CIZINEC A VZDùLÁVÁNÍ V âeské REPUBLICE. Ludmila Bobysudová Julie Pikalová Hernandezová

Transkript

1 CIZINEC A VZDùLÁVÁNÍ V âeské REPUBLICE Ludmila Bobysudová Julie Pikalová Hernandezová

2 OBSAH 1. ÚVOD SYSTÉM VZDùLÁVÁNÍ V âeské REPUBLICE P ED KOLNÍ ZA ÍZENÍ JESLE MATE SKÁ KOLA ZÁKLADNÍ KOLA P ÍPRAVNÁ T ÍDA POVINNÁ KOLNÍ DOCHÁZKA ZÁPIS DO ZÁKLADNÍ KOLY KATEGORIE CIZINCÒ VZDùLÁVÁNÍ DùTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDùLÁVACÍMI POT EBAMI HODNOCENÍ ÎÁKÒ JIN ZPÒSOB PLNùNÍ POVINNÉ KOLNÍ DOCHÁZKY Individuální vzdûlávání Vzdûlávání ÏákÛ s hlubok m mentálním postiïením V BùR NùKTER CH ZÁKLADNÍCH KOL VYUâUJÍCÍCH NA ZÁKLADù SPECIFICK CH PEDAGOGICK CH SYSTÉMÒ Waldorfsk vzdûlávací program-základní kola waldorfská Základní kola Montessori ZÁKLADNÍ UMùLECKÁ KOLA V CHOVNù VZDùLÁVACÍ âinnost KOLSKÁ V CHOVNÁ ZA ÍZENÍ NEJâASTùJI KLADENÉ OTÁZKY ST EDNÍ KOLA P IJÍMACÍ ÍZENÍ STUPNù DOSAÎENÉHO VZDùLÁNÍ TYPY ST EDNÍCH KOL Stfiední odborné uãili tû Stfiední odborná kola Gymnázium Konzervatofi Jiné moïnosti NÁSTAVBOVÉ STUDIUM DOCHÁZKA INTERNÁT, STRAVOVÁNÍ, MIMO KOLNÍ AKTIVITY V RÁMCI KOLY V BùR VHODNÉ ST EDNÍ KOLY STIPENDIUM VY Í ODBORNÁ KOLA VYSOKÁ KOLA P IJÍMACÍ ÍZENÍ KOLNÍ ROK STIPENDIUM KOLNÉ NEJâASTùJI KLADENÉ OTÁZKY DAL Í VZDùLÁVÁNÍ DAL Í VZDùLÁVÁNÍ VE KOLAÁCH A KOLSK CH INSTITUCÍCH DISTANâNÍ VZDùLÁVÁNÍ REKVALIFIKACE KURZ âeského JAZYKA ÚSTAV JAZYKOVÉ A ODBORNÉ P ÍPRAVY CIZINCÒ Jazyková pfiíprava ke studiu na vysoké kole STÁTNÍ JAZYKOVÁ ZKOU KA OSTATNÍ MOÎNOSTI JAZYKOVÉHO VZDùLÁVÁNÍ NOSTRIFIKACE UZNÁNÍ ROVNOCENNOSTI ZAHRANIâNÍCH VYSVùDâENÍ NOSTRIFIKACE VYSVùDâENÍ SUPERLEGALIZACE A APOSTILA UZNÁNÍ ZAHRANIâNÍHO VYSOKO KOLSKÉHO VZDùLÁNÍ UZNÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE Postup pfii Ïádání o uznání odborné kvalifikace ADRESÁ SEZNAM VYBRAN CH LEGISLATIVNÍCH P EDPISÒ VZTAHUJÍCÍCH SE KE VZDùLÁVÁNÍ...45

3 Informaãní broïura, která se vám dostává do ruky, je pfiehledn m a ucelen m prûvodcem systémem vzdûlávání v âeské republice. Naleznete zde nejen pfiesn a podrobn pfiehled jednotliv ch stupàû vzdûlání, ale rovnûï dal í zpûsoby do kolování jako jsou napfi. rekvalifikace, jazykové kurzy apod. Doufáme, Ïe vám tato broïura pomûïe se snadnou orientací pfii v bûru koly a poskytne vám ve keré potfiebné informace. 1. ÚVOD Cizinci, ktefií se vzdûlávají ve kolách v âeské republice, studují za stejn ch podmínek jako obãané âr, vãetnû vzdûlávání pfii v konu ústavní v chovy a ochranné v chovy. Tyto osoby se stávají Ïáky a studenty pfiíslu né koly, pokud fiediteli koly prokáïí nejpozdûji pfii zahájení vzdûlávání oprávnûnost svého pobytu na území âeské republiky. Pfied novelou kolského zákona mohlo b t ke splnûní povinné kolní docházky pfiijato i dítû bez pobytového oprávnûní (toto bylo stanovenou zvlá tní vyhlá kou). Novela kolského zákona hovofií v slovnû o nutnosti prokázat legální pobyt. Na základû pokynu M MT se na základních, stfiedních, vy ích odborn ch kolách mohou vzdûlávat následující kategorie cizincû : 1. cizinci, kter m bylo udûleno povolení k trvalému pobytu na území âr 2. cizinci, ktefií na území âr pob vají pfiechodnû - krátkodobá víza k pobytu do 90 dnû, - dlouhodobá víza k pobytu nad 90 dnû 3. cizinci, kter m byl na území âr udûlen azyl 4. cizinci, ktefií jsou úãastníky fiízení o udûlení azylu 5. cizinci s vízem za úãelem strpûní pobytu 6. cizinci s vízem za úãelem doãasné ochrany V âeské republice existuje na v ech stupních kolské formální soustavy moïnost studia na státních kolách nebo na kolách zfiizovan ch soukrom m provozovatelem. Mezi soukromé koly se fiadí i koly zfiizované církvemi. Studium na kolách v âeské republice mûïe b t bezplatné i zpoplatnûné. Studium na státních kolách v ãeském jazyce je v zásadû bezplatné, v jimku tvofií pouze vy í odborné koly, které mohou b t zpoplatnûny (viz kapitola vy í odborné koly). Poplatky jsou v nûkter ch pfiípadech státními kolami úãtovány za nadstandardní dobu studia, apod. Vyuãovacím jazykem je jazyk ãesk. kola nemá povinnost Ïáka-cizince douãovat ãeskému jazyku mimofiádnou formou studia. Nûkteré koly v ak toto douãování poskytují, ale na základû rûzn ch grantû nebo v rámci dobrovolné aktivity uãitelû. Jazyková pfiíprava je o etfiena zákonem pouze na základních kolách, a to pro Ïadatele o udûlení azylu a dûti obãanû Evropské unie. Jediná úleva, která se cizincûm na základní a stfiední kole nabízí, je moïnost neb t klasifikován z pfiedmûtu ãesk jazyk a literatura v prvním roce studia. Ludmila Bobysudová Julie Pikalová Hernandezová V âeské republice je moïné setkat i s tzv. národnostním kolstvím, do kterého mohou vstupovat obãané âr, pfiíslu níci národnostních men in (napfi. polská men ina apod.). Pokud se rozhodnete pro kolu soukromou, musíte poãítat s tím, Ïe studium na nich je zpoplatnûno. V e poplatkû se li í podle stupnû vzdûlání. Soukromé koly ãasto 4 5

4 nabízejí finanãní úlevy napfi. pro sociálnû slabé studenty nebo pfii v borném prospûchu. Va e práva a povinnosti spojené se studiem na kaïdé kole naleznete ve studijním fiádu. ada kol, a to nejen soukrom ch, pofiádají pro zájemce o studium dny otevfien ch dvefií, kde je moïné získat v echny potfiebné informace. 2. VZDùLÁVACÍ SYSTÉM V âeské REPUBLICE V chovné poradenství Poradenské sluïby jsou poskytovány dûtem, rodiãûm dûtí a pedagogick m pracovníkûm kol, pfied kolních a kolsk ch zafiízení v zájmu zdárného prûbûhu vzdûlávacího procesu, úspû ného osobnostního rozvoje Ïáka a k fie ení obtíïí ve kolní práci, v chovû a v voji ÏákÛ. V znamnou roli má v chovné poradenství v prevenci a vyhledávání sociálnû negativních jevû. Poradenství slouïí dûtem a mládeïi ve vûku 3-19 let ve spádové oblasti. Souãasn systém poradenství tvofií: Doktorsk studijní program Doktorsk studijní program VYSOKÉ KOLY Magistersk studijní program a) instituce poskytující poradenské sluïby - koly - v nich v chovní poradci, v poslední dobû i kolní psychologové a kolní speciální pedagogové, - pedagogicko-psychologické poradny s pûsobností zpravidla v rámci okresu - speciálnû pedagogická centra - stfiediska v chovné péãe, která pûsobí primárnû v preventivnû v chovné péãi Magistersk studijní program Bakaláfisk studijní program Vy í odborné koly Nástavbové studium b) instituce plnící funkci podpûrnou, - Institut pedagogicko-psychologického poradenství - vysoké koly (v oblasti vzdûlávání poradensk ch pracovníkû). Gymnázia Konzervatofi Stfiední odborné koly Stfiední odborná uãili tû Studijní poradenství pfied vstupem a v prvních mûsících po vstupu na vysokou kolu, psychologické a psychoterapeutické sluïby a profesní i kariérové poradenství poskytují na vysok ch kolách akademické poradny. II. stupeà Základní kola I. stupeà Matefiská kola 6 7

5 3. P ED KOLNÍ ZA ÍZENÍ 3.1. Jesle Pokud je dítû ve vûku do tfií let, mohou ho rodiãe umístit do jeslí. Pobyt v jeslích je moïn buì kaïd v ední den nebo dle potfieby. Poplatek za pobyt dítûte v jeslích se pohybuje okolo 1500 Kã mûsíãnû a v e, navíc se hradí strava. o dítû i pfies noc, a to od pondûlí do pátku. Za tuto sluïbu se pfiiplácí. Na víkend je v ak povinnost rodiãe dítû si vyzvednout. K pfied kolnímu vzdûlávání se pfiednostnû pfiijímají dûti v posledním roce pfied zahájením povinné kolní docházky. Pokud Va e dítû, které je v tomto vûku, nemûïe b t z kapacitních dûvodû pfiijato do zvolené matefiské koly, zajistí mu obec, ve které má dítû hlá en trval pobyt, jinou matefiskou kolku. Nárok na rodiãovsk pfiíspûvek (rodiãovsk pfiíspûvek je dávka státní sociální podpory), nezaniká, jestliïe dítû nav tûvuje jesle, matefiskou kolu nebo jiné obdobné zafiízení pro dûti pfied kolního vûku v rozsahu nejv e pût kalendáfiních dnû v kalendáfiním mûsíci; za náv tûvu dítûte v jeslích, matefiské kole nebo jiném obdobném zafiízení pro dûti pfied kolního vûku v kalendáfiním dnu se rozumí kaïd den, kdy dítû jesle, matefiskou kolu nebo uvedené zafiízení nav tíví, bez ohledu na délku doby trvání náv tûvy. V pfiípadû, Ïe je tato doba pfiekroãena, mûïe b t rodiãovsk pfiíspûvek odejmut pfiíslu n m odborem státní sociální podpory. Do pfied kolních zafiízení se pofiádají hromadné zápisy pro podání Ïádostí o pfiijetí do tûchto zafiízení. V pfiípadû, Ïe projevíte zájem o docházku va eho dítûte do takového zafiízení v prûbûhu roku, musíte si domluvit individuální nástupní termín. V této situaci je nutné poãítat s tím, Ïe kapacita zvoleného zafiízení mûïe b t naplnûna. Pokud máte dítû se zdravotním postiïením, musíte fiediteli koly pfii zápisu doloïit písemné vyjádfiení kolského poradenského zafiízení, event. také vyjádfiení praktického lékafie. Existují matefiské koly, které nabízí péãi podle jednotliv ch typû postiïení Matefiská kola Do matefisk ch kol mohou docházet dûti ve vûku od 3 do 7 let. Dûti cizincû mohou nav tûvovat tu matefiskou kolku, kterou si vyberou, pokud je v ak vzdálena od jejich bydli tû, je moïné, Ïe bude z kapacitních dûvodû pfiijetí dítûte odmítnuto. Docházka do matefisk ch kol se platí, ceny se li í podle nabídky péãe o dûti. Obvykle se pohybují od 200 Kã za mûsíc a v e. Rodiãe platí navíc dûtem stravné, obvykle do 30 Kã dennû. kolky b vají otevfieny nejdfiíve od 6.00 a nejdéle do Pobyt v nich je moïn celodennû (kromû víkendû) nebo zkrácenû po dohodû (pûl den, apod.). Nabídka matefisk ch kol je velmi pestrá, je moïné zvolit takovou kolku, která nejvíce odpovídá zamûfiení a zájmûm dítûte (matefiské koly s ekologick m zamûfiením, matefiské koly vyuïívající alternativní pedagogické systémy, kolky s jazykov m zamûfiením). RovnûÏ je moïné vybrat si z fiady církevních zafiízení pro pfied kolní dûti. Existují rovnûï matefiské koly, které nabízí pro pracovnû vytíïené rodiãe moïnost péãe 8 9

