Cemix THERM P BASIC, Cemix THERM P BASIC SILVER, Cemix THERM P BASIC COOL, Cemix THERM P BASIC SILVER COOL

Transkript

1 LB Cemix, s.r.o. Tovární ulice č.p. 36, Borovany, Česká republika Technologický předpis provádění zateplovacích systémů Cemix THERM P BASIC, Cemix THERM P BASIC SILVER, Cemix THERM P BASIC COOL, Cemix THERM P BASIC SILVER COOL v souladu s STO Cemix THERM P BASIC Schválil: Vypracoval:... Petr Semera výrobně technický ředitel LB Cemix, s.r.o., Borovany Radek Steuer útvar productmanagementu LB Cemix, s.r.o., Borovany Platnost od:

2 Technologický předpis pro odborné provedení zateplovacího systému Cemix THERM P BASIC OBSAH 1. Obecné Technologický postup montáže ETICS Příprava podkladu pro ETICS Lepení desek tepelné izolace Mechanické upevnění Provádění základní vrstvy Základní nátěr pod omítku Fasádní omítka Dokončovací práce Zvláštní pokyny Bezpečnostní pokyny Kontrola jakosti Kontrola projektu Kontrola materiálů a výrobků Kontrola prováděných prací Závěrečná přejímka ETICS Životnost ETICS Skladování materiálu Přílohy Normativní odkazy a předpisy str.2/10

3 1. Obecné Tento předpis se zabývá složením, prováděním a kontrolou vnějšího tepelně izolačního kompozitního systému (dále zkráceně ETICS) Cemix THERM P BASIC. Předpis platí i pro systémy Cemix THERM P BASIC COOL a Cemix THERM P BASIC SILVER. Názvem Cemix THERM P BASIC SILVER je označován systém Cemix THERM P BASIC pří použití tepelně izolačních desek z šedého polystyrenu (EPS) s přídavkem grafitu. Názvem Cemix THERM P BASIC COOL je označován systém Cemix THERM P BASIC při použití akrylátových a silikonových omítek dodatečně upravených přísadou, která zajišťuje jejich zpracovatelnost při teplotách v rozmezí 1 C až 15 C. 2. Technologický postup montáže ETICS 2.1. Příprava podkladu pro ETICS Podklad musí být suchý, soudržný a únosný, bez prachu, separačních vrstev a volných částic. Nesoudržné omítky a nátěry se odstraní. Staré barevné nátěry se řádně omyjí tlakovou vodou. Velmi savé nebo křídující podklady se napustí hloubkovou penetrací. Podklad nesmí vykazovat větší tolerance než 20 mm/m jak je stanoveno v ČSN : U větších nerovností se musí nanést vyrovnávací vrstva. Teplota vnějšího vzduchu, materiálu a podkladu nesmí během zpracování klesnout pod +5 C. Pro zajištění správné funkčnosti a životnosti je nutno dodržet přípravu podkladu podle technických pravidel Cechu pro zateplování budov (dále zkráceně TP CZB) Zejména TP CZB Specifikace a provádění vnějších kontaktních zateplovacích systémů čl. 5.2 a musí vyhovovat požadavkům v TP CZB Posouzení spolehlivosti připevnění ETICS čl Všechny klempířské prvky, vedení bleskosvodu, zábradlí a jiné prvky upevněné na fasádě se musí před započetím prací demontovat a upravit na situaci po zateplení. Zásady jejich úpravy jsou detailně popsány v TP 04 CZB 2007 Specifikace a provádění ETICS v čl Nové oplechování klempířských prvků musí mít min. přesah 40 mm v požadovaném spádu přes líc budoucí povrchové úpravy. Výška okapnicového plechu atik závisí na výšce budovy: Výška budovy min. výška okapnicového plechu atiky do 8 m 50 mm 8 20 m 80 mm nad 20 m 100 mm 2.2. Lepení desek tepelné izolace Založení systému Založení do zakládacího profilu Před zahájením vlastních prací se stanoví výška soklu. Tepelně izolační systém může začínat min. 30 cm pod stropní deskou sklepa, což eliminuje vznik tepelného mostu v tomto detailu. ETICS se založí na profil zakládací soklový. Tato lišta v odpovídající šířce se upevní zarážecími hmoždinkami 6 x 60 mm min. 3 ks/bm. Při použití vrutů a hmoždinek je potřeba zabránit vzniku elektrického článku na styku rozdílných kovů a případné korozi. Zakládací profil se podkládá distančními podložkami tak, aby nebyl zvlněný. Mezi zakládacími profily se ponechá mezera 2-3 mm, profily se mezi sebou spojují spojkou. Spára mezi stěnou a zakládací lištou podloženou