DAŇOVÝ SYSTÉM ČR STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANÉ

Transkript

1 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM

2 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR Ing. Michal KRAJŇÁK, Ph.D., MBA prof. Ing. Jan ŠIROKÝ, CSc. Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., 2018

3 Projekt EDULAM - Zvýšení kvality vzdělávání na MVŠO s ohledem na potřeby trhu práce, digitalizaci a internacionalizaci (č. projektu CZ /0.0/0.0/16_015/ ) je spolufinancován Evropskou unií. Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s. Autor: Ing. Michal Krajňák, Ph.D., MBA (kapitoly 4, 5, 6, 7, 8, 9,12) Olomouc 2018 prof. Ing. Jan Široký, CSc. (úvod, kapitoly 1, 2, 3, 10, 11)

4 Obsah Úvod 8 Vymezení daní a jejich klasifikace Definice daně Základní daňové pojmy Třídění daní Dle osoby plátce a poplatníka Dle subjektu daně Dle objektu daně Dle metodiky OECD 15 Historie a současnost daňové soustavy České republiky Geneze daní na území současné České republiky Současná daňová soustava České republiky 24 Daňový řád Struktura daňového řádu Stěžejní části daňového řádu 29 Daň z příjmů fyzických osob I Právní úprava Poplatník daně, předmět daně a základ daně Možnosti, jak snížit daňovou povinnost Nezdanitelné části základu daně Položky odčitatelné od základu daně Slevy na dani a daňové zvýhodnění Sazba daně 39 Daň z příjmů fyzických osob II Příjmy ze závislé činnosti Pracovní smlouva Dohoda o pracovní činnosti 44

5 5.1.3 Dohoda o provedení práce Příjmy ze samostatné činnosti Příjmy z kapitálového majetku Příjmy z nájmu Ostatní příjmy 47 Další přímé odvody daňového charakteru sociální pojištění Sociální pojištění Sociální zabezpečení Sociální zabezpečení zaměstnavatel, zaměstnanec Sociální zabezpečení osoba samostatně výdělečně činná Veřejné zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění zaměstnavatel, zaměstnanec Veřejné zdravotní pojištění osoba samostatně výdělečně činná Veřejné zdravotní pojištění osoby, za které platí pojistné stát Veřejné zdravotní pojištění osoby bez zdanitelných příjmů 54 Daň z příjmů právnických osob Právní úprava Poplatník, předmět daně, základ daně, zdaňovací období Výpočet daňové povinnosti právnické osoby Odčitatelné položky Základ daně a sazba daně Slevy na dani Zálohy na daň a daňové přiznání Odpisy dlouhodobého majetku 60 Daň z přidané hodnoty Princip daně z přidané hodnoty a právní úprava Osoba povinná k dani Předmět daně Sazby daně a výpočet daně Zdaňovací období a daňové přiznání 67

6 8.6 Pořízení zboží, dodání zboží, dovoz zboží, vývoz zboží 68 Spotřební a energetické daně Spotřební daně Právní úprava Daň z minerálních olejů Daň z lihu Daň z piva Daň z vína a meziproduktů Daň z tabákových výrobků Energetické (ekologické) daně Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů Daň z pevných paliv Daň z elektřiny 75 Majetkové daně Silniční daň Daň z nemovitých věcí Daň z pozemků Daň ze staveb a jednotek Společná ustanovení zákona Daň z nabytí nemovitých věcí 82 Koordinace a harmonizace daní v Evropské unii Daňová politika v Evropské unii Koordinace přímých daní v Evropské unii Harmonizace nepřímých daní v Evropské unii 87 Praktické příklady Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob Daň z přidané hodnoty Spotřební daň Daň z nemovitých věcí 95

7 12.6 Daň silniční 96 Seznam literatury a použitých zdrojů 97 Seznam obrázků 99 Seznam tabulek 100

8 Úvod Vážení čtenáři a (zejména) uživatelé tohoto učebního textu, cílem této stručné studijní opory je přiblížit posluchačům především kombinované formy studia problematiku daní a daňové politiky. Text se primárně zaměřuje na daně v České republice, obsahuje však také související problematiku včetně vymezení základních daňových pojmů, historie daní a rovněž daňovou politiku Evropské unie, která stále více ovlivňuje i daňovou soustavu České republiky. Z tohoto důvodu text obsahuje v zásadě tři části. První dvě kapitoly vymezují definici daně, nástroje daňové politiky, charakterizují daňovou kvótu coby nejpoužívanější ukazatel daňového zatížení obyvatel a také se zaobírají tříděním daní dle různých hledisek. Text také jednak popisuje současně platnou daňovou soustavu České republiky, jednak ukazuje na vývoj daní s důrazem na daně existující při založení ČSR před 100 lety. Druhou část textu představuji kapitoly 3 až 9. Obsahem je popis, přiblížení a komentář k jednotlivým daním včetně sociálního pojištění a také interpretace daňového řádu. Jak již bylo uvedeno, českou daňovou legislativu čím dál tím více ovlivňují směrnice a nařízení Evropské unie. Třetí část textu (kapitoly 11) proto tvoří deskripce koordinace a harmonizace přímých a nepřímých daní v EU. Jak je u těchto učebních opor již zvykem, k větší komfortnosti by měly posluchačům sloužit klíčová slova, shrnutí problematiky včetně doplňujících otázek a také bibliografické prameny v každé kapitole. Navíc kapitola 12 obsahuje příklady k procvičení. Nutno však podotknout, že daně, resp. jejich legislativa se neustále vyvíjí a že zejména praktičtěji zaměřené kapitoly 3 až 11 mohou být v dalších letech neaktuální 1. Čtenář tedy musí pracovat se současným zněním příslušných zákonů (kap. 3 až 10), směrnic a nařízení EU (kap. 11). Tento učební text vychází z legislativy účinné k Např. vláda uvažuje o zrušení tzv. super hrubé mzdy, určitě se také dá očekávat zvýšení minimální mzdy.

9 Kapitola 1 Vymezení daní a jejich klasifikace Po prostudování kapitoly budete umět: definovat daň; zapamatovat si základní daňové ukazatele; třídit daně podle různých kritérií. Klíčová slova: Daň, daňová soustava, daňový systém, daňová kvóta, přímé a nepřímé daně.

10 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR Definice daně U různých autorů je možné nalézt značné množství definic daně. Tato vymezení se také mnohdy odvíjejí od oblasti, ve které autor působí, zda se jedná o ekonoma či právníka, daňového teoretika či daňového poradce. Nejčastěji se používá vymezení daně, které ji definuje jako povinnou, zákonem předem stanovenou částku, kterou se odčerpává na nenávratném principu část nominálního důchodu ekonomickému subjektu 2. Daněmi se odnímají příjmy soukromému sektoru, aby se jejich výnosy mohly stát příjmem veřejných rozpočtů. Na rozdíl od půjček vláda nemusí odejmuté prostředky splácet. Daň je právními normami stanovené a vymezené právo státu na určité plnění osobou plátcem daně, přičemž toto právo na plnění vůči konkrétní osobě uplatňuje pověřený státní orgán. Jde-li o daň, jedná se na rozdíl od dobrovolného plnění, např. na základě smlouvy o nucený, právním předpisem uložený závazek plnění ve prospěch státu. Daň může být také vymezena jako platební povinnost, kterou stát stanoví zákonem na úhradu veřejných potřeb prostřednictvím veřejných rozpočtů. Daňově právní vztah, který zakládají příslušné právní normy (v případě daní zákony), předpokládá především existenci určitých skutečností, které tento vztah podmiňují. Tyto skutečnosti jsou určená jednání, konání nebo chování osob. Může se jednat např. o pobírání příjmů, o darování věci, o převodu nemovitých věcí apod., což je předmět daně. Tento právní důvod (titul) daně je dán zvláštním zákonem a na základě jeho se také závazek určité osoby vůči státu zakládá. V ekonomice však existují i další odvody daňového charakteru, které buď nesplňují některé atributy vymezení daně, či jsou na pomezí daně a poplatku. Mezi nejznámější patří clo a příspěvky sociálního pojištění. Hranice mezi daní de iure a daní de facto je mnohdy tenká a záleží na úhlu pohledu, co lze považovat za daň, odvod daňového charakteru či co už daní není. 2 KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika

11 11 VYMEZENÍ DANÍ A JEJICH KLASIFIKACE 1.2 Základní daňové pojmy Daňovou politiku je možné charakterizovat jako praktické využívání daňových nástrojů k ovlivňování ekonomických a sociálních procesů ve společnosti. Daně patří do skupiny nepřímých nástrojů hospodářské politiky, jsou prostředkem přerozdělování nově vytvořeného produktu. Nejpoužívanější třídění nástrojů daňové politiky je dle kritéria samostatnosti (autonomnosti) jejich působení na ekonomiku. Typickým automatickým (vestavěným) stabilizátorem ekonomiky je progresivní daň z příjmů. V obdobích konjunktury se poplatníci díky zvýšeným příjmům dostávají do pásem vyšších daňových sazeb, či platí vyšší daň a vyčerpali různá daňová zvýhodnění, takže podíl jejich zdaněného důchodu se zvyšuje. Důsledkem nižšího relativního růstu disponibilního důchodu je skutečnost, že agregátní poptávka soukromého sektoru neroste úměrně růstu ekonomického produktu, ale menším tempem. V obdobích recese dochází k opačnému procesu, kdy podíl zdaněných důchodů klesá a tím je zabráněno podstatnějšímu poklesu poptávky a následně produktu ekonomiky. Podobně působí i různé formy podpor poskytovaných vládou. Mechanismus vestavěných stabilizátorů funguje za podmínky stabilní nebo alespoň relativně stabilní cenové hladiny. Diskreční daňová opatření představují záměrné změny v daňovém systému realizované na bázi vládních rozhodnutí. Jsou nezávislé na hospodářských cyklech, jejich negativem je informační a realizační zpoždění. Pojmy daňový systém a daňová soustava jsou mnohdy chápána jako synonyma, v literatuře však najdeme i jejich striktní rozlišení. Daňová soustava představuje souhrn daní vybíraných v určitém státě v určitém čase. Z právního hlediska to jsou jednotlivé daně upravené v daňových zákonech. K faktorům ovlivňující uspořádání daňové soustavy patří velikost státu a jeho územní členění, tradice způsobu výběru daní, ale i přijaté závazky plynoucí ze zapojení do mezinárodních integračních procesů. Daňový systém je širším pojmem než daňová soustava. Zahrnuje (kromě daňové soustavy) i právně, organizačně a technicky konstituovaný systém institucí, které zabezpečují správu daní, jejich vyměřování, vymáhání a kontrolu, a rovněž systém nástrojů, metod a pracovních postupů, které tyto instituce uplatňují ve vztahu k daňovým subjektům Nejznámějším ukazatelem daňového zatížení obyvatel je ukazatel daňové kvóty. Ten je stanoven jako poměr celkových příjmů veřejných rozpočtů, plynoucích ze všech daní včetně odvodů daňového charakteru, k hrubému domácímu produktu (HDP) v běžných cenách. Daňová kvóta = Výnos z daní / HDP x 100 %

12 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 12 Kromě tohoto souhrnného ukazatele existují dílčí daňové kvóty, které ukazují na daňový mix v příslušné zemi (poměr přímých a nepřímých daní). Tyto dílčí daňové kvóty vycházejí z klasifikace daní dle metodiky OECD, kterou ukazuje Tab. 1 v kapitole 1.3. Nejčastěji se používá dílčí daňová kvóta přímých daní celkem (1000/HDP) v členění na osobní důchodové daně (1100/HDP) a korporátní daně (1200/HDP), dílčí daňová kvóta příspěvků na sociální pojištění (2000/HDP) a dílčí daňová kvóta nepřímých daní (5000/HDP). Celková daňová kvóta by se podle členění dle metodiky OECD spočítala jako poměr ( )/HDP. V některých studiích se uvádí ještě rozčlenění daňové kvóty na jednoduchou daňovou kvótu, která neobsahuje dílčí daňovou kvótu 2000/HDP, a složenou daňovou kvótu, což je synonymum pro celkovou daňovou kvótu. Ekonomické důsledky zdaňování jsou různé a mají vliv jak na rozdělování důchodů a efektivnost využívání zdrojů (účinky mikroekonomické), tak na ekonomický růst, zaměstnanost a cenovou hladinu (účinky makroekonomické). Je samozřejmé, že mezi těmito účinky také existují různé vzájemné interakce, někdy souhlasné, ale i působící proti sobě navzájem. Teorie, která se zabývá zkoumáním všech těchto aspektů působení daní na ekonomiku, se nazývá daňová incidence. Do českého jazyka se většinou termín incidence nepřekládá, asi nejbližším ekvivalentem je jakýkoliv dopad, vliv, působení (v tomto případě daní na ekonomický systém), provázející, průvodní (v tomto případě jevy zavedení daní či jejich změn). Jedná se o široce zaměřenou oblast zkoumání daňových dopadů a účinků, která tvoří jádro daňových teorií. Je nutné si rovněž uvědomit, že vliv daní na ekonomické subjekty může být bezprostřední (v krátkém časovém období), ale také daně ovlivňují ekonomický systém v dlouhém období. V delším časovém úseku se totiž bude vliv daní přesouvat i do dalších oblastí ekonomiky a platí přímá úměra, že čím více se bude tento trh vzdalovat dokonale konkurenčnímu, tím obtížnější bude stanovit celkový dopad daně. Daně z výrobků tak budou mít např. odezvu i u spotřebitelů a výrobců, kteří zdaňovaný výrobek nekonzumují, resp. nevyrábějí. Spotřebitel zdaňovaného výrobku nakoupí tohoto výrobku méně a bude se jej snažit nahradit výrobky příbuznými.

13 13 VYMEZENÍ DANÍ A JEJICH KLASIFIKACE 1.3 Třídění daní Daně lze třídit podle mnoha různých kritérií. Každý poplatník, i ten, který se nezabývá daňovou teorií, ví, že předmětem daně může být jeho příjem či nemovitost, že vysokou cenu alkoholu způsobuje daň, kterou jsou lihoviny zatíženy, že mu zaměstnavatel strhává zálohu na daň, ale že v případě podnikání si tuto daň musí sám spočítat a sám odvést atd. Třídění daní je dle rozličných kritérií celá řada a mnoho autorů uvádí kromě základních typů členění daní i různé specifické klasifikace Dle osoby plátce a poplatníka Asi nejznámější typologizací daní je na: daně přímé; daně nepřímé, která vychází z definic plátce, resp. poplatníka daně. Za plátce daně se považuje ten, kdo má ze zákona povinnost daň zaplatit (příp. i vybrat, zkontrolovat a odvést), a za poplatníka daně osoba, k jejíž tíži daň připadne (která nese daňové břemeno). I když tyto pojmy jsou i v laické veřejnosti známé, teoreticky přesně vzato je rozlišování těchto pojmů mnohdy nepřesné a zavádějící (např. vyjma teoretického extrému vždy část daňového břemena daní ze spotřeby dopadne i na výrobce). Přímé daně jsou bezprostředně vyměřeny poplatníkovi na základě jeho příjmu nebo majetku a předpokládá se, že jejich výše jde na úkor důchodu osoby, které jsou předepsány, a ta se jim nemůže vyhnout, nemůže jejich část přenést na další ekonomické subjekty. Daně jsou adresné a přihlížejí k majetkové či příjmové situaci osoby. Přímé daně se dále dělí na důchodové (někdy též nazývané příjmové) a majetkové. Přímé daně z příjmů se dále mohou třídit dle způsobu jejich výběru a úhrady na daně vybírané na základě daňového přiznání, které si musí poplatník sám spočítat a je odpovědný za správnost jejich výše a včasnost jejich zaplacení (poplatníkovi tak kromě samotné daně vznikají i další vyvolané náklady), a daně vybírané srážkou u zdroje příjmu, kdy za poplatníka k jeho tíži daň odvede někdo jiný, např. bankovní ústav odvádějící daň z úroků, zaměstnavatel daň ze mzdy. Jedná se o případy, kdy daň je možno tímto způsobem vybrat s menšími administrativními náklady a za menšího prostoru pro možné daňové úniky.