6 4. ZÁKLADNÍ KOLA Základní vzdûlávání vede k tomu, aby si Ïáci osvojili potfiebné strategie uãení a na jejich základû byli motivováni k celoïivotnímu uãení, aby se uãili tvofiivû myslet a fie it pfiimûfiené problémy, úãinnû komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i du evní zdraví, vytvofiené hodnoty a Ïivotní prostfiedí, b t ohleduplní a tolerantní k jin m lidem, k odli n m kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné moïnosti a uplatàovat je spolu s osvojen mi vûdomostmi a dovednostmi pfii rozhodování o své dal í Ïivotní dráze a svém profesním uplatnûní. Poskytování základního vzdûlávání upravuje kolsk zákon a zákon o státní správû a samosprávû ve kolství. K jeho provádûní byla vydána vyhlá ka o základní kole. V echny tyto legislativní pfiedpisy byly nûkolikrát novelizovány, nejnovûji v souvislosti s reformou státní správy a pfiijetím nového kolského zákona. Dal í závazná opatfiení vyhla ovaná ministerstvem jsou publikována ve Vûstníku M MT. Pravidelnû pro kaïd kolní rok je to Soubor pedagogicko-organizaãních informací, jímï se vyhla uje ãasová organizace kolního roku, schválené vzdûlávací programy a jiné platné uãební dokumenty, popfi. dal í organizaãní a metodické pokyny. Základní kola poskytuje základní vzdûlání a pfiipravuje Ïáky pro dal í studium a praxi. Základní kola má devût roãníkû a ãlení se na první a druh stupeà. První stupeà je tvofien prvním aï pát m roãníkem a druh est m aï devát m roãníkem Pfiípravná tfiída Pfiípravné tfiídy základní koly slouïí pro dûti, které jsou v posledním roce pfied zahájením povinné kolní docházky, které jsou sociálnû znev hodnûné, a u kter ch je pfiedpoklad, Ïe zafiazení do pfiípravné tfiídy vyrovná jejich v voj. Pfiípravné tfiídy jsou zfiizovány se souhlasem krajského úfiadu, tzn. Ïe ne kaïdá kola má povinnost tuto tfiídu otevfiít. V pfiípadû, Ïe zákonn zástupce chce své dítû do této tfiídy umístit, musí poïádat fieditele koly a musí mít doporuãení kolského poradenského zafiízení Povinná kolní docházka Povinná kolní docházka zaãíná poãátkem kolního roku, kter následuje po dni, kdy dítû dovr í est rok vûku. Dítû, které dovr í est rok vûku v dobû od poãátku kolního roku do konce kalendáfiního roku, mûïe b t pfiijato do koly, je-li du evnû i tûlesnû pfiimûfienû vyspûlé a poïádá-li o to jeho zákonn zástupce, pûstoun nebo obãan, popfiípadû ústav, jemuï bylo dítû svûfieno do péãe. Není-li dítû po dovr ení estého roku vûku tûlesnû nebo du evnû pfiimûfienû vyspûlé a poïádá-li o to jeho zákonn zástupce, odloïí mu fieditel koly zaãátek povinné kolní docházky o jeden kolní rok. editel o tomto rozhodne na základû odborného posouzení lékafie, pedagogicko psychologické 10 poradny nebo speciálnû pedagogického centra. Pokud se u Ïáka prvního roãníku základní koly v prûbûhu prvního pololetí kolního roku projeví nedostateãná tûlesná nebo du evní vyspûlost ke kolní docházce, mûïe fieditel koly, po projednání se zákonn mi zástupci, dodateãnû odloïit plnûní povinné kolní docházky na následující rok. kolní docházka je povinná po dobu devíti kolních rokû, nejv e v ak do konce kolního roku, v nûmï Ïák dosáhne sedmnáctého roku vûku (dále jen povinná kolní docházka"). Povinná kolní docházka se vztahuje na státní obãany âeské republiky, dále na obãany jiného ãlenského státu Evropské unie a jejich rodinné pfiíslu níky, ktefií na území âeské republiky pob vají na základû zvlá tního pobytového povolení a dále na jiné cizince, ktefií mají na území âeské republiky trval pobyt nebo pfiechodn pobyt na dlouhodobá víza a azylanty a úãastníky fiízení o udûlení azylu. Pfiihla ovací povinnost a povinnost péãe o pravidelnou a vãasnou kolní docházku mají rodiãe, popfi. zákonn zástupce dítûte. Zanedbání tûchto povinností je pfiestupkem, kter mûïe b t sankcionován pokutou. Zanedbání v chovy vût ího rozsahu mûïe b t klasifikováno jako trestn ãin ohroïování mravní v chovy dûtí a mládeïe. Proto je nezbytné po pfiíjezdu do âr pfiihlásit dítû do vybrané základní koly co nejdfiíve Zápis do základní koly Dítû je pfiijato do základní koly na základû zápisu, kter probíhá v dobû od 15. ledna do 15. února kalendáfiního roku, v nûmï má dítû zahájit povinnou kolní docházku.pokud dítû nastupuje po udûlení odkladu kolní docházky do 1. roãníku do koly, kde byl odklad udûlen, nemusí znovu k zápisu. Obcím je uloïena povinnost stanovit základním kolám spádové obvody a musí b t stanoveny tak, aby do spádové koly mohly b t pfiijaty v echny dûti s trval m bydli tûm ve spádové oblasti. Tyto dûti musí b t do spádové koly pfiednostnû umístûny. Tímto opatfiením není v ak dotãeno právo rodiãû vybrat si pro své dítû kolu jinou Kategorie cizincû Na základû pokynu M MT se na základních kolách mohou vzdûlávat následující kategorie cizincû: 1. cizinci, kter m bylo udûleno povolení k trvalému pobytu na území âr 2. cizinci, ktefií a na území âr pob vají pfiechodnû - krátkodobá víza k pobytu do 90 dnû, - dlouhodobá víza k pobytu nad 90 dnû 3. cizinci, kter m byl na území âr udûlen azyl 4. cizinci s vízem za úãelem strpûní pobytu 5. cizinci s vízem za úãelem doãasné ochrany Osoby, které nejsou státními obãany âeské republiky a pob vají oprávnûnû na území âeské republiky, mají pfiístup k základnímu, stfiednímu a vy ímu odbornému vzdûlávání za stejn ch podmínek jako státní obãané âeské republiky, vãetnû vzdûlávání pfii v konu 11

7 ústavní v chovy a ochranné v chovy. To znamená, Ïe tyto osoby se stávají Ïáky a studenty pfiíslu né koly, pokud fiediteli koly prokáïí nejpozdûji pfii zahájení vzdûlávání oprávnûnost svého pobytu na území âeské republiky. Po dobu plnûní povinné kolní docházky v základních a speciálních kolách, vãetnû vzdûlávání pfii v konu ústavní a ochranné v chovy, je cizincûm uveden m v kategorii 1-6 poskytováno bezplatné vzdûlávání. Skuteãnost, Ïe Ïádost o vzdûlávání cizince ve vûku povinné kolní docházky v základní kole není doloïena dokladem, na jehoï základû mûïe pob vat na území âeské republiky, nesmí b t dûvodem pro jeho nepfiijetí do základní koly. Îák v ak musí tento doklad doloïit pfii nástupu do koly. Pfii zafiazení dítûte do roãníku se pfiihlédne k jeho znalosti ãeského jazyka a úrovni dosaïeného vzdûlání. Cizinci, ktefií se vzdûlávají ve kolách v âeské republice studují za stejn ch podmínek jako obãané âr. Pfii hodnocení cizincû v základní kole z pfiedmûtu ãesk jazyk a literatura se pfiihlédne k dosaïené úrovni znalosti ãeského jazyka. ZávaÏné nedostatky v osvojen ch vûdomostech z tohoto pfiedmûtu se povaïují za objektivní pfiíãinu, pro kterou Ïák nemusí b t v prûbûhu prvního roku docházky do koly v âeské republice z tohoto pfiedmûtu klasifikován. V âeské republice existují státní základní koly, soukromé základní koly, církevní základní koly. RovnûÏ je moïn zvlá tní zpûsob plnûní povinné kolní docházky a domácí vzdûlávání. Vyuãovacím jazykem je jazyk ãesk. kola nemá povinnost Ïáka-cizince douãovat ãeskému jazyku mimofiádnou formou studia. Nûkteré koly v ak toto douãování poskytují, ale na základû rûzn ch grantû nebo v rámci dobrovolné aktivity uãitelû. Základní koly, kde se vzdûlávají dûti úãastníkû fiízení o udûlení azylu Ïijící v azylov ch zafiízeních i mimo azylová zafiízení, zabezpeãují i základní jazykovou pfiípravu tûchto dûtí. Tyto dûti jsou zafiazené do tzv. vyrovnávacích tfiíd, kde se uãí ãesk jazyk a poté jsou podle úrovnû zanolstí rozfiazeny do pfiíslu ného roãníku. Studenti, ktefií jsou obãany zemí Evropské unie, mají podle novely kolského zákona nárok na zaji tûní bezplatné pfiípravy k jejich zaãlenûní do základního vzdûlávání vãetnû v uky ãeského jazyka a dále dle moïností koly v uku matefiského jazyka a kultury rodné zemû. Toto plnûní zaji Èuje krajsk úfiad ve spolupráci se zfiizovatelem koly. K dobû publikace této broïury v ak toto nafiízení nestaãilo je tû vejít v praxi. Nicménû je moïné obrátit se na jednotlivé koly s dotazem zda a jak m zpûsobem je nafiízení plnûno. Základní koly se li í sv m zamûfiením a v ukov mi programy, které nabízejí. Dûlí se následovnû: Z bez zamûfiení Jazykové koly nebo tfiída s jazykov m zamûfiením na kole, Z s matematick m zamûfiením Z s pfiírodovûdn m zamûfiením Z s zamûfiením na informatiku, poãítaãe, programování Z s sportovním zamûfiením Z s v tvarn m zamûfiením Z s hudebním zamûfiením Z s etick m zamûfiením Z s zdravotním zamûfiením 4.5. Vzdûlávání dûtí se speciálními vzdûlávacími potfiebami Vzdûlávání dûtí se speciálními vzdûlávacími potfiebami (tzn. osoby se zdravotním postiïením, zdravotním znev hodnûním nebo sociálním znev hodnûním) je upraveno kolsk m zákonem. editel pfiíslu né koly mûïe se souhlasem krajského úfiadu zfiídit pro Ïáka se speciálními vzdûlávacími potfiebami funkci asistenta pedagoga Hodnocení ÏákÛ na základních kolách Îáci jsou na základních a stfiedních kolách hodnoceni jednak prûbûïnû v jednotliv ch pfiedmûtech, jednak v závûru kaïdého pololetí, kdy vedle klasifikace z kaïdého pfiedmûtu se hodnotí i chování a celkov prospûch Ïáka. Prospûch Ïáka v jednotliv ch pfiedmûtech je klasifikován stupni: 1. v born 2. chvalitebn 3. dobr 4. dostateãn 5. nedostateãn. Chování Ïáka je klasifikováno stupni 1. velmi dobré 2. uspokojivé 3. neuspokojivé. Celkov prospûch Ïáka je hodnocen: a) v roãníku stupni "prospûl" a "neprospûl" 12 13

