ÚZEMNÍ STUDIE PLZEŇ, VÝSLUNÍ JIH

Transkript

1 ÚZEMNÍ STUDIE PLZEŇ, VÝSLUNÍ JIH stupeň dokumentace: lokalita: objednatel: zpracovatel: zpracovatel dopravní a technické infrastruktury: územní studie rozvojové území B 44 Výsluní jih Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Škroupova 5, Plzeň SPORADICAL architektonická kancelář Ing. arch. Aleš Kubalík K Bukové 40, Plzeň BOHEMIAPLAN, s.r.o. Částkova 73, Plzeň datum zpracování: leden 2010

2 1. Cíle řešení Cílem zpracování územní studie je návrh základního urbanisticko architektonického řešení rozvojového území B 44 Výsluní jih. Studie je pořizována v návaznosti na změnu č. 784 Územního plánu města Plzně v předmětné lokalitě, která byla schválena a vydána v rámci změn ÚPMP cyklus (schválení změny je podmíněno zpracováním územní studie pro území změny, tj. pro rozvojové území B 44 Výsluní jih). Studie definuje základní urbanisticko architektonickou koncepci řešeného území a navrhuje způsob zástavby se stanovenými základními prostorovými regulativy. Součástí studie je řešení dopravní a technické infrastruktury. Studie bude sloužit jako podklad pro zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. Koncepčně tato územní studie vychází ze Základních principů rozvoje území Plzeň Jižní město (Ing. Jarmila Lešnerová, 2008) a navazuje na územní studii Plzeň Jižní město (RKAW s.r.o., Doc. Ing. arch. Radek Kolařík, 2007), která rozváděla vítězný návrh z urbanistické soutěže Plzeň Jižní město. 1.a Vymezení řešené plochy Řešené území bezprostředně navazuje na jižní hranici rekreační oblasti Výsluní nad údolím řeky Radbuzy. Ze západní strany je řešení ohraničeno komunikacemi, které navazují na I/27. Na východní straně tvoří hranici vymezeného území komunikace mezi Tyršovým mostem a Liticemi (ul. Za Rybárnