VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu T v r ze, hrady a zá mky v b ývalém o kre s e T á bor z hlediska přístupu pro handicapované občany bakalářská práce Autor práce: Vedoucí práce: Maria Clara Macaxi akad. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2018

2 Copyright 2017 Maria Clara Macaxi

3

4 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá mapováním přístupnosti tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Tábor pro jedince s postižením. Teoretická část je zaměřena na vymezení bývalého okresu Tábor a základní informace o oblasti, dále na objasnění pojmu zdravotní postižení, druhy postižení, průkazy OZP. Praktická část obsahuje subjektivní zhodnocení přístupnosti objektů pro osoby s postižením, provedené na základě poznatků z osobní návštěvy. Bakalářská práce je součástí mapování celé České republiky. Klíčová slova bývalý okres Tábor; zdravotní postižení; tvrze; hrady; zámky Abstract The bachelor thesis deals with the mapping of the accessibility of fortresses, castles and chateaux in the former district of Tábor for individuals with disabilities. The theoretical part focuses on the definition of the former district Tábor and basic information about the area, as well as on the clarification of the concept of disability, types of disability, cards for people with disabilities. The practical part includes a subjective assessment of the accessibility of objects for people with disabilities, based on the findings of a personal visit. The bachelor thesis is part of the mapping of the entire Czech Republic. Keywords former district of Tábor; disability; fortress; castles; chateaux

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěnímbakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou mé bakalářskoupráci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářsképráce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářsképráce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Klikněte nebo klepněte sem a zadejte datum.. Podpis studenta/ky

6 Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala zejména svému vedoucímu bakalářské práce, akad. mal. Vladimíru Netoličkovi, za odborné a cenné rady, které mi poskytl při konzultacích. Dále bych chtěla poděkovat své rodině, která se mnou absolvovala téměř všechny návštěvy objektů

7 Obsah Úvod Motivace Cíl práce TEORETICKÁ ĆÁST Charakteristika bývalého okresu Tábor Zdravotní postižení Druhy zdravotního postižení Osoby s mentálním postižením Osoby se sluchovým postižením Osoby se zrakovým postižením Osoby s tělesným postižením Průkazy osob se zdravotním postižením Obecné informace o průkazech OZP Typy průkazů OZP Průkaz TP Průkaz ZTP Průkaz ZTP/P PRAKTICKÁ ČÁST Vlastní výzkum Metodika výzkumu Seznam tvrzí hradů a zámků v okrese Tábor Tvrze přístupné veřejnosti Tvrze nepřístupné veřejnosti Hrady přístupné veřejnosti Hrady nepřístupné veřejnosti Zámky přístupné veřejnosti Zámky částečně přístupné veřejnosti Zámky nepřístupné veřejnosti Tvrze přístupné veřejnosti Tvrze nepřístupně veřejnosti Tvrz Březnice Tvrz Dráchov Tvrz Dub Tvrz Hamr Tvrz Jistebnice

8 8.6 Tvrz Liderovice Tvrz Polánka Hrady přístupné veřejnosti Hrad Borotín - zřícenina Hrad Dobronice u Bechyně - zřícenina Hrad Choustník - zřícenina Hrad Kotnov Kozí Hrádek zřícenina hradu Příběnice a Příběničky - zříceniny hradů Hrad Šelmberk Hrady veřejnosti nepřístupné Hrad Soběslav Zámky přístupné veřejnosti Zámek Bechyně Zámek Brandlín Valašský dům (Jistebnický zámeček) Zámek Tábor Měšice Zámky nepřístupné veřejnosti Zámek Budislav Zámek Černice Zámek Dírná Zámek Elbančice Zámek Hroby Zámek Chýnov Zámek Chotoviny Zámek Choustník Zámek Jistebnice Zámek Kamenná Lhota Zámek Lžín Zámek Mladá Vožice Zámek Myslkovice Zámek Nadějkov Zámek Nemyšl Zámek Oblajovice Zámek Ohrazenice Zámek Oltyně Zámek Opařany

9 12.20 Zámek Radenín Zámek Radvanov Zámek Rašovice Zámek Stádlec Zámek Tučapy Zámek Vlásenice Zámek Vodice Zámek Vyšetice Zámek Zálší Přístupnost památek podle jednotlivých druhů postižení Přístupné a nepřístupné objekty pro osoby s tělesným postižením Důvody nepřístupnosti Přístupné a nepřístupné objekty pro osoby se zrakovým postižením Důvody nepřístupnosti Objekty přístupné a nepřístupné pro osoby s mentálním postižením Důvody nepřístupnosti Objekty přístupné pro osoby se sluchovým postižením Diskuse Doporučení Závěr Seznam použité literatury Přílohy Seznam příloh

10 Seznam obrázků Obrázek 1 - Pohled na zbytky tvrze Obrázek 2 Tvrz Dráchov Obrázek 3 - Tvrz Dub Obrázek 4 - Tvrz Hamr Obrázek 5 - Celkový pohled na tvrz Jistebnice Obrázek 6 - Celkový pohled na tvrz Liderovice Obrázek 7 - Celkový pohled na tvrz Polánka Obrázek 8 - Celkový pohled na zříceninu hradu Borotín Obrázek 9 - Parkování u zříceniny hradu Borotín Obrázek 10 - Cesta k hradu Borotín Obrázek 11 - Pohled ze zříceniny směrem k parkovišti Obrázek 12 - Cesta prostorami zříceniny Obrázek 13 - Celkový pohled na zříceninu hradu Dobronice Obrázek 14 - Parkování v obci Dobronice u Bechyně Obrázek 15 - Pohled na část zříceniny s informační tabulí a vchod Obrázek 16 - Schodiště v prostorách zříceniny hradu Obrázek 17 - Horní prostory zříceniny a výhled Obrázek 18 - Vchod do věže hradu a schodiště Obrázek 19 - Kamenné schody a žebříkové schody na ochoz Obrázek 20 - Pohled z ochozu hradní věže Obrázek 21 - Pohled na druhou část zříceniny a detail dřevěných schodů Obrázek 22 - Pohyb po prostorách druhé části zříceniny Obrázek 23 - Zřícenina hradu Choustník Obrázek 24 - Parkování pod hradem Choustník Obrázek 25 - Cesta na kopec ke zřícenině hradu Choustník Obrázek 26 - Vchod do areálu a záběr na cestu Obrázek 27 - Záběr na cestu s kameny Obrázek 28 - Nerovný povrch mostu a kamenitá cesta k rozhledně Obrázek 29 - Rozhledna a detail schodů Obrázek 30 - Vchod na rozhlednu a dřevěné schody Obrázek 31 - Hrad Kotnov a Bechyňská brána Obrázek 32 - Placené parkoviště Obrázek 33 - Schodiště u hradu Obrázek 34 Pohled na schod u vchodu Obrázek 35 - Schodiště v interiéru hradu Obrázek 36 - Cedule s výstrahou a žebříkové schodiště Obrázek 37 - Kozí hrádek dříve a dnes Obrázek 38 - Parkování u zříceniny Obrázek 39 - Informační tabule u hrádku Obrázek 40 - Cesta k hrádku s překážkami Obrázek 41 - Cesta k památce a detail cesty Obrázek 42 - Informační tabule a pohled na část zříceniny Obrázek 43 - Schodiště na zřícenině a travnatý terén Obrázek 44 - Cesty na naučné stezce Obrázek 45 - Místo bývalé zříceniny hradu Příběničky Obrázek 46 - Parkování u zříceniny hradu Příběnice Obrázek 47 - Cesta na kopec Obrázek 48 - Prostory zříceniny

11 Obrázek 49 - Hradní věž a zbytky zříceniny Obrázek 50 - Parkování u areálu zříceniny Obrázek 51 - Informační tabule u parkování Obrázek 52 - Kamenitá cesta do kopce Obrázek 53 - Bývalá myslivna a zároveň místo prodeje vstupenek na věž Obrázek 54 Vchod do areálu centra Šelmberk Obrázek 55 Cesta ke zřícenině Obrázek 56 - Schodiště vedoucí k hradní věži Obrázek 57 - Suché toalety v areálu Obrázek 58 - Hrad Soběslav Obrázek 59 - Celkový pohled na zámek Bechyně Obrázek 60 - Parkování na náměstí v Bechyni Obrázek 61 - Informační centrum v Bechyni Obrázek 62 - Cesta k zámku Bechyně Obrázek 63 - Cesta parkem zámku Bechyně Obrázek 64 - Zámek Brandlín - celkový pohled Obrázek 65 - Parkování u zámku Brandlín Obrázek 66 - Vstup do zámku Brandlín Obrázek 67 - Schody při cestě na prohlídku zámku Obrázek 68 - Schodiště do patra na prohlídku zámku Obrázek 69 - Vstup do jedné z prohlídkových místností s prahem Obrázek 70 Celkový pohled na zámeček Obrázek 71 - Parkování u zámečku Jistebnice Obrázek 72 - Cesta k jistebnickému zámečku Obrázek 73 - Vchod do budovy a informační cedule na zdi u vchodu Obrázek 74 - Vstup do pamětní síně Obrázek 75 - Pohled do prostor pamětní síně a Jistebnický kancionál Obrázek 76 - Celkový pohled na zámek Měšice Obrázek 77 - Parkování v zámeckém parku Obrázek 78 - Vchod do zámku v bezprostřední blízkosti parkování Obrázek 79 - Vchodové dveře a pohled na prostory v přízemí Obrázek 80 - Prahy u místností v přízemí Obrázek 81 - Pohled na chodbu v prvním podlaží a vchod do místnosti k nahlédnutí 102 Obrázek 82 - Bariéry při přechodu na druhou prohlídkovou trasu Obrázek 83 - Původní toalety z konce 18. století Obrázek 84 - Zámek Budislav Obrázek 85 - Zámek Černice Obrázek 86 - Zámek Dírná Obrázek 87 - Zámek Elbančice Obrázek 88 - Zámek Hroby Obrázek 89 - Zámek Chýnov Obrázek 90 - Zámek Chotoviny Obrázek 91 - Zámek Choustník Obrázek 92 - Hradby u zámku s budovou v zámeckém areálu Obrázek 93 - Zámek Kamenná Lhota Obrázek 94 - Zámek Lžín Obrázek 95 - Zámek Mladá Vožice Obrázek 96 - Zámek Myslkovice Obrázek 97 - Zámek Nadějkov Obrázek 98 - Zámek Nemyšl

12 Obrázek 99 - Zámek Oblajovice Obrázek Zbytky zámku Ohrazenice Obrázek Zámek Oltyně Obrázek Zámek Opařany Obrázek Zámek Radenín Obrázek Zámek Radvanov Obrázek Zbytky zámku Rašovice Obrázek Zámek Stádlec Obrázek Zámek Vlásenice Obrázek Zámek Vodice Obrázek Zámek Vyšetice Obrázek Zámek Zálší Seznam map Mapa 1 Vymezení bývalého okresu Tábor Mapa 2 - Zobrazení přístupných a nepřístupných památek pro osoby na invalidním vozíku Mapa 3 - Zobrazení přístupných a nepřístupných památek pro osoby s tělesným postižením Mapa 4 - Zobrazení přístupných a nepřístupných památek pro osoby se sluchovým postižením Seznam tabulek Tabulka 1 Zhodnocení přístupnosti zříceniny hradu Borotín Tabulka 2- Zhodnocení přístupnosti zříceniny hradu Dobronice u Bechyně Tabulka 3 - Zhodnocení přístupnosti zříceniny hradu Choustník Tabulka 4 - Zhodnocení přístupnosti hradu Kotnov Tabulka 5 - Zhodnocení přístupnosti zříceniny hradu Kozí Hrádek Tabulka 6 - Zhodnocení přístupnosti zříceniny hradu Příběnice Tabulka 7 - Zhodnocení přístupnosti hradu Šelmberk Tabulka 8 - Zhodnocení přístupnosti zámku Bechyně Tabulka 9 - Zhodnocení přístupnosti zámku Brandlín Tabulka 10 - Zhodnocení přístupnosti jistebnického zámečku Tabulka 11 - Zhodnocení přístupnosti zámku Tábor- Měšice

13 Seznam použitých zkratek ORP WHO ICIDH OZP ZTP TP ZTP/P Obec s rozšířenou působností Světová zdravotnická organizace Mezinárodní klasifikace vad, postižení a handicapů Osoby se zdravotním postižením Zvlášť těžké postižení Těžké postižení Zvlášť těžké postižení s průvodcem 13

14

15 Úvod Tato bakalářská práce je zaměřena na tvrze hrady a zámky bývalého okresu Tábor z hlediska přístupu pro osoby s handicapem. Pojem bývalý okres se používá v souvislosti se zrušením okresních úřadů v roce 2002 a přesunutím jejich pravomocí na obce s rozšířenou působností. Práce tvoří součást mapování celé České republiky. Mapování přístupnosti tvrzí hradů a zámků z hlediska přístupu pro handicapované občany v dalších oblastech bylo provedeno již v několika bakalářských pracích, žádná z nich ovšem nebyla zaměřena na bývalý okres Tábor však nikoliv. Ačkoliv se okres Tábor nenachází ve velké vzdálenosti od místa mého bydliště, v této oblasti konkrétně v této oblasti jsem téměř žádné památky nenavštívila. Budu tak mít možnost poznat nová místa a také se při návštěvě dívat na objekt jinýma očima. Zaměření na bariéry pro handicapované bude jistě velkým přínosem také pro mě samotnou. V teoretické části vymezím mapované území, čili okres Tábor, dále se budu zabývat pojmem zdravotní postižení a blíže specifikuji osoby s tělesným, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením a zahrnu také obecné informace o průkazech osob se zdravotním postižením a specifika průkazu TP, ZTP a ZTP/P. Pro lepší přiblížení světu osob s handicapem budu pracovat s odbornými publikacemi, pojednávajícími o zdravotním postižení jako takovém, ale také o jednotlivých druzích postižení. V části praktické již budu hodnotit, do jaké míry je návštěva objektů vhodná vzhledem k jednotlivým typům postižení. Při hodnocení se zaměřím na čtyři kritéria, a sice parkování, cestu k objektu, pohyb po objektu přítomnost toalet i jejich případné uzpůsobení pro handicapované. Využiji vlastní fotografickou dokumentaci, k níž přidám také slovní popis. Pro ucelený přehled objektů vhodných pro osoby s jednotlivými handicapy vytvořím mapy, znázorňující přístupné i nepřístupné objekty. Pro vytvoření seznamu s památkami k navštívení bude klíčové zkontaktovat Národního památkového ústavu. Předpokládám, že díky Národnímu památkovému bych mohla 15