8 b) v roãníku koly stupni: - "prospûl s vyznamenáním", není-li v Ïádném povinném pfiedmûtu pfii celkové klasifikaci hodnocen stupnûm hor ím neï "chvalitebn ", jeho prûmûr je nejv e 1,50 a jeho chování je velmi dobré; - "prospûl", není-li v Ïádném povinném pfiedmûtu hodnocen pfii celkové klasifikaci stupnûm "nedostateãn "; - "neprospûl", je-li v nûkterém povinném pfiedmûtu hodnocen pfii celkové klasifikaci stupnûm "nedostateãn ". Îák, kter plní povinnou kolní docházku, opakuje roãník, pokud na konci druhého pololetí neprospûl nebo nemohl b t hodnocen. Pokud v ak jiï na daném stupni základní koly roãník opakoval postoupí do vy í tfiídy. Hodnocení v sledkû vzdûlávání Ïáka na vysvûdãení je vyjádfieno klasifikaãním stupnûm tzn. známkou 1-5, slovnû nebo kombinací obou zpûsobû. ZpÛsob hodnocení si urãuje kaïdá kola sama. V pfiípadû, Ïe Ïák pfiechází do koly, která hodnotí jin m zpûsobem, pfievede pûvodní kola na Ïádost zákonn ch zástupcû hodnocení do pfiíslu né podoby Jin zpûsob plnûní povinné kolní docházky Individuální vzdûlávání Od kolního roku 1998/1999 umoïàuje M MT pokusné ovûfiování domácího vzdûlávání u dûtí na prvním stupni základní koly. Nové podmínky pro individuální vzdûlávání stanovila novelizace kolského zákona. O povolení vzdûlávat dítû individuálnû rozhoduje fieditel koly, do které bylo dítû pfiihlá eno. editel koly individuální vzdûlávání povolí v pfiípadû, Ïe jsou k tomu závaïné dûvody" a jsou splnûny dal í podmínky dané zákonem (napfi. osoba dítû individuálnû vzdûlávající musí mít minimálnû stfiední vzdûlání s maturitní zkou kou). K Ïádosti rodiãe je nutné pfiiloïit vyjádfiení kolského poradenského zafiízení. Na tento typ vzdûlávání není zatím ze zákona nárok, proto mûïe kola odmítnout zapsat dítû pokud se domnívá, Ïe by nebyly záruky odpovídajícího vzdûlávání. Individuálnû vzdûlávan Ïák koná za kaïdé pololetí zkou ky z pfiíslu ného uãiva, a to ve kole, do níï byl pfiijat k plnûní povinné kolní docházky. Kromû toho kola pofiádá setkání s rodiãi, ktefií mohou konzultovat v ukové postupy i jiné problémy. kola poskytuje rodiãûm i nûkteré pfiíslu né materiály a pomûcky. Nejpozdûji po pátém roãníku pfiejde dítû do bûïné koly, protoïe na druhém stupni zatím tento experiment povolen není. doporuãujícího posouzení odborného lékafie a kolského poradenského zafiízení. Krajsk úfiad zároveà zajistí odpovídající pomoc pfii vzdûlávání dítûte, zejména pomoc pedagogickou a metodickou. Dojde-li ke zmûnû du evních a fyzick ch moïností dítûte, krajsk úfiad zpûsob vzdûlávání odpovídajícím zpûsobem upraví V bûr nûkter ch základních kol vyuãujících na základû specifick ch pedagogick ch systémû Waldorfsk vzdûlávací program-základní kola waldorfská Je to jeden z nejroz ífienûj ích typû alternativních kol a v poslední dobû proïívá velk rozmach. Cílem waldorfské koly není dítû formovat do urãené podoby, ale pomáhat jeho osobnostnímu rozvoji, vede k rovnováïnému rozvoji my lení, cítûní a vûle. Proto uãitel na waldorfské nepfiedkládá ÏákÛm hotové pravdy k zapamatování, ale vytváfií je s nimi. DÛleÏit m prvkem vyuãování jsou umûlecké ãinnosti. Jejich úkolem není vychovat pfií tí v tvarníky, hudebníky a literáty, ale posilovat tvûrãí síly a individualitu dítûte. V prûbûhu roku ani na vysvûdãení nedostávají dûti známky. PrÛbûÏné hodnocení probíhá kaïd mûsíc na tfiídních schûzkách, vysvûdãení má pak formu obsáhlého slovního hodnocení. Vût í nároky jsou kladeny na úzkou spolupráci rodiãû se kolou Základní kola Montessori Vzdûlávání dûtí zaãíná v pfied kolním vûku od 2,5 roku a pokraãuje do 9. tfiídy. DÛraz je kladen na smyslov rozvoj pomocí specifického uãebního montessoriovského materiálu od pfied kolního období a prvního stupnû. Dûti jsou vedeny k aktivní, uvûdomûlé polarizované pozornosti, ke svobodû, nezávislosti a samostatnosti, k tvofiivosti, toleranci, k vysokému sociálnímu uvûdomûní, k mravním a duchovním hodnotám, citlivosti k pfiírodû od útlého vûku. Dûti pracují podle sv ch schopností, vlastním tempem. Akcentuje a podporuje se jejich profilování v souladu s jejich pfiirozen mi pfiedpoklady. Uãitel je proto v této kole podnûcovatelem zájmu dítûte, stimuluje jej. Role uãitele je v této kole zcela jiná neï je bûïné. Proto se k tomu musí dlouhodobû pfiipravovat-trénovat na akreditovan ch pracovi tích v zahraniãí, v poslední dobû na tréninkov ch kurzech M MT ve spolupráci se zahraniãními lektory. Curricula obecnû korelují s metodou Montessori, ale i se vzdûlávacím standardem. Hodnocení ÏákÛ v základní kole je slovní, a to vïdy na konci kolního roku. Tato okolnost vyïaduje harmonii rodiny, koly i dítûte. V závûru I. stupnû jsou Ïáci také hodnoceni i známkov m hodnocením Vzdûlávání ÏákÛ s hlubok m mentálním postiïením Dítûti s hlubok m mentálním postiïením stanoví krajsk úfiad místnû pfiíslu n podle místa trvalého pobytu dítûte se souhlasem zákonného zástupce dítûte takov zpûsob vzdûlávání, kter odpovídá du evním a fyzick m moïnostem dítûte, a to na základû 14 15

9 4.9. Základní umûlecká kola Základní umûlecké koly jsou zafiazeny do v chovnû vzdûlávací soustavy po bok kol bûïného vzdûlávání, poskytují v ak vzdûlávání zájmové. Poskytují základy vzdûlávání v jednotliv ch umûleck ch oborech a pfiipravují pro studium uãebních a studijních oborû ve stfiedních, popfi. vysok ch kolách umûleckého zamûfiení (jejich absolvování v ak není podmínkou pro pfiijetí). Organizují studium pfieváïnû pro Ïáky základních kol, ale mohou organizovat i studium pro dospûlé. (V jimku mohou ãinit umûlecké obory vysok ch kol; dodateãné sloïení maturitní zkou ky je v ak podmínkou pro udûlení vysoko kolského diplomu.). Docházka do základních umûleck ch kol je zpoplatnûna, v e poplatku se li í dle zvoleného zamûfiení (hudba, v tvarno,..) i oboru (zpûv, hra na nástroj,..) V chovnû vzdûlávací ãinnost kola organizuje lyïafiské zájezdy a plaveck v cvik. MÛÏe organizovat v lety a dal í akce související s v chovnû vzdûlávací ãinností. Ve spolupráci s lékafiem povûfien m preventivní péãí o Ïáky pomáhá vytváfiet a realizovat ozdravné programy, popfi. zdravotní tûlesnou v chovu. kola mûïe organizovat pro Ïáky zájmovou ãinnost sama, nebo poskytuje prostory a vybavení pro ãinnost zájmov ch organizací. Zpravidla b vají tyto aktivity zpoplatnûny kolská v chovná zafiízení kola mûïe dûtem vedle vzdûlávání poskytovat i celodenní v chovu, stravování a ubytování, a to prostfiednictvím kolsk ch v chovn ch zafiízení, a kolsk ch úãelov ch zafiízení. Souãástí základních kol mohou b t kolská v chovná zafiízení: pfied kolní zafiízení, kolní druïina, která peãuje o mlad í Ïáky v dobû, kdy jsou rodiãe v zamûstnání, kolní klub, kter zaji Èuje zájmové aktivity pro star í Ïáky, kolní knihovna a internát, v nûmï je zaji tûna celodenní péãe a ubytování. Základní koly, zejména koly v oblastech se zhor en m Ïivotním prostfiedím organizují koly v pfiírodû, coï jsou ozdravné pobyty tfiíd v místech s neporu en m Ïivotním prostfiedím, pfii nichï probíhá v uka. Úãast na tûchto aktivitách není povinná, pfiihlíïí se k sociální situaci rodiny Nejãastûji kladené otázky: Je povinná základní kolní docházka rovnûï pro dûti cizincû? Ano. Devítiletá kolní docházka je povinná i pro dûti cizincû. Kdo je zákonn zástupce? Zákonn zástupce je rodiã dítûte. RovnûÏ mûïe b t zákonn m zástupcem pûstoun, osvojitel nebo obãan, popfiípadû ústav, jemuï bylo dítû na základû soudního rozhodnutí svûfieno do v chovy. Kdy zaãíná období kolního vyuãování? Kdy konãí období kolního vyuãování? Kdy konãí I. pololetí? Kdy konãí II. pololetí? Období kolního vyuãování ve kolním roce zaãíná ve v ech základních kolách 1. záfií a konãí 30. ãervna. Vyuãování je v prvním pololetí ukonãeno 31. ledna. Období kolního vyuãování ve druhém pololetí je ukonãeno 30. ãervna. Jaké jsou prazdniny v prûbûhu celého kolního roku? - Podzimní prázdniny (fiíjen) - Vánoãní prázdniny od 23.prosince do 1. ledna - Jednodenní pololetní prázdniny (únor po vysvûdãení) - Jarní prázdniny v délce jednoho t dne (jsou podle sídla koly v rozmezí únor, bfiezen) - Velikonoãní prázdniny - Hlavní prázdniny od 1. ãervence do 31. srpna RovnûÏ ve dnech státních svátkû neprobíhá vyuãování: - 8. kvûten Den osvobození záfií Den ãeské státnosti fiíjen Den vzniku samostatného ãs. státu listopadu Den boje za svobodu a demokracii Ostatní svátky : - Velikonoãní pondûlí (jedná se o pohybliv svátek) - 1. kvûten Svátek práce Existují v âeské republice také církevní koly? Ano. V souãasné dobû je moïné vybrat z irokého spektra základních kol zfiizovan ch oficiálnû registrovan mi církvemi a náboïensk mi spoleãnostmi napfi. Lauderovy koly pfii Îidovské obci v Praze, Bratrská kola, Základní církevní kola sester Vor ilek apod

