Struktura a vlastnosti pevných látek

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Struktura a vlastnosti pevných látek"

Transkript

1 Struktura a vlastnosti pevných látek (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 24. listopadu 2010

2 Obsah Krystalické a amorfní látky Ideální krystalová mřížka Vazby v krystalech Deformace pevného tělesa Síla pružnosti. Normálové napětí Teplotní roztažnost

3 Krystalické látky Amorfní látky

4 Pevné látky Mají stálý objem a stálý tvar. krystalické amorfní

5 Krystalické látky Základní stavební jednotkou krystalické látky jsou monokrystaly. Částice v monokrystalu jsou rozloženy pravidelně: základ tvoří tzv. krystalická mřížka tvaru rovnoběžnostěnu, která se stále periodicky opakuje (podobně jako když se z cihel staví dům). Protože se stále stejně opakuje v celém monokrystalu, mluvíme také o dalekodosahovém uspořádání.

6 Monokrystaly a polykrystaly Typickým znakem monokrystalu je anizotropie, totiž, že monokrystal má v různých směrech různé vlastnosti (například se lépe láme v jednom směru než ve druhém). Je to zapříčiněno asymetrickou základní mřížkou. Přírodní monokrystaly: kamenná sůl NaCl, křemen (ametyst, růženín) SiO 2, diamant Uměle vyrobené: rubín, křemík, germanium Většina krystalických látek jsou polykrystaly tvoří je velké množství monokrystalů, tzv. zrn. Protože velikost i natočení těchto zrn v krystalu je náhodné, v průměru se vlastnosti polykrystalu v různých směrech neliší. Polykrystaly tedy bývají izotropní.

7 Amorfní látky Narozdíl od (mono)krystalických látek je v nich pravidelnost uspořádání porušena i na velmi malých vzdálenostech (10 8 m), proto se u nich mluví o tzv. krátkodosahovém uspořádání. bývají izotropní tvoří přechod mezi pevnými látkami a kapalinami: lze je považovat i za velmi viskózní kapaliny Příklady: sklo, pryskyřice, vosk, asfalt, saze, polymery (plasty), masti, gely

8 Krystalová mřížka

9 Ideální krystalová mřížka základem je rovnoběžnostěn jeho opakovaným posouváním ve směru jednotlivých hran dostaneme prostorovou mřížku u (mono)krystalické látky lze vždycky najít takovou mřížku, že rozložení částic v každém rovnoběžnostěnu je úplně stejné potom nejmenší takový rovnoběžnostěn a rozmístění částic v něm nazýváme elementární buňkou

10 7 základních typů mříží V obecném rovnoběžnostěnu mohou být strany různě dlouhé a stěny mohou svírat navzájem různé úhly. Rozeznáváme celkem sedm typů základních krystalických soustav podle různých typů symetrie v příslušném rovnoběžnostěnu: krychlová (kubická) (základem je krychle) jednoklonná (monoklinická), trojklonná (triklinická), šesterečná (hexagonální), kosočtverečná (ortorombická, rombická), klencová (romboedrická, trigonální), čtverečná (tetragonální, tetraedrická)

11 Bravaisovy mříže U některých typů mříže lze navíc přidat další, tzv. uzlové body tak, aby nedošlo k porušení symetrie. Přidáním takových bodů se bud může změnit základní typ mříže, anebo vzniknout typ úplně nový. Celkem lze takovým přidáváním bodů získat 14 mříží, říká se Bravaisovy mřížky. Například krychlová mřížka může být prostá (žádný bod se nepřidá) prostorově centrovaná (přidá se její střed) plošně centrovaná (přidají se všechny středy stěn) Např. kosočtverečná mřížka může být prostá, prostorově i plošně centrovaná a navíc ještě bazálně centrovaná (přidají se pouze středy kosočtverečných podstav). Naopak např. trojklonná mřížka může být pouze prostá.

12 Upozornění V jednotlivých bodech, které tvoří mřížku krystalu, může sedět pouze jedna částice (jeden atom). Tak je tomu například u kovů, které obvykle krystalují v krychlové plošně nebo prostorově centrované soustavě (některé v obou, výjimečně i v prosté). Časté ale je, že jednotlivým bodům krystalové mříže přísluší skupina atomů (ne nutně molekula), tzv. báze. Příkladem může být diamant, krystal oxidu křemičitého apod. obrázky!

13 Bodové poruchy krystalové mříže vakance (prázdné místo v krystalové mřížce) intersticiální poloha částice (mimo krystalovou mřížku) příměs (cizí částice v mřížce nebo mimo ní) Všechny tyto poruchy mohou výrazně ovlivnit vlastnosti krystalů. (Množství uhĺıku v oceli mění tvrdost a křehkost, rubín vzniká z čistého krystalického oxidu hlinitého příměsí chromu.)

14 Čárové poruchy (dislokace) Porušení pravidelného uspořádání podél určité čáry (tzv. dislokační čáry) hranová (roztažení/smrštění krystalu) šroubová (zkroucení krystalu) Dislokace výrazně snižují pevnost krystalů (asi 1000x oproti ideální mřížce). (obrázky)

15 Vazby v krystalech

16 Rozdělení krystalů podle typu vazby iontové krystaly Iontové vazby jsou velmi silné. Iontové krystaly jsou tvrdé, mají vysokou teplotu tání, jsou křehké (stlačením se značně zvětší odpudivé síly mezi stejně nabitými ionty). V pevném stavu tepelné i elektrické izolanty, v roztoku či tavenině dobré elektrické vodiče. alkalické kovy, kovy alkalických zemi (NaCl, LiF, CaO,...)