16 také získat předběžný přehled o tom, v jakém přibližném stavu jsou konkrétní objekty. U méně známých a hůře přístupných objektů tak získám přibližnou představu o tom, co vlastně hledám. Byla bych ráda, kdyby vypracování této práce napomohlo rozvoji cestovního ruchu osob s postižením. Handicapované osoby by díky lepší informovanosti o přístupnosti mohli navštívit doposud jimi neobjevené památky. Dále považuji za vhodné, aby i široká veřejnost byla seznámena s problematikou přístupnosti památek pro osoby s postižením, možnými nástrahami, nad kterými se člověk běžně obvykle nepozastaví. Bakalářskou práci zkusím nabídnout Městskému úřadu v Táboře a také některým organizacím sdružujícím osoby s postižením. Motivace Téma mě zaujalo především proto, že člověka většinou napadne, jaké potíže mohou mít jedinci s handicapem s bariérami v rámci každodenních činností. Stejnou představu však zatím nemám v souvislosti s jejich cestování po památkách. Vedle možností získání poznatků v této oblasti se mohu blíže seznámit s atraktivitami okresu Tábor, například s dosud nenavštíveným krásným zámkem Bechyně. Chtěla bych, aby se mnou zpracované hodnocení přístupnosti dostalo k osobám s handicapem a lidem v jejich okolí a aby práce všeobecně napomohla ke zlepšování podmínek pro cestovní ruch handicapovaných. Cíl práce Cíl práce spočívá ve zhodnocení míry přístupnosti tvrzí, hradů a zámků pro osoby s postižením ve zvoleném okresu. Zhodnocení provedu po osobní návštěvě všech objektů ze seznamu za pomoci pořízených fotografií a slovního popisu. 16

17 TEORETICKÁ ĆÁST 1. Charakteristika bývalého okresu Tábor Okresu Tábor přísluší poloha v severní části Jihočeského kraje. Mezi sousedící bývalé okresy v rámci kraje patří Jindřichův Hradec, České Budějovice a Písek, ze Středočeského kraje okresy Příbram a Benešov a z kraje Vysočina okres Pelhřimov. [1] Mapa 1 Vymezení bývalého okresu Tábor, Zdroj: Mapy.cz [1] Okres Tábor je z hlediska počtu obyvatel i hustoty zalidnění v rámci kraje řazen na druhé místo. K roku 2016 činil počet obyvatel přes osob a hustota osídlení představovala 77 obyvatel na km 2. S rozlohou km 2 zaujímá okres páté místo v Jihočeském kraji. [2] Okres Tábor tvoří 110 obcí, z toho 2 obce s rozšířenou působností a sice ORP Tábor a ORP Soběslav. Území okresu tedy pokrývají dva správní obvody ORP, do nichž jsou jednotlivé obce rozděleny. Statut města náleží obcím Tábor, Jistebnice, Mladá Vožice, Chýnov, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Soběslav a Veselí nad Lužnicí. [2] 17

18 Nejmenší nadmořská výška činí 354 m. n. m na jihu území v místech zásahu Třeboňské pánve, naopak v severní části v místech Mladovožicka a Jistebnicka dosahuje až 724 m. [2] Co se týče vodstva, významnými vodními toky a zároveň atraktivními vodáckými řekami jsou řeky Lužnice a Nežárka. Jižně od Veselí nad Lužnicí leží třetí největší rybník v republice, Horusický rybník. Spousta rybníků slouží také k rekreačním účelům, vedle již zmíněného ještě například rybníky Rytíř, Knížecí, Sudoměřický, nebo Kozák. Ve městě Tábor se rozkládá údolní přehradní nádrž Jordán, nejstarší svého druhu v České republice. [2] Z atraktivních oblastí bez pochyby stojí za zmínku Národní přírodní památka Chýnovská jeskyně, jež je historicky první zpřístupněnou jeskyní v České republice. Mezi další přírodní zajímavosti patří přírodní rezervace Rašeliniště Borkovická blata nedaleko Soběslavi se zajímavou krajinou a specifickými druhy rostlin (například rosnatka okrouhlolistá, rašeliník a další), které lze poznávat pomocí vybudované naučné stezky. [2] Vedle přírodních památek činí okres zajímavým města s dlouhou historií a historické památky. V minulosti zde docházelo ke střetům zájmů Rožmberků, nejsilnějšího panovnického rodu v oblasti Jižních Čech, a českých králů. Z tohoto důvodu byly budovány tvrze a hrady s obrannou funkcí, díky nimž obě strany hájily své zájmy. Některé objekty zpustly a postupem času se staly zříceninami, jiné nechali panovníci přebudovat na hrady a zámky, které později začaly být používány pro jiné účely, jako například zámek Chýnov, Radenín a další. [2] 18

19 2. Zdravotní postižení Na úvod je důležité definovat pojmem vada, jinými slovy porucha, defekt. Objasněním základních pojmů souvisejících se zdravotním postižení na mezinárodní úrovni se zabývala od roku 1980 Světová zdravotnická organizace WHO. Podle klasifikace vad, postižení a handicapů ICIDH lze vadu charakterizovat jako narušení anatomické, fyziologické, duševní, či skladby nebo funkce. Právě v situaci, kdy je u člověka zpozorována určitá porucha, začíná být jedinec označován jako osoba s postižením nebo handicapem. [Slowík 2007, str ] Zdravotním postižením rozumíme poškození či ztrátu určitého orgánového systému, projevující se narušením, limitací, nebo kompletním zánikem některé ze standardních funkcí.[buřvalová, Reitmayerová, 2007] V legislativě je zdravotní postižení specifikováno v zákoně 108/2006 Sb. o sociálních službách jako tělesné, smyslové, mentální, duševní, nebo kombinované postižení, vlivem kterého se jedinec potýká s oslabení soběstačnosti, a bývá tak v mnohých případech odkázán na pomoc ostatních osob.[3] Právě z omezení nebo postižení plyne znevýhodnění neboli handicap. Do tohoto termínu se však promítá také umístěním jedince ve společnosti i to, do jaké míry se dotyčný dokáže se svou limitací vyrovnat.[buřvalová, Reitmayerová, 2007] Množství osob se zdravotním znevýhodněním není zanedbatelné. Existuje více pohledů na postižení, podle doby vzniku odlišujeme postižení vrozená a získaná. Ta vrozená představují přibližně 3 5 %, získaná se objevují během života samovolně, nebo následkem úrazu či nemoci. Čím dál častěji můžeme zaznamenat postižení případy vzniklé ve spojitosti se stárnutím s podílem 50 % ze všech případů. [Buřvalová, Reitmayerová, 2007] Buřvalová a Reitmayerová [2007] rozlišují 3 typy zdravotního postižení: tělesné postižení mentální postižení smyslové postižní 19

20 Michalík [2011] uvádí vedle výše zmíněných druhů také postižení řečové, vyplývající z narušení komunikační schopnosti, a dále často opomíjené skupiny kombinované postižení a jedince trpící civilizačními chorobami. Krhutová [2013] pracuje s kritériem hloubky (intenzity) a na základě toho rozlišuje: osoby s lehkým stupněm zdravotního postižení osoby se středním stupněm zdravotního postižení osoby s těžkým stupněm zdravotního postižení osoby s velmi těžkým stupněm zdravotního postižení V současné době neexistuje sjednocená terminologie pro označení jedinců s postižením. Terminologie je určitým způsobem provázána s pozicí těchto lidí ve společnosti. Některé dříve užívané pojmy se postupem času stávají negativně vnímanými. Postupně začaly být odmítány pojmy jako mrzák, ale například i výraz invalida, v doslovném znění neschopný, nebo neplatný. Preferována jsou především označení v první řadě orientovaná na jedince a jeho osobnost až posléze na případnou vadu či postižení. Proto se čím dál častěji setkáváme s termíny osoba se zdravotním postižením, nebo osoba se zdravotním znevýhodněním, popř. s handicapem. [Michalík a kol., 2011, str. 49; Slowík, 2007, str. 30] Pro účely bakalářské práce se zaměřím na osoby s mentálním, sluchovým, zrakovým a tělesným postižením. 20

21 3. Druhy zdravotního postižení 3.1 Osoby s mentálním postižením Mentální postižení patří mezi nejčastěji se vyskytující skupiny zdravotního postižení. [Krejčíková in Renotiérová, 2004, str. 161]. Týká se přibližně 3 4 % světové populace [Kisvetrová, Ježorská, 2014, str. 81]. U jedinců s tímto druhem postižení lze pozorovat zaostávání ve vývoji rozumových schopností, rozdílný vývoj některých psychických vlastností a poruchy v adaptačním vývoji. Tyto jednotlivé aspekty se projevují v různé míře a hloubce, jedná se tedy o záležitost individuální. Nejhojněji využívaným termínem pro označení snížení rozumových schopností je pojem mentální retardace. [Švarcová - Slabinová, 2001, str. 25] Podle Švarcové Slabinové [2001, str ] je mentální retardace trvalé snížení rozumových schopností, způsobené vlivem organického poškození mozku. (Přičemž se) nejedná se o nemoc, ale o permanentní stav, vzniklý na základě nedostatečného vývoje mozku, či jeho poškozením. Valenta, Michalík, Lečbych a kol. [2012] definují mentální retardaci jako vývojovou poruchu rozumových schopností, patrnou zejména ve formě snížení poznávacích, pohybových, řečových a sociálních schopností, jež se projeví v období před narozením, při narození, nebo krátce po něm, či v průběhu života, a působí negativně na adaptační schopnosti jedince. Členěním mentálního postižení podle stupně postižení se zabývala Světová zdravotnická organizace (WHO), která stanovila 7 kategorií: [Hájková a kol., 2006, str. 46] Lehké mentální postižení výrazněji patrné v období předškolního věku především na základě menší slovní zásoby, vadami řeči a celkově opožděného vývoje řeči a neustále se opakujících aktivit při hře. Po zahájení povinné školní docházky se jedinci potýkají s obtížemi při učení, například v podobě menší schopností zapamatovat si. Mezi další projevy patří mírné opoždění jemné motoriky, zvýšená sugestibilita, impulzivnost, nebo úzkostnost. Nicméně v případě dostatečné podpory a příležitosti k rozvoji svých schopností a dovedností v rodinném i školním prostředí, mohou tyto osoby později bez problému obsadit kvalifikovaná popřípadě částečně kvalifikovaná pracovní místa, mít 21

22 vlastní rodinu, domov a fungovat bez závislosti na ostatních. [Slowík, 2007, str. 114; Hájková a kol., 2006, str. 46] Středně těžké mentální postižení Zpomalený vývoj jemné i hrubé motoriky způsobuje u osob se středně těžkým stupněm mentálního postižení do jisté míry nekoordinované pohyby. Při mluveném projevu používají jednoduchá slovní spojení i věty vlivem omezené slovní zásoby. I přesto mohou disponovat odpovídajícím vzděláním a dosáhnout částečné samostatnosti. Často dokážou vykonávat práci, v níž není potřeba kvalifikace, nebo částečně kvalifikovanou práci s nutností úpravy pracovního prostředí jejich potřebám. Někteří žijí se svou rodinou, jiní pobývají v chráněném bydlení. [Slowík, 2007, str. 114; Hájková a kol., 2006, str. 47] Těžké mentální postižení Lidé s těžkým stupněm mentálního postižení se vyznačují značnými omezeními v oblasti motorických a komunikačních dovedností. Dosažená úroveň komunikace je omezena na používání samostatných slov. Mezi další typické znaky těchto osob bývá řazeno také časté změny nálad, nebo obtížné udržení pozornosti. Na základě poznatků z výchovy si osvojují základní hygienické návyky a běžné pracovní úkony, ovšem při své činnosti potřebují neustálý dohled. V přístupu k osobám s těžkým mentálním postižením je důležitá pomoc a podpora od okolí. [Slowík, 2007, str. 114; Hájková a kol., 2006, str. 47] Hluboká mentální retardace U tohoto stupně mentální retardace chybí určitý stupeň vývoje řeči, proto se stává klíčovým nástrojem k vyjadřování neverbální komunikace. Pohybové dovednosti jsou omezeny na jednotvárné automatické pohyby. Lidé s mentálním postižením ve formě hluboké mentální retardace téměř se potýkají se značnou limitací v oblasti péče o sebe sama, což vyžaduje značnou míru doprovodné či zdravotní péče [Hájková a kol., 2006, str. 47] Jiné mentální postižení jedná se o kategorii sloužící pro případ, kdy se jedná o postižení nezařaditelné do některého z předchozích stupňů mentální retardace zpravidla z důvodu kombinace se somatickým, či senzorickým postižením, popřípadě s poruchami chování a autismem. [Hájková a kol., 2006, str. 47] Nespecifikované mentální postižení takové mentální postižení, které lze prokázat, ovšem neexistuje dostatek informací pro bližší specifikaci a následné začlenění do jedné z výše uvedených skupin [Slowík, 2007, str. 114; Hájková a kol., 2006, str. 47] 22

23 3.2 Osoby se sluchovým postižením Sluch společně se zrakem bývá zařazován mezi nejdůležitější smysly v životě člověka. Osoby se sluchovým postižením musí čelit nejtěžší překážce při komunikaci, přičemž postižení se promítá do celkového vývoje osobnosti. Jako slyšící jedinci často nebereme v potaz to, jaké množství informací získáváme právě pomocí sluchu. Až na základě setkání s jedincem se sluchovým postižením poznáváme do jaké míry je dotyčný z důvodu sluchové vady omezen v přísunu informací. Zásadní roli hraje toto omezení u obvyklých sdělení, nezbytných pro každodenní život. [Hádková in Hájková 2006, str. 32] Podle Slowíka [2007, str. 74] vzniká sluchové postižení v důsledku organické nebo funkční vady v jakékoliv části sluchového orgánu, popřípadě vlivem funkcionálně percepčních poruch. Postižení sluchu se u jedinců, kteří jím trpí, značně liší. Patrné rozdíly pramení ze struktury a rozsahu sluchové vady, etapou, v níž došlo ke vzniku postižení, celkovým stupněm rozvoje osobnosti, nebo například sociokulturními podmínkami, během nichž docházelo k časným nebo následným zásahům odborníků.[souralová, Langer in Renotiérová str. 175] Světová zdravotnická organizace WHO klasifikuje sluchové postižení na základě velikosti ztráty sluchu do pěti stupňů:[kisvetrová, Ježorská, 2014, str ] Nultý stupeň normální sluch (0 25 db) charakteristický žádnými, popřípadě minimálními potížemi se sluchem. Dotyční slyší i šeptání. První stupeň jedná se o lehkou sluchovou ztrátu (26 40 db) - jedinec dokáže slyšet a také zopakovat vyřčená slova, řečená normálním hlasem ze vzdálenosti jednoho metru. U tohoto stupně lze již zvažovat pořízení sluchadla. Druhý stupeň - střední sluchová ztráta (41 60 db) nevyskytují se problémy při zachycení a zopakování slov vyřčených pouze zvýšeným hlasem při vzdálenosti jednoho metru. Pořízení sluchadla se považuje za vhodné. 23