14 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 14 Nepřímé daně jsou placeny a vybírány v cenách zboží, služeb, převodů a pronájmů, rozhodujícím momentem zdanění je většinou samotný akt nákupu či spotřeby příslušné komodity. Daně jsou neadresné. Nepřímé (někdy též nazývané spotřební) daně se dále dělí na všeobecné (ty jsou uvalovány na velké skupiny výrobků či služeb a daň je konstruována jako ad valorem 3, např. daň z přidané hodnoty) a akcízy (uvalovány jako jednotková daň na vybrané komodity, např. daň z piva) Dle subjektu daně Základem pro toto třídění je vymezení osoby či osob, tedy toho ekonomického subjektu, který je nucen daň platit. Může to být: jednotlivec, individuální fyzická osoba, která je charakterizována jménem, trvalým bydlištěm a určitým jedinečným znakem (např. v České republice rodné číslo); domácnost, v případech, kdy je nositelem daňových povinností určená hlava rodiny, která daň odvádí za domácnost jako celek; oba manželé, pokud je zavedeno společné zdanění manželů (manželský splitting), což znamená, že všechny příjmy manželů se sumarizují a dělí dvěma, což při existenci progresivních sazeb daní může znamenat snížení celkové daňové povinnosti; firma, korporace, tj. za určitým cílem uměle vytvořená právnická osoba, která pro vnější okolí vystupuje jako jedna organizace, je definována názvem, právní formou (např. akciová společnost, s.r.o.), je zapsána do seznamu firem (obchodní rejstřík) a je jí přiděleno identifikační číslo (např. IČO, příp. DIČ). Daně uvalené jednotlivcům (fyzickým osobám) se mohou také posuzovat podle toho, jak zohledňují platební schopnost (kapacitu) poplatníka, na: daně osobní, které respektují důchodovou situaci poplatníka, neboť se vyměřují na základě jeho osobního příjmu nebo příjmů z podnikání a tím odrážení schopnost poplatníka je odvádět; in rem daně 4, jenž poplatník odvádí z titulu vlastnictví či nabytí určitého majetku, nákupu či spotřeby zboží a služeb, a stanovení jejich výše není závislé na jeho příjmech. 3 Česky k hodnotě. 4 Česky na věc.

15 15 VYMEZENÍ DANÍ A JEJICH KLASIFIKACE Dle objektu daně Hlediskem pro třídění daní zohledňující objekt daně je definování předmětu, na kterou se daň váže a z jakého důvodu je vlastně odváděna. Daně mohou být: důchodové, jenž jsou uvaleny na důchody poplatníka (mzdu, rentu, zisk, úrok), plynoucí mu jednak v peněžní, ale i v naturální podobě; výnosové, jejíž výše je většinou odhadovaná podle vnějších reálných znaků výdělečné činnosti (počet zaměstnanců, druh podnikání, velikost budov apod.); majetkové, které zdaňují nemovitosti i movitý majetek, a to jeho držbu či nabytí; z hlavy (subjektové), které by poplatník platil z titulu samotné své existence, např. při docílení určitého věku, při poskytnutí volebního práva; obratové daně uvalené buď na hrubý obrat u každého výrobce podílejícího se na zpracování každého výrobku, nebo na čistý obrat, případně na obrat docílený u posledního zpracovatele; spotřební postihující buď veškerou spotřebu či spotřebu vybraných skupin výrobků. Někdy se podle tohoto kritéria daně dělí také na kapitálové, které postihují stav, který nastane k určitému datu (např. daň z držby nemovitostí, v ČR daň z nemovitých věcí), a tokové, kdy se zjišťuje změna množství předmětu zdaňování za určitou časovou jednotku (např. příjmy za zdaňovací období, v ČR daň z příjmů fyzických osob) Dle metodiky OECD Toto členění daní spadá do kategorie institucionálního členění, které většinou nekorespondují s ekonomickými hledisky jako předchozí třídění, ale vycházejí z platné legislativy příslušné země, z jejího státoprávního uspořádaní, konkrétně klasifikace OECD slouží k mezinárodním daňovým komparacím, pro porovnávání daňových charakteristik různých zemí 5. Klasifikaci OECD ukazuje Tab Viz kapitola 1.2 tohoto textu.

16 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 16 Tab. 1 Klasifikace daní dle metodiky OECD 1000 Daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů 1100 Daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů od jednotlivců 1110 Z příjmů a ze zisků 1120 Z kapitálových výnosů 1200 Daně z příjmů, zisků a kapitálových výnosů od společností 1210 Z příjmů a ze zisků 1220 Z kapitálových výnosů 1300 Položky, které nelze jednoznačně zařadit mezi 1100 a Příspěvky na sociální zabezpečení 2100 Zaměstnanci 2200 Zaměstnavatelé 2300 Samostatně výdělečná osoba nebo nezaměstnaná 2400 Nezařaditelné do 2100, 2200 a Daně z mezd a pracovních sil 4000 Daně majetkové 4100 Pravidelné daně z nemovitého majetku 4110 Domácností 4120 Ostatní 4200 Pravidelné daně z čistého jmění 4210 Jednotlivci 4220 Společnosti 4300 Daně z nemovitostí, dědické a darovací 4310 Daně z nemovitostí a dědické 4320 Daně darovací 4400 Daně z finančních a kapitálových transakcí 4500 Ostatní nepravidelné daně z majetku 4510 Z čistého jmění 4520 Ostatní nepravidelné 4600 Ostatní pravidelné daně z majetku 5000 Daně ze zboží a služeb 5100 Daně z výroby, prodejů, převodů, leasingu a dodávek zboží a úpravy zboží 5110 Daně všeobecné 5111 Daň z přidané hodnoty 5112 Daně prodejní (obratové) 5113 Ostatní všeobecné daně ze zboží a služeb 5120 Daně ze speciálních zboží a služeb 5121 Spotřební daně 5122 Zisky z fiskálních monopolů 5123 Cla a dovozní daně 5124 Vývozní daně 5125 Daně z investičního zboží 5126 Daně ze speciálních služeb 5127 Ostatní daně z mezinárodního obchodu a transakcí 5128 Ostatní daně ze speciálních zboží a služeb

17 17 VYMEZENÍ DANÍ A JEJICH KLASIFIKACE 5130 Nezařaditelné do skupin 5110 až Daně z používání nebo povolení používání zboží nebo vykonávání určitých činností 5210 Pravidelné daně 5211 Placené domácnostmi z motorových vozidel 5212 Placené ostatními subjekty z motorových vozidel 5213 Ostatní pravidelné daně 5220 Nepravidelné daně 5300 Nezařaditelné do skupin 5100 a Ostatní daně 6100 Placené výhradně podniky 6200 Placené jinými subjekty než podniky nebo neidentifikovatelné Existence daní jako povinného zákonem stanoveného odvodu je opodstatněná nutností státní autority v ekonomice a jejím zajišťováním potřeb školství, zdravotnictví, obrany, sociálních potřeb, aj. Daně slouží k naplňování příjmové stránky veřejných rozpočtů. Daňové nástroje jsou klasifikovány na vestavěné stabilizátory a diskreční opatření. Funkce daní jsou alokační, distribuční a stabilizační. Daňové zatížení je jedním z důležitých makroekonomických ukazatelů. Nejčastěji se používá daňová kvóta a její rozklad na dílčí daňové kvóty. Klasifikace daní znamená jejich třídění do různých skupin podle rozličných kritérií. Některá členění daní mají význam pro každodenní praxi, další vyplývají z hlubší analýzy zdaňování a jeho důsledků, institucionální třídění dle OECD slouží zejména k mezinárodním srovnáním. 1. Zkuste vytvořit vlastní definici daně. 2. Zjistěte aktuální hodnotu daňové kvóty České republiky. 3. Podle jakých dalších kritérií by bylo možné třídit daně? Literatura k tématu: [1] ČESKÁ REPUBLIKA. Sbírka zákonů. Stav k Elektronická verze on-line. Praha: ASPI, [2] JAMES, Simon a Charles BROWN. The Economics of Taxation: Principles, Policy and Practice. 10 th Edition. Birmingham: Fiscal Publications, s. ISBN [3] KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 6. vyd. Praha: Wolters Kluwer, s. ISBN

18 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 18 [4] ŠIROKÝ, Jan. Základy daňové teorie. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, s. ISBN [5] VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR. 14. vyd. Praha: 1.VOX, s. ISBN

19 Kapitola 2 Historie a současnost daňové soustavy České republiky Po prostudování kapitoly budete umět: popsat vývoj daní na území současné České republiky; interpretovat současné daně v České republice. Klíčová slova: Daně v roce 1928, daňová soustava, definice daně v ČR, význam daní v ČR.

20 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR Geneze daní na území současné České republiky V českých zemích je prvá zmínka o celním regálu v 10. století, kdy tento odvod vybírá kníže Václav. Také v našich zemích jsou daně dobrovolnými naturálními platbami svobodných občanů a obyvatelů královských měst. Teprve Boleslav I. zavádí daň míru jako povinnou daň. V 12. století existují již prvé majetkové daně (z obdělávaných pozemků a městských domů) i výnosové daně (ty jsou stanoveny na základě vnějších znaků, např. počtu tovaryšů). I zde se uplatňuje učení o trojím lidu, takže šlechta a církev daně v tomto období neplatí. Text této kapitoly přeskočí období feudalismu a raného kapitalismu 6 a bude dále popisovat vývoj daní v samostatné ČSR. Přechod do poměrů samostatné republiky v roce 1918 nebyl snadný zejména v oblasti správy daní. Válka ochromila činnost finančních úřadů, značný počet úředníků konal vojenskou službu a zbylý personál se zabýval především zásobovací agendou. Nový stát zřídil nejprve ústřední finanční úřad Ministerstvo financí ČSR (1918). Již od prvých počátků první republiky bylo rovněž usilováno o sjednocení daňového systému celé země, neboť na Slovensku a Podkarpatské Rusi existoval odlišný systém daní (právní dualismus). Pečlivě a dlouze připravovaná daňová reforma proběhla až v roce 1927, mj. rovněž zavedla časovou shodnost kalendářního roku s rokem berním. Daňovou soustavu od tvořily: Daň důchodová předmětem zdanění byly všechny příjmy fyzické osoby, respektive celé její domácnosti, pokud přesahovaly tzv. daněprosté minimum. Daň se předepisovala k úhradě hlavě rodiny a její sazba byla progresivní (20 stupňů progrese) a pohybovala se od 1 % do 29 %. Od takto procentuálně snížené sazby se odečítala stanovená částka. Některé důchody byly však už tehdy zdaňovány srážkou u zdroje (např. mzdy). Všeobecná daň výdělková postihovala čistý výnos individuálního podniku, pokud nebyl založen jako právnická osoba povinná veřejnému účtování. Základem daně byl čistý výdělek 6 Zevrubněji např. ŠIROKÝ, J. Základy daňové teorie Autor této kapitoly včlenil popis daňové soustavy ČSR v roce 1928 i z důvodu 100. výročí založení samostatné republiky.

21 21 HISTORIE A SOUČASNOST DAŇOVÉ SOUSTAVY ČESKÉ REPUBLIKY určený jako rozdíl mezi příjmy a zákonem uznanými výdaji. Daňová sazba byla odstupňována od 2,5 % do 4,0 %. Zvláštní daň výdělková - subjektem daně byly právnické osoby, zejména akciové společnosti a komanditní společnosti, těžířské podniky, pojišťovny, veřejné ústavy úvěrní, státní železnice a různá společenstva výrobní (právovárečná měšťanstva) a dále podniky ovládané zahraničními společnostmi. Základem daně byl čistý výtěžek zjištěný z obchodní bilance podniku sestavené na podkladě podvojného účetnictví. Základní daňová sazba byla 8 %. Pozemkovou daň platil knihovní vlastník pozemků ze všech pozemků zapsaných a zaznamenaných v pozemkovém katastru. Základem daně byl výnos (u lesů dvacetinásobek, u ostatní půdy sedmnáctinásobek čistého katastrálního výtěžku), který byl podle druhu pozemků zapsán v tomto katastru jednotlivých pozemků, a sazba daně byla 2 %. Domovní daň tvořila daň činžovní z budov pronajatých, jakož i z budov ve větších obcích a městech (Praha, Brno, Bratislava, lázeňská města a obce, kde byla více než třetina domů pronajata) a daň třídní (ta se vybírá podle vnějších znaků, např. počtu a velikosti obytných místností, počtu podlaží apod.) v obcích, kde se zpravidla budovy nepronajímaly. Sazba daně byla 8 % - 12 % z budov u daně činžovní podle velikosti obce, daň třídní byla tarifně odstupňována podle počtu obytných místností. Daň rentová subjektem daně byly jak fyzické, tak i právnické osoby mající příjmy z majetkových předmětů nebo práv, které nebyly postiženy daní pozemkovou, domovní, výdělkovou nebo daní z vyššího služného. Základem daně byl čistý příjem z výše uvedených zdrojů. Hodnoty sazeb daně byly odstupňovány podle jednotlivých příjmů (důchodů) a činily 1 %, 3 %, 4 %, 6 % a 10 %. Daň z tantiém byla vybírána z odměn (tantiém) vyplácených členům společných orgánů akciových společností s 10% sazbou. Dani z vyššího služného podléhali příjemci služebních platů (mezd) převyšujících stanovenou roční hranici, byla doplňující daní, kterou odváděli vedle daně z příjmů. Sazba daně byla ve výši 3 %. Daň z obohacení zahrnovala daň dědickou a darovací a podle výše nabytého majetku a příbuzenského vztahu měly její progresivní sazby hodnotu od 2 % do 55 %. Dani z obratu podléhal každý převod statků v tuzemsku a to nejen zboží, ale i práv, včetně dodávek pro vlastní spotřebu, tuzemské služby a výkony živnostenského a obchodního rázu i dovoz všech zboží ze zahraničí (kromě komodit zatížených přepychovou daní). Subjektem daně byla osoba, která dodávku zboží a služeb prováděla (dodavatel) nebo osoba výkon

22 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 22 provádějící. Daň byla vyměřována dvojí sazbou: ve výši 1 % při dodávkách zemědělských produktů a některých výrobků sloužících k výživě obyvatelstva, a ve výši 2 % u všech ostatních dodávek a výkonů. Přepychová daň předmětem byly dodávky a dovoz přepychových předmětů, mezi které se řadily některé poživatiny (fíky, datle, pistácie, banány, ananasy, olivy, vinné hrozny, lanýže a vyjmenované druhy salámů a sýrů), a z ostatního zboží vlněné tkaniny, luxusní obuv, kožešiny, luxusní nábytek, luxusní kosmetika a předměty z platiny, zlata a stříbra. Daň měla dvě základní sazby: 10% a 12%, a jednu sazbu sníženou (2%) při dovozu předmětů pro vědecké, vyučovací, bohoslužebné a léčebné účely. Spotřební daně nápojové byly rozděleny do dvou skupin. Daněmi na nápoje obsahující alkohol byly zatíženy pivo, líh a šumivé vína, daněmi na jiné nápoje sodová a minerální voda. Spotřební dani na jiné potraviny byly daň z cukru (jiná jednotková sazba na řepový a ostatní cukr), daň z masa (jednotková daň se lišila podle druhu masa), daň z droždí a potravní daň na čáře (platila pro tzv. uzavřená města Prahu, Brno a Bratislavu a předmětem daně byla doprava vyjmenovaných většinou luxusních potravin do obvodu měst). Spotřebními daněmi na jiné spotřební předměty byly daň ze zapalovadel, daň z elektrických zdrojů záření, daň z minerálních olejů, daň z uhlí, daň z vodní síly a daň z motorových vozidel. Kromě těchto daní ještě existoval státní finanční monopol na tabák, sůl, umělá sladidla a výbušné látky a v jejich ceně byl zahrnutý akcíz formou příplatku k ceně monopolních předmětů. Některé státní podniky také odváděly za provozování své specifické činnosti státní regály. Jednalo se o regál loterijní, regál mincovní a regál poštovní. Systém československých finančních dávek doplňovaly v roce 1928 poplatky z civilně právních jednání (podléhaly jim poplatky relevantní listiny, smlouvy o mobiliárních majetkových převodech, smlouvy odvážné a pojišťovací, smlouvy nájemní a pachtovní, smlouvy služební a utvrzení práv, změna a zrušení práv a závazků), poplatky z obchodně právních jednání (společenské smlouvy, obchodní cenné listiny, směnky, akcie apod.) a správní a soudní poplatky. Po zlomovém roce 1928 byl systém přímých daní pouze doplňován. Ztížená hospodářská situace a ohrožení Německem potom vedlo k zavedení branného příspěvku (1934), mimořádné dani z dividend a některých cenných papírů pevně zúročitelných (1936), příspěvku na obranu státu a mimořádné dani ze zisku (1937).