17 Rozdělení krystalů podle typu vazby kovalentní (atomové) krystaly Obvykle jednoatomové (křemík, germanium, diamant, cín), ale mohou je vytvářet i molekuly s kovalentními vazbami (ZnS, SiC). Vazby mezi atomy jsou všechny stejně silné, ne tak silné jako iontové, ale stále dost silné. Kovalentní krystaly bývají tvrdé (diamant je nejtvrdší známý materiál vůbec), nerozpustné (v polárních rozpouštědlech), s vysokou teplotou tání.

18 Rozdělení krystalů podle typu vazby kovové krystaly Atomy kovu jsou spojeny tzv. kovovou vazbou. V mřížce jsou kladně nabité ionty, které navzájem odstiňují valenční elektrony. Tyto valenční elektrony jsou de fakto volné a vytváření tzv. elektronový plyn, ve které se snadno mohou přesouvat z místa na místo. Kovy jsou kujné a tažné, protože jednotlivé buňky se mohou ve vrstvách přesouvat, aniž by se porušila symetrie uspořádání. (obrázek) Díky elektronovému plynu jsou dobrými vodiči tepla i elektrického proudu.

19 Rozdělení krystalů podle typu vazby krystaly s vodíkovou vazbou Vodíková vazba vzniká tak, že volný kysĺıkový elektronový pár je přitahován parciálním kladným nábojem na vodíku (pokud je vázán k silně elektronegativnímu prvku jako je F, O nebo N). Vodíkové vazby jsou cca 10x slabší než kovalentní vazby, z čehož vyplývá menší pevnost příslušných krystalů. Např. krystaly ledu.

20 Rozdělení krystalů podle typu vazby molekulové krystaly (van der Waalsovy síly) Vazba van der Waalsova je slabá vazba mezi molekulami, které mají nenulový dipólový moment. Může být trojí povahy: coulombická (u molekul s pevnými dipólovými momenty), indukční (molekula se silným dipólem polarizuje molekuly ve svém okoĺı) a disperzní (u silně kmitajících molekul s neustále vznikajícím a zanikajím dipólovým momentem). Čistě molekulové krystaly vytvářejí vzácné plyny za velmi nízkých teplot, taktéž za nízkých teplot I, Cl, H, O, metan a jiné organické sloučeniny. Výjimečně lze pozorovat čistě molekulový krystal i za pokojové teploty (parafín). Jsou měkké a mají nízkou teplotu tání (energie potřebná na rozrušení vazby je oproti kovalentní či iontové vazbě nízká).

21 Rozdělení krystalů podle typu vazby reálné krystaly U velkého množství krystalů najdeme více než jeden typ vazby. Například u grafitu jsou jednotlivé vrstvy atomů uhĺıku spojených kovalentními vazbami do šesterečné struktury propojeny van der Waalsovými silami. Z grafitu se proto tak snadno stírají jednotlivé vrstvy. Jiným příkladem jsou karbidy kovů, kde se kombinují kovové a kovalentní vazby. Jsou velmi tvrdé a těžko tavitelné (karbid tantalu má teplotu tání téměř C) a chemicky odolné.

22 Deformace pevného tělesa

23 Deformace změna rozměrů, tvaru nebo objemu tělesa způsobená vnějšími silami elastická (pružná) Poté, co vnější síly přestanou působit, se těleso vrátí do původního tvaru Např. pružiny tlumičů. plastická (tvárná) Poté, co vnější síly přestanou působit, se těleso nevrátí do původního tvaru Typická pro (měkké) plasty, např. PET lahve, igelitové pytĺıky,... Rozlišujeme deformaci tahem, tlakem, ohybem, smykem a kroucením

24 Deformace tahem a tlakem Na těleso působí dvě stejně velké síly stejného směru a opačné orientace. Pokud míří od sebe, mluvíme o deformaci tahem. Pokud míří k sobě, o deformaci tlakem. Deformaci tahem lze pozorovat u závěsných konstrukcí (např. lana výtahu). Plastická deformace je typická pro (měkké) plasty. Deformaci tlakem u různých piĺıřů a podpěr.

25 Deformace ohybem Např. pro dlouhou těžkou tyč podpřenou na krajích (uprostřed se prohne). Fyzikálně jde o jev, kdy jedna vrstva tělesa je namáhána tlakem (zkrátí se) a druhá vrstva tahem (prodlouží se). Těleso se ve výsledku ohne do oblouku. Deformaci ohybem lze pozorovat u lávek přes potoky a řeky podepíraných pouze na krajích.

26 Deformace smykem Fyzikálně jde o jev, kdy na dvě různé vrstvy tělesa působí síly opačné orientace dojde tak k posunutí těchto vrstev vůči sobě. Deformaci smykem lze pozorovat u spojů (šroubů, nýtů).