24 Třetí stupeň těžká sluchová ztráta (61 80 db) v případě mluvení velice nahlas (křiku) dotyčný zaslechne pár slov. Předpokládá se, že je zvuk směřován na ucho s menší ztrátou. Používání sluchadla se stává nezbytným. Pokud jím jedinec nedisponuje, pro komunikaci je nutné si osvojit odezírání a znakovou řeč. Čtvrtý stupeň velmi těžká sluchová ztráta a hluchota (81 a více) osoby s tímto stupněm sluchové vady se potýkají s problémem uslyšet slova a slovům porozumět i tehdy, když se křičí. Používání sluchadla může umožnit porozumění slovům. Ostatní kompenzace v podobě odezírání a znakové řeči jsou nutné. Na základě rozsahu sluchového postižení můžeme rozčlenit sluchové vady následujícím způsobem: [Hájková a kol., 2006, str ]: nedoslýchavost dále dělenou na lehkou, střední, nebo těžkou hluchotu-rozlišujeme praktickou, nebo úplnou čili totální ohluchlost-vyznačuje se ztrátou sluchu v určité životní etapě. V případě že ohluchnutí nastane až po završení základního vývoje řeči (období po sedmém roce věku), řečová schopnost zpravidla nezaniká, pokud je jí věnována soustavná péče. Sluchová postižení pomáhají regulovat kompenzační pomůcky. Kompenzační pomůcky se dělí na: [Kašpar in Kisvetrová, Ježorská, 2014, str. 47]: individuální pomůcky - zahrnují sluchadla nejrůznějších typů a kochleární implantáty kolektivní pomůcky zesilovací soustavy přístrojů pro potřeby většího množství osob pomůcky pro vizuální komunikaci psací telefon, internet, a jiné signalizační pomůcky-pro přehled o čase, upozornění na zvonění domovního či bytového zvonku Vedle kompenzačních pomůcek hraje důležitou roli pro některé osoby se sluchovým postižením také možnost využití služeb tlumočníka znakového jazyka, klíčového prvku pro komunikaci. [Kašpar in Kisvetrová, Ježorská, 2014, str. 47] 24

25 3.3 Osoby se zrakovým postižením Přibližně % informací o světě kolem nás se k nám dostává prostřednictvím zraku. Není tedy divu, že většina lidí považuje právě zrak za nejdůležitější smysl. Případné zrakové postižení se promítne do mnoha oblastí života člověka. Potíže nastávají při běžných každodenních aktivitách týkající se sebepéče a řízení domácnosti, vzdělávání, obsazování pracovních míst, partnerských vztazích a různých volnočasových činnostech jako například při sportu, kultuře, rekreaci. Významný vliv má postižení zejména mobilitu, schopnost orientace v prostoru a poznávací funkce.[hájková a kol. 2006, str. 19; Kisvetrová, Ježorská, 2014, str. 45] Jak uvádí Slowík [2007, str. 59], neznamená vždy výskyt zrakové vady u jedince zrakové postižení, protože například spousta nositelů dioptrických brýlí nebo kontaktních čoček, pomocí nichž kompenzují snížené zrakové schopnosti, registruje pouze minimální negativní projevy, popřípadě nezaznamenávají vůbec žádná omezení. Pokud ovšem tento způsob korekce zrakové vady není dostačující a jedinec se potýká s potížemi při vykonávání běžných činností, hovoříme o určité podobě zrakového postižení. Podle Michalíka [2011, str. 278] je zrakové postižení důsledkem narušení (vady nebo poruchy) zraku a funkce vidění. Zrakového postižení bývá rozdělováno pomocí řady znaků. Nejčastěji se při dělení objevuje hledisko oftalmologické, které se týká hodnocení ostrosti zraku a částečně i stavu zorného pole. Existují ovšem i další důležité faktory jako příčiny a doba vzniku postižení, souběžný výskyt jiného postižení, hledisko možnosti kompenzace a další. [Ludíková, in Renotiérová, 2004, str. 198]: 25

26 Podle stupně zrakového postižení rozlišujeme: [Ludíková, in Renotiérová, 2004, str. 198]: Osoby nevidomé Do této skupiny bývají zařazeni osoby s nejtěžší formou postižení zraku. Porucha zrakového vnímání dosahuje stupně nevidomosti (slepoty). Existuje vrozená i získaná nevidomost. Pro tento stupeň postižení se nabízí kompenzace používáním ostatních smyslů, řečových dovedností, zapojení paměti, představivosti či obrazotvornosti. Značný problém představuje velmi snížené možnosti při výkonu povolání, u některých osob také začleňování do společnosti. Začlenění do společnosti může ztěžovat například nevhodná výchova, osobnost dotyčného, nebo postoj společnosti.[ludíková, in Renotiérová, 2004, str ] Osoby slabozraké Na základě stupně postižení rozeznáváme stupně lehké, střední a těžké slabozrakosti. Slabozrakost bývá charakterizována jako orgánové postižení vztahující se na obě oči, jež je příčinou obtíží při každodenních činnostech i po správné korekci pomocí brýlí. U jedinců s tímto stupněm zrakového postižení se často vyskytují neúplné, nepřesné, nebo zkreslené představy, vlivem limitace či oslabení schopnostní souvisejících se zrakem. Nejistota při orientace v prostoru se projevuje pomalejším tempem při pohybu, přičemž pomalejší tempo lze pozorovat i při pracovních úkonech. Důležitou roli pro ně hrají vhodné světelné podmínky. Pro většinu osob této skupiny představuje problém také nutnost soustředit se a udržet pozornost, s čímž souvisí také rychlejší unavitelnost. [Ludíková, in Renotiérová, 2004, str ] Osoby se zbytky zraku Jedná se o jedince na pomezí kategorií slabozrakých a nevidomých. Dříve byla tato skupina označována nazývána jako částečně vidící nebo těžce slabozrací. U této skupiny osob se nemusí jednat vždy o trvalý stav postižení, stav se může částečně zlepšit, nebo naopak pokročit do horšího stádia. Na základě doby vzniku opět rozlišujeme vrozenou a získanou variantu postižení. Tito lidé trpí sníženými, omezenými, nebo deformovanými funkcemi zraku, což se projevuje limitací představivosti, sníženými grafickými schopnostmi, nebo pracovními schopnostmi. [Ludíková, in Renotiérová, 2014, str. 200] Osoby s poruchami binokulárního vidění - Postižení spočívá ve vytváření nerovnoměrných obrazů na sítnicích obou očí, tím pádem nedochází ke správnému splynutí dvou obrazů a vzniku prostorového vjemu, který zajišťuje prostorové a hloubkové vidění. Tento stav existuje ve dvou podobách, tzv. amblyopie, při níž 26

27 dochází ke snížení ostrosti zraku, a strabismus neboli šilhání. U osob s poruchami binokulárního vidění probíhá spousta věcí pomaleji. Typické jsou zpomalené a nepřesné zrakové podněty, pomalejší utváření představ, nebo reakcí souvisejících s pohybem. Tyto poruchy vznikají nejčastěji v období před narozením, nebo v časném dětství. Při včasném a správném zásahu lze poruchy odstranit, nebo stav zmírnit, což znamená, že v dospělém věku nemusí člověk čelit žádným potížím. [Ludíková, in Renotiérová, 2004, str. 201] Pomůcky osob se zrakovým postižením spadají do třech kategorií: [Kisvetrová, Ježorská, 2014, str ] Pomůcky pro prostorovou orientaci a samostatný pohyb Možnost samostatného pohybu napomáhá soběstačnému fungování a také začleňování do společnosti, představují tedy klíčovou roli pro handicapované jedince. Patří sem: bílá hůl (signalizační, opěrná, orientační) vodící pes různé přístroje pro navigaci a orientaci například při cestování prostředky hromadné dopravy Pomůcky pro sebeobsluhu ulehčují každodenní základní činnosti, jedná se například o indikátory hladiny, barev, speciální hodinky Pomůcky pro práci s informacemi různé lupy, speciální pomůcky pro používání Braillova písma Pomůcky pro volnočasové aktivity hmatové knihy, speciální hry a hračky, sportovní vybavení, apod. 27

28 3.4 Osoby s tělesným postižením Tělesným postižením rozumíme déletrvající nebo trvalé zvláštnosti a snížené pohybové schopnosti se značným nebo dlouhodobým vlivem na poznávací, emocionální a sociální výkony, přičemž výše uvedené skutečnosti pramení ze změn pohybového aparátu. Mezi postižení tohoto typu jsou řazeny vady pohybového a nosného ústrojí, tedy vady kostí, kloubů, svalů, šlach, poruchy cévního zásobení a nesprávné fungování nervového ústrojí, jestliže mají za následek porušení hybnosti. [Renotiérová, 2004, str. 213] Buřvalová a Reitmayerová [2007] definuje tělesné postižení jako pohybový defekt, tedy omezení pohybových funkcí, nebo tělesnou deformaci představující jevy spojené především s fyzickým vzhledem. Oproti tomu Novosad [2011, str. 87] uvádí 2 rozdílné typy tělesného postižení. Postižení chronické a pohybové (lokomoční), kdy pouze jeden je výrazně provázán s fyzickým vzhledem. Postižením chronickým rozumíme dlouhodobě značně nepříznivý zdravotní stav, často vnímaný jako nevyléčitelné onemocnění. Vlivem poškození nebo útlumu fyziologických funkcí organismu dochází u člověka k nechtěnému oslabení výkonnosti a odolnosti při námaze, což má za následek celkové snížení fyzické aktivity člověka i kvality života. Druhotně se mohou objevit také negativní projevy v podobě omezení pohybových schopností, v některých případech až degenerativní změny na nosném a motorickém aparátu jedince. Někteří autoři hovoří o této skupině tělesného postižení jako o interním postižení, v souvislosti s faktem, že nebývá ze vzhledu jedince jednoznačně patrné. [Novosad, 2011, str.87] Pohybové (lokomoční) postižení představuje stav, kdy je schopnost pohybu jedince značným způsobem limitována až znemožněna. Projevy lokomočního postižení lze zaznamenat na první pohled. Vlivem narušení nosného a hybného aparátu, poruch ve spojení nervových vláken, amputace či deformace některé části pohybového systému se u osob s tímto typem tělesného postižení vyskytují poruchy koordinace pohybu. Osoby s lokomočním postižením se potýkají s těžkostmi při běžných pohybových aktivitách. Existují i případy částečného nebo úplného znemožnění pohybu, což se značným způsobem promítá do kvality života, soběstačného fungování a pohledu na vlastní příležitosti každého jedince. [Novosad, 2011, str ] 28

29 Podle míry pohyblivosti osob rozlišujeme [Buřvalová, 2007] lehké postižení pro lehký stupeň postižení je charakteristický schopností samostatného pohybu středně těžké postižení osoby s tímto stupněm postižení si při pohybu pomáhají ortopedickými pomůckami těžké postižení projevuje se neschopností samostatného pohybu Buřvalová [2007] rozděluje tělesné postižení také z hlediska hybnosti, přičemž kategorie mohou být vzájemně kombinovány: hybnost horních končetin - představuje klíčovou roli při každodenních i pracovních činnostech, aktivním styku s okolím a při komunikaci s ostatními pro zpřesnění vyjadřování emocí hybnost dolních končetin - zajišťuje schopnost samostatného pohybu, nezávislost na jiných osobách, zlepšování schopnosti prostorové orientace, příležitost pro získávání poznatků a zkušeností pohyblivost mluvidel a mimiky - je důležitá pro osvojení a rozvíjení verbální i neverbální formy komunikace, což patří mezi zásadní předpoklad pro uplatnění člověka s tělesným handicapem na trhu práce, i pro pozitivní přijetí těchto jedinců ve společnosti Pro osoby s tělesným postižením jsou klíčové pomůcky pro podporu chůze a transportu, jež napomáhají samostatnému pohybu jedince, regulují potíže s rovnováhou při chůzi. Jedná se o: [Kisvetrová, Ježorská, 2014, str ] berle, hole, chodítka elektrické a mechanické vozíky schodišťové plošiny slouží pro zdolávání překážek v podobě schodů v interiéru i exteriéru, plošiny existují v podobě ližin a ramp, schodišťových sedaček, nebo také schodolezů, s jejichž pomocí mohou osoby na invalidním vozíku bezpečně překonat i například úzké či strmější schodiště Z dalších kompenzačních pomůcek rozeznáváme pomůcky pro polohování a fixaci (například ortézy, speciálně uzpůsobená lůžka), osobní hygienu, každodenní i volnočasové aktivity (například handbike, senzorové klávesnice a další). [Kisvetrová, Ježorská, 2014, str ] 29

30 4. Průkazy osob se zdravotním postižením 4.1 Obecné informace o průkazech OZP Průkazy pro osoby se zdravotním postižením se označují souhrnnou zkratkou OZP. Často se setkáváme se záměnou zkratek OZP a ZTP, přičemž ZTP představuje označení jednoho z typů průkazu. [4] OZP se zabývá zákon 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.[5] Průkazy se udělují osobám od jednoho roku věku. Držitelem průkazu se může stát osoba trpící duševním či smyslovým onemocněním vyznačují se dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, v jehož důsledku nastává omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace. Spadají sem také osoby s poruchou autistického spektra. [6] Žádost o průkaz probíhá prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce ČR. Pro rozhodnutí o jeho vydání či zamítnutí je stěžejní posudek okresní správy sociálního zabezpečení provedený na základě lékařských zpráv ošetřujících lékařů. [7] Vlastníci průkazů pak mohou čerpat nejrůznější slevy a výhody, týkající se převážně dopravy, vstupného při návštěvě kulturních objektů, nebo sportovních a kulturních akcí. Podrobnější informace níže u jednotlivých typů průkazů.[7] Existují tři typy (stupně) průkazů OZP: [6] Průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem TP (dále jen průkaz TP) Průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP (dále jen průkaz ZTP) Průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP/P (dále jen průkaz ZTP/P) 30

31 4.2 Typy průkazů OZP Průkaz TP Vlastníkem tohoto průkazu se může stát osoba s poruchou a se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti, nebo orientace a také osoba s poruchou autistického spektra. Pod pojmem středně těžké postižení pohyblivosti, či orientace si lze představit stav, kdy dotyčnému s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nečiní problémy samostatný pohyb v domácím prostředí, vyskytují se u něj však potíže s pohybem v exteriéru a to zejména při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. [8] Tento druh průkazu opravňuje držitele k získání speciálně vyhrazeného místa v prostředcích hromadné dopravy, s výjimkou těch, v nichž je využití místa podmíněno nákupem místenky. Držitelům plynou mimořádné výhody 1. stupně v podobě speciálně vyhrazeného místa v prostředcích hromadné dopravy, ovšem ne v dopravních prostředcích, kde je využití místa podmíněno nákupem místenky. Další přínos představuje přednost při vyřizování osobních záležitostí vyžadujících delší čekání.[8] Průkaz ZTP Tento typ průkazu vlastní jedinci s těžkou formou funkčního postižení pohyblivosti, nebo orientace, popřípadě s poruchami autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti a orientace rozumíme stav, při němž je dotyčný při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopen se samostatně pohybovat a orientovat v domácím prostředí, v exteriéru se potýká se značnými těžkostmi a dokáže zdolat pouze kratší vzdálenosti. [8] Vlastníci mají nárok na mimořádné výhody stupně druhého, jež obsahují vedle výše uvedených také dopravu zdarma při využití služeb pravidelných spojů místní veřejné hromadné dopravy osob, 75% slevu z jízdného při cestování pravidelnými vnitrostátními autobusovými linkami, rychlíky či osobními vlaky 2. třídy. Vedle výhod v dopravě se nabízí i možnosti slevy ze vstupného při návštěvě divadelního představení, koncertů a jiných kulturních popřípadě sportovních akcí. [8] 31

