SILNĚJŠÍ HLAS NÁZORY OBČANŮ NA PARLAMENT A EU

Transkript

1 PARLEMETER 2017 SILNĚJŠÍ HLAS NÁZORY OBČANŮ NA PARLAMENT A EU STUDIE - Série sledování veřejného mínění Průzkum Eurobarometr vypracovaný na žádost Evropského parlamentu Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění říjen 2017 PE

2

3 PARLEMETER 2017 SILNĚJŠÍ HLAS NÁZORY OBČANŮ NA PARLAMENT A EU STUDIE Public Opinion Monitoring Series Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit

4 4 PARLEMETER 2017: SILNĚJŠÍ HLAS IMPRESSUM AUTOŘI Philipp SCHULMEISTER, vedoucí oddělení (šéfredaktor) Elise DEFOURNY, Said HALLAOUY, Luisa MAGGIO Matthias BÜTTNER GRAFICKÁ PODPORA Katarzyna ONISZK, Marianna COLONNA Rukopis dokončen v říjnu Brusel, Evropská unie, 2017 Fotografie na obálce: Shutterstock O VYDAVATELI Tento dokument vytvořilo Oddělení pro sledování veřejného mínění Generálního ředitelství pro komunikaci (GŘ COMM) Evropského parlamentu Kontakt na oddělení pro sledování veřejného mínění: public.opinion.monitoring@europarl.europa.eu JAZYKOVÉ ZNĚNÍ Originál: EN PROHLÁŠENÍ O VYLOUČENÍ ODPOVĚDNOSTI Tento dokument je připraven a přednostně určen pro poslance a zaměstnance Evropského parlamentu jako pomocný materiál pro jejich parlamentní činnost. Za obsah tohoto dokumentu je výhradně odpovědný autor a jakékoli názory v něm vyjádřené by neměly být považovány za oficiální postoj Evropského parlamentu.

5 PARLEMETER 2017: SILNĚJŠÍ HLAS 5 OBSAH ÚVOD... 7 SHRNUTÍ... 9 SOUVISLOSTI KAPITOLA I: SILNĚJŠÍ HLAS Můj hlas má v EU i v mé zemi význam Zájem o evropské záležitosti Členství v EU je dobrá věc Pro mou zemi je členství v EU prospěšné... a proč Ubírají se věci správným směrem Jde moje země či EU správnou cestou Představa o Evropském parlamentu a jeho role Zájem o volby do Evropského parlamentu KAPITOLA II: CO JE TŘEBA CHRÁNIT Boj proti hrozbě terorismu Sociodemografické profily respondentů Evropská a národní identita: společný základ Důraz na digitální Evropu Důraz na kybernetickou bezpečnost KAPITOLA III: VÝZVA K JEDNÁNÍ ZALOŽENÉMU NA JASNÝCH HODNOTÁCH Boj proti terorismu je prioritou pro Řešení chudoby a sociálního vyloučení Boj proti nezaměstnanosti mládeže Boj proti změně klimatu s kreativními řešeními Jsou boj proti změně klimatu a posilování hospodářství ve vzájemném rozporu. 48 Důsledné zastávání evropských hodnot TECHNICKÉ SPECIFIKACE... 54

6 6 PARLEMETER 2017: SILNĚJŠÍ HLAS

7 PARLEMETER 2017: SILNĚJŠÍ HLAS 7 ÚVOD Názory občanů jsou důležité. Pro demokraticky volený Evropský parlament má zastoupení všech občanů Evropské unie a jejich hlas, naslouchání jejich názorům a porozumění jim v jejich různorodosti zcela zásadní význam. Již desátým rokem sleduje Eurobarometr Evropského parlamentu názory evropských občanů na členství v EU a jeho přínosy, na to, zda je jejich hlas v Unii slyšet, a v neposlední řadě i jejich postoje k Evropskému parlamentu, k jeho prioritám a k jeho činnostem a poslání. Eurobarometr Evropského parlamentu je zrcadlem dnešní Evropské unie, v němž se z různorodých částí skládá její jednotný obraz. Názory občanů jsou důležité. Pro demokraticky volený Evropský parlament má zastoupení všech občanů Evropské unie a jejich hlas, naslouchání jejich názorům a porozumění jim v jejich různorodosti zcela zásadní význam. Již desátým rokem sleduje Eurobarometr Evropského parlamentu názory evropských občanů na členství v EU a jeho přínosy, na to, zda je jejich hlas v Unii slyšet, a v neposlední řadě i jejich postoje k Evropskému parlamentu, k jeho prioritám a k jeho činnostem a poslání. Eurobarometr Evropského parlamentu je zrcadlem dnešní Evropské unie, v němž se z různorodých částí skládá její jednotný obraz. Již od roku 2007 vytvářejí průzkumy Eurobarometru Evropského parlamentu ucelený a bohatý obraz vývoje evropského veřejného mínění v průběhu času. Sledují jeho vzestupné i sestupné křivky v dobách krize i úspěchu a přinášejí zprávu o pevném odhodlání evropských občanů zastávat a hájit základní práva a svobody. Parlamentní průzkumy veřejného mínění ukazují důležitost EU v boji proti celosvětovým hrozbám, měří povědomí občanů o zákonodárné činnosti, kterou vyvíjí EU, a zejména pak Evropský parlament jejich jménem a v jejich zájmu. Parlamentní průzkumy tak nabízejí velké množství údajů a informací umožňujících získat podrobný přehled o trendech ve vývoji veřejného mínění nejen na úrovni celoevropského průměru, ale mnohem podrobněji i na úrovni jednotlivých zemí či sociodemografických skupin. Právě díky tomu, že zpřístupňuje tak velké množství podrobných informací, je Eurobarometr Evropského parlamentu velmi cenným a užitečným nástrojem. Z tohoto průzkumu je zřejmé, že průměrné evropské výsledky odpovědí na jednotlivé otázky jsou vždy jen jednou polovinou zprávy. Úplný obraz Evropské unie viděné očima jejích

8 8 PARLEMETER 2017: SILNĚJŠÍ HLAS občanů před námi vyvstane teprve ve chvíli, kdy jsou tyto průměry dány do souvislosti a často i do kontrastu s výsledky na úrovni jednotlivých členských států. Terénní práce pro tento Eurobarometr Evropského parlamentu probíhala od 23. září do 2.října Metodou osobního dotazování získala společnost Kantar Public odpovědi od respondenta ve všech 28 členských státech. Představení výsledků je uvedeno popisem celkových souvislostí a hlavních politických a hospodářských událostí, k nimž došlo v posledních měsících a které mají zásadní význam pro pochopení posunů ve veřejném mínění a vývojových trendech. Zpráva je rozdělena do tří kapitol podle tří hlavních témat. První kapitola se zabývá hlasem občanů a jejich postoji k Evropské unii a k Evropskému parlamentu. Druhá kapitola zkoumá názory občanů na to, před jakými hrozbami by je Evropská unie měla přednostně chránit a jaké pozitivní výsledky a úspěchy Evropské unie by měly zůstat zachovány. A konečně třetí kapitola ukazuje, jaké politické priority by měl podle evropských občanů Evropský parlament sledovat, a v neposlední řadě i to, jaké hodnoty občané považují za důležité. V případě mnoha důležitých otázek ukazuje analýza spojnice křivky od roku 2007 posuny v mínění evropských občanů. Některé otázky nebyly zatím položeny ve všech vlnách měření barometru Evropského parlamentu, takže spojnice křivek se u jednotlivých ukazatelů mohou lišit.

9 PARLEMETER 2017: SILNĚJŠÍ HLAS 9 SHRNUTÍ Barometr Evropského parlamentu 2017 ukazuje, že evropští občané mají nyní silnější hlas, že evropskému projektu více věří a že Evropský parlament má v jejich očích lepší obraz. V rámci opětovně rozpoutané diskuse o budoucnosti Evropy a v situaci ohrožení vnitřní jednoty Evropské unie se 47% evropských občanů domnívá, že jejich hlas má v EU význam. To je nejlepší výsledek od voleb do Evropského parlamentu v roce Více než 57% respondentů se přitom domnívá, že členství v EU je pro jejich zemi dobré, což znamená, že i tento ukazatel je téměř zpátky na svých předkrizových hodnotách. Eurobarometr Evropského parlamentu 2017 podrobně sleduje názory evropských občanů na členství v EU a jeho přínosy, na to, zda jejich hlas má v Unii význam, i jejich postoje k Evropskému parlamentu, k jeho prioritám a k jeho činnostem a poslání. Pozitivní příznaky hospodářského oživení EU a obnovení stability považuje stále více občanů za nový standard. Barometr Evropského parlamentu 2017 ve své první části ukazuje, že občané zaujímají vůči EU stále příznivější postoj, což prokazují i dřívější průzkumy od roku Již na základě posledního průzkumu z března 2017 nazvaného Evropané dva roky před evropskými volbami 2019 se ukázalo, že občané si stále více uvědomují, že EU za ně jedná v oblastech, které označují jako své priority. Zájem o EU, jehož základem je právě toto rostoucí uznání činnosti EU, je na 57% a toto vysoké procento se postupem času i nadále trvale zvyšuje. V rámci znovuotevřené diskuse o budoucnosti Evropy podporuje jasná většina Evropanů členství své země v EU. Podle mínění 57% respondentů, což je téměř tolik jako v době před krizí, je členství v EU pro jejich zemi dobré. V členských státech, které byly krizí postiženy nejvíce, je toto mínění sice méně časté, ale občané z hospodářsky stabilnějších zemí mají sklon zaujímat vůči EU příznivý postoj. Většina respondentů ve všech členských státech uvádí, že členství v EU je pro jejich zemi prospěšné. Na úrovni EU zastává tento názor o čtyři procentní body více občanů než v roce 2016 a v současnosti je zastoupen 64%. Většina občanů se navíc domnívá, že věci se v EU ubírají správným směrem (31%, což je o 6 procentních bodů více než v březnu). Na pozadí tohoto trvale rostoucího optimismu je veřejným míněním o něco lépe hodnocen i Evropský parlament. Pozitivní představu o Evropském parlamentu má nyní 33% všech občanů, což je nárůst o osm procentních bodů. Zároveň s tímto zvýšením došlo také k

