a kde se v lidském jednání vyskytla jaká bizarní podivnost. Proto se také v následujícím textu mnohokrát opakuje, že násilí se v nových nábožen ských hnutích navzdory obvyklému dojmu vyskytuje jen výjimečně. Optický klam je ovšem v tom, že tisíce nenásilných nových náboženských hnutí zůstávají mimo zá jem veřejnosti, a ta hnutí, která jsou veřejně známa, vděčí za svou známost bohužel často právě násilí. A nových náboženských hnutí je ve světě v současnosti i v dohlédnutelné histo rii tolik, že i tyto výjimky představují desítky a snad stovky pří padů. Klíčová otázka metody této knihy je tedy výběr z těchto výjimek. Budiž přiznáno jas ně, že hlavní kritérium tohoto výběru je didaktické. Existují ještě zajímavější případy než ty, které jsou uvedeny na následujících stránkách, ale z nějakého důvodu by podle mého vnímání zcela nevyhovovaly záměru názorného příkladu. Vedle tohoto obecného principu záleží můj výběr na dvou knihách. Jednou je kniha amerických sociologů a reli gionistů Douglase E. Cowana a Davida G. Bromleye Sekty a nová náboženství, 3 dostupná i v češtině. 4 Je totiž psána podobným způsobem, jakým už dlouhá léta vedu své přednášky a jaký koneckon ců připomíná i tato moje kniha: výklad jednotlivých témat spjatých s no vými nábožen skými hnutími je ilustrován vždy na jednom z nich. Na knihu Cowana a Bromleye bych tedy rád navázal. Proto vynechávám společenství (nebo se o nich zmiňuji jen okrajově), o nichž tito autoři psali. Zásada, již jsem si tímto stanovil, mi občas přines la trochu odříkání: obléhaní komunity davidiánů, rehabilitační programy scientologů, sexualizovaný život dětí v komunitách Rodiny, deprogramování příslušníků církve mu nistů či sebevražedný odlet ufologické komunity Nebeská brána to všechno jsou fakta a události, které jistě bylo těžké prožít (někdy i přežít), ale o nichž se religionistům dnes po letech či desetiletích bádání již velmi dobře píše a které jsou hodně ilustrativní. Do této knihy jsem je však nezařadil, protože bych tím výklad zkomplikoval: musel bych některá fakta z Cowana a Bromleye opakovat, některá doplňovat, s některými interpretacemi dokonce polemizovat, a to by tento text patrně nepříliš účelně zatížilo. 3/ Douglas E. Cowan David G. Bromley: Cults and New Religions. 4/ Česky vyšla roku 2013 v nakladatelství Grada. 8 Ukázka knihy z internetového knihkupectví

9 Druhou publikací, na niž následující text navazuje, je moje kniha Nová náboženská hnutí a kolektivní násilí. Jedná se o mou habilitační práci, která v době habilitačního řízení vyšla i tiskem. Informace, které jsem v této starší práci shromáždil, a teorie, o něž jsem se opí ral, částečně používám i zde. Moje původní pojednání o církvi Svatyně lidu, o Řádu Sluneč ního chrámu, o hnutích Óm šinrikjó, Fa-lun-kung, Bhagvána Radžníše, imanue litů a Hnutí za obnovu Desatera božích přikázání jsou zde výrazně zkrácena, doplněna o nová fakta i nové pohledy, ověřena s využitím nových zdrojů a někde i opravena (ve starší práci jsem se dopustil několika omylů a nepřesností). Ale hlavně: zatímco Nová náboženská hnutí a kolektivní násilí je odbornou knihou, následující text se řadí do žánru populárně odborné literatury, a neměl by tedy toho čtenáře, jenž není religionistou, pří liš unavovat neznámými pojmy a zdlouhavými teoriemi. Ke zmíněným společenstvím, jejichž základní obrysy jsem poskytl už ve starší knize, přidávám do tohoto spisu pojednání o dalších téměř dvou desítkách nových nábožen ských hnutí. Z výše zmíněných didaktických důvodů jsem je vybíral napříč posledními staletími i na příč kontinenty, i když se většina z nich pochopitelně vztahuje k době ne dávné a mnoho z nich má počátek ve Spojených státech, kolébce moderních nábožen ských inovací. Ze stejného důvodu nejsou řazena chronologicky, ale s ohledem na jevy, jež mají ukázat. Nejsou také pojednána vyčerpávajícím