Závěrečná evaluace působení Agentury pro sociální začleňování v lokalitě Krupka

Transkript

1 Závěrečná evaluace působení Agentury pro sociální začleňování v lokalitě Krupka Sociotrendy 2015

2 ISBN Obsah Úvod Zadání a cíle evaluace Metodický postup, průběh sběru dat Spolupráce města a Agentury za jejího působení v Krupce Důvody pro navázání spolupráce s Agenturou Lokální partnerství Lokální konzultant Spolupráce města a Agentury po jejím odchodu z Krupky Spolupráce subjektů po odchodu Agentury z Krupky Navázání spolupráce v režimu vzdálené podpory Integrační politiky města, přístup k sociální problematice a sociálnímu vyloučení Zhodnocení činnosti Agentury a obce v jednotlivých oblastech podpory Bydlení Zaměstnanost Bezpečnost Vzdělání a volný čas Sociální služby Projekty vzešlé z lokálního partnerství ve spolupráci s Agenturou Klíčové okamžiky intervence Agentury pro sociální začleňování v Krupce Život v SVL z podhledu jejich obyvatel Případová studie volnočasové vyžití obyvatel Krupky Závěrečné shrnutí a doporučení Seznam zkratek Literatura / 43

3 Úvod Závěrečná evaluační zpráva lokality Krupka navazuje na průběžnou evaluační zprávu, která byla zpracována v roce Evaluační zpráva předkládá výsledky provedené evaluace a výzkumného terénního šetření, které proběhlo v rámci projektu Evaluace v lokálních partnerstvích v lokalitách z roku Zadavatelem evaluace je Úřad vlády ČR, Odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách (dále jen Agentura). Terénní šetření v rámci této evaluace bylo realizováno v květnu červu Předkládaná evaluační zpráva obsahuje závěrečné zhodnocení činnosti Agentury pro sociální začleňování v Krupce a situaci naplňování inkluzivních politik i po jejím odchodu. Cílem této zprávy bylo vyhodnotit, nakolik se podařilo realizovat stanovené záměry lokálního partnerství, a jakým způsobem k tomu přispěla Agentura ve spolupráci s jednotlivými zainteresovanými subjekty. Dále je pozornost zaměřena na další vývoj a realizovaná opatření inkluzivních politik města po té, co Agentura z Krupky odešla a ukončila režim vzdálené podpory. První část dokumentu je zaměřena na počátky navázání spolupráce města s Agenturou, zejména jaká byla očekávání jednotlivých aktérů, zda se je podařilo obecně naplnit, a jak jednotliví aktéři zpětně spolupráci s Agenturou, i s ohledem na svá rozdílná očekávání, hodnotí. Následuje kapitola popisující průběh spolupráce v rámci vzdálené podpory, způsob pokračování lokálního partnerství a scházení se po odchodu Agentury, a také hodnotí rozdílný přístup k sociálnímu vyloučení a sociální problematice ze strany politického a úřednického aparátu, i ze strany neziskové sféry. Kapitola zhodnocení činnosti Agentury a Krupky v jednotlivých oblastech popisuje konkrétní realizovaná opatření a vývoj situace v oblastech bydlení, zaměstnanost, vzdělávání a volný čas, sociální služby a bezpečnost. Je zde komparován výchozí stav v jednotlivých oblastech a způsob naplnění vytyčených cílů, zejména s ohledem na přínos Agentury a způsob intervence u dílčích opatření. Samostatnou kapitolu tvoří přehled plánovaných a realizovaných projektů na podporu sociálního začleňování za působení Agentury i po jejím odchodu. Uvedena je také kapitola, která shrnuje konkrétní klíčové okamžiky intervence Agentury pro sociální začleňování v Krupce, hlavní oblasti spolupráce Agentury a města a činnost lokálního konzultanta. Všechny kapitoly jsou doplněny o výpovědi subjektů, které tvořily lokální partnerství a v rámci realizovaného výzkumného terénního šetření se vyjadřovaly ke všem výše uvedeným oblastem a tématům (činnost a průběh LP, hodnocení spolupráce s Agenturou, integrační politiky města, realizace konkrétních opatření v jednotlivých oblastech, projekty, přínos a intervence Agentury a lokálního konzultanta, atd.) Rozhovory byly provedeny také se samotnými obyvateli označené vyloučené lokality Maršov (ulice Karla Čapka a Dukelských hrdinů). Zhodnocení vlivu působení Agentury na život ve vyloučené lokalitě, zaznamenání změn a vyjádření se k životu v uvedené lokalitě jsou uvedeny v příslušné kapitole ke konci dokumentu. Poslední kapitolou před samotným závěrečným shrnutím a uvedením doporučení, je zpracovaná případová studie na téma Volnočasové vyžití obyvatel Krupky. V rámci zpracování případové studie byla primárně mapována situace zejména otevření školního 3 / 43

4 hřiště pro veřejnost v areálu ZŠ Masarykova a vybudování oddychové zóny pro trávení volného času rodin s dětmi na sídlišti Maršov. Dále bylo sledováno, zda došlo k náboru svépomocných skupin a k realizaci plánovaných aktivit, zda došlo k působení místních NNO v zóně formou terénních prací, a jakým způsobem se podařilo do budování zóny zapojit také obyvatele a zástupce SVL. Současně byl v lokalitě zjišťován vývoj situace nepříznivého vnímání zóny ze strany široké veřejnosti. Případová studie se zabývá také zřízením NZDM organizací Poradna pro občanství/občanská a lidská práva a možností trávit volný čas v DDM Cvrček. 4 / 43

5 1. Zadání a cíle evaluace Závěrečná evaluace v Krupce měla zhodnotit udržitelnost a efektivitu integračních struktur obce za působení i po odchodu Agentury. Zhodnotit sociální integrační politiky ve městě, a to se zvláštním zřetelem k připravenosti institucí veřejné správy dlouhodobě realizovat účinná integrační opatření, která se podařilo nastavit za spolupráce s Agenturou. Dále měla evaluace popsat změnu situace sociálně vyloučených občanů a změnu v oblasti sociálních integračních politik v obci, včetně změny politického diskursu v této oblasti, včetně změny nabídky sociálních služeb, popřípadě služeb ve vzdělávání, služeb na podporu zaměstnávání obyvatel ze SVL a v oblasti bydlení, a to v návaznosti na zavedená opatření, projekty a připravované projektové záměry. Současně byla zjišťována míra vlivu Agentury na jednotlivá realizovaná opatření a kroky, které město Krupka během působení Agentury i po jejím odchodu realizovalo. Cílem evaluační analýzy je: a) vyhodnotit adekvátnost sociálních (integračních) politik v obci a zjistit, zda zavedená opatření odpovídají potřebám lidí ohrožených sociálním vyloučením; b) zhodnotit udržitelnost a efektivitu integračních struktur Krupky i po odchodu Agentury. Zhodnotit sociální (integrační) politiky v obci, a to se zvláštním zřetelem k připravenosti institucí veřejné správy dlouhodobě realizovat účinná integrační opatření a k adekvátnosti postupů orgánů samosprávy v oblasti sociálních (integračních) politik v období ; c) zhodnotit změnu situace sociálně vyloučených občanů a změnu v oblasti sociálních (integračních) politik v obci, včetně změny politického diskursu v této oblasti, vč. změny nabídky sociálních a vzdělávacích služeb, služeb návratu na trh práce a v oblasti bydlení, a to v návaznosti na zavedená opatření, projekty a připravované projektové záměry; d) poskytnout podklady pro změnu a přizpůsobení metod a procesů fungování aktérů na celkové i lokální úrovni. 5 / 43

