VYHODNOCENÍ ŠETŘENÍ POŽADAVKŮ ZAMĚSTNAVATELŮ NA KVALITU A POČET PRACOVNÍCH SIL V ZEMĚDĚLSTVÍ

Transkript

1 VYHODNOCENÍ ŠETŘENÍ POŽADAVKŮ ZAMĚSTNAVATELŮ NA KVALITU A POČET PRACOVNÍCH SIL V ZEMĚDĚLSTVÍ 2011

2 Poznatky ze šetření požadavků zaměstnavatelů v zemědělství na kvalitu a počet pracovních sil Šetření provedla Agrární komora ČR (AK ČR) v rámci projektu Národní soustava povolání 2 NSP 2 v letních měsících r prostřednictvím okresních agrárních komor. Struktura dotazníků a znění otázek byly vytvořeny a zpracovány AK ČR. Účast a výrobní zaměření respondentů Šetření se zúčastnilo 488 zemědělských podniků to je 1,82 % z celkového počtu podniků, které předložily Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu žádosti o podporu na plochu - SAPS. Celkový počet podniků V těchto podnicích bylo zaměstnáno osob, to je 23,3 % z celkového stavu pracovníků v zemědělství ČR podle Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok Spolu s průměrným stavem pracovníků 54,57 v jednom šetřeném podniku to svědčí o účasti především větších podniků. Opomineme-li Prahu pohybovala se účast jednotlivých krajů v šetření od 1,66 % v Libereckém až do 18,56 % ve Středočeském kraji z celkového počtu podniků, které se za ČR zúčastnily. Tab. č. 1 Kraj Procentuální účast Procentuální účast podle podle počtu podniků počtu zaměstnanců Praha 0,55 0,32 Středočeský 18,56 15,19 Plzeňský 4,16 1,94 Jihočeský 10,80 13,27 Karlovarský 0,28 0,25 Liberecký 1,66 1,28 Ústecký 13,57 4,53 Královehradecký 9,14 8,53 Pardubický 4,71 6,41 Vysočina 6,37 14,05 Olomoucký 8,31 9,59 Moravskoslezský 7,20 10,64 Zlínský 4,71 2,92 Jihomoravský 9,97 11,07 SUMA 100,00 100,00 Pořadí účasti podle počtu zaměstnanců je prakticky totožné. Podle výrazně vyššího procenta účasti počtu zaměstnanců než u podniků lze soudit, že se v kraji Vysočina zúčastnily především větší podniky a s větším počtem zaměstnanců. O opaku svědčí účast v Ústeckém kraji, kde procentuální zastoupení podniků na celostátních číslech vysoce překračuje podíl zaměstnanců. 1

3 Graf. č. 1 Procentuální účast v šetření podle podniků a podle zaměstnanců % 20,00 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Praha Středočeský Plzeňský Jihočeský Karlovarský Liberecký Ústecký Královehradecký Pardubický Vysočina Olomoucký Moravskoslezský Zlínský Jihomoravský kraj Procentuální účast podle počtu podniků Procentuální účast podle počtu zaměstnanců Údaje o prvotním zaměření uvedlo 485 podniků ze 488, nejvíce je jich zaměřeno na rostlinnou produkci 57,34 % a na produkci živočišnou 34,07 %. Graf č. 2 Výrobní zaměření respondentů 70,00 60,00 57,34 % 50,00 40,00 30,00 34,07 20,00 10,00 3,28 1,23 0,82 0,61 2,66 0,00 Rostlinná výroba Živočišná výroba Podpůrné činnosti v zemědělství Posklizňové činnosti Potravinářství Ubytování a stravování Ostatní (doprava, služby, lesnictví, ) 2

4 Na ostatní činnosti je prvotně zaměřeno minimum podniků. Z ostatních činností jsou to především podpůrné činnosti v zemědělství, posklizňové činnosti, doprava, služby pro zemědělskou činnosti, obchodní činnost, ubytování a stravování, servis strojů, lesnictví Současná vzdělanostní struktura zaměstnanců Ve vzdělanostní struktuře zaměstnanců výrazně převládá středoškolské vzdělání s výučním listem 58,57 %, následuje středoškolské s maturitou 20,95 % a základní 13,17 %. Nejméně je zastoupeno bakalářské a vyšší odborné vzdělání. Magisterské představuje 6,07 %. Graf č. 3 20,95 základní středoškolské s výučním listem 58,57 6,07 0,89 0,35 středoškolské s maturitou vyšší odborné bakalářské magisterské 13,17 Současná věková struktura zaměstnanců Nejvíce zastoupenou věkovou kategorií je let. Podíl věkové kategorie do 30 let - 11,36 % je téměř stejný jako kategorie nad 60 let 11,85 %. Graf č. 4 11,85 % 11,36 % 76,78 % do nad 60 3