způsobem, nýbrž jen v období, kdy se těchto společenství týkalo násilí (jména jednotlivých hnutí a násilná období jsou uvedena vždy v záhlaví jednotli vých kapitol). Okrajově jsou zmíněna i další společenství. Mým záměrem bylo, aby ke každému z nich byly v poznámce nebo v oddíle Doporučená literatura k dalšímu studiu v závěru jednotlivých kapitol uvedeny základní odborné či populár ně odborné práce, které by zájemce mohly vést v dalším studiu. S touto literaturou je ovšem trochu potíž. Jak je naznačeno výše, některá hnutí a ně které události jsou akademicky popsány do takových detailů, že je radost s nimi badatel sky pracovat (pokud odhlédneme od tragiky faktů). Velmi mnoho primárních dokumen tů je přístupných například o davidiánech (také díky záznamům hovorů s vyjednavači při jejich povstání ), o církvi Svaty ně lidu (například díky magnetofonovým nahráv kám) nebo o společenství Nebeská brána (díky mnoha textům a videím na rozlouče nou ). Naopak jiná společenství a násilné události s nimi spojené jsou zpracovány mini málně. Pokud by se například tragédie Hnutí za obnovu Desatera božích přikázání udála v Evropě, vyšetřování téměř tisíce úmrtí by patrně postupovalo mnohem pečlivěji a také akademici by události věnovali daleko 9

10 větší pozornost. 5 Podobně by jistě šel do větší hloubky popis okolností vzniku a působení Velkého bílého bratrstva na Ukrajině a v Rus ku, pokud by nebyl proveden lidmi nepřátelsky naladěnými vůči bratrstvu. V některých případech jsme odkázáni jen na jeden typ ze zdrojů informací, často na bývalé přísluš níky (například u komunity Most ke svobodě), což brání považovat jakékoli závěry za prokázané. Jindy jsou jediným zdrojem sami aktéři příběhů (například pastoři sboru Filadelfia ve švédském Knutby), občas jsou dokon ce jediným zdrojem jejich policejní výpovědi (jako v českém případu společenství odděleného od Hnutí Grálu a známého kvůli násilí v takzvané kuřimské kauze, která proběhla u nás v letech ). 6 A ještě v jiných případech například u hnutí Ánanda márga nejsou důvody akademického nezájmu známé ani snadno pochopitelné. Na rozdíl od jednotlivých hnutí a událostí je zájemce možné odkázat na shrnující a komparatistické práce jednodušeji. Celé samostatné téma otevřel roku 1992 americký religionista J. Gordon Melton kapitolou Násilí a sekty ve své encyklopedii. 7 Dnes již klasickým vstupem do té matu je kniha Sekty, náboženství a násilí amerických autorů Davida G. Bromleye a J. Gordona Meltona z roku Z Velké Británie zazněla o dva roky později souhlasná odpověď sociologa Johna Wallisse Apokalyptické trajektorie: milenialismus a násilí v současném světě. 9 Ze severské větve studia nových náboženství pocházejí dvě významné knihy: Násilí a nová náboženská hnutí 10 a Kontroverzní nová ná boženství. 11 Obě editoval americký religionista působící v Norsku James R. Lewis, druhou spolu se svým dánským spolupracovníkem Jesperem Aagaardem Petersenem. Také Bromleyova kapitola (nazvaná stejně jako naposledy jmenovaná kniha) v Oxfordské pří ručce nových náboženských hnutí je základní prací v tomto oboru. 12 V něm je zatím po sledním významným počinem srovnání zaměřené na po licejní zá sahy proti nábožen ským komunitám, které roku 2016 poskytli sociologové Susan Palmerová z Kanady a Stuart 5/ Článek Bernarda Atuhairea Who Cares about Kanungu? cituje Jean-François Mayer: There Will Fol low a New Generation and a New Earth, in James R. Lewis (ed.): Violence and New Religious Movements, s / Z tohoto důvodu není toto společenství v knize pojednáno. 7/ J. Gordon Melton: Encyclope dic Handbook of Cults in America, s / David G. Bromley J. Gordon Melton (ed.): Cults, Religion, and Violence. 9/ John Walliss: Apocalyptic Trajectories. 10/ James R. Lewis (ed.): Violence and New Religious Movements. 11/ James R. Lewis Jesper Aagaard Petersen (ed.): Controversial New Religions. 12/ David G. Bromley: Violence and New Religious Movements, in James R. Lewis (ed.): The Oxford Hand book of New Religious Movements, s