10 Je na základních kolách v uka náboïenství? V základních a stfiedních kolách zfiizovan ch státem se vyuãuje náboïenství jako nepovinn pfiedmût, pokud se k pfiedmûtu náboïenství pfiihlásí v daném kolním roce alespoà sedm ÏákÛ koly. Je moïné umístit dítû do zahraniãní koly v âeské republice? Ano, pokud je va e dítû pfiijato ke studiu na tomto typu koly, je zároveà Ïákem spádové koly nebo jiné koly zapsané ve kolním rejstfiíku, kterou zvolil zákonn zástupce Ïáka. Mezi tyto zahraniãní koly patfií napfi. International School of Prague, Deutsche Schule Prag, Lycée Francais de Prague, Základní kola zfiizovaná pfii Velvyslanectví Ruské federace v âr. Povinností kaïdého zákonného zástupce je, zjistit si ve keré náleïitosti spojené se studiem na tûchto kolách vypl vající ze zákona. Pfii zápisu dítûte do tohoto typu koly, musíte poãítat s tím, Ïe je za kolu nutné platit. MÛÏe dítû s nelegálním pobytem v âr studovat na Z? Podle kolského zákona musí pfied nástupem do koly cizinec prokázat legálnost svého pobytu. Nicménû v Úmluvû o právech dítûte (ãl. 28 odst. 1. písm. a)se uvádí: Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznají právo dítûte na vzdûlání a s cílem postupného uskuteãàování tohoto práva a na základû rovn ch moïností zejména: a) zavádûjí pro v echny dûti bezplatné a povinné základní vzdûlání; "). Tato úmluva má dle ãl. 10 Ústavy pfiednost (mezinárodní smlouvy mají pfiednost pfied zákonem), coï je moïné vykládat tak, Ïe na vzdûlání má nárok kaïdé dítû bez ohledu na to, zda má legální pobyt ãi nikoli. Má cizinec pob vající v âr na základû víza do 90 dnû povinnost pfiihlásit dítû k povinné kolní docházce? Nemá. Jedná se krátkodobé vízum. Platí se za pfiípravné tfiídy a co se tam dûti uãí? Pfiípravné tfiídy jsou bezplatné a dûti se v nich pfiipravují ke studiu na základní kole. SlouÏí pfiedev ím k vyrovnání sociálních a jin ch handicapû. Co je nezbytné udûlat, chce-li cizinec zapsat své dítû v prûbûhu kolního roku k povinné kolní docházce? 18 ObraÈte se na fieditele vámi vybrané koly. Obecnû se pfii zafiazení dítûte v prûbûhu kolní docházky pfiihlíïí k jeho znalostem a schopnosti domluvit se v ãeském jazyce. Toto se zji Èuje pohovorem jak se Ïákem, tak i s rodiãi. Îák b vá zafiazen do tfiídy pfiíslu né jeho vûku, pfiípadnû o rok níïe. 5. ST EDNÍ KOLY Cizinci mají moïnost studovat na stfiedních kolách za stejn ch podmínek jako ãe tí obãané, (s v jimkou povinnosti skládat pfiijímací zkou ky z ãeského jazyka). Uchazeã ale musí prokázat schopnost plynnû reagovat v ãeském jazyce, obvykle pohovorem. Pokud chce cizinec nastoupit do vy ího roãníku stfiední koly, pfiihlédne fieditel koly k dosaïenému vzdûlání a znalosti ãeského jazyka, popfiípadû nafiídí rozdílovou zkou ku. Doklad o dosaïeném studiu mûïe b t nahrazen ãestn m prohlá ením studenta a ovûfiením jeho znalostí. Nejpozdûji v den zahájení kolního roku musí cizinec doloïit legálnost svého pobytu. V prvním roce studia je cizinec osvobozen od klasifikace z ãeského jazyka, kola ale nemá povinnost studenta ãeskému jazyku douãovat Pfiijímací fiízení Stfiedo kolské vzdûlání navazuje na povinnou kolní docházku. K jeho studiu je pfiijat kaïd, kdo splní kritéria poïadovaná vybranou stfiední kolou a je ke studiu vybrán. Uchazeã vyplní pfiihlá ku ke studiu na stfiední kole. KaÏdá stfiední kola je povinna vypsat alespoà jedno kolo pfiijímacího fiízení. Po pokynu fieditele je moïné vypsat i kola dvû. Uchazeã si mûïe podat v prvním kole pfiihlá ku pouze na jednu kolu. Nûkteré koly vypisují v rámci pfiijímacího fiízení pfiijímací zkou ky, které mají provûfiit pfiedpoklady uchazeãe ke studiu a úroveà jeho dosavadního vzdûlání, nûkteré koly pfiijímají bez sloïení zkou ek studenty s pfiedem stanoven m prûmûrem známek na Z. Dítû mûïe b t pfiijato ke studiu i bez pfiijímacích zkou ek (pfiedev ím ke studiu na uãili tích). Pokud u pfiijímacího fiízení neuspûjete, mûïete po doruãení rozhodnutí o nepfiijetí ke studiu podat ve stanovené lhûtû odvolání k vedení koly. V pfiípadû, Ïe dítû nebude pfiijato ke studiu v prvním kole, lze v dal ím kole oslovit ty koly, které dal í kola pfiijímacího fiízení vypisují. Jejich úpln seznam má k dispozici krajsk úfiad. MÛÏe se stát, zvlá tû u kol, které jsou vnímány jako prestiïní ãi ojedinûlé, Ïe Va e dítû pfiijímací zkou ky úspû nû sloïí, ale pfiesto nebude ke studiu pfiijato. Je to proto, Ïe kaïdá kola si urãuje, kolik chce pfiijmout studentû a pokud pfiijímací zkou ky sloïí více uchazeãû, je pofiadí urãováno dosaïen mi body. O pfiijetí ãi nepfiijetí ke studiu mûïe rozhodovat u vybran ch oborû i zdravotní zpûsobilost Ïáka dan obor studovat. Pokud je podmínkou ke studiu koly prokázání urãitého talentu studovat dan obor (napfi. konzervatofi ãi jiné umûlecké koly), vypisují tyto koly tzv. talentové zkou ky, které se konají obvykle v lednu daného roku Stupnû dosaïeného vzdûlání Podle nového kolského zákona jsou moïné tyto stupnû dosaïeného vzdûlání: - stfiední vzdûlání (na základû denního studia v rozsahu 1-2 roky) - stfiední vzdûlání s v uãním listem (na základû studia v rozsahu 2-3 let denní formy nebo vzdûlávání ve zkráceném programu), dfiíve stfiední odborné vzdûlání - stfiední vzdûlání s maturitou (obvykle po ukonãení esti ãi osmiletého gymnázia, vzdûlávání v délce 4 let denní formy vzdûlávání, dvouletém nástavbovém studiu ãi ve zkráceném programu pro získání stfiedního vzdûlání s maturitní zkou kou), dfiíve úplné stfiední vzdûlání ãi úplné stfiední odborné vzdûlání 19

11 5.3. Typy stfiedních kol Obvykl mi typy stfiedních kol jsou: stfiední odborné uãili tû, stfiední odborná kola a gymnázium. Specifick m typem koly je konzervatofi. Ve v ech tûchto pfiípadech mûïe student zvolit státní, soukromou nebo církevní kolu. Studium na státních a nûkter ch církevních kolách je bezplatné. U soukrom ch kol je nutné poãítat se koln m (napfi. u gymnázií od Kã a v e za jeden rok), ale vût ina kol nabízí moïnost Ïádat ve stanoven ch pfiípadech o stipendium. Obdobnû jako u základních kol je moïné dítû zapsat do zahraniãních stfiedních kol (napfi. International School of Prague, Riverside School) a kol s roz ífienou v ukou jazykû Stfiední odborné uãili tû Stfiední odborné uãili tû pfiipravuje studenty pro v kon manuálních, spí e dûlnick ch profesí. Znaãná ãást v uky je proto vûnována praktickému v cviku, ve kterém si studenti osvojují základní návyky potfiebné k v konu zvoleného povolání. Délka studia uãebního oboru je obvykle 2-3 roky, studium je ukonãeno závûreãnou zkou kou, po jejímï úspû ném sloïení obdrïí absolvent v uãní list. Stfiední odborná uãili tû poskytují i vzdûlání ve ãtyfilet ch studijních oborech, které je zakonãeno maturitní zkou kou a pfiipravuje studenta k v konu nároãnûj ích dûlnick ch povolání a technick ch funkcí provozního charakteru a zároveà mu poskytuje i dostateãné základy pro dal í vzdûlávání. Na stfiedních odborn ch uãili tích se uskuteãàuje i nástavbové vzdûlání absolventû tfiílet ch studijních oborû, které zpravidla navazuje na vzdûlání v témïe oboru. Toto studium je dvou aï tfiíleté a je ukonãeno maturitní zkou kou Stfiední odborná kola Studium na stfiední odborné kole trvá 4 roky a je uzavfieno maturitní zkou kou. Studium na stfiední odborné kole pfiipravuje studenty pro praktické uplatnûní, ale zároveà jim poskytuje ir í v eobecné vzdûlání tak, aby se mohli pfiihlásit ke studiu na vysoké ãi vy í odborné kole. Na nûkter ch stfiedních odborn ch (pfieváïnû zdravotnick ch) kolách je moïné studovat i tfiíleté studium, jeho absolvent konãí studium závûreãnou zkou kou. Stfiední odborné koly mají rûznorodé oborové zamûfiení. Patfií mezi nû stfiední prûmyslové koly, obchodní akademie, stfiední zdravotnické koly apod Gymnázium Základním cílem studia na gymnáziu je pfiipravit studenty ke studiu na vysoké kole, popfi. na vy í odborné kole. Gymnázium je moïné studovat ve ãtyfiletém cyklu (po ukonãení povinné kolní docházky), v estiletém cyklu (po skonãení sedmé tfiídy 20 základní koly, obvykle jsou takto studována gymnázia dvojjazyãná, kde se nûkteré pfiedmûty vyuãují v jiném neï ãeském jazyce) a v cyklu osmiletém (po páté tfiídû základní koly). Gymnázium poskytuje studentûm v eobecné poznatky ze v ech studijních oborû, ale v rámci gymnázií se mohou otevírat tfiídy se specializací (napfi. matematika, ), které mají pro pfiedmûty z vybraného zamûfiení ir í hodinovou dotaci. Gymnázium mûïe b t zamûfieno i celkovû na urãitou oblast, na kterou je vyãlenûna rozsáhlej í hodinová dotace (napfi. sportovní gymnázium). Studium na gymnáziu je zakonãeno maturitní zkou kou. V podobû maturitní zkou ky dochází podle novû schváleného kolského zákona ke zmûnám. Maturitní zkou ka se od nynûj ka skládá ze spoleãné a profilové ãásti. Spoleãná ãást maturitní zkou ky je pro dan typ koly spoleãná v celé republice a skládá se ze tfií zkou ek (ãesk jazyk, cizí jazyk, volitelná zkou ka). Profilovou ãást maturitní zkou ky si upravuje kaïdá kola podle rámcového vzdûlávacího programu Konzervatofi Konzervatofi je specifick m typem stfiední koly, pfiipravuje studenty pro obor zpûv, hudba, tanec nebo dramatické umûní. Studium na ní je esti aï osmileté (v oboru tanec) a je ukonãeno absolutoriem. Ke studiu na konzervatofii jsou pfiijímáni studenti po ukonãení základní kolní docházky, pouze ke studiu oboru tanec je moïné pfiijmout Ïáky po absolvování pátého roãníku základní koly. Studium na konzervatofii je ukonãeno zpravidla absolutoriem, jehoï sloïením získá student vy í odborné vzdûlání. Studenti konzervatofie mají také moïnost sloïit maturitní zkou ku, nejdfiíve v ak po ãtyfiech letech studia v estiletém cyklu ãi po osmi letech studia v osmiletém vzdûlávacím programu Jiné moïnosti Souãástí stfiedo kolské soustavy jsou i koly, které poskytují vzdûlání ÏákÛm s nedokonãen m základním vzdûláním a ÏákÛm, ktefií absolvovali speciální základní koly. Tuto oblast vzdûlávání pokr vají pfieváïnû koly s církevním zamûfiením ãi uãili tû, která nabízejí vyuãení v oborech, které nepotfiebují irokou poznatkovou základnu. Obvykle nabízejí dvouleté studijní programy zakonãené závûreãnou zkou kou Nástavbové studium koly, které poskytují stfiední vzdûlání s maturitou v daném oboru, mohou organizovat nástavbové studium pro uchazeãe, ktefií získali stfiední vzdûlání s v uãním listem v pfiíbuzném oboru vzdûlání v délce 3 let denní formy vzdûlávání. Toto nástavbové studium trvá dva roky (pokud studujete denní formu). Obdobn m zpûsobem je moïné získat dodateãnû i v uãní list, pokud jiï máte absolvované stfiední vzdûlání s maturitou. Toto zkrácené studium trvá 1-1,5 roku. Pokud jiï máte maturitní zkou ku v jednom z oborû, mûïete si doplnit vzdûlání v dal ím vybraném maturitním oboru a to ve zkráceném 1-2 letém denním studiu. 21