6 2. Metodický postup, průběh sběru dat Tato evaluační zpráva tvoří ucelený systém společně s evaluační zprávou působení Agentury v Krupce za rok Jedná se o hlavní dokument, který mapuje průběh působení Agentury v Krupce, a to od počáteční výchozí situace a identifikovaných problémů, až po zhodnocení situace po odchodu Agentury a zhodnocení udržitelnosti nastavených integračních politik a opatření. Evaluační zpráva byla vypracována na základě následujících metodických postupů a datových zdrojů: a) analýza sekundárních dat Pro město Krupka byly použity dostupné relevantní dokumenty, analýzy a publikace. Jednalo se zejména o Situační analýzu Krupka z roku 2011, Evaluaci působení Agentury v Krupce z roku 2012, Strategický plán města Krupka pro období , Aktualizace cílů strategického plánu sociálního začleňování v Krupce pro období Dále se jednalo o podklady poskytnuté lokálním konzultantem, tedy o interní materiály Agentury, jakými byly hodnotící a monitorovací zprávy lokálního partnerství a jednotlivých pracovních skupin, plán vzdálené podpory ad., popřípadě podklady, které nám poskytli sami oslovení respondenti (například podklady k projektovým záměrům, některé výstupy projektů v textové podobě a další). b) hloubkové rozhovory Polostrukturované hloubkové rozhovory představovaly hlavní kvalitativní výzkumnou metodu, která sloužila jako podklad pro zpracování této evaluační analýzy. V rámci šetření byly stanoveny dvě hlavní cílové skupiny výzkumu zástupci institucí a organizací a obyvatelé označené vyloučené lokality. Výzkumný soubor respondentů zastupujících instituce a organizace v Krupce vycházel ze seznamu členů lokálního partnerství. Měřítkem relevance výběru dotázaných byla oblast jejich působení a naplňování inkluzivních opatření v jednotlivých oblastech. Cílem hloubkových rozhovorů bylo získat hodnocení a interpretaci nastavených opatření v jednotlivých oblastech, které jsou těmto zástupcům lokálního partnerství dobře známé a na něž se soustředí jejich profesní a odborná činnost. Výběr výzkumného souboru zástupců institucí a organizací byl konzultován s lokálním konzultantem, který v obci působil. Hloubkové rozhovory se zástupci sociálně vyloučené lokality byly provedeny s 25 respondenty. Účelem těchto rozhovorů bylo zhodnocení realizovaných opatření a intervence Agentury vzhledem k potřebám cílové skupiny, zda byly deklarované potřeby naplněny a v jaké míře. Současně bylo zjišťováno, zda jsou obyvateli sociálně vyloučených lokalit pozorovány nějaké přímé posuny v oblasti sociální integrace v dané obci a změny týkající se způsobu života těchto osob. Byly zjišťovány významy, které oni sami přikládají aktivitám, které v dané lokalitě probíhají. Pro výzkumná zjištění z interview, která proběhla se zástupci obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách, byla použita teorie sociálních reprezentací. Jedná se o vyhledání přesvědčení sdílená danou skupinou osob, která mají důležitou funkci ve vysvětlování reality 6 / 43

7 a společenských aktivit a jsou pro danou skupinu charakteristická. Důležitost vyhledání různých typů sociálních reprezentací spočívá v okolnosti, že osoby spadající do určité reprezentace používají k řešení situací spojených s jejím předmětem podobné modelové aktivity. Jedná se o metodu, která je jednou z metod používaných v integrovaném výzkumném přístupu s převahou kvalitativních postupů. 7 / 43

8 3. Spolupráce města a Agentury za jejího působení v Krupce Následující kapitola shrnuje počátek spolupráce města Krupka s Agenturou, zejména co se týče počátečních očekávání a důvodů města pro přihlášení se ke spolupráci, dále zhodnocuje činnosti lokálního partnerství, lokálního konzultanta a proces strategického plánování. Uveden je také vnímaný přínos či naopak nedostatky působení Agentury z pohledu některých oslovených členů původního lokálního partnerství Krupka. 3.1 Důvody pro navázání spolupráce s Agenturou Hlavní deklarovanou motivací města ke spolupráci s Agenturou bylo zlepšení situace v městské části Maršov, v ulicích Karla Čapka a Dukelských hrdinů. Dále město reflektovalo, že v Krupce není řešena bytová situace sociálně vyloučených obyvatel, není zpracován plán sociálních služeb ani koncepce prevence kriminality. Vyjádřeny byly také obavy z opakujících se pochodů extrémistů a z dlouhodobého neřešení nepříznivé situace obyvatel Maršova. Co se očekávání a potřeb členů lokálního partnerství týče, za klíčovou byla označena absence analýzy potřeb obyvatel sociálně vyloučené lokality, jednotliví partneři dále deklarovali potřebu a snahu zapojit obyvatele SVL do procesu strategického plánování a práce lokálního partnerství. Záměrem partnerů bylo také ve spolupráci s Agenturou získat podporu politické reprezentace města při naplňování strategických plánů, podporu při prosazování idejí shodných s nástroji používanými Agenturou včetně možnosti participace širšího spektra subjektů. 3.2 Lokální partnerství Lokální partnerství bylo ustanoveno poměrně pozdě, s ohledem na ostatní města, kde Agentura zahájila spolupráci v roce Lokální konzultantka nastoupila až v prosinci 2012, což znamenalo pozdější zahájení strategického plánování, v důsledku čehož se například nestihly naplánovat a podat projekty v rámci programového období ESF, které končilo v době, kdy se LP začalo teprve scházet. Aktivita lokálního konzultanta se tak v Krupce více než na projektové poradenství soustředila na funkční zavádění mechanismů, jako je prostupné bydlení a prostupné zaměstnávání, dále se aktivně angažovala v oblasti zlepšování možností trávení volného času u sociálně vyloučených obyvatel a další. Co se členů lokálního partnerství týče, iniciátorem spolupráce s Agenturou byl původní starosta města, který po volbách a dosazení nového starosty do vedení města, participuje na vedení Krupky jako člen Zastupitelstva. Nový starosta, ani ten bývalý, se na spolupráci s Agenturou nijak nepodíleli, lokálního partnerství se neúčastnili. Spoluprací s Agenturou byl pověřen místostarosta, který se aktivně podílel na scházení se, komunikaci s lokální konzultantkou a realizaci prointegračních opatření. Na jednu stranu je podpora vedení města při činnosti LP vždy velmi důležitá (byť je zprostředkována skrze místostarostu) a klíčová, naopak z pohledu některých oslovených zástupců původního lokálního partnerství, zejména z neziskové sféry, bylo negativně hodnoceno to, že místostarosta vyjadřuje podporu pouze určitým subjektům, zejména organizaci Romano jasnica, která vstoupila dodatečně do LP 8 / 43

9 v roce 2013, čímž byla podle oslovených partnerů původní síť poskytovatelů sociálních služeb zcela rozbita, jak je dále uvedeno v textu. Naproti tomu z pohledu lokální konzultantky vstoupila organizace Romano jasnica do LP na základě vysoutěžené zakázky do KÚ ÚK, bez znalosti místního prostředí a lokality, což místostarosta Krupky z počátku velmi kritizoval. Kladnou stránkou spolupráce města s Agenturou bylo v rámci LP všeobecně zejména to, že před začátkem působení Agentury v Krupce nemělo město žádný koncept řešení problematiky sociálního vyloučení ani strategický dokument mapující činnost sociálních služeb a identifikaci potřebných služeb s ohledem na sociálně vyloučené obyvatele (tzn. například komunitní plán). Díky ustanovení lokálního partnerství a zahájení spolupráce s Agenturou vznikl (byť se zpožděním) strategický plán sociálního začleňování, který byl následně Zastupitelstvem města schválen a rok později i aktualizován. Přijetím tohoto strategického dokumentu členy Zastupitelstva města Krupka, získal dokument legitimitu. Na základě toho bylo dále předpokládáno, že činnost v rámci lokálního partnerství bude pokračovat i bez intenzivního zapojení Agentury, a město se v oblasti naplňování integrační politiky bude řídit tímto dokumentem, který vymezuje opatření a cíle v oblasti sociálního začleňování. 3.3 Lokální konzultant Během působení Agentury pro sociální začleňování v Krupce, od ustanovení LP, se ve vedení lokálního partnerství vystřídaly dvě lokální konzultantky. Ačkoliv ze strany členů lokálního partnerství byla činnost obou hodnocena velmi pozitivně a odborně, oslovení experti shodně uváděli, že druhá konzultantka přinesla do strategického plánování a činnosti lokálního partnerství více praxe a konkrétních, viditelných výsledků, než za činnosti první lokální konzultantky, která oproti druhé vedla LP spíše teoreticky. Obě měly zajímavý přístup k věci a navrhovaly opatření, která by mohla tady s tou situací něco udělat, ale ta druhá konzultantka to brala více prakticky, byly vidět výsledky, což zase motivovalo ty partnery, aby se scházeli, aby pokračovali v tom, co se dělá a co se má udělat. Ačkoliv byla všeobecně intervence Agentury v Krupce hodnocena velmi pozitivně, zejména s ohledem na opatření, která se úspěšně podařilo realizovat (prostupné zaměstnávání, inkluzivní opatření na školách, preventivní projekty atd.), rovněž na nastavení vzájemné komunikace a mezioborové spolupráce mezi zainteresovanými subjekty, negativně byl hodnocen zejména mechanismus spojený s lokálním partnerstvím a strategickým plánováním, kterým bylo nutné projít, než město mohlo začít s realizací konkrétních výstupů. Podle některých členů původního LP je velmi nepraktické, že než se ustanoví lokální partnerství, lokální konzultant se seznámí s místními podmínkami, a než se sestaví strategický plán, uběhne velká část doby vyčleněné na spolupráci s Agenturou, přičemž na realizaci konkrétních opatření a projektů potom zbývá velmi málo času, jak dokazují některé výpovědi oslovených partnerů uvedené níže. Tady se první rok ztratil, tím že se vytvářely plány, a když už jsme se dostali do fáze, že nějaký ty projety žádosti budeme dávat, tak Agentura odcházela. 9 / 43

10 Dovedu si představit, že kdyby tady Agentura působila dýl, nebo kdyby se urychlilo všechno, co souviselo s nastavením toho setkávání a plánování, tak by i těch výsledků a projektů mohlo být víc. Problém vidím v tom, že ta administrativa, ty formální věci jsou někdy až zbytečně moc, protahuje se to a potom nezbývá čas na důležité věci, jako třeba podávání projektů. Shrnutí Lokální partnerství bylo ustanoveno poměrně pozdě, což znamenalo pozdější zahájení strategického plánování, v jehož důsledku se nestihly naplánovat a podat projekty v rámci programového období ESF Starosta města se na spolupráci s Agenturou nepodílel, účastí na LP byl pověřen místostarosta Město před rokem 2011 nemělo žádný koncept strategického a sociálního plánování, díky působení ASZ v Krupce vznikl koncept Strategického plánu sociálního začleňování V Krupce působily dvě LK, druhá hodnocena, co se týče směřování ke konkrétním a viditelným výsledkům, jako více aktivní v praktické rovině Z pohledu členů původního LP činnost strategického plánování velmi zdržují formální a administrativní náležitosti, místo kterých se mohla již realizovat některá opatření 10 / 43

11 4. Spolupráce města a Agentury po jejím odchodu z Krupky V následující kapitole je popsán další vývoj spolupráce mezi jednotlivými subjekty lokálního partnerství i po odchodu Agentury z Krupky v červnu roku Bylo zkoumáno především to, do jaké míry pokračují aktéři lokálního partnerství se scházením se a v udržování a rozvíjení nastavených opatření inkluzivní politiky, zda došlo k předání agendy a v jakém rozsahu byla poskytována vzdálená podpora ze strany Agentury. Zhodnoceny jsou také integrační politiky města a přístup Krupky k problematice sociálního vyloučení. Z pohledu lokální konzultantky byli členové LP ke konci oficiální spolupráce města s ASZ pravidelně na setkáních LP informováni o ukončení tohoto typu spolupráce a LK představovala partnerům možnosti navázání další spolupráce, čehož město využilo, jak je uvedeno níže v textu. Rada města Krupky jmenovala koordinátory inkluze (vedoucí sociálního odboru a velitele Městské policie Krupka), kteří by se agendě a nastaveným procesům měli v Krupce i nadále věnovat. Ačkoliv pozitivně byla ze strany lokální konzultantky hodnocena v rámci strategického plánování v sociální oblasti a v oblasti prevence angažovanost a aktivita těchto subjektů, postrádáno bylo více samostatnosti a jistá garance toho, že jednotlivé cíle budou skutečně naplňovány. 4.1 Spolupráce subjektů po odchodu Agentury z Krupky Co se činnosti lokálního partnerství týče, většina poskytovatelů sociálních služeb v Krupce svou činnost ukončila (z důvodu nezískání financí nebo nízké podpory ze strany vedení města), působnost zbylých poskytovatelů je taktéž vzhledem k nedostatku finančních prostředků na zajištění činnosti sociálních služeb ohrožena. Spolupráce mezi subjekty tak probíhá zejména v rámci komunitního plánování a subjekty se schází v rámci jednotlivých komisí města (komise prevence kriminality, zaměstnanost a bydlení a školská komise). Původní idea lokálního partnerství tak byla zúžena na scházení se pouze několika subjektů sdružujících se kolem místostarosty, který koordinuje jejich společnou činnost. Jedná se o zástupce městské policie, odbor sociálních věcí a školství a organizace Romano jasnica. Segregaci těchto subjektů v rámci naplňování inkluzivních politik města potvrzují i další členové původního LP. Podle nich byla agenda LP předána právě vedoucí odboru sociálních věcí a školství a veliteli městské policie, nicméně další setkání navazující přímo na činnost LP již realizována nebyla a subjekty v tomto režimu již mezi sebou nekomunikují. Agenda byla předána vedoucí sociálního odboru, ale ani jednou jsme se už nesešli, žádná aktivita z její strany nebyla po tom, co tu už Agentura není. Oni si to tam řeší sami pro sebe na úřadě, a že by nějak pokračovalo to partnerství, co se tu nastavilo, to ne, to úplně zaniklo. Ačkoliv lokální partnerství jako takové již nadále v Krupce nepůsobí, mnozí oslovení členové potvrdili, že pozitivní bylo zejména nastavení komunikace a spolupráce mezi subjekty ve městě, která zde před tím téměř vůbec nebyla. Už se nescházíme, bylo to vidět už na konci, že to nebylo potřeba, ty vztahy tu byly nastavené, propojilo se to, ale jinak v rámci PS komunitního plánování se schází / 43

12 4.2 Navázání spolupráce v režimu vzdálené podpory Město Krupka navázalo po ukončení oficiální spolupráce s Agenturou další spolupráci v rámci režimu vzdálené podpory. Vzdálená podpora byla poskytována od července 2014 do srpna Komunikace s Agenturou je v rámci této spolupráce ze strany města poměrně aktivní, zejména v sociální oblasti a v oblasti prevence. Agentura vzdálenou podporu naplňuje také prostřednictvím osobních návštěv města. Předmětem a cílem poskytování vzdálené podpory mělo být zejména: - zajištění kontinuity LP a jeho pracovních skupin metodickou podporou koordinátorů inkluze města, jenž vedení LP přebírají; - nalezení dalších možnosti realizace systému prostupného bydlení; - příprava projektů zajišťujících kontinuitu sociálních služeb a dalších integračních opatření ve městě z evropských strukturálních fondů a dalších zdrojů; - opatření v oblasti prevence kriminality (terénní práce s dětmi a mladistvými); - podpora inkluzního vzdělávání. Podrobnější Plán vzdálené podpory v lokalitě Krupka je uveden v tabulce níže, včetně zaznamenání rozdělení zodpovědnosti za realizaci konkrétních kroků a opatření mezi subjekty města a ASZ / 43

13 Cíle / kroky Zodpovědnost Cíl 1 Zajistit preventivní aktivity pro cílovou skupinu mládeže ze SVL ve věku let a zajistit udržitelnost stávající sociálních služeb prostřednictvím projektového poradenství komentář: Zmíněná CS je dosud nejméně podchycenou skupinou a je potřeba vhodně strukturovat její volný čas jako prevenci sociálně patologických jevů. Preventivní aktivity lze (spolu)financovat prostřednictvím projektových výzev, s jejichž vytipováním pomůže Agentura pro sociální začleňování. Předpokladem pro psaní projektových žádostí a následné administrování úspěšně podaných projektů je vyčlenění personální kapacity města na pozici, jejíž náplní práce bude i projektová činnost. Ta se bude týkat především projektů prevence a dále udržení stávajících sociálních služeb, tedy především pokračování služeb azylového domu, TSP na MěÚ, právní a dluhové poradenství. krok i. Metodická podpora nové preventistky, pomoc s výběrem vhodných projektových výzev v oblasti prevence, pomoc s projektovou žádostí krok ii. Projektové poradenství k udržitelnosti sociálních služeb Vedoucí odboru, ředitel MP ASZ Cíl 2 Oživit dění na veřejném prostranství sídliště Horní Maršov prostřednictvím komunitních a volnočasových aktivit komentář: V rámci veřejného prostranství na sídlišti Horní Maršov vznikla oddechová zóna, jejíž potenciál není dostatečně využitý. Nabízí se koordinace poskytovatelů sociálních služeb ze strany města v rámci pracovní skupiny lokálního partnerství Vzdělávání, sociální služby, volný čas a dále v rámci Koordinační skupiny poskytovatelů sociálních služeb. krok i. Využít schůzky existujících pracovních skupin k tematizování ne/naplněnosti oddechové zóny, navrhnout typy akcí do oddechové zóny krok ii. Přesunout pořádání domovních schůzí na veřejné prostranství a rozšířit jeho náplň (např. návrhy akcí v oddechové zóně od obyvatel) krok iii. Zorganizovat pořádání strukturovaných volnočasových a komunitních aktivit v rámci oddechové zóny na veřejném prostranství ASZ Vedoucí odboru, ASZ Ředitel MP, ASZ Vedoucí odboru, ředitel MP, NNO Cíl 3 Udržet systém strategického plánování sociálního začleňování komentář: S platností od byla Radou města Krupka zřízena a jmenována komise pro integraci menšin a prevenci kriminality. Komise se bude scházet 1x za dva měsíce. Výstupy práce komise budou předneseny a konzultovány 2x ročně v rámci lokálního partnerství. Pracovní skupina koordinace sociálních služeb se bude scházet 2x ročně, v případě potřeby spolupracujících partnerů bude svoláno mimořádné jednání. Město Krupka chce spolupracovat s ASZ v rámci jednotlivých pracovních skupin na představení dobrých praxí odjinud, podpoře při vedení skupiny a přípravě revize SPLP v červenci/srpnu 2015?) krok i. Skupila Lokálního partnerství se bude setkávat 2x ročně. Budou jí předneseny výstupy práce komise pro integraci menšin a prevenci kriminality. Budou konzultovány a navrhovány úkoly a požadavky, na jejichž zajištění a plnění bude dohlížet komise pro integraci menšin a prevenci kriminality. krok ii. Pracovní skupina koordinace sociálních služeb se bude scházet 2x ročně. Společně bude řešena spolupráce poskytovatelů sociálních služeb, hodnocena využitelnost služeb, jejich kvalita a efektivnost. krok iii. Komise pro integraci menšin a prevenci kriminality se bude scházet 1x za dva měsíce. Komplexně bude spolupracovat na zajištění sociálních služeb, aktivizačních činností, prevenci kriminality a zároveň bude poskytovat zpětnou vazbu a hodnotit dosažené výsledky Vedoucí odboru, ředitel MP, ASZ Vedoucí odboru Vedoucí odboru Tabulka převzata z Plánu vzdálené podpory v lokalitě Krupka na období od července 2014 do srpna 2015, jedná se o interní dokument Agentury pro sociální začleňování a Města Krupka / 43