11 A. Wright ze Spojených států pod názvem Bouřící Sion: vládní nájezdy proti náboženským komunitám. 13 Jak vyplývá z předchozího odstavce, také v oboru nových náboženských hnutí jsou stěžejní práce v angličtině. V této knize se ovšem při přepisu neanglických jmen snažím využít bohatství českých grafémů, a tak píši například Bhagván Radžníš a nikoli anglic kou podobu tohoto indického jména (Bhagwan Rajneesh). V řídkých případech je ale anglický přepis v úzu natolik dominantní, že na tento úmysl rezignuji a píši například pozdější jméno stejné osobnosti jako Osho (a nikoli jen Ošo), neboť právě s touto gra fickou podobou se prodávají desítky jeho knih přeložených do češtiny. Podobný rozpor je například i u sekretářek tohoto muže: jméno jeho první sekretářky přepisuji Ma Jóga Lakšmí, zatímco jméno druhé, daleko známější, ponechávám v anglické grafické podobě Sheela (a nikoli Šíla). Zdeněk Vojtíšek 13/ Stuart A. Wright Susan J. Palmer: Storming Zion. 11

12 1. NOVÁ NÁBOŽENSKÁ HNUTÍ A NÁSILÍ Imanuelité v Československu a Česku ( ) Nová náboženská hnutí jsou výsledkem snahy lidí o inovaci svého náboženského života tak, aby více odpovídal jejich osobním potřebám i společenským poměrům. Náboženské tradice mohou být staré a jejich počátek může být historicky rozeznatelný v jednu chvíli a na jednom místě, ale lidé, kteří z těchto tradic čerpají, je v každé době a na různých místech přizpůsobují svým poměrům, a tedy využívají rozdílně. Někdy natolik rozdílně, že by je neinformovaný pozorovatel stěží zařadil k sobě. Náboženské tradice tak připo mínají strom, který se může rozkošatit do mnoha větví, od sebe někdy i značně vzdále ných. Projevem života tohoto stromu jsou právě tyto inovace, které nacházíme na jeho živých větvích. Úspěšná snaha jednotlivců i skupin o inovaci může vést ke vzniku zcela nového spole čenství, tedy obrazně řečeno k nové větvičce na stromě náboženské tradice. Jak je podrobněji napsáno níže, na jedné straně stoupenci staré tradice mohou vznik něčeho nového vnímat s nelibostí a distancovat se od nechtěného výhonku, na druhé straně nové společenství obvykle všechna ostatní podobně diskvalifikuje tím, že se považuje za jedinou právoplatnou, vpravdě živou větev. Při pohledu z odstupu bývá patrné, že platí obojí: inovace může být někdy až revoluční, ovšem přece jen navazuje na to, co zde bylo před ní. Samostatná inovativní společenství jsou tedy odborně označována pojmem nová náboženská hnutí. 14 Ve společnostech ovlivněných křesťan- 14/ Nové náboženské hnutí je takzvaným ideálním typem, v tomto případě konstruktem, který slouží k výkladu postavení urči tých náboženských institucí ve společnosti, k výkladu dynamiky uvnitř těchto institucí i k výkladu jejich interakce s okolím. Podle Maxe Webera je ideální typ myšlenkový obraz, který není historickou skutečností a už vůbec ne vlastní skutečností, který tím spíše nemůže sloužit jako schéma, do něhož by měla být skutečnost zařazena jako exemplář, nýbrž který má význam čistě ideálního mezního pojmu, jímž je realita poměřována a s nímž je srovnávána kvůli objasnění jistých významných složek svého empirického obsahu. Účelem ideálnětypického pojmu je podle Maxe Webera zdoko nalovat přiřazující soud: [ideálnětypický pojem] není hypotézou, ale chce tvorbě 12