distančními podložkami se zamázne lepící maltou. Nároží musí být z jedné lišty, do které se vystřihne pravý úhel ze zadní strany tak, aby čelo s okapničkou zůstalo celé. Lišta se následně ohne. Po celou dobu je třeba pečlivě dodržovat vodorovnou rovinu zakládání nebo montáže zakládací lišty. Rovina založení se kontroluje vodováhou nebo nivelačním přístrojem. Spára mezi zakládacím profilem a podkladem musí být utěsněná. Založení na přikládací dřevěnou lať Jako alternativu k založení do zakládacího profilu lze provést založení pomocí rovné hoblované dřevěné latě. Na zakládací rovinu se provizorně vodorovně připevní rovná hoblovaná lať do úrovně budoucí spodní hrany tepelně izolačních desek. Poté se na podklad lepící maltou celoplošně upevní sklotextilní výztužná síťovina na výšku minimálně 200 mm od horního okraje hoblované latě. Zbytek síťoviny se nechá volně viset přes lať. Na lať se usadí první řada desek, která se lepí k podkladní stěně pomocí lepící malty. Lepidlo se nechá vytvrdnout min. 24 hodin. Poté se provizorní hoblovaná lať odstraní. Na spodní vodorovnou část izolantu a na jeho svislý spodní okraj (minimálně do výšky 150 mm od spodního okraje izolantu) se opět nanese lepící malta a převislá síťovina se zatlačí do lepidla. Vrstva stěrky musí být na spodní vodorovné ploše v tloušťce minimálně 8 mm. Na vnější spodní hranu izolantu se osadí rohový profil nadpražní s okapničkou. str.3/10

4 Soklová část Pro tepelnou izolaci v podzemní části a soklu v oblasti ostřikové vody se použijí tepelně izolační desky s nízkou nasákavostí z tzv. perimetrického nebo soklového polystyrenu EPS, nebo z extrudovaného polystyrenu XPS. Plochy pod terénem musí být odpovídajícím způsobem izolovány bitumenovou hydroizolací a plochy nad terénem těsnícími hydroizolačními nátěrovými hmotami (např. Cemix Hydroizolační stěrkou 1K). Spojování jednotlivých izolací, vrstvení hmot a úprava terénu před fasádou jsou upraveny v Příloze 3. detailech až Doplňkové plochy s omezenou tloušťkou izolantu Pro zateplení doplňkových ploch menšího rozsahu v místech, kde je z konstrukčního hlediska nutné užít menší tloušťku izolantu, jako jsou ostění oken či oblasti lodžií a balkónů, je možné použít účinnější tepelný izolant z fenolické pěny Kooltherm K5. Tento typ izolantu se lepí a stěrkuje Lepící a stěrkovací hmotou COMFORT (135). Pro výztuž základní vrstvy se doporučuje použít sklotextilní síťovinu Vertex R 131. Desky z fenolické pěny jsou na povrchu opatřeny speciální vrstvou pro zajištění adheze lepidla. Tato vrstva musí být zachována; proto není možné povrch desek z fenolické pěny brousit. Ve fázi lepení izolantu je tedy třeba usilovat o docílení co nejrovinnějšího povrchu nalepené izolační vrstvy, aby se nepřekročila maximální tloušťka následně nanášené základní vrstvy. Dále je třeba usilovat o co nejtěsnější spáry mezi deskami izolantu, aby nedocházelo k jejich vykreslování na povrchu fasády. V případě mechanického kotvení desek fenolické pěny s tloušťkou nad 100 mm je třeba použít hmoždinky Ejot STR U 2G se zapuštěnou montáží a víčky z fenolické pěny. V případě mechanického kotvení menších tlouštěk izolantu než 100 mm je třeba vybírat hmoždinky s nízkým bodovým součinitelem prostupu tepla. Fenolická pěna je výrazně křehká. Proto se doporučuje hmoždinky osazovat především do plochy desky, kde hrozí menší riziko odlomení desky či poškození povrchové fólie, než při osazování hmoždinek do spár mezi deskami. Hmoždinky musí být osazovány tak, aby nedošlo k poškození povrchové fólie Nanášení lepidla Povrch desek z extrudovaného polystyrenu, který není povrchově upraven, se před lepením důsledně přebrousí Při použití šedého EPS s přídavkem grafitu je nutno během lepení i nalepený EPS chránit před slunečním zářením plachtami, aby nedošlo k nadměrnému přehřátí EPS, dokud nebude pokryt stěrkou Lepící hmota se nanáší v souvislém pásu