Psychomotorická terapie využití aktivního pohybu v léčbě psychiatrických pacientů ve střední Evropě. Historie a současnost

Transkript

1

2 Psychomotorická terapie využití aktivního pohybu v léčbě psychiatrických pacientů ve střední Evropě Historie a současnost

3 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Pedagogická fakulta, Katedra psychologie, v Ústí nad Labem, Česká republika

4 Běla Hátlová, Ph.D. Ph.D. Kinantropologie (Karlova Univerzita). Zaměřuje se na klinickou psychologii zdraví, psychologii sportu, psychomotorickou terapii u psychiatrických a psychických poruch a nemocnění. Milena Adámková Ségard, Ph.D. Ph.D. Kinantropologie (Karlova Univerzita). Rehabilitation Sciences and Physiotherapy (KU Leuven). Zaměřuje se na psychologii zdraví, psychologii sportu, psychomotorickou terapii u psychiatrických a psychických poruch a nemocnění.

5 Vztahem mezi duševním zdravím a fyzickou aktivitou s ohledem na duševní zdraví a psychiatrickou rehabilitaci se zabývají medicínské, psychologické, psychoterapeutické, tělovýchovné, wellnes a další obory. Autoři pojímají psychomotorickou terapii jako vědecky podložený přístup klinické praxe v oblasti duševního zdraví. Psychomotorická terapie je definována jako způsob léčby, který využívá uvědomění těla a fyzické aktivity, jako základní prostředek svého působení.

6 Historická a teoretická východiska Psychomotorická terapie se rozvíjela ve stejném období jako psychosomatická medicína, na přelomu 19. a 20. století. Psychomotorika vychází z tradic přirozeného nevýkonově zaměřeného tělesného pohybu. V jejích základech je: Holistický psychosomatický přístup. Neurologické a psychologické poznání 19. a 20 století. Francouzská tradice přirozeného tělocviku. Teorie tanečních škol. Poznatky koncentračních a relaxačních přístupů východu.

7 Historická východiska

8 Francie - psychiatrická revoluce 1793 Radikální změna v nahlížení na psychiatrickou péči o duševně nemocné je spojena se jménem Philippa Pinela ( ) a je právem nazývána psychiatrickou revolucí. Philippe Pinel byl v roce 1793 pověřen Národním konventem provést reformu péče o duševně choré která byla uzákoněna Pinelův terapeutický režim byl naprosto původní a nový. Pinel: Odstranil vězeňský režim, prosadil hygienicko-terapeutické podmínky léčby, které doposud byly platné pouze u tělesně nemocných. Prokázal, že duševní choroby jsou léčitelné. V Pinelově díle pokračovali jeho žáci z nichž v hledání nových terapeutických metod vynikl Jean Etienne Dominique Esquirol ( ).

9 Moderní péče o duševně nemocné na území Rakousko-Uherska Vyhláškou císaře Josefa II ze dne 19. března 1783 bylo nařízeno: Zrušení azylů a vytvoření oddělení pro duševně nemocné lidi. První speciální oddělení pro psychicky nemocné ve Vídni 1784 Čechy byly součástí Rakousko-Uherska. 1.listopadu 1790 byl uveden do provozu první blázinec v Čechách určený pro neklidné pacienty. Dvoupatrová budova sloužila 57 pacientům z nichž na počátku měl každý svůj vlastní pokoj s toaletou. Roku 1823 byl zakoupen klášter svaté Kateřiny, na jehož pozemcích vznikl ústav pro 260 pacientů. Zde byla a do dnešních dnů je pěstována psychiatrie jako samostatný vědní obor. Ústav měl pro pacienty k dispozici společenskou místnost s kulečníkem, knihovnu, sbírku hudebních nástrojů, čtyři ústavní zahrady pro procházky, cvičení a rekreaci pacientů, dílny (Vencovský, E. 1983).