14 Co se naplnění cílů vzdálené podpory týče 1, systém strategického plánování se udržet podařilo, stejně tak jako scházení se komise prevence kriminality a sociální komise. Zajistit kontinuitu lokálního partnerství v tom smyslu, aby se jej účastnila většina původních členů a dále se podílela na strategickém plánování a inkluzivní politice, se nepodařilo. Členové se v zúženém složení schází v rámci výše zmíněných komisí a komunitního plánování. Realizovat systém prostupného bydlení či nalézt takové možnosti, které by vedly k jeho úspěšnému zavedení, se doposud nepodařilo, stejně tak jako nalezení vhodných finančních zdrojů k financování udržení činnosti zbylých sociálních služeb v Krupce (ESF). I nadále je tak výrazně ohrožena činnost stávajících poskytovatelů sociálních služeb v Krupce, zejména služeb SAS Romano Jasnica a azylových domů Oblastní charity. Co se oddychové zóny a volnočasového vyžití dětí a mládeže týče, tato oblast nezaznamenala doposud žádné změny. Je plánována také rekonstrukce školního hřiště při ZŠ Karla Čapka, nicméně ani otevření nového hřiště při ZŠ Masarykova za doby působení Agentury nepřineslo očekávané výsledky a snaha o zlepšení situace volnočasového vyžití a integrace sociálně znevýhodněných dětí a mládeže touto cestou, vzhledem k předchozímu neúspěchu, je diskutabilní. V rámci oddychové zóny nebyly doposud realizovány žádné významnější akce na podporu zlepšení vztahů mezi obyvateli a zlepšení trávení volného času sociálně vyloučených rodin s dětmi (například navázání na promítání filmu Cesta ven na sídlišti ještě za doby působení ASZ v Krupce). 4.2 Integrační politiky města, přístup k sociální problematice a sociálnímu vyloučení Ačkoliv Zastupitelstvo města přijalo v roce 2013 Strategický plán sociálního začleňování v Krupce na období a o rok později schválilo také aktualizaci cílů Strategického plánu sociálního začleňování v Krupce pro období , z pohledu oslovených zástupců města a původního LP je podpora Zastupitelstva vůči sociálnímu začleňování a prointegračním opatřením velmi nejistá. Zastupitelstvo 2 totiž během působení Agentury v obci i po jejím odchodu zamítlo implementaci některých důležitých opatření ohledně integrační politiky a prevence proti sociálnímu vyloučení (například se jednalo o zrušení vyhlášky regulující hazard na území obce, zavedení vyhlášky zakazující sedět na vybraných veřejných prostranstvích na čemkoli jiném, než na lavičkách, které však toho času v lokalitě Maršov zcela chyběly). Podle oslovených expertů tak není na základě těchto kroků Zastupitelstva města v posledním období zcela zřejmé, jaký postoj zaujímá a do budoucna zaujme k navrhovaným prointegračním opatřením. Rizikem ohledně dalších snah o implementaci opatření na podporu sociálního začleňování a prevence před sociálním vyloučením tak může v Krupce být nízká nebo žádná podpora zastupitelstva či jeho podstatné části strategického plánu a prosazování jeho konkrétních cílů. 1 Vzhledem k tomu, že vzdálená podpora byla poskytována až do konce srpna 2015 a výzkumné šetření mezi členy původního LP, včetně lokálních konzultantů, které bylo podkladem pro zpracování této evaluační zprávy, bylo realizováno v květnu 2015, nelze nyní stanovit úplné závěry ohledně naplnění cílů a dopadů vzdálené podpory, neboť stále není ukončena a realizace některých kroků vzdálené podpory ještě nebyla naplněna. 2 Konkrétně se v Krupce může jednat o zástupce některých stran (například DSSS), kteří již za působení Agentury Zastupitelstvu odmítali předložené návrhy týkající se sociální integrace v lokalitě Maršov a částečně také aktivity a způsob práce Agentury v lokalitě / 43

15 Ze strany oslovených expertů již za působení ASZ ve městě bylo navrhováno, aby byl kladen důraz na zlepšení informovanosti zastupitelstva o aktivitách a plánovaných opatřeních LP. Klíčové je v této oblasti vhodně vysvětlit a obhájit přínos některých navrhovaných i zaváděných opatření tak, aby členové zastupitelstva plně pochopili význam a přínos takových opatření nejen pro zlepšení situace se sociálním začleňováním, ale celkově i pro město jako takové a všechny jeho obyvatele. Jak již bylo ale zmíněno, ačkoliv se za působení Agentury ve městě dařilo skrze lokálního konzultanta s politickou reprezentací města komunikaci ohledně některých opatření navázat, stále je tato podpora nejistá a rozhodně nelze hovořit o plné podpoře všech navrhovaných opatření. Nejasný je také postoj vedení města k podpoře poskytování sociálních služeb na území města Krupka. Zatímco na jedné straně existuje zcela jasná identifikace potřebnosti sociálních služeb plynoucí jak ze strany sociálně vyloučených obyvatel i charakteru jejich problémů, tak ze strany poskytovatelů sociálních služeb, na straně druhé z pohledu města není ve městě potřeba tolika sociálních služeb a jejich poskytovatelů. Město tak usuzuje na základě vypracované analýzy potřebnosti sociálních služeb v Krupce, která zde neidentifikovala potřebnost všech poskytovaných služeb i z toho důvodu, že zde údajně není tolik potenciálních příjemců těchto služeb a problémy ve městě nejsou proto rizikové. Město navíc uvádí nízké výše finančních dotací na služby ze strany kraje a MPSV, a tedy podpora služeb není zcela optimální a odpovídající skutečné potřebnosti (viz kapitola Zhodnocení činnosti Agentury a obce v jednotlivých oblastech podpory Sociální lsužby). I zde lze tedy spatřovat jisté riziko v dalších integračních opatřeních města, neboť bez dostatečného zajištění sociálních služeb pro obyvatele SVL může situace opět sklouzávat k počátečnímu stavu a ke zvyšujícímu se výskytu sociálně vyloučených, mnohoproblémových rodin a jedinců. Shrnutí Agenda byla předána sociálnímu odboru a veliteli městské policie, subjekty se schází již jen ve zúženém rozsahu, činnost LP jako taková zachována nebyla, byla převedena na činnost komunitního plánování Někteří oslovení aktéři výběr koordinátorů inkluze a úzký okruh těch, co se na realizaci inkluzivní politiky podílejí, neschvalují, označují ho za pasivní a nevhodný Vlivem nízkých dotací z kraje a neefektivní komunikace mezi městem a některými poskytovateli služeb mnozí aktéři působnost v Krupce ukončují Město navázalo s ASZ režim vzdálené podpory, v jehož rámci s Agenturou aktivně komunikuje Realizaci integračních opatření by v budoucnu mohl ohrozit nejednoznačný postoj Zastupitelstva města a ne příliš plná podpora této oblasti Zatímco ve městě je patrná velká potřebnost sociálních služeb prevence, tyto služby naopak z Krupky rychle mizí a je otázkou, kdo bude po jejich kompletním odchodu zajišťovat práci s vyloučenými obyvateli a bude odborně pracovat na optimalizaci zhoršující se situace se sociálním vyloučením v Krupce 15 / 43