5 Téměř 74 % respondentů se vyjádřilo, že vzdělanostní struktura zaměstnanců podnikům vyhovuje, 13,8 % by si přálo ještě více vyučených, 11,08 % více maturantů a 9,7 % více vysokoškoláků. Graf č. 5 80,00 73,96 60,00 40,00 20,00 13,85 11,08 9,70 0,00 Struktura vzdělání vyhovuje Více vyučených Více maturantů Více vysokoškoláků Nedostatek specialistů uvedlo 27 podniků, to je 5,5 %, nedostatek absolventů zemědělských učilišť uvedlo 28 podniků. Dále respondenti uvádí nízkou kvalitu absolventů, malou pracovitost, nesamostatnost, neschopnost řešit problémy, málo absolventů zemědělských oborů. Respondenti také uvádí, že se rychle uplatňují náročné technologie, např. satelitní a počítačové systémy, takže na řadu pracovních míst již nestačí výuční list a požaduje se maturitní vzdělání. 4

6 Nejvíce požadované profese s největšími problémy při získávání pracovníků Nejvíce požadovanou profesí je traktorista 36,68 %, ošetřovatel zvířat 17,9 %, opravář 13,97 %, 11,79 % agronom, 9,61 % technik agronom, 6,11 zootechnik a 3,93 % dojička. Dokresluje to stav v zaměření podniků převážně na rostlinnou produkci. Graf č. 6 7 nejvíce požadovaných profesí v % 40,00 36,68 30,00 17,90 20,00 11,79 9,61 13,97 10,00 6,11 3,93 0,00 Agronom Technik agronom Zootechnik Ošetřovatel zvířat Traktorista Opravář Dojička Požadavky na vzdělání U všech 7. nejpožadovanějších profesí požadují respondenti zemědělsky zaměřené vzdělání. U pozice traktoristy požaduje 22,27 % respondentů maturitu, 72,73 % postačí výuční list. Ze znalostí se vyžadují řidičský průkaz skupiny T, práce s počítačem a navigací, obsluha strojů, opravy a agrotechnika. Z dovedností se vyžaduje obsluha, seřizování technických zařízení, ale i řízení lidí. U ošetřovatele zvířat se vyžaduje výuční list, znalost chovu zvířat, vedení porodů, reprodukce a výživa zvířat. Z dovedností je to vztah ke zvířatům a dojení. Opravář by měl mít výuční list, znát opravy, seřizování strojů a nové technologie. Dovednosti požadované u této pozice jsou obsluha technických zařízení a seřizování strojů. Agronom/technik agronom u této pozice požaduje 48,77 % maturitu, 36,59 % magisterské, 9,76 % bakalářské a 4,88 vyšší odborné vzdělání. Vyžadují znalost osevních postupů, 5

7 používání chemických prostředků, znalost agrotechniky a legislativy, včetně legislativy EU. Z dovedností se vyžaduje řízení lidí, práce s počítačem a seřizování strojů. U zootechnika je požadováno vysokoškolské vzdělání nebo maturita, znalost živočišné výroby, veterinární problematiky, inseminace, chov zvířat a legislativy. Z dovedností jsou vyžadovány organizační schopnosti a řízení lidí, práce s počítačem, práce se zvířaty a připouštění. Pro dojičku postačí podle respondentů výuční list, znalost zemědělských postupů a z dovedností práce se zvířaty a dojení. Pokud bychom spojili ošetřovatele zvířat a dojičku vyjde nám 21,8 %, u agronoma a technika agronoma 21,6 %, a po spojení traktoristy a opraváře, které spolu souvisí činí 54,58 %. Takže můžeme říci, že nám typově nejvíce scházejí tři hlavní profese: traktorista- opravář, dojička ošetřovatel zvířat a agronom technik a agronom. Tab. č. 2 - Požadavky na vzdělání Nejčastěji optimální vzdělání poptávané pozice stupeň zaměření Traktorista Ošetřovatel zvířat 27,27 % maturita 72,73 % výuční list Výuční list zemědělské zemědělské Opravář Výuční list zemědělské Agronom/technik agronom Zootechnik 48,77 % maturita 4,88 vyšší odborné 9,76 % Bakalářské 36,59 magisterské zemědělské Maturita /vysokoškolské zemědělské Dojička Výuční list zemědělské znalosti ŘP T, práce s počítačem, obsluha strojů opravy, agrotechnika, navigace Chov zvířat, porody, reprodukce, výživa Opravy, seřizování, znalost nových technologií Znalost osevních plánů, chemických prostředků, agrotechnika, legislativa EU Živočišná výroba, veterinární, inseminace, chov zvířat, znalost legislativy Znalost zemědělských postupů dovednosti Obsluha technických zařízení, seřizování, řízení lidí Dojení, vztah ke zvířatům Obsluha technických zařízení, seřizování Řízení lidí, práce s počítačem, seřizování strojů Organizační schopnosti, řízení lidí, práce s počítačem, práce se zvířaty, připouštění zvířat Dojení, práce se zvířaty 6