13 stvím byla dříve a jsou někdy i v současnosti nazývána sektami. Tento výraz, přítomný v různých variantách v mno ha jazycích, pochází z latinského slova secta, jež je zřejmě odvozeno od slovesa sequor, sequi ve významu následovat. Původně označoval patrně skupinu lidí, která se kvůli následová ní vůdce odloučila od svého původního náboženského společenství nebo filosofické ško ly. Vlivem latinského překladu křesťanského Nového zákona se toto slovo stalo teo logic kým pojmem. V teologii a církevní historii je tak označována skupina, která se kvůli své mu nesprávnému učení (herezi), neoprávněnému nakládání se svátostmi či kvůli ve dení neřádně ustavenou autoritou oddělila od církve. Tento význam je podepřen mož ností, že výraz sekta je odvozen z latinského slovesa secare ve významu sekat či v přenese ném významu oddělovat. Nikoli teologické, ale sociologické rozdíly mezi původním náboženským společen stvím a od něho oddělenou menšinou způsobily, že na začátku 20. století se výrazy cír kev a sekta staly též sociologickými pojmy. Církev je v pohledu sociologie charakte rizována těsnou provázaností s celou společností a jejími institucemi, tendencí zahrno vat do sebe všechny příslušníky dané společnosti na základě jejich pouhého narození, akceptací širokého sociálního, názorového i spirituálního spektra svých příslušníků, vytvářením hierarchické struktury a dalšími rysy. Sektu sociologicky charakterizuje především rezervovaný vztah vůči společnosti a jejím institucím, distance od jejích du chovních hodnot, a dokonce protest vůči nim, záměr i schopnost oslovit pouze určitou výseč společnosti, výlučnost ve vztahu k ostatním náboženským společenstvím, nutnost konverze první generace jejích příslušníků, rovnostářská struktura a podobně. K této dvojici církev a sekta přistoupily během 20. století další sociologické typy nábožen ských institucí: 15 především je to denominace, jež je charakterizována členstvím na zá kladě osobního rozhodnutí, oddělením od státu a rovnoprávným postavením vůči ostat ním denominacím v nábožensky pluralitní společnosti, nebo kult, tedy instituce, na jejíchž náboženských aktivitách jednotlivci participují nikoli jako vědomí příslušníci či členové, nýbrž jako nezávazní klienti. V sociologii nenese pojem sekta negativní konotace a jako hodnotově neutrální se dosud vyskytuje též v orientalistice, v níž je například obvyklé hovořit o školách bud dhismu jako o sektách. Běžný jazyk ovšem z teologické hypotéz ukazovat směr. Není zobrazením skutečnosti, ale chce pro zobrazení poskytovat jednoznačné výrazové prostředky. Max Weber: Meto dologie, sociologie a politika, s. 46 a / Typologií náboženských útvarů podle jejich vztahu ke společnosti se zabývá David Václavík: Sociologie nových náboženských hnutí. 13

14 diskuse převzal a rozvinul nega tivní konotace tohoto slova a sekta se stala ostře pejorativním výrazem. Namísto ne bezpečí hereze se ale v běžném jazyce obvykle spojuje s ohrožením dušev ního stavu jednotlivce, jeho vztahů, anebo dokonce zdraví a života, jakož i s ohrožením společnosti. Slovem sekta tak většinová společnost označuje menšinovou náboženskou skupinu, jejíž učení, postoje či chování považuje za deviantní a nebezpečné. Negativní konotace tohoto pojmu snižují jeho vhodnost pro oblast vědy. Od 60. let proto zainteresovaná akademická obec hledala neutrální pojem, který by výraz sekta nahradil. Zdá se, že téměř všeobecného souhlasu již dosáhl výše zmíněný pojem nové náboženské hnutí, jenž je od této doby užíván. 16 Poměr mezi těmito pojmy je tedy možné vystihnout tak, že sekta je lidové, pejorativní označení odmítaných a kritizovaných no vých náboženských hnutí (a v přeneseném smyslu někdy též politických stran či jiných útvarů). Jako synonymum slova sekta se v běžném jazyce někdy používá výraz kult (v odlišném významu než výše zmíněný sociologický pojem), případně sousloví destruk tivní kult. Pod vlivem angličtiny má kult stejné negativní konotace jako sekta. Odborný pojem nové náboženské hnutí tedy označuje společen ství, které buď ino vuje některé prvky jedné náboženské tradice, nebo přenáší tuto tradici do společnosti, v níž dosud nebyla přítomna (či byla přítomna v jiné podobě), anebo inovativně spojuje prv ky několika ná boženských