10 10 PARLEMETER 2017: SILNĚJŠÍ HLAS podobnému snížení o 7 procentních bodů v počtu občanů, kteří mají negativní představu o EP a který nyní představuje 21%, zatímco 42% respondentů má dosud představu neutrální. A posledním zajímavým bodem, na který je třeba upozornit, jsou nadcházející evropské volby v roce Necelé dva roky před jejich konáním si 47% Evropanů přeje, aby Evropský parlament hrál významnější roli, zatímco 55% Evropanů již nyní prohlašuje, že je příští evropské volby zajímají. Ve své druhé části barometr Evropského parlamentu 2017 sleduje veřejné mínění, pokud jde o hrozby a zajištění ochrany ze strany EU. Pojem Evropy, která chrání se stal již pevnou součástí politického diskursu v EU. Nedávné průzkumy Eurobarometru ukázaly, že problémy, jako je terorismus, přistěhovalectví a hospodářská situace, jsou předmětem velkých obav. V této kapitole jsou proto poprvé označeny oblasti, ve kterých Evropané očekávají od EU ochranu. Terorismus, který je uváděn v 58% odpovědí, se jeví jako hlavní hrozba, před níž chtějí být Evropané Evropskou unií chráněni. Nejistá hospodářská situace, s níž se potýká mnoho Evropanů, je určujícím rámcem dalších problémů, jakými jsou nezaměstnanost (43%) a chudoba a vyloučení (42%). Vysokou prioritu nepřestává mít pro občany ochrana před nekontrolovanou migrací, kterou uvádí v průměru 35% dotázaných. Méně než čtvrtina občanů uvedla změnu klimatu (23%), náboženský radikalismus (23%), organizovanou trestnou činnost (22%), ozbrojený konflikt (21%), politických extrémismus (20%), šíření infekčních onemocnění (10%), kybernetické útoky, sociální dumping a hrozby pro ochranu údajů (ve všech třech případech 9 %). Průzkum následně hodnotí nejdůležitější výdobytky, které má EU podle občanů chránit. Odpovědi lze roztřídit do dvou hlavních skupin: na jedné straně jsou to základní práva (44%) a svoboda cestování, práce a studia v celé EU (36%); na druhé straně jsou sociální a hospodářské výdobytky, jako jsou pracovní práva (34%), přiměřené důchody (34%) a hospodářský blahobyt (33%). Tyto výsledky dosti přesně rezonují s hodnotami, které má podle Evropanů bránit EP: ochrana lidských práv (56%), svoboda projevu (34%) a rovnost žen a mužů (32%). Třetí kapitola barometru Evropského parlamentu ukazuje, jaké konkrétní politiky Evropané od Evropského parlamentu očekávají. Ve shodě s výše uvedenými hrozbami Evropané společně podporují především opatření, která umožní řešit problém chudoby a vyloučení (41%), a opatření proti terorismu (41%). Boj proti nezaměstnanosti mládeže je v průměru třetím nejvíce uváděným bodem (31%). Podle těchto tří priorit lze soudit, co je pro Evropany důležité: chtějí svůj život naplnit v místě, kde budou mít zaručeny hospodářské příležitosti a kde bude chráněna jejich svoboda.

11 PARLEMETER 2017: SILNĚJŠÍ HLAS 11 SOUVISLOSTI Stejně jako v případě kteréhokoli jiného průzkumu tohoto druhu je i v případě tohoto průzkumu pro náležitou analýzu zjištění, ke kterým dospěl, klíčové porozumět vnitrostátním, evropským a mezinárodním okolnostem, za kterých byly prováděny rozhovory s respondenty. Pozitivní příznaky hospodářského oživení a obnovení stability považuje stále více občanů Evropské unie za nový standard. V souladu s tím poukázal předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém projevu o stavu Unie, který pronesl k Evropskému parlamentu dne 13. září 2017, na zřetelné známky dosažení pozitivních výsledků, které označil za dobré východisko pro vytvoření silnější Evropské unie. Rostoucí optimismus směrem k budoucnosti EU se zdá být odrazem postupného hospodářského oživení, k němuž dochází v jejích členských státech. Podle Eurostatu bylo ve druhém čtvrtletí roku 2017 v zemích EU28 zaměstnáno 235,4 milionu žen a mužů 1 : nikdy předtím nebyly zaznamenán vyšší počet. Eurostat rovněž odhaduje, že ve druhém čtvrtletí roku 2017 se HDP očištěný od sezónních vlivů v eurozóně (EZ19) zvýšil o 0,6% a v EU28 o 0,7%. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 vzrostl ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku HDP očištěný od sezónních vlivů v eurozóně o 2,3% a v EU28 o 2,4% 2. Výzva předsedy Junckera, aby Evropská unie zahájila reformní proces, se setkala s ohlasem v Evropském parlamentu i ve sdělovacích prostředcích a posílila veřejnou diskusi a informovanost. Přestože mohutný příliv uprchlíků a nelegálních migrantů přicházejících po hlavních cestách se podařilo omezit a počty žadatelů o azyl se od roku 2014 podstatně snížily, Evropská unie se s problémem migrantů a uprchlíků, zvláště pak těch, kteří s mnoha tragickými ztrátami připlouvají přes Středozemní moře, potýká i nadále. Teroristické útoky i nadále zasahují nevinné lidi v různých zemích EU. Letos v létě došlo ke dvěma teroristickým útokům ve Spojeném království, 3. června na London Bridge a 15. září v londýnské podzemní dráze. Dne 17. srpna byla teroristickým útokem zasažena Barcelona. Bylo při něm zabito 14 lidí a 130 dalších utrpělo zranění. Belgie se stala cílem dalších dvou teroristických útoků, k nimž došlo v Bruselu 20. června a 25. srpna. A také

12 12 PARLEMETER 2017: SILNĚJŠÍ HLAS Francie musela čelit dvěma teroristickým útokům, 6. června v Paříži a 1. října v Marseille. Několik zemí EU bylo zasaženo přírodními pohromami. Oblast italského Livorna zasáhla 9. září povodeň a na Ischii bylo 21. srpna zemětřesení. Další zemětřesení zasáhlo 21.července řecký ostrov Kós. V širším kontextu pak evropské sdělovací prostředky věnovaly velkou pozornost řadě ničivých hurikánů, které postihly karibské ostrovy, Portoriko a vnitrozemí Spojených států. Co se týče Spojeného království a probíhajících jednání o brexitu, rozhovory s Evropskou unií postupují obtížně a pokrok je stále nedostatečný, nicméně již se objevily s pokusy o znovuotevření jednání. Problémům spojeným s procesem vystupování z Evropské unie, jakož i s jeho možnými důsledky, je ve zpravodajství sdělovacích prostředků v celé Evropě věnována značná pozornost. Mezitím vypukla politická krize ve Španělsku, kterou způsobila situace v Katalánsku, a stále je velkým tématem veřejné diskuse, a to nejen v samotném Španělsku. Volby se pro občany stávají často výzvou k tomu, aby přehodnotili své politické názory a svůj postoj k důležitým otázkám. Na úrovni členských států proběhlo před zahájením terénního průzkumu nebo po jeho skončení několik parlamentních a presidentských voleb. Dne 24. září 2017 se konaly parlamentní volby v Německu, na začátku října proběhly volby do místních zastupitelstev v Portugalsku. Do svých parlamentů volili 15. října také občané v Rakousku a 22. října v České republice. V říjnu tohoto roku se uskuteční také volby do místních zastupitelstev v Estonsku a první kolo prezidentské volby ve Slovinsku.

13 PARLEMETER 2017: ČLENSTVÍ, IMAGE A ÚLOHA 13 KAPITOLA I: SILNĚJŠÍ HLAS V minulém roce vykazovaly trendy ve vývoji veřejného mínění příznivější postoj k EU, což ukázal zvláštní průzkum Eurobarometru pro Evropský parlament nazvaný Evropané dva roky před evropskými volbami 2019 (březen 2017) 3, Eurobarometr Evropského parlamentu a standardní průzkum Eurobarometru Evropské komise (květen 2017) 5. 47% evropských občanů se domnívá, že jejich hlas má v EU význam. To je nejlepší výsledek od voleb do Evropského parlamentu v roce Více než 57% respondentů se přitom domnívá, že členství v EU je pro jejich zemi dobré, což znamená, že i tento ukazatel je téměř zpátky na svých předkrizových hodnotách. Zájem o EU má 57% respondentů a toto vysoké procento se postupem času stále zvyšuje. Jasná většina Evropanů podporuje členství své země v EU. Podle mínění 57% respondentů, což je téměř tolik jako v době před krizí, je členství v EU pro jejich zemi dobré. 64% respondentů v celé EU uvádí, že členství v EU je pro jejich zemi prospěšné. Na úrovni EU zastává tento názor o čtyři procentní body více občanů než v roce Většina občanů se navíc domnívá, že věci se v EU ubírají správným směrem (31%, což je o 6 procentních bodů více než v březnu). Evropané mají k EU mnohotvárný postoj: pohlížejí na ni jako na globálního aktéra, jehož úkolem je čelit výzvám na mezinárodní scéně, a domnívají se, že na úrovni EU lze v řadě politických oblastí jednat rozhodnějším způsobem 6. Nelze však pouze říci, že občané toho od EU více očekávají. Zdá se, že i více vnímají, co EU v těchto oblastech dělá. Nejnovější průzkum Evropského parlamentu nazvaný Evropané dva roky před evropskými volbami 2019 jasně ukázal, že si evropští občané stále více uvědomují, co pro ně EU dělá. Ze srovnání výsledků z roku 2016 a 2017 je zřejmé, že podíl respondentů, kteří se domnívají, že opatření na úrovni EU jsou přiměřená, výrazně vzrostl téměř ve všech členských státech, a to ve vztahu k většině politických oblastí. V kapitole II bude řeč o tom, jaký význam má toto 3 Evropský parlament, Zvláštní průzkum Eurobarometru Evropané dva roky před evropskými volbami 2019, březen 2017, 4 Evropský parlament, Zvláštní průzkum Eurobarometru Eurobarometr Evropského parlamentu 2016, 5 Evropská komise, Standardní průzkum Eurobarometru 87, květen 2017, 6 Evropský parlament, Zvláštní průzkum EB Evropané dva roky před evropskými volbami 2019, březen 2017

14 14 PARLEMETER 2017: ČLENSTVÍ, IMAGE A ÚLOHA jasnější povědomí evropských občanů o tom, že Evropská unie jedná v souladu s tím, co od ní očekávají. Tato okolnost by mohla také vysvětlovat výrazný vzestup, k němuž došlo v klíčové oblasti, které se týká otázka, zda si občané myslí, že jejich hlas má v EU význam. Můj hlas má v EU i v mé zemi význam Evropané se domnívají, že jejich názor má váhu a že jejich hlas je slyšet: Evropanů, kteří si myslí, že jejich hlas má v EU význam, je 47%, což je vůbec nejvíce od voleb do Evropského parlamentu v roce Uveďte prosím, do jaké míry souhlasíte či nesouhlasíte s následujícím výrokem: Můj hlas má v EU význam. Zdroj: Parlemeter 2017, D72.1 Naopak Evropanů, kteří si myslí, že jejich hlas nemá v EU význam, je 48%, což je ve srovnání s maximem ze září 2016 o 11 procentních bodů méně. Obě spojnice trendů vykazují v poslední době určitou konvergenci, kdy pozitivní postoj zaujímá ve srovnání s březnem 2017 o 4 procentní body a ve srovnání s minulým rokem o 10 procentních bodů více respondentů. K tomuto vývoji vede všeobecné zlepšování situace většiny členských států. Nejvýraznější je tato vzestupná tendence v zemích, jako Slovinsko, Švédsko, Dánsko, Rakousko a Irsko, které vykazují nárůst o 10 nebo více procentních bodů. K poklesu podílu respondentů zastávajících tento názor došlo pouze v Bulharsku, Litvě a v Rumunsku, zatímco na Kypru a v Lotyšsku se jejich podíl nezměnil.