23 23 HISTORIE A SOUČASNOST DAŇOVÉ SOUSTAVY ČESKÉ REPUBLIKY Obsazením československého státu byl přerušen i samostatný vývoj československého berního práva. Výnosem vůdce a říšského kancléře byl zřízen Protektorát Čechy a Morava. Podle tohoto výnosu je Protektorát autonomní, vykonává svoje práva - včetně daňového - samostatně ve shodě s potřebami Říše. Jedinou podstatnou úpravou daňového práva po II. světové válce bylo v roce 1946 vydání zákona o dávce z majetku (tzv. milionářská dávka) k odstranění škod způsobených válkou. K zásadní reformě daňové soustavy došlo až po únoru 1948, kdy byla zavedena zemědělská daň a místo daně z obratu a všech spotřebních daní všeobecná daň (po novelizaci nazývaná všeobecná nákupní daň). U daně z příjmů byly méně zatíženy příjmy z pracovního poměru než příjmy kapitálové. Reakcí na novou hospodářskou a politickou situaci bylo provedení daňové reformy k Daňový systém se členil na dvě větve: Daně placené podnikovou sférou a daně a poplatky placené obyvatelstvem. Daňový systém, zavedený k velmi zjednodušeně napsáno - nedoznal závažnějších změn až do roku V tomto roce se daňová soustava skládala ze systému odvodů do státního rozpočtu, důchodové daně, zemědělské daně, daně z obratu, daně ze mzdy, daně z příjmů z literární a umělecké činnosti, daně z příjmů, daně domovní a dále ze státních poplatků a místních poplatků. Po listopadu 1989 bylo rozhodnuto stávající soustavu daní nereformovat, ale k vytvořit daňovou soustavu zcela novou. Z této situace 8 vychází i současná daňová soustava České republiky. 8 Samozřejmě při vědomí několika zásadních změn souvisejících se vstupem České republiky do EU, zavedením rovné sazby daně z příjmů fyzických osob, apod. Některé zákony účinné k však platí (mnohokrát novelizované) do současnosti.

24 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR Současná daňová soustava České republiky Zajímavostí české daňové legislativy je fakt absence všeobecné platné definice daně 9. Daň je vymezena pouze v daňovém řádu 10 a to jen pro účely tohoto legislativního předpisu, jak popisuje Tab. 2. Tab. 2 Definice daně v České republice pro účely daňového řádu 2 DAŇOVÉHO ŘÁDU Odst. (1) Odst. (2) Odst. (3) Odst. (4) Předmětem správy daní jsou daně, které jsou příjmem veřejného rozpočtu, nebo snížením příjmu veřejného rozpočtu (dále jen vratka ). Veřejným rozpočtem se pro účely tohoto zákona rozumí: a) státní rozpočet, státní finanční aktiva nebo rezervní fond organizační složky státu, b) rozpočet územního samosprávného celku, c) rozpočet státního fondu nebo Národní fond, d) rozpočet Evropské unie, nebo e) rozpočet, o němž to stanoví zákon. Daní se podle tohoto předpisů rozumí: a) peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek, b) peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona, c) peněžité plnění v rámci dělené správy. Daň podle odstavce 3 zahrnuje rovněž daňový odpočet, daňovou ztrátu nebo jiný způsob zdanění a příslušenství daně. 9 V ústavním pořádku České republiky - Listině základních práv a svobod - je však paradoxně zakotvena povinnost daně platit. 10 Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Zevrubněji v kapitole 3 tohoto textu.

25 25 HISTORIE A SOUČASNOST DAŇOVÉ SOUSTAVY ČESKÉ REPUBLIKY Daněmi de iure 11, které tvoří současnou daňovou soustavu 12, jsou: Daně z příjmů 13, definované zákonem č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů; Daň z hazardních her, definovaná zákonem č. 187/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů; Daň z nemovitých věcí 14, definovaná zákonem č. 338/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů; Daň z nabytí nemovitých věcí 15, definovaná zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů; Daň silniční 16, definovaná zákonem č. 16/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů; Daň z přidané hodnoty 17, definovaná zákonem č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů; Daně spotřební 18, definované zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů; Daně energetické 19, definované zákonem č. 261/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Kromě těchto daní existují i další odvody daňového charakteru, které je možné považovat za daně de facto a patří zde zejména povinné pojistné. Význam daní pro státní rozpočet České republiky je možné ilustrovat Tab Tzn. takové odvody daňového charakteru, které mají ve svém názvu slůvko daň. 12 K datu odevzdání rukopisu studijního textu, tj. k Viz kapitola 4 a 5 tohoto učebního textu. 14 Viz kapitola 10 tohoto učebního textu. 15 Viz kapitola 10 tohoto učebního textu. 16 Viz kapitola 10 tohoto učebního textu. 17 Viz kapitola 8 tohoto učebního textu. 18 Viz kapitola 9 tohoto učebního textu. 19 Viz kapitola 9 tohoto učebního textu. V tomto případě jde o neoficiální název těchto daní, neboť nejsou ošetřeny vlastním zákonem, ale jsou včleněny do rozsáhlého zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů jako tři samostatné části tohoto zákona.

26 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 26 Tab. 3 Státní závěrečný účet České republiky za rok 2016 (v mil. Kč) PŘÍJEM VÝŠE V CZK PŘÍJMY CELKEM , 560 VÝDAJE CELKEM , 518 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM , 592 Daň z příjmů fyzických osob , 886 Daň z příjmů právnických osob , 746 Daň z přidané hodnoty , 922 Sociální zabezpečení , 665 Daňové odvody se na území současné České republiky vybíraly již v 10. stol. Za dobu posledních sta let od založení samostatné ČSR byly provedeny zásadní reformy daňové soustavy v roce 1928, 1954 a Současnou daňovou soustavu v České republice tvoří daně z příjmů, daň z hazardních her, daň z nemovitých věcí, daň z nabytí nemovitých věcí, daň silniční, daň z přidané hodnoty, daně spotřební, daně energetické a další odvody daňového charakteru, především povinné sociální pojištění. 1. Srovnejte daňovou soustavu ČSR a současnou daňovou soustavu České republiky. 2. Analyzujte úlohu daní ve veřejných rozpočtech v České republice. Literatura k tématu: [1] ČESKÁ REPUBLIKA. Sbírka zákonů. Stav k Elektronická verze on-line. Praha: ASPI, [2] KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 6. vyd. Praha: Wolters Kluwer, s. ISBN [3] MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony Úplná znění k Praha, Grada, s. ISBN [4] ŠIROKÝ, Jan. Základy daňové teorie. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, s. ISBN [5] VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR. 14. vyd. Praha: 1.VOX, s. ISBN

27 Kapitola 3 Daňový řád Po prostudování kapitoly budete umět: popsat základní zákon upravující správu daní v České republice; znát postupy, úkony a pravidla správy daní; analyzovat proces placení daní a jejich termíny. Klíčová slova: Správa daní, daňový řád, pravidla správy daní, placení daní.

28 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR Struktura daňového řádu Ještě předtím, než se bude text této studijní opory zabývat jednotlivými konkrétními daněmi v České republice, je potřeba popsat a analyzovat zákon, který se věnuje správě daní. Je jím zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších zákonů (dále jen daňový řád ), který s účinností od nahradil letitý zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Struktura daňového řádu je následující: Část první: Úvodní ustanovení a. Hlava I. Předmět a účel úpravy ( 1 až 4) b. Hlava II. Základní zásady správy daní ( 5 až 9) Část druhá: Obecná část o správě daní a. Hlava I. Správce daně a osoby zúčastněné na správě daní ( 10 až 31) b. Hlava II. Lhůty ( 32 až 38) c. Hlava III. Doručování ( 39 až 51) d. Hlava IV. Ochrana a poskytování informací ( 52 až 59) e. Hlava V. Dokumentace ( 60 až 69b) f. Hlava VI. Řízení a další postupy ( 70 až 107) g. Hlava VII. Opravné a dozorčí prostředky ( 108 až 124a) Část třetí: Zvláštní část o správě daní a. Hlava I. Registrační řízení ( 125 až 131) b. Hlava II. Řízení o závazném posouzení ( 132 a 133) c. Hlava III. Daňové řízení ( 134) d. Hlava IV. Nalézací řízení ( 135 až 148) e. Hlava V. Placení daní ( 149 až 232) f. Hlava VI. Správa daně vybírané srážkou ( 233 až 237) g. Hlava VII. Právní nástupnictví a vztah k insolvenci ( 238 až 245) Část čtvrtá: Následky porušení povinností při správě daní ( 246 až 254) 20 Dlouhá vakanční lhůta (období od platnosti zákona jeho uveřejněním ve sbírce zákonů ke dni jeho účinnosti) svědčí o důležitosti a složitosti daňového řádu.

29 29 DAŇOVÝ ŘÁD Část pátá: Společná, zmocňovací, přechodná a závěrečná ustanovení ( 254a až 265) Část šestá: Účinnost ( 266) 3.2 Stěžejní části daňového řádu Daňový řád jako základní legislativní předpis definuje správu daní jako postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. Klíčovou roli při tomto postupu mají fyzické osoby, které jsou zúčastněné při správě daní, jak ukazuje Obr. 1. Osoby zúčastněné na daňovém přízení Úřední osoby (zaměstnanec správce daně) Další osoby Daňové subjekty Třetí osoby + zástupci a zmocněnci Obr. 1 Osoby zúčastněné na daňovém řízení 21 Daňovým subjektem se rozumí plátce daně nebo poplatník daně, který je vyzván správcem daně k podání vysvětlení či obdobným úkonům souvisejících s jeho daňovými povinnostmi. Pokud nechce či nemůže z jakýchkoliv příčin jednat se správcem daně osobně, může být zastupován svým zmocněncem. Třetími osobami, které ze zákona jsou povinni spolupracovat se správcem daně ( součinnost třetích osob ), jsou např. tlumočníci, soudní znalci, zástupci peněžních ústavů či svědci. 21 Převzato z VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR a upraveno autorem.

30 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 30 Při správě daní jsou nejdůležitější správci daně, kterými jsou správní orgány určené zákonem. Těmito správci daně jsou orgány finanční správy: Ministerstvo financí (MFČR) Generální finanční ředitelství (GFŘ) a. Finanční úřady Speciální finanční úřad 6 územních pracovišť 14 (krajských) finančních úřadů 201 územních pracovišť b. Odvolací finanční ředitelství V daňovém řádu je rovněž určena místní příslušnost, tj., který ze správců daně je odpovědný za výběr, kontrolu a správu které daně. U daně z příjmů fyzických osob je rozhodující adresa místa trvalého pobytu fyzické osoby, u daně z příjmů právnických osob je to sídlo právnické osoby, u daně z nemovitých věcí se místní příslušnost určuje podle polohy v katastru. Pravidla správy daní 22 jsou následující: zákonnost; zákaz zneužití pravomoci; přiměřenost úkonů správce daně; rovnost procesního postavení osob zúčastněných při správě daní; vzájemná součinnost a spolupráce správce daně a daňového subjektu; rychlost; hospodárnost; volné hodnocení důkazů správcem daně; 22 Zevrubněji VANČUROVÁ, LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR

31 31 DAŇOVÝ ŘÁD materiální pravda; neveřejnost; mlčenlivost. První fází správy daní, se kterým se setkal takřka každý poplatník či plátce daně, je nalézací řízení. To spočívá ve vyměření, příp. doměření daně. Daňový subjekt má v naprosté většině případů povinnost si daň sám spočítat 23 a prostřednictvím daňového tvrzení ( daňového přiznání, viz Obr. 2) a samotné platby daně daň správci daně odvést. Lhůta pro stanovení daně je tři roky a počíná běžet tím dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení ( daňového přiznání ). Druhy daňových tvrzení (daňových přiznání) ŘÁDNÉ DODATEČNÉ Vyměření daně Doměření daně Obr. 2 Druhy daňových tvrzení 24 Základním cílem celého procesu správy daní je zaplacení daně a splnění daňové povinnosti daňovým subjektem. Není-li zvláštním zákonem stanoveno jinak, pak den splatnosti daně je shodný s posledním dnem lhůty pro podání řádného daňového přiznání za příslušné zdaňovací období. U nejznámější daně - daně z příjmů fyzických osob se daňové přiznání podává do následujícího roku 25 ; i po tomto datu však má poplatník ještě polštář pěti dnů, kdy se nevystaví sankcionování. 23 A je pouze na něm, zda si bude uplatňovat daňová zvýhodnění ve formě nezdanitelných částí daně, odpočitatelných položek od základu daně či slev na dani (viz další kapitola tohoto studijního textu). 24 Převzato z VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR a upraveno autorem. 25 Pokud tento den připadne na sobotu, neděli či pracovní volno, přesouvá se na následující první pracovní den. Jestliže fyzické osobě zpracovává daňové přiznání daňový poradce, lhůta se prodlužuje do

32 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 32 Pokud poplatník či plátce daně nesplní včas své úkoly (podat daňové tvrzení a zaplatit daň), hrozí mu sankce nazývané podle daňového řádu příslušenstvím daně: Za nesplnění peněžní povinnosti a. zaplacení pořádkové pokuty; b. pokuta za opožděné podání daňového tvrzení ( daňového přiznání ); c. úhrada dalších nákladů řízení. Za nezaplacení či nedoplatek daně a. úrok z prodlení odvozený od platné REPO sazby; b. penále; c. exekuční náklady. Samotná daň se uhradí převodem z účtu, v hotovosti na pokladně, prostřednictvím poštovní poukázky nebo přeplatkem na jiné dani. Daňový řád je nejdůležitějším procesním zákonem, který legislativně vymezuje výběr daní, správu daní a kontrolu plnění daňových povinností. Daňový řád mj. definuje správce daní, daňový subjekt, proces placení daní a podávaní daňových tvrzení, daňové lhůty, sankce, místní příslušnost a další součásti řízení v daňových otázkách. 1. Jaké jsou hlavní principy daňového řízení? 2. Do kterého data musí fyzická osoba, které nezpracovává daňové přiznání daňový poradce, podat daňové přiznání za rok 2018, aby se vyhnula sankcím? Literatura k tématu: [1] ČESKÁ REPUBLIKA. Sbírka zákonů. Stav k Elektronická verze on-line. Praha: ASPI, [2] MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony Úplná znění k Praha: Grada, s. ISBN [3] VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR. 14. vyd. Praha: 1.VOX, s. ISBN

33 Kapitola 4 Daň z příjmů fyzických osob I Po prostudování kapitoly budete umět: vysvětlit, jaké příjmy fyzických osob podléhají dani z příjmů; charakterizovat nezdanitelné části základu daně; optimalizovat daňovou povinnost zaměstnance. Klíčová slova: Daň z příjmů fyzických osob, sazba daně, nezdanitelné části základu daně, slevy na dani.

34 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR Právní úprava Právní úprava zdanění příjmů fyzických osob se nachází v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů ). Struktura zákona o daních z příjmů je následující: Část první Daň z příjmů fyzických osob ( 2-16b), Část druhá Daň z příjmů právnických osob ( 17-21a) 26, Část třetí Společná ustanovení ( 21b - 38fa), Část čtvrtá Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů ( 38g - 38 zf), Část pátá Registrace ( 39-39b), Část šestá Pravomoci vlády a Ministerstva financí ( 39p 39q), Část sedmá Přechodná a závěrečná ustanovení ( 40-42), Příloha č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb. Třídění hmotného majetku do odpisových skupin, Příloha č. 2 k zákonu č. 586/1992 Sb. Postup při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci z hlediska daně z příjmů fyzických osob, Příloha č. 3 k zákonu č. 586/1992 Sb. Postup při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob. 26 Detailněji kapitola 7.

35 35 DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB I 4.2 Poplatník daně, předmět daně a základ daně Poplatníkem daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby, které lze rozdělit na daňové rezidenty a daňové nerezidenty. Za daňového rezidenta je považován takový poplatník, který má na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržuje 27. Poplatník, který je rezidentem, má v České republice daňovou povinnost na příjmy plynoucí ze zdrojů na území této republiky i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Nerezident má daňovou povinnost pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky 28. Předmětem daně z příjmů jsou: příjmy ze závislé činnosti, příjmy ze samostatné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu, ostatní příjmy. Tyto uvedené příjmy tvoří tzv. dílčí základy daně. Začlenit příjem do správného dílčího základu daně je velmi důležité, neboť od toho se odvíjí konstrukce základu daně nebo režim zdanění, jak zachycuje Tab Za obvykle se združujícího považuje zákon o daních z příjmů takového poplatníka, který zde pobývá alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce. 28 Více o mezinárodním zdanění např. KOLEKTIV AUTORŮ. Mezinárodní zdanění příjmů

36 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 36 Tab. 4 Dílčí základy daně u fyzické osoby DÍLČÍ ZÁKLAD PRÁVNÍ ÚPRAVA ZPŮSOB STANOVENÍ ZÁKLADU DANĚ TYP ZÁKLADU DANĚ Ze závislé činnosti 6 Hrubá mzda + pojistné 29 > 0 Ze samostatné činnosti 7 Příjmy výdaje < 0; 0; > 0 Z kapitálového majetku 8 Příjmy > 0 Z nájmu 9 Příjmy výdaje < 0; 0; > 0 Ostatní příjmy 10 Příjmy výdaje 0; >0 Z Tab. 4 vyplývá, že záporný dílčí základ daně může vycházet pouze u příjmů ze samostatné činnosti ( 7) a z nájmu ( 9). U dílčího základu daně z ostatních příjmů ( 10) se podobně jako u příjmů ze samostatné činnosti nebo z nájmu odečítají výdaje, v tomto případě lze výdaje uplatnit jen do výše příjmů. Základem daně je obecně určená částka, o kterou příjmy převyšují výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Poplatník při stanovení základu daně postupuje tak, že sčítá dohromady dílčí základy daně z nezávislé činnosti, tj. dle 7, 8, 9 a Vychází-li částka kladná, přičte se k této částce základ dně dle 6. Nastane-li situace opačná, tzn. součet dílčích základů daně z nezávislé činnosti je záporný, je základem daně pouze částka, která odpovídá dílčímu základu daně z činnosti závislé. 4.3 Možnosti, jak snížit daňovou povinnost Ke snížení daňové povinnosti využívají poplatníci nezdanitelné části základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevy na dani, příp. daňové zvýhodnění. 29 Podléhá-li příjem pojistnému, více v kapitole Více v kapitole 5.