27 Deformace kroucením (= torzí) Fyzikálně jde o jev, kdy na konce tělesa působí dvojice sil, jejichž momenty mají (stejnou velikost, ale) opačnou orientaci jedna se snaží těleso stáčet opačným směrem než druhá. Deformaci kroucením lze jednoduchým způsobem použít na ruční ždímání prádla, např. mokrého hadru, ručníku,... V technice jsou kroucením namáhany šroubováky, vrtáky a jiné rotační stroje po dobu své práce.

28 Síla pružnosti. Normálové napětí

29 Síly pružnosti Při pružné deformaci tahem dojde ke zvětšení vzdáleností mezi částicemi v tělese tak začnou převládat přitažlivé síly (síla mezi částicemi ve větší vzdálenosti, než odpovídá rovnovážné poloze, je přitažlivá) těmto silám říkáme síly pružnosti. Obdobně při pružné deformaci tlakem dojde ke zmenšení vzdáleností mezi částicemi v tělese tak začnou převládat odpudivé síly (síla mezi částicemi v menší vzdálenosti, než odpovídá rovnovážné poloze, je odpudivá) těmto silám též říkáme síly pružnosti. Při deformaci ohybem, smykem a kroucením jsou tyto úvahy podobné. V zásadě lze říci, že síly pružnosti jsou síly, které vzniknou jako reakce na deformaci a snaží se těleso vrátit do původního stavu.

30 Síla pružnosti při deformaci tahem (tlakem) Ve chvíli, kdy se deformované těleso už dále nemění, síly pružnosti vyrovnávají působení vnějších sil. V případě, že těleso je deformováno tahem nebo tlakem, působí na každý příčný řez (kolmý na směr tahu nebo tlaku) z obou stran stejně velké síly pružnosti, které jsou tedy v klidovém stavu stejně velké jako vnější síly způsobující deformaci tahem nebo tlakem. Normálové napětí značka: σ n jednotka: Pa (pascal) je skalární fyzikální veličina definována jako podíl celkové síly pružnosti působící kolmo na příčný průřez tělesa a plochy tohoto průřezu σ n = F p S.

31 Příklad Jaké normálové napětí působí na závěsné lano výtahu o průřezu 0,1 dm 2 a) těsně nad výtahem, b) na horním konci, jestliže výtah i s lidmi váží 1 tunu, lano je od výtahu k hornímu konci dvacet metrů dlouhé a má hmotnost 2 kg na jeden metr délky? Řešení: 0,1 dm 2 = 0,001 m 2. a) σ n = F = mg = Pa = 10 7 Pa. S S 0,001 b) Lano váží 20 2 = 40 kg. σ n = F = (m vytah+m lana )g = Pa = 1, Pa. S S 0,001

32 Mez pružnosti Nejvyšší normálové napětí, pro které je deformace (tahem či tlakem) ještě pružná. Mez pevnosti Nejvyšší normálové napětí, pro které nedojde k porušení soudržnosti materiálu (tj. těleso se neroztrhne či nerozpadne na více kusů).

33 Hookův zákon (pro pružnou deformaci tahem) I Pro jednoduchost předpokládejme, že deformujeme tahem homogenní tyč se stále stejným průřezem. Pokud označíme l 0 její délku před deformací a l její délku při deformaci, pak veličinu l = l l 0 nazýváme prodloužením tyče a veličinu ε = l l 0 relativním prodloužením tyče. (Je to bezrozměrná veličina.)

34 Hookův zákon (pro pružnou deformaci tahem) II Experimentálně lze ověřit, že při pružné deformaci je normálové napětí přímo úměrné relativnímu prodloužení σ n ε Konstantě úměrnosti se říká (Youngův) modul pružnosti v tahu a značí se E. Platí tedy vztah σ n = Eε. Po dosazení za normálové napětí a relativní prodloužení F S = E l l 0, kde F je síla, kterou se tyč napíná, S plocha jejího průřezu, l prodloužení tyče a l 0 její původní délka.

35 Hookův zákon (poznámky) ryze experimentální zákon má své výjimky (beton, litina, žula,...) platí jenom pro pružnou deformaci, pro plastickou nikoliv tam lze nízkým zvýšením napětí docílit velkého zvětšení deformace (viz např. roztahování igelitových pytĺıků). Graf závislosti relativního prodloužení na normálovém napětí, tzv. křivka deformace

36 Teplotní roztažnost

37 Teplotní roztažnost Rozměry pevných látek (i kapalin) se s rostoucí teplotou zvětšují. Jev si můžeme představit tak, že částice v látce jsou rychlejší, více a dále kmitají kolem rovnovážných poloh, a tudíž kolem sebe potřebují více místa, kvůli čemuž se celá látka mírně roztáhne.

38 Délková teplotní roztažnost Relativní prodloužení tyče l l 0 je (podobně jako u Hookova zákona) přímo úměrné přírůstku teploty t. Koeficient přímé úměrnosti α se nazývá teplotní součinitel délkové roztažnosti. Platí tedy l l 0 = α t. Jestliže l 0 je délka tyče při teplotě t 0 (původní) a l je délka tyče při teplotě t (nové), pak lze tento vztah upravit na tvar l l 0 l 0 = α t kde t = t t 0. l = l 0 (1 + α t)

39 Objemová teplotní roztažnost Řídí se podobným vztahem jako délková teplotní roztažnost, tj. V = V 0 (1 + β t) kde V 0 je objem tělesa při původní teplotě t 0 a V je objem tělesa při nové teplotě t. Koeficient β se nazývá teplotní součinitel objemové roztažnosti. Pro pevné látky platí, že β. = 3α.

