Zpráva o supervizi a realizaci v metodické síti

Transkript

1 Zpráva o supervizi a realizaci v metodické síti červenec září 2017 odborný garant PaeDr. Ivo Kalvinský Přípravy implementace systému supervize do práce PPP a SPC byly zahájena analýzou zdrojů, které projekt KIPR poskytuje. Zároveň bylo využito zkušeností s celorepublikovým projektem SIRIUS, o.p.s., jehož cílem bylo před lety zavedení supervize na pracovištích sociálně-právní ochrany dětí MPSV ČR. Na základě globální analýzy podmínek byl navržen již ověřený zaváděcí model nabídky supervize v rozsahu 20 hodin na dobu cca 12 měsíců s tím, že v rámci projektu zůstává časová rezerva na celkovou realizaci minimálně do prosince 2018, případně i do konce 1. kvartálu Základní model supervize byl tedy stanoven na 20 supervizních hodin s tím, že se jedná o dostatečnou časovou dotaci, která již plně umožňuje integrovat supervizní práci v rámci výše uvedených týmů jednotlivých poradenských pracovišť a její rozsah nemá pouze charakter motivační ochutnávky, jak bylo původně zamýšleno. Základní informace o tomto pojetí a modelu byly představeny krajským metodikům koncem května 2017, kde byla koncepce implementace supervize vysvětlena tak, že je dobrovolnou volbou jednotlivých pracovišť, zda se do systému přihlásí, či zda supervizi prozatím odmítnou využívat. Řada pracovišť PPP supervizi již dlouhodobě využívá, naopak v rámci SPC pracuje pod supervizí minimum týmů či jednotlivců. Termín pro přihlášení byl pro jednotlivá pracoviště , současně bylo nutné sdělit kontaktní osobu za každý tým (pracoviště). Supervizora si jednotlivé týmy volí samy ze seznamů, které již v minulosti obdržely. Vzhledem k současné situaci, kdy se kvalifikace supervizorů jednotlivých vzdělávacích organizací a institucí liší, bylo rozhodnuto, že si týmy mohou volit supervizory vzdělané institucí, která je členem Evropské asociace pro supervizi a koučink (EASC). Tím je zaručena značná míra standardizace vzdělání a přístupu jednotlivých supervizorů. V průběhu prázdnin přišlo několik žádostí o umožnění navázání spolupráce se supervizorem, který je vyškolen jinou institucí. Ke všem žádostem bylo přistupováno individuálně, 1

2 rozhodování probíhalo především na základě osobní znalosti práce konkrétního supervizora, případně na základě využití referencí a dalších veřejně dostupných zdrojů (např. web). Termín k přihlášení do systému supervizí splnila jen část pracovišť, řada se hlásila až v průběhu letních prázdnin. Současná situace vypadá tak, že zájem o supervizi při dotaci 20 supervizních hodin zhruba odpovídá finančním možnostem projektu (DPP) a současně zůstává rezerva finančních prostředků (faktury) na poskytnutí určité péče pro supervizory formou supervize jejich supervizní práce v projektu. S touto činností počítám až po realizace minimálně čtyř supervizních setkání na každém pracovišti tedy cca od února Do systému supervizí se mohou jednotlivá pracoviště hlásit i průběžně, část z nich bude supervizní setkání realizovat od začátku roku V tuto chvíli projevilo zájem 28 pracovišť PPP a 27 SPC v rámci všech krajů ČR a začínají realizovat supervizní setkání. Vnímám jako důležité (a to zejména z pohledu etiky v supervizi), aby moje komunikace s jednotlivými týmy mohla probíhat přímo a nikoliv prostřednictvím krajských či jiných koordinátorů. Byl bych rád, kdyby se supervize oddělila od řídících struktur a její obsah by byl sdílen pouze mezi supervidovanými a supervizorem a do určité míry se mnou. Pokud se podaří tento princip nastolit a udržet, zvýší se pravděpodobnost dobrého zakotvení supervize v práci přihlášených týmů. Součástí projektu bude i průběžné zjišťování vývoje navazování supervizní spolupráce mezi týmy a jejich supervizory. K tomu budou sloužit jednoduché dotazníky, které vyplní jak supervizor, tak zástupce supervidovaných. Jejich dalším cílem je mapování témat, která supervidovaní přinášejí. To může sloužit k přípravě a lepšímu zacílení nabídky vzdělávacích programů naší organizace. 2