37 37 DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB I Nezdanitelné části základu daně Nezdanitelné části základu daně snižují základ daně fyzické osoby. Detailněji jsou upraveny v 15 zákona o daních z příjmů. Mezi nezdanitelné části základu daně patří: hodnota bezúplatného plnění poskytnutého vybraným fyzickým i právnickým osobám na vymezené účely, hodnota darů musí být souhrnně alespoň Kč, maximálně lze odečíst 15 % od základu daně, zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru, použití na financování bytových potřeb, maximálně lze odečíst od základu daně Kč za domácnost, zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění maximálně lze odečíst Kč, důležité je sledovat parametry smlouvy jako je doba trvání smlouvy nebo sjednaná pojistná částka, zaplacené příspěvky na penzijní připojištění, pojištění, doplňkové penzijní spoření maximálně lze stejně jako u životního pojištění odečíst Kč, částka, kterou lze uplatnit, se ale automaticky snižuje o Kč. Taktéž v tomto případě je důležité sledovat dobu trvání pojistné smlouvy a věk poplatníka, kdy bude částka pojištění vyplacena, zaplacené členské příspěvky odborové organizaci maximálně do 1,5 % zdanitelných příjmů dle 6 zákona o daních z příjmů, ne více než Kč za zdaňovací období Položky odčitatelné od základu daně Podobně jako nezdanitelné části základu daně, snižují položky odčitatelné od základu daně základ daně poplatníka. Právní úprava se nachází v 34, mezi nejznámější odčitatelnou položku od základu daně patří ztráta, která vznikla nejpozději v 5 předcházejících zdaňovacích obdobích. Tento odpočet může poplatník uplatnit maximálně do hodnoty dílčích základů z nezávislé činnosti. K dalším odčitatelným položkám patří odpočet na podporu výzkumu a vývoje. 31 Pro fyzickou osobu je vždy zdaňovacím obdobím kalendářní rok.

38 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR Slevy na dani a daňové zvýhodnění Slevy na dani snižují vypočtenou daň ze základu daně. Přehled slev na dani a jejich roční výši v Kč dle 35ba zákona o daních z příjmů zachycuje Tab. 5. Tab. 5 Slevy na dani SLEVA NA VÝŠE SLEVY V CZK Poplatníka Druhého z manželů Základní sleva na invaliditu Rozšířená sleva na invaliditu ZTP/P Studenta Částky uvedené v Tab. 5 představují roční výši této slevy. Většinu uvedených slev může poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti uplatňovat také měsíčně při výpočtu zálohové daně z příjmů ve výši 1/12 roční částky. Podmínkou k tomu, aby mohl tuto slevu uplatnit, je podepsání formuláře Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 32. Podmínky pro přiznání slevy ve výši 1/12 roční částky musí být splněny na začátku daného měsíce. Nejnovější slevou, kterou mohou poplatníci uplatňovat, je sleva za umístění dítěte, tato sleva se uplatňuje ve výši výdajů zaplacených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení, maximálně ve výši minimální mzdy, která je platná k daného zdaňovacího období. Specifickým typem je daňové zvýhodnění, které v závislosti na výši vypočtené daně a uplatňovaného daňového zvýhodnění může mít podobu slevy na dani, daňového bonusu nebo kombinaci obojího. Částka daňového zvýhodnění je v roce 2018 odstupňována od počtu vyživovaných dětí poplatníka v rámci jedné domácnosti. Hodnoty v Tab. 6 jsou uvedeny na první, druhé a třetí dítě. V případě čtvrtého a dalšího dítěte, se použije částka, odpovídající daňovému zvýhodnění na třetí dítě. Limit pro uplatnění slevy na dani není zákonem limitován, maximální daňový bonus za zdaňovací období nesmí převýšit Kč. 32 Více v kapitole 5.

39 39 DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB I Tab. 6 Daňové zvýhodnění DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ NA ČÁSTKA V CZK První dítě Druhé dítě Třetí a další dítě Daňové zvýhodnění může za stejné období uplatnit jen jeden z poplatníků žijících v domácnosti. 4.4 Sazba daně Sazba daně činí již několik let 15 % ze základu daně. Kromě této sazby upravuje zákon také solidární zvýšení daně ve výši 7 % z rozdílu mezi základem daně dle 6 a 7 a maximálním vyměřovacím základem na sociální pojištění. Poplatníkem daně z příjmů fyzických osob jsou, jak z názvu vypovídá fyzické osoby. Předmětem daně je celkem pět různých typů příjmů: příjmy ze závislé činnosti, příjmy ze samostatné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy. Poplatník má možnost snížit daňovou povinnost, a to uplatněním nezdanitelných částí základu daně, položek odčitatelných od základu daně, slev na dani, příp. daňového zvýhodnění. 1. Vysvětlete rozdíl mezi rezidentem a nerezidentem. 2. Vyjmenujte, jaké příjmy podléhají dani z příjmů fyzických osob. 3. Jaké znáte nezdanitelné části základu daně? 4. Má odpočet na poplatníka povahu nezdanitelné části základu daně? 5. Vysvětlete rozdíl mezi slevou na dani a daňovým bonusem.

40 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 40 Literatura k tématu: [1] DVOŘÁKOVÁ, Veronika, Marcel PITTERLING a Hana SKALICKÁ. Zdanění příjmů fyzických a právnických osob vyd. Praha: Wolters Kluwer, s. ISBN [2] KOLEKTIV AUTORŮ. Daň z příjmů. 13. vyd. Praha: Wolters Kluwer, s. ISBN [3] KOLEKTIV AUTORŮ. Mezinárodní zdanění příjmů. Praha: Wolters Kluwer, 2017, 360 s. ISBN [4] PELECH, Petr a Iva RINDOVÁ. Zdanění mezd, platů a příjmů ze závislé činnosti v roce vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN [5] PELECH, Petr a Vladimír PELC. Daň z příjmů s komentářem vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN

41 Kapitola 5 Daň z příjmů fyzických osob II Po prostudování kapitoly budete umět: vysvětlit postup zdanění příjmů ze závislé činnosti; charakterizovat zdanění příjmů z nezávislé činnosti; stanovit případy, kdy je poplatník povinen podat daňové přiznání. Klíčová slova: Příjmy ze závislé činnosti, příjmy ze samostatné činnosti, příjmy z nájmu, příjmy z kapitálového majetku, ostatní příjmy, daňové přiznání.

42 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR Příjmy ze závislé činnosti Zdanění příjmů ze závislé činnosti je upraveno zákonem o daních z příjmů v 6. Předmětem daně je příjem nejen peněžní, ale také nepeněžní. Za nepeněžní příjem je považováno např. poskytnutí služebního motorového vozidla zaměstnanci i k soukromým účelům 33. Typickým příkladem příjmů ze závislé činnosti jsou příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního vztahu. Pracovně-právním vztahem podle zákoníku práce je: pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti. Zákon o daních z příjmů v 6 uvádí, jaké příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou od této daně osvobozeny. Zdanění nepodléhají náhrady cestovních výdajů poskytnuté v souvislosti s výkonem závislé činnosti 34, náhrady za opotřebení vlastního nářadí nebo hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů 35. Od daně jsou osvobozeny nemocenské dávky, dávky v nezaměstnanosti nebo dávky státní sociální podpory 36. Dále zákon upravuje plnění, která jsou od daně osvobozeny v kontextu závislé činnosti: hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem ke spotřebě na pracovišti, hodnota přechodného ubytování 37, nepeněžní plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb, 33 Postup zdanění rozvádí 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 34 Do výše stanovené zvláštním právním předpisem. 35 Poskytovaných v rozsahu stanovených zvláštním předpisem. 36 PELECH, P., RINDOVÁ, I. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti. 2018, s Do částky Kč měsíčně, obec ubytování nesmí být shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště.

43 43 DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB II příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění, na pojištění pro případ dožití nebo smrti do částky Kč ročně, zvýhodnění, které poskytuje zaměstnavatel, který provozuje veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům, sociální výpomoc zaměstnanci do Kč za účelem překlenutí živelné pohromy nebo průmyslové havárie. Zaměstnanec má právo u zaměstnavatele podepsat tiskopis Prohlášení poplatníka. Podepsáním tohoto tiskopisu se poplatníkovi otevírají možnosti, jak snížit daňovou povinnost 38. Pro režim zdanění příjmů ze závislé činnosti je důležitý nejen typ pracovně právního vztahu, ale také skutečnost, zda poplatník podepsal nebo nepodepsal prohlášení a výše příjmu Pracovní smlouva Základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti, které jsou navýšeny o částku pojistného na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 39. Toto pojistné se připočítává bez ohledu na to, zda zaměstnanec podepsal nebo nepodepsal daňové prohlášení. U pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je důležité sledovat maximální vyměřovací základ pro toto pojistné, po jeho překročení se toto pojistné neplatí 40. Pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění není maximální vyměřovací základ stanoven. Postup výpočtu měsíční zálohy na daň v případě, že zaměstnanec pracuje na základě pracovní smlouvy a podepsal daňové prohlášení, je uveden na Obr. 3. hrubá mzda + pojistné = základ daně x sazba daně = zálohová daň před slevou slevy na dani = záloha na daň / daňový bonus Obr. 3 Výpočet zálohové daně - pracovní smlouva Při výpočtu měsíční zálohy na daň je možné uplatnit většinu slev na dani dle 35 ba ve výši 1/12 částky, jsou-li v daném měsíci splněny podmínky k jejímu uplatnění. Zaměstnanec má možnost do 38 Více v kapitole Více v kapitole Roční maximální vyměřovací základ je definován jako 48 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství.

44 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR následujícího zdaňovacího období požádat o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Zúčtování provede poslední plátce zaměstnavatel v uplynulém roce. Při výpočtu daňové povinnosti se při zúčtování záloh zohledňují nejen slevy na dani, ale také nezdanitelné části základu daně. Má-li zaměstnanec současně příjmy ze samostatné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu nebo ostatní příjmy, které nejsou od daně osvobozeny a které nejsou zdaněny srážkovou daní, a výše těchto příjmu převýší za rok Kč, není možné o roční zúčtování záloh žádat. Poplatníci všechny tyto příjmy uvádí v daňovém přiznání, které podávají v termínu 41 příslušnému správci daně. Součástí daňového přiznání je potvrzení zaměstnavatele o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, o sražených zálohách na daň a o daňovém zvýhodnění. Pokud by nastala situace, že zaměstnanec pracuje na základě pracovní smlouvy a nepodepsal daňové prohlášení 42, bude se opět počítat měsíční zálohová daň bez možnosti uplatnit slevy na dani, příp. daňové zvýhodnění Dohoda o pracovní činnosti Dohoda o pracovní činnosti se dle zákoníku práce 43 uzavírá na takový rozsah činností, které nepřekračují v průměru polovinu průměrné stanovené týdenní pracovní doby. V případě dohody o pracovní činnosti existují různé režimy zdanění příjmů, které z této dohody plynou. Je-li výše odměny do částky Kč, nepodléhá odvodům na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Nepodepsal-li zaměstnanec daňové prohlášení, zdaní se tento příjem srážkovou daní 15 % ze samostatného základu daně, jak vyplývá z Obr. 4. Při výpočtu srážkové daně se základ daně zaokrouhluje na celé Kč dolů. hrubá mzda = základ daně x sazba daně = srážková daň Obr. 4 Výpočet srážkové daně dohoda o pracovní činnosti do Kč 41 Zpravidla do tří měsíců po skončení zdaňovacího období. 42 Nastává v případech, kdy má jeden zaměstnanec současně 2 a více zaměstnání, neboť daňové prohlášení může být ve stejném měsíci podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele. 43 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

45 45 DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB II Pokud by zaměstnanec podepsal daňové prohlášení, bude se místo srážkové daně počítat zálohová 15% daň ze základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru. Splní-li poplatník podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů, může si uplatnit slevy na dani. Odměny od částky Kč měsíčně na dohodu o pracovní činnosti podléhají odvodům na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Postup výpočtu je shodný jako v případech, kdy je uzavřena pracovní smlouva Dohoda o provedení práce K dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr patří kromě dohody o pracovní činnosti dohoda o provedení práce. Rozsah práce, na který se tato dohoda uzavírá, nesmí za kalendářní rok převýšit 300 hodin 45. Pokud zaměstnanec nepodepsal daňové prohlášení a příjem z dohody o provedení práce za kalendářní měsíc nepřevýší v hrubé výši Kč, podléhá takovýto příjem zdanění srážkovou daní 15 % ze základu daně. Základem daně je příjem z dohody zaokrouhlený na celé Kč dolů. Pokud zaměstnanec podepíše daňové prohlášení a hrubá výše odměny nepřevýší Kč, aplikuje se režim zdanění zálohovou daní ze základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru. 5.2 Příjmy ze samostatné činnosti Mezi příjmy ze samostatné činnosti patří například: příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnostenského podnikání živnosti řemeslné, volné, vázané, příjmy z jiného podnikání. Dílčím základem daně je částka příjmů snížená o výdaje. Výdaje může poplatník uplatňovat buď ve skutečné výši prokazatelně vynaložených výdajů, nebo % z příjmů, jak je uvedeno v Tab Viz kapitola KOLEKTIV AUTORŮ. Zákoník práce s komentářem k

46 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 46 Tab. 7 Výdaje % z příjmů SAMOSTATNÁ ČINNOST VÝDAJE V % MAXIMÁLNĚ DO ČÁSTKY Zemědělská výroba, lesní vodní hospodářství, živnostenské podnikání řemeslné Živnostenské podnikání neřemeslné CZK CZK Jiné podnikání CZK Příjmy z nájmu CZK Dílčí základ daně ze samostatné činnosti může být kladný i záporný. Základ daně se dále upravuje o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné do základu daně. Vypočtená daň se snižuje o slevy na dani a o daňové zvýhodnění 46. V případě příjmů ze samostatné činnosti se zálohy na daň z příjmů platí dle daňové povinnosti v předcházejícím zdaňovacím období. Při daňové povinnosti do Kč za předcházející zdaňovací období se v aktuálním zdaňovacím období zálohy neplatí. Dosáhla-li daňová povinnost vyšších hodnot, platí se zálohy dvakrát nebo čtyřikrát za zdaňovací období. 5.3 Příjmy z kapitálového majetku Mezi příjmy z kapitálového majetku se řadí příjmy z držby majetku. Pro zdanění těchto příjmů se používají dva různé režimy zdanění v závislosti na typu konkrétního příjmu z kapitálového majetku. Příjem se zdaní buď zvláštní sazbou daně, nebo je součástí obecného základu daně poplatníka za celé zdaňovací období. Zvláštní sazbou daně srážkovou daní se zdaňují například podíly na zisku obchodní společnosti, nebo úroky a jiné výnosy z vkladů nebo úroky z peněžních prostředků na bankovních účtech, pokud tyto účty nejsou určeny k podnikání. 46 Více v kapitole 4.