8 Důvody pro neobsazení profese Nejčastějším důvodem neobsazení profese je kvalita zájemců, u traktoristy ze 42 % u ošetřovatele z 30 %, u opraváře z 18 % a u technika agronoma ze 16 %. Zájemci o profesi nebyly také u traktoristy z 30 %, ošetřovatele 22 %, opraváře 19 % a technika agronoma ze 16 %. Nejméně častým důvodem pro neobsazení profese byly požadavky zájemců přesahující možnosti pracovních pozic u technika agronoma 7 %, traktoristy a opraváře shodně 5 %, u ošetřovatele 4 % a agronoma a zootechnika shodně 3 %. Graf č. 7 Důvody, proč nebyly dané profese obsazeny v % % Agronom Dojič/ka Opravář Ošetřovatel Technik agronom Nebyli zájemci Kvalita zájemců nevyhovovala požadavkům Traktorista Zootechnik Požadavky zájemců přesahovaly možnosti pracovní pozice Jiné Výsledky šetření potvrzují stav, kdy zejména na pracovní místa traktorista a ošetřovatel se hlásí málo kvalitní zájemci a tato pracovní místa jsou také nejčastěji neobsazovaná z důvodu, že o ně nebývá zájem. Požadavky zájemců přesahující možnosti pracovních pozic jsou až druhořadým důvodem pro neobsazení pracovních míst. 7

9 Spolupráce s institucemi Cekem 289 respondentů, to je 59 % spolupracuje s vyjmenovanými a dalšími institucemi. Z toho 46,26 % umožňuje praxi studentům středních škol, 18,84 % studentům vysokých škol, 4,99 % spolupracuje s výzkumnými ústavy a 29,92 % s dalšími institucemi jako jsou úřady práce, účast v různých komisích včetně státnicových a maturitních, poskytnutí finanční pomoci, zapůjčení strojů apod.. Jako velmi úzkou lze hodnotit spolupráci s výzkumnými ústavy. Spolupráce se školami je s ohledem na malý počet absolventů se zemědělským vzděláním zřejmě dostatečná. Graf č. 8 Nejčastější způsob spolupráce s institucemi v % 50,00 46,26 40,00 30,00 29,92 % 20,00 18,84 10,00 4,99 0,00 Praxe střední školy Praxe vysoké školy Spolupráce s výzkumnými ústavy Další spolupráce Spokojenost se spoluprací s institucemi je vysoká. Ano odpovědělo 50 % respondentů, spíše ano 45,54 %, spíše ne 2,48 % a ne 1,98 %. Graf č. 9 Spokojenost se spolupráci s institucemi v % 50,00 40,00 50,00 45,54 30,00 20,00 10,00 2,48 1,98 0,00 Ano Spíše ano Spíše ne Ne % 8