3 Interní supervize Interní supervizi obvykle poskytuje zkušený pracovník organizace, obeznámený s jejím chodem a s dobrou praxí služeb, které tato organizace poskytuje. Specifickým případem interní supervize je tzv. supervize manažerská, o kterou se jedná v případě, že supervizorem je přímý nadřízený. Interní supervize může být individuální nebo skupinová (např. modelové situace z praxe, balintovská skupina aj.). Cílem je zřetelně formulovat pracovní situaci, kterou jsme osobně zaujatí a jejíž řešení se nám nedaří pochopit nebo dosáhnout. Vstupní podmínkou na straně supervidovaného je zřetelně popsat problémovou pracovní situaci, u které si není jistý nebo neví, jak ji má řešit. Prostřednictvím pomoci členů skupiny je možné dojít k optimálnímu řešení. Skupinovou interní supervizi se doporučuje realizovat minimálně 1krát za měsíc (v rozsahu min. 2 hodin). Externí supervize Externí supervize je vedená externím supervizorem, který není s chodem organizace nijak spojen a nemá ani osobní vazby na členy týmu (nezávislý supervizor). Externí supervizor je odborník, zpravidla vysokoškolsky vzdělaný a zkušený v některé z pomáhajících profesí, který prošel specializovaným výcvikem zaměřeným na poskytování supervize. Externí supervize není vázána na hierarchii vztahů v organizaci, vytváří proto lepší podmínky pro propojení odborného rozvoje s emocionální rovinou, kterou supervidovaní pracovníci obvykle nechtějí uvnitř organizace prezentovat; umožňuje tak otevření citlivějších témat a může proto více akcentovat podpůrný aspekt. Supervize týmu Supervize se může zaměřit také na práci týmu. Ředitel zařízení by tak měl mít možnost požádat o supervizi práce týmu pracovníků poskytujících psychologické, speciálně pedagogické 3

4 a poradenské služby. Účelem supervize týmů je zkvalitnění a zefektivnění poskytovaných služeb a činností. Cílem supervize práce týmu je poskytnout kvalitní zpětnou vazbu práce zařízení a vytvořit prostor k případným změnám. Supervizi týmu se doporučuje uskutečňovat 1-2krát do roka v celkovém rozsahu 20, resp. 40 hodin. Častá forma supervizního vedení Balintovská skupina je častá forma supervizního vedení. Je založena na setkávání lidí z pomáhajících profesí, počet členů bývá od 6 do 12 osob. Délka sezení je obvykle 90 minut. Balintovská skupina má jasně danou strukturu, kterou tvoří 5 fází: Expozice případu protagonista (supervidovaný) popisuje, co se v kontaktu s jeho klientem odehrálo, jak postupoval, s čím není spokojený. Objasní vztahový problém s klientem, pokusí se vyjádřit, co od skupiny potřebuje (účastníci pouze naslouchají). Otázky, dotazování se účastníci se ptají na okolnosti, které potřebují znát, aby si mohli vytvořit obraz, co se dělo uvnitř klienta a terapeuta, popř. v dalších osobách, které v příběhu vystupují. Otázky by měly být orientované více na vztah profesionál-klient, méně na problém. Fantazie účastníci volně asociují za jednotlivé osoby v případu, za problémy apod. Pokouší se uvědomit si aktuální emoční nebo psychosomatický stav (protagonista pouze naslouchá). Praktické náměty účastníci nabízejí praktické postupy, které by sami zvolili (nejedná se o rady), referující pouze naslouchá. Vyhodnocení slovo se vrací k protagonistovi. Nehodnotí, neposuzuje práci skupiny. Oceňuje nové pohledy, aha zážitky, vyjadřuje se, jak se splnilo očekávání, které formuloval na začátku. Mentoring Mentoring je profesionální vztah 2 osob, kdy mentor předává své zkušenosti a znalosti mentee (mentorovanému). Mentor tak působí jako průvodce v určité oblasti či tématu a pomáhá mentee nalézt správný směr či řešení. Předávání znalostí a dovedností probíhá zpravidla v 4

5 přirozeném prostředí, např. na pracovišti. Mentora si školený volí, určuje si i způsob a frekvenci spolupráce. Jedná se o individualizované a velmi neformální vzdělávání. V mentoringu jde především o vytvoření vztahu mezi mentorem a mentee, který představuje přínos pro obě zúčastněné strany. Mentee má jedinečnou šanci odpozorovat a převzít zkušenosti, kontakty či získat jasné představy o tom, jak zvládat řadu profesních a životních situací. Mentor je naopak obohacen o náměty a postřehy člověka, který není zatížen stereotypy a hledá nové cesty řešení. Vztah mezi mentorem a mentee je vymezen přesně stanovenými a oboustranně schválenými pravidly: Rolí mentora je reagovat na potřeby rozvoje mentee. Mentoři mají takové postavení oproti mentee, že toto postavení není vztahem mentoringu ohroženo. Mentor i mentee mají stejnou odpovědnost za rozvoj vztahu mentoringu, za jeho hladký průběh a dosažení stanoveného cíle. Záležitosti řešené v rámci vztahu mentoringu jsou považovány za důvěrné. Vztah obou stran je rovnocenný a je založen na vzájemné důvěře. Mentor a mentee si předem stanoví časový harmonogram podle možností obou stran. Mentor a mentee vzájemně respektují svůj čas a závazky (povinnosti). Povinnosti nesmí být zneužívány mimo rámec mentoringu. Ve vztahu je uplatňován pro-aktivní přístup mentor vyzývá a podporuje mentee a poskytuje konstruktivní zpětnou vazbu, mentee se snaží vypořádat se s jakoukoliv oblastí rozvoje. Vztah trvá po dobu vzájemně odsouhlasenou oběma stranami. Po jejím uplynutí může buď pokračovat, nebo skončit. Zpracoval: PaeDr. Ivo Kalvinský 5