47 47 DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB II V případě úroků z vkladů na účtech, které jsou určeny z podnikání, vstupuje tento příjem do obecného základu daně. 5.4 Příjmy z nájmu Pod dílčím základem příjmy z nájmu se vykazují příjmy z nájmu nemovitých věcí. Příjmy z nájmu věcí movitých jsou zdaňovány pod tímto dílčím základem daně pouze v případě, kdy se nejedná o nájem příležitostný 47. Dílčím základem daně je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Výdaje se uplatňují ve skutečné výši anebo ve výši % z příjmů. Pokud se uplatňují výdaje % z příjmů, lze je uplatnit ve výši 30 % z těchto příjmů, maximálně do částky Kč. Dílčí základ daně z příjmů z nájmů může být jak kladný, tak i záporný. 5.5 Ostatní příjmy Do kategorie ostatních příjmů se řadí takové příjmy, které nespadají do příjmů ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti, z kapitálového majetku a z nájmu. Základem daně je opět rozdíl mezi příjmy a výdaji, přičemž jsou-li výdaje vyšší než příjmy, tak lze výdaje uplatnit jen do výše příjmů. To znamená, že základ daně nemůže být záporný. V rámci jednoho druhu příjmů je možné zisky a ztráty kombinovat, v souhrnu však nelze ztráty dosahovat 48. Příkladem ostatních příjmů jsou např. výhry z reklamních soutěží, výhry z hazardních her nebo příjmy z příležitostného nájmu movitých věcí. 47 Zdaňuje se dle 10 zákona o daních z příjmů. 48 DVOŘÁKOVÁ, V., PITTERLING, M., SKALICKÁ, H. Zdanění příjmů fyzických a právnických osob

48 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 48 Předmětem daně z příjmů fyzických osob je celkem pět druhů příjmů příjmy ze závislé činnosti, příjmy ze samostatné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy. U příjmů ze závislé činnosti je důležité rozlišovat, jaký typ pracovně právního vztahu je uzavřen (pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti), zda poplatník podepsal daňové prohlášení a v některých případech jaká je výše příjmu. Pro zdanění příjmů ze samostatné činnosti a příjmů z nájmu je dílčím základem rozdíl mezi příjmy a výdaji. Výdaje lze uplatňovat buď ve skutečné výši nebo ve výši % z příjmů. Konkrétní hodnota % z příjmů se odvíjí od typu příjmu ze samostatné činnosti. 1. Vysvětlete způsoby, jakými se zdaňují příjmy ze závislé činnosti. Jak je určen základ daně? 2. Charakterizujte rozdíly ve způsobu zdanění příjmů z dohody o provedení práce, je-li výše odměny z této dohody do Kč včetně a nad Kč. 3. Jakým způsobem se určuje dílčí základ daně ze samostatné činnosti? 4. Je možné vykázat u příjmů z pronájmu ztrátu? 5. V jakých případech jsou příjmy z kapitálového majetku zdaněny ze samostatného základu daně a kdy jsou naopak součástí obecného základu daně? Literatura k tématu: [1] DVOŘÁKOVÁ, Veronika, Marcel PITTERLING a Hana SKALICKÁ. Zdanění příjmů fyzických a právnických osob vyd. Praha: Wolters Kluwer, s. ISBN [2] KOLEKTIV AUTORŮ. Daň z příjmů. 13. vyd. Praha: Wolters Kluwer, s. ISBN [3] PELECH, Petr a Iva RINDOVÁ. Zdanění mezd, platů a příjmů ze závislé činnosti v roce vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN [4] PELECH, Petr a Vladimír PELC. Daň z příjmů s komentářem vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN [5] VANČUROVÁ, Alena. Zdanění osobních příjmů. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, s. ISBN

49 Kapitola 6 Další přímé odvody daňového charakteru sociální pojištění Po prostudování kapitoly budete umět: vysvětlit výpočet sociálního pojištění u zaměstnanců; charakterizovat sociální pojištění, které platí osoba samostatně výdělečně činná; stanovit případy, kdy nevzniká povinnost sociální pojištění platit. Klíčová slova: Zaměstnanec, zaměstnavatel, osoba samostatně výdělečně činná, zdravotní pojištění, příspěvek na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti.

50 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR Sociální pojištění Systém sociálního pojištění je v České republice tvořen: veřejným zdravotním pojištěním, sociálním zabezpečením. Sociální zabezpečení následně zahrnuje: důchodové pojištění, nemocenské pojištění, státní politiku zaměstnanosti. 6.2 Sociální zabezpečení Právní úprava sociálního zabezpečení se nachází v zákonu č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Plátcem pojistného jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné Sociální zabezpečení zaměstnavatel, zaměstnanec Významnými plátci pojistného jsou zaměstnavatelé a zaměstnanci. Vyměřovacím základem ze kterého se pojistné počítá, je úhrn zúčtovaných mezd konkrétnímu zaměstnanci zaměstnavatelem. Minimální vyměřovací základ stanoven není, maximální roční vyměřovací základ je 48 násobek průměrné mzdy ŽENÍŠKOVÁ, M. Pojistné na sociální zabezpečení s komentářem a příklady k Pro rok 2018 částka Kč.

51 51 DALŠÍ PŘÍMÉ ODVODY DAŇOVÉHO CHARAKTERU SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Sazba pojistného u zaměstnance činí 9 % z vyměřovacího základu, u zaměstnavatele 25 % z vyměřovacího základu. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc. Konkrétní sazby na jednotlivé druhy pojistného jsou obsahem Tab. 8. Z údajů v tabulce uvedených vyplývá, že zaměstnanec platí povinně pouze důchodové pojištění. Tab. 8 Sazby sociální zabezpečení POJISTNÉ SAZBA - ZAMĚSTNANEC SAZBA - ZAMĚSTNAVATEL Důchodové pojištění 6,5 % 21,5 % Nemocenské pojištění 0,0 % 2,3 % Státní politika zaměstnanosti 0,0 % 1,2 % Za správnost výpočtu pojistného a jeho odvod odpovídá zaměstnavatel. Pojistné se platí za každý kalendářní měsíc nejpozději v termínu splatnosti mezd. Příjmy z dohod o provedení práce do Kč a z dohod o pracovní činnosti nepřevyšující Kč tomuto pojistnému nepodléhají Sociální zabezpečení osoba samostatně výdělečně činná Osoba samostatně výdělečně činná nepočítá pojistné z příjmů, ale z rozdílů 50 % příjmů po odečtení daňově uznatelných výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení. Minimální vyměřovací základ pro hlavní činnost je 25 % průměrné mzdy 51, maximální vyměřovací základ 48 násobek průměrné mzdy. Sazba pojistného je 29,2 % z vyměřovacího základu 52. Pokud je činnost osoby samostatně výdělečně činné považována za vedlejší 53, je minimálním vyměřovacím základem pouze 10 % průměrné mzdy V roce 2018 je tato částka Kč, minimální měsíční záloha je Kč. 52 Bez účasti na nemocenském pojištění. 53 Např. zaměstnání zákládající účast na tomto pojistném, přiznání starobního důchodu a další. 54 V roce 2018 je tato částka Kč, minimální měsíční záloha je 876 Kč.

52 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 52 Zálohu na pojistné platí osoba samostatně výdělečně činná měsíčně, a to nejpozději do 20. dne následujícího měsíce. Za den platby je považován až den, kdy pojistné bylo připsáno na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. V případě vedlejší činnosti nevzniká účast na tomto pojistném v roce 2018, pokud za rok je rozdíl mezi příjmy a výdaji menší než Kč. 6.3 Veřejné zdravotní pojištění Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče s cílem zlepšení nebo zachování zdravotního stavu 55. Plátcem pojistného jsou pojištěnci (zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů, ze které neplatí pojistné stát), zaměstnavatelé a stát. Pro osoby, které mají na území České republiky trvalý pobyt, je účast na zdravotním pojištění povinná. Veřejné zdravotní pojištění je upraveno zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů Veřejné zdravotní pojištění zaměstnavatel, zaměstnanec Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, sazba pojistného je stanovena na 13,5 % z vyměřovacího základu, přičemž 4,5 % platí zaměstnanec a 9 % zaměstnavatel. Za zaměstnance považuje zákon fyzickou osobu, které plynou příjmy ze závislé činnosti dle 6 zákona o daních z příjmů ČERVINKA, T. Zdravotní pojištění, Více v kapitole 5.

53 53 DALŠÍ PŘÍMÉ ODVODY DAŇOVÉHO CHARAKTERU SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Minimální vyměřovací základ, ze kterého se pojistné platí, je minimální mzda 57. Pokud je vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, počítá se část zdravotního pojištění, které nese zaměstnanec z minimálního vyměřovacího základu. Maximální vyměřovací základ na zdravotní pojištění není stanoven. Zaměstnavatel odpovídá za správnost a odvod pojistného, a to jak za část, kterou nese přímo zaměstnavatel, tak i za část, kterou nese zaměstnanec. Pojistné se odvádí měsíčně na účet příslušné zdravotní pojišťovny nejpozději v den, který je určen zaměstnavatelem jako den výplaty mezd. Odměny u dohod o provedení práce do částky Kč včetně a z dohod o pracovní činnosti, které nepřevyšují Kč, nepodléhají účasti na zdravotním pojištění Veřejné zdravotní pojištění osoba samostatně výdělečně činná U osob samostatně výdělečně činných je rozhodným obdobím kalendářní rok. V případě hlavní činnosti je vyměřovacím základem 50 % z příjmů z podnikání po odečtení výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení. Stejně jako u zaměstnance nebo zaměstnavatele, je u osoby samostatně výdělečně činné vymezen minimální vyměřovací základ, kterým je 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství 59. Sazba pojistného je 13,5 % z vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ neplatí např. pro: osoby, za které pojistné platí stát, osoby, které jsou zároveň zaměstnány a odvádějí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, osobu, která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, osobu, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání. 57 K se jedná o částku Kč. 58 Stejný režim platí i pro sociální zabezpečení. 59 V roce 2018 částka Kč, minimální měsíční záloha je Kč.

54 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 54 V těchto uvedených případech je vyměřovacím základem vždy 50 % z příjmů po odečtení výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení. Je-li podnikání osoby samostatně výdělečně činné hlavní činností, je povinna platit měsíčně zálohy, a to vždy nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Vyrovnání přeplatku nebo nedoplatku na pojistném proběhne na základě podáno přehledu o příjmech a výdajích po skončení kalendářního roku. U vedlejší činnosti se zálohy během roku platit nemusí, pojistné se doplatí jednorázově po podání přehledu o příjmech a výdajích Veřejné zdravotní pojištění osoby, za které platí pojistné stát Okruh osob, za které platí pojistné stát, je určen zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Příkladem jsou nezaopatřené děti, poživatelé důchodů z důchodového pojištění nebo osoby, které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění Veřejné zdravotní pojištění osoby bez zdanitelných příjmů Za osobu bez zdanitelných příjmů je považována taková osoba, která má na území České republiky pobyt a není současně osobou samostatně výdělečně činnou, zaměstnancem ani osobou, za kterou platí pojistné stát. Jedná se například o nezaměstnaného, který není evidován na úřadu práce nebo student starší 26 let. Vyměřovacím základem pro osobu bez zdanitelných příjmů je minimální mzda Vyměřovacím základem v roce 2018 je částka Kč, pojistné činí 13,5 % z této částky. 61 K je částka minimální mzdy Kč, pojistné činí 13,5 % z této částky, tj Kč měsíčně.

55 55 DALŠÍ PŘÍMÉ ODVODY DAŇOVÉHO CHARAKTERU SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Sociální pojištění je tvořeno v České republice veřejným zdravotním pojištěním a sociálním zabezpečením. Sociální zabezpečení se skládá z důchodového pojištění, nemocenského pojištění a státní politiky zaměstnanosti. Plátcem sociálního pojištění je zaměstnanec, zaměstnavatel a osoba samostatně výdělečně činná. Pro zaměstnance a zaměstnavatele je vyměřovacím základem hrubá mzda zaměstnance, rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, pojistné se platí měsíčně. U osob samostatně výdělečně činných se při placení záloh na toto pojistné vychází z rozdílů příjmů a výdajů, nedoplatek nebo přeplatek je vyrovnán v dalším roce v návaznosti na podaný přehled o příjmech a výdajích. Pro všechny poplatníky je určen maximální vyměřovací základ. Zdravotní pojištění platí pojištěnci, zaměstnavatelé a stát. Technika výpočtu pojistného a placení záloh na zdravotní pojištění je u osob samostatně výdělečně činných obdobná, jako u sociálního zabezpečení. 1. Vysvětlete, jaké pojistné zahrnuje sociální pojištění. 2. Charakterizujte způsob výpočtu sociálního zabezpečení u osob samostatně výdělečně činných. 3. V jakém případě nemusí osoba samostatně výdělečně činná platit pojistné na sociální zabezpečení? 4. Je v roce 2018 definován maximální vyměřovací základ na veřejné zdravotní pojištění? 5. Charakterizujte způsob výpočtu zdravotního pojištění u zaměstnance. Literatura k tématu: [1] ČERVINKA, Tomáš. Zdravotní pojištění. 8. vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN [2] KOLEKTIV AUTORŮ. Abeceda mzdové účetní vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN [3] KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 6. vyd. Praha: Wolters Kluwer, s. ISBN: [4] ŽENÍŠKOVÁ, Marta. Pojistné na sociální zabezpečení s komentářem a příklady k vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN

56 Kapitola 7 Daň z příjmů právnických osob Po prostudování kapitoly budete umět: vysvětlit způsob výpočtu daňové povinnosti právnické osoby; charakterizovat způsoby, jakými lze snížit základ daně právnické osoby; stanovit případy, kdy právnická osoba musí platit zálohu na daň z příjmů. Klíčová slova: Poplatník, základ daně, položky odčitatelné od základu daně, slevy na dani, daňové přiznání.

57 57 DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB 7.1 Právní úprava Právní úprava zdanění příjmů právnických osob je součástí zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Pro právnické osoby je stěžejní část druhá, která upravuje pouze zdanění příjmů právnických osob, dále pak zbývající třetí až sedmá část, která se týká zdanění osob fyzických 62 i právnických. Kromě zákona o daních z příjmů jsou důležité metodické pokyny vydané Generálním finančním ředitelstvím nebo Ministerstvem financí České republiky. 7.2 Poplatník, předmět daně, základ daně, zdaňovací období Poplatníkem daně z příjmů právnických osob jsou právnické osoby. Podle občanského zákoníku 63 je právnická osoba organizovaný útvar, o které zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Kromě právnických osob je poplatníkem organizační složka státu, podílový fond nebo svěřenský fond. Poplatníky lze rozdělit na daňové rezidenty a daňové nerezidenty. Daňovým rezidentem je poplatník, který má na území České republiky sídlo nebo místo vedení. Na takového poplatníka se vztahuje daňová povinnost jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Opakem jsou daňoví nerezidenti, kteří mají daňovou povinnost v České republice pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území této republiky. Dochází-li v určení rezidentství ke konfliktům, je zapotřebí vycházet z konkrétní podoby smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Stejně jako v případě zdanění příjmů fyzických osob jsou vymezeny kategorie příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny. 62 Zdanění příjmů fyzických osob viz kapitoly 4 a Zákon č. 89/2012 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

58 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 58 Zvláštní postavení má veřejně prospěšný poplatník. Jedná se o takového poplatníka, jehož hlavní vykonávaná činnost není podnikání. U této skupiny poplatníků jsou vždy předmětem daně příjmy z reklamy, z členského příspěvku, z úroku a z nájemného. Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. Prvotní podklad poskytuje účetnictví, ze kterého zjistí právnická osoba účetní výsledek hospodaření, který se upravuje o položky zvyšující a snižující základ daně 64. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok nebo hospodářský rok. Pokud trvá zdaňovacího období od 1. ledna do 31. prosince stejného roku, jedná se o kalendářní rok. V případě, že jde o období, které také trvá 12 měsíců, ale začíná prvním dnem jiného měsíce než je leden, jedná se o rok hospodářský. 7.3 Výpočet daňové povinnosti právnické osoby Při úpravě výsledku hospodaření získaného z účetnictví je zapotřebí: přičíst položky zvyšující základ daně, odečíst položky snižující základ daně, resp. položky, o které je možné snížit základ daně, odečíst položky odčitatelné od základu daně odpočet daňové ztráty, odpočet hodnoty bezúplatného plnění, odpočet na podporu výzkumu a vývoje, odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání, odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta, Odčitatelné položky Jednou z odčitatelných položek je daňová ztráta poplatníka, která vznikla v 5 bezprostředně předcházejících zdaňovacích obdobích. Odečíst od základu daně je možné pouze daňovou, nikoliv účetní 64 Výsledek hospodaření je také nutno očistit o vliv Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS).

59 59 DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB ztrátu. Jestliže poplatníkovi vychází více ztrát za jednotlivé zdaňovací období, není rozhodující, kterou ztrátu uplatní jako první a kterou jako poslední. Nejvýhodnější je odečítat nejprve nejstarší ztráty 65. Od základu daně si může poplatník odečíst hodnotu bezúplatných plnění darů. Aby bylo možné tato bezúplatná plnění uplatnit, je podmínkou hodnota každého takového plnění alespoň ve výši Kč. Maximálně lze pomocí bezúplatných plnění snížit základ daně o 10 % 66. Veřejně prospěšný poplatník může snížit základ daně o 30 %, nejvýše však o Kč, za podmínky že takto uspořené prostředky použije ke krytí výdajů v následujícím zdaňovacím období v rámci hlavní činnosti Základ daně a sazba daně Po výše uvedených úpravách se zaokrouhlí základ daně na celé tisíce dolů. Takto upravený a zaokrouhlený základ daně se vynásobí sazbou daně, čímž poplatník získá daňovou povinnost před slevami na dani. Sazba daně z příjmů právnických osob je v roce 2018 ve výši 19 % Slevy na dani Stejně jako fyzická osoba má možnost i právnická osoba k optimalizaci daňové povinnosti uplatnit slevy na dani. Mezi nejpoužívanější slevy patří slevy za zaměstnávání osob se zdravotním postižením (sleva Kč za každého zaměstnance s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením, za kterého je sleva Kč). Příkladem dalších slev jsou slevy z titulu investiční pobídky nebo sleva na evidenci tržeb. 65 DVOŘÁKOVÁ, V., PITTERLING, M., SKALICKÁ, H. Zdanění příjmů fyzických a právnických osob , s Po odpočtu ztráty.