tradic. Každopádně je to společenství, které vzniklo na základě náboženské ide je, jež je v určité společ nosti a v dané době považována za no vou. 17 Ve skutečnosti bývá tato idea zřídka opravdu zcela nová. Může být převzata z jiné, cizí kultury anebo z jiné doby, může být formulována novým jazykem či může být kom binací různých, nyní nově spojených náboženských prvků. Někdy je tato nově znějící idea zároveň prezentována jako stará, tedy jako návrat k původnímu žádoucímu stavu. S novostí nové náboženské cesty je vždy spojen více či méně kritický postoj k nábo ženskému životu ostatních společenství téže tradice nebo pokud se jedná o pluralitní společnost s možností vybrat si z několika náboženství nebo být bez náboženství k celé okolní společnosti. Obvyklý náboženský život je chápán jako nedostatečný, a proto vy žadující inovaci. Základním nastavením stoupenců no vého náboženského hnutí je tedy kritičnost a protest. Projevu jí se ve věrouce, v náboženské pra xi, v etice nebo i v celém způsobu 16/ Peter B. Clarke: New Religious Movement, s / Více například Bryan Wilson: The Social Dimensions of Sectarianism, s Ukázka knihy z internetového knihkupectví

15 života. Tyto odlišnosti oslovují další protestně naladěné jednot liv ce a nové náboženské hnutí je tak vlastně hnutím protestu. 18 Snaha působit nově a protestně je u jednotlivých nových náboženských hnutí někdy lépe, někdy hůře rozpoznatelná. Velmi dobře patrná byla například již na letáčcích, jimiž se na svém úplném začátku v roce 1993 uvedlo jedno z českých nových náboženských hnutí. Na mnoha místech v Praze a v některých dalších českých městech poutaly tyto letáky pozornost ke knize Syn člověka. Stálo na nich: Tato kniha pojednává ostře a kri ticky ze zcela nového pohledu o všech oborech lidské činnosti. Varuje mimo jiné před příchodem katastrof. Do čtete se v ní též o známých lidech ze světa politiky, umění, léčitelství, vědy, světových náboženství, sportu atd. Autor této nejdiskutovanější a nejskandálnější knihy, pan Parsifal Imanuel, není v žádné straně, církvi, sektě ani jiné skupině. Působí sám za sebe. 19 Letáček pak uzavíralo několik slov o ceně knihy a možnostech jejího nákupu. Jednalo se vlastně o první veřejnou prezentaci muže, jenž se považoval za mesiáše, a jeho díla, jež neslo podtitul Mesiá šovo živé Slovo k všenápravě lidstva. Autor této knihy, vlastním jménem Jan Dvorský (*1965), je mužem s výraznými umě leckými ambicemi, jenž do začátku devadesátých let 20. století vystřídal několik zaměstnání. V přelomových letech 1989 a 1990, kdy česká společnost vstupovala do období nábožen ské svobody a zvýšeného zájmu o náboženství, se on i jeho dlouholetá partnerka Lucie Dvor ská (*1964) nezávisle na sobě seznámili s knihou rakouského obchodníka, spisova tele a duchovního vůdce Abd-ru-shina (vlastním jménem Oskara Ernsta Bernhardta, ) Ve svě t le Pravdy: Poselství Grálu a na jejím základě radikálně změnili způ sob svého života. 20 Nestali se ovšem příslušníky Hnutí Grálu, 21 jež kolem Abd-ru-shina a jeho poselství vzniklo ve dvacátých letech 20. století a které dodnes na území Česka působí. Při četbě této knihy si totiž Jan Dvorský v lednu roku 1991 uvědomil, že je Synem Člověka, 22 Parsifalem Imanuelem, mesiášskou postavou, která vykoná soud nad lidstvem a na stolí Tisíciletou říši. Tento nárok Dvorského na mesiášství, na Abd-ru-shinovy tituly, na pře vzetí a uskutečnění Abd-ru-shinova poslání 23 a na to, že je Abd- 18/ Bryan Wilson: Religion in Sociological Perspective, s / Leták SYN ČLOVĚKA je dostupný v archivu Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů. Podtržení je v originále. 20/ Parsifal Imanuel: Syn Člověka, s. 25nn. 21/ Více o hnutí Grálu: Zdeněk Trtík Zdeněk Vojtíšek: Hnutí Grálu. 22/ Parsifal Imanuel: Syn Člověka, s / Abd-ru-shina Dvorský chápe jako připravovatele své cesty. Tamtéž, s