12 5.5. Docházka Bûhem kolní docházky je Ïák i jeho zákonn zástupce povinen respektovat nafiízení kolního fiádu i platného zákona. Z tohoto vypl vají urãité povinnosti, které je nutné plnit. Ze zákona vypl vá povinnost zletilého Ïáka nebo jeho zákonného zástupce doloïit dûvody nepfiítomnosti Ïáka ve vyuãování nejpozdûji do tfií dnû od poãátku jeho nepfiítomnosti Internát, stravování, mimo kolní aktivity v rámci koly Harmonogram studijního roku je obdobn jako na kolách základních. Studenti stfiedních kol mají nárok i na poskytování ubytování v místû koly (tzv. internát) a na poskytování stravy. V rámci zmûny kolského zákona byl vyàat nárok cizincû na tyto sluïby, z ãehoï je moïné odvodit pfiípadné zpoplatnûní tûchto sluïeb, tato vûc v ak zfiejmû bude upravena zvlá tní vyhlá kou ãi metodick m pokynem. Tyto sluïby nicménû kola poskytuje za úplatu i ãesk m obãanûm. Je obvyklé, Ïe bûhem studia kola nabídne ÏákÛm moïnost úãastnit se lyïafiského kurzu (zpravidla v prvním roãníku) a také to, Ïe se zpravidla ke konci roku pofiádají jedno ãi vícedenní kolní v lety V bûr vhodné stfiední koly Student si mûïe vybrat ze iroké nabídky stfiedních kol a jejich rozdílného zamûfiení. ZáleÏí na jeho zájmech a studijních schopnostech. Pfii vybírání stfiední koly je vhodné dobfie zváïit perspektivu, která se absolventovi dané koly po jejím zakonãení otevírá. Je známo, Ïe napfi. absolventi stfiedních kol s ekonomick m zamûfiením shánûjí odpovídající uplatnûní pomûrnû obtíïnû, oproti tomu nezamûstnanost mezi absolventy gymnázií je pomûrnû malá. Vyplatí se také realisticky zhodnotit studijní pfiedpoklady dítûte. V souãasné dobû jiï vychází pomûrnû znaãné mnoïství publikací, které podávají souhrnné informace o sluïbách jednotliv ch kol a hodnotí jejich kvalitu, dostupné jsou i statistické informace (o poãtu absolventû, úspû nosti v pfiijímacím fiízení k dal ímu studiu, apod.). Existuje jiï dostatek kol, které pfiijímají i Ïáky nûjak m zpûsobem handicapované (dislektiky, disgrafiky,..). Nûkteré koly jsou specializovány pfiímo pro urãitou skupinu handicapovan ch (hluchonûmí, tûlesnû postiïení), a jsou tak pfiipraveny na specifické potfieby, které dané postiïení vyïaduje. Pfied zvolením konkrétní koly je dobré prostudovat studijní plán vybrané koly, z nûhoï je nejlépe patrné zamûfiení koly. 6. VY Í ODBORNÉ KOLY Na vy ích odborn ch kolách mohou studovat cizinci za stejn ch podmínek jako ãe tí obãané. Podmínkou studia je prokázání legálního pobytu v âeské republice. Studium na vy ích odborn ch kolách mûïe b t zpoplatnûno bez ohledu na to, zda se jedná o kolu zfiizovanou státem ãi o kolu soukromou. Ke studiu na tûchto kolách se mûïe pfiihlásit pouze ten, kdo sloïil na stfiední kole maturitní zkou ku a splní dal í podmínky pro pfiijetí, napfi. pfiijímací zkou ky. Pfiihlá ku ke studiu na vy í odborné kole by mûl uchazeã získat na stfiední kole, pfiípadnû je moïné o ni poïádat pfiíslu nou zvolenou vy í odbornou kolu. Pfiijímací zkou ky na vy í odborné koly se konají zpravidla v kvûtnu ãi ãervnu, ale nûkteré koly nabírají studenty i v srpnu ãi záfií tak, aby doplnili studenty z neúspû n ch uchazeãû o vysoko kolské studium. Vy í odborné koly prohlubují vzdûlání získané na stfiední kole a rozvíjejí ho o praktické poznatky. B vají vût inou zakládány pfii stfiedních kolách a jsou zamûfieny na prohlubovány poznatkû té dané koly. Studium je zakonãováno absolutoriem. Absolutorium se skládá z obhajoby absolventské práce, zkou ky z cizího jazyka a zkou ky z odborn ch pfiedmûtû. Absolvent získá diplom s vyznaãením koly a oboru a má nárok na neakademick titul diplomovan specialista, ve zkratce DiS. Ukonãením studia získá absolvent ucelené vy í odborné vzdûlání, nicménû mu neumoïàuje pfiestup do vy ích roãníkû na vysoké kole. Organizace studia je podobná spí e vysoko kolskému, studium je rozdûleno na semestry, kaïd z nich je ukonãen zkou kov m obdobím. V uka probíhá formou semináfiû, cviãení, apod. Souãástí studia b vá pobyt studentû v praxi. Na vy ích odborn ch kolách je moïné studovat formou denního ãi dálkového studia. Délka denního studia se mûïe pohybovat od tfií do tfií a pûl roku. Dálkové studium je tfií- aï ãtyfileté Stipendia MoÏnost pfiiznání stipendií a podmínek jejich získání je stanovena ve stipendijním fiádu koly

13 7. VYSOKÉ KOLY V âeské republice existují vysoké koly vefiejné, státní a soukromé. Státní vysoká kola je pouze vojenská ãi policejní. Studium na vysok ch kolách se koná formou prezenãní, distanãní ãi jejich kombinací (tzv. kombinovaná forma). Prezenãní forma vyïaduje pfiítomnost studenta na pfiedná kách a semináfiích, studium je realizováno ve v edních dnech. Kombinovaná forma poïaduje urãitou docházku na standardní v uku, ãást studia probíhá dálkovû. Distanãní studium je vlastnû studium dálkové, student dochází do koly pouze na konzultace, event. zkou ky. B vá pravidlem, Ïe jsou organizovány víkendové ãi veãerní schûzky studentû tohoto typu studia, které slouïí pro v uku nûkter ch obtíïn ch témat, ke konzultacím ãi splnûní poïadovan ch atestací. Na vysok ch kolách probíhá studium v programech bakaláfisk ch, magistersk ch a doktorsk ch. Standardní doba bakaláfiského studia je nejménû tfii a nejv e ãtyfii roky. a po jeho absolvování získá student titul Bc. Pokud student sloïí bakaláfiské zkou ky, mûïe se pfiihlásit do navazujícího magisterského programu, které trvá od jednoho do tfií let. Magisterské studium je moïné studovat rovnûï pfiímo v magisterském programu, toto studium trvá obvykle let pût, na vybran ch kolách (medicína, architektura) let est. Jeho absolvent získá titul podle zamûfiení studia-mgr., Ing., Ing.Arch., MUDr., MVDr., MgA. Bakaláfisk i magistersk studijní program je zpravidla ukonãován státní závûreãnou zkou kou, jejíï souãástí je zpravidla obhajoba bakaláfiské ãi diplomové práce ãi státní rigorózní zkou kou (v oblasti lékafiství a veterinární medicíny). Absolventi magistersk ch studií s obdrïen m titulem Mgr. mohou v téïe oblasti studia vykonat státní rigorózní zkou ku, jejíï souãástí je obhajoba rigorózní práce. Po úspû ném vykonání této zkou ky jsou udávány tituly JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., ThLic., ThDr. Absolvoventi magisterského studia si mohou dále podat pfiihlá ku k doktorskému studiu. Toto studium realizují katedry jednotliv ch univerzit. Poãet doktorandû je omezen, probíhá buì externí ãi interní formou. Konkrétní termíny pfiijímacího fiízení na doktorandské studium i poïadavky na uchazeãe si stanovují jednotlivé koly. Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu a pod vedením kolitele. AbsolventÛm doktorského studijního programu se udûluje titul Ph.D. nebo Th.D Pfiijímací fiízení Ke studiu na vysoké kole se mûïe pfiihlásit kaïd, kdo dosáhl stfiedo kolského vzdûlání s maturitní zkou kou. V jimky ze stupnû dosaïeného vzdûlání jsou moïné pouze u uchazeãû, ktefií se hlásí na koly s umûleck m zamûfiením, nicménû podmínkou získání vysoko kolského diplomu je vzdûlání ukonãené maturitní zkou kou. Podmínkou studia na vysok ch kolách je úspû né sloïení pfiijímacích zkou ek. Tyto pfiijímací zkou ky si sestavuje kaïdá kola samostatnû a mají provûfiit pfiedpoklady uchazeãû ke studiu. Cizinec, kter chce studovat na ãeské vysoké kole, má dvû moïnosti. První z nich je zjistit si moïnost studia na vybrané kole v jiném neï ãeském jazyce. Pokud kola zaji Èuje v uku vybraného oboru v cizím jazyce, kontaktujte studijní oddûlení pfiíslu né koly, kde se dozvíte náleïitosti, které konkrétní kola od uchazeãû poïaduje. Za studijní programy vedené v cizím jazyce vybírají vysoké koly kolné, které se li í dle univerzity a oboru. Pokud se rozhodnete studovat v ãeském jazyce, podáte si pfiihlá ku ke studiu na vysok ch kolách. Pfiihlá ka ke studiu na V se podává na standardizovaném formuláfii a mûïete ji podat na více vysok ch kol. Termín uzávûrky pro pfiijetí pfiihlá ek ke studiu v následujícím akademickém roce je obvykle na konci února. Ale pozor, koly, které pfii v bûru uchazeãû sledují i jejich talent (hlavnû umûlecké koly ãi studium architektury), mají uzávûrky pfiijetí pfiihlá ek ke studiu posunuté. Je proto nutné zjistit si tyto termíny ve znaãném pfiedstihu, neboè v jimky nejsou zpravidla uznány. Talentové zkou ky na koly, které je vyïadují, probíhají obvykle v lednu ãi únoru, klasické pfiijímací fiízení probíhá obvykle v ãervnu. Nezbytn m pfiedpokladem pfiijetí ke studiu je doloïení nostrifikovaného dokladu o ukonãení stfiedo kolského vzdûlání. Po sloïení pfiijímacích zkou ek mûïe student studovat na státních kolách bezplatnû, pokud je ve vûku do 26 let a nevystudoval jiï v âr jinou vysokou kolu. Na soukrom ch kolách je nutné platit kolné, které se pohybuje zhruba od Kã za semestr a v e. Pokud uchazeã neuspûje pfii pfiijímacím fiízení, mûïe se po doruãení rozhodnutí o nepfiijetí ke studiu odvolat k orgánûm dané univerzity. Pokud se uchazeã nemûïe dostavit k pfiijímacímu fiízení a doloïí tuto skuteãnost relevantními dûvody, mûïe se úãastnit pfiijímacího fiízení v náhradním termínu kolní rok kolní rok na univerzitách se dûlí do dvou semestrû - letního a zimního. Zaãátek v uky zimního semestru je zpravidla ke konci záfií a trvá obvykle do pûlky ledna. Poté je vyhrazeno období (zpravidla mûsíc) pro sloïení zkou ek. Letní semestr konãí obvykle na konci kvûtna, v ãervnu pak probíhá zkou kové období. Bez v uky i atestací je tedy období mezi ãervencem aï srpnem, v záfií mûïe probíhat je tû plnûní zkou ek. Student má po dobu studia nûkteré v hody. Pokud si ke studiu pfiivydûlává, má niï í daàové zatíïení. Pokud má student trvalé bydli tû ve vzdálenosti od sídla koly, která mu neumoïàuje kaïdodenní dojíïdûní, mûïe poïádat kolu o pfiidûlení ubytování na tzv. koleji, coï je ubytovna pro vysoko kolské studenty. Za toto ubytování platí student ãástku podle tarifu univerzity. Pro studenty univerzit jsou urãeny i jídelny, tzv. menzy, kde se mûïe student stravovat za zv hodnûné ceny. KaÏdá univerzita má své specifické rituály, kter mi je studium zapoãato a ukonãeno. Pfii zaãátku studia probíhá tzv. imatrikulace, po jeho ukonãení tzv. promoce