32 4.2.3 Průkaz ZTP/P Průkaz pro osoby se značně těžkým funkčním postižením nebo úplným oslabením pohyblivosti nebo orientačních schopností, kdy se dotyčný neobejde bez průvodce, včetně osob trpících poruchou autistického spektra. Značně těžké funkční postižení pohyblivosti a úplné postižení pohyblivosti lze charakterizovat jako stav při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu projevující se značnými obtížemi pro jedince při pohybu v domácím prostředí, nebo úplnou neschopností chůze, a v exteriéru ve většině případů nutností pohybu osob pouze s pomocí invalidního vozíku. Co se týče limitace v orientaci, osoby se značně těžkým funkčním postižením orientace nebo úplným postižením orientace nejsou při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopny orientace v exteriéru. [8] K výhodám průkazu ZTP/P se řadí vedle výše zmíněných mimořádných výhod 1. a 2. stupně ještě nárok na přepravu průvodce ve veřejných hromadných dopravních prostředcích v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě zdarma a v případě využití dopravy zcela či prakticky nevidomého jedince bez doprovodu průvodce nárok na bezplatnou dopravu vodícího psa. [8] Existují i další výhody pro držitele jednoho z průkazů OZP, které lze nalézt v jiných právních předpisech, například pravidla pro parkovací průkazy a vyhrazení parkovacího místa pro osoby se zdravotním postižením jsou zakotvena v zákoně o pozemních komunikacích. V jiných zákonech pak nalezeme informace o daňových a poplatkových úlevách, nebo možnosti využití slevy na telefon. Tyto další výhody se zpravidla vztahují k průkazům ZTP a ZTP/P. [5] 32

33 PRAKTICKÁ ČÁST 5. Vlastní výzkum 5.1 Metodika výzkumu Základem pro zhotovení praktické části bakalářské práce bylo bezpochyby vytvoření seznamu všech tvrzí hradů a zámků v mnou zkoumané oblasti. Nejprve jsem oslovila Národní památkový ústav v Českých Budějovicích, který mi poskytl část publikace Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku s mapou s vykreslenými objekty v bývalém okrese Tábor. Z mapy jsem si následně vytvořila seznam a ten porovnala s památkovým katalogem Národního památkového ústavu. Na základě porovnání jsem doplnila do seznamu další objekty, protože například v některých obcích se nachází více než jedna památka. Do své práce jsem nezahrnovala místa v podobě archeologických stop. Po vytvoření základního seznamu rozčleněného na tvrze, hrady a zámky jsem dělila památky z hlediska přístupnosti pro veřejnost na přístupné, částečně přístupné a nepřístupné. Přístupné památky zahrnují objekty s možností návštěvy a prohlídky buď samostatně, nebo za doprovodu odborného průvodce. Za částečně přístupné objekty označuji ty, v nichž některé části slouží k jiným účelům než k prohlídkám a přístupná je tak pouze nepatrná část objektu. Mezi nepřístupné pak patří památky, které se vyznačují špatným technickým stavem, plní funkci například obecních institucí, popřípadě náleží do soukromého, kdy plní například úlohu ubytovacích nebo stravovacích zařízení. Důležitou a poměrně časově náročnou část tvořila návštěva a fotodokumentace jednotlivých památek. Osobní návštěvu objektů jsem započala v létě roku 2017 a ukončila na jaře Jelikož některé objekty jsou přístupné pouze po telefonické domluvě, bylo potřeba vše důkladně naplánovat. Snažila jsem se při každé výpravě postupovat systematicky a volit místa nepříliš vzdálená od sebe. Předmětem hodnocení přístupnosti byly zejména podmínky pro parkování, cesta k památce, pohyb po památce a také přítomnost a případné uzpůsobení toalet vzhledem k potřebám tělesně, zrakově a sluchově a mentálně postižených osob. Tato kritéria jsem u každé památky v mnou vytvořené tabulce číselně ohodnotila na stupnici 1-5. Jednotlivé stupně odpovídají systému známkování ve škole. 33

34 Nakonec jsem u památek přístupných veřejnosti vytvořila mapy znázorňující vhodnost či nevhodnost jejich návštěvy osobami s tělesným, sluchovým, zrakovým a mentálním handicapem. Pokud nějakou z památek spatřuji pro konkrétní handicap jako nepřístupnou, přidávám doplňující komentář vysvětlující možná úskalí a omezení. 34

35 6. Seznam tvrzí hradů a zámků v okrese Tábor 6.1 Tvrze přístupné veřejnosti Na území bývalého okresu Tábor se nenachází žádná veřejnosti přístupná tvrz. 6.2 Tvrze nepřístupné veřejnosti Březnice Dráchov Dub Hamr Jistebnice Liderovice Polánka Nezahnuto Dolní Hořice (archeologické stopy) 6.3 Hrady přístupné veřejnosti Borotín Dobronice u Bechyně Choustník Kotnov Kozí Hrádek Příběnice a Příběničky Šelmberk 6.4 Hrady nepřístupné veřejnosti Soběslav 35

36 6.5 Zámky přístupné veřejnosti Bechyně Brandlín Tábor Měšice 6.6 Zámky částečně přístupné veřejnosti Jistebnice zámeček 6.7 Zámky nepřístupné veřejnosti Budislav Černice Dírná Elbančice Hroby Chotoviny Choustník Chýnov Jistebnice Kamenná Lhota Lžín Mladá Vožice Myslkovice Nadějkov Nemyšl Oblajovice Ohrazenice Oltyně Opařany Radenín Radvanov Rašovice Stádlec 36

37 Tučapy Vlásenice Vodice Vyšetice Zálší 37

38 7. Tvrze přístupné veřejnosti Žádná z navštívených tvrzí okresu Tábor bohužel není zcela přístupná veřejnosti. 8. Tvrze nepřístupně veřejnosti 8.1 Tvrz Březnice Březnická tvrz vybudována na konci 13. století je situována ve východní části obce ve vzdálenosti pěti kilometrů od Bechyně. V době držení Čabelickými ze Soutic, tedy v 2. polovině 16. století, se tvrz rozrostla a proběhlo její důkladné opevnění. Později se stal novým vlastníkem celé Březnice Petr Vok z Rožmberka, který ji učinil součástí panství Bechyně. K Bechyni náležela až do 20. století. V poválečné době sloužila pro účely JZD a po společenských změnách byla převedena do soukromého vlastnictví. Značně zpustlý objekt se později stal součástí budov zemědělského družstva, jehož prostory jsou nepřístupné. Viditelné je tedy pouze vnější opevnění. [9] Obrázek 1 - Pohled na zbytky tvrze 38

39 8.2 Tvrz Dráchov Počátky tvrze spadají do 14. století. Tehdy ji vybudovali vladykové z Dráchova. Za pozdějšího vlastníka, Adama z Hradce, se objekt stal součástí řečického panství. Objekt věžovitého tvaru s téměř pravidelným čtvercovým půdorysem tehdy získal funkci sýpky. V poměrně zachovalém stavu zůstává dodnes. [10] Obrázek 2 Tvrz Dráchov 8.3 Tvrz Dub Tvrz Dub je součástí hospodářského dvora. Na místě vznikla v 2. polovině 14. století za vladyků z Dubu. Od roku 1719 v majetku posledního rodu Schwarzenbergů. Po opravě v roce 1788 byla tvrz používána jako ubytování pro horníky ze stříbrných dolů v Ratibořských Horách. V současné době v soukromých rukou. [11] 39

40 Obrázek 3 - Tvrz Dub 8.4 Tvrz Hamr Středověká tvrz stojí nad řekou Nežárkou v areálu dvora ve východní části vsi. Pravděpodobně v 1. polovině 16. století ji nechali vystavět Valovští z Úsuší. Za následujícího majitele, Leopolda Jakuba Geparda došlo k přestavbě. Později za rodu Schwarzenbergů zde byl po 1. světové válce zaveden domov důchodců. V současnosti zůstává tvrz bez využití. [12] 40

41 Obrázek 4 - Tvrz Hamr 8.5 Tvrz Jistebnice Barokní tvrz vybudoval rod Rožmberků, kterému patřila přibližně do poloviny 15. století. Tehdy sloužila jako sídlo pro purkrabího. Vlastníci se zde poměrně často střídali. Ve 30. letech 19. století tvrz od Ferdinanda Lobkowitze koupil Jan Nádherný, který ovšem i se svým nástupcem Otomarem Nádherným z Borotína využíval jako sídlo Valašský dům na náměstí, někdy nazýván také jako Starý zámeček. Dnes lze na místě spatřit dochované křídlo a dvě bašty půlkruhového tvaru. [13] 41

42 Obrázek 5 - Celkový pohled na tvrz Jistebnice 8.6 Tvrz Liderovice První zmínka o Liderovicích pochází ze 14. století. Vlastníkem tehdy byl vladyka Beneš. Tvrz sloužila v době husitských válek jako sídlo stoupenců husitství. Do roku 1623 byla tvrz v držení rodu Sádlů z Vražného, které ovšem později vystřídal rod Kořenských z Těšenova. Ve 2. polovině 18. století zde probíhaly opravy. Dnes v soukromém vlastnictví. [14] 42

43 Obrázek 6 - Celkový pohled na tvrz Liderovice 8.7 Tvrz Polánka Tvrz se na místě nacházela pravděpodobně již v 80. letech 18. století. V 16. století došlo k jejímu rozšíření. Jedná se o značně zřícený objekt, který postupem času zcela splynul s hospodářským dvorem. [15] 43

44 Obrázek 7 - Celkový pohled na tvrz Polánka 44

45 9. Hrady přístupné veřejnosti 9.1 Hrad Borotín - zřícenina Obrázek 8 - Celkový pohled na zříceninu hradu Borotín V záznamech je hrad poprvé zmiňován v roce 1356 jako sídlo Mikuláše z Borotína. Pánům z Borotína náležel téměř celé další století. Za Mikulášova nástupce, císaře Zikmunda proběhlo neúspěšné obehnání hradu husitským vojskem. V letech patřil Borotín rodu Malovců z Pacova. Za Kryštofa Vojkovského z Milhostic po propuknutí třicetileté války došlo k vyplenění a vypálení hradu císařským vojskem. Od 20 let 17. století uváděn jako pustý. Později byla zřícenina dokonce využívána jako zdroj stavebního kamene. Na zřícenině tak jak ji známe dnes, se odráží důsledky nevhodně řešených památkových úprav probíhajících na počátku 80. let 20. století. [Durdík, Sušický, str. 8-12] Na hrad Borotín se dostaneme cestou z obce Borotín směrem do Mladé Vožice. Po pravé straně silnice na zříceninu upozorňuje ukazatel. 45

46 Parkování Zaparkovat můžeme na štěrkovité ploše přímo před zříceninou hradu. Parkoviště není nijak označené, tudíž na místě nenajdeme ani vyhrazené místo pro handicapované. Obrázek 9 - Parkování u zříceniny hradu Borotín Cesta k památce Cesta z parkoviště se mírně svažuje, je pokrytá kamínky a v době mé návštěvy zde ležely také úlomky větví. Jedná se ovšem pouze o malý úsek, přičemž handicapovaní návštěvníci, především osoby na invalidním vozíku by se mohli kamínkům vyhnout a zdolat cestu při kraji travnatém terénu. Blíže zřícenině je prostor pokrytý trávou úplně. 46

47 Obrázek 10 - Cesta k hradu Borotín Pohyb po památce Pohyb po památce hodnotím pozitivně, jedná se převážně o travnatou plochu, místy kamenitou, která ovšem nevytváří žádné nežádoucí nerovnosti. Kameny by v určitém místě mohly znamenat ztížení pohybu zejména pro vozíčkáře. Proto bych jim, ale také osobám se sníženou schopností pohybu a osobám se zrakovým postižením doporučovala mít s sebou asistenta Součástí zříceniny je také suterén, do nějž vede nepravidelné schodiště. Vzhledem k nesnadnému přístupu a horším světelným podmínkám neshledávám suterén vhodný pro tělesně, zrakově, ani pro mentálně postižené. I bez prohlídky suterénu je na zřícenině bez pochyby co obdivovat. Pro úplný pohled na zříceninu musíme sejít dolů po úzké pěšině k rybníku. K objektu se však můžeme dostat také z druhé strany od obce Borotín od Starozámeckého rybníka. V prostorách zříceniny se nachází informační tabule. 47

48 Obrázek 11 - Pohled ze zříceniny směrem k parkovišti Obrázek 12 - Cesta prostorami zříceniny 48

49 Toalety Na zřícenině se nenachází žádné toalety. Tabulka 1 Zhodnocení přístupnosti zříceniny hradu Borotín Tělesné postižení Snížená Vozíček pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkování Cesta k objektu Pohyb po objektu Toalety Zříceninu hradu Borotín hodnotím jako přístupnou pro všechny druhy postižení. 9.2 Hrad Dobronice u Bechyně - zřícenina O kamenný hrad byla obec Dobronice obohacena ve 14. Století. Mezi lety zde sídlili vladykové z Dobronic, jež po vystřídání několika majitelů nahradili v roce 1455 Rožmberkové. Následující vlastníci Vítové z Rzavé nechali dobronický hrad přebudovat v pozdně gotickém stylu. Od roku 1528 až do období třicetileté války náležela Dobronice rodině Hozlauerů z Hozlau, od nichž ji v roce 1691 zakoupili jezuité. Jezuité si zde zřídili letní rezidenci, kterou využívali až do vybudování nové v Opařanech. Od konce 18. století bylo dobronické sídlo opuštěno a postupně začalo chátrat. [Durdík, Sušický, 2002, str ] 49

50 Obrázek 13 - Celkový pohled na zříceninu hradu Dobronice Na zříceninu se lze dostat ze dvou směrů, přičemž trasy se pod zříceninou prolínají. Pro popis v mé práci jsem si zvolila příchod z horní části obce, který shledávám vhodnějším pro handicapované. Parkování Návštěvníci s osobními automobily mohou parkovat v obci podél silnice přibližně 300 metrů od zříceniny. Parkovací plocha nedisponuje vyhrazeným místem pro handicapované. Již zde můžeme vidět ukazatel směru cesty ke zřícenině. Obrázek 14 - Parkování v obci Dobronice u Bechyně 50

51 Cesta k památce Za místní komunikací následuje rozvětvená travnatá cesta. Lépe přístupná je určitě cesta po levé straně, ačkoliv je zde pouze úzká prošlapaná pěšinka. Trasa po pravé straně je delší, zpočátku se více se svažuje, ve druhé části zase poměrně prudce stoupá a na jejím konci se nachází dřevěné schodiště s vyčnívajícími opěrnými kůly. Obrázek 9 Travnatá cesta vedoucí ke zřícenině Obrázek 10 Přístupová cesta s pěšinou 51