15 PARLEMETER 2017: ČLENSTVÍ, IMAGE A ÚLOHA 15 Důvody toho, že si občané myslí, že jejich hlas má nyní v EU větší význam, je třeba posoudit pečlivě zvlášť pro každou zemi, přičemž je nutno zohlednit příslušné politické okolnosti. Je velmi dobře možné, že jednou z příčin těchto výsledků je skutečnost, že EU jedná více v souladu s tím, od ní občané podle svého vlastního vyjádření očekávají. Mínění občanů, kteří si myslí, že jejich hlas je v EU lépe slyšet, však mohly významným způsobem ovlivnit i různé politické okolnosti, jako například úspěšná vládní politika toho či onoho členského státu v určitých oblastech nebo postoje na evropské úrovni. Kromě dotazu na jejich názor na to, zda jejich hlas má v EU význam, byla občanům EU položena také doplňující otázka, zda se domnívají, že jejich hlas má nějaký vliv v jejich vlastní zemi. Přesvědčení, že tomu tak je, zůstává dosti silné a je častější, než je tomu ve vztahu k EU. Velká většina Evropanů se domnívá, že jejich hlas má v jejich zemi význam (61%), a pouze 35% respondentů má za to, že jejich hlas v jejich zemi význam nemá. Uveďte prosím, do jaké míry souhlasíte či nesouhlasíte s následujícím výrokem: Můj hlas má v [naší zemi] váhu. Zdroj: Parlemeter 2017, D72.2 Téměř ve všech zemích se občané domnívají, že jejich hlas má větší význam ve vnitrostátním než v evropském rámci. Jedinou výjimkou je Rumunsko a Litva, kde si občané myslí, že jejich hlas má větší význam v EU než v jejich zemi, i když, jak již bylo výše řečeno, i tento dojem je méně častý. Vysvětlující okolností, na kterou je třeba upozornit, je fakt, že v Rumunsku v červnu 2017 padla vláda, což vedlo k výměně premiéra, a v Litvě nastoupila v zimě 2016 do úřadu nová vláda.

16 16 PARLEMETER 2017: ČLENSTVÍ, IMAGE A ÚLOHA V které zemi je názor, že můj hlas má význam, nejvíce zastoupen a v které nejméně Švédsko je zemí, kde je nejvíce občanů přesvědčeno, že jejich hlas má význam jak na vnitrostátní úrovni (95%), tak na úrovni EU (84%). Průzkumy Eurobarometru tím neobjevují nic překvapivě nového, neboť počet švédských občanů, kteří si myslí, že jejich hlas má význam, byl vždy velmi vysoký. Tentýž trend lze pozorovat i v Dánsku, kde je o významnosti svého hlasu ve své zemi přesvědčeno 94% občanů, na úrovni EU pak 80%. V Řecku je situace opačná: názor občanů, že jejich hlas má v jejich zemi (23%) nebo v EU (21%) význam, je zastoupen jen slabě, i když od minulého roku začíná takových občanů přibývat. V Litvě jsou výsledky podobné: jen 23% občanů má za to, že jejich hlas má význam v jejich zemi, a 25% občanů se domnívá, že má význam v rámci EU. Lidé s nejvyšším vzděláním, vedoucí pracovníci a občané, kteří nemají větší potíže s placením svých účtů, mají sklon odpovídat, že jejich hlas má význam, a to jak na úrovni EU, tak na úrovni jejich země. Tentýž názor sdílí zároveň i velká většina těch respondentů, kteří jsou spokojeni s životem, jaký vedou, a kteří svou budoucnost vidí s větším optimismem. Zájem o evropské záležitosti Po referendu o brexitu je zájem o záležitosti EU trvale vysoký. Rovněž během různých vnitrostátních voleb byla EU klíčovým tématem politického diskursu. 57% Evropanů prohlašuje, že se o evropské záležitosti zajímá. Tento unijní průměr ovšem zakrývá velké Řekl(a) byste, že se o evropské záležitosti velmi zajímáte, spíše zajímáte, příliš nezajímáte, anebo se vůbec nezajímáte rozdíly, které v tomto ohledu existují mezi členskými státy. Průměrná hodnota EU se neodchyluje od obvyklého trendu, který se ukázal v předchozích průzkumech, některé země nicméně vykazují výrazné zvýšení zájmu o evropské záležitosti (+9 procentních bodů ve Finsku a +8 procentních bodů ve Slovinsku), zatímco v jiných byl naopak zaznamenán významný pokles, například v Irsku a v Litvě (v obou zemích -7 procentních bodů). Zdroj: Parlemeter 2017, QA1

17 PARLEMETER 2017: ČLENSTVÍ, IMAGE A ÚLOHA 17 Jací občané se o evropské záležitosti zajímají nejvíce Rozdíly v postojích k této otázce souvisejí do značné míry se vzděláním a zaměstnáním respondentů, z nichž ti, kteří mají nejvyšší vzdělání, jako jsou vedoucí pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné, mají nejpravděpodobněji také větší zájem o evropské záležitosti. Ze sociodemografické analýzy navíc vyplývá, že určitou roli hraje i to, kde lidé bydlí, protože obyvatelé městských oblastí mají obecně sklon zajímat se více. Pokud jde o rozdíly mezi věkovými skupinami, vidíme, že mladí lidé mají o záležitosti EU menší zájem než starší generace (52% ve věkové skupině let oproti 57% ve věkové skupině od 55 let), což odpovídá jejich slabšímu zájmu o politiku, což je zjevné například z povolební studie Evropského parlamentu 7. Nicméně v rámci svého celkově optimistického pohledu na EU 8 se mladí lidé častěji domnívají, že jejich hlas má v EU význam (49% oproti 44 % ve věkové skupině od 55 let). Členství v EU je dobrá věc Jasná většina Evropanů podporuje členství své země v EU. Pocit, že EU je dobrá věc, je trvale silný: zastává ho 57% respondentů. Řekl(a) byste obecně, že členství [naší země] v Evropské unii je Zdroj: Parlemeter 2017, QA10 7 Evropský parlament. Povolební studie k evropským volbám v roce 2014, říjen 2014, práce v terénu probíhala v květnu a červnu 2014, Povolební-studie-k-evropským-volbám-v-roce Studie například ukázala, že mladí lidé se častěji než starší generace domnívají, že věci se v EU ubírají správným směrem (33% ve věkové skupině let oproti 28% ve věkové skupině od 55 let). 61% z nich prohlašuje, že členství v EU je dobrá věc, zatímco ve věkové skupině od 55 let je to 54%.

18 18 PARLEMETER 2017: ČLENSTVÍ, IMAGE A ÚLOHA S těmito výsledky se tento ukazatel vrací téměř na svou předkrizovou úroveň. Na tuto znovuzískanou stabilitu nelze pohlížet pouze v souvislosti s probíhajícím a obtížným jednáním mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. V úvahu je třeba vzít i rámec, který představuje zahájení veřejné diskuse o budoucím směřování EU, již začátkem podzimu 2017 otevřel francouzský president Emanuel Macron a svým projevem před Evropským parlamentem i předseda Komise. Výsledky, které odrážejí zjevnou různost názorů, jsou opět silně ovlivněny situací v jednotlivých zemích. Příznivý postoj k EU zaujímají zpravidla občané zemí, které jsou hospodářsky stabilnější nebo v nedávné době zažívají pozitivní hospodářský růst: Lucemburska, Německa, Nizozemska a Irska. Pro mou zemi je členství v EU prospěšné... a proč Většina Evropanů se domnívá, že členství v EU je pro jejich zemi prospěšné. To, že je pro jejich zemi prospěšné, uvádí v průměru 64% občanů EU oproti 25% těch, kteří si myslí opak. Od května 2011 je v tomto ohledu patrný vzestupný trend, který je od konce hospodářské krize a od začátku hospodářského obnovení EU stále silnější. Tento názor je vyslovován ještě častěji než v roce 2016: ve srovnání s tímto rokem byl zaznamenán nárůst o čtyři procentní body. Mezi jednotlivými zeměmi EU existují nicméně značné rozdíly: v Irsku, na Maltě, v Litvě a v Lucembursku se tak vyjádřilo 85% respondentů, zatímco v Řecku, na Kypru a v Itálii méně než 50%. Když uvážíte všechny souvislosti, řekl(a) byste, že [naše země] má, nebo nemá prospěch a výhody ze vstupu do Evropské unie Zdroj: Parlemeter 2017, QA11

19 PARLEMETER 2017: ČLENSTVÍ, IMAGE A ÚLOHA 19 Když uvážíte všechny souvislosti, řekl(a) byste, že [naše země] má, nebo nemá prospěch a výhody ze vstupu do Evropské unie (Celkový výsledek Ano, má. ) Zdroj: Parlemeter 2017, QA11

20 20 PARLEMETER 2017: ČLENSTVÍ, IMAGE A ÚLOHA Které z následujících výroků jsou hlavními důvody, proč si myslíte, že [naše země] má prospěch ze vstupu do EU (maximálně 3 možné odpovědi) Zdroj: Parlemeter 2017, QA12. Je třeba upozornit, že tato otázka byla položena pouze respondentům, kteří odpověděli, že jejich země má ze vstupu do Evropské unie prospěch a výhody (Otázka č. 11).