40 Objemová teplotní roztažnost Odvození β. = 3α: Uvažme zahřívání krychle. Tím se každá z jejich hran prodlouží na délku l = l 0 (1 + α t) a nový objem V tedy bude V = l 3 = l 3 0 (1 + α t) 3. Označme V 0 = l0 3 dostaneme původní objem krychle. Roznásobením závorky V = V 0 (1 + 3α t + 3α 2 ( t) 2 + α 3 ( t) 3 ). Protože koeficient α je velmi malý, můžeme členy obsahující α 2 a α 3 zanedbat. Dostaneme V. = V 0 (1 + 3α t). Porovnáním se vztahem V 0 (1 + β t) zjišt ujeme, že aby oba byly stejné, musí být β = 3α.

1 Krystalické a amorfní látky. 4 Deformace pevného tělesa 7. Základní stavební jednotkou krystalické látky jsou monokrystaly.

1 Krystalické a amorfní látky. 4 Deformace pevného tělesa 7. Základní stavební jednotkou krystalické látky jsou monokrystaly. Obsah Obsah 1 Krystalické a amorfní látky 1 2 Ideální krystalová mřížka 3 3 Vazby v krystalech 5 4 Deformace pevného tělesa 7 4.1 Síla pružnosti. Normálové napětí................ 9 5 Teplotní roztažnost

Více

12. Struktura a vlastnosti pevných látek

12. Struktura a vlastnosti pevných látek 12. Struktura a vlastnosti pevných látek Osnova: 1. Látky krystalické a amorfní 2. Krystalová mřížka, příklady krystalových mřížek 3. Poruchy krystalových mřížek 4. Druhy vazeb mezi atomy 5. Deformace

Více

LOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek

LOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek Struktura a vlastnosti pevných látek Rozdělení pevných látek (PL): monokrystalické krystalické Pevné látky polykrystalické amorfní Pevné látky Krystalické látky jsou charakterizovány pravidelným uspořádáním

Více

2. Molekulová stavba pevných látek

2. Molekulová stavba pevných látek 2. Molekulová stavba pevných látek 2.1 Vznik tuhého tělesa krystalizace Při přeměně kapaliny v tuhou látku vzniknou nejprve krystalizační jádra, v nichž nastává tuhnutí kapaliny. Ochlazování kapaliny se

Více

MŘÍŽKY A VADY. Vnitřní stavba materiálu

MŘÍŽKY A VADY. Vnitřní stavba materiálu Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10;s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šířění a modifikace těchto materálů. Děkuji Ing. D.

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK 1. Druhy pevných látek AMORFNÍ nepravidelné uspořádání molekul KRYSTALICKÉ pravidelné uspořádání molekul krystalická mřížka polykrystaly více jader (krystalových zrn),

Více

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 21. 4. 2013 Název zpracovaného celku: STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Pevné látky dělíme na látky: a) krystalické b) amorfní

Více

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček: Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK Ing.Jiřina Strnadová Předmět:Fyzika Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti 1 Obsah Teoretický úvod... 3 Rozdělení pevných látek... 3 Mechanické vlastnosti pevných

Více

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.

Více

KONSTITUČNÍ VZTAHY. 1. Tahová zkouška

KONSTITUČNÍ VZTAHY. 1. Tahová zkouška 1. Tahová zkouška Tahová zkouška se provádí dle ČSN EN ISO 6892-1 (aktualizována v roce 2010) Je nejčastější mechanickou zkouškou kovových materiálů. Zkoušky se realizují na trhacích strojích, kde se zkušební

Více

Úvod do strukturní analýzy farmaceutických látek

Úvod do strukturní analýzy farmaceutických látek Úvod do strukturní analýzy farmaceutických látek Garant předmětu: Vyučující: doc. Ing. Bohumil Dolenský, Ph.D. prof. RNDr. Pavel Matějka, Ph.D., A136, linka 3687, matejkap@vscht.cz doc. Ing. Bohumil Dolenský,

Více

Pevné skupenství. Vliv teploty a tlaku

Pevné skupenství. Vliv teploty a tlaku Pevné skupenství Pevné skupenství stálé atraktivní interakce mezi sousedními molekulami, skoro žádná translace atomů těsné seskupení částic bez volné pohyblivosti (10 22-10 23 /cm 2, vzdálenosti 10-1 nm)

Více

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově. 06_4_ Struktura a vlastnosti pevných látek

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově. 06_4_ Struktura a vlastnosti pevných látek Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 06_4_ Struktura a vlastnosti pevných látek Ing. Jakub Ulmann 5 Struktura a vlastnosti pevných látek 5.1

Více

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově. 06_4_ Struktura a vlastnosti pevných látek

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově. 06_4_ Struktura a vlastnosti pevných látek Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 06_4_ Struktura a vlastnosti pevných látek Ing. Jakub Ulmann 5 Struktura a vlastnosti pevných látek 5.1

Více

Nauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky

Nauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Nauka o materiálu Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Opakování z minula Materiál Degradační procesy Vnitřní stavba atomy, vazby Krystalické, amorfní, semikrystalické Vlastnosti materiálů chemické,

Více

Mechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin

Mechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin a plynů Kinematika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Kontinuum Pro vyšetřování

Více

V. STRUKTRURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK

V. STRUKTRURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK V. STRUKTRURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK 5.1 Krystalické a amorfní látky a) pevné látky dělíme podle uspořádání částic na krystalické a amorfní b) krystalické látky mají dalekodosahové uspořádání, tj.