60 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR Zálohy na daň a daňové přiznání Frekvence a výše placení záloh v průběhu zdaňovacího období se odvíjí od daňové povinnosti za předcházející zdaňovací období. V zásadě je možno se setkat s třemi různými režimy: zálohy se neplatí vůbec pokud daňová povinnost za předcházející zdaňovací období nepřevýšila Kč, zálohy se platí dvakrát za zdaňovací období pokud daňová povinnost za předcházející zdaňovací období byla vyšší než Kč a zároveň nižší než Kč, zálohy jsou splatné do 15. dne šestého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období, zálohy se platí čtyřikrát za zdaňovací období pokud daňová povinnost za předcházející zdaňovací období byla vyšší než Kč, zálohy jsou splatné do 15. dne třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Daňové přiznání podává poplatník do tří měsíců po skončení zdaňovacího období. Zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce nebo je povinností mít ověřenou účetní závěrku dle zvláštního předpisu 67 auditorem, prodlužuje se lhůta k podání daňového přiznání o další tři měsíce. 7.5 Odpisy dlouhodobého majetku Zákon o daních z příjmů upravuje mimo jiné také oblast daňových odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Za dlouhodobý hmotný majetek jsou považovány samostatné movité věci s dobou použitelnosti delší než 1 rok a vstupní cenou vyšší než Kč, budovy, domy, jednotky, stavby. Pro daňové odpisy dlouhodobého hmotného majetku lze použít odpis rovnoměrný nebo zrychlený. Zvolený způ- 67 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

61 61 DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB sob daňového odpisování není možné během odpisování měnit. Za vstupní cenu majetku se považuje pořizovací cena, vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena v návaznosti na způsobu pořízení dlouhodobého majetku 68. Hmotný majetek je rozdělen do 6 odpisových skupin, čím vyšší odpisová skupina, tím delší doba, po kterou se majetek odpisuje. Nejkratší minimální doba odpisování je u dlouhodobého majetku, který náleží do 1. odpisové skupiny 3 roky, nejdelší minimální doba odpisování je u dlouhodobého majetku, který spadá do 6. odpisové skupiny 50 let. Způsob odpisování stanovuje vlastník majetku, odpisy lze uplatnit maximálně do výše vstupní ceny. Vypočtené odpisy se zaokrouhlují na celé Kč nahoru. Použije-li poplatník rovnoměrné odpisování, stanoví se roční odpis, roční odpis = vstupní cena odpisová sazba Odpisová sazba je odlišná v 1. roce odpisování a v následujících letech 69. Pro zrychlené odpisování se způsob výpočtu liší v 1. roce a v následujících letech. Místo procentních sazeb se používají koeficienty, Roční odpis I. rok = VC / K1, Roční odpis následující roky = 2 ZC / K2 N, kde VC je vstupní cena, ZC zůstatková cena, K1 je koeficient pro 1 rok odpisování, K2 je koeficient pro další roky odpisování a N je počet let, po který byl dlouhodobý majetek daňově odpisován. Oblast daňových odpisů nehmotného majetku je upravena v samostatné části zákona. Za dlouhodobý nehmotný majetek se z daňového pohledu považují např. nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, softwary nebo ocenitelná práva s dobou použitelnosti delší než 1 rok a vstupní cenou vyšší než Kč. Zákon o daních z příjmů uvádí minimální počet měsíců, po které se nehmotný majetek odpisuje. 68 Více o způsobech pořízení dlouhodobého majetku např. SKÁLOVÁ, J. Podvojné účetnictví , nebo KOVANI- COVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého Konkrétní odpisové sazby jsou uvedeny v 31 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

62 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 62 Zdanění příjmů právnických osob je upraveno zákonem o daních z příjmů. Poplatníkem daně jsou právnické osoby, které mohou být buď rezidenty nebo nerezidenty. Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Základ daně je rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje. Tato částka se však vlivem existence přičitatelných a odčitatelných položek dále upravuje. Přičítají se daňově neuznatelné náklady, odečíst od základu daně je možné ztrátu za předcházející období nebo hodnotu poskytnutých bezúplatných plnění. Sazba daně z příjmů právnických osob je 19 %. Kromě možností, jak snížit základ daně, je možné snížit vypočtenou daň o slevy na dani. Daňové přiznání se podává do tří nebo šesti měsíců po skončení zdaňovacího období, kterým je kalendářní nebo hospodářský rok. 1. Jak je definován předmět daně z příjmů právnických osob? 2. Poplatník má sídlo na území Slovenska. Je rezidentem České republiky nebo Slovenska? 3. Vysvětlete, jak pomocí bezúplatných plnění může poplatník snižovat základ daně. 4. Jaké znáte slevy na dani, které může uplatňovat právnická osoba? 5. Daňová povinnost poplatníka právnické osoby - v roce 2017 byla Kč. Bude v roce 2018 platit zálohy na daň? 6. Do kolika měsíců po skončení zdaňovacího období musí poplatník podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob? Literatura k tématu: [1] DVOŘÁKOVÁ, Veronika, Marcel PITTERLING a Hana SKALICKÁ. Zdanění příjmů fyzických a právnických osob vyd. Praha: Wolters Kluwer, s. ISBN [2] KOLEKTIV AUTORŮ. Daň z příjmů. 13. vyd. Praha: Wolters Kluwer, s. ISBN [3] KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 20. vyd. Praha: Bova Polygon, s. ISBN [4] PELECH, Petr a Vladimír PELC. Daň z příjmů s komentářem vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN [5] SKÁLOVÁ, Jana a kol. Podvojné účetnictví vyd. Praha: Grada, s. ISBN

63 Kapitola 8 Daň z přidané hodnoty Po prostudování kapitoly budete umět: vysvětlit podstatu fungování daně z přidané hodnoty ; charakterizovat způsoby výpočtu daně z přidané hodnoty; stanovit případy, kdy je daňový subjekt povinným plátcem daně z přidané hodnoty. Klíčová slova: Přidaná hodnota, poplatník, plátce, sazba daně, výpočet daně, dovoz, vývoz, základ daně.

64 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR Princip daně z přidané hodnoty a právní úprava Od 1. května 2004 je oblast daně z přidané hodnoty upravena zákonem č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). Tento zákon vychází z příslušných předpisů Evropské unie 70, 71. Zákon o dani z přidané hodnoty je členěn na několik částí: Část první Základní ustanovení obecná ustanovení, uplatňování daně, zvláštní režimy, režim přenesení daňové povinnosti, správa daně v tuzemsku. Část druhá Přechodná, zrušovací a závěrečná ustanovení. Daň z přidané hodnoty spadá mezi nepřímé daně. Základní princip daně z přidané hodnoty vypovídá již z jejího názvu zdanění přidané hodnoty. Nezdaňuje se obrat 72, ale pouze hodnota, která byla přidána zpracováním v další fázi. Princip fungování daně z přidané hodnoty znázorňuje Tab. 9. Předpokládejme celkem 3 fáze výroby a sazbu daně ve výši 21 % 73. První subjekt mlýn přidává hodnotu zpracováním ve výši jednotek. Tato přidaná hodnota je základem daně, konečná prodejní cena pro pekárnu je jednotek. Pekárna zakoupila sledovanou položku za částku jednotek a také přidává hodnotu zpracováním ve výši jednotek. Součet přidaných hodnot u obou fází výroby je jednotek, což je základem daně, prodejní cena v druhé fázi je jednotek. Pekárna však nebude mít daňovou povinnost ve výši jednotek, neboť od této částky si může odečíst daň na vstupu ve výši jednotek. Tímto mechanismem je zajištěno, že nedochází k vícenásobnému zdanění a zdaněna je pouze přidaná hodnota. 70 Směrnice rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. 71 Detailněji se oblastí daňové harmonizace zabývá kapitola Příkladem daně, kdy se zdaňuje celý obrat, je daň z obratu. Daň z obratu byla předchůdkyní daně z přidané hodnoty, jedná se o duplicitní, vícefázovou daň. 73 Základní sazba v České republice v roce 2018.

65 65 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Supermarket přidává stejně jako předcházející dva subjekty přidanou hodnotu jednotek, na dani z přidané hodnoty zaplatí (jako rozdíl daně na výstupu a vstupu) jednotek, což v tomto případě přesně odpovídá přidané hodnotě. Tab. 9 Princip fungování DPH SUBJEKT VSTUP DAŇ NA VSTUPU PŘIDANÁ HODNOTA ZÁKLAD DANĚ DAŇ NA VÝSTUPU KONEČNÁ CENA MLÝN PEKRÁNA SUPERMARKET Podobně jako u zdanění příjmů ze závislé činnosti daní z příjmů fyzických osob 74 je u daně z přidané hodnoty zapotřebí rozlišovat mezi pojmy poplatník daně a plátce daně. Poplatníkem je ten, kdo nese daňové zatížení, plátcem daně ten, kdo odvádí daň do státního rozpočtu. 8.2 Osoba povinná k dani Osobou povinnou k dani se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Ekonomickou činností se rozumí soustavná činnost obchodníků, výrobců a osob poskytující služby. Existuje mnoho osob, které existence daně z přidané hodnoty v různé míře zatěžuje nebo zavazuje 75. Typickým příkladem osoby povinné k dani je taková osoba, která má sídlo v tuzemsku a jejíž obrat za dvanáct po sobě jdoucích měsíců převýší částku Kč. V tomto případě platí, že taková osoba má povinnost do 15. dne dalšího měsíce podat přihlášku k registraci k dani, povinným plátcem se stává od prvého dne druhého měsíce následujícího po měsíci, kdy byl obrat překročen. 74 Více v kapitolách 4 a VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR. 2018, s. 296.

66 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 66 Kromě povinných plátců daně z přidané hodnoty jsou osobami povinnými k této dani osoby identifikované. Nejedná se o plátce daně, daň odvádí pouze z plnění ze států Evropské unie. Podmínkou k tomu, aby bylo možné uplatnit odpočet daně - vykázat daň na vstupu 76 - je zapotřebí, aby daný subjekt byl plátcem této daně. 8.3 Předmět daně Předmětem daně z přidané hodnoty je: dodání zboží, poskytnutí služby, pořízení zboží z jiného členského státu, dovoz zboží. Aby uvedená plnění podléhala dani z přidané hodnoty, musí být splněny současně tyto podmínky: jsou poskytnuty za úplatu, jsou poskytnuty osobou povinnou k dani, v rámci ekonomických činností, s místem plnění na území tuzemska. Uvedená podmínka úplaty nemusí být splněna u dovozu zboží 77. V zákonu o dani z přidané hodnoty jsou uvedeny plnění, které jsou od daně osvobozeny buď s nárokem na odpočet daně, nebo bez nároku na odpočet daně. Místo plnění se stanovuje odlišně pro zboží, služby, nemovité věci a dále ve zvláštních případech. 76 Viz příklad v Tab KUNEŠ, Z., VONDRÁK, Z. Abeceda DPH , s. 31.

67 67 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY 8.4 Sazby daně a výpočet daně V roce 2018 platí v České republice celkem tři sazby daně jedna základní sazba a dvě snížené. Základní sazba je 21 %, první snížená sazba je 15 % (např. potraviny a nealkoholické nápoje, pravidelná hromadná přeprava osob, vstupenky na kulturní akce), druhá snížená sazba je 10 % (např. léky, knihy). V přílohách k zákonu o dani z přidané hodnoty je uveden seznam položek, které spadají do snížených sazeb 78. Pro výpočet daně z přidané hodnoty nestačí znát pouze sazbu daně, důležité je mít informaci o základu daně. Základem daně se rozumí vše, co za úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění. Daň se vypočte, daň z při dané hodnoty = základ daně sazba daně Pokud je naopak k dispozici pouze údaj o celkové ceně včetně daně, vypočítá se daň, daň z přidané hodnoty = cena včetně daně koeficient, koeficientem se rozumí podíl sazby daně a hodnoty 100 zvýšené o sazbu daně (tzn. pro základní sazbu 21/121, pro první sníženou sazbu 15/115, pro druhou sníženou sazbu 10/110). Tento koeficient se zaokrouhluje na čtyři desetinná místa matematicky. 8.5 Zdaňovací období a daňové přiznání Zdaňovacím období je zpravidla kalendářní měsíc. Plátce podává daňové přiznání do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Toto přiznání je plátce povinen podat i v případě, kdy mu nevznikla daňová povinnost. 78 Příloha č. 2 k zákonu 235/2004 Sb. služby, které podléhají první snížené sazbě; příloha č. 3 k zákonu 235/2004 Sb. zboží, která podléhá první snížené sazbě; příloha č. 3a k zákonu 235/2004 Sb., - zboží, které podléhá druhé snížené sazbě.

68 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 68 Daňové přiznání má povinnost podat nejen plátce, ale také identifikovaná osoba. Přiznání se podívá elektronicky datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně Pořízení zboží, dodání zboží, dovoz zboží, vývoz zboží Dodáním zboží do jiného členského státu Evropské unie plátcem daně osobě registrované dani v členském státě Evropské unie je od daně osvobozeno s nárokem na odpočet daně. Odběratel v jiném členském státě Evropské unie má povinnost přiznat daň na výstupu a současně možnost uplatnit odpočet daně. Při pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie od osoby registrované dani v tomto členském státě má plátce daně povinnost přiznat daň na výstupu a zároveň může uplatnit odpočet této daně. Obdobným způsobem se postupuje v případě dovozu nebo vývozu zboží. Dovozem zboží se rozumí vstup zboží z třetí země na území Evropské unie, vývozem výstup zboží z území Evropské unie na území třetí země. Daň z přidané hodnoty je nepřímou daní. Upravena je zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon zapracovává předpisy Evropské unie. Základním principem daně z přidané hodnoty je zdanit hodnotu přidanou zpracováním, mechanismus fungování této daně zajišťuje, že plátce daně zdaní pouze tu část hodnoty, kterou přidal svým zpracováním, neboť současně je umožněno plátci uplatňovat odpočet daně na vstupu. 79 PINTER, L., BENDA, V. Daň z přidané hodnoty s komentářem. 2017, s. 350.

69 69 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Předmětem daně je nejčatěji dodání zboží nebo poskytnutí služby. V současné době existují tři sazby, jedna základní sazba (21 %), první snížená sazba (15 %) a druhá snížená sazba (10 %). Zdaňovací období je zpravidla měsíční. 1. Je daň z přidané hodnoty přímou nebo nepřímou daní? 2. Jak je definován předmět daně z přidané hodnoty? 3. Kdo je povinným plátcem daně z přidané hodnoty? 4. V jaké výši je v současné době základní sazba daně z přidané hodnoty? 5. Je povinností českého plátce daně vykázat daň na výstupu při dodání zboží osobě registrované k dani v jiném členském státě? 6. Do kdy se podává daňové přiznání k dani z přidané hodnoty? Literatura k tématu: [1] KUNEŠ, Zdeněk a Zdeněk VONDRÁK. Abeceda DPH vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN [2] PINTER, Ladislav a Václav BENDA. Daň z přidané hodnoty s komentářem. 11. vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN [3] VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR. 14. vyd. Praha: 1.VOX, s. ISBN

70 Kapitola 9 Spotřební a energetické daně Po prostudování kapitoly budete umět: vysvětlit podstatu fungování spotřebních daní; charakterizovat energetické (ekologické) daně; vyjmenovat, jaké produkty podléhají spotřební dani. Klíčová slova: Spotřební daň, zákon o spotřebních daních, zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, energetická daň.

71 71 SPOTŘEBNÍ A ENERGETICKÉ DANĚ 9.1 Spotřební daně Kromě všeobecné spotřební daně, jejíž typickým příkladem je daň z přidané hodnoty 80, existují selektivní spotřební daně. Tyto selektivní spotřební daně se uvalují jen na vybrané okruhy výrobků, v porovnání se všeobecnou spotřební daní se vyznačují vyšším daňovým zatížením. K selektivním spotřebním daním patří v České republice: daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů, daň z tabákových výrobků Právní úprava Právní úprava se nachází v zákonu č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Stejně jako daň z přidané hodnoty, jsou i spotřební daně harmonizovány pomocí směrnic Evropské unie 81, ze kterých vychází jednotlivá ustanovení zákona o spotřebních daních. Struktura zákona o spotřebních daních je následující: Část první obecná ustanovení, Část druhá obecná ustanovení o povolovacím řízení, Část třetí zvláštní ustanovení, Část čtvrtá zrušena, Část pátá značkování a barvení vybraných minerálních olejů, 80 Více v kapitole Daňová harmonizace je tématem kapitoly 11.