52 Pohyb po památce Zřícenina je rozdělena na dvě části. Ihned při vstupu do první části narážíme na první překážku v podobě tří schodů. Handicapovaní návštěvníci by zde bez pochyby potřebovaly doprovod, jelikož u schodů není zábradlí. Problém představují ale také dveře, které nedisponují dostatečným průchodovým prostorem. Osoby na vozíčku by se sem pravděpodobně vůbec nedostaly. Za průchodem síní směrem k věži následuje dalších přibližně 20 schodů opět bez zábradlí. Po vystoupání je možný krásný výhled na řeku Lužnici. Pro vstup na věž hradu Dobronice je nutné překonat vyvýšenou plochu, za níž se nachází viditelně zúžený prostor. Na ochoz vede točité schodiště se zábradlím, které ke konci nahrazuje schodiště žebříkového typu, dle mého názoru náročné na výstup. Světelné podmínky ve věži hodnotím pozitivně. Při prohlídce druhé části zříceniny je nutné vystoupat 12 schodů bez možnosti jakékoliv podpěry o zábradlí. Ani dále se po terénu nepohybuje snadno vzhledem ke kamenitému terénu a přítomnosti dvou nepravidelných kamenných schůdků. Zříceninu shledávám nepřístupnou pro osoby s tělesným a zrakovým postižením. U ostatních návštěvníků je třeba při pohybu dbát zvýšené opatrnosti. Obrázek 15 - Pohled na část zříceniny s informační tabulí a vchod 52

53 Obrázek 16 - Schodiště v prostorách zříceniny hradu Obrázek 17 - Horní prostory zříceniny a výhled 53

54 Obrázek 18 - Vchod do věže hradu a schodiště Obrázek 19 - Kamenné schody a žebříkové schody na ochoz 54

55 Obrázek 20 - Pohled z ochozu hradní věže Obrázek 21 - Pohled na druhou část zříceniny a detail dřevěných schodů 55

56 Obrázek 22 - Pohyb po prostorách druhé části zříceniny Tabulka 2- Zhodnocení přístupnosti zříceniny hradu Dobronice u Bechyně Tělesné postižení Snížená Vozíček pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkování Cesta k objektu Pohyb po objektu Toalety Zříceninu hodnotím jako nepřístupnou pro osoby s tělesným a zrakovým postižením. Pro ostatní doporučuji zvýšenou opatrnost zejména při výstupu do druhé části zříceniny a při následném pohybu v těchto prostorách. 56

57 9.3 Hrad Choustník - zřícenina Hrad Choustník byl vybudován v 2. polovině 13. století potomky Beneše z Choustníka. Jelikož se jednalo o jejich společné dílo, hrad od počátku disponoval dvěma hradními jádry, jež představovaly dva oddělené obytné paláce. V následujícím století připadl objekt rodu Rožmberků. Opevnění hradu a obohacení o dělostřelecké kruhové bašty v 15. století nabylo významu během husitských nepokojů. Tehdy se nepodařilo Choustník dobýt. Poslední příslušník rodu Rožmberků, Petr Vok na konci 16. století společně s dalšími okolními objekty prodal Jiřímu Homutovi z Harasova. Za nového majitele ovšem objekt chátral a postupně zpustl. V následujících letech se zde vystřídalo několik majitelů. Dnes patří zřícenina obci Choustník. [16] Obrázek 23 - Zřícenina hradu Choustník 57

58 Parkování Parkoviště se nachází pod hradním kopcem 500 m od zříceniny. Obrázek 24 - Parkování pod hradem Choustník Cesta k památce Od parkoviště je nutné pokračovat přibližně 1,5 kilometru pěšky. Převážně asfaltová cesta posetá malými kamínky vede do mírného kopce a je z obou stran obklopená lesem. Ke konci trasy se kopec stává strmějším. 58

59 Obrázek 25 - Cesta na kopec ke zřícenině hradu Choustník Pohyb po památce V areálu hradu je nutné ze začátku opět stoupat do kopce. Na hliněné cestě můžeme vidět spoustu kamínků, ale i větších do země zabořených kamenů. Handicapovaní by se zcela jistě nedostaly do všech míst v areálu a zejména osoby na invalidním vozíku by potřebovali opravdu zdatného asistenta. Jedna z hradních věží je zpřístupněna, ovšem vchodu předchází přibližně 10 kamenných schodů bez jakékoliv možnosti využití opory. Nahoru na věž vedou schody dřevěné. Obrázek 26 - Vchod do areálu a záběr na cestu 59

60 Obrázek 27 - Záběr na cestu s kameny Obrázek 28 - Nerovný povrch mostu a kamenitá cesta k rozhledně 60

61 Obrázek 29 - Rozhledna a detail schodů Obrázek 30 - Vchod na rozhlednu a dřevěné schody Toalety Bezbariérové toalety zde bohužel nenajdeme, jedinou možností je využití toalet mobilních. 61

62 Tabulka 3 - Zhodnocení přístupnosti zříceniny hradu Choustník Tělesné postižení Snížená Vozíček pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkování Cesta k objektu Pohyb po objektu Toalety Zříceninu shledávám nepřístupnou pro osoby s tělesným i zrakovým postižením, pro osoby s mentálním postižením doporučuji doprovod. 9.4 Hrad Kotnov Hrad pochází z 2. poloviny 13. století a představuje tak nejstarší památku ve městě Tábor. Postupem času objekt ztratil svou obranou funkci a mezi lety byl přebudován na pivovar. Z původních čtyř věží zůstala dochována pouze jedna, věž zvaná Kotnov, dnes přístupná veřejnosti. V těsné blízkosti věže se nachází Bechyňská brána, v níž je umístěna jedna z expozic hradu. Návštěvníci Kotnova mohou zhlédnout celkem dvě expozice, a sice expozici s názvem Život a práce ve středověké společnosti a expozici Táborský poklad s několika tisíci stříbrných mincí. [17] 62

63 Obrázek 31 - Hrad Kotnov a Bechyňská brána Parkování K parkování lze využít placené parkoviště vzdálené přibližně 300 metrů od hradu. Odtud se musí pokračovat pěšky. Parkoviště nenabízí parkovací místo pro handicapované. Obrázek 32 - Placené parkoviště 63

64 Cesta k památce Po celou cestu se jde po dlažebních kostkách. Dlážděná cesta vypadá upraveně, bez náznaků nerovností. Přesto bych doporučila osobám na vozíčku doprovod, stejně tak jako jedincům se zrakovým postižením a omezenou pohyblivostí, vzhledem k nemožnosti parkování u objektu. Hradnímu vchodu předchází přibližně 20 schodů. Schody jsou bez opory, tudíž je opět potřeba asistent, v případě vozíčkářů opravdu zdatný. Obrázek 33 - Schodiště u hradu 64

65 U hradního vchodu představuje překážku schod. Obrázek 34 Pohled na schod u vchodu Pohyb po památce Pokud návštěvníci zdolají venkovní bariéry, expozici Život a práce ve středověku si mohou bez problému prohlédnout. Pouze vozíčkáři by mohli mít potíže dostat se přes tak úzké dveře. Dveřní křídlo se ovšem dá odklopit. Expozice je bezbariérová, také se zde kupují vstupenky, což je ideální. Do druhé expozice ovšem již vedou dřevěné schody. Z horního patra lze ještě vystoupat na hradní vyhlídkovou věž. Dohromady vede nahoru přibližně dřevěných 140 schodů, nejprve klasických, později žebříkového typu. 65

66 Toalety Na hradě Kotnov se nenachází žádné toalety. Tabulka 4 - Zhodnocení přístupnosti hradu Kotnov Tělesné postižení Snížená Vozíček pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkování Cesta k objektu Pohyb po objektu Toalety V tomto případě shledávám hrad přístupný pro všechny skupiny osob s handicapem, i přesto že možnost parkování je daleko a po cestě i v památce je velké množství schodů. Jako důvod vidím bezbariérovost celé jedné expozice, která určitě stojí za návštěvu. Mít s sebou asistenta je ovšem nutné pro jedince se zrakovým i tělesným postižením. Má návštěva hradu však proběhla v létě roku 2017, kdy mi zaměstnankyně sdělila, že se chystá rozsáhlá rekonstrukce a že nikdo neví, jak to tam vlastně bude v budoucnu vypadat. V případě že by se na hradě nacházelo více expozic, z nichž pouze jedna by byla přístupná, hodnotila bych hrad spíše jako nepřístupný. Ovšem je možné, že se návštěvníci naopak dočkají vhodnějšího uzpůsobení objektu. 66

67 Obrázek 35 - Schodiště v interiéru hradu Obrázek 36 - Cedule s výstrahou a žebříkové schodiště 67

68 9.5 Kozí Hrádek zřícenina hradu Poprvé se ve zmínkách objevuje v roce 1377, kdy patřil Vlčkovi z Kozího. Ke konci 14. století Kozí Hrádek koupil Jindřich z Hradce, v jehož vlastnictví dlouho nezůstal. Již v roce 1406 se hovoří o novém sídelním rodu, pánech z Újezda. Za Jana a Ctibora z Újezda sloužil hrad jako útočiště mistra Jana Husa. Hrádek pravděpodobně zpustl v 1. polovině 15. století, oficiálně byl tento stav však konstatován téměř o století později. [Durdík, Sušický, 2002, str ] Obrázek 37 - Kozí hrádek dříve a dnes Parkování Parkoviště bez vyhrazeného místa pro handicapované se nachází v prostorách před zříceninou. Obrázek 38 - Parkování u zříceniny 68

69 Cesta k památce Na konci parkovací plochy návštěvníci narazí na informační tabule. Trasa ke zřícenině se z počátku mírně svažuje, překážku zde představují kamenné žlaby a značně kamenitý terén nevhodný zejména pro návštěvníky na vozíčku a osoby se zrakovým handicapem. Obrázek 39 - Informační tabule u hrádku Obrázek 40 - Cesta k hrádku s překážkami 69

70 Obrázek 41 - Cesta k památce a detail cesty Cesta po památce Problém nastává již pří vchodu do areálu zříceniny. Za prvním schodem následuje dlouhé kamenné schodiště, což absolutně znemožňuje přístup pro osoby na invalidním vozíku. Přestože schodiště disponuje zábradlím, vzhledem k náročnosti zdolávání schodů shledávám pohyb po památce nevhodným také pro osoby se sníženou pohyblivostí. Tito návštěvníci si mohou přečíst výklad o zřícenině v prostoru před schodištěm u prodeje vstupenek a zříceninu si prohlédnout pouze z dálky. Návštěva památky bohužel není vhodná ani pro osoby se zrakovým postižením. Po vystoupání schodů se návštěvníci pohybují převážně po travnatém terénu, místy se v zemi vyskytují kameny. Do části zříceniny vede schodiště. Nahoře se nachází ještě jedna informační tabule. 70

71 Obrázek 42 - Informační tabule a pohled na část zříceniny Obrázek 43 - Schodiště na zřícenině a travnatý terén Kolem Kozího hrádku vede naučná stezka. Stezka je zpracována zajímavou formou jako komiks s příběhem Jana Husa. Začíná u parkoviště a poté vede lesem. Kdo by ji chtěl absolvovat, musí se vypořádat s nástrahami, v podobě nerovného terénu s kořeny stromů a kameny. 71

72 Obrázek 44 - Cesty na naučné stezce Toalety Při využití služeb občerstvení přibližně 40 metrů od parkoviště je pro návštěvníky k dispozici také toaleta. Nejedná se o bezbariérovou toaletu. Tabulka 5 - Zhodnocení přístupnosti zříceniny hradu Kozí Hrádek Tělesné postižení Snížená Vozíček pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkování Cesta k objektu Pohyb po objektu Toalety Zříceninu hradu shledávám nepřístupnou pro jedince s tělesným a zrakovým handicapem. 72

73 9.6 Příběnice a Příběničky - zříceniny hradů Objekty vznikly s nevětší pravděpodobností ve 13 století. Jedná se o jedinečnou kombinaci dvou samostatných hradů s městečkem v podhradí. Již od poloviny 15. Století byly oba hrady zříceninami. [18] V publikaci o zříceninách tvrzí, hradů a zámků, z níž jsem čerpala, a také na v památkovém katalogu Národního památkového ústavu můžeme nalézt informace o stále stojící zřícenině hradu Příběničky, nebo alespoň o jejích výraznějších pozůstatcích, zbytky objektu Příběničky se dodnes nedochovaly. Ke zřícenině hradu Příběničky kdysi vedl most, který se zde ale dnes již nenachází. Podle majitelů penzionu by člověk na místě nespatřil vůbec nic. Hodnotit tak budu pouze přístup na zříceninu hradu Příběnice, ovšem přidám také fotografii místa dříve stojících Příběniček, jelikož tyto hrady byly vzájemně provázány. Obrázek 45 - Místo bývalé zříceniny hradu Příběničky 73

74 Parkování Zaparkovat lze na parkovišti u místního penzionu. Parkoviště pro handicapované zde není. Obrázek 46 - Parkování u zříceniny hradu Příběnice Cesta k památce Po pár metrech chůze na hliněné cestě za parkovištěm začíná prudké stupání do kopce. Vede zde pouze úzká pěšina, do níž zasahuje okolní vegetace. Mimo to je cesta posetá kamením. Terén shledávám nebezpečným. Po vystoupání nahoru je člověk opravdu vysoko a místy jsem se bála, abych neuklouzla a nespadla dolů. Po kopci následuje nerovný terén opět s kamením, větvemi a kořeny stromů. 74

75 Pohyb po památce Na kusy zdiva narážíme ještě při stoupání do kopce, nelze jednoznačně odlišit cestu a pohyb po památce. Obrázek 47 - Cesta na kopec Obrázek 48 - Prostory zříceniny 75

76 Toalety Vlastní toalety u zříceniny nenalezneme. Toaletu lze využít při návštěvě penzionu. Tato toaleta ovšem není bezbariérová. Tabulka 6 - Zhodnocení přístupnosti zříceniny hradu Příběnice Tělesné postižení Snížená Vozíček pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkování Cesta k objektu Pohyb po objektu Toalety Zříceninu bych označila jako nepřístupnou pro jedince s tělesnými, zrakovým i mentálním postižením. Ostatním návštěvníkům doporučuji opatrnost. 9.7 Hrad Šelmberk Zřicenina hradu Šelmberk se rozkládá 2 kilometry od Mladé Vožice. První se váží k roku 1318, kdy hrad patřil Přibyslavovi z Křimína z rodu Buziců. Rod Buziců zde sídlil do 90. let 14. století, poté byl Šelmberk v držení Aleše z Rýzmburka. Majitelé hradu se často měnili. V 1. polovině 16. století proběhla přístavba renesančního paláce. Za nového vlastníka 1586 se stal objekt součástí Mladé Vožice a ztratil tak sídelní funkci. Během 17. století Šelmberk definitivně zpustl. Věž pustého hradu ve vlastnictví rodu Kuhemburgů v 19. století romanticky upravit. [Durdík, Sušický, str ] 76