10 Přijetí absolventů do pracovního poměru v posledních 2 letech a jejich kvalita Ze 447 respondentů, kteří se této otázce vyjádřili, přijaly absolventy do pracovního poměru jen 204 podniky, to je 41,8 %. Celkem bylo do těchto podniků přijato 374 absolventů, v průměru 1,83 absolventa, tedy necelý 1 absolvent ročně na podnik. Přitom 243, to je 49,86 % podniků ze souboru nepřijalo ani jednoho absolventa. Při vztažení počtu přijatých absolventů k celému souboru připadá za dva roky pouze 0,84 absolventa na podnik, ročně tedy jen 0,42. Při současném průměrném stavu pracovníků v 1 souborném podniku 54,57 by to bylo znamenalo obnovu za 57,78 let. Připočteme-li věk absolventa do zaměstnání v průměru cca 17 let, činila by obnova pracovních sil v podniku 74 let, nehledě na fluktuaci. Lze konstatovat, že stoprocentní reprodukce pracovních sil v zemědělství z tohoto pohledu není zajištěna. Pokud jde o kvalitu absolventů hodnotí ji 50 % respondentů jako vyhovující, 45,5 % jako spíše vyhovující, 2,5 % spíše nevyhovující a naprosto nevyhovující pouze 2 %. Tedy velmi dobré hodnocení. Tab. č. 3 Vyjádření se ke kvalitě respondentů Hodnocení Plně vyhovující (1) Spíše vyhovující (2) Spíše nevyhovující (3) Naprosto nevyhovující (4) celkem počet % 50,00 45,54 2,48 1, Z celého souboru 488 podniků se 65 vyjádřilo k nedostatkům absolventů - chybí zemědělské vzdělání a praxe škol 18,46 %, zkreslené představy o práci 7,69 %, nízká kvalita absolventů 16,92 %. Při získávání absolventů se podniky potýkají především s nízkou atraktivitou zemědělství obecně 33, 85 %, nízkým ohodnocením zájemců a jejich vysokými požadavky 13,85 %. Graf č. 10 Nedostatky absolventů v % 35 33, % ,46 16,92 13, , Zemědělství je neatraktivní Chybí zemědělské vzdělání, nebo praxe ze škol Zájemci jsou nekvalitní Nízké ohodnocení, vysoké požadavky zájemců Zkreslené představy o práci 9

11 Využití možnosti vzdělávání nových zaměstnanců k získání certifikovaných dílčích kvalifikací Pro využití možnosti získání certifikovaných dílčích kvalifikací je pouze 28,81 % respondentů 52,35 % o tom neuvažuje a 18,84 % se nevyjádřilo. Graf č. 11 Využití možnosti dalšího vzdělávání nových zaměstnanců formou certifikovaného výsledku dle dílčích kvalifikací 60,00 52,35 % 50,00 40,00 30,00 28,81 18,84 20,00 10,00 0,00 Ano Ne Nevyjádřilo se Poměrně vysoký počet respondentů, kteří se nevyjádřili a necelý třetinový zájem o využití možnosti, svědčí zřejmě o nedostatečném seznámení zemědělské veřejnosti s Národní soustavou kvalifikací včetně možnosti získání dílčích kvalifikací mimo závěrečných zkoušek na školách. Což ukazuje na nutnost větší propagace u zaměstnavatelů. Odhad zájmu zemědělských podniků o profese v příštích 5 letech ( ) Řádově nejvyšší zájem podniků souboru bude o traktoristy 631, ošetřovatele zvířat 482 a zemědělské dělníky 254. Tyto podniky předpokládají přijmout za 5 let celkem 2000 pracovníků, tedy 400 ročně, což představuje 1,5 % ze současného stavu zaměstnanců. Délka prosté obnovy koresponduje zhruba s poznatkem získaným z rozboru počtu absolventů přijatých do pracovního poměru za poslední 2- roky. 10

12 Tab. č. 4 - Odhad zájmu o profese v příštích 5 letech za soubor respondentů Odhad počtu nových pracovníků v Stupeň příslušném kalendářním roce Název pozice vzdělání CELKEM Specialista agronom VŠ Specialista zootechnik VŠ Specialista ekonom VŠ Specialista mechanizátor VŠ Specialista... VŠ Technik agronom SŠ Technik zootechnik SŠ Technik mechanizátor SŠ Administrativa SŠ Technik... SŠ Ošetřovatel zvířat SOU Traktorista SOU Zemědělský dělník ZŠ Ostatní CELKEM Odhad zájmu zemědělských podniků souboru v příštích 5 letech byl přepočten na celostátní čísla za ČR. K tomu byl využit koeficient vypočtený z podílu současného stavu pracovníků v podnicích souboru na celkovém počtu pracovníků v zemědělství ČR podle Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok Koeficient činí 4,29. Tab. 5. Odhad zájmu o profese v příštích 5 letech za ČR Název pozice Stupeň vzdělání Odhad počtu nových pracovníků v příslušném kalendářním roce CELKEM Specialista agronom VŠ Specialista zootechnik VŠ Specialista ekonom VŠ Specialista mechanizátor VŠ Specialista... VŠ Technik agronom SŠ Technik zootechnik SŠ Technik mechanizátor SŠ Administrativa SŠ Technik... SŠ Ošetřovatel zvířat SOU Traktorista SOU Zemědělský dělník ZŠ Ostatní CELKEM Z tabulky vyplývá potřeba nových pracovníků v zemědělství ČR 8550 za příštích 5 let, to je v průměru 1716 ročně. Doba prosté obnovy pracovních sil by byla kolem 80 let. Počítá se zřejmě s dalším růstem podnikové produktivity práce, náhradou pracovních sil výkonnějšími technologiemi, s automatizací, ale zřejmě i se sníženou reprodukcí obecně. 11