po obvodu desky a minimálně ve třech bodech uprostřed nebo celoplošně hrubým zubovým hladítkem. Ihned po nanesení lepidla se deska lepenou plochou přitlačí k podkladu. Lepicí hmota nesmí být nanesena na boční plochy desek ani se nesmí vytlačit do spár mezi nimi. Po dotlačení izolantu k podkladu musí lepená plocha tvořit min. 30 % povrchu desky u mechanicky kotveného systému s doplňkovým lepením resp. 40 % v případě lepeného systému s doplňkovým kotvením Lepící PU pěnou nelze lepit desky celoplošně. PU pěna se nanáší v souvislém pásu po obvodě a vodorovném pásu uprostřed desky. Tloušťka pásů pěny je minimálně 30 mm. V kontaktu s podkladem musí být minimálně 30 % povrchu desky Lepící maltu lze na desky nanášet ručně i strojně. Strojní nanášení lepící a stěrkovací hmoty Cemix se dodávají ve 25 kg pytlích. Zpracovávají se běžnými strojními omítačkami, se šnekovým čerpadlem o polovičním výkonu. Pro nanášení lepidla lze použít speciální pistoli s tlakovým nebo elektrickým dálkovým ovládáním. Pro nanášení výztužné vrstvy se používá běžných zařízení pro nanášení jemných omítek. Racionální je použití pistole jak pro lepení, tak pro vytváření základní vrstvy s výztuží. Výhody strojní aplikace: - Urychlení prací - Zpracování běžnými omítacími přístroji Kladení desek tepelného izolantu Pokud tento předpis přímo neurčuje některou zásadu při lepení, platí ustanovení z TP 04 CZB 2007 Specifikace a provádění ETICS v čl Tepelný izolant opatřený na rubové straně lepícím tmelem musí dolehnout k přednímu líci zakládací soklové lišty, nesmí ji přesahovat, ani být zapuštěn Po uložení spodní řady pokračujeme v kladení desek izolantu v jednotlivých řadách na vazbu (min. přesah 100 mm) směrem nahoru, s delší stranou vodorovně. Desky se kladou těsně na sraz, ve spárách nesmí být malta. Osazení každé desky tepelného izolantu do požadované roviny se kontroluje latí (cca 2 metry dlouhou latí s vodováhou). Vzniklé spáry širší než 2 mm se musí vyplnit přířezy izolantu v celé tloušťce tepelné izolace; spáry do 4 mm tloušťky lze vyplnit nízko- str.4/10

5 expanzní PU pěnou spára musí být vyplněná v celé tloušťce izolantu. Minimální délka desky tepelného izolantu je 150 mm, kratší odřezky izolantu nesmí být do plochy vkládány Na nárožích budovy, vnitřních koutech (mimo dilatační spáry) se desky tepelného izolantu kladou střídavě na vazbu. Na nárožích je vhodné nalepit desky s přesahem alespoň 5 10 mm oproti konečné hraně. Po vytvrdnutí tmele (nejméně 1 den) se přesah desek ořízne U okenních a dveřních otvorů se desky kladou tak, aby křížení spár desek tepelného izolantu nesplývalo s rohem otvoru v konstrukci (viz Příloha 3. detail ) Stýkají-li se ve zdivu dva různé zdicí materiály (např. škvárobeton a cihla), překlad nebo styk mezi původní stavbou a přístavbou, musí se izolační desky lepit s přesahem přes tuto spáru minimálně 100 mm (viz Příloha 3. detail ) Odskoky na fasádě se řeší dvěma způsoby. Malé odskoky do 20 mm, které nechceme na fasádě zachovat, se řeší použitím tepelného izolantu o různé tloušťce. Přesah desky o větší tloušťce musí být s přesahem minimálně 100 mm přes hranu odskoku (viz Příloha 3. detail ). Větší odskoky, které chceme na fasádě zachovat, se řeší obdobně jako nároží na vazbu Zásadně je nutno usilovat o provedení izolačního systému do ostění oken a dveří. Je-li tloušťka tepelného izolantu v ostění a nadpraží z konstrukčních důvodů (šířka okenního rámu) menší než ½ tloušťky tepelného izolantu v ploše, tak se musí při přípravě podkladu odbourat a začistit okenní ostění do potřebné hloubky. Menší tloušťka izolace musí být podložena tepelně technickým výpočtem. Ponechání okenního ostění bez izolace se nepřipouští. Viditelná část okenního či dveřního rámu by měla mít po osazení izolačního systému shodnou šířku po celém obvodě (viz Příloha 3. detaily až ) Povrch tepelně izolačních desek se po