21 PARLEMETER 2017: ČLENSTVÍ, IMAGE A ÚLOHA 21 Respondentům, kteří odpověděli, že jejich země má ze vstupu do Evropské unie prospěch a výhody, byla následně položena otázka, jaké mají důvody pro to, že si to myslí. V odpovědích byla uváděna celá řada různých důvodů: mezi ty nejdůležitější patří hospodářský růst (36%), mír, bezpečnost (30%) a spolupráce mezi zeměmi EU (30%), ale pořadí důvodů se velmi lišilo podle jednotlivých zemí. Důvody toho, proč je pro [vaši zemi] členství v EU prospěšné Zdroj: Parlemeter 2017, QA12

22 22 PARLEMETER 2017: ČLENSTVÍ, IMAGE A ÚLOHA Míra podpory EU může být sice podobná, ale její důvody mohou být různé. Dobře to ilustruje srovnávací analýza Španělska a Portugalska. Většina občanů v obou zemích říká, že členství v EU je pro jejich zemi dobrá věc (62% ve Španělsku a 60% v Portugalsku). Podobně si také většina občanů v obou zemích myslí, že jejich země má ze vstupu do Evropské unie prospěch a výhody (70% a 73%). Avšak hlavní důvod toho, proč si to myslí, se liší: 70% respondentů ve Španělsku uvádí, že jejich země má z členství v EU prospěch. 73% respondentů v Portugalsku uvádí, že jejich země má z členství v EU prospěch. Hlavní důvod: EU přispívá k hospodářskému růstu (39%) Hlavní důvod: EU dává nové pracovní příležitosti (32%) Také na severu lze najít zajímavé srovnání, a sice mezi Dánskem a Estonskem. Většina občanů v obou zemích věří, že členství v EU je dobrá věc (67% v Dánsku a 68 % v Estonsku). Podobně si také většina občanů v obou zemích myslí, že jejich země má z členství v Evropské unii prospěch (v obou zemích 81%). Avšak hlavní důvod toho, proč si to myslí, se liší: v Dánsku uvádějí občané lepší spolupráci mezi zeměmi EU, zatímco v Estonsku zmiňují spíše hospodářský růst. 81% respondentů v Dánsku uvádí, že jejich země má z členství v EU prospěch. 81% respondentů v Estonsku uvádí, že jejich země má z členství v EU prospěch. Hlavní důvod: Spolupráce s ostatními zeměmi EU (47%) Hlavní důvod: EU přispívá k hospodářskému růstu (49%)

23 PARLEMETER 2017: ČLENSTVÍ, IMAGE A ÚLOHA 23 Členství v EU považují za dobrou věc převážně mladí lidé, vedoucí pracovníci a studenti Členství v EU podporují nejčastěji mladí lidé, vedoucí pracovníci a studenti. Totéž platí i pro lidi, kteří uvádějí, že jsou spokojeni s životem, jaký vedou, a pro lidi, kteří mají vyhlídku, že se jejich životní podmínky v příštích pěti letech zlepší. Členství v EU považují za prospěšné pro svou zemi také respondenti s vyšším vzděláním. Ubírají se věci správným směrem Rostoucí optimismus o budoucnosti EU se zdá být odrazem postupného hospodářského oživení, k němuž dochází v jejích členských státech. Podle údajů Eurostatu bylo ve druhém čtvrtletí roku 2017 v zemích EU28 zaměstnáno 235,4 milionu žen a mužů 9 : nikdy předtím nebyly zaznamenány vyšší počty. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 se ve srovnání s předchozím čtvrtletím HDP očištěný od sezónních vlivů v eurozóně (EZ19) zvýšil o 0,6% a v zemích EU28 o 0,7%. V první čtvrtině roku 2017 vzrostl HDP o 0,5% v obou oblastech. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 vzrostl ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku HDP očištěný od sezónních vlivů v eurozóně o 2,3% a v zemích EU28 o 2,4% 10. Ve svém projevu o stavu Unie před Evropským parlamentem zdůraznil předseda Evropské komise klíčovou úlohu evropských institucí, které pomohly rozpoutat vítr změn : jako tři hlavní výsledky, kterých se podařilo dosáhnout, v něm zmínil evropský investiční plán, rozhodné kroky v bankovnictví a rozumné uplatňování Paktu o stabilitě a růstu. Přestože většina občanů stále zastává názor, že věci se v EU ubírají špatným směrem (49% v jejich zemi a 44% v EU), postoje se začínají měnit, a to právě v souvislosti se situací v Evropské unii. Oproti březnu 2017 se větší skupina občanů domnívá, že věci se v EU ubírají správným směrem (31% v září 2017 oproti 25%). Tento převážně vzestupný trend lze sledovat již od listopadu 2011, kdy se v souvislosti s krizí nacházel na svém nejnižším bodě (19%). Tuto stoupající křivku vykazují společně všechny členské státy

24 24 PARLEMETER 2017: ČLENSTVÍ, IMAGE A ÚLOHA Řekl(a) byste, že v současné době se věci v Evropské unii ubírají obecně správným, nebo špatným směrem Zdroj: Parlemeter 2017, D73.b Spolu se sílícím názorem, že věci se v EU ubírají správným směrem, je patrná i klesající tendence na straně opačného názoru. Tento průzkum ukazuje, že procento osob, které se domnívají, že věci se v EU ubírají špatným směrem, pokleslo ve srovnání s březnem 2017 o 6 procentních bodů, a podíváme-li se o rok zpět, tak o 10 procentních bodů. 11% respondentů spontánně odpovědělo, že věci se na úrovni EU neubírají ani správným, ani špatným směrem, což je o tři procentní body méně než v březnu Jak je zřejmé z výše uvedeného grafu, lze vyvodit závěr, že klesající trendy na straně těch, kdo se domnívají, že věci se ubírají špatným směrem, i na straně těch, kdo říkají, že se neubírají ani jedním, ani druhým směrem, posilují vzestupný trend modré křivky ( ubírají se správným směrem ). Spektrum názorů v jednotlivých členských státech je však rozrůzněné. Následující tabulka přehledně ukazuje, jak se občané jednotlivých zemí staví k oběma uvedeným otázkám: Ubírají se věci ve vaší zemi správným směrem A v EU Pokud odpovědi na obě tyto otázky srovnáme, vidíme, že v 17 zemích je stále ještě větší podíl respondentů, kteří se domnívají, že v jejich zemi se věci ubírají správným směrem. Za povšimnutí stojí rovněž to, že v některých členských státech je rozšířen názor, že věci se neubírají příliš dobrým směrem ani na vnitrostátní úrovni, ani na úrovni EU. To platí mj. pro Řecko a pro Itálii 11, které se nacházejí v dolním levém rohu tabulku. 11 V Řecku se domnívá, že věci se v EU ubírají správným směrem, 16% občanů a 8% občanů si to myslí o své zemi. V Itálii tento názor sdílí v prvním případě 21%, ve druhém případě 16% občanů.

25 PARLEMETER 2017: ČLENSTVÍ, IMAGE A ÚLOHA 25 Věci se ubírají správným směrem [v naší zemi] oproti Evropské unii Zdroj: Parlemeter 2017, D73.a and D73.b V jiných zemích, jako je Bulharsko či Litva, je počet respondentů, kteří se domnívají, že věci se v EU ubírají správným směrem, mnohem vyšší (48% v Bulharsku a 46% na Litvě) než počet těch, kdo si to myslí o své zemi (28% v případě Bulharska, 27% v případě Litvy). Opačným příkladem je Malta a Nizozemsko, kde mají občané za to, že jejich země se ubírá po správné cestě spíše než EU. Na Maltě uvádí 64% respondentů, že se věci v jejich zemi ubírají správným směrem, v Nizozemsku 59%. O EU si to myslí v prvním případě 41% respondentů, ve druhém případě 46%. Velmi pozitivním, zároveň však ojedinělým případem je Irsko, které vykazuje nejvyšší hodnoty, pokud jde o podíl těch, kdo se domnívají, že se věci ubírají správným směrem, a to jak v jejich zemi, tak i na úrovni EU (75% a 59%).

26 26 PARLEMETER 2017: ČLENSTVÍ, IMAGE A ÚLOHA Jde moje země či EU správnou cestou Z hlediska sociodemografického profilu jsou zastánci názoru, že jde EU správnou cestou, zpravidla mladí lidé, zatímco starší generace má pozitivnější postoj ke své vlastní zemi. Lidé, kteří jsou obecně více spokojeni s životem, jaký vedou, a kteří mají vyhlídku, že se jejich životní podmínky v příštích pěti letech zlepší, bývají více nakloněni odpovídat, že věci se ubírají správným směrem jak na úrovni EU, tak i v jejich zemi. Představa o Evropském parlamentu a jeho role Jak je doloženo výše, výrazně se zvyšuje počet lidí, kteří se domnívají, že jejich hlas má v EU význam. Toto sílící vědomí a spolu s tím i stabilní podpora členství v EU a převládající názor, že toto členství je prospěšné, potvrzuje, že postoj občanů k projektu EU je stále více pozitivní. Zdá se, že v souvislosti s trvale rostoucím hospodářským optimismem se obnovená důvěra příznivě týká i Evropského parlamentu. Podle standardního Eurobarometru Evropské komise je Evropský parlament evropským orgánem, kterému Evropané vyslovují největší důvěru. 45% občanů má k tomuto orgánu důvěru. 41% důvěřuje Evropské komisi a 37% důvěřuje Evropské centrální bance. Celkovou důvěru k Evropské unii vyjádřilo 42% respondentů. Důvěra k EU a Evropskému parlamentu je tudíž větší než důvěra k vnitrostátním parlamentům (36%) a vnitrostátním vládám (37%). Přestože velké množství respondentů (42%) má o Evropském parlamentu neutrální představu, počet lidí, kteří na tento orgán mají pozitivní názor, nepopiratelně vzrůstá (33% ve srovnání s 25% v září 2016). Přímým důsledkem tohoto nárůstu je pokles počtu respondentů, kteří mají na tento orgán negativní názor, zatímco podíl těch, kdo zastávají názor neutrální, se v posledních deseti letech stabilně pohybuje mezi 41% a 46%. První místo na tomto seznamu zaujímá Irsko, kde má pozitivní představu absolutní většina respondentů (54%), na druhém místě je Bulharsko a dále Malta a Lucembursko, kde má pozitivní představu o Evropském parlamentu více než 45% respondentů. Na opačném konci žebříčku je Česká republika, kde dalo pozitivní odpověď 18% respondentů, a Lotyšsko a Francie, kde pozitivní představu označilo 20% nebo méně respondentů. 12 Evropská komise, Standardní průzkum Eurobarometru 87, květen 2017,

27 PARLEMETER 2017: ČLENSTVÍ, IMAGE A ÚLOHA 27 Obecně řečeno je vaše představa o Evropském parlamentu velmi pozitivní, spíše pozitivní, neutrální, spíše negativní, nebo velmi negativní Zdroj Parlemeter 2017, QA6 Odpovědi týkající se pozitivní představy o Evropském parlamentu v procentních bodech podle jednotlivých členských států Zdroj: Parlemeter 2017, QA6

28 28 PARLEMETER 2017: ČLENSTVÍ, IMAGE A ÚLOHA Vyšší počet odpovědí uvádějících pozitivní představu o EP ve všech členských státech (výsledky vyjádřené jako rozdíl v procentních bodech mezi zářím/říjnem 2016 a říjnem 2017) Zdroj: Parlemeter 2017, QA6 Jak názorně ukazuje výše uvedená tabulka, vzestupný trend na straně pozitivního postoje je patrný ve všech členských státech. První místo na seznamu patří opět Irsku, kde počet odpovědí uvádějících pozitivní představu o EP vzrostl od podzimu 2016 o 16 procentních bodů; podíl odpovědí uvádějících pozitivní představu se nezměnil pouze na Kypru a v Chorvatsku. I přes tento pozitivní vývoj představy o Evropském parlamentu je v určité skupině členských států i nadále významný podíl respondentů, kteří mají na Evropský parlament neutrální názor. Máme-li zmínit alespoň některé, uveďme Estonsko (59 %), Lotyšsko (58%), Finsko (57%) a Litvu (56%), což jsou státy, kde je podíl těchto neutrálních odpovědí největší. Na úrovni EU najdeme mezi občany, kteří uvádějí, že mají na Evropský parlament neutrální názor, častěji ženy, osoby, kteří se v rámci pravolevého spektra kladou doprostřed, a respondenty, kteří si myslí, že jejich hlas nemá význam a že členství v EU není ani dobrá, ani špatná věc.

29 PARLEMETER 2017: ČLENSTVÍ, IMAGE A ÚLOHA 29 Důležitější role Co se týče budoucího role Evropského parlamentu, největší počet občanů (47%) by si přál, aby tento orgán hrál důležitější roli. Chtěl(a) byste vy osobně, aby Evropský parlament hrál důležitější, nebo méně důležitou roli Zdroj: Parlemeter 2017, QA7 Odpovědi se příliš neliší od odpovědí v předchozích letech, za povšimnutí nicméně stojí několik výjimek: na Maltě, na Slovensku a v Estonsku například mnohem méně respondentů odpovědělo, že by si přálo, aby EP hrál v budoucnu důležitější úlohu. Zajímavé je analyzovat názory občanů na představu o EP v souvislosti s tím, jaká by měla být podle názoru občanů jeho role, neboť značný vliv mají v této analýze vnitrostátní okolnosti. Přání, aby Evropský parlament hrál do budoucna důležitější roli, sdílejí respondenti v zemích s pozitivním postojem k Parlamentu i v některých členských státech s negativnějším názorem na tento orgán. Údaje shromážděné v rámci tohoto a v předchozích průzkumů Eurobarometru, které se týkají představy o Evropském parlamentu a jeho role v souvislosti s vývojem názorů na členství v EU a jeho prospěšnost a na další ukazatele, o nichž je řeč v této kapitole, zavdávají důvod k domněnce, že stále více občanů by Evropskému parlamentu přisoudilo významnější úlohu, přičemž by měl pozorně naslouchat sílícímu hlasu občanů a účinným způsobem reagovat na priority, které vyslovují.

30 30 PARLEMETER 2017: ČLENSTVÍ, IMAGE A ÚLOHA Zájem o volby do Evropského parlamentu Spolu s požadavkem, aby Evropský parlament hrál důležitější úlohu, vyjadřuje většina Evropanů (55%) necelé dva roky před příštími evropskými volbami svůj zájem zúčastnit se v roce 2019 hlasování. Procento celkového počtu občanů majících zájem o účast v příštích evropských volbách podle jednotlivých zemí Zdroj: Parlemeter 2017, QA15 Obzvláště vysoký zájem je v Nizozemsku (79%), po němž následuje Švédsko (70%), Irsko (69%) a Německo (68%). V některých členských státech je nicméně zájem stále dosti nízký, například na Slovensku (30%) a v České republice (23%), které měly v evropských volbách 2014 nejnižší volební účast. Je možné, že v případě České republiky se zájem respondentů v současné době více soustředí k nadcházejícím vnitrostátním volbám, které se konají dne 20. a 21. října Na úrovni EU patří respondenti, kteří mají zájem o účast v příštích evropských volbách, mezi respondenty s nejvyšším vzděláním. Domnívají se tak, že jejich hlas má v EU význam, zajímají se o evropské záležitosti a mají pozitivní představu o Evropském parlamentu. Odpovědi na tuto otázku rezonují s obecně častějším pozitivním postojem k projektu EU, o čemž svědčí dotazování v celé Evropě. K tomuto konkrétnímu ukazateli je ovšem třeba přistupovat s jistou obezřetností, protože evropské volby nejsou dosud součástí širšího politického diskursu, a nejsou proto ani pro evropské občany tématem, kterému by věnovali stálejší pozornost.

31 PARLEMETER 2017: CO JE TŘEBA CHRÁNIT 31 KAPITOLA II: CO JE TŘEBA CHRÁNIT Pojem Evropy, která chrání se stal již pevnou součástí politického diskursu o EU. Společné prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2017, které podepsali tři předsedové dne 13. prosince 2016, má jako své motto Pro Evropu, která chrání, posiluje a brání. Na toto pojetí Evropy se odvolávají přední politici členských států i EU. Třebaže jeho východiskem byly z větší části obavy týkající se bezpečnosti, současný diskurs o zajišťování ochrany je dosti členitý a zahrnuje celou řadu konkrétních návrhů. Cílem tohoto průzkumu je lépe porozumět tomu, v jakých oblastech a do jaké míry Evropané očekávají, že je Evropská unie bude chránit. V souvislosti s tím je třeba říci, že pojem ochrany má dvě různé stránky. Na jedné straně je nutno vymezit hrozby, před nimiž chtějí být občané Evropskou unií chráněni. Na druhé straně se ptáme, které evropské výdobytky by EU měla podle názoru občanů chránit a zachovat. V nejnovější parlamentní studii pro Eurobarometr nazvané Evropané dva roky před evropskými volbami se ukázalo, že Evropané si jasně uvědomují hrozby spojené s globálním geopolitickým vývojem, jako je posílení mocenského postavení a globálního vlivu Ruska a Číny nebo rostoucí nestabilita arabského/muslimského světa. Tváří v tvář těmto nejistotám dává velká většina Evropanů přednost tomu, aby se tyto problémy řešily v rámci společného postupu EU. Evropské občany však v současné době znepokojují i mnohé jiné věci, nejen celosvětový vývoj. Již nedávno provedený průzkum standardního Eurobarometru ukázal, že předmětem velkých obav jsou problémy, jako je terorismus, přistěhovalectví a hospodářská situace. Tyto problémy vyvolávají pocit ztráty bezpečí, který posilují ještě další faktory, jako je změna klimatu. V březnu 2017 zkoumala očekávání Evropanů týkající se rozsáhlejších opatření EU také studie pro Eurobarometr nazvaná Evropané dva roky před evropskými volbami 2019 a ukázala, že posílení opatření EU má významnou podporu v celé řadě oblastí politiky. Ukázala především to, že respondenti si stále jasněji uvědomují, co EU dělá v oblastech, které jsou předmětem jejich největších obav. To se týká zejména terorismu, ochrany 13 Evropský parlament, Zvláštní průzkum Eurobarometru Evropané dva roky před evropskými volbami 2019, březen 2017, 14 Evropská komise, Standardní Eurobarometr 87, jaro 2017,

32 32 PARLEMETER 2017: CO JE TŘEBA CHRÁNIT vnějších hranic, migrace, bezpečnosti a obrany. Následující graf společně znázorňuje to, jak Evropané vnímají činnost EU v konkrétních oblastech, jejich očekávání toho, co by v těchto oblastech EU měla dělat, a vývoj v průběhu jednoho roku Například v oblasti boje proti terorismu je zeleným pruhem znázorněn 10% nárůst počtu respondentů, kteří považují činnost EU za přiměřenou, ve srovnání s předchozím rokem. Červený pruh znázorňuje 12% pokles počtu respondentů, kteří se domnívají, že činnost EU je nedostatečná, a ve srovnání s rokem 2016 o 2% méně respondentů požaduje větší intervenci. Z tohoto shrnutí je zřejmé, že stále větší počet občanů si uvědomuje, co pro ně EU dělá v oblastech, které jsou předmětem jejich obav. Vnímání činnosti EU ve srovnání s očekáváním jejího budoucího zasahování. Vývoj od roku 2016 do roku 2017 Zdroj: Eurobarometr Evropané dva roky před evropskými volbami 2019, březen 2017 Na základě těchto zjištění byl učiněn další krok s cílem určit oblasti, ve kterých Evropané očekávají ze strany EU ochranu. Vzhledem k tomu, že členské státy Evropské unie nepřestávají být terčem útoků, vychází terorismus z výsledků šetření jako nejvážnější hrozba, před kterou by EU měla Evropany podle jejich názoru chránit, jak to v průměru uvádí 58% respondentů. Terorismus představuje závažnou hrozbou pro respondenty z

33 PARLEMETER 2017: CO JE TŘEBA CHRÁNIT členských států, včetně zemí, které se v nedávné době staly předmětem teroristických útoků. Nejvíce takových odpovědí přichází v průměru od respondentů v České republice, ve Spojeném království, ve Francii, na Maltě a ve Španělsku. EU a její občané čelí řadě hrozeb. Před kterou z následujících hrozeb by EU měla chránit své občany (Celková míra četnosti odpovědí týkajících se terorismu.) Zdroj: Parlemeter 2017, QA13 Boj proti hrozbě terorismu V souladu s předchozími zjištěními Eurobarometru Evropského parlamentu 15 je vhodné poznamenat, že v roce 2016 byla Evropanům položena otázka, na jaké úrovni lze proti hrozbě terorismu bojovat nejúčinněji. 38% dotázaných odpovědělo, že na globální úrovni, 23% na evropské úrovni, 21% respondentů zvolilo vnitrostátní úroveň, 6% na místní nebo regionální úrovni a 10% spontánně odpovědělo, že na všech úrovních zároveň. Tento průzkum z roku 2016 rovněž určil tři nejpotřebnější opatření pro boj proti terorismu: boj proti financování teroristických skupin a odstranění příčin terorismu a radikalizace, jakož i posílení kontroly na vnějších hranicích EU. 15 Evropský parlament, Zvláštní průzkum Eurobarometru 85.1, Evropané v roce 2016: Postoje a očekávání, boj proti terorismu a radikalizaci, červen 2016, cs/ pvl00111/evropané-v-roce-2016-vnímání-a-očekávání-boj-proti-terorismu-a-radikalizaci