77 Obrázek 49 - Hradní věž a zbytky zříceniny Parkování Zaparkovat lze na parkovišti přes silnici od areálu. Parkoviště má podobu travnaté plochy, nenachází se zde žádné značení ani běžné, ani pro handicapované. Parkoviště je pouze zakresleno do orientační mapy na tabuli zobrazující areál Centra Šelmberk. Obrázek 50 - Parkování u areálu zříceniny 77

78 Cesta k památce Po přechodu z parkoviště přes silnici lze spatřit dobře umístěné informační tabule. Obrázek 51 - Informační tabule u parkování Areál tvoří mnoho dílčích částí. Vstupenky se prodávají v hlavní budově, což je bývalá myslivna. Budova se nachází přibližně 100 metrů od parkování. Cesta k ní je štěrkovitá, se spoustou kamenů, větví a s listím. Kameny představují poměrně výraznou překážku zejména kvůli vzestupnému terénu pro handicapované, ale nejen pro ně. Obzvlášť v deštivém počasí může být stoupání po cestě nebezpečné. 78

79 Obrázek 52 - Kamenitá cesta do kopce Vstup do areálu je volný, pouze v případě, že má návštěvník zájem o výšlap na rozhlednu. V okénku hlavní budovy si zaplatí vstupné a dostane k zapůjčení klíč od věže. Obrázek 53 - Bývalá myslivna a zároveň místo prodeje vstupenek na věž 79

80 Obrázek 54 Vchod do areálu centra Šelmberk Pohyb po památce Samotná zřícenina hradu se rozkládá v zadní části areálu. Bezprostředně po vstupu do areálu se setkáváme s ne příliš vhodnou cestou, do níž zasahují kořeny stromů a kameny. Cestou je možno prohlédnout si volné repliky některých objektů, například repliku hrnčířské, chlebové peci, nebo střelnice. Velkou část areálu tvoří rovinatá travnatá plocha. Obrázek 55 Cesta ke zřícenině 80

81 Pokud se vydáme k volné replice střelnice, musíme zamířit do prostorů lesu. V této části opět představují překážku větve a kameny zejména pro osoby na invalidním vozíku a osoby se sníženou pohyblivostí. Co se týče samotné zříceniny, zbytky hradu jsou obklopeny udržovaným travnatým porostem a pohyb zde by podle mého názoru neměl činit osobám s handicapem výraznější potíže. Ovšem návštěvu hradní věže přebudované na rozhlednu shledávám pro handicapované opravdu obtížnou až nevhodnou. Schody vedoucí na vrchol kopce jsou rozděleny na dvě části. Prvních přibližně kamenných 20 schodů nedisponuje zábradlím, schody prorůstají vegetací a mají nepravidelný tvar navíc poměrně úzké. Pokud by handicapovaná osoba měla vystoupat schody za pomocí asistenta, nebyl by zde dostatečný prostor pro obě osoby zároveň. Druhá část schodů přiléhá k věži a mírně se podél ní otáčí. Toto schodiště je širší než první část a disponuje zábradlím, ovšem vzhledem k viditelným nerovnostem se nejeví jako bezpečné. Obrázek 56 - Schodiště vedoucí k hradní věži Dveře rozhledny jsou poměrně úzké a jak dole, tak nahoře jim předchází vyvýšený práh. Schody uvnitř jsou poměrně dobře uzpůsobené, lépe se zde pohybuje v případě vystoupání po pravé straně, která je širší. V horní části je ovšem nutno projít schodiště žebříkového typu s velkým sklonem. Negativně hodnotím také světelné podmínky při výšlapu, místy se zde člověk poměrně špatně orientuje. 81

82 Výstup na hradní věž shledávám absolutně nevhodným a nebezpečným pro tělesně a zrakově postižené. Při ostatních druzích postižení je třeba dbát opatrnosti zejména při nepříznivém počasí. Toalety V areálu se nenachází bezbariérové toalety. V lesní části lze využít suché toalety, které jsou ovšem vyvýšeny dřevěnou konstrukcí a v jejich bezprostřední blízkosti jsou patrné kořeny stromů a další překážky typické pro lesní prostředí. Obrázek 57 - Suché toalety v areálu 82

83 Tabulka 7 - Zhodnocení přístupnosti hradu Šelmberk Tělesné postižení Snížená Vozíček pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkování Cesta k objektu Pohyb po objektu Toalety I přes nevyhovující cestu z parkoviště do areálu a nepřístupnost hradní věže pro některé osoby s handicapem shledávám zříceninu hradu celkově jako přístupnou. Bez asistenta se zde však osoby s tělesným a zrakovým postižením neobejdou. 83

84 10. Hrady veřejnosti nepřístupné 10.1 Hrad Soběslav Hrad vznikl ve 14. století jak jako součást stejnojmenného města ve vlastnictví Rožmberků. Ti v prostorách hradu v roce 1394 věznili českého krále Václava IV. Původně bylo součástí objektu hradní opevnění. V průběhu husitských válek došlo dokonce dvakrát k vypálení. Budova měla v minulosti nejrůznější využití. Nacházela se zde škola, sýpka, ale také pivovar. Rozsáhlá rekonstrukce probíhala v letech V roce 2010 byla na hradě zřízena městská knihovna, provozovaná Kulturním domem města Soběslavi. Knihovna zde stále funguje. [19] Obrázek 58 - Hrad Soběslav 84

85 11. Zámky přístupné veřejnosti 11.1 Zámek Bechyně Na místě slovanského hradiště nechal založit panovník Přemysl Otakar II. v 2. polovině 13. století bechyňský hrad. Od roku 1569 hrad patřil příslušníkovi významného rodu Rožmberků, Petru Vokovi. Právě za tohoto panovníka došlo k výrazným stavebním úpravám objektu. Bohatě zdobené vnitřní prostory zámku v renesančním slohu, zbrojnice s kazetovým stropem či sál Rožmberků můžeme v objektu spatřit dodnes. [Dvořáček, 2007, str. 20] [20] Za posledních majitelů, rodu Paarů probíhaly další stavební úpravy, mimo jiné z předhradí vznikl zámecký park. Dnes je správa zámku v rukou akciové společnosti Panství Bechyně. [21] Obrázek 59 - Celkový pohled na zámek Bechyně 85

86 Parkování Parkoviště se nachází na náměstí přibližně 300 m od budovy zámku a disponuje také vyhrazeným místem pro handicapované návštěvníky. Odsud je nutné pokračovat pěšky. Obrázek 60 - Parkování na náměstí v Bechyni Cesta k památce Vstupenky na prohlídku zámku lze zakoupit v informačním centru, do kterého se mohou osoby dostat pouze po zdolání 2 schodů. Handicapovaní návštěvníci však mohou využít možnosti zakoupení vstupenky přímo u průvodce v průběhu cesty, nebo až u zámku, ovšem pouze za předpokladu, že kapacita prohlídkové skupiny není plně obsazena. Pro případný vstup do informačního centra, doporučovala bych zejména pro osoby s tělesným postižením asistenta na pomoc při zdolávání schodů a možných komplikací z důvodu poměrně úzkého dveřního prostoru. 86

87 Obrázek 61 - Informační centrum v Bechyni Cesta k zámku je tvořená dlažebními kostkami. Před vchodem do areálu se nachází informační tabule. V areálu dochází k mírnému stoupání terénu. V části zámeckého parku přechází dlažba v kamínkovou cestu. Obrázek 62 - Cesta k zámku Bechyně 87

88 Obrázek 63 - Cesta parkem zámku Bechyně Pohyb po památce V interiéru zámku mi bohužel nebylo povoleno fotografování. Návštěvníci mohou absolvovat pouze jednu prohlídkovou trasu zámku. Bezbariérové je nádvoří a část přízemních prostor. Do Stromového sálu v přízemí vedou dva schody, osoby na vozíčku by tak pro sestup potřebovali asistenta. Další část prohlídky pokračuje v patře, přičemž celkem je nutno zdolat dvoje schodiště. Před každou místností navíc představují překážku dva schody. Toalety Na zámku se nenalézají bezbariérové toalety. Přístup k toaletám komplikuje nutný sestup po přibližně deseti schodech. 88

89 Tabulka 8 - Zhodnocení přístupnosti zámku Bechyně Tělesné postižení Snížená Vozíček pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkování Cesta k objektu Pohyb po objektu Toalety Zámek hodnotím jako nepřístupný pro osoby na invalidním vozíku Zámek Brandlín Na místě původně stála tvrz vybudovaná pravděpodobně ve 14. století. Jako první v Brandlíně sídlil místní rod vladyků, později Olbramové ze Štěkře. Rod Olbramů, za nichž došlo k renesanční přestavbě tvrze. Tvrz byla postupem času předělána na zámek. Několik dalších úprav zámku proběhlo i za ostatních majitelů. Objekt nebyl v předchozích letech delší dobu přístupný veřejnosti. Zpřístupnil ho až nynější majitel Petr Vojáček, bývalý automobilový závodník, jehož trofeje mohou návštěvníci zhlédnout při prohlídce zámku. [22] Obrázek 64 - Zámek Brandlín - celkový pohled 89

90 Parkování Zaparkovat můžeme přímo u zámku, parkoviště ovšem nedisponuje parkovacím místem pro handicapované osoby. Obrázek 65 - Parkování u zámku Brandlín Cesta k památce Od parkoviště pokračujeme po panelech, jimiž prorůstá travnatý porost. Pohyb po památce Při prohlídce zámku vstupujeme do prostor místní zámecké krčmy v přízemí. Hned za vchodem se nachází jeden schod, při projití krčmou a postupování ve směru prohlídky dojdeme k dalším asi čtyřem schodům. Prohlídka probíhá v patře, do něhož vede poměrně dlouhé schodiště. Návštěvníkům na vozíčku může být po dohodě k dispozici personál, který je nahoru vynese. Osobám se sníženou pohyblivostí usnadní pohyb po schodech do patra zábradlí. Pokud se tělesně handicapovaní návštěvníci za nutné asistence dostanou do místa prohlídky v patře, jednotlivým vchodům do místností předcházejí nižší prahy. 90

91 Obrázek 66 - Vstup do zámku Brandlín Obrázek 67 - Schody při cestě na prohlídku zámku 91

92 Obrázek 68 - Schodiště do patra na prohlídku zámku Obrázek 69 - Vstup do jedné z prohlídkových místností s prahem 92

93 Toalety WC je umístěno v prostorách krčmy, jejíž bariéry v podobě schodů jsem zmiňovala výše. Přístup k samotným toaletám je bez bariér, chybí zde ovšem uzpůsobení toalet pro handicapované. Zámek shledávám přístupným pro všechny druhy postižení. Tabulka 9 - Zhodnocení přístupnosti zámku Brandlín Tělesné postižení Snížená Vozíček pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkování Cesta k objektu Pohyb po objektu Toalety Valašský dům (Jistebnický zámeček) Jednopatrový zámeček byl postaven ve 2. polovině 16. století v renesančním slohu za Vančatů z Vratkova. Ve 2. Polovině 18. století získal objekt barokní podobu. Na konci 20. let 19. století se novými majiteli stal rod Nádherných z Borutína. Tehdy zámek využívali jako přechodné sídlo, dokud nedošlo k výstavbě nového zámku. Valašský dům náleží od roku 1996 obci Jistebnice. [23] Mimo jiné se zde nachází pamětní síň místního rodáka, malíře Richarda Laudy. Pamětní síň je dostupná po předchozí domluvě s obecním úřadem. Mimo jiné zde můžeme nalézt také kopii známého Jistebnického kancionálu. 93

94 Obrázek 70 Celkový pohled na zámeček Parkování Parkoviště se nachází na náměstí u kašny přímo naproti Valašskému domu. Vyhrazené místo pro handicapované zde nenajdeme. Obrázek 71 - Parkování u zámečku Jistebnice 94

95 Cesta k památce Po průchodu parkovištěm s dlažebními kostkami stačí k zámečku přejít přechod pro chodce. Nájezd pro vozíček se nachází pár metrů vpravo od přechodu. Obrázek 72 - Cesta k jistebnickému zámečku Pohyb po památce U hlavních dveří budovy narazí návštěvníci na nízký práh. Pamětní síň je umístěna za dveřmi po levé straně. U vchodu do samotné síně je patrný drobný výškový rozdíl mezi podlahou chodby a síně, což by ovšem podle mého názoru nemělo způsobovat žádné výraznější komplikace. Vnitřní prostory síně mají bezbariérové provedení a disponují dostatečným prostorem pro pohyb. 95

96 Obrázek 73 - Vchod do budovy a informační cedule na zdi u vchodu Obrázek 74 - Vstup do pamětní síně 96

97 Obrázek 75 - Pohled do prostor pamětní síně a Jistebnický kancionál Toalety V místě se nenachází žádné toalety. Tabulka 10 - Zhodnocení přístupnosti jistebnického Zámečku Tělesné postižení Snížená Vozíček pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkování Cesta k objektu Pohyb po objektu Toalety Zámeček v Jistebnici hodnotím jako přístupný pro osoby s kterýmkoliv druhem postižení. 97

98 11.4 Zámek Tábor Měšice Na místě původně stála renesanční tvrz, kterou zde v roce 1545 nechal vystavět Jiří Prokop z Hejlovce. Na barokní zámek byla tvrz přestavěna roku 1699 za Jana Josefa Caretta hraběte z Millesima. K drobnějším úpravám došlo ve 2. polovině 18. a 1. polovině 19. století za dalších majitelů. Od V 90. letech 20. století se stal novým majitelem Dr. Jan Berwid-Buquoy z Ellgutu, který započal rozsáhlou rekonstrukci a zpřístupnil zámek veřejnosti. [24] Zámek Měšice je přístupný po předchozí telefonické domluvě pro skupiny nejméně pěti osob. Obrázek 76 - Celkový pohled na zámek Měšice 98

99 Parkování Zaparkovat se dá přímo na ploše zámeckého parku v bezprostřední blízkosti vchodu do zámku. Přirozeně zde není speciální místo pro handicapované. Obrázek 77 - Parkování v zámeckém parku Cesta k památce Po travnaté ploše parku je to ke vchodu pouze přibližně m v závislosti na místě parkování. 99

100 Obrázek 78 - Vchod do zámku v bezprostřední blízkosti parkování Pohyb po památce U hlavního vchodu se dá otevřít také druhé dveřní křídlo. Poté zde vznikne dostatečný prostor. U vchodu i většiny místností se setkáme s menšími prahy. Během prohlídky je nutné vystoupat přibližně 20 schodů do patra. Pro vozíčkáře lze zajistit asistenci, kdy budou bez problému po schodech vyneseni. U schodiště najdeme také dřevěné zábradlí, což je bezpochyby výhodou při pohybu návštěvníků s omezenou pohyblivostí. Některé místnosti jsou uzpůsobeny pouze k nahlédnutí z chodby. Nahoře v chodbě se vyskytuje jeden schod, ovšem díky možnosti využití asistence jej nespatřuji jako překážku. 100