Více

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.1 Konstrukční materiály

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.1 Konstrukční materiály Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.1 Konstrukční materiály Základní skupiny konstrukčních materiálů Materiál: Je každá pevná látka, která je určená pro další technologické zpracování ve výrobě.

Více

Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid

Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky patří: a) grafit b) diamant c) jantar d) modrá skalice Mezi krystalické látky patří: a) rubín

Více

3) Vazba a struktura. Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka

3) Vazba a struktura. Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka CHEMICKÍ VAZBA = síly, kterými jsou k sobě navzájem vázány sloučené atomy v molekule, popř. v krystalové struktuře - v převážné většině jde o sdílení dvojic elektronů

Více

Vazby v pevných látkách

Vazby v pevných látkách Vazby v pevných látkách Hlavní body 1. Tvorba pevných látek 2. Van der Waalsova vazba elektrostatická interakce indukovaných dipólů 3. Iontová vazba elektrostatická interakce iontů 4. Kovalentní vazba

Více

Kapitola 3.6 Charakterizace keramiky a skla POVRCHOVÉ VLASTNOSTI. Jaroslav Krucký, PMB 22

Kapitola 3.6 Charakterizace keramiky a skla POVRCHOVÉ VLASTNOSTI. Jaroslav Krucký, PMB 22 Kapitola 3.6 Charakterizace keramiky a skla POVRCHOVÉ VLASTNOSTI Jaroslav Krucký, PMB 22 SYMBOLY Řecká písmena θ: kontaktní úhel. σ: napětí. ε: zatížení. ν: Poissonův koeficient. λ: vlnová délka. γ: povrchová

Více

Poruchy krystalové struktury

Poruchy krystalové struktury Tomáš Doktor K618 - Materiály 1 15. října 2013 Tomáš Doktor (18MRI1) Poruchy krystalové struktury 15. října 2013 1 / 30 Poruchy krystalové struktury nelze vytvořit ideální strukturu krystalu bez poruch

Více

FYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso _Vlastnosti látek _Vzájemné působení těles _Gravitační síla... 4 Gravitační pole...

FYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso _Vlastnosti látek _Vzájemné působení těles _Gravitační síla... 4 Gravitační pole... FYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso... 2 2_Vlastnosti látek... 3 3_Vzájemné působení těles... 4 4_Gravitační síla... 4 Gravitační pole... 5 5_Měření síly... 5 6_Látky jsou složeny z částic... 6 7_Uspořádání

Více

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti Teoretická a skutečná pevnost kovů Trvalá deformace polykrystalů začíná při vyšším napětí než u monokrystalů, tj. hodnota meze

Více

Vnitřní stavba pevných látek přednáška č.1

Vnitřní stavba pevných látek přednáška č.1 1 2 3 Nauka o materiálu I Vnitřní stavba pevných látek přednáška č.1 Ing. Daniela Odehnalová 4 Pevné látky - rozdělení NMI Z hlediska vnitřní stavby PL dělíme na: Krystalické všechny kovy za normální teploty

Více

Opakování

Opakování Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony

Více

Přehled otázek z fyziky pro 2.ročník

Přehled otázek z fyziky pro 2.ročník Přehled otázek z fyziky pro 2.ročník 1. Z jakých základních poznatků vychází teorie látek + důkazy. a) Látka kteréhokoli skupenství se skládá z částic molekul, atomů, iontů. b) Částice se v látce pohybují,

Více

Plastická deformace a pevnost

Plastická deformace a pevnost Plastická deformace a pevnost Anelasticita vnitřní útlum Tahová zkouška (kovy, plasty, keramiky, kompozity) Fyzikální podstata pevnosti - dislokace (monokrystal polykrystal) - mez kluzu nízkouhlíkových

Více

Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118

Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118 Chemická vazba Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118 Chemická vazba Většina atomů má tendenci se spojovat do větších celků (molekul), v nichž jsou vzájemně vázané chemickou vazbou. Chemická vazba je

Více

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal. Chemická vazba Volné atomy v přírodě jen zcela výjimečně (vzácné plyny). Atomy prvků mají snahu se navzájem slučovat a vytvářet molekuly prvků nebo sloučenin. Atomy jsou v molekulách k sobě poutány chemickou

Více

Fyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů.

Fyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů. Fyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů. Násobky jednotek název značka hodnota kilo k 1000 mega M 1000000 giga G 1000000000 tera T 1000000000000 Tělesa a látky Tělesa

Více

Nauka o materiálu. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

Nauka o materiálu. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti Nauka o materiálu Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti Teoretická a skutečná pevnost kovů Trvalá deformace polykrystalů začíná při vyšším napětí než u monokrystalů, tj. hodnota meze kluzu R e, odpovídající

Více

Chemická vazba Něco málo opakování Něco málo opakování Co je to atom? Něco málo opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího

Více

Uhlík a jeho alotropy

Uhlík a jeho alotropy Uhlík Uhlík a jeho alotropy V přírodě se uhlík nachází zejména v karbonátových usazeninách, naftě, uhlí, a to jako směs grafitu a amorfní formy C. Rozeznáváme dvě základní krystalické formy uhlíku: a)

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pracovní list č.3 k prezentaci Křivky chladnutí a ohřevu kovů

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pracovní list č.3 k prezentaci Křivky chladnutí a ohřevu kovů Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_06 Autor

Více

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů Zpevnění monokrystalu a polykrystalického kovu Monokrystal Atomy jsou pravidelně uspořádány, tvoří trojrozměrné útvary, které

Více

Seriál VII.III Deformace, elasticita

Seriál VII.III Deformace, elasticita Výfučtení: Deformace, elasticita Při řešení fyzikálních úloh s tělesy, které se vlivem vnějších sil pohybují nebo sráží, obvykle používáme představu tzv. dokonale tuhého tělesa. Takové těleso se při působení

Více

Metalografie ocelí a litin

Metalografie ocelí a litin Metalografie ocelí a litin Metalografie se zabývá pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury kovů a slitin. Dále také stanoví, jak tato struktura souvisí s chemickým složením, teplotou a tepelným

Více

2. VNITŘNÍ STAVBA MATERIÁLŮ

2. VNITŘNÍ STAVBA MATERIÁLŮ 2. VNITŘNÍ STAVBA MATERIÁLŮ 2.1 Krystalová mřížka Atomy - Bohrův model (kladně nabité jádro + elektronový obal) Energetické stavy elektronů - 3 kvantová čísla (hlavní, vedlejší, magnetické - Pauliho princip

Více

Mol. fyz. a termodynamika

Mol. fyz. a termodynamika Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli

Více

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu.

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu. Úloha : Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu. Všechny zadané prvky mají krystalovou strukturu kub. diamantu. (http://en.wikipedia.org/wiki/diamond_cubic),

Více

Struktura a vlastnosti kovů I.

Struktura a vlastnosti kovů I. Struktura a vlastnosti kovů I. Vlastnosti fyzikální (teplota tání, měrný objem, moduly pružnosti) Vlastnosti elektrické (vodivost,polovodivost, supravodivost) Vlastnosti magnetické (feromagnetika, antiferomagnetika)

Více

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Kapaliny Krátkodosahové uspořádání molekul. Molekuly kmitají okolo rovnovážných poloh. Při zvýšení teploty se zmenšuje doba setrvání v rovnovážné

Více

Pevné skupenství. teplo se nešíří prouděním

Pevné skupenství. teplo se nešíří prouděním Pevné skupenství Pevné skupenství stálé atraktivní interakce mezisousednímimolekulami, skoro žádná translace atomů těsné seskupení částic bez volné pohyblivosti (10 22-10 23 /cm 2, vzdálenosti 10-1 nm)

Více

18MTY 1. Ing. Jaroslav Valach, Ph.D.

18MTY 1. Ing. Jaroslav Valach, Ph.D. 18MTY 1. Ing. Jaroslav Valach, Ph.D. valach@fd.cvut.cz Informace o předmětu http://mech.fd.cvut.cz/education/bachelor/18mty Popis předmětu Témata přednášek Pokyny k provádění cvičení Informace ke zkoušce

Více

Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191

Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Název školy Název projektu Registrační číslo projektu Autor Název šablony Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Modernizace výuky

Více

Třídění látek. Chemie 1.KŠPA

Třídění látek. Chemie 1.KŠPA Třídění látek Chemie 1.KŠPA Systém (soustava) Vymezím si kus prostoru, látky v něm obsažené nazýváme systém soustava okolí svět Stěny soustavy Soustava může být: Izolovaná = stěny nedovolí výměnu částic

Více

TESTY Závěrečný test 2. ročník Skupina A

TESTY Závěrečný test 2. ročník Skupina A 1. Teplota tělesa se zvýšila o o C. Analogicky tomu lze říci, že se a) snížila o K. b) zvýšila o 93,15 K c) snížila o 53,15 K d) zvýšila o K. Částice v látce se pohybují a) neustáleným a uspořádaným pohybem

Více

VLASTNOSTI LÁTEK. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

VLASTNOSTI LÁTEK. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková VLASTNOSTI LÁTEK Datum (období) tvorby: 27. 3. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Pozorování, pokus a bezpečnost práce 1 Anotace: Žáci se seznámí

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Termika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0220 Anotace

VÝUKOVÝ MATERIÁL Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Termika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0220 Anotace VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Minule vazebné síly v látkách

Minule vazebné síly v látkách MTP-2-kovy Minule vazebné síly v látkách Kuličkový model polykrystalu kovu 1. Vakance 2. Když se povede divakance, je vidět, oč je pohyblivější než jednovakance 3. Nejzávažnější je ovšem prezentování zrn

Více

Požadavky na technické materiály

Požadavky na technické materiály Základní pojmy Katedra materiálu, Strojní fakulta Technická univerzita v Liberci Základy materiálového inženýrství pro 1. r. Fakulty architektury Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Rozdělení materiálů Požadavky

Více

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření Metody využívající rentgenové záření Rentgenovo záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 2 Rentgenovo záření Vznik rentgenova záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá

Více

Téma 2 Napětí a přetvoření

Téma 2 Napětí a přetvoření Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Téma 2 Napětí a přetvoření Deformace a posun v tělese Fzikální vztah mezi napětími a deformacemi, Hookeův zákon, fzikální konstant a pracovní diagram

Více

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů Molekulová fyzika a termika Přehled základních pojmů Kinetická teorie látek Vychází ze tří experimentálně ověřených poznatků: 1) Látky se skládají z částic - molekul, atomů nebo iontů, mezi nimiž jsou

Více

Molekulová fyzika a termika:

Molekulová fyzika a termika: Molekulová fyzika a termika: 1. Měření teploty: 2. Délková roztažnost a Objemová roztažnost látek 3. Bimetal 4. Anomálie vody 5. Částicová stavba látek, vlastnosti látek 6. Atomová hmotnostní konstanta

Více

7. Elektrický proud v polovodičích

7. Elektrický proud v polovodičích 7. Elektrický proud v polovodičích 7.1 Elektrické vlastnosti polovodičů Kromě vodičů a izolantů existují polovodiče. Definice polovodiče: Je to řada minerálů, rud, krystalů i amorfních látek, řada oxidů

Více

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenografie, RTG prášková difrakce

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenografie, RTG prášková difrakce Metody využívající rentgenové záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 Rentgenovo záření 2 Rentgenovo záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá se v lékařství a krystalografii.

Více

Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření. Metody charakterizace nanomateriálů 1

Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření. Metody charakterizace nanomateriálů 1 Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření Metody charakterizace nanomateriálů 1 Základní rozdělení vlastností ZMV Přednáška č. 1 Nejobvyklejší dělení vlastností materiálů v technické

Více

ČÍSLO PROJEKTU: OPVK 1.4

ČÍSLO PROJEKTU: OPVK 1.4 NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_185_Skupenství AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 8., 16.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika, ČÍSLO PROJEKTU:

Více

CHEMICKÁ VAZBA. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

CHEMICKÁ VAZBA. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková CHEMICKÁ VAZBA Datum (období) tvorby: 13. 11. 01 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Částicové složení látek a chemické prvky; chemické reakce 1

Více

Fyzika - Sexta, 2. ročník

Fyzika - Sexta, 2. ročník - Sexta, 2. ročník Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence

Více

Tenzorový popis fyzikálních vlastností

Tenzorový popis fyzikálních vlastností Tenzorový popis fyzikálních vlastností Typ veličin skalární - hmotnost, objem, energie, teplo,... vektorové - intenzita elektrického a magnetického pole, gradient teploty a koncentrace, difúzní tok,...

Více

Test vlastnosti látek a periodická tabulka

Test vlastnosti látek a periodická tabulka DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-08 Téma: Test vlastnosti látek a periodická tabulka Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Test vlastnosti

Více

Struktura a vlastnosti pevných látek

Struktura a vlastnosti pevných látek GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY PŘEDMĚTOVÁ KOMISE FYSIKY Struktura a vlastnosti pevných látek Poznámky & ilustrace Gymnázium F. X. Šaldy Honsoft 2005 Verze 2.0 PŘEDZNAMENÁNÍ Tento text slouží jako pomocný, faktografický

Více

3.2 Základy pevnosti materiálu. Ing. Pavel Bělov

3.2 Základy pevnosti materiálu. Ing. Pavel Bělov 3.2 Základy pevnosti materiálu Ing. Pavel Bělov 23.5.2018 Normálové napětí představuje vazbu, která brání částicím tělesa k sobě přiblížit nebo se od sebe oddálit je kolmé na rovinu řezu v případě že je

Více

1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu

1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu Měření modulu pružnosti Úkol : 1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu Pomůcky : - Měřící zařízení s indikátorovými hodinkami - Mikrometr - Svinovací metr

Více

7. Elektrický proud v polovodičích

7. Elektrický proud v polovodičích 7. Elektrický proud v polovodičích 7.1 Elektrické vlastnosti polovodičů Kromě vodičů a izolantů existují polovodiče. Definice polovodiče: Je to řada minerálů, rud, krystalů i amorfních látek, řada oxidů

Více

Nauka o materiálu. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů

Nauka o materiálu. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů Nauka o materiálu Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů Zpevnění monokrystalu a polykrystalického kovu Monokrystal Atomy jsou pravidelně uspořádány, tvoří trojrozměrné útvary, které lze získat

Více

Pevnost kompozitů obecné zatížení

Pevnost kompozitů obecné zatížení Pevnost kompozitů obecné zatížení Osnova Příčná pevnost v tahu Pevnost v tahu pod nenulovým úhlem proti vláknům Podélná pevnost v tlaku Příčná pevnost v tlaku Pevnost vláknových kompozitů - obecně Základní

Více

Struktura polymerů. Příprava (výroba).struktura vlastnosti. Materiálové inženýrství (Nauka o materiálu) Základní představy: přírodní vs.