16 5. Zhodnocení činnosti Agentury a obce v jednotlivých oblastech podpory Následující kapitola obsahuje shrnutí zásadních intervencí Agentury a lokálního partnerství v oblastech bydlení, zaměstnanosti, vzdělávání, sociálních služeb a bezpečnosti v Krupce v letech 2011 až Je popsán způsob a míra vlivu, jakou se Agentura podílela na realizaci jednotlivých zaváděných opatření, případně jsou uvedeny také důvody, které vedly k tomu, že některá opatření realizována nebyla. U každé oblasti jsou popsány hlavní úspěchy, kterých se městu podařilo dosáhnout, ať už samostatně nebo ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování. 5.1 Bydlení Situace ohledně bydlení a způsobu života obyvatel v sociálně vyloučené lokalitě byla na počátku a v průběhu spolupráce města s ASZ velmi špatná. V roce 2014 se v sídlištní oblasti Maršov, kde žije převážná většina sociálně vyloučených obyvatel, musely uzavřít a zakonzervovat dva panelové domy v ulici Dukelských hrdinů, protože zdejší obyvatelé byli extrémně zadluženi a docházelo k rozsáhlému ničení a devastování těchto dvou domů a jejich bytů. Problémem byl také přemnožený výskyt štěnic. Majitelem většiny domů je bytové družstvo. Byty sociálního charakteru, jejichž vlastníkem by bylo město, zde nejsou, což bylo jedním z důvodů, proč se nepodařilo zavést systém prostupného bydlení (tréninkové bydlení a 3. stupeň), jak je uvedeno níže. V otázce bydlení byla s Agenturou řešena zejména otázka možnosti zavést fungující systém prostupného bydlení. Tento systém se nakonec zavést nepodařilo, protože pilotní pokusy ukázaly několik zásadních nedostatků celého mechanismu s ohledem na jeho realizaci v Krupce. Původně byl celý systém zamýšlen tak, že první stupeň bude zajištěn azylovým domem, který v Krupce provozuje Oblastní Charita Teplice, druhý stupeň by byl prostřednictvím nájemního bydlení v družstevním bytě, přičemž by zde byl předpoklad splacení družstevního podílu. Následně v rámci třetího stupně by se nájemník sám stával družstevníkem a bydlel by již zcela samostatně. Takto zamyšlený systém se však v Krupce ukázal jako nereálný zejména proto, že rodiny vstupující do systému jsou nízkopříjmové, pro které je nejen velmi obtížné ušetřit finance na pravidelnou úhradu nákladů spojených s bydlením, ale následně je na základě tohoto také velmi obtížné vyšetřit další část, a to zajištění finančních prostředků na splacení družstevního podílu. I v případě, že by se toto s podporou sociálních služeb podařilo zajistit, a rodině by se podařilo přejít až do třetího stupně prostupného bydlení, jeví se kontraproduktivní usilovat o získání družstevní formy bydlení. Důvodem je zejména to, že příjem rodin vstupujících do systému podléhá většinou exekuci a následně by tedy získaný družstevní podíl přešel do exekuce / 43

17 Systém byl v roce 2014 pilotně vyzkoušen na dvou rodinách, které byly klienty AD Agapé při OCHT. Vytipované rodiny se jevily jako schopné s potenciálem systémem projít a bytové družstvo jim vyčleněné byty přidělilo, nicméně situace dopadla negativně (rodiny nebyly ochotné spolupracovat, hlavní roli hrály také výše zmíněné problémy se zadlužeností a exekucí atd.), proto již systém dále aplikován a testován nebyl. Příklad z praxe OSBD vyčlenilo do systému prostupného bydlení jeden byt, který byl pronajat klientce z AD Agapé, se kterou následně v jejím domácím prostředí pracovala sociální pracovnice Oblastní Charity a pomáhala jí s nácvikem samostatného bydlení, tedy například jak samostatně hradit poplatky spojené s nájmem a splátkami družstevního podílu. V případě, že by se tato spolupráce osvědčila, byla by možnost získat z bytového družstva další byt do systému prostupného bydlení a postupně jej tak rozvíjet. Ačkoliv se klientka po půl roce osvědčila a byla s ní uzavřena smlouva na dobu určitou, spolu se stanovením pravidelných úhrad za splácení družstevního podílu, přičemž po jeho zaplacení by se nájemnice stala členem družstva (členský podíl činil ,- Kč), vše ztroskotalo na problematice změny metodiky úhrady nájemného skrze institut zvláštního příjemce. U klientky se také začaly opět projevovat sklony k neplacení nájemného a rostoucího rizika dalšího zadlužení se. Pozitivně však byla vnímána role Oblastní Charity, se kterou se v tomto ohledu podařilo nastavit velmi dobrou spolupráci a která byla dle dotázaných zainteresovaných expertů hlavním tahounem, co se zavádění systému i práce s rodinami týče. Podle oslovených zástupců Charity byla myšlenka prostupného bydlení velmi dobrá, dokonce jeden ze zástupců představil koncept, který by v praxi mohl fungovat i s ohledem na zadluženost klientů, nicméně z rozhodnutí představenstva města se ani tuto podobu systému prostupného bydlení zavést nepodařilo, jak je uvedeno v následující výpovědi ředitele OCHT: Prostupné bydlení se mi líbilo i to, že je to dostupné pro všechny, pro lidi na Karla Čapka a Dukelských hrdinů. Tam mají plno volných bytů a my máme azylový dům a máme SAS, že by to fungovalo tak, že klienti azylového domu tady by měli službu a pak bychom vybírali lidi, kteří se něco naučili, a že my bychom měli pronajaté byty v družstvu, my bychom to pronajali těm lidem a bydleli by samostatně, ale nebyli by členy družstva, protože když by se dostali do exekuce, tak by v tom byl problém. Vypadalo to výhodně, ale valná hromada představenstva to zamítla. Argumentují, že je pro ně výhodné mít ty baráky prázdné, než tam mít neplatiče. Dalším zásadním důvodem, proč by se Oblastní Charita nemohla stát majitelem bytů, jež by dále pronajímala osobám prostupujícím systémem, je ten, že právnická osoba nemůže být majitelem družstevního bytu. Město se pokoušelo v rámci prostupného bydlení zavést také tréninkové bydlení, kam by docházeli sociální pracovníci a intenzivně s nájemníky pracovali. Důvodem pro snahu o zavedení spolupráce vlastníků bytů se sociálními službami byla i zhoršující se situace ohledně dodržování nájemních smluv a podmínek bydlení (například neplacení nájmu, obývání bytu více osobami, než bylo stanoveno v nájemní smlouvě apod.). Nicméně ačkoliv se s několika poskytovateli sociálních služeb spolupráci navázat v tomto ohledu podařilo, práce s rodinami nepřinášela mnoho pozitivních výsledků, což většinu poskytovatelů služeb odradilo od toho, 17 / 43