vytvrdnutí lepicí hmoty (nejméně po 1 dnu) celoplošně srovná brusným hladítkem a řádně se omete Důsledné celoplošné přebroušení je vyžadováno u desek z extrudovaného polystyrenu (XPS) bez povrchové úpravy. V případě, že nelze spolehlivě zajistit kontrolu přebroušení, doporučuje se použít soklové desky s EPS s nízkou nasákavostí Není-li do 14 dnů povrch EPS a XPS opatřen základní vrstvou, musí se opětovně přebrousit Konstrukční dilatace jednotlivých částí budov musí být odborně řešeny též v tepelně izolačním systému ETICS. Pro tento účel se používají dilatační profily (viz Příloha 3. detaily až 3.4.4) Detaily napojení na prostupující a jiné konstrukce musí být těsné proti dešti. K jejich utěsnění se používá těsnící páska. Nalepí se do spoje a přitlačí deskou tepelné izolace, kterou konstrukčně ukotvíme, tím se vyloučí její odtlačení z detailu. Vrchní omítka upraví lžící tak, aby nebyla dotažena až k prostupující konstrukci Napojení k rámům oken a dveří se řeší pomocí k tomu určených lišt (APU, 2D, 3D) nebo se výztužná vrstva a vrchní omítka upraví lžící tak, aby nebyla vytažena na rám (viz Příloha 3. detaily , 2, 4, 6, 9, 11a, 11c, až 3.3.3) Další zásady lepení desek tepelné izolace jsou popsány v TP 04 CZB 2007 Specifikace a provádění ETICS v čl Mechanické upevnění Před kotvením musí být lepicí hmota dostatečně pevná, což je při 20 C nejdříve po 24 hodinách. Volbu typu a délky hmoždinky udává projektová dokumentace, která musí být zpracována v souladu s TP CZB Posouzení spolehlivosti připevnění ETICS. Rozmístění a počet hmoždinek udává upevňovací schéma hmoždinek, které vychází z deklarace odolnosti hmoždinek proti vytržení z materiálu, do něhož se kotví podle ETAG 014 nebo případně ze zkoušek přímo na stavbě postupem podle ETAG 014, příloha D. ETAG 014 určuje v závislosti na druhu podkladu kategorii A až E pro použití plastových talířových hmoždinek: A: Beton (pevnostní třídy C 12/15 až C 50/60 dle EN 206 1) B: Plné zdivo (zdivo z plných pálených nebo vápenopískových cihel) C: Zdivo z dutých nebo děrovaných cihel D: Beton z lehčeného nebo mezerovitého kameniva (Agloporit, Liapor apod.) E: Pórobeton Druhy montáže hmoždinek povrchová montáž vnější povrch talíře hmoždinek v úrovni vnějšího povrchu tepelněizolační vrstvy, str.5/10

6 zapuštěná montáž talíře hmoždinek zapuštěny pod povrch tepelněizolační vrstvy, talíře hmoždinek zakryty víčky z tepelně izolačního materiálu Za dostatečnou soudržnost podkladu se považuje, pokud přídržnost lepící hmoty je min 0,2 MPa (podle ČSN EN 998 1:2003), jednotlivá hodnota musí být min. 0,08 MPa. Minimální počet hmoždinek je 6 ks a max. 16 ks na m 2. Počet hmoždinek potřebný na přenesení účinků sání větru lze stanovit podrobným nebo zjednodušeným postupem, viz tabulka. Při podrobném postupu návrhu mechanického upevnění hmoždinkami vůči účinkům sání větru (Rd) se stanoví jako menší z hodnot: Rd = kchar x (Rpanel x npanel + Rjoint x njoint) / γmb Rd = NRk x nk / γmb Počty stanovuje projektant dle ČSN Volbu typu a délky hmoždinky udává projektová dokumentace, která musí být zpracována v souladu s TP CZB Posouzení spolehlivosti připevnění ETICS a ČSN Vnější tepelně izolační kompozitní systémy (ETICS) Navrhování a použití mechanického upevnění pro spojení s podkladním materiálem Počty hmoždinek se určují podle: Kategorie terénu: I pobřeží velkých jezer, vodních ploch nebo oblastí se zanedbatelnou vegetací a bez překážek II oblasti s nízkou vegetací a izolovanými překážkami (stromy, budovy) vzdálenými od sebe nejméně 20-ti násobek výšky překážek III oblasti rovnoměrně pokryté vegetací, stavbami nebo izolovanými překážkami, jejichž vzdálenost je nejvýše 20-ti násobek výšky překážek (vesnice, předměstský terén, souvislý les) IV oblasti, ve kterých je nejméně 15 % povrchu pokryto budovami v průměru vyšších než 15 m Větrové oblasti (nutno zjistit z ČSN EN nebo z ČSN ) I základní rychlost větru do 20m.s -1 II základní rychlost větru do 25m.s -1 III základní rychlost větru do 27,5m.s -1 IV základní rychlost větru do 30m.s -1 Nejčastěji se používají talířové hmoždinky s tahovou pevností v betonu nebo cihle 1,2 kn. Třída únosnosti je tedy nejčastěji 0,30 (umístění hmoždinek ve spáře) nebo 0,40 (umístění hmoždinek v ploše desky) Tabulka min. množství plastových talířových kotev zjednodušeným postupem dle ČSN pro tyto třídy: Kategor. terénu I II III IV výška objektu v metrech větrová oblast I II III IV I II III IV počet hmoždinek třídy 0,30 na m 2 počet hmoždinek třídy 0,40 na m 2 do do do do do do do do do do do do str.6/10

7 Hmoždinky se osazují nejdříve 24 hodin po lepení desek tepelné izolace. Hlava plastové kotvy musí být zarovnána s povrchem desky nebo do 1 mm pod úrovní povrchu. Plastové kotvy musí být pevně ukotveny ve zdivu. Prohlubně v místě plastových kotev se vyplní stěrkovou hmotou. S výhodou se používají plastové talířové kotvy se zapuštěnou montáží a krycím víčkem z tepelného izolantu. V takovém případě se otvor pro hmoždinku vyvrtá speciálním vrtákem a hmoždinka se osadí. Otvor nad hmoždinkou se opatří připraveným víčkem. Špatně osazená, deformovaná nebo jinak poškozená hmoždinka se musí nahradit vedle umístěnou novou hmoždinkou. Nefunkční hmoždinka se odstraní a narušené místo se vyplní odřezky z EPS a nízkoexpanzní PU pěnou v celé tloušťce izolantu Provádění základní vrstvy Nanášení ztužující stěrky můžeme provádět až po osazení parapetních plechů, oplechování atiky apod. Tyto klempířské výrobky se připevňují vruty, okenní parapetní plechy do rámu okna, atika do hmoždinek a pod plech se nafouká montážní polyuretanová pěna, do které se klempířský výrobek zatlačí (tím se odstraní potenciální tepelný most) Před vytvářením vlastní základní vrstvy je nutno nejdříve zbrousit případné nerovnosti plochy z tepelně izolačních desek. Nerovnosti plochy měřené na 2 metrové lati musí být < 2 mm, pokud bude použita omítkovina se zrnem < 2 mm, < 3 mm pokud bude použita omítkovina se zrnem = 3 mm a 5 mm pokud bude použita omítkovina se zrnem > 3 mm Výztuhy rohů a diagonální výztuhy rohů otvorů Ke každému rohu fasádního otvoru, jakým jsou okna, dveře apod. se osadí diagonálně výztužný klín, popř. pruh výztužné síťky rozměru cca 200 x 300 mm. Klín popř. pruh se zastěrkuje před osazením celoplošné výztužné sítě stěrkovou maltou pro vytváření základní vrstvy. Diagonální výztuž rohů otvorů se osazuje před osazením rohových a nadpražních profilů (viz Příloha 3. detail ). Povrch se stáhne a urovná hladítkem z nerezové oceli. V této fázi již musí být osazeny parapetní plechy (viz Příloha 3. detail b) Nároží, rohy ostění a nadpraží se vyztužují profily se síťovinou (rohový profil, rohový profil, nadpražní profil). Tyto profily se opět zastěrkují stejnou maltou pro vytváření základní vrstvy. Při pozdějším vytváření základní vrstvy musí být výztužná síťka z plochy přeložena přes síťku profilu min. o 100 mm (viz Příloha 3. detaily až ) Provedení celoplošné základní vrstvy Celoplošnou základní vrstvu je doporučeno provádět směrem shora dolů. Stěrková malta se na povrch tepelně izolační vrstvy nanese zubovým hladítkem. Do vrstvy čerstvé malty se zatlačí výztužná síťovina. Spoje pásů síťoviny se přeloží min. o 100 mm. Sklovláknitá síťovina pro ETICS má být uložena v horní třetině tloušťky základní vrstvy. Zvláště namáhané oblasti, jako jsou např. sokly a průchody domů mohou být před vložením výztužné síťoviny zesíleny doplňkovou vrstvou výztužné síťoviny. Může se použít běžná výztužná síťovina nebo hrubá tzv. pancéřová tkanina. V tomto případě se spodní vrstva doplňkové síťoviny nepřekládá s přesahem, nýbrž se pokládá pouze na styk a horní vrstva síťoviny se klade obvyklým způsobem s přesahem min. 100 mm. Ihned po vložení síťoviny se nanáší další vrstva malty, která