72 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 72 Část šestá značkování některých dalších olejů, Část sedmá sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji, Část osmá některá ustanovení o nakládání se surovým tabákem, Část devátá přestupky, Část desátá společná, přechodná, zrušovací a závěrečná ustanovení. Zdaňovacím obdobím pro spotřební daně je kalendářní měsíc, daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Správu spotřebních daní mají na starosti celní orgány 82. Daňové přiznání se podává za každou spotřební daň samostatně Daň z minerálních olejů Předmětem daně z minerálních olejů jsou motorové benziny, střední oleje a těžké plynové oleje, zkapalněné ropné plyny nebo odpadní oleje. Základem daně je množství těchto minerálních olejů v litrech při teplotě 15 C mimo těžkých topných olejů a zkapalněných ropných plynů, kde se vychází z tun čisté hmotnosti. Sazba daně je uvedena nejčastěji v Kč na litrů. Od této daně jsou osvobozeny např. minerální oleje využívané v rámci mineralogických procesů Daň z lihu Předmětem daně z lihu je líh obsažený v jakýchkoliv výrobcích, pokud obsah lihu činí více než 1,2 % objemových etanolu. Základem daně je množství lihu v hektolitrech etanolu při teplotě 20 C. Sazba daně se odlišuje dle lihu obsaženého ve výrobcích v návaznosti na kód nomenklatury. Činí buď Kč/hl etanolu nebo Kč/hl etanolu. Osvobozen od daně je např. líh pro výrobu a přípravu léčiv. 82 Kromě spotřebních daní spravují celní orgány také energetické daně více v kapitole 9.2.

73 73 SPOTŘEBNÍ A ENERGETICKÉ DANĚ Daň z piva Pro účely zákona o spotřebních daních se pivem rozumí výrobek s kódem nomenklatury 2203, který obsahuje více než 0,5 % objemových alkoholu. Základem daně je množství piva v hektolitrech. Základní sazba za 1 hektolitr piva je určena na 32 Kč za každé procento extraktu původní mladiny. Nižší daňové zatížení spotřební daní z piva je u malých nezávislých pivovarů. Malým nezávislým pivovarem je takový pivovar, který za rok vyrobí do hl piva. Sazby jsou v rozmezí od 16 Kč do 28,80 Kč za každé procento extraktu původní mladiny a jsou odstupňovány dle příslušné velikostní skupiny v návaznosti na objem roční výroby piva. Od daně z piva je osvobozeno např. pivo, které se používá pro výrobu octa nebo pro výrobu léčiv. Při osvobození se nerozlišuje, zda je pivo vyprodukováno v malém nezávislém pivovaru Daň z vína a meziproduktů Za víno a meziprodukty jsou považovány produkty, které mají kód nomenklatury 2204, 2205 a 2206, obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše ale 22 % objemových alkoholu. Základem daně je stejně jako u piva množství výrobků v hektolitrech. Sazba daně se odlišuje dle typu produktu šumivá vína a meziprodukty podléhají daňové zátěži Kč/hl, zatímco sazba daně pro tiché víno je 0 Kč/hl. Osvobození od daně z vína je podobné jako u daně z piva, tj. např. u vína, která se používá pro přípravu léčiv Daň z tabákových výrobků Předmětem daně jsou tabákové výrobky, kterými zákon o spotřebních daních rozumí cigarety, doutníky, cigarillos a tabák ke kouření. Sazby daně u cigaret jsou, jak vyplývá z Tab. 10, kombinací pevné a valorické sazby, zároveň je stanovena i celková minimální sazba daně z cigarety v Kč na kus 83. Z tohoto důvodu jsou pro cigarety upraveny zákonem dva základy daně, definován je základ daně pro pevnou část (množství cigaret v kusech) a pro procentní část (cena pro konečného spotřebitele). 83 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR. 2018, s. 280.

74 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 74 Od daně z tabákových výrobků jsou osvobozeny tabákové výrobky odebrané jako vzorky správcem daně. Tab. 10 Sazby daně z cigaret POLOŽKA PROCENTNÍ ČÁST PEVNÁ ČÁST MINIMÁLNÍ Cigarety 27 % 1,46 Kč/ks 2,63 Kč/ks Doutníky, cigarillos Tabák ke kouření 1,71 Kč/ks Kč/kg 9.2 Energetické (ekologické) daně Daně, které obsahují ekologické aspekty, lze klasifikovat do následujících skupin: Piguovy daně, nepřímé ekologické daně, daně s neplánovanými ekologickými vlivy, účelové ekologické daně84. Energetické daně v České republice lze z pohledu výše uvedeného členění daní, které obsahují ekologické aspekty, zařadit mezi nepřímé ekologické daně. Touto daní jsou od roku 2008 zatěžovány pevná paliva, elektřina, zemní plyn a další plyny 85. Právní úprava těchto daní je součástí zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Stejně jako v případě spotřebních daní mají na starosti správu energetických daní celní orgány, zdaňovací období je měsíční, daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Daň je splatná v termínu pro podání daňového přiznání. 84 ŠIROKÝ, J. Základy daňové teorie ZIMMERMANNOVÁ, J. Ekologické zdanění a modelování jeho dopadů. 2016, s. 61.

75 75 SPOTŘEBNÍ A ENERGETICKÉ DANĚ Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů Předmětem daně je plyn pod příslušným kódem nomenklatury používaný na pohon motorů nebo pro výrobu tepla. Základem daně je množství plynu v MWh spalného tepla. Pokud nelze spalné teplo vyjádřit v MWh, stanoví se tak, že na 1 tunu plynu připadá 15 MWh. Plátcem této daně je dodavatel plynu, provozovatel distribuční soustavy. Od daně je osvobozen plyn určený pro výrobu tepla v domácnostech nebo plyn k výrobě elektřiny. Sazby daně jsou stanoveny od částky 30,60 Kč/MWh po 264,80 Kč/MWh, odlišují se dle kódu nomenklatury. U plynů pod kódem nomenklatury a je trendem postupně zvyšovat sazbu Daň z pevných paliv Předmětem daně jsou pevná paliva jako černé uhlí, hnědé uhlí, koks, polokoks, brikety a rašelina. Základem daně je množství paliv vyjádřené v GJ spalného tepla v původním vzorku, sazba daně je určena zákonem na 8,50 Kč/GJ spalného tepla. Plátcem daně je dodavatel, který dodává palivo konečnému spotřebiteli. Osvobozeny jsou např. pevná paliva použitá k výrobě elektřiny, nebo využitá v metalurgických procesech či mineralogických postupech Daň z elektřiny Předmětem daně je elektrická energie pod příslušným kódem nomenklatury. Základem daně je množství elektřiny v MWh, sazba činí 28,30 Kč/MWh. Plátcem daně je dodavatel dodávající elektřinu konečnému odběrateli. Od daně z elektřiny je osvobozena elektřina ekologicky šetrná nebo elektřina používaná v železniční, tramvajové a trolejbusové dopravě. 86 V období byla sazba stanovena na 0 Kč/MWh, v letech na 34,20 Kč/MWh, v letech na 68,40 Kč/MWh, v současné době až do konce roku 2019 je určena na 136,80 Kč/MWh, od 1. ledna 2020 bude sazba činit 264,80 Kč/MWh.

76 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 76 Spotřební a energetické daně patří mezi nepřímé daně. Spotřební daně jsou tvořeny daní z minerálních olejů, z lihu, z piva, z vína a meziproduktů a z tabákových výrobků. Základ daně je stanoven zpravidla v měrných jednotkách. Zdaňovací období je měsíční, správu daně vykonávají celní orgány. Produkty podléhající spotřební dani se vyznačují často vysokým stupněm daňového zatížení, na rozdíl od daně z přidané hodnoty není možné u spotřebních daní uplatňovat odpočet daně. Energetické (ekologické) daně jsou vybírány v České republice od roku 2008 v souvislosti s rozsáhlou reformou veřejných finanncí. Patří k nim daň ze zemního plynu, dan z pevných paliv a daň z elektřiny. Stejně jako u spotřebních daní je zdaňovací období měsíční a správu daní vykonávají celní orgány. 1. Jaké komodity podléhají spotřebním daním? 2. Je možné uplatňovat odpočet zaplacené spotřební daně na vstupu? 3. Jaké zvláštnosti se vyskytují u daně z cigaret z hlediska konstrukce sazeb daně? 4. Jaké komodity podléhají energetickým daním? 5. Kdo vykonává správu energetických daní v České republice? Literatura k tématu: [1] ŠIROKÝ, Jan. Základy daňové teorie. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, s. ISBN [2] VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR. 14. vyd. Praha: 1.VOX, s. ISBN [3] ZIMMERMANNOVÁ, Jarmila. Ekologické zdanění a modelování jeho dopadů. Praha: Wolters Kluwer, s. ISBN

77 Kapitola 10 Majetkové daně Po prostudování kapitoly budete umět: vysvětlit podstatu majetkových daní; charakterizovat majetkové daně v České republice; znát předmět majetkových daní, jejich výpočet, daňové základy a sazby. Klíčová slova: Majetkové daně, daň silniční, daň z nemovitých věcí, daň z nabytí nemovitých věcí, předmět daně, poplatník daně, základ daně, sazby daní.

78 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 78 V České republice existují tři typy majetkových daní: daň silniční, daň z nemovitých věcí a daň z nabytí nemovitých věcí. Všechny daně jsou daně in rem Silniční daň Daň silniční definuje zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. Zákon má celkem 19 paragrafů, z nichž jsou zásadní: 2 (předmět daně), 4 (poplatníci daně), 5 (základ daně) a 6 (sazby daně). Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla registrovaná a provozovaná v České republice a používána právnickou osobou či fyzickou osobou za účelem dosažení zisku. Poplatníkem daně je provozovatel vozidla a rovněž v některých případech zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci, který použije k pracovní cestě svůj soukromý automobil. Základem daně může být: zdvihový objem motoru v cm 3 u osobních aut s výjimkou automobilů na elektrický pohon; součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů; největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel. Roční sazbu ze základu daně u osobních aut ukazuje Tab. 11. U vozidel vzniká daňová povinnost počínaje kalendářním měsícem, v němž byly uvedeny poplatníkem do provozu a splnily předmět daně. Zálohy na daň se platí do 15. 4, do , do a do průběžného roku, daňové přiznání a vyrovnání daňové povinnosti má termín k následujícího roku. U daně silniční existují rovněž různá osvobození od daně (linková přeprava cestujících, vozidla hasičů, policistů, aj.) a slevy na dani z titulu provozování ekologičtějších způsobů přepravy. 87 Viz první kapitola učebního textu.

79 79 MAJETKOVÉ DANĚ Tab. 11 Sazby daně silniční u osobních automobilů OBJEM MOTORU (v cm 3 ) SAZBA DANĚ (v Kč) do nad 800 do nad do nad do nad do nad Daň z nemovitých věcí Daň z nemovitých věcí legislativně vymezuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon má celkem 22 paragrafů, z nichž jsou nejdůležitější: v části prvé zákona ( Daň z pozemků ) 2 (předmět daně), 3 (poplatníci daně), 4 (osvobození od daně), 5 (základ daně) a 6 (sazby daně), resp. v části druhé ( Daň ze staveb a jednotek ) se jedná o 7 (předmět daně), 8 (poplatníci daně), 9 (osvobození od daně), 10 (základ daně) a 11 (sazby daně) Daň z pozemků Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky evidované v katastru nemovitostí, poplatníkem daně je především vlastník pozemku. Základem daně z pozemků může být: u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, a trvalých travních porostů cena půdy násobená výměrou pozemku v m 2 ; u hospodářských lesů a rybníků s chovem ryb cena pozemku, nebo skutečná výměra pozemku v m 2 násobená částkou 3,80 Kč; u ostatních pozemků výměra pozemku v m 2.

80 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 80 Sazby daně z pozemků ukazuje Tab. 12. Tab. 12 Sazby daně z pozemků TYP POZEMKU orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady travní porosty, hospodářské lesy, rybníky s chovem ryb ostatní pozemky stavební pozemky ostatní plochy, nádvoří SAZBA DANĚ 0,75 % 0, 25 % 1,00 Kč nebo 5,00 Kč 2,00 Kč 0,20 Kč Základní sazba se ještě násobí koeficientem, který se odvíjí od počtu obyvatel: 1,0 v obcích do obyvatel, 1,4 v obcích nad obyvatel do obyvatel, 1,6 v obcích nad obyvatel do obyvatel, 2,0 v obcích nad obyvatel do obyvatel, 2,5 v obcích nad obyvatel do obyvatel, 3,5 v obcích nad obyvatel, ve statutárních městech a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech, a konečně koeficient 4,5 se použije v Praze. Obec může koeficient zvýšit o jednu kategorii či snížit až o tři kategorie, přičemž tato úprava se může týkat jen některých částí obce. U daně z pozemků existují různá osvobození od daně (u pozemků hřbitovů, veřejně přístupných parků, ve vlastnictví státu či obce, aj.) Daň ze staveb a jednotek Předmětem daně ze staveb a jednotek jsou dokončené stavby a dokončené jednotky (především byty ) na území České republiky, poplatníkem daně je především vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky. Základem daně ze staveb a jednotek je výměra zastavěné plochy v m 2 u staveb, resp. podlahová plocha u jednotek vynásobená koeficientem 1,22, příp. 1,20 ke stavu k průběžného roku. Sazby daně ilustruje Tab. 13.

81 81 MAJETKOVÉ DANĚ Tab. 13 Sazby daně ze staveb a jednotek TYP STAVBY SAZBA DANĚ (v Kč na m 2 ) obytný dům 2,00 budova pro rekreaci 6,00 oddělená garáž 8,00 stavby k podnikání 2,00 nebo 10,00 ostatní stavby 6,00 ostatní zdanitelné jednotky 2,00 Základní sazba se zvyšuje u některých staveb o 0,75 Kč za každé nadzemní podlaží; u některých staveb a zdanitelných jednotek se rovněž využívá koeficient stanovený na základě počtu obyvatel (jeho hodnota je shodná s koeficientem u daně z pozemků). Obec má i další možnosti jak zvýšit daňovou povinnost. U daně ze staveb a jednotek existují rovněž různá osvobození od daně (u staveb a jednotek ve vlastnictví státu či obce, památek, ve vlastnictví státem uznané církve, osoby - držitele průkazu ZTP, ZTP/P, staveb škol, aj.) Společná ustanovení zákona Důležitým ustanovením třetí části zákona o dani z nemovitých věcí ( Společná ustanovení ) je 12, který umožňuje obcím využít místního koeficientu a zvýšit daň o dvojnásobek, trojnásobek, čtyřnásobek či dokonce pětinásobek 88. Zdaňovacím obdobím u daně z nemovitých věcí je kalendářní rok, daň je splatná (nepřesáhne-li částku Kč) najednou k nebo (v ostatních případech) ve dvou stejných splátkách do a do průběžného roku. Daňové přiznání je nutné podat nejpozději místně příslušnému správci daně do průběžného roku. 88 Seznam obcí, které využívají místního koeficientu, lze nalézt na webových stránkách ministerstva financí. V roce 2017 využilo koeficientu 5,0 celkem 17 obcí.

82 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR Daň z nabytí nemovitých věcí Daň z nabytí nemovitých věcí definuje zákonné opatření Senátu 89 č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon má celkem 58 paragrafů, z nichž jsou zásadní: v prvé části zákona hlava I ( 1 vymezuje poplatníka daně), hlava II ( 2 vymezuje předmět daně), hlava III zákona definuje různá osvobození od daně, hlava IV ( 10 stanoví základ daně), hlava V zákona určuje sazbu daně. Druhá část zákona potom obsahuje ustanovení ke správě daně. Předmětem daně je úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci (pozemek, stavba, právo stavby nebo spoluvlastnický podíl), poplatníkem daně je nabyvatel vlastnického práva. Základem daně je nabývací hodnota, příp. snížená o uznatelný výdaj, kterou je: sjednaná cena; srovnávací daňová hodnota; zjištěná cena; zvláštní cena. Sazba daně z nabytí nemovitých věcí je 4 %. Majetkovými daněmi v České republice jsou daň silniční, daň z nemovitých věcí a daň z nabytí nemovitých věcí. Daň z nemovitostí se člení na daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek. Všechny tři daně mají značnou možnost osvobození od daně. 1. Pokud vlastníte automobil a v případě, že by podléhal dani silniční, jaká by byla sazba této daně? 2. Zjistěte, zda vaše obec využila použití místního koeficientu podle 12 zákona o dani z nemovitých věcí. 89 V době schvalování zákona nebyla vláda funkční.

83 83 MAJETKOVÉ DANĚ 3. Jaká jsou osvobození u daně z nabytí nemovitých věcí? Literatura k tématu: [1] ČESKÁ REPUBLIKA. Sbírka zákonů. Stav k Elektronická verze online. Praha: ASPI, [2] MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony Úplná znění k Praha: Grada, s. ISBN [3] VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR. 14. vyd. Praha: 1.VOX, s. ISBN

84 Kapitola 11 Koordinace a harmonizace daní v Evropské unii Po prostudování kapitoly budete umět: vysvětlit podstatu daňové politiky v Evropské unii; vymezit koordinaci v oblasti přímých daní; vymezit harmonizaci v oblasti nepřímých daní. Klíčová slova: Evropská unie, daňová politika, koordinace, harmonizace.