14 7.3. Stipendium Studentovi, kter splnil podmínky stipendijního fiádu, mûïe b t vysokou kolou ãi fakultou pfiiznáno stipendium: a) za vynikající studijní v sledky, b) za vynikající vûdecké, v zkumné, v vojové, umûlecké nebo dal í tvûrãí v sledky pfiispívající k prohloubení znalostí, c) v pfiípadû tíïivé sociální situace studenta, d) v pfiípadech zvlá tního zfietele hodn ch. e) na podporu studia obãanû âeské republiky v zahraniãí, f) na podporu studia cizincû v âeské republice, g) studentûm doktorsk ch studijních programû. Stipendia nejsou omezena pouze pro ãeské obãany. MÛÏou b t vyplaceny i cizincûm, s v jimkou tûch, ktefií studují programy v cizím jazyce kolné Celková doba po kterou mûïe student studovat bezplatnû, je doba fiádného studia prodlouïená o jeden rok. Pokud student nav tûvuje kolu i po této lhûtû, stanoví mu kola kolné, které musí za kaïd dal í semestr nadstandardní délky studia uhradit. Pokud je student ve star í 26 let, ãi je trvale zamûstnán, kola za nûj neplatí zdravotní poji tûní a musí si ho student hradit z vlastních prostfiedkû, event. ho za nûj platí zamûstnavatel. Jaké jsou hlavní metody v uky na vysoké kole? V uka se opírá o dvû hlavní metody - pfiedná ky a cviãení. Na pfiedná kách se uplatàuje teoretická v uka a cviãení slouïí k aplikaci teorie do praxe. Úãast na pfiedná kách je zpravidla nepovinná oproti tomu na cviãení musí student docházet pravidelnû. Jak m zpûsobem probíhá hodnocení studentû? Hodnocení probíhá ãtyfimi stupni, pfiiãemï student sloïil zkou ku ãi obhajobu dosáhl-li nejménû tfietího stupnû (tzn. dobr ). Hodnocení probíhá slovnû. Studijní úspû nost se kontroluje systémem bodování nebo udûlováním kreditû. Kter z tûchto zpûsobû si kola vybere a jak m zpûsobem ho bude provádût je zcela v její kompetenci. Nicménû vût ina vysok ch kol pouïívá kreditní systémy, které jsou kompatibilní v rámci celé EU. MÛÏe student zmûnit studijní obor nebo vysokou kolu bûhem studia? Je moïné si studium roz ífiit o dal í obor? V souladu se zákonem o vysok ch kolách je moïné na základû vnitrofakultního pfiijímacího fiízení zmûnit studijní obor. Podmínky této zmûny si stanoví kaïdá fakulta a katedra sama. Stejná pravidla platí i v pfiípadû roz ífiení studia o dal í obor. Ve keré otázky t kající se zmûny oborû zodpoví pfiíslu né studijní oddûlení. S ve ker mi dotazy na podmínky pfiijetí a prûbûh studia na Vámi zvolené kole se obracejte na studijní oddûlení pfiíslu né univerzity. Naprostá vût ina univerzit má své webové stránky, které vám zodpoví nejãastûj í dotazy Nejãastûji kladené otázky : Existuje moïnost získat vládní stipendium ãi program rozvojové pomoci? Ano. V âeské republice studují i tzv. vládní stipendisté, a to v rámci zahraniãní rozvojové pomoci. Pro léta bylo zfiízeno kaïdoroãnû 200 stipendijních míst. Pfiihlá en m studentûm je nejprve poskytnuto roãní stipendium k absolvování jazykové a odborné pfiípravy (u doktorského studia pouze pûlroãní). Po absolvování této pfiípravy musí studenti úspû nû sloïit pfiijímací zkou ky na vysokou kolu. Na základû této zkou ky je pak 100 studentûm poskytnuto stipendium pro studium bakaláfiské nebo magisterské a 100 studentûm pro studium doktorské. Stipendium pokr vá nezbytné náklady na pobyt a studium. Ministerstvo také pfiiznává stipendia v souladu s mezinárodními smlouvami, kter mi je âr vázána

15 8. DAL Í VZDùLÁVÁNÍ Cizinci mají v oblasti dal ího vzdûlání obdobná práva a povinnosti jako ãe tí obãané. B vá pravidlem, Ïe dal í vzdûlávání je nûjak m zpûsobem zpoplatnûno. DÛleÏité je upozornit, Ïe za studenta podle zákona je pokládán pouze ten, kdo je tû nedosáhl 26 let a studuje denní formu studia. Ve keré v hody vypl vající ze studentského postavení (slevy na MHD, apod.) mají proto pouze oni. Do dal ího vzdûlávání vstupují : koly a kolské instituce organizace pro své zamûstnance neziskové organizace, nadace, církve, politické strany komerãní vzdûlávací instituce Hlavním cílem dal ího vzdûlávání je zv ení, prohloubení ãi zmûna kvalifikace. Dal ího vzdûlávání se mûïete úãastnit dobrovolnû, nûkdy je úãast na nûm daná zákonem (napfi. nutnost pravideln ch kolení pfii v konu urãit ch profesí) nebo je stanovená pracovní smlouvou. Zamûstnavatel Vám mûïe poskytnout pracovní úlevy a náhradu mzdy, pokud se úãastníte kolení, které prohloubí va i kvalifikaci v souladu s jeho potfiebami. Náhrada mzdy je stanovena na v i prûmûrného v dûlku. Pomûrnû ãastou praxí je to, Ïe zamûstnavatel, kter Vám zajistí urãitou kvalifikaci, si v pracovní smlouvû vyhradí urãité ãasové období, po které pro nûj musíte pracovat, jinak si náklady, které mu v souvislosti s Va ím vzdûláním vznikly, budete muset uhradit. Je nutné rozli it termíny zv ení kvalifikace, které znamená zmûnu dosavadní kvalifikace ve formálním kolském systému (napfi. ze S vzdûlání na V ) a prohloubení kvalifikace, které znamená obohacení Va í kvalifikace o dal í poznatky a dovednosti. Do dal ího vzdûlávání se vstupuje obvykle dobrovolnû a podmínky pro pfiijetí ani nemusí b t stanoveny.pfii specifickém kvalifikaãním vzdûlání mûïe b t podmínkou pfiedchozí vzdûlání ãi kvalifikace v souvisejícím oboru Dal í vzdûlávání ve kolách a kolsk ch institucích Dal í vzdûlávání poskytují v echny typy kol. Vzdûlávání v nich obvykle slouïí k zv ení stupnû dosaïeného formálního vzdûlávání. Ve kolách je moïné si v dospûlosti doplnit základní, stfiední odborné, úplné stfiední, vy í odborné i vysoko kolské vzdûlání. Navíc vybrané koly poskytují i takové formy vzdûlávání, které slouïí jako doplàující ke stávající kvalifikaci nebo jako vzdûlávání zájmové. Základní vzdûlání je moïné si doplnit na pfiíslu n ch základních kolách povûfien ch obcí ãi na stfiedních kolách povûfien ch krajsk m úfiadem. 28 Stfiedo kolské vzdûlání je moïné získat formou: - veãerní pravidelné vyuãování nûkolikrát v t dnu veãer nebo stfiídavû dopoledne a odpoledne - dálkovou - v rozsahu max. 220 konzultaãních hodin (studijní obory) nebo 160 hodin u uãebních oborû - externí samostatnû podle individuálního plánu - kombinovanou se studiem denním denní studium má v jednom studijním dni - denní standardní, kolsk prûbûh vzdûlávání Podmínky pfiijetí ke zvolenému studiu si u dospûl ch uchazeãû stanovuje kola, ale obecnû se neli í od tûch, které klade na uchazeãe ze základních kol. Stfiední koly dále poskytují i krátkodobûj í vzdûlávací akce, napfi. rekvalifikace. Délka studia pfii zamûstnání na stfiedních kolách ãiní u maturitního studia nejv e pût let, u studia zakonãeného v uãním listem maximálnû roky tfii. Je nutné si uvûdomit, Ïe ne v echny koly poskytují moïnost vzdûlávat se i dospûl m a také to, Ïe ne v echny zvolené obory lze studovat distanãnû. Dal í vzdûlávání dospûl ch na vy ích odborn ch kolách je realizováno dálkovou formou. Poskytování distanãního vzdûlávání v ak není pro koly povinné, takïe zdaleka ne v echny koly je poskytují. Vysoko kolského vzdûlávání se mûïe zúãastnit kaïd, kdo splní podmínky pfiijetí ke studiu. Pro dospûlého zamûstnaného uchazeãe pfiicházejí v úvahu hlavnû forma kombinovaná ãi distanãní. Takovéto studium v fiádném programu umoïní úspû nému absolventovi získat formalizované vysoko kolské vzdûlání. Univerzity navíc mohou nabízet bezplatnû ãi za úplatu (pfieváïnû) programy celoïivotního vzdûlávání. Absolvováním tûchto programû nezískáte vysoko kolsk titul, koly vydávají osvûdãení o jejich absolvování. Tyto programy se zamûfiují na kvalifikaãní ãi zájmovou oblast (napfi. univerzita tfietího vûku). Novelou zákona o vysok ch kolách z r mûïe vysoká kola úspû n m absolventûm celoïivotního vzdûlávání v rámci akreditovan ch studijních programû, pokud se stanou studenty ve smyslu vysoko kolského zákona, uznat získané kredity aï do v e 60 % kreditû potfiebn ch k fiádnému ukonãení studia. Vzdûlávání poskytují i komerãní organizace a neziskové ãi jiné organizace. Nabídka jejich vzdûlávání je velmi pestrá a to jak typy vzdûlávání tak i cenovû. Obecnû platí, Ïe neziskové organizace, církevní organizace a jim podobné poskytují vzdûlávání za ceny, které jsou dotované, proto nejlevnûj í Distanãní vzdûlávání Distanãní vzdûlávání je studium pfieváïnû dálkovou formou. Jeho podstata spoãívá v distribuci materiálû od vzdûlávací organizace smûrem k úãastníkovi studia a naopak. Znamená to tedy, Ïe pfii tomto vzdûlávání pfievaïuje samostudium podle pfiedem 29