se rozetře přes povrch výztužné síťoviny. Výztužná síťka musí být plnoplošně překryta maltou. Čerstvá stěrková malta se velmi lehce stahuje do roviny H latí. Podklad pod finální tenkovrstvou omítku musí být maximálně rovný. Nerovnost plochy měřená 2 metrovou latí musí být menší, než je velikost maximálního zrna použité omítky zvýšené o 0,5 mm. (např. při zrnu 2 mm je max. nerovnost 2,5 mm/2m délky) Předepsaná tloušťka naneseného materiálu včetně zatlačené výztužné síťky je min. 4 mm a maximálně 6 mm Čerstvě nanesenou výztužnou vrstvu je třeba pečlivě chránit až do jejího vytvrdnutí před povětrnostními vlivy jako je přímé sluneční záření, vítr, déšť a mráz Fasádní dekorativní profily Budou-li použity lehké dekorativní fasádní profily, platí ustanovení pro aplikaci profilů. Podklady si vyžádejte u techniků LB Cemix, s.r.o Základní nátěr pod omítku Povrchová úprava podkladu se provádí po úplném zavadnutí výztužné vrstvy, nejméně však po 3 dnech (závisí na teplotě a vlhkosti, v podzimním období se tato doba zvýší dvojnásobně 6 dnů). Plocha se lehce přebrousí a strhnou se malé nerovnosti. Nesmí se však nikdy obnažit výztužná tkanina Pokud přes zimu zůstane ETICS bez omítky, musí být na základní (stěrkové) vrstvě provedena penetrace aby se ETICS neznehodnotil. str.7/10

8 Konečnou povrchovou úpravu ETICS je možné volit z tenkovrstvých omítek několika zrnitostí a struktur Cemix akrylátových, silikonových, silikonsilikátových, silikátových, minerálních a mozaikových. Tomuto výběru podléhá i volba a použití systémového základního nátěru pod odpovídající typ omítky. Pod akrylátové, silikonové a minerální zatírané a rýhované omítky se používá Cemix Penetrace akrylát-silikon. Pod silikátové a silikonsilikátové zatírané a rýhované omítky se používá Cemix Penetrace silikát. Pod mozaiky se používá Cemix Kontakt. Pod rýhované pastovité omítky doporučujeme penetrační nátěr probarvený v odstínu finální omítky Základní nátěry a penetrace pod omítku se nanáší na povrch základní vrstvy válečkováním Fasádní omítka Příprava podkladu Před nanesením vrchní omítky musí být základní vrstva s výztuží plně vytvrzena (v závislosti na povětrnosti asi po 5 dnech) a minimálně 24 hod. napenetrována. Výztužná vrstva nesmí obsahovat nerovnosti a separační plochy, např. vlhkost od deště. Dle požadovaného typu omítkoviny se nanáší vrchní tenkovrstvé omítky na napenetrovanou plochu (viz bod 2.5) jako rýhované nebo zatírané struktury v předem zvolené zrnitosti a barevné škále dle vzorníků barev. Vrchní omítky se nanášejí ručně. Pro zhotovení omítky je třeba zajistit dostatek pracovníků, omítka se napojuje mokrá do mokré. Poznámka: Nepřimíchávat žádné cizí materiály. Při všech nejasnostech ohledně zpracování vrchní omítky žádejte konzultaci Použití omítkovin Minerální omítky vyžadují úpravu fasádním nátěrem. Pastovité omítky Cemix jsou určeny jako konečná povrchová úprava, přesto dle specifických podmínek stavby a druhu vrchní omítky můžeme dodat zateplovací systémy včetně barevných fasádních nátěrů. Omítky se zrnem 1 mm se nedoporučuje na ETICS používat (obtížné dosažení estetického vzhledu, nízká odolnost vnějším vlivům). Tenkovrstvé omítky se zrnem 1 mm jsou proto vhodné spíše na malé plochy (např. ostění oken) Barevné řešení Na osluněné plochy lze použít pouze odstíny s hodnotou celkové světelné odrazivosti TSR větší než 30 pro omítky minerální, silikátové a silikonsilikátové, 25 pro omítky akrylátové a silikonové. Barevná shoda je zaručena jen v rámci jedné výrobní šarže a stejných podmínek při aplikaci a zrání hmoty. Pro dosažení jednotné barevnosti je nutno při zpracování hmot zajistit dodržování pokynů v technickém listu výrobku, v ucelené ploše nekombinovat různé výrobní šarže a ucelenou plochu provádět najednou. Omítkové a nátěrové hmoty proto objednávejte s dostatečnou rezervou. Při nutnosti doobjednání odstínu