13 Graf č. 12 Odhad zájmu o profese v nejbližších 5 letech za ČR požadavky na profese Specialista agronom Specialista zootechnik Specialista ekonom Specialista mechanizátor Specialista... Technik agronom Technik zootechnik Technik mechanizátor Administrativa Technik... Ošetřovatel zvířat Traktorista Zemědělský dělník Ostatní... Odhad potřeby jednotlivých profesí je potřeba porovnat s kapacitou odborných škol a učinit závěry, včetně ponechání určité rezervy a vzít v úvahu i potřebu absolventů, zejména s vysokoškolským a středoškolským vzděláním, kteří nastoupí do jiných odvětví i institucí mimo zemědělské podniky. Například vysokoškolsky vzdělaných agronomů naše univerzity neprodukují 50 ročně, což je potřeba vyplývající z výsledků průzkumu. Graf č Odhad vývoje požadavků podniků na zemědělské profese v nejbližších 5 letech 3000 požadavek na pracovníky v zemědělství

14 Celkové závěry: 1. Současná profesní struktura pracovníků v zemědělství odpovídá tendencím k nižší finalizaci agrárních produktů převažování rostlinné produkce nad živočišnou. 2. V zemědělství výrazně převládá středoškolské vzdělání s výučním listem. 3. Nejvíce zastoupenou věkovou kategorií pracovníků v zemědělství je let, kategorie do 30 let a nad 60 let má prakticky stejný podíl. 4. Valné většině podniků vzdělaností struktura v zemědělství vyhovuje kolem, 10 % podniků by si přálo více vyučených, maturantů i vysokoškoláků. 5. Největší problémy se získáváním pracovníků jsou u profesí traktorista, ošetřovatel zvířat, opravář a agronom. 6. Všichni respondenti požadují u pracovníků zemědělské vzdělání s výučním listem, u traktoristů čtvrtina požaduje i maturitu, u zootechniků a agronomů je požadováno vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání. 7. Nejčastějším důvodem pro neobsazení profesí v zemědělství je kvalita zájemců a nezájem uchazečů o zaměstnání. Požadavky zájemců přesahující možnosti pracovních pozic jsou až druhořadým důvodem 8. Spolupráce zemědělských podniků je na solidní úrovni, velmi nízká je spolupráce s výzkumnými ústavy. Hodnocení spolupráce zemědělských podniků s institucemi je velmi příznivé. 9. Zemědělský podnik přijímá v průměru ročně 0,42 absolventa, což nezaručuje prostou reprodukci pracovních sil. 10. Hodnocení kvality absolventů je velmi příznivé, přesto se 13 % podniků vyjádřilo k nedostatkům jako je chybějící zemědělské vzdělání a praxe ze školy, zkreslené představy o práci apod. 11. Pro využití možnosti získání certifikovaných dílčích kvalifikací se vyslovila pouze necelá třetina respondentů. 12. Z odhadu zájmu zemědělských podniků o profese v příštích 5 letech vyplývá, že do českého zemědělství by mělo nastoupit průměrně ročně 1716 pracovníků se značnou degresí od 2415 v r do 1411 v r. 2016, což je pravděpodobně zapříčiněno horším plánováním ve vzdálenější budoucnosti. 13. Doba prosté obnovy pracovních sil v zemědělství ČR by trvala okolo 80 let. 14. Výsledné odhady zájmu o profese, lze využít při plánování v zemědělském školství a při tvorbě Národní soustavy povolání. 15. Výsledky šetření se navrhuje dát k dispozici Ministerstvu školství, tělovýchovy a sportu, Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu práce a sociálních věcí. V Praze listopad 2011 Ing. Jan Záhorka, poradce prezidenta AK ČR Ing. Soňa Berecová, informatika Tel: tel: sekretariat@akcr.cz berecova@akcr.cz 13