85 85 KOORDINACE A HARMONIZACE DANÍ V EVROPSKÉ UNII 11.1 Daňová politika v Evropské unii Tato část tohoto učebního textu je věnována daňové politice v Evropské unii. Při vstupu do EU se Česká republika zavázala včlenit do své legislativy nařízení EU a implementovat směrnice EU. S prohlubující se koordinaci přímých daní a harmonizaci nepřímých daní v EU se zvětšuje stupeň ovlivňování daní v ČR. Mantinely daňové politiky v Evropské unii byly vytýčeny v roce 2000 a v zásadě se nezměnily: osobní důchodové daně zůstávají v kompetenci národních vlád; nepřímé daně tím, že bezprostředně ovlivňují fungování jednotného trhu, stojí v centru pozornosti a snah o jejich harmonizaci; korporátní daně mají napomáhat k volnému pohybu kapitálu a nemají způsobovat škodlivou konkurenci mezi jednotlivými zeměmi; systémy sociálního pojištění mají eliminovat diskriminaci obyvatel jednotlivých států a nemají být překážkou svobodného usazování a investování v kterékoliv ze členských zemí EU. Daňová koordinace představuje první krok ke sladěnosti daňových systémů zemí EU. Je charakterizována jako vytváření bilaterálních a multilaterálních schémat zdanění za účelem omezení arbitrážních obchodů. V rámci procesu koordinace jsou uzavírány dohody či doporučení s cílem zamezení praní špinavých peněz, omezení škodlivé daňové konkurence. Cílem je snaha o stanovení minimálního standardu transparentnosti a výměny informací v daňové oblasti. Za typický výsledek daňové koordinace je možné považovat např. vzorové smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Koordinace se týká jak členských států EU, tak i států OECD a dalších nadnárodních uskupení. Daňová harmonizace znamená vyšší stupeň koordinace (spolupráce) spočívající v přizpůsobování slaďování národních daňových systémů a jednotlivých daní na principu dodržování společných pravidel zúčastněných zemí. Harmonizace se může týkat jak konstrukcí daní, tak i jejich administrativy (inkaso daně, povinnosti plátce, daňová kontrola). Harmonizace každé daně probíhá vždy ve třech fázích: určení daně, která má být harmonizována; harmonizace daňového základu; harmonizace daňové sazby.

86 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 86 Přes všeobecně uznávanou a nezpochybňovanou potřebnost daňové spolupráce, zůstává členským státům Evropské unie prostor i pro daňovou konkurenci mezi daňovými systémy. Ta může ve svém důsledku přinášet úspory ve veřejných rozpočtech, možnost vzniku a předávání dobrých praxí a také přináší ekonomické stimuly ze soutěžení. Daňová konkurence tedy nemůže být chápána jako naprostý protipól daňové harmonizaci, daňová politika EU nepředpokládá a nevyžaduje např. zmenšování rozdílů mezi daňovým zatížením obyvatel jednotlivých zemí Koordinace přímých daní v Evropské unii Primární úlohou přímých daní v Evropské unii je napomáhat k zajišťování tzv. čtyř svobod, na kterých je založena evropská integrace: svoboda volného pohybu zboží; svoboda volného pohybu osob a jejich usazování; svoboda volného pohybu služeb; svoboda volného pohybu kapitálu. V procesu zabezpečování těchto čtyřech svobod mají také v oblasti daní důležitou roli judikáty Soudního dvora Evropské unie. V současnosti jsou v oblasti přímých daní zásadní následující směrnice: směrnice 2009/133/ES ( The Merge Directive ), známá pod názvem Směrnice o fúzích ; směrnice 2011/96/EU ( The Parent-Subsidiary Directive ), známá pod názvem Směrnice o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností ; směrnice 2016/881/EU, o povinné automatické výměně informací; směrnice 2003/49/ES ( The Interest and Royalties Directive ), známá pod názvem Směrnice o zdaňování úroků a licenčních poplatků. Prvé dvě směrnice jsou určeny právnickým osobám a mají zamezit dvojímu zdanění při sloučení či rozdělení ekonomických subjektů, resp. dvojímu zdanění zisků mateřských a dceřiných společností.

87 87 KOORDINACE A HARMONIZACE DANÍ V EVROPSKÉ UNII Směrnice uvedená jako třetí v pořadí je namířena k boji s daňovými úniky a čtvrtá směrnice se týká především dvojího nezdaňování licencí. Ze současných iniciativ na poli koordinace přímých daní lze uvést projekt konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) a Akční plán k erozi základů daně a převodu zisků (BEPS) Harmonizace nepřímých daní v Evropské unii Primární úlohou nepřímých daní v Evropské unii je spoluutvářet jednotný vnitřní trh Evropské unie. K dosažení tohoto cíle byly harmonizovány jak spotřební daně (akcízy), tak zejména daň z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty je od jedinou všeobecnou povolenou nepřímou daní ve všech členských zemích EU. Podstatou daně z přidané hodnoty 91 je zdanění přidané hodnoty, tj. hodnoty zboží či služby, kterou si plátce této daně přidává k hodnotě nakoupené komodity. Mechanismus daně odstraňuje duplicitu, na daň již jednou zaplacenou v ceně nakoupeného zboží či služby se daň již znovu neuvaluje. Daň je tak vhodná pro mezinárodní transakce, jelikož je vůči nim neutrální. Soudní dvůr Evropské unie ve svých judikátech charakterizuje daň z přidané hodnoty jako: obecnou daň ze spotřeby aplikovanou na zboží a služby postupně až do fáze prodeje včetně; daň přímo úměrnou ceně zboží a služeb, která je nezávislá na počtu uskutečněných transakcí proběhnutých během výroby a distribuce předcházející konečnému prodeji zboží nebo služby; daň vybíranou poté, co byla odečtena daň ze zboží a služeb na vstupu příslušné výrobní nebo distribuční fáze. 90 O obou iniciativách zevrubně NERUDOVÁ, D. Daňová politika v Evropské unii. 2017, nebo ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii Legislativní úpravou daně z přidané hodnoty v České republice se zabývá kapitola 8 tohoto učebního textu.

88 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 88 V současnosti je základním legislativním předpisem DPH Směrnice 2006/112/ES o společném sytému daně z přidané hodnoty v účinném znění. Text směrnice obsahuje 15 hlav a 11 příloh a ošetřuje a vymezuje především předmět daně, teritoriální působnost, osoby povinné k dani, zdanitelné transakce, místo plnění zdanitelných transakcí, okamžik uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, sazby daně, osvobození od daně, odpočet daně, osoby povinné platit daň, povinnosti osob povinných platit daň, zvláštní režimy, zjednodušující postupy a ustanovuje Výbor pro daň z přidané hodnoty. Směrnice také určuje minimální hranice daňových pásem: 15% sazbu pro základní (standardní) sazbu; 5% sazbu pro jednu až dvě snížené sazby. Směrnici 2006/112/ES musely do svých národních legislativ implementovat (v některých případech s povolenými výjimkami) všechny členské státy. Ze současných iniciativ na poli harmonizace daně z přidané hodnoty lze uvést Akční plán k DPH, který obsahuje Sdělení COM(2016)148 pod názvem Směrem k jednotné oblasti DPH v EU - Čas přijmout rozhodnutí 92. Evropská unie si je vědoma i potřeby sjednocování spotřebních daní (akcízů) ve všech členských státech na jednotnou úroveň. Důvod je zřejmý: i tyto daně ovlivňují vzájemný obchod mezi státy a rozdílná daňová zátěž by vedla k narušení hospodářské soutěže. Důvody harmonizace akcízů jsou následující: vytvoření a fungování vnitřního jednotného trhu EU vyžaduje volný pohyb zboží včetně zboží podléhajícího akcízům; je nutné jednotné vymezení pojmu výrobek podléhající akcízu ; sjednocení vzniku daňové povinnosti; možnost provádění kontrol ve výrobních a skladovacích jednotkách zboží podléhajícího akcízům; 92 O Akčním plánu k DPH zevrubně NERUDOVÁ, D. Daňová politika v Evropské unii. 2017, nebo ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii

89 89 KOORDINACE A HARMONIZACE DANÍ V EVROPSKÉ UNII nutnost přijmout jednotné předpisy vztahující se na pohyb výrobků podléhajících akcízům v režimu s podmíněným osvobozením od daně; stanovení jednotného úředního nebo obchodního průvodního dokladu umožňujícího snadnou identifikaci zásilky obsahující akcízované zboží. V současnosti legislativně ošetřují oblast akcízů: Směrnice 2008/118/ES o obecné úpravě spotřebních daní; Směrnice 2011/64/EU o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků; Směrnice 92/84/EHS o sbližování sazeb spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů; Směrnice 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny. Směrnice mj. stanovují členským státům EU minimální sazby akcízovaných výrobků 93. Na všechny komodity, které podléhají spotřebním daním, vyjma cigaret je uvalena jednotková daň; cigarety podléhají tzv. složenému akcízu, tj. současně jednotkové dani i dani ad valorem 94. Na rozdíl od DPH, která je jedinou povolenou všeobecnou spotřební daní v zemích EU, u spotřebních daní si mohou členské státy zavést do svých daňových systémů i vlastní spotřební daně (pokud jejich existence nenaruší jednotný vnitřní trh). Daňová politika Evropské unie ovlivňuje i daně v jednotlivých členských zemích. Zatímco v oblasti přímých daní převládá koordinace formou omezování dvojího zdanění a snahy o eliminaci daňových úniků, u nepřímých daní je možné konstatovat jejich harmonizaci. Tato harmonizace spočívá mj. ve stanovení monimálních sazeb jak u daně z přidané hodnoty, tak u spotřebních daní. 1. Jak ovlivňuje daňová politika Evropské unie daně v České republice? 2. Která daň je nejvíce harmonizovanou v Evropské unii a proč? 3. Zjistěte sazby akcízovaných výrobků v České republice. 93 U vína je dokonce povolena nulová sazba. 94 Viz první kapitola učebního textu.

90 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR 90 Literatura k tématu: [1] NERUDOVÁ, Danuše. Daňová politika v Evropské unii. Praha: Wolters Kluwer, s. ISBN [2] SCHELLEKENS, Marnix et all. European Tax Handbook Amsterdam: IBFD, s. ISBN [3] ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 7. vyd. Praha: Leges, s. ISBN

91 Kapitola 12 Praktické příklady Po prostudování kapitoly budete umět: vypočítat daňovou povinnost vybraných daní daňové soustavy ČR; pracovat s platným zněním daňových zákonů; způsoby optimalizace daňové povinnosti poplatníka. Klíčová slova: Příklad, sazba daně, základ daně, daňová povinnost.

92 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR Daň z příjmů fyzických osob Paní Jana vykázala za rok 2018 níže uvedené dílčí základy daně z příjmů 6: Kč 7: Kč (uplatněny skutečné výdaje z daňové evidence) 8: Kč 9: 0 Kč 10: 0 Kč Paní Jana darovala své tetě Kč, zaplatila na příspěvcích na penzijní připojištění celkem Kč (má uzavřené celkem 2 smlouvy na každou smlouvu připadá pojistné ve výši Kč/měsíc), v první smlouvě je sjednaná výplata pojistného plnění od věku 58 let, sjednaná výše pojistné částky Kč, u druhé smlouvy výplata pojistného plnění od věku 61 let, sjednaná výše pojistné částky Kč). Paní Jana zaplatila na příspěvcích odborové organizaci Kč. Na úrocích z hypotečního úvěru Kč. Poskytla také peněžitý dar nadaci 900 Kč. Cílem je maximálně optimalizovat daňovou povinnost poplatníka. Určete, zda bude muset paní Jana platit zálohy na daň z příjmů v dalším zdaňovacím období. Řešení příkladu: DZD DZD 7, 8, 9, Základ daně Nezdanitelné části základu daně Odborové příspěvky Úroky z úvěru Základ daně Základ daně zaork Sazba daně 15 % Daň před slevou Sleva na poplatníka Daň po slevě 9 960

93 93 PRAKTICKÉ PŘÍKLADY 12.2 Daň z příjmů právnických osob Pan A a pan B založili k společnost AB, s.r.o. zabývající se výrobou ovocných šťáv. Obchodní společnost vznikla dne Za zdaňovací období vykázala společnost AB účetní výsledek hospodaření Kč. Společnost poskytla dar Kč občanskému sdružení, darovala veřejné vysoké škole, Kč darovala základní škole. Vypočtěte daňovou povinnost společnosti AB a určete, zda bude muset platit v dalším roce zálohy na daň z příjmů. Předpokládejte, že v tomto roce společnost zálohy na daň z příjmů neplatila. Účetní odpisy dlouhodobého majetku jsou Kč, zatímco daňové odpisy Kč Řešení: Účetní výsledek hospodaření Daňově neuznatelné náklady + dary účetní odpis daňový odpis hodnoty poskytnutých darů Základ daně Základ daně zaokrouhlený X sazba daně 19 % Daň

94 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR Daň z přidané hodnoty Cena jízdenky na MHD včetně DPH je 110 Kč. Vypočtěte, jak velkou DPH odvede provozovatel prodejny jízdenek, prodá-li jich celkem 30 ks. Řešení: Služby podléhající snížené sazbě viz příloha č. 2 k zákonu o DPH. Snížená sazba DPH 15 % Koeficient = 15/115 = 0,1304 DPH z 1 jízdenky: 110 x 0,1304 = 14,344 Kč DPH z 30 ks jízdenek: 30 x 14,344 = 430,32 Kč 12.4 Spotřební daň Vypočtěte výši spotřební daně z krabičky cigaret, jejíž cena včetně DPH a spotřební daně je 100 Kč. V krabičce se nachází celkem 20 ks cigaret. Řešení: Základ daně: 20 ks ve fyzických jednotkách, 80 Kč v hodnotovém vyjádření Výše daně pevná část: 20 x 1.46 = 29,20 Kč Výše daně procentní část: 100 x 0.27 = 27,00 Kč Spotřební daň celkem = 56,20 Kč Minimální výše spotřební daně = 2.63 x 20 = 52,60 Kč Zaplacená spotřební daň = 56,20 Kč Výše DPH = 100 x 0,1736 = 17,36 Kč Daňové zatížení celkem = 56, ,36 = 73,56 Kč

95 95 PRAKTICKÉ PŘÍKLADY 12.5 Daň z nemovitých věcí Vypočtěte výši daně z nemovitých věcí (které se nachází v Mariánských Lázních mají obyvatel) za rok 2018 u poplatníka, který má ve vlastnictví: Vinici m 2, cena za 1 m 2 je 7 Kč Budovu obytného domu, 2 nadzemní podlaží, výměra zastavěné plochy 129 m 2. Obecně závaznou vyhláškou je stanoven místní koeficient 3. Koeficient přiřazený obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu je v souladu s ustanovením zákona a není zvyšován ani snižován. Řešení 1) Vinice Základ daně = x 7 = Sazba daně = 0,75 % Daň = Kč 2) Budova obytného domu Základ daně = 129 Sazba daně = 2 Kč Zvýšení sazby daně = 0,75 Kč Koeficient podle počtu obyvatel = 3,5 Výsledná sazba daně = (2 + 0,75) x 3,5 = 9,625 = 9,63 Daň = 129 x 9,63 = 1242,27 = Místní koeficient = 3 Daň = Kč

96 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR Daň silniční Paní Veselá používá ke své podnikatelské činnosti v roce 2018 vozidlo Škoda Superb, zdvihový objem motoru cm 3, vozidlo používáno k podnikatelské činnosti po celých 12 měsíců, první registrace vozidla 12/2017. Vypočtěte daň silniční za tento rok. Sazba daně Kč / rok Silniční daň = 12 x 300 Kč = (3 600 x 48 %) = Kč Při výpočtu daňové povinnosti je prvním krokem určení, zda je daný příjem (věc) majetek předmětem daně. Pokud tomu tak je, neznamená to nutně že vzniká daňová povinnost, neboť daná položka může být od daně osvobozena. Dalším krokem výpočtu je určení základu daně. Daňová povinnost se získá tak, že základ daně se vynásobí sazbou daně. 1. Jaký je termín pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí za rok 2018? 2. Kde je v zákonu o dani z přidané hodnoty uvedeno, zda předmět daně podléhá základní nebo snížené sazbě? 3. Jaké možnosti optimalizace daňové povinnosti fyzické osoby nabízí současný zákon o daních z příjmů? Literatura k tématu: [1] ČESKÁ REPUBLIKA. Sbírka zákonů. Stav k Elektronická verze online. Praha: ASPI, [2] MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony Úplná znění k Praha: Grada, s. ISBN [3] VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR. 14. vyd. Praha: 1.VOX, s. ISBN