pastovitých omítek a fasádních nátěrů na stejný objekt je nutno za účelem dosažení nejlepší možné barevné shody do objednávky uvést kromě odstínu i číslo první vyrobené šarže z původní dodávky Dokončovací práce Po provedení povrchové úpravy systému musí být dilatační spáry konstrukce upraveny na potřebnou šířku v celé hloubce izolačního systému až k původní dilataci a vyplněny poddajnou hmotou. Všechny spáry musí být v úrovni povrchu izolačního systému uzavřeny silikonovým nebo polyuretanovým tmelem (u oken se s výhodou používá těsnicí lepicí páska) tak, aby do izolačního systému nemohla vniknout voda. Obvyklá šířka dilatačních spár konstrukce je cca 10 mm Pokud nebyly použity k tomu určené napojovací profily, musí se spáry mezi izolačním systémem a okenními či dveřními rámy, parapetními plechy, atikovými plechy apod. rovněž upravit silikonovými nebo polyuretanovými tmely obdobného odstínu jako je omítka nebo rám. Šířka spáry je obvykle cca 4 mm Před demontáží lešení se opětně osadí nebo se provede údržba či povrchová úprava navazujících prvků (držáky okapových svodů, okapy, průvětrníky apod.). Tabulky s názvy ulic a s čísly montovat do připravených hmoždinek citlivě, aby nedošlo k poškození ETICS. Osazení, nátěry a úpravy povrchů jakož i demontáž lešení je nutno provádět tak, aby nedošlo k případnému poškození či znečištění hotové fasády (viz Příloha 3. detaily až ) Zvláštní pokyny Při všech nejasnostech ohledně zpracování, podkladu nebo konstrukčních zvláštností žádejte konzultaci. Nepřimíchávat žádné cizí materiály. str.8/10

9 3. Bezpečnostní pokyny Suchá maltová směs reaguje s vodou silně alkalicky, proto je potřeba se přesně řídit bezpečnostními pokyny v technických listech nebo na obalu jednotlivých malt Musí být dodržovány všeobecné předpisy bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích, zejména pak předpisy pro práci ve výškách, pro stavbu lešení a závěsných lávek a práci na nich, pro práci s elektrickými přístroji podle platných norem Je třeba dodržovat nejnovější hygienické předpisy, zákony, vyhlášky včetně doplňků a novel Je třeba respektovat další ustanovení o bezpečnosti práce a ochraně zdraví obsažené v technických podmínkách pro používané materiály a výrobky. Pracovníci musí být s výše uvedenými předpisy prokazatelně seznámeni. 4. Kontrola jakosti 4.1. Kontrola projektu Projekt musí minimálně obsahovat statické vyhodnocení pokladu a návrh plastových kotev, tepelně technický výpočet, vlhkostní bilanci a splňovat požadavky platných českých norem. Musí být zpracován autorizovaným inženýrem v oboru pozemní stavby. Bezchybnost projektu kontroluje a přejímá zhotovitel, který zajišťuje i potřebné úpravy a doplňky ve vztahu ke konkrétnímu izolačnímu systému. Projekt musí být zpracován v souladu s TP CZB Tepelně technický návrh ETICS Kontrola materiálů a výrobků Materiály a výrobky určené k zabudování do systému musí souhlasit se specifikací uvedenou v ETA-05/0188 a konkrétní projektovou dokumentací. Před použitím materiálů a výrobků do izolačního systému musí být mezi zhotovitelem a zástupcem objednavatele sepsán protokol o přejímce materiálů a výrobků. Materiály a výrobky se přejímají jak kvantitativně, tak kvalitativně a ukládají se na vhodném místě při dodržení skladovacích podmínek Při zahájení a v průběhu prací se provádí namátková kontrola materiálů a výrobků. Zejména se doporučuje namátková kontrola: tepelného izolantu (cca 10 ks desek) z hlediska rozměrů, stavu hran výztužné síťoviny (vzorky min. ze tří balení) vizuálně zkontrolovat zachování pravoúhlosti mřížky obaly s Lepidlem a stěrkovací hmotou zda není překročena záruční doba obaly s omítkovinami zda není překročena záruční doba a vizuálně u pastovitých omítek zda nedošlo ke znehodnocení (výskyt plísní apod.) 4.3. Kontrola prováděných prací Kontrola provádění je nezbytnou činností pro zajištění předpokládané životnosti ETICS. Kontrola a provádění je zpracováno v TP CZB Specifikace a provádění ETICS v čl. 6 a v TP Technický dozor stavebníka při zateplování budov vnějšími tepelně izolačními kontaktními systémy ETICS ETICS Cemix THERM P BASIC může provádět jen ten zhotovitel, který má pro uvedenou činnost oprávnění, a který má pracovníky proškolené LB Cemix, s.r.o. a je držitelem Certifikátu k provádění ETICS Cemix THERM. Kontrola kvality prováděných prací se provádí na ucelených částech tepelně izolačního systému i na celém objektu. Ve lhůtách po provedení rozhodujících technologických operací systému doporučuje se mezi zhotovitelem a zástupcem objednatele sepsat protokol o přejímce popřípadě zápis do stavebního deníku. V průběhu prací, zejména tvrdnutí lepící a stěrkové hmoty a povrchových úprav (tenkovrstvých omítek a nátěrů) se doporučuje zhotoviteli průběžně zaznamenávat do stavebního deníku klimatické podmínky Rozhodující technické lhůty jsou: ukončení přípravy podkladu systému, přilepení desek tepelného izolantu, ukončení přípravy vrstvy z desek tepelného izolantu pro provedení výztužné vrstvy (po přebroušení), ukončení přípravy výztužné vrstvy pro provedení podkladu povrchové úpravy, vyschnutí povrchové úpravy systému. str.9/10

10 4.4. Závěrečná přejímka ETICS Závěrečná přejímka se provede po vyschnutí povrchové úpravy systému na celé budově. Přejímka zhodnotí výslednou kvalitu ETICS podle výsledků dílčích kontrol a případných nápravných opatření. Zhodnotí rovinnost, strukturu a barevnost ETICS celé budovy Životnost ETICS V současné době se udává životnost certifikovaných ETICS min. 25 let, za předpokladu, že ETICS je přiměřeně užíván a udržován podle pokynů výrobce. Doba životnosti znamená minimální dobu funkčního trvání a očekává se, že skutečná životnost může být za normálních podmínek užívání podstatně delší (srovnatelná s životností celého objektu), bez ztráty na kvalitě, která by významně negativně ovlivnila jeho funkčnost. Skutečná životnost systému je ovlivněna typem použitých materiálů, správností návrhových a projekčních prací, kvalitou zhotovení a v neposlední řadě údržbou a způsobem užívání systému (budovy). Proto musí být uživatelé a správci budovy seznámeni se správnou údržbou a užíváním objektu, které jsou popsány v dokumentu Cemix Užívání a údržba ETICS. Tento dokument je volně ke stažení na internetových stránkách 5. Skladování materiálu Suché maltové směsi uskladnit v suchu na dřevěné paletě, výztužnou síťku na stojato na paletách, profily skladovat na podložkách s vyloučením jejich deformace, tepelně izolační desky z EPS neskladovat dlouhodobě ve venkovním prostředí, desky šedého EPS v průhledných obalech neskladovat na přímém slunci ani krátkodobě. Doba skladování u pytlovaného zboží 6 měsíců, u pastovitých omítek 1 rok. Pastovité zboží je nutno skladovat za teploty +5 až +35 C. 6. Přílohy Příloha č. 1 Kotvení ETICS Cemix THERM P BASIC Příloha č. 2 Kontrolní a zkušební plán Realizace ETICS Cemix THERM P BASIC Příloha č. 3 Řešení detailů ETICS Cemix THERM P BASIC Příloha č. 4 Tabulka přetíratelnosti tenkovrstvých omítek a fasádních nátěrů 7. Normativní odkazy a předpisy TP CZB Tepelně technický návrh ETICS TP CZB Detaily řešení ETICS TP CZB Specifikace a provádění ETICS TP CZB Technický dozor stavebníka při zateplování budov vnějšími tepelně izolačními kontaktními systémy ETICS EAE Evropské pokyny pro uplatnění ETICS ČSN Provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů (ETICS) ČSN Vnější tepelně izolační kompozitní systémy (ETICS) Navrhování a použití mechanického upevnění pro spojení s podkladním materiálem ČSN Tepelná ochrana budov Stavební zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 406/2006 Sb. o hospodaření s energií a prováděcí vyhláška MPO ČR č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov ve znění pozdějších předpisů str.10/10