101 Obrázek 79 - Vchodové dveře a pohled na prostory v přízemí Obrázek 80 - Prahy u místností v přízemí 101

102 Obrázek 41 Schody do patra Obrázek 81 - Pohled na chodbu v prvním podlaží a vchod do místnosti k nahlédnutí 102

103 Obrázek 82 - Bariéry při přechodu na druhou prohlídkovou trasu Toalety V zámku se nachází původní toalety z konce 18. století, které jsou využívány i nyní. Vzhledem k jejich stáří není překvapující fakt, že se nejedná o bezbariérově uzpůsobené toalety.toalety můžeme nalézt v prvním nadzemním podlaží. Obrázek 83 - Původní toalety z konce 18. století 103

104 Tabulka 11 - Zhodnocení přístupnosti zámku Tábor- Měšice Tělesné postižení Snížená Vozíček pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkování Cesta k objektu Pohyb po objektu Toalety Zámek Měšice hodnotím jako přístupný pro osoby s kterýmkoliv ze čtyř druhů postižení. 104

105 12. Zámky nepřístupné veřejnosti 12.1 Zámek Budislav Zámek vznikl na místě tvrze v 2. polovině 18. století, kdy jej založil vladyka Budislav. Budova dnes slouží jako domov pro seniory. [25] Obrázek 84 - Zámek Budislav 12.2 Zámek Černice Menší zámeček tvoří součást tzv. Černické obory. Černická obora patří od roku 1933 mezi přírodní památky. Stavba zámku Černice probíhala v letech pro knížete Václava Paara. Objekt bývá z důvodu tvaru trojcípé hvězdy také nazýván jako Hvězda. V dnešní době patří Černice soukromé společnosti. [26] 105

106 Obrázek 85 - Zámek Černice 12.3 Zámek Dírná Na místě bývalé tvrze nechal vybudovat Kryštof Vratislav z Mitrovic zámek s následnou barokní úpravou v 50. letech 18. století. O pár let později byl areál obohacen o menší park s letohrádkem, situovaný u rybníka. Během druhé poloviny 20. století zámek vlastnila československá strojírenská společnost. V současné době areál opět náleží rodině Wratislavů z Mitrovic a již více než 10 let nabízí ubytovací služby [27] 106

107 Obrázek 86 - Zámek Dírná 12.4 Zámek Elbančice Barokní zámek nechal v blízkosti lázní vybudovat ve 40. letech 18. století František Josef Khuenburg pro svou ženu. Sloužil tehdy jako letohrádek. Od 70. let 18. století zámeček z počátku zůstává nevyužit, později byl pronajímán a využíván jako hostinec. Funkce hostince přetrvává i po odkoupení zámku J. Štormem na počátku 20. století, kdy došlo ke drobným úpravám. Od 70. let 20. století dodnes v soukromém vlastnictví rodiny Hrubých. Slouží k rekreačním účelům.[28] 107

108 Obrázek 87 - Zámek Elbančice 12.5 Zámek Hroby Původní tvrz přebudována na raně barokní zámek Františkem Jiřím Kochem na počátku 50. let 18. století. V roce 1753 se zámek dostal do vlastnictví rodu Krakovských, během něhož získal podobu trojkřídlé budovy. Dnes v soukromém vlastnictví. [29] Obrázek 88 - Zámek Hroby 108

109 12.6 Zámek Chýnov Barokní zámek vybudovaný na místě původní tvrze za knížete Adama Františka z rodu Schwarzenbergů v 1. třetině 18. století. Z tvrze byla zachována část gotického zdiva zabudovaná v přízemí zámku. Ve vlastnictví Schwarzenbergů zůstal objekt až do roku Součástí je menší anglický park s barokní kašnou. Dnes se zde nachází domov pro seniory. [30] [31] Obrázek 89 - Zámek Chýnov 12.7 Zámek Chotoviny Počátkem 18. století panství a tvrz pocházející ze 13. století odkoupila Anna Marie Nostnicová. Zámek v klasicistním slohu byl vybudován mezi lety , kdy panství vlastnil kardinál Kryštof Migazzi z Vaalu a Sonnenthurmu. Současnou novorenesanční podobu pro své sídlo získal nový majitel Jan Nádherný v 70. letech 19. století. K zámku patří francouzská zahrada, na níž navazuje chráněný anglický park. Dnes v soukromém vlastnictví. [32] 109

110 Obrázek 90 - Zámek Chotoviny 12.8 Zámek Choustník Zámek situován do střední části obce, vzdálené 12 kilometrů od Soběslavi vznikl na počátku 17. století. Ve stejném století, avšak již v držení rodu Šporků byl rozšířen. Změna majitele zámku proběhla několikrát. Později zde byl na nějaký čas zřízen domov důchodců. V současné době bez využití. [33] Obrázek 91 - Zámek Choustník 110

111 12.9 Zámek Jistebnice Zámek v novogotickém slohu nechal vybudovat mezi lety baron Jan Nádherný. V 70. letech 19. století přibyl k sídlu anglický park, jež je dílem slavného zahradního architekta Františka Tomayera. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný. [34] Momentálně se hledá nový majitel. Objekt se mi nepodařilo vyfotit, protože jej stromy v zámeckém parku zcela zakrývají. Za hradbami je viditelná pouze jistá budova z areálu. Místní obyvatelka mi poradila, abych se vydala na vyvýšené místo ke kostelu, odkud lze spatřit alespoň věž zámku. Po vystoupání ke kostelu jsem však nezahlédla vůbec nic. Obrázek 92 - Hradby u zámku s budovou v zámeckém areálu 111

112 12.10 Zámek Kamenná Lhota Zámek je situován na východním okraji vsi. Jednopatrovou budovu v barokním slohu vybudoval ve 2. polovině 18. století rod Kopidlanských z Kopidlna. Na počátku 19. století zde pobýval a tvořil jednu ze svých nejznámějších oper hudební skladatel a dirigent Oskar Nedbal. V období mezi světovými válkami byl zámek využíván jako penzion. V té době začala místo navštěvovat spousta známých osobností. Pro účely penzionu proběhla rekonstrukce. Dnes v soukromém vlastnictví. [35] Obrázek 93 - Zámek Kamenná Lhota Zámek Lžín Výstavba barokního zámku vyšebrodským klášterem probíhala v 18. století. V 2. Polovině 19. století za Františka Emanuela Komerse byl objekt přestavěn v novorenesančním slohu. Zámek sloužil v dřívějších letech jako dětský domov. Během 90. let 20. století využívalo zámecké prostory muzeum v Táboře. Následující léta až do roku 2005 zámek Lžín pustl a chátral. Poté začala rekonstrukce. V soukromém vlastnictví, veřejnosti nepřístupný. [36] 112

113 Obrázek 94 - Zámek Lžín Zámek Mladá Vožice Zámek budovaný v 2. polovině 16. století za Voračických z Paběnic. Následující a zároveň posledním rodem zde byli Kuenburgové, jejichž příslušníci dali sídlu na přelomu 18. a 19. století barokní podobu. Tato podoba byla zachována dodnes. Objekt se nachází v centru obce na náměstí vedle kostela a v současné době je nabízen k prodeji. [37] 113

114 Obrázek 95 - Zámek Mladá Vožice Zámek Myslkovice Původní tvrz byla mezi lety přebudována na zámek. V 2. polovině 19. století byly Myslkovice prodány Wratislavu z Mitrovic. Tehdy obec poprvé za 600 let nenáležela vrchnosti. Od roku 2006 je zámek majetkem obce a postupně zde probíhají opravy. [38] 114

115 Obrázek 96 - Zámek Myslkovice Zámek Nadějkov První zmínky o objektu pochází ze 14. století. Tehdy na místě stála vodní tvrz, kterou nechal přebudovat do renesanční podoby rod Doudlebských z Doudleb. Samotný jednopatrový pozdně barokní zámek vznikl z tvrze za vlastnictví Nadějkova Antonínem Ferdinandem Feuersteinem v roce Za vlastnictví Vratislavů z Mitrovic po roce 1863 proběhly úpravy interiéru zámku. Během 2. poloviny 20. století zde fungovala škola, po roce 1989 připadl zámek zpět do soukromého vlastnictví. Dnes je majetkem společnosti Galileo Veritas. [39] Obrázek 97 - Zámek Nadějkov 115

116 12.15 Zámek Nemyšl Panství Nemyšl patřilo ve 14. století Litvínovi z Nemyšle, kdy se v místě rozkládala gotická tvrz. K přestavbě tvrze došlo v 60. letech 17. století za Jana Václava Kazimíra Deyma. Tehdy byl objekt rozšířen a upraven v empírovém slohu. Od roku 1948 zámek sloužil pro účely dětského domova. Areál tvoří několik samostatných objektů. V současnosti je majitelem podnikatel Sergey Mayzus, který údajně plánuje rozsáhlou rekonstrukci. Tento podnikatel vlastní zároveň také nedaleký zámek Chotoviny. [40] Obrázek 98 - Zámek Nemyšl Zámek Oblajovice Dnešní novogotická podoba přísluší zámku od 60. let 19. století. Původně na jeho místě stála tvrz. V současné době je zámek bez využití. [41] 116

117 Obrázek 99 - Zámek Oblajovice Zámek Ohrazenice V současnosti je objekt v katastrofickém stavu a obtížně přístupný. Lze hovořit spíše o zbytcích objektu. Obrázek Zbytky zámku Ohrazenice 117

118 12.18 Zámek Oltyně Novorenesanční zámek byl vybudován v 2. polovině 19. století baronem z Feldegu. Součástí celého areálu je udržovaný anglický park s vzácnými stromy a také rybník. Přibližně před deseti lety se začaly být využívány pro poskytování ubytování. V posledních letech byl zámek nabízen k prodeji a v současné době by již měl mít nového majitele. Veřejnosti nepřístupný.[42] Obrázek Zámek Oltyně Zámek Opařany Původní tvrz z roku 1268 nechali jezuité v 2. polovině 17. století přestavět na zámek. V roce 1889 se novým majitelem stal Zemský výbor a byla zde založena psychiatrická léčebna pro dospělé, později přeměněna na dětskou. Dětská psychiatrická léčebna v místě funguje až do současnosti. [43] 118

119 Obrázek Zámek Opařany Zámek Radenín Tvrz, která zde stála původně, bývá v záznamech uváděna jako dědictví po Mikuláši z Radenína po jeho úmrtí v 60. letech 14. století. Přestavba středověké tvrze na zámek proběhla za rodu Smrčků z Mnichu. V roce 1969 nastala úprava objektu do dnešní podoby. V současné době je zámek využíván jako dětský domov. [44] Obrázek Zámek Radenín 119

120 12.21 Zámek Radvanov Původně barokní zámek pochází z 2. poloviny 18. století se nachází 3 kilometry od Mladé Vožice. Vybudoval ho Josef Jiří Jeník z Bratřic. Dnešní klasicistní podobu zámek získal během rozsáhlé moderní přestavby v roce 1919 architektem M. Blehou. Později došlo k úpravám interiérů pro sociální účely. K areálu náleží zámecký park a zahrada. V soukromém vlastnictví. [45] Obrázek Zámek Radvanov 120

121 12.22 Zámek Rašovice V havarijním stavu, dochovány pouze zbytky. Obrázek Zbytky zámku Rašovice Zámek Stádlec Tvrz rodiny Vítů z Rzavého z 1. poloviny 16. století. Přestavba tvrze na zámek proběhla ve 2. polovině 16. století. Ve 20. století své poslední roky života na zámku Stádlec strávil známý vynálezce ing. František Křižík, kdy objekt připadl sňatkem do držení jeho syna. V současné době v soukromém vlastnictví. [46] [47] Obrázek Zámek Stádlec 121

122 12.24 Zámek Tučapy Původní tvrz z roku 1359 nechal přestavět do zámecké podoby v 60. letech 18. století Jiří Vavřinec z Escherichu. V objektu se často střídali majitelé. Dnes slouží jako domov důchodců. [48] Zámek Vlásenice Patrový objekt se nachází 8 km severozápadním směrem od Tábora. Záznamy o původní tvrzi pochází z roku Přestavba na zámek proběhla pravděpodobně v 1. polovině 18. století. Budova barokního zámku byla v průběhu 19. století značně upravována. Dnes veřejnosti nepřístupný. [49] Obrázek Zámek Vlásenice Zámek Vodice Menší zámek s prvky v barokním slohu vznikl v roce 1638 přebudováním tvrze z 16. století. Na přelomu 18. a 19. století proběhlo rozšíření objektu o další křídlo a kapli svatého Vavřince. Veřejnosti nepřístupný objekt. [50] 122

123 Obrázek Zámek Vodice Zámek Vyšetice Zámek v barokním slohu nahradil v 17. století původní tvrz. Součást areálu tvoří také park a hospodářský dvůr. V současné době je objekt nabízen k prodeji. [51] Obrázek Zámek Vyšetice 123

124 12.28 Zámek Zálší Ve 2. polovině 16. století patřilo Zálší rodu Vratislavů z Mitrovic. Z této doby zřejmě pocházela původní renesanční tvrz. Přestavba tvrze na zámek proběhla v roce 1724 za Františka Karla Vratislava. Od té doby k objektu přiléhá také barokní kostel Navštívení Panny Marie. Ve vlastnictví Rod Vratislavů z Mitrovic zde pobýval výjimečně. Veřejnosti nepřístupný objekt. [52] Obrázek Zámek Zálší 124

125 13. Přístupnost památek podle jednotlivých druhů postižení V následující kapitole rozdělím veřejnosti přístupné památky na přístupné a nepřístupné pro osoby s mentálním, zrakovým a sluchovým postižením. Pokud některou z památek shledávám nepřístupnou pro některou ze skupin osob s postižením, níže stručně popíšu důvody nepřístupnosti Přístupné a nepřístupné objekty pro osoby s tělesným postižením Mapa 2 - Zobrazení přístupných a nepřístupných památek pro osoby na invalidním vozíku (Zdroj:mapy google + vlastní zpracování) Důvody nepřístupnosti Zřícenina hradu Choustník Dlouhá cesta od parkoviště k památce, nerovný kamenitý terén při pohybu po památce. 125

126 Zřícenina hradu Dobronice v Bechyně Delší cesta od parkování, úzké prostory, velké množství schodů, neupravený terén obzvlášť ve druhé části zříceniny. Zřícenina hradu Příběnice Úzká a velice prudká cesta do kopce pokrytá kamením a lesní vegetací, celkově neupravený terén. Zřícenina hradu Kozí Hrádek Členitý terén, velké množství schodů již u vchodu do areálu. Zámek Bechyně Dlouhá cesta od parkoviště k objektu, velké množství schodů, schody také před jednotlivými prohlídkovými místnostmi - minimální část prohlídky bez bariér. U osob na invalidním vozíku zde není možnost asistence od personálu pro vynesení do patra 13.2 Přístupné a nepřístupné objekty pro osoby se zrakovým postižením Mapa 3 - Zobrazení přístupných a nepřístupných památek pro osoby s tělesným postižením (Zdroj:mapy google + vlastní zpracování) 126