10 Psychiatrická léčebna - Praha Bohnice

11 Terapie dobrodružstvím Adventure therapy

12 v Anglii otevření ústavu v Retreat Spojené státy Americké Neuspokojivou situaci ve způsobech léčby duševně chorých v Anglii řešil za podpory sekty kvakerů Wiliam Tuke ( ) otevřením ústavu v Retreat v roce 1795, jen pro členy této sekty. Ústav v Retreat je pravděpodobně nejstarším zařízením používajícím metodu pracovní terapie na světě. Dorothea Dix ( ) byla nejvlivnější reformátorkou psychiatrické péče ve Spojených státech Amerických. Během svého pobytu v Evropě ( ), se seznámila s prací Tukeho a Pinela. Přenesla principy ošetřování duševně chorých do prvních psychiatrických zařízení v USA. Shepherd Ivory Franz ( ), klinický neuropsycholog. Zásadní práce: Nervous and Mental Re-Education a The effects of exercise upon the retardation in conditions of depression. Počátky sportu v dnešním smyslu toho slova jsou obvykle spojovány s technickou revolucí, jejíž vůdčí zemí byla v 19. století Anglie. Sport je: pohybová aktivita která má jasná pravidla, které je nutné dodržovat pohybová aktivita má soutěžní charakter, dochází k poměřování jejích výsledků V Anglii vzniká: v roce 1863 Fotbalová asociace, v roce 1877 mistrovství v královském tenisu ve Wimbledonu. Sport adaptive activity, Paralympijské hry 1960 Řím (soutěže pro tělesně a intelektově postižené).

13

14 Itálie Ve Florencii vládl toskánský vévoda Petr Leopold ( ) - vědec, chemik, bratr rakouského císaře Josefa II, který se zasadil o prosazení psychiatrických reforem, které sám navrhl. V nemocnici v Palermu se zasloužil o reformu psychiatrické péče Pietro Pasini ( ). Založil nemocnici pro duševně choré pacienty jehož součástí byla regenerační zařízení, V režimové léčbě byly součástí léčby tance a gymnastická cvičení.

15

16 Vědecké historické a teoretické podněty pro vývoj psychomotorické terapie Německá neurologie a psychiatrie. Francouzské propojení psychoanalýzy a neurologie. Rozvoj psychosomatické medicíny. Vývoj na tělo zaměřených terapií.

17 Wilhelm Griesinger, ( ) Termín psychomotor použil poprvé v roce 1844 J. Dupré ( ) Dětský neuropsychiatr výchova a terapie Joseph Gottfried Ritter von Riedel ( ) rozšířil léčbu prací o léčebný tělocvik Jean Piaget ( ) Pohybový vývoj ve vztahu k rozvoji inteligence Paul Schilder ( ) propojení vnímání psychického a tělesného Já Julian de Ajuriaguerra ( ) Na klinice v Ženevě umožnil propojení neurologie a psychoanalýzy. psychomotoriku jemné koordinace Simon H ( ) Aktive Krankenbehandlung in der Irrenanstalt (1929) Aktivní léčba v azylovém zařízení

18 Psychomotorrická terapie vývoj termínu psychomotor psychomotricity Wilhelm Griesinger ( ) jako první použil termín psychomotor v roce 1844 Joseph Gottfried Ritter von Riedel ( ) Rozšířil léčbu zaměstnáváním o léčebný tělocvik. Rudolf Steiner ( ), Teoretik Waldorfské pedagogiky Hermann Simon ( ). Tělesná cvičení mají v jeho aktivní léčbě hlavní roli Paul Schilder ( ) propojení vnímání psychického a tělesného Já Psychomotorická terapie v léčbě psychiatrických pacientů I. kongres 2006 v Belgii je samostatnou organizací v rámci EFP Julian de Ajuriaguerra ( ) Od roku 1975 byl ředitelem psychiatrické léčebny v Ženevě kde podpořil spolupráci psychologů a neurologů. Jean Piaget ( ) Pro pohybový vývoj ve vztahu k rozvoji inteligence má podstatný význam stadium senzomotorické inteligence 0 2 roky. Vnímání informací prostřednictvím svého těla je důležité zejména v prvních disociacích Já od Já. Moshe Feldenkrais ( ) Pracoval s dětmi s mozkovou obrnou. Vytvořil vlastní somatopsychickou metodu sebeuvědomování a autoregulace. European Forum of Psychomotricity zal Malburg.V rámci EFP spolupracuje 15 evropských zemí

19 Psychomotorrická terapie vývoj termínu Wilhelm Griesinger, byl německý neurolog a psychiatr, je připomínán pro jeho reformy o duševně nemocné a azylový systém. Věřil v integraci duševně nemocných do společnosti a navrhl, aby hospitalizace byly krátkodobé a byly kombinovány s aktivní terapií s využitím přírodních podpůrných systémů (balneologie, tělesná cvičení). Joseph Gottfried Ritter von Riedel ( ) Zdůrazňoval význam tělesných cvičení po stránce duševní, zejména z důvodu mravní výchovy a utváření charakteru. Rozšířil léčbu zaměstnáváním o léčebný tělocvik. Rudolf Steiner ( ), byl zakladatelem Waldorfského školství. Upozorňoval na celistvost vnímání a prožívání dítěte v předškolním věku. Dítě prožívá veškeré vjemy nediferencovaně, s odezvou v celém těle. Každé podráždění se obráží v reakci celého těla. Psychomotorika dítěte se váže na ty podněty, které je dítě v daném období schopno vnímat a zpracovat. Hermann Simon ( ). Vnímal duševně nemocné jako lidi s pozměněnou osobností. Věřil ve schopnost uzdravení změnou životních podmínek a aktivací zdravých částí osobnosti. V aktivační terapii měla významné místo tělesná cvičení (Simon,1929). Krankenbehandlung in der Irrenanstalt (1929). Paul Schilder ( ) Psychiatr a psychoanalytik zabývající se propojením psychiky a somatiky. Ve vnímání Já. uvažuje o možnostech rozvíjení vnitřního konceptu těla. Prostřednictvím prociťování vnímáme části svého těla, možnosti pohybu v prostoru a čase. Upozorňuje na sociální rozměr tělesného schématu vnímání vlastního těla které obsahuje i vnímání našeho těla druhými. Psychomotorická terapie v léčbě psychiatrických pacientů je samostatnou organizací v rámci Evropského fóra psychomotoriky. I. kongres byl 2006 v Belgii

20 psychomotricity vývoj termínu Julian de Ajuriaguerra ( ) Ajuriaguerra je jedním z průkopníků "odvětví psychiatrie" ve Francii. Od roku 1938 do roku 1946 pracoval jako asistent Jean Lhermitte v Laboratoři anatomie nervového systému. Po setkání s psychoanalytikem René Diatkine, si společně otevřeli ordinaci pro problémy psychomotoriky a jazykové problémy. Zájem o psychomotoriku jemné pohybové koordinace dokládají publikace Manuel de psychiatrie de l'enfant (de Ajuriaguerra, 1980) a L'Écriture de l'enfant (de Ajuriaguerra, 1989). Jean Piaget ( ), Pro pohybový vývoj ve vztahu k rozvoji inteligence má podstatný význam stadium senzomotorické inteligence 0 2 roky. Pohybové vzorce, většinou založené na raných preverbálních zkušenostech jsou nástrojem, který nám slouží k tomu, abychom se dokázali vyrovnat s životními změnami. Změny v pohybu těla vyvolávají odpovídající změny v psychice v závislosti na stupni svého vývoje (Piaget, 1952). Moshe Feldenkrais ( ) Vytvořil vlastní somatopsychickou metodu sebeuvědomování a autoregulace. Člověk jedná v souladu s obrazem, který si o sobě vytvořil. Obraz Já se neustále vyvíjí v souvislosti s naším jednáním. Je nutné přizpůsobovat se tomuto měnícímu se obrazu. Nepřizpůsobení se, znamená nepružnost a schématičnost v jednání. Má-li člověk změnit své chování, musí změnit svůj obraz o sobě. Metodou korekce Já je zvyšování kvality pohybu. European Forum of Psychomotricity založeno1996 Malburg. V rámci EFP spolupracuje 15 evropských zemí

21 prakticko -teoretické podněty Taneční směry Tělocvičná hnutí Pedagogické metody používající aktivní pohyb jako předmět výchovy Vývoj ergoterapeutické terapie

22 Rudolf Laban ( ) Dance artist and theoretist, pioneers of modern dance in Europe

23 Johny Ernst Kiphard ( ), V Německu se v padesátých letech o prosazení psychomotoriky zasluhuje E. J. Kiphard, původním povoláním artista. Po studiích tělesné výchovy a sportu na Univerzitě v Kolíně nad Rýnem, pracoval 25 let jako kvalifikovaný sportovní učitel na dětské a dorostové psychiatrii. Od roku 1955 vyvíjel Kiphard koncept psychomotorických cvičení a použil je ve Vestfálské psychiatrické klinice pro děti a mládež v Gütersloh. V jeho práci se odrážely poznatky o souvislosti mezi psychickým zážitkem a motorickým chováním. Roce 1980, Kiphard obhájil doktorskou práci a stal se profesorem "Sportpädagogik" na Johann Wolfgang Goethe- Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Jeho žákem a pokračovatelem je profesor Gerd Holter

24 Ve střední Evropě je platný. Neurologický a neuropsychologický přístup jako historicky podmíněný přístup k pohybové terapii Karl Harry Pribram (*1919) Eugene T. Gendlin (*1926 ) Václav Vojta ( ), František Véle (*1921)

25 Karl Harry Pribram (*1919) Pribram dosáhl průkopnických poznatků v objasnění struktury a funkce mozkové kůry.. Z pohledu psychomotoriky je zásadní objev vztahu frontální mozkové kůry a limbického systému. Pribram také odhalil senzorické systémy sdružení kůry (v současnosti označované jako neuronální sítě) a dokládal, že tyto systémy pracují v organizovaných volbách, které se vytváří mezi smyslovými podněty. Nejde o pouhé snímání podnětů samotných (1971). Zpracování vjemů se děje v pavučině jemných vláken které tvoří sítě. Ve svých teoretických pracích rozebírá témata jako vjem, emoce, paměť a plánování (Pribram,1991).

26 Eugene T. Gendlin (*1926 ) Je přesvědčen, že změnu v chování těla lze podpořit nově naučeným pohybem. Pohybová forma však sama o sobě nestačí, je nutné ji spojit s prožitkovou rovinou. Změna musí proběhnout na pocitové úrovni (Gendlin, 1962). K zachycení prožívaného významu slouží tělesně zakotvené prožívání. Kotvení je proces, který vztahuje něco neznámého a rušivého do našeho systému kategorií. Znamená klasifikaci a pojmenování určité skutečnosti, která se tak pro nás stane méně ohrožující a dokážeme s ní lépe manipulovat. Tělesně zakotvené prožívání znamená pouhé spočívání mysli v tělesně ukotveném pocitu, který je nositelem prožívaného významu. Původně je focusing podle Gendlina (Gendlin, 1996) psychohygienickou technikou. Vychází z uvědomování si tělesného ohniska (focus), prožívání ohniska vedoucí k porozumění jeho významu (felt sense). Je to technika vedoucí k porozumění vlastnímu prožívání.

27 Neurologie pohybového systému Vojta, Lewit, Véle, Janda, Kolář, Kučera, Obrda, Pfeifer

28 František Vélé (*1926 ) Ontogenetický vývoj motoriky člověka je geneticky determinován, preformovanými motorickými programy zakódovanými v primárních nervových sítích. postup vývoje pohybových schopností je geneticky zakódován a se současným působením vnějších vlivů a motivace dochází k postupnému zrání nervového systému. každý nižší stupeň vývoje je možné vysledovat ve stupni následujícím vyšším. kvalita zvládnutí jednotlivých stupňů se promítá do všech stupňů následného vývoje

29 Poznatek rozdílu mezi účinností pasivně prováděné pohybové terapie a aktivně prováděné pohybové terapie pacientem z vlastního rozhodnutí a volní aktivitou významně ovlivnil rozvoj psychomotorické terapie v České republice.

30 Karol Matulay ( ) Pro rozvoj pracovní a pohybové terapie v ústavech pro choromyslné měl zásadní význam Karol Matulay ( ), který propagoval zaváděl pracovní terapie a vedle ní další činnostní terapie, mezi nimi i terapeutické provádění léčebného tělocviku a sportu. Na pracovištích na kterých působil (Bratislava,Pezinok, Martin) budoval hřiště a atletická sportoviště a sám prováděl s pacienty sportovní terapii (Tichý,Sedláčková 1997).

31 po II. světové válce Zájem o léčbu sportovními cvičeními stoupal. Prof. Matulay měl řadu obdivovatelů, kteří se i v době nástupu farmakoterapie snažili prosadit léčbu terapiemi dalšími. Jejich snahy jsou dokumentovány vznikem doposud užívaných sportovních zařízení vybudovaných v rámci pracovní terapie pacienty. Na pražské klinice v léčbě alkoholových závislostí vybudoval režimový systém léčby doc. MUDr. Jaroslav Skála ( ) psychiatr, alkoholog. Během svého působení vypracoval komplexní léčebný program závislostí v němž významnou část tvořila gymnastická cvičení (ranní rozcvičky) atletický běh. Tento systém se prosadil v léčbě závislostí po celé ČR a je znám i v zahraničí. Postupně byl doplněn o nekontaktní míčové hry a cvičení jógy (Nešpor) a v současnosti dobrodružnou terapií využívajících prvků her a pobytu v přírodě Adveture therapy ( Kirchner et al. 2001, 2009, 2010).

32 Mezi ergoterapeuticky orientované psychiatry, kteří v širší míře zaváděli na svých odděleních sportovní činnosti v rámci podpůrné režimové léčby patřil Zdeněk Bašný (*1920 ) který působil v největších českých psychiatrických léčebnách v Dobřanech a v Praze, Bohnicích. Na svých primariátech organizoval tělesná cvičení s aktivačními nebo relaxačními účinky. Postupně byly do cvičení zařazovány jednoduché jógové sestavy. Cvičení bylo voleno vzhledem k diagnóze, závažnosti onemocnění, aktuálnímu psychosomatickému stavu nemocného a zaměření léčby. Na základě jeho empirických zkušeností byly vytvořeny základy Psychomotorické terapie, která se v České republice nazývala Kinezioterapie. Jeho přímými pokračovateli je Běla Hátlová- Bašná a její žáci, A.Špůrková, M.Adámková Ségard, J. Kirchner, H.Kynštová.

33 psychologie sportu Pro rozvoj psychomotoriky v péči o psychiatrické pacienty měl význam vývoj psychologie sportu. Psychologové sportu se zajímali o propojení psychických procesů v průběhu pohybové činnosti a vlivem pohybové činnosti na psychiku a osobnost. v České republice profesor Václav Hošek, děkan FTVS podpořil vznik studijního oboru Tělesná a pracovní výchova zdravotně postižených(1990) předmět Kinezioterapie Psychomotorická terapie psychiatrických pacientů.

34 Psychologické a psychoterapeutické předpoklady Motorika pohyb souvisí přímo s jeho prostředkem a realizátorem, tělem. To jak se vnímáme a hodnotíme, ovlivňuje zásadním způsobem naše chování a prožívání. V popředí zájmu je vztah člověka k sobě, vztah mysli a těla. To co vnímáme a prožíváme jako vlastní identitu je výsledek vzájemně reagujících relativně stabilních emocionálních a kognitivních substruktur dynamického systému osobnosti.

35 Význam psychomotoriky z neuropsychologického pohledu spočívá v neverbální motorické aktivitě, včetně neverbální komunikace.

36 Jaké úkoly řeší psychomotorický terapeut z hlediska neuroplasticity. má za úkol snížit až eliminovat účinnost nevyhovujícího spínacího obvodu (snížit účinnost nevhodných hypertrofovaných nervových spojení). aktivovat původní obvod fungující před poruchou, který ještě nevyhasl (existuje v podobě ještě existujících ale nestimulovaných,utlumených paměťových stop) musí nalézt podněty na které pacient reaguje pozitivním prožíváním. To umožňuje kvalitnější učení nového. musí dojít k vytěsnění negativních pocitů (nemocný reaguje na pozitivní i negativní podněty velmi citlivě dotýkají se podstaty jeho bytí a stimulují neuronové sítě

37 psychomotorický terapeut si musí být vědom, že Každý podnět dotýkající se problému nemocného stimuluje vytvořené neuronové sítě. Ke spolupráci s nemocným je třeba vytvořit pozitivní neohrožující terapeutický vztah a neohrožující prostředí. Pozitivnímu prožívání a spolupráci bude docházet velmi pomalu, pravděpodobně až po určité době (role důvěry). Vybudování nových a posílení vyhasínajících synapsí vyžaduje průběžnou pravidelnou stimulaci nejlépe 3x týdně nejméně po dobu 12 týdnů.

38 Table 1 Psychomotor therapies and related approaches in European countries (Probst et al. 2010) in English speaking countries Pesso psychomotor therapy; Body and sensory awareness(therapy); Playtherapy; Adventure therapy & Wilderness therapy & Outdoor therapy; Body oriented therapy & Body centred therapy in French speaking countries Thèrapie à médiation corporelle; Somatothérapie; in other European countries Psychomotorische therapie (The Netherlands & Belgium); Basic body awareness therapy (Scandinavian countries); Kineziotherapy (Czech Republic); Haptonomie & haptotherapy (The Netherlands) in German speaking countries Bewegungpsychotherapie Functionele Entspannungstherapie Integratieve Bewegungstherapie KonzentrativeBewegungstherapie Köperpsychotherapie Körperzentrierte psychotherapie Sporttherapie Mototherapie Similar therapies in content Breathing therapies; Relaxation therapies: Sofrology, Progressive Relaxation, Autogenous Training; Mindfullness; Yoga; Massage therapy; Tai Chi and similar forms; Running therapy; Hydrotherapy; Hippotherapy; Feldenkrais; Eutonie; Postural Integration; Rolfing

39 Děkuji vám za pozornost Přeji příjemný a inspirativní průběh konference

40