16 vypracovan ch materiálû. B vá pravidlem, Ïe v obzvlá È del ích kurzech napfi. studium na V, jsou organizována pravidelná setkávání studujících a jejich konzultantû, které jsou urãeny pro objasnûní problémov ch oblastí, v mûnu zku eností a nûkdy i pro splnûní atestací. V dne ní dobû mohou b t pfii tomto typu studia vyuïívány moderní informaãní technologie, napfi. e-learning-uãení prostfiednictvím internetové komunikace. Touto formou vzdûlávání je moïno dosáhnout uceleného stupnû vzdûlání (s, v, vo ). Pfied vstupem do jakéhokoliv dal ího vzdûlávání je dobré získat si na pofiádající instituci reference, neboè stále neexistuje centrální zpûsob ovûfiování kvality tûchto subjektû poskytujících vzdûlávání. 9. REKVALIFIKACE Na rekvalifikaci mají nárok pouze cizinci s povolením k trvalému pobytu na území âr, ktefií jsou v evidenci úfiadu práce nebo jsou zamûstnaní a rekvalifikaci provádí jejich zamûstnavatel. Podmínky zabezpeãování rekvalifikace jsou stanoveny zákonem o zamûstnanosti a vyhlá kou MPSV âr. Rekvalifikace znamená roz ífiení ãi zmûnu dosavadní kvalifikace získáním nov ch znalostí a dovedností teoretickou i praktickou pfiípravou. Jejím úãelem je umoïnit pracovní uplatnûní ve vhodném zamûstnání. Nejedná se o zv ení stupnû vzdûlání. Za rekvalifikaci se nepovaïuje studium na stfiedních a vysok ch kolách ani nástavbové formy studia. Na rekvalifikaci není právní nárok. Pfii provádûní rekvalifikace obãanû a cizincû, ktefií mají povolení k trvalému pobytu na území âr, a ktefií jsou uchazeãi o zamûstnání, se vedle dosavadní kvalifikace pfiihlíïí zejména k jejich osobním pfiedpokladûm, schopnostem a zdravotní zpûsobilosti pro v kon práce, pro kterou se mají rekvalifikovat. Rekvalifikace jsou urãeny uchazeãûm o zamûstnání na základû písemné dohody uzavfiené mezi úfiadem práce a uchazeãem. Za úãastníka rekvalifikace hradí úfiad práce náklady rekvalifikace a mûïe mu poskytnout pfiíspûvek na úhradu prokázan ch nutn ch nákladû spojen ch s rekvalifikací. Rekvalifikaci zaji Èuje úfiad práce pfiíslu n podle místa bydli tû uchazeãe o zamûstnání. Rekvalifikaci mûïe rovnûï provádût zamûstnavatel (napfi. v pfiípadû, Ïe ru í provoz a pfievádí zamûstnance na jinou kvalifikovanou práci a je potfieba jejich pfie kolení). UskuteãÀuje se na základû písemné dohody uzavfiené mezi zamûstnancem a zamûstnavatelem. ZamûstnavatelÛm mohou b t na základû písemné dohody s úfiadem práce plnû nebo ãásteãnû hrazeny náklady spojené s touto ãinností. Úfiad práce na základû písemné dohody zaji Èuje rekvalifikace v pfiíslu n ch vzdûlávacích zafiízeních, která jsou pro dané obory akreditována. Tuto akreditaci nemusí mít stfiední a vysoké koly, dále státní rekvalifikaãní stfiediska. K rekvalifikaci se vyuïívají vhodné formy teoretické a praktické pfiípravy, zejména pfiíprava v uãebním nebo studijním oboru s pfiípadnou úpravou teoretické a praktické pfiípravy, specializaãní kursy a krátkodobé formy stfiedo kolského a vysoko kolského studia. Rekvalifikace se uskuteãàuje se zfietelem na pfiedpoklady a poïadavky potfiebné pro v kon práce

17 10. KURZY âeského JAZYKA Dne ní doba nabízí irok v bûr jazykov ch kol a agentur, které nabízí moïnost úãastnit se kurzu ãeského jazyka. Jednotlivé kurzy jsou zpoplatnûny a záleïí na kaïdém zájemci, kolik je do svého jazykového vzdûlaní ochoten investovat. Zájemce si mûïe vybrat mezi kurzy intenzivními, individuálními ãi dlouhodob mi. Pfii v bûru jazykové koly je potfieba se dobfie seznámit s v ukov m programem, maximálním poãtem studentû ve tfiídû a pfiedev ím, jací lektofii v jazykové kole pracují. Pfied vstupem do kurzu probíhají vût inou rozfiazovací testy, které urãí dosaïen stupeà znalostí (zaãáteãník, pokroãil apod.) a na základû toho je zájemce zapsán do odpovídajícího kurzu. Vzhledem k tomu, Ïe nabídka kurzû je velmi rozsáhlá, není moïné uvádût v echny typy jazykov ch kol a agentur. Nicménû nûkteré z tûchto jazykov ch kol a institucí uvádíme v pfiíloze, protoïe kromû samostatné v uky ãeského jazyk nabízí rovnûï pfiípravné kurzy pro cizince na vysokou kolu Státní jazykové zkou ky Státní jazykovou zkou ku mohou provádût pouze jazykové koly, které jsou k tomu oprávnûny. Tyto koly zpravidla nabízí pfiípravné kurzy, které mají jejich úãastníka k této zkou ce pfiipravit. Nicménû lze tyto zkou ky vykonat i bez pfiedchozího vzdûlání v jakékoliv jazykové kole Ostatní moïnosti jazykového vzdûlávání V âeské republice existuje moïnost jazykového vzdûlávání, které poskytují nevládní organizace, obvykle s podporou MPSV ãi M MT ãi v rámci rûzn ch evropsk ch iniciativ (EQUAL, apod). JelikoÏ se jedná o vzdûlávací moïnosti, které jsou dotované, b vá úãast na nich zpoplatnûna symbolicky ãi jsou zcela bezplatné. Stát nezaji Èuje cizincûm jazykové vzdûlávání s v jimkou azylantû. Tûm je do 30 dnû po udûlení azylu nabídnuta ze strany M MT moïnost úãastnit se bezplatného kurzu ãeského jazyka. Znalost ãeského jazyka je nezbytnou souãástí pfii fiízení o udûlení ãeského státního obãanství. Prokazuje se pohovorem veden m na MV âr. Neznalost ãeského jazyka mûïe b t dûvodem neudûlení ãeského státního obãanství i za pfiedpokladu, Ïe byly splnûny ostatní podmínky. RovnûÏ i pfii posuzování Ïádosti o povolení k Ïivnostenskému podnikání se pfiihlíïí ke znalosti ãeského jazyka. Îivnostensk odbor má právo ovûfiit, zda Ïadatel o Ïivnostensk list je schopen rozumût ãe tinû Ústav jazykové a odborné pfiípravy UK (ÚJOP) Ústav jazykové a odborné pfiípravy UK (ÚJOP) patfií mezi ty nejznámûj í, ale rovnûï mezi ty finanãnû nákladnûj í. ÚJOP je urãen nejen pro cizince, ktefií se chtûjí intenzivnû vûnovat studiu ãeského jazyka, ale je i specializovan m pracovi tûm zamûfien m na pfiípravu cizincû ke studiu na ãesk ch vysok ch kolách. ÚJOP rovnûï nabízí kurz ãeského jazyka pro ãeské krajany. Pfiijetí je v ak podmínûno doporuãením krajanské organizace, protoïe je dotován Ministerstvem zahraniãních vûcí Jazyková pfiíprava ke studiu na vysoké kole Kurz trvá jeden rok (rozdûlen do dvou semestrû zimní a letní) a pfiipravuje studenty ke studiu humanitních, ekonomick ch a technick ch oborû ãesk ch vysok ch kol. Studia se mohou úãastnit stipendisté vlády âeské republiky i studenti samoplátci. Cena tohoto kurzu je 3900 EUR

18 11. NOSTRIFIKACE A UZNÁNÍ ROVNOCENNOSTI ZAHRANIâNÍCH VYSVùDâENÍ Z, S A VO Ten, kdo v cizinû ukonãil vzdûlání na nûkterém z tûchto stupàû (Z, S, VO ) a vlastní o tomto pfiíslu né doklady (vysvûdãení ãi jin doklad), mûïe poïádat o nostrifikaci tj. uznání platnosti dokladu o vzdûlání. V pfiípadû, Ïe âr uzavfiela mezinárodní smlouvu o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladû o vzdûlání se státem, ve kterém bylo vzdûlání získáno vydává se místo nostrifikace potvrzení o uznání rovnocennosti vzdûlání. O uznání rovnocennosti dokladû o vzdûlání a o nostrifikaci mûïe poïádat kaïd cizinec s legálním pobytem na území âr Uznání rovnocennosti zahraniãních vysvûdãení Z, S a VO Îadatel, kter ukonãil studium na zahraniãní Z, S nebo VO v níïe zmínûn ch státech, musí pro platnost jeho vysvûdãení na území âr, podat Ïádost na odboru kolství krajského úfiadu a pfiiloïit následující doklady: ovûfienou kopii vysvûdãení o maturitní zkou ce nebo závûreãné zkou ce nebo absolutoriu nebo jiné obdobné zkou ce nebo závûreãné vysvûdãení ovûfien pfieklad vysvûdãení vydaného zahraniãní kolou V pfiípadû nejasností mûïe b t poïadována: ovûfiená kopie uãebního plánu zahraniãní koly a jeho ovûfien pfieklad Na dokladech musí b t potvrzena pravost státem, kter doklad vydal, potvrzení vydává ministerstvo zahraniãních vûcí státu v nûmï má zahraniãní kola sídlo, nebo notáfiství pfiíslu ného státu a zastupitelsk úfiad âr v daném státû Krajsk úfiad má na vyfiízení va í Ïádosti 15 dnû. Podání Ïádosti o uznaní rovnocennosti vysvûdãení je zpoplatnûno 50 Kã. O uznávání rovnocennosti dokladû o stfiedo kolském vzdûlání je v souãasné dobû uzavfiena mezinárodní smlouva s tûmito zemûmi: Afghánistán, Bulharsko, Slovinsko, Republika Bosna a Hercegovina, Maìarsko, Polsko, Gruzie, Moldavsko, Turkmenistán a TadÏikistán Nostrifikace vysvûdãení Nostrifikace se provádí na Ïádost absolventa zahraniãní koly nebo jeho zákonného zástupce. Îádost se podává na odboru kolství krajského úfiadu v místû pobytu v âr. K tomu je potfieba: - vyplnûná Ïádost na pfiedepsaném formuláfii - ovûfiená kopie vysvûdãení o maturitní zkou ce nebo závûreãné zkou ce nebo absolutoriu nebo jiné obdobné zkou ce nebo závûreãné vysvûdãení - ovûfien pfieklad vysvûdãení vydaného zahraniãní kolou V pfiípadû nejasností mûïe b t poïadována: - ovûfiená kopie uãebního plánu zahraniãní koly a jeho ovûfien pfieklad Na dokladech musí b t potvrzena pravost státem, kter doklad vydal, potvrzení vydává ministerstvo zahraniãních vûcí státu v nûmï má zahraniãní kola sídlo, nebo notáfiství pfiíslu ného státu a zastupitelsk úfiad âr v daném státû Pokud se va e vzdûlání z ãásti odli uje obsahem od obdobného vzdûlání v âr, pfiedepí e krajsk úfiad doplàující zkou ku. Odbor kolství nostrifikuje vysvûdãení do 15 dnû od obdrïení Ïádosti, popfiípadû po vykonání doplàovací zkou ky. Ve sloïitûj ích pfiípadech mûïe b t lhûta prodlouïena aï na 60 dnû od obdrïení Ïádosti. Îadatel je povinen uhradit správní poplatek ve v i 50 Kã. Proti rozhodnutí se lze odvolat Superlegalizace a Apostila Originály dokladû musí b t superlegalizovány, tzn. na dokladech musí b t ovûfiena pravost podpisû a razítek na nich zapsan ch a oti tûn ch. Superlegalizace se nevyïaduje v pfiípadû, Ïe tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je âr vázaná. Provedení superlegalizace cizozemské vefiejné listiny, tedy její opatfiení legalizaãní doloïkou zastupitelského úfiadu âr, kterou se potvrzuje, Ïe daná listina byla vystavena ãi ovûfiena oprávnûnou osobou, resp. pfiíslu n m úfiadem. Superlegalizace cizozemské vefiejné listiny spoãívá v ovûfiování pravosti podpisû a otiskû úfiedních razítek a peãetí na této vefiejné listinû. Superlegalizace se nevyïaduje v pfiípadû, Ïe tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je âr vázána. Takovou mezinárodní smlouvou je napfiíklad Úmluva o zru ení poïadavku ovûfiování cizích vefiejn ch listin z 5. fiíjna 1961, která odstranila mezi smluvními státy poïadavek superlegalizace a nahradila jej zvlá tní doloïkou, která se naz vá Apostila. V tomto pfiípadû tedy listina nemusí b t ovûfiena zastupitelsk m úfiadem âr v zahraniãí, ale koneãné ovûfiení provádí v zemi, ve které byla listina vystavena, tzv. apostilní orgán. Informaci o tom, zda je tfieba provedení superlegalizace nebo zaji tûní apostily, je moïné zjistit telefonick m dotazem na zastupitelském úfiadu âr. 35