127 Důvody nepřístupnosti Zřícenina hradu Choustník Dlouhá cesta od parkoviště k památce, nerovný kamenitý terén při pohybu po památce. Zřícenina hradu Dobronice v Bechyně Delší cesta od parkování, úzké prostory, schodiště bez opory, neupravený terén obzvlášť ve druhé části zříceniny. Zřícenina hradu Příběnice Úzká a velice prudká cesta do kopce pokrytá kamením a lesní vegetací, celkově neupravený terén. Zřícenina hradu Kozí Hrádek Členitý terén, velké množství schodů již u vchodu do areálu. 127

128 13.3 Objekty přístupné a nepřístupné pro osoby s mentálním postižením Mapa 3 Zobrazení přístupných a nepřístupných památek pro osoby s mentálním postižením (Zdroj: mapy google + vlastní zpracování) Důvody nepřístupnosti Zřícenina hradu Příběnice Úzká a velice prudká cesta do kopce pokrytá kamením a lesní vegetací, celkově neupravený terén. 128

129 13.4 Objekty přístupné pro osoby se sluchovým postižením Mapa 4 - Zobrazení přístupných a nepřístupných památek pro osoby se sluchovým postižením (Zdroj: mapy google + vlastní zpracování) Pro osoby se sluchovým postižením neshledávám žádný objekt nevhodným k návštěvě. 129

130 14. Diskuse Důležité je, že hodnocení přístupnosti památek v mé bakalářské práci je záležitostí ryze subjektivní. Postižení může mít u každé osoby do jisté míry odlišnou podobu, nelze tedy považovat za pravidlo, že památka považovaná v mém hodnocení za nepřístupnou pro osoby s konkrétním postižením, bude nepřístupná opravdu pro každého. Ovšem podle slovního popisu a přiložených fotografií si lze představit, co přibližně návštěva určité památky obnáší a dále by měl každý osobně zhodnotit, zda se na absolvování návštěvy objektu cítí, či nikoliv. Před terénním výzkumem jsem si myslela, že památky v bývalém okrese Tábor budou lépe uzpůsobeny pro potřeby handicapovaných. Jedním z hlavních důvodů bude podle mého názoru finanční nákladnost případných opatření. Jako možný důvod vidím fakt, že objekty zatím nenavštěvuje tak velké množství handicapovaných osob, aby majitelé uznali za vhodné provádět zvláštní uzpůsobení v jejich prospěch. Oproti tomu osoby s handicapem nemusí být dostatečně informovány o možnostech návštěvy těchto objektů. Například na žádné z internetových stránek s informacemi o jednotlivých památkách jsem se nesetkala s informacemi týkajících se přímo bezbariérovosti prostor, případně dalších uzpůsobení. Ovšem například na hradě Kotnov právě probíhá rekonstrukce a může se stát, že právě tato rekonstrukce přispěje k bezbariérovosti objektu. Mé mapování probíhalo od léta 2017 do jara 2018, a pokud by bylo provedeno v následujících letech znovu někým jiným, je možné, že bychom se setkali celkově s daleko příznivějšími výsledky. 130

131 15. Doporučení U památek nacházejících se ve větší vzdálenosti od parkoviště bych navrhovala možnost zaparkovat v bezprostřední blízkosti památky. Jelikož například u zříceniny hradu Choustník předchází vchodu do areálu přibližně 1,5 kilometrů dlouhá trasa do kopce, a i když se předpokládá, že sebou osoby s tělesným i zrakovým postižením budou mít asistenta, byla by cesta opravdu velice náročná. Bariéry v podobě schodů by se daly eliminovat zavedením schodišťových ramp a plošin, s nimiž jsem se u žádné s památek nesetkala. Popřípadě by bylo dobré také u objektů, jež nenabízí případnou asistenci při zdolávání schodů osobami na vozíčku, tuto možnost zavést. Objekty by měly disponovat dostatečným množství schodišťových zábradlí zejména pro osoby s omezenou pohyblivostí. Vylepšení pro osoby se zrakovým handicapem shledávám v důkladnějším bezpečnostním značení schodišť. Informačních tabulí se nachází u památek dostatečné množství, ovšem žádná z nich není v Braillově písmu. Zatraktivnění prohlídek by pro tyto osoby představovala přítomnost haptických modelů. Pro osoby se sluchovým postižením bych zavedla možnost alespoň po předchozí domluvě absolvovat prohlídku s profesionálním průvodcem a tlumočníkem do znakové řeči. Uzpůsobení památek pro potřeby osob s postižením by mohlo probíhat alespoň v určitém období v roce, jako je tomu tak například u objektů v jiných oblastech republiky. Jsem si jistá, že by se akce v této podobě setkaly s velice pozitivními ohlasy. 131

132 16. Závěr V bakalářské práci jsem se zabývala mapováním přístupnosti tvrzí, hradů a zámků pro osoby s postižením. V teoretické části jsem se zabývala charakteristikou zdravotního postižení a vymezením zkoumané oblasti. Praktická část spočívala v rozdělení tvrzí, hradů a zámků na přístupné, nepřístupné a částečně přístupné, pořízení fotodokumentace a na jejím základě společně s komentářem doložit získané poznatky. Nakonec jsem znázornila pomocí map přístupnost objektů vzhledem k jednotlivým typům postižení. Překvapilo mě, že se v bývalém okrese Tábor nachází mnoho veřejnosti nepřístupných památek. Ze 47 navštívených památek je přístupných, nebo částečně přístupných pouze 11. Konkrétně se jedná o 7 přístupných hradů, 3 přístupné zámky a jeden částečně přístupný zámek. Co se týče jejich vhodnosti památek jednotlivé skupiny osob s postižením, s nejvíce nástrahami se při návštěvě se památek setkávají osoby s tělesným a zrakovým postižením. Nejčastější překážky představuje nerovný terén s kameny, větvemi, popřípadě s kořeny stromů, dále pak velké množství schodů. Pozitivně hodnotím existující možnost vynesení vozíčkářů do horního patra objektů za pomoci zaměstnanců, konkrétně u zámků Tábor Měšice a Brandlín. Negativně hodnotím nepřítomnost toalet uzpůsobených pro handicapované, se kterými jsem se nesetkala u žádné z památek. Nejmenší možná omezení při návštěvě památek shledávám u návštěvníků se sluchovým a také mentálním postižením. Během zhotovování práce jsem kontaktovala Městský úřad v Táboře, konkrétně odbor pro cestovní ruch, za účelem zjištění, zda by měli o mou práci zájem. Jelikož jsou v odboru pro cestovní ruch zastoupeny osoby úzce spojené s Turistickým informačním centrem v Táboře, zdálo se mi možné poskytnutí práce dobrým základem pro zajištění větší informovanosti a následného rozvoje cestovního ruchu pro handicapované. Paní inženýrka Kalousková, vedoucí oddělení cestovního ruchu mi odpověděla, že by turistické informační centrum mělo o mou práci zájem. Dále jsem zkontaktovala některé pobočky organizací sdružující handicapované občany. Konkrétně se jednalo o Jihočeské centrum pro zdravotně postižené a seniory v Táboře, krajské konzultační středisko Národního institutu pro integraci osob se sníženou schopností pohybu a orientace o. s., okresní organizaci Svazu tělesně postižených v ČR z.s. v Táboře a místní organizaci tohoto svazu, sídlící v Mladé Vožici. Ani jedna z organizací mi však bohužel 132

133 neodpověděla. I tak věřím, že bakalářská práce poslouží zejména k možnosti osob s handicapem vytvořit si představu o tom, které konkrétní památky v bývalém okrese Tábor by mohly navštívit. 133

134 17. Seznam použité literatury Použité tištěné zdroje: RENOTIÉROVÁ, Marie. Speciální pedagogika. 2. vyd., dopl. a aktualiz. Olomouc: Univerzita Palackého, s. ISBN KISVETROVÁ, Helena. Osoby se zdravotním postižením: vybrané kapitoly I. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. ISBN KISVETROVÁ, Helena. Osoby se zdravotním postižením: vybrané kapitoly II: sluchové postižení. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. ISBN BUŘVALOVÁ, Denisa. Tělesně postižený. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, s. ISBN SKÁKALOVÁ, Tereza. Uvedení do problematiky sluchového postižení: učební text pro studenty speciální pedagogiky. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, s. ISBN NOVOSAD, Libor. Tělesné postižení jako fenomén i životní realita. diskurzivní pohledy na tělo, tělesnost, pohyb, člověka a tělesné postižení. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN VALENTA, Milan. Mentální postižení. v pedagogickém, psychologickém a sociálně-právním kontextu. Vyd. 1. Praha: Grada, s. ISBN (brož.). ŠVARCOVÁ-SLABINOVÁ, Iva. Mentální retardace: vzdělávání, výchova, sociální péče. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN MICHALÍK, Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Vyd. 1. Praha: Portál, s. ISBN MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Specifika pro handicapované klienty služeb cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, stran. SLOWÍK, Josef. Speciální pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, s. ISBN

135 TŘÍSKA, Karel et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 5, Jižní Čechy. Vyd. 1. Praha: Svoboda, s. DVOŘÁČEK, Petr. To nejzajímavější z českých hradů a zámků. Vyd. 1. Olomouc: Rubico, s. ISBN DURDÍK, Tomáš. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: jižní Čechy. Vy. 1. Praha: Agentura Pankrác, s. ISBN Použité elektronické zdroje: [1] Tábor. Okres Tábor [online]. [cit ]. Dostupné z: kres%20tábor [2] Charakteristika okresu Tábor. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích [online]. [cit ]. Dostupné z: [3] Zákon č. 108/2006 Sb.: Zákon o sociálních službách. In:. 2006, ročník 2006, číslo 108. Dostupné také z: [4] Průkaz osoby se zdravotním postižením. Průkazy zdravotně postižených [online]. [cit ]. Dostupné z: [5]Výhody pro zdravotně postižené. Liga vozíčkářů: Informační portál [online]. [cit ]. Dostupné z: [6] Průkaz osoby se zdravotním postižením. Integrovaný portál MPSV [online]. [cit ]. Dostupné z: [7] Průkaz OZP. Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, z.s. [online]. [cit ]. Dostupné z: [8]Zákon č. 329/2011 Sb.: Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. In:. 2011, ročník 2011, číslo 329. Dostupné také z: [9]Zřícenina tvrze Březnice. Zříceniny.eu [online]. [cit ]. Dostupné z: [10]Tvrz Dráchov. Atlas Česka [online]. [cit ]. Dostupné z: 135

136 [11]Tvrz Dub. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. [cit ]. Dostupné z: [12]Tvrz u vesnice Hamr. Třeboňsko.cz [cit ]. Dostupné z: [13]Tvrz Jistebnice. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. [cit ]. Dostupné z: [14]Tvrz Liderovice. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. [cit ]. Dostupné z: [15]Tvrz Polánka. Soupis památek: Encyklopedický přehled sídel [online]. [cit ]. Dostupné z: Tvrz-Polanka/ [16] Hrad Choustník palácové věže s rozhlednou. Kudy z nudy.cz:czech Tourism [online]. [cit ]. Dostupné z: [17] Hrad Kotnov a Bechyňská brána. Praktický průvodce Prahou, českými a moravskými městy [online]. [cit ]. Dostupné z: [18] Hrad Příběnice a hradní městečko, hrad Příběničky, zřícenina a archeologické stopy: Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. [cit ]. Dostupné z: ment&presenter=elementsresults [19] Rožmberský hrad Soběslav. Jižní Čechy [online]. [cit ]. Dostupné z: [20] Bechyňský zámek. Bechyně:Oficiální stránky města [online]. [cit ]. Dostupné z: [21]Zámek Bechyně. Bechyně [online]. [cit ]. Dostupné z: [22] Zámek Brandín. Kudy z nudy.cz:czech Tourism [online]. [cit ]. Dostupné z: Brandlin.aspx?plc_lt_zoneMain_pageplaceholder_pageplaceholder_lt_zoneMain_KzN_ EntityNeighbourhood_ItemsChangePage=4 136

137 [23] Valašský dům neboli Starý zámek v Jistebnici. Kudy z nudy.cz:czech Tourism [online]. [cit ]. Dostupné z: [24] Tábor Měšice. Tripadvisor [online]. [cit ]. Dostupné z: [25] Budislav. Mistopisy.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: [26] Zámek Černice: Kulura.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: [27] Zámek Dírná. Atlas Česka [online]. [cit ]. Dostupné z: [28] Elbančice jsou zapomenutou lázeňskou osadou. Táborský deník [online]. [cit ]. Dostupné z: [29] Zámek Hroby. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. [cit ]. Dostupné z: [30] Chýnov. Kudykam.com [online]. [cit ]. Dostupné z: [31] Zámek Chýnov. Kultura.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: [32] Zámek Chotoviny. Atlas Česka [online]. [cit ]. Dostupné z: [33] Zámek Choustník. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. [cit ]. Dostupné z: [34] Zámek Jistebnice s anglickým parkem a oborou. Kudyznudy.cz:CzechTourism [online]. [cit ]. Dostupné z: [35] Zámek Kamenná Lhota u Tábora. Kudyznudy.cz:CzechTourism [online]. [cit ]. Dostupné z: [36] Zámek Lžín. Obec Lžín [online]. [cit ]. Dostupné z: [37] Zámek: Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. [cit ]. Dostupné z: 137

138 [38] Myslkovice. Dobrovolný svazek obcí Soběslavsko [online]. [cit ]. Dostupné z: [39] Zámek. Nadějkov [online]. [cit ]. Dostupné z: [40] Zámek Nemyšl. Prázdné domy [online]. [cit ]. Dostupné z: [41] Zámek Oblajovice Oblajovice. Age of Castles [online]. [cit ]. Dostupné z: ( [42] Chateau Oltyně. Chateaus.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: [43] Zámek Opařany. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. [cit ]. Dostupné z: [44] Zámek Radenín. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. [cit ]. Dostupné z: [45] Zámek Radvanov. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. [cit ]. Dostupné z: [46] Zámek Stádlec. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. [cit ]. Dostupné z: [47] Zámek Stádlec. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. [cit ]. Dostupné z: [48] Zámek Tučapy. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. [cit ]. Dostupné z: [49] Zámek: Vlásenice. Soupis památek Encyklopedický přehled sídel [online]. [cit ]. Dostupné z: Zamek-Vlasenice/ [50] Zámek Vodice. Kultura.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: 138

139 [51] Chateau Vyšetice. Chateaus.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: [52] Zámek: Národní památkový ústav: Památkový katalog [online]. [cit ]. Dostupné z: sults 139

140 18. Přílohy 18.1 Seznam příloh Příloha A1 -Vstupenka na zříceninu hradu Choustník Příloha A2 - Vstupenka na zámek Bechyně Příloha A3 - Vstupenka na věž zříceniny hradu Šelmberk Příloha A4 - Vstupenka na zříceninu hradu Kozí Hrádek

141 Příloha A1 -Vstupenka na zříceninu hradu Choustník Příloha A2 - Vstupenka na zámek Bechyně 141

142 Příloha A3 - Vstupenka na věž zříceniny hradu Šelmberk Příloha A4 - Vstupenka na zříceninu hradu Kozí Hrádek 142