Struktura polymerů. Příprava (výroba).struktura vlastnosti. Materiálové inženýrství (Nauka o materiálu) Základní představy: přírodní vs. Struktura polymerů Základní představy: přírodní vs. syntetické V.Švorčík, vaclav.svorcik@vscht.cz celulóza přírodní kaučuk Příprava (výroba).struktura vlastnosti Materiálové inženýrství (Nauka o materiálu)

Více

ZÁKLADY KRYSTALOGRAFIE KOVŮ A SLITIN

ZÁKLADY KRYSTALOGRAFIE KOVŮ A SLITIN ZÁKLADY KRYSTALOGRAFIE KOVŮ A SLITIN pevné látky jsou chrkterizovány omezeným pohybem zákldních stvebních částic (tomů, iontů, molekul) kolem rovnovážných poloh PEVNÉ LÁTKY krystlické morfní KRYSTAL pevné

Více

- zabývá se pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury (slohu) kovů a slitin

- zabývá se pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury (slohu) kovů a slitin 2. Metalografie - zabývá se pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury (slohu) kovů a slitin Vnitřní stavba kovů a slitin ATOM protony, neutrony v jádře elektrony v obalu atomu ve vrstvách

Více

Ch - Elektronegativita, chemická vazba

Ch - Elektronegativita, chemická vazba Ch - Elektronegativita, chemická vazba Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s využitím odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument

Více

Nauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny

Nauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny Nauka o materiálu Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny Difuze v tuhých látkách Difuzí nazýváme přesun atomů nebo iontů na vzdálenost větší než je meziatomová vzdálenost. Hnací

Více

Vazby v pevných látkách

Vazby v pevných látkách Vazby v pevných látkách Proč to drží pohromadě? Iontová vazba Kovalentní vazba Kovová vazba Van der Waalsova interakce Vodíková interakce Na chemické vazbě se podílí tzv. valenční elektrony, t.j. elektrony,

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Složení látek VY_32_INOVACE_03_3_02_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou SLOŽENÍ LÁTEK Fyzikálním kritériem

Více

Co by mohl (budoucí) lékař vědět o materiálech tkáňových výztuží či náhrad. 20. března 2012

Co by mohl (budoucí) lékař vědět o materiálech tkáňových výztuží či náhrad. 20. března 2012 Prohloubení odborné spolupráce a propojení ústavů lékařské biofyziky na lékařských fakultách v České republice CZ.1.07/2.4.00/17.0058 Co by mohl (budoucí) lékař vědět o materiálech tkáňových výztuží či

Více

TEORIE TVÁŘENÍ. Lisování

TEORIE TVÁŘENÍ. Lisování STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, Praha 10, Na Třebešíně 2299 příspěvková organizace zřízená HMP Lisování TEORIE TVÁŘENÍ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Více

Kvantová fyzika pevných látek

Kvantová fyzika pevných látek Kvantová fyzika pevných látek Přednáška 2: Základy krystalografie Pavel Márton 30. října 2013 Pavel Márton () Kvantová fyzika pevných látek Přednáška 2: Základy krystalografie 30. října 2013 1 / 10 Pavel

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Elektřina a magnetismus - elektrický náboj tělesa, elektrická síla, elektrické pole, kapacita vodiče - elektrický proud v látkách, zákony

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Vlastnosti kapalin. Povrchová vrstva kapaliny

Vlastnosti kapalin. Povrchová vrstva kapaliny Struktura a vlastnosti kapalin Vlastnosti kapalin, Povrchová vrstva kapaliny Jevy na rozhraní pevného tělesa a kapaliny Kapilární jevy, Teplotní objemová roztažnost Vlastnosti kapalin Kapalina - tvoří

Více

Struktura a vlastnosti kapalin

Struktura a vlastnosti kapalin Struktura a vlastnosti kapalin (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 24. listopadu 2010 Obsah Povrchová vrstva Jevy na rozhraní Kapilární tlak Kapilární jevy Objemová roztažnost

Více

Elektronová struktura

Elektronová struktura Elektronová struktura Přiblížení pohybu elektronů v periodickém potenciálu dokonalého krystalu. Blochůvteorémpak říká, že řešení Schrödingerovy rovnice pro elektron v periodickém potenciálu je ve tvaru

Více

Valenční elektrony a chemická vazba

Valenční elektrony a chemická vazba Valenční elektrony a chemická vazba Ve vnější energetické hladině se nacházejí valenční elektrony, které se mohou podílet na tvorbě chemické vazby. Valenční elektrony často znázorňujeme pomocí teček kolem

Více

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO 1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu

Více

ROZDĚLENÍ, VLASTNOSTI A POUŽITÍ MATERIÁLŮ

ROZDĚLENÍ, VLASTNOSTI A POUŽITÍ MATERIÁLŮ Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10; platnost do r. 2016 v návaznosti na použité normy. Zákaz šířění a modifikace těchto materálů. Děkuji Ing. D. Kavková

Více

STEJNOSMĚRNÝ PROUD Elektrický odpor TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

STEJNOSMĚRNÝ PROUD Elektrický odpor TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. STEJNOSMĚNÝ POUD Elektrický odpor TENTO POJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVOPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM OZPOČTEM ČESKÉ EPUBLIKY. Elektrický odpor Mějme uzavřený proudový obvod skládající se ze zdroje a delšího

Více