34 34 PARLEMETER 2017: CO JE TŘEBA CHRÁNIT EU a její občané čelí řadě hrozeb. Před kterou z následujících hrozeb by EU měla chránit své občany Zaprvé A dále Zdroj:Parlemeter 2017, QA13

35 PARLEMETER 2017: CO JE TŘEBA CHRÁNIT 35 Vrátíme-li se k této studii, další nejčastěji uváděné hrozby spojuje nejistá hospodářská situace, v níž se ocitá velké množství Evropanů: zaprvé nezaměstnanost (43%) a dále chudoba a vyloučení (42%). V odpovědích respondentů v Řecku jsou na pozadí hospodářské obnovy stále ještě výrazně pociťovány dozvuky krize. V sociálních a hospodářských otázkách se Řecko obecně nejvíce liší od evropského průměru. Velmi silné jsou tyto obavy i na Kypru, v Portugalsku, ve Španělsku a v Chorvatsku. Chudoba a vyloučení jsou kromě toho považovány za hlavní hrozbu v Litvě. Vzhledem k velikosti souboru, který byl předmětem tohoto průzkumu (zhruba respondentů), je na pováženou, že 33% respondentů v současné době uvádí, že na konci měsíce mívá občas nebo často potíže s placením svých účtů. V souvislosti s novými migračními vlnami v létě 2017 se vyslovilo 35% Evropanů pro potřebu ochrany před nekontrolovanou migrací, v případě Malty, České republiky, Estonska, Itálie, Maďarska a Řecka to byla nejméně polovina respondentů. Mezi těmito členskými státy se podle očekávání nacházejí vstupní, tranzitní nebo cílové země. Pozoruhodné je nicméně to, že počet těchto odpovědí převyšuje průměr EU i v zemích spadajících do jiné kategorie, které jsou přistěhovalectvím dotčeny méně bezprostředně. Srovnávací analýza číselných údajů Eurostatu o žadatelích o azyl za rok neukazuje žádnou korelaci s vyostřeným vnímáním nekontrolované migrace jako hrozby. Například výsledky v České republice, Estonsku, na Slovensku či v Polsku mohou svědčit o tom, že vnímání občanů je ovlivněno spíše vnitrostátním politickým diskursem než skutečnou situací v zemi. Je to ovšem jen jedno z možných vysvětlení. Hlubší sociodemografická analýza by mohla přinést jiná vysvětlení, například že diverzita je vnímána jako hrozba nebo jako hospodářský tlak. Další oblasti, které respondenti navrhovaly, jsou v průměry uváděny v méně než čtvrtině odpovědí. Pátá a šestá pociťovaná hrozba jsou na stejné úrovni: 23% respondentů se domnívá, že EU by je měla chránit před změnou klimatu, a stejné procento respondentů žádá ochranu před náboženským radikalismem. Zatímco ve Švédsku je změna klimatu považována za druhou nejvýznamnější hrozbu, náboženský radikalismus je vysoko nad evropským průměrem v Nizozemsku, Belgii a Rakousku, kde jej uvádí více než 30% respondentů. V celounijním průměru zhruba jeden z pěti respondentů uvádí jako pociťované hrozby organizovanou trestnou činnost, ozbrojený konflikt a politických extrémismus. V menší míře pak, přibližně jeden z deseti, uvádí šíření infekčních chorob, kybernetické útoky, sociální dumping a hrozby pro ochranu údajů. V rámci této skupiny 16 Eurostat, Žadatelé o azyl a žadatelé, kteří žádají o azyl poprvé, podle občanství, věku a pohlaví. Roční souhrnné údaje (výpis ze dne 11. října 2017), pctza&lang=en

36 36 PARLEMETER 2017: CO JE TŘEBA CHRÁNIT jsou pak kybernetické útoky a hrozby pro ochranu údajů (v obou případech 9%) o něco více příznačné pro respondenty určitého věku a stupně vzdělání: čím jsou respondenti vzdělanější, tím více jsou pro ně tyto dva vzájemně související aspekty problematické. Dalším zajímavý detail ukazuje sociodemografická distribuce respondentů ve vztahu k problému sociálního dumpingu. Mezi odpověďmi týkajícími se sociálního dumpingu a odpověďmi občanů na otázku, zda považují za hrozbu chudobu a vyloučení, neexistuje žádná korelace, ale žádná statistická korelace neexistuje ani ve vztahu k současnému počtu osob vystavených riziku chudoby, o němž informuje Eurostat. Na problém sociálního dumpingu jako prioritní téma poukazuje častěji vyšší střední a vyšší třída. Také vedoucí pracovníci, jak se ukázalo na základě analýzy prováděné z hlediska sociálně profesního, byli nejvíce znepokojeni problémem sociálního dumpingu. Bylo by proto možné dále zkoumat, jestli se již pojem sociálního dumpingu stal mezi všemi občany obecně srozumitelným pojmem. Respondenti vyjadřující se k otázce sociálního dumpingu rozdělení podle společenských vrstev Zdroj: Parlemeter 2017, QA13 Respondenti vyjadřující se k otázce sociálního dumpingu rozdělení podle společenských vrstev Zdroj: Parlemeter 2017, QA13

37 PARLEMETER 2017: CO JE TŘEBA CHRÁNIT 37 Pozitivní výsledky, které mají být zachovány Ačkoli evropská společnost čelí různým hrozbám, má přitom stále hodnoty, úspěchy a pozitivní výsledky, kterých si Evropané váží. V nejnovějším standardním průzkumu Eurobarometru Komise 17 bylo jasně určeno, které to jsou. Mezi nejvíce pozitivní výsledky patří v očích evropských respondentů mír v EU, svoboda cestování, práce a studia napříč EU, jednotná měna a program Erasmus. Tento průzkum rozvíjí tuto myšlenku dále a snaží se zjistit, které výsledky má EU podle občanů přednostně chránit. A zjišťuje, že se jedná o dva hlavní typy výdobytků: na jedné straně jsou to svobody v podobě základních práv a volného pohybu a na straně druhé sociální a hospodářské výdobytky, zejména pracovní práva, důchody a hospodářský blahobyt. Uvidíme, že existují skupiny členských států, které lze stanovit podle toho, jaké výsledky má podle jejich občanů EU chránit. Zdroj Parlemeter 2017, QA14 17 Evropská komise, Standardní Eurobarometr 87, jaro 2017,

38 38 PARLEMETER 2017: CO JE TŘEBA CHRÁNIT Existují výsledky a cíle EU, kterých si můžete vážit. Které z následujících výsledků a cílů by EU měla pro vás prioritně chránit (nejčastěji uváděné položky podle jednotlivých zemí) Zdroj: Parlemeter 2017, QA14 Základní práva a svobody Svoboda cestování, práce a studia napřič EU Pracovní práva Podle 44% respondentů má EU přednostně chránit základní práva a svobody. Je pozoruhodné, že tyto základní hodnoty mají ve všech průzkumech Eurobarometru, které byly doposud provedeny, trvale nejvyšší počty bodů. V roce, kdy si připomínáme šedesáté výročí Římských smluv a desáté výročí Agentury EU pro základní práva, výsledky průzkumu potvrzují, že základní práva a svobody jsou považovány za základ evropské jednoty. Druhou nejčastěji uváděnou položkou, která se v evropském průměru objevuje u 36% respondentů, je svoboda cestování, práce a studia napříč EU. Celkově jsou obě tyto kategorie svobod nejvíce uváděny ve Švédsku, Finsku a Německu. Základní práva uvádějí rovněž velmi často respondenti v Nizozemsku, Dánsku, na Kypru a v Rakousku. Svoboda cestování, práce a studia napříč EU je vůbec nejčastějším výsledkem v pobaltských státech (Litva, Estonsko a Lotyšsko). Kromě Švédska, Finska a Německa patří rovněž k častým odpovědím v Bulharsku, Irsku, Spojeném království a na Slovensku. Co se týče dalších výsledků a cílů, které by EU měla pro své občany chránit, v popředí pozornosti jsou sociálně-ekonomické aspekty pracovních práv (34%), dostatečné a bezpečné důchody (34%) a prosperita a ekonomický blahobyt (33%). Uváděny jsou ponejvíce v Řecku, Španělsku, Itálii a Portugalsku. Ve Slovinsku a ve Francii bodují vysoko pracovní práva a důchody. V případě Lotyšska, Litvy, Rakouska, Maďarska a Belgie patří mezi velmi časté odpovědi důchody a prosperita.

39 PARLEMETER 2017: CO JE TŘEBA CHRÁNIT 39 Jako další oblast, kterou by EU měla ochraňovat, uvedlo 33% respondentů životní prostředí, nejčastěji ve Švédsku, v Nizozemsku a v Dánsku. Bezpečnost z hlediska zdravotních standardů uvádí na úrovni průměru EU 27% respondentů. Téměř každý pátý respondent uvádí společné evropské hodnoty (19%) a národní a kulturní identitu (18%). Práva spotřebitelů na jednotném trhu (16%) a bezpečnost a soukromí na internetu (13%) se na seznamu položek, které respondenti zvolili, objevují na posledním místě. Sledujeme-li odpovědi z hlediska jednotlivých členských států, pak společné evropské hodnoty jsou nejčastěji uváděny v Německu a v Rakousku, ve kterém jsou uváděny stejně často jako národní a kulturní identita. Tato položka je nejméně uváděna v Portugalsku, kde ji zvolil každý desátý respondent. K těmto výsledkům se později ještě vrátíme. Sociodemografické profily respondentů Hlubší analýza výsledků ukazuje zaprvé to, že sociálně-ekonomická situace respondentů má určitý dopad na jejich odpovědi týkající se hrozeb a pozitivních výsledků, které by EU měla chránit. Je zřejmé, že respondenti, kteří se ocitají v situaci ekonomicky zranitelných osob, mají větší sklon uvádět záležitosti související s ekonomickou situací. Avšak především starší věkové skupiny uvádějí rovněž terorismus. Zadruhé se zdá, že respondenti se v rozhovorech řídí postoji, které vyjadřují vůči EU. Terorismus i ekonomické záležitosti (jako jsou pracovní práva a důchody), které Evropané uvádějí velmi často, se zpravidla sdružují s odpověďmi, v nichž se projevuje menší zájem o politiku a obecně nezájem o EU, členství v EU, její přínosy a její obraz. Častěji se tyto odpovědi proto objevují u občanů, kterým je představa, že by šli k volbám, vzdálená a kteří se ve větší míře domnívají, že jejich hlas nemá v EU význam. Na druhé straně občané, kteří se k EU staví obecně lépe, uvádějí po terorismu a ekonomických záležitostech problémy týkající se životního prostředí (nebo hrozbu změny klimatu) a ochranu svobod v EU. Lze si povšimnout, že životní úroveň, kterou tito respondenti uvádějí, je o něco vyšší a že mají větší důvěru v budoucnost. Mají příznivý postoj k členství v EU a domnívají se, že je pro jejich státy prospěšné. Jeví navíc zájem o politiku a zastávají názor, že účast ve volbách je důležitá. Stejný typ zájmu o evropské záležitosti projevují i v případě, kdy uvádějí hrozby, jaké představuje například politický extremismus. Náboženský radikalismus, organizovaná trestná činnost či ozbrojený konflikt se v odpovědích občanů, kteří se zajímají o politiku

40 40 PARLEMETER 2017: CO JE TŘEBA CHRÁNIT a mají pozitivní postoj k EU, objevují také poměrně často, byť o něco méně. Do této kategorie spadá i svoboda pohybu, kterou uvádějí zejména mladí lidé narození po roce Výše zmíněné vzorce je třeba chápat jako indicie, které zasluhují hlubší analýzu údajů. V žádném případě však nepředstavují absolutní popis nějaké určité sociodemografické skupiny. Evropská a národní identita: společný základ Na pozadí toho, co bylo řečeno, se nyní důkladněji podíváme na dvě položky, které se vztahují k hodnotám: na společné evropské hodnoty na straně jedné a na národní a kulturní identitu na straně druhé. Co do počtu odpovědí týkajících se oceňovaných výsledků EU jsou si velmi blízko: v prvním případě se jedná o 19%, ve druhém případě o 18% odpovědí. Je zajímavé, že tyto dvě položky uvádějí respondenti, kteří mají společný základ: všichni se obecně zajímají o politiku i o nadcházející evropské volby v roce Národní a kulturní identitu uvádějí však v průměru častěji respondenti, kteří mají k EU negativnější postoj. Z analýzy jejich obecného profilu na úrovni EU je zřejmé, že mají spíše negativní vnímání EU, protože se domnívají, že členství v EU je pro jejich zemi špatné a nijak jí neprospívá. Respondenti s vysokým podílem odpovědí žádajících ochranu národní a kulturní identity mají často špatnou představu o EU a EP a chtějí, aby EP hrál do budoucna méně významnou roli. Podíváme-li se na věc z hlediska jednotlivých členských států, tak v Německu a ve Švédsku je mnohem více respondentů, kteří uvádějí společné evropské hodnoty spíše než kulturní a národní identitu, naopak respondenti v Estonsku a ve Spojeném království uvádějí častěji kulturní a národní identitu než společné evropské hodnoty. V menší míře je to rovněž případ Řecka, Irska, Chorvatska a Malty. Na druhé straně jsou obě položky vnímány jako stejně důležité v Rakousku, Finsku, České republice, Nizozemsku, Dánsku, Bulharsku a v Litvě V souvislosti s diskusí o myšlence národní a kulturní identity a evropských hodnot je třeba poukázat na důležité výsledky nejnovějšího Standardního Eurobarometru z května 2017: v odpovědi na otázku evropského občanství, která se v rámci tohoto Eurobarometru klade již tradičně, uvedlo 68% všech respondentů, že se cítí být občany EU. To je dosud nejvyšší hodnota, jaké bylo v případě tohoto ukazatele kdy dosaženo. 18 Evropská komise, Standardní Eurobarometr 87, jaro 2017,

41 PARLEMETER 2017: CO JE TŘEBA CHRÁNIT 41 Důraz na digitální Evropu Mezi hrozbami i výsledky EU, které je třeba chránit, figuruje i několik položek, které se týkají digitalizace v propojené Evropě. Ačkoli se nejedná o nejvíce uváděné položky ze všech navržených, v případě jejich uvedení lze v odpovědích najít pozitivní korelaci mezi pociťovanými hrozbami kybernetických útoků i hrozbami pro ochranu údajů. Zároveň významně korelují s bezpečností a soukromím na internetu uváděnou jako prioritou, kterou by EU měla pro své občany chránit. Pokud jde o jednotlivé členské státy, největší obavy z kybernetických útoků a hrozeb pro ochranu údajů mají respondenti v Nizozemsku (v prvním případě 19%, ve druhém případě 21%). Totéž lze pozorovat i v odpovědích na dotaz, jaké výsledky je třeba chránit, v případě ochrany bezpečnosti a soukromí na internetu, kterou uvádějí nejčastěji respondenti v Nizozemsku (29%). Poznamenejme k tomu, že respondenti v Nizozemsku jsou, jak se zdá, ze všech Evropanů nejvíce připojení k internetu, protože 93% z nich tvrdí, že internet používá každý den, přičemž průměr v EU je 71%. Poměrně překvapivé je nicméně to, že nizozemské respondenty ve srovnání s ostatními vůbec nejméně zajímá evropská ochrana práv spotřebitelů na jednotném trhu (9%, tentýž podíl je i ve Finsku). Důraz na kybernetickou bezpečnost Z průzkumu Evropské komise, který proběhl v červnu 2017 a který se zabýval postoji Evropanů ke kybernetické bezpečnosti 19, vyplývá, že 51% respondentů v současné době tvrdí, že podle své mínění nejsou dobře informováni o rizicích kybernetické trestné činnosti, zatímco 46% respondentů se domnívá, že o nich informováno je. Kybernetickou trestnou činnost považuje 56% respondentů za velmi vážný problém ohrožující vnitřní bezpečnost EU. Tato obava bude v nadcházejících letech patrně sílit, protože tento průzkum rovněž ukazuje, že internet je v celé EU používán ve stále větší míře, a to bez ohledu na způsob připojení (doma, prostřednictvím mobilního zařízení, na pracovišti nebo ve škole či na univerzitě). 19 Evropská komise, Zvláštní průzkum Eurobarometru 464a, Postoje Evropanů ke kybernetické bezpečnosti, červen 2017, instru- ments/special/surveyky/2171

42 42 PARLEMETER 2017: PRIORITY A HODNOTY Evropský parlament rozhoduje o evropských právních předpisech, které mají přímý dopad na život každého občana. Které z následujících možností by podle Vašeho názoru měl dát Evropský parlament přednost Zdroj: Parlemeter 2017, QA8

43 PARLEMETER 2017: PRIORITY A HODNOTY 43 KAPITOLA III: VÝZVA K JEDNÁNÍ ZALOŽENÉMU NA JASNÝCH HODNOTÁCH Třetí a poslední kapitola Eurobarometru Evropského parlamentu 2017 se zabývá politickými prioritami občanů. Občané na základě vlastního posouzení hrozeb, před nimiž by je podle nich měla Evropská unie chránit, uvedli oblasti, které jsou podle jejich názoru prioritní a na které by se měl ve své činnosti více zaměřit Evropský parlament. Ve shodě s výše uvedenými hrozbami Evropané společně podporují především rozsáhlejší opatření, která umožní řešit problém chudoby a sociálního vyloučení, a zároveň s tím i opatření proti terorismu. Obě oblasti získaly na úrovni EU podporu ve výši 41%. Boj proti nezaměstnanosti mládeže je v průměru třetí nejčastěji uváděnou položkou (31%). Tyto tři priority rovněž rámcově vymezují to, co je pro evropské občany důležité: chtějí svůj život naplnit v místě, kde budou mít zaručeny příležitosti a kde bude chráněna jejich svoboda před hrozbami terorismu. Dalším bodem je problematika migrace: 22% respondentů si přeje, aby Parlament přijal právní předpisy, které umožní najít společnou evropskou odpověď na tuto problematiku. Z výsledku je navíc zřejmé, že přibližně každý pátý respondent podporuje umožnění nových způsobů, jak posílit hospodářství a růst (21%) a boj proti změně klimatu s kreativními řešeními. Tyto položky vytvářejí rozsáhlý obraz a podávají o Evropě určitou zprávu, pokud jsou chápány s ohledem na kontext jednotlivých členských států. V tomto rámci jsou politiky, které jsou považovány v jednotlivých členských státech za prioritní, do značné míry závislé na tom, co občané těchto těchto států považují za problém. Jak uvidíme, někdy se liší od toho, co by bylo možné očekávat. Názorným příkladem toho může být boj proti terorismu: respondenti z České republiky (55%), Itálie a Malty (v obou zemích 48%) uvádějí ve svých odpovědích boj proti terorismu nejčastěji, a přitom se tyto země v nedávné době nestaly cílem teroristických útoků. Na druhé straně z výsledků vyplývá, že respondenti ve Slovinsku (28%), v Lotyšsku (28%), v Litvě (25%) a v Řecku (21%) tento problém uvádějí jako jednu z priorit Evropského parlamentu méně než všichni ostatní.

44 44 PARLEMETER 2017: PRIORITY A HODNOTY Boj proti terorismu je prioritou pro... Tuto položku uvádějí v průměru zpravidla spíše ženy (43%), lidé ve věku od 55 let (45%), osoby v domácnosti (50%), důchodci (45%). Tyto sociodemografické skupiny také častěji zmiňují terorismus jako nejvážnější hrozbu, s nímž by se EU měla vypořádat. Terorismus jako hrozba a terorismus jako priorita pro Evropský parlament Zdroj: Parlemeter 2017, QA8 and QA13 Korelace mezi terorismem vnímaným jako hrozba a požadavkem, aby Parlament řešil problém terorismu jako svou prvořadou prioritu, je zjevná. Jak již bylo řečeno výše, terorismus je v Evropě vnímán jako největší hrozba (58%), ale mezi jejími členskými státy jsou v tomto ohledu značné rozdíly. Spolu s bojem proti chudobě a sociálnímu vyloučení (41%) je tak boj proti terorismu pro Evropský parlament prioritou, která je nejvíce žádoucí (41%). K zemím, kde jsou obavy z terorismu největší, patří Česká republika (69%), Itálie (65%), Spojené království (65%), Francie (63%) a Malta (63%). Respondenti ze čtyř těchto zemí vyjádřili rovněž přání, aby Evropský parlament zařadil řešení tohoto problému mezi své hlavní priority (Česká republika 55%, Itálie 48%, Malta 48% a Francie 45%).

45 PARLEMETER 2017: PRIORITY A HODNOTY 45 Řešení chudoby a sociálního vyloučení TŘešení problému chudoby a sociálního vyloučení je v řadě členských států jedinou položkou, která v nich získala více než 50%, jmenovitě v Portugalsku (67%), v Litvě (58%), v Řecku (57%), v Lotyšsku (55%), na Kypru a ve Slovinsku (v obou zemích 51%) a ve Španělsku (50%). Naopak respondenti v Itálii (31%), v České republice a v Dánsku (v obou zemích 30%) uvádějí tuto položku nejméně. Četnost odpovědí na otázku týkající se boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení podle jednotlivých zemí Zdroj: Parlemeter 2017, QA8 Řešení chudoby je klíčové téma pro... Řešení chudoby je vcelku pochopitelně prioritou spíše pro sociálně nejzranitelnější kategorie: ženy (43%), osoby v domácnosti (46%) a nezaměstnané (43%). Muži (38%), vedoucí pracovníci (36%) a osoby samostatně výdělečně činné (33%) uvádějí tuto položku zpravidla méně často.