19 Nûkdy není tfieba listinu vûbec ovûfiovat. Jedná se o pfiípady, kdy ve vztahu mezi âr a konkrétním státem platí dvoustranná mezinárodní smlouva, která upravuje osvobození od ovûfiení. Seznam smluv o právní pomoci, které upravují osvobození od ovûfiení, lze najít na webové stránce Ministerstva spravedlnosti, ãást Mezinárodní vztahy, Informace Uznání zahraniãního vysoko kolského vzdûlání Pokud jste v zahraniãí absolvoval(a) vysoko kolské vzdûlání, mûïete si poïádat o uznání tohoto vzdûlání pro âr. Písemná Ïádost se podává: Ministerstvu obrany Ministerstvu kolství, mládeïe a tûlov chovy Ministerstvu vnitra Pfiíslu né vefiejné vysoké kole, která uskuteãàuje akreditovan studijní program, kter je obsahovû podobn Va emu získanému vzdûlání. M MT se zab vá uznáním vysoko kolského vzdûlání pokud bylo získáno v tûchto státech: Afghánistán, Bulharsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina, Maìarsko, Polsko, Kyrgyzstán. Moldávie, Turkmenistán, TadÏikistán. Ministerstvo obrany se zab vá uznáním vysoko kolského vzdûlání získaného v oblasti vojenství a ministerstvo vnitra fie í vzdûlání získané v oblasti práce policie. Jiné pfiípady a ostatní státy fie í pfiímo konkrétní vysoká kola. Písemná Ïádost o uznání zahraniãního vzdûlání a kvalifikace musí obsahovat: jméno a pfiíjmení Ïadatele, datum narození, adresu trvalého bydli tû, název a adresu zahraniãní vysoké koly, název studijního programu a oboru studia, datum zahájení a ukonãení studia. K této písemné Ïádosti se pfiikládá: - úfiednû ovûfiená kopie diplomu a její ovûfien pfieklad - úfiednû ovûfiená kopie seznamu vykonan ch zkou ek a jeho ovûfien pfieklad - oba dokumenty musí b t ovûfieny Apostilou ãi superlegalizovány, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak. LhÛta pro vyfiízení Va í Ïádosti je 30 dnû, pfii sloïitûj ích pfiípadech je tato lhûta prodlouïena na dnû 60 ode dne doruãení v ech náleïitostí. Tato procedura není zpoplatnûna. Proti rozhodnutí se lze odvolat Uznání odborn ch kvalifikací V e zmínûn postup se t ká situace, kdy chcete uznat dosaïené akademické vzdûlání. Pro uznání kvalifikace pro v kon zamûstnání, které jste bûhem Ïivota vykonával(a) je postup trochu jin. Uznávání odborn ch kvalifikací upravuje v âr zákon 36 ã. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné zpûsobilosti státních pfiíslu níkû ãlensk ch státû Evropské unie. Existují profese regulované a neregulované. V kon regulovan ch profesí vyïaduje urãité poïadavky, bez jejichï splnûní nemûïe osoba toto povolání ãi ãinnost vykonávat (napfi. stupeà a obor vzdûlání, praxe, bezúhonnost, zdravotní zpûsobilost.). Obãan EU, v carska, Lichten tejnska, Norska a Islandu: Obecnû platí zásada, Ïe je-li obãan EU schopen vykonávat profesi ve své domácí zemi, pak ji mûïe vykonávat ve v ech ostatních státech Evropské unie. Pro v kon regulovan ch profesí (jejich seznam najdete napfi. na webov ch stránkách M MT) v ak musíte poïádat o uznání kvalifikace. Pokud Vám bude kvalifikace uznána, mûïete zaãít povolání okamïitû vykonávat, v opaãném pfiípadû je tfieba absolvovat rozdílov test anebo praxi. V rámci Evropské unie jsou na základû speciální oborové smûrnice automaticky uznávány profese lékafiû, dentistû, v eobecn ch zdravotních sester, veterináfiû, magistrû farmacie nebo architektû. Smûrnice harmonizují minimální obsah studia a tak umoïàují automatické vzájemné uznávání diplomû, osvûdãení a dokladû o vzdûlání. Není-li povolání regulované, lze jej vykonávat bez uznání kvalifikace. V pfiípadû, Ïe se v ak jedná o regulované povolání, pak musí Ïadatel poïádat o uznání své odborné kvalifikace u relevantního uznávacího orgánu. Ministerstvo kolství, mládeïe a tûlov chovy je ústfiedním správním orgánem odpovûdn m za koordinaci správních ãinností v oblasti uznávání odborné kvalifikace. Uznávacím orgánem, oprávnûn m rozhodnout v konkrétní vûci o uznání odborné kvalifikace je ale ústfiední správní úfiad âeské republiky, do jehoï pûsobnosti regulovaná ãinnost náleïí nebo jehoï pûsobnost je regulované ãinnosti nejbliï í. V pfiípadû, Ïe uchazeã hodlá vykonávat regulovanou ãinnost jako podnikatel formou Ïivnosti je uznávacím orgánem Ministerstvo prûmyslu a obchodu.v pfiípadû, Ïe o oprávnûní vykonávat regulovanou ãinnost rozhoduje podle zvlá tního právního pfiedpisu profesní komora, je uznávacím orgánem tato komora. Pokud jsou shledány nedostatky, mûïe b t náprava sjednána: 1. dûkazem o odborné praxi, pokud je vzdûlání nebo pfiíprava Ïadatele o minimálnû 1 rok krat í neï je pfiedpokládáno v âr 2. rozdílovou zkou kou nebo adaptaãním obdobím: - pokud existují podstatné rozdíly ve vzdûlání - pro povolení zkou ky musí úfiady vydat seznam pfiedmûtû, které po srovnání vzdûlání a pfiípravy dosaïené a té poïadované v âr, nejsou pokryty diplomem nebo jin m dokladem formální kvalifikace Ïadatele - zkou ka by mûla pokr vat ty pfiedmûty, které jsou skuteãnû nutné k v konu povolání v âr 37

20 Postup pfii Ïádání o uznání odborné kvalifikace: Îádost se podává na vyplnûném formuláfii (je na webov ch stránkách M MT nebo k dostání na ministerstvu ãi u orgánu, kter se uznáním kvalifikace zab vá). Îádost o uznání kvalifikace je nutné doloïit: prûkazem totoïnosti a dokladem osvûdãujícím státní pfiíslu nost dokladem o odborné kvalifikaci, ze kterého je zfiejmé: a) doklad o vzdûlání a odborné pfiípravû: z nûho musí b t zfiejm jeho stupeà (tj. vzdûlání základní, stfiední, vy í odborné, vysoko kolské bakaláfiské nebo magisterské), a musí z nûj vypl vat délka a obsah vzdûlání a pfiípravy, kter prokazuje b) doklad o v konu pfiedmûtné ãinnosti, jenï musí obsahovat údaje potfiebné pro posouzení Ïádosti o uznání odborné kvalifikace, zejména údaje o délce, obsahu a formû v konu pfiedmûtné ãinnosti - dokladem o jiné zpûsobilosti - doklad o zaplacení správního poplatku Doklady o odborné kvalifikaci a doklad o jiné zpûsobilosti je nutné pfiedloïit v originále ãi ovûfiené kopii a musí b t pfieloïeny do ãeského jazyka. Vyplnûnou Ïádost spolu s ostatními doklady pfiedáváte uznávacímu orgánu nebo M MT, které je tomuto orgánu postoupí. Ve lhûtû do 90 (max 120) dnû od obdrïení v ech náleïitostí by mûl orgán vydat rozhodnutí. Odpovûdn orgán : - uzná kvalifikaci, nebo - poïaduje od Ïadatele pfied uznáním odborné kvalifikace splnûní kompenzaãních opatfiení (v kon ãinnosti ve stanovené délce, absolvování adaptaãního období nebo sloïení rozdílové zkou ky), nebo - zamítne Ïádost o uznání odborné kvalifikace Proti rozhodnutí se lze odvolat. Uznávání odborné kvalifikace u cizince z tfietí zemû (mimo EU a EHP) nepodléhá zvlá tní právní úpravû. Ve keré informace je moïné získat u pfiíslu n ch orgánû podle dané kvalifikace (napfi. Lékafiská komora, Advokátní komora, M MT, MPO apod.). Nûkteré zemû podepsaly mezinárodní smlouvy - dûleïitá je pfiedev ím Lisabonská úmluva - o uznávání kvalifikací t kajících se vysoko kolského vzdûlávání v evropském regionu. âeská republika je jejím signatáfiem. V pfiípadû, Ïe není s pfiíslu n m státem uzavfiena Ïádná taková smlouva, bude tfieba pfiedloïit doklad o dosaïeném vzdûlání k nostrifikaci, tj. uznání (vût inou ministerstvu kolství). 12. ADRESÁ Ministerstvo kolství, mládeïe a tûlov chovy Karmelitská Praha 1 tel: Univerzita Karlova v Praze Informaãnû-poradenské centrum kolská 13a Praha 1 tel: fax: Kanceláfi pro studenty se speciálními potfiebami Informaãnû-poradenské centrum UK Celetná 13, Praha 1 pfiízemí (bezbariérov pfiístup) telefon , fax Centrum distanãního vzdûlávání Biskupské námûstí Olomouc tel: fax: PraÏská pedagogická-psychologická poradna Ohradní Praha 4 tel/fax : DÛm zahraniãních sluïeb SenováÏné nám Praha 1 tel : fax :