18 aby do této lokality za tímto účelem docházeli a terénní pracovníci postupně přestali za účelem nácviku samostatného bydlení do lokality docházet. Shrnutí Majoritním vlastníkem bytů v lokalitě Maršov je bytové družstvo Ve spolupráci s Agenturou se členové LP snažili zavést fungující systém prostupného bydlení, což se nakonec nepodařilo Důvodem neúspěchu byla zadluženost a exekuce žadatelů o prostupné bydlení a související nemožnost stát se ve finále družstevníkem bytu, dále nemožnost OCHT stát se jakožto právnická osoba majitelem družstevního bytu a celkové selhání rodin v pilotní realizaci systému samostatného bydlení Systém prostupného bydlení nebyl podpořen ani ze strany představenstva města, které nechtělo podporovat neplatící a zadlužené obyvatele Postupně v rámci tréninkového bydlení, kde rodiny při nácviku samostatného bydlení selhávaly, přestávaly za tímto účelem spolupracovat i někteří poskytovatelé terénních služeb 5.2 Zaměstnanost V oblasti zaměstnanosti lze identifikovat významné a viditelné výsledky, které potvrzují přínos spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování v oblasti pomoci se zaváděním mechanismů na podporu sociálního začleňování. Krupka je jedním z těch měst, kde se díky intenzivní spolupráci s Agenturou podařilo úspěšně zavést fungující systém prostupného zaměstnávání (od června 2013). Kromě samotného fungujícího systému lze za pozitivní dále vnímat to, že pracovníci ASZ po celé České republice (v rámci konferencí a odborných seminářů, manuálů, natočeného video medailonu apod.) prezentují Krupku jako příklad dobré praxe v zavádění systému prostupného zaměstnávání, což výrazně přispělo ke zlepšení profilu města. Ze strany ASZ byla členům LP také navržena možnost natočení videa medailonu o úspěšném zavádění prostupného zaměstnávání v Krupce. Tato reportáž byla natočena a umístěna na internetové stránky Agentury pro sociální začleňování jako příklad dobré praxe pro ostatní města. Počet osob zaměstnaných na VPP se v Krupce postupně v průběhu let zvyšuje. Pracovní uplatnění v rámci systému prostupného bydlení hledají uchazeči zejména v rámci městských organizací a institucí. Konkrétní počty pracovních míst na VPP v Krupce jsou uvedeny níže. - Město Krupka (10 technické, 4 dohledová služba, 2 pečovatelská služba) - Masarykova ZŠ a MŠ (pracovník pro údržbu, drobné řemeslné práce) - MŠ Sluníčko (pracovník pro údržbu, drobné řemeslné práce) Skrze VPP je v Krupce možné zaměstnávat také asistenty prevence kriminality. Pracovní pozice na prvním stupni, tzn. výše uvedené, se po uvolnění dále opakují s novými uchazeči. Pracovníci, co se v systému osvědčili, přechází na další stupně, spolupráce je navázána také s některými soukromníky, nicméně těch není mnoho. Město se také obrací na pracovníky VPP, kteří se osvědčili a již na 1. stupni nejsou, v případě, že potřebuje zástup za nemoc nebo 18 / 43

19 pracovní neschopnost svých pracovníků. V těchto případech nastupují pracovníci na dohodu o provedení práce. Ve spolupráci s ASZ byla řešena také možnost uvést do praxe podmínku zaměstnávat 10 % dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce při veřejných zakázkách města. V této záležitosti se sešel místostarosta města s expertní pracovníci Agentury, která princip podmínky podrobně vysvětlila, dále vysvětlila případné nejasnosti, poskytla zástupci vedení města argumentační vybavenost pro další politická vyjednávání v tomto směru a ze strany ASZ byly předány další propagační materiály k uvedenému tématu. Lokální konzultantka také představila členům PS Zaměstnanost příklady z praxe se zaváděním podmínky a popsala dostatečné zkušenosti se zavedením podmínky ve městě Most, kde tento mechanismus funguje. Na tomto základě bylo členům PS přislíbeno, že lokální konzultantka zajistí více informací z praxe o zavedení podmínky v Mostě a předá tyto pracovníci ÚP a panu místostarostovi. Podmínka měla být předložena k projednání Radě města v prosinci Nicméně předání konceptu RM se neuskutečnilo z rozhodnutí koordinátora PS Zaměstnanost, pana místostarosty. V oblasti zaměstnanosti nevzešly přímo z lokálního partnerství za spolupráce s ASZ žádné projekty na podporu zaměstnanosti. Ty byly realizovány samostatně z iniciativy některých členů LP, například OCHT (RIP Sociálně vyloučené lokality Ústeckého kraje), Job Assistent (projekt Podnikatelka II.), Úřad práce Teplice realizoval celokrajské projekty, Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji a,,podpora odborného vzdělávání zaměstnanců POVEZ, kam byla zahrnuta i Krupka. Shrnutí Ve spolupráci s ASZ se podařilo zavést funkční systém prostupného zaměstnávání, který je příkladem dobré praxe pro ostatní města Počet osob zaměstnaných na VPP se v Krupce postupně v průběhu let zvyšuje V rámci systému jsou pracovníci na VPP zaměstnáni pod městem v ZŠ a MŠ Agentura se významně podílela na snaze zavést do praxe 10% podmínku (tj. zaměstnávat 10 % dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce při veřejných zakázkách města), ta však nebyla nakonec podána V oblasti zaměstnanosti nevzešly přímo z lokálního partnerství za spolupráce s ASZ žádné projekty na podporu zaměstnanosti 5.3 Bezpečnost Plánování prevence kriminality se ve spolupráci s Agenturou rozběhlo v roce Začátkem roku byly zpracovány dva klíčové dokumenty, které doposud v Krupce chyběly a byly vypracovány ve spolupráci s Agenturou, která poskytovala odborné metodické vedení a poradenství. Jednalo se o Bezpečnostní analýzu města Krupka a následný Plán prevence kriminality. Tyto dokumenty byly zároveň povinnými podklady pro podání žádosti na MV ČR o získání dotace na asistenty prevence kriminality. V červnu 2012 tak díky spolupráci s Agenturou začal v Krupce působit APK, který byl na svou pozici vybrán z místních obyvatel 19 / 43