46 46 PARLEMETER 2017: PRIORITY A HODNOTY Boj proti nezaměstnanosti mládeže V Řecku žádá 67% respondentů, aby se problematika boje proti nezaměstnanosti mládeže stala jednou z hlavních priorit Evropského parlamentu. Shodně se vyjádřili i respondenti na Kypru (61%), v Portugalsku (55%) a v Chorvatsku a Slovinsku (51%). Na druhém konci stupnice se nachází Dánsko s 9%, Nizozemsko s 8% a jako poslední v řadě Švédsko se 7 % respondentů, kteří uvádějí nezaměstnanost mládeže jako hlavní prioritu. Ostrý předěl mezi Severem a Jihem, o němž tyto výsledky svědčí, mohou do jisté míry vysvětlit rozdíly mezi ekonomikami těchto zemí. Četnost odpovědí na otázku týkající se boje s nezaměstnaností mládeže podle jednotlivých zemí Zdroj: Parlemeter 2017, QA8 and QA13 Neméně zajímavé je však i to, když se na současné míry nezaměstnanosti mládeže podíváme ve vztahu k důležitosti, která je tomuto tématu v jednotlivých zemích přisuzována. Údaje, které jsou uvedeny v následující tabulce, vykazují silnou pozitivní korelaci. V první skupině zemí, mezi něž patří Česká republika, Dánsko, Estonsko,

47 PARLEMETER 2017: PRIORITY A HODNOTY 47 Německo, Malta, Nizozemsko a Spojené království, je míra nezaměstnanosti mládeže nízká. Respondenti z těchto zemí přisuzují boji s tímto jevem nízkou prioritu. Naopak respondenti z Chorvatska, Kypru, Francie, Řecka, Itálie, Portugalska a Španělska, tedy ze zemí s vysokou mírou nezaměstnanosti mládeže, která přesahuje průměr EU, žádají, a to opět více než je průměr EU, aby se boj s nezaměstnaností mládeže stal prioritou. Za pozornost stojí rovněž situace ve Slovinsku, v Litvě a v Lotyšsku: přestože tyto země vykazují poměrně nízkou míru nezaměstnanosti mládeže, občané těchto zemí mají mnohem větší zájem o to, aby se tato problematika stala pro Evropský parlament jednou z priorit. Boj proti nezaměstnanosti mládeže uváděný jako priorita a míra nezaměstnanosti mládeže podle jednotlivých zemí Zdroj: Parlemeter 2017, QA8 a Eurostat, výpis ze dne 12. října 2017 Boj proti změně klimatu s kreativními řešeními Boj proti změně klimatu s kreativními řešeními je položka spojená s velkými nároky, která je nejčastěji uváděna ve Švédsku (50%), Nizozemsku (42%) a Dánsku (41%). Vlády, podniky a široká veřejnost si v těchto zemích uvědomily, že ochrana životního prostředí nebrání podnikání ani zaměstnanosti. Evropský parlament je přesvědčen, že tržně orientovaná

48 48 PARLEMETER 2017: PRIORITY A HODNOTY environmentální politika se může stát hnacím motorem růstu a tvorby pracovních míst ve všech odvětvích hospodářství. Avšak i navzdory obrovskému pokroku, k němuž v posledních letech v Evropě došlo v oblasti zelených technologií a pracovních míst, existují mezi členskými státy stále významné rozdíly. Je boj proti změně klimatu a posilování hospodářství ve vzájemném rozporu Je zajímavé, že většina zemí přisuzuje vyšší prioritu buď boji proti změně klimatu, nebo posílení hospodářství, obojímu zároveň však žádná. Obě priority fakticky vykazují významnou negativní korelaci. Posílení hospodářství je uváděno jako vysoká priorita zejména v Litvě (46%), v Řecku (36%) a ve Španělsku (34%), kde je zároveň boj proti změně klimatu považován za méně významnou prioritu (Litva 6%, Řecko 11%, Španělsko 14%). Zdá se, že tento vztah je ovlivněn především hospodářskou situací v daném členského státě. Četnost odpovědí na otázku týkající se boje proti změně klimatu a posílení hospodářství a růstu Zdroj: Parlemeter 2017, QA8 Jednotlivé státy Hospodářský růst je jako priorita uváděn hlavní v členských státech s nižším HDP na obyvatele. Problém boje proti změně klimatu je naopak vnímán jako důležitější v zemích, které jsou bohatší.

49 PARLEMETER 2017: PRIORITY A HODNOTY 49 Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele a priorita boje proti změně klimatu podle jednotlivých zemí Zdroj: Parlemeter 2017, QA8 a Eurostat, výpis ze dne 12. října 2017

50 50 PARLEMETER 2017: PRIORITY A HODNOTY Důsledné zastávání evropských hodnot Politické priority Evropanů jsou těsně spjaty s jejich hlavními hodnotami. Které hodnoty by měl podle mínění Evropanů Evropský parlament obhajovat Stejně jako ve všech průzkumech Eurobarometru od roku 2007 je i v případě tohoto průzkumu ochrana lidských práv (56%, -1 od roku 2016) hlavní hodnotou, kterou je podle Evropanů třeba zastávat a hájit. Ochrana lidských práv je považována za hodnotu, kterou je třeba hájit přednostně, a to bez výjimky ve všech sociodemografických kategoriích, nejvýrazněji však mezi ženami (57%), lidmi ve věkové skupině let (61%), vedoucích pracovníků (61%), pracovníky v nemanuálních profesích a studenty (v obou případech 58%). Na druhém místě stále zůstává s 34% svoboda projevu. Tuto hodnotu uvádějí častěji muži (37%), lidé z věkové skupiny let (40%), studenti (38%), manuální pracovníci (37%), vedoucí pracovníci a nezaměstnaní (v obou případech 36%). O které z následujících hodnot by se podle vás měl Evropský parlament přednostně zasazovat (maximálně 3 možné odpovědi) Zdroj: Parlemeter 2017, QA9

51 PARLEMETER 2017: PRIORITY A HODNOTY 51 O které z následujících hodnot by se podle vás měl Evropský parlament zasazovat přednostně (maximálně 3 možné odpovědi) Zdroj: Parlemeter 2017, QA9

52 52 PARLEMETER 2017: PRIORITY A HODNOTY Rovnost mužů a žen považuje za prioritu 32% (-1 procentní bod) respondentů, zatímco 28% evropských občanů (-2 procentní body) uvádí jako prioritu solidaritu mezi členskými státy EU. Další v pořadí je solidarita mezi EU a chudými státy světa (20%, -3), dialog mezi kulturami a náboženstvími (20%, -3), ochrana menšin (19%, +1) a zrušení trestu smrti na celém světě (10%, -2). Je třeba poznamenat, že počet odpovědí zmiňujících solidaritu mezi členskými státy poklesl od října 2007 o 8 procentních bodů. Tuto položku uvádí polovina respondentů v Řecku (52%), 46% v Bulharsku, 37% na Kypru a ve Slovinsku a 36% v Německu. Oproti tomu ve Španělsku je to 22%, ve Švédsku 20%, na Maltě 19% a ve Spojeném království 13%. Značnou variabilitu ve vztahu k této hodnotě v různých členských státech a celkový pokles počtu respondentů, kteří tuto hodnotu uvádějí jako prioritu, lze vysvětlit patrně tím, že vnímání solidarity mezi členskými státy EU ze strany evropských občanů je úzce spjato s příslušnými vnitrostátními podmínkami, ve kterých žijí. Zároveň může mírně kolísat v závislosti na odlišných politických agendách členských států. Co se týče sociodemografického profilu, solidaritu mezi členskými státy zmiňují častěji muži (31%), lidé ve věkové skupině od 55 let (30 %), osoby samostatně výdělečně činné, pracovníci v nemanuálních profesích a vedoucí pracovníci (ve všech třech případech 33%). Totéž platí i pro lidi, kteří mají pozitivní představu o EU (35%) a kteří si přejí, aby Evropský parlament hrál důležitější roli (33%). V neposlední řadě je třeba poznamenat, že všechny hodnoty kromě ochrany menšin získaly o něco méně procent, jejich pořadí se však nezměnilo.

53 PARLEMETER 2017: PRIORITY A HODNOTY 53

54 54 PARLEMETER 2017: SILNĚJŠÍ HLAS TECHNICKÉ SPECIFIKACE Pokrytí: EU28 Soubor: Evropanů ve věku od 15 let Metodika: osobní dotazování Doba práce v terénu: 23. září 2. října 2017, průzkum prováděla společnost Kantar Public Poznámka Výsledky průzkumu jsou odhady, jejichž přesnost záleží na velikosti vzorku a zjištěných procentních hodnotách. Pro asi rozhovorů (velikost vzorku obvykle použita na úrovni členského státu) skutečné procentuální hodnoty kolísají mezi následujícími intervaly spolehlivosti: Zjištěné procentní hodnoty 10% nebo 90% 20% nebo 80% 30% nebo 70% 40% nebo 60% 50% Mezní odchylka +/- 1,9 bodu +/- 2,5 bodu +/- 2,7 bodu +/- 3,0 bodu +/- 3,1 bodu

55

56 PARLEMETER 2017: SILNĚJŠÍ HLAS Tento průzkum pro Eurobarometr Evropského parlamentu (EP/EB 88.1) prováděla ve všech 28 členských státech Evropské unie od 23. září do 2. října 2017 společnost Kantar Public. Eurobarometr Evropského parlamentu 2017 sleduje názory evropských občanů na členství v EU a jeho přínosy a jejich postoje k Evropskému parlamentu, k jeho prioritám a k jeho činnostem a poslání. Osvětluje rovněž úlohu EU, pokud jde o řešení nejdůležitějších hrozeb a ochrany toho, čeho bylo dosaženo a čeho si její občané váží. Toto je publikace Oddělení pro sledování veřejného mínění Generálního ředitelství pro komunikaci Evropského parlamentu PE ISBN: ISSN: DOI: /16427 QA-CE CS-N Za obsah tohoto dokumentu je výhradně odpovědný autor a jakékoli názory v něm vyjádřené nemusí nutně představovat oficiální postoj Evropského parlamentu. Je určen přednostně poslancům a zaměstnancům EP pro jejich parlamentní činnosti. Evropská unie 2017