20 sociálně vyloučené lokality Horní Maršov. V rámci systému prostupného zaměstnávání doplňují tým terénních pracovníků městské policie také pracovníci dohledové služby 3 (VPP). V současné době působí v Krupce 2 asistenti prevence kriminality. Projekt pomohla podat a realizovat Agentura, přičemž skrze lokálního konzultanta a další expertní pracovníky ASZ bylo poskytováno projektové poradenství při tvorbě žádosti, metodická podpora a poradenství. Agentura se také podílela na přípravě návazného projektu Asistent prevence kriminality II. Ze strany oslovených expertů byl přínos asistentů vnímán také v tom, že tito pracovníci jsou příkladem dobré praxe pro ostatní obyvatele Krupky, že dostávají plat, ze kterého si mohou adekvátně platit nájem a další výdaje s bydlením spojené, což eliminuje riziko zadlužení se. Jeden z expertů uvádí: Žádali jsme o dva bylo nám ze strany Agentury doporučeno, že když budeme žádat rozumně, tak peníze dostaneme, já bych spíš viděl přínos v tom, že jsou zaměstnávání lidé z lokality a že platí nájem, že z těch peněz co dostanou, zaplatí nájem s tím, že bydlí v té lokalitě, tak se jim to zase vrací, je tam ta snaha a ty peníze co vydělají tak s tím nakládají rozumně. Činnost asistentů prevence kriminality a jejich přínos popisuje také další z oslovených expertů. Stejně jako předchozí komunikační partner popisuje přínosy spojené s řádným hrazením nájmu těchto osob, které dostávají za svůj výkon plat, jiný uvádí, že tito pracovníci efektivně fungují jako prostředníci mezi úřady a městskou policií a obyvateli SVL. Jako riziko bylo spatřováno zejména to, že autorita těchto lidí je velmi křehká a stále u nich existuje riziko opětovného sklouznutí k výskytu sociálně nežádoucích jevů, což by do budoucna mohlo obecně podrýt u obyvatel SVL autoritu vůči těmto pracovníkům asistentů prevence kriminality. Máme je nastavené na problémy odpoledních hodin, v odpoledních hodinách mají za úkol pohybovat se kolem víceúčelového hřiště a dohlíží na ten veřejný pořádek, jsou prostředníky mezi náma a obyvateli, aby to nebyla vyloženě ta represe. (...) Ono vybrat člověka, který bude mít v té lokalitě nějakou persónu, v první vlně lidi, co se vybrali, nějakým způsobem fingovali, ale když vám pak lidi zavřou kvůli krádežím, tak tam se to rozkřikne. Pro mě je prioritou, že nemají dluhy, platí nájem, aby byli i dobrým příkladem pro ostatní obyvatele té sociálně vyloučené lokality. Shrnutí Ve spolupráci s ASZ byla zpracována Bezpečnostní analýza města Krupka a Plán prevence kriminality Agentura se podílela na projektové žádosti o získání dotace na APK, poskytovala projektové poradenství, zprostředkovávala zkušenosti, radila, o kolik APK žádat V Krupce bez ohledu na intervenci ASZ působí také při městské policii dohledová služba APK se v krupce osvědčili, město o ně žádalo i v další vlně dotací MV ČR 3 Dohledová služba působila v Krupce ještě před zajištěním asistentů prevence kriminality, neboť město poprvé nezískalo dotace na APK v rámci projektu MV ČR. Tyto pozice (původně 4) jsou obsazovány v rámci VPP ve spolupráci s Úřadem práce Teplice. Tato pozice tedy byla zřízena a koordinována samostatně městem, Agentura se na tomto opatření nijak v celém průběhu působení v Krupce nepodílela / 43

21 5.4 Vzdělání a volný čas V oblasti vzdělávání ve spolupráci s ASZ nevzešel žádný projekt na podporu integrace žáků nebo na podporu inkluzivního vzdělávání. Lokální konzultantka tak v této oblasti zastávala spíše poradní funkci, popřípadě koordinovala úsilí všech členů pracovní skupiny v oblasti realizace takových projektů, které subjekty realizovaly samy, ze své vlastní iniciativy. Lokálního partnerství se v Krupce účastnily 3 základní školy. Nejvíce romských dětí chodí na ZŠ Karla Čapka, která se nachází v označené sociálně vyloučené lokalitě. Ačkoliv se školy v Krupce snaží inkluzivní vzdělávání a integraci žáků podporovat, podmínky jim ztěžují sami žáci pocházející ze sociálně vyloučeného prostředí. Například v ZŠ Karla Čapka se i přes nastavená opatření (pružné střídání praxe x škola, motivační program, benefity využívání školního klubu, soutěže atd.) potýkají s velmi malou motivovaností žáků do školy docházet a s nedostatečnými společenskými a pracovními návyky žáků. Míra absence je zde závažně vysoká a ze všech žáků asi jen polovina řádně plní své školní povinnosti. Škola využívá dotačního titulu MŠMT ČR Podpora romských žáků, nicméně vzhledem k vysoké absenci žáků se škole nedařilo dodržovat nastavené indikátory projektu. Na ZŠ Karla Čapka také od roku 2010 působí přípravné třídy, na 2 ZŠ v Krupce jsou celkem 3 přípravné třídy. S ohledem na opatření na podporu setrvání žáků v dalším vzdělávání a zlepšování jejich potenciální uplatnitelnosti na trhu práce ředitel této ZŠ rozhodl, že absolvování dvouletého akreditovaného studia na praktické škole v Krupce pracovní uplatnění žáků nezvyšuje, a proto rozhodl na škole otevřít učební obor kuchařské a prodavačské práce, který je tříletý, ukončený výučním listem. Vzhledem k aktivitě místní ZŠ Karla Čapka v oblasti podpory sociálního začleňování romských žáků i budoucího uplatňování studentů ohrožených sociálním vyloučením na trhu práce, byla ze strany první lokální konzultantky navržena a nabídnuta možnost řediteli této ZŠ natočit reportáž o škole, jejímž prostřednictvím by bylo možné informovat o aktivitách na ZŠ a SŠ Krupka. Byly by představeny nové vzdělávací obory, práce s motivací žáků atd. Nabídky ze strany ASZ bylo využito. Velmi důležitá je návaznost základních a středních škol především kvůli udržení kontinuity studia, která přispívá ke zvyšování úrovně finálně dosaženého vzdělání. Do tohoto projektu se díky iniciativě Agentury zapojila Střední škola sociální PERSPEKTIVA a Vyšší odborná škola v Krupce. Co se oblasti předškolního vzdělávání týče, docházení dětí ze SVL do mateřských škol je velmi nedostatečné. V rámci působení Agentury nebyl realizován žádný projekt, v jehož rámci by probíhaly také aktivity na motivaci rodičů přihlašovat děti do MŠ. Tuto činnost zajišťovaly pouze neziskové organizace prostřednictvím své běžné činnosti (SAS pro rodiny s dětmi, poradenství), nicméně po jejich postupném odcházení z Krupky ustávala i snaha o intenzivní motivaci rodičů. Zájem o MŠ se v Krupce nezvyšuje, například MŠ Písnička, kam dochází převážná číst romských dětí, měla ve školním roce 2013/2014 nenaplněnou jednu celou třídu. Větší zájem ze strany sociálně vyloučených rodičů je o přípravné ročníky zejména na ZŠ Karla Čapka (2 PT), popřípadě na ZŠ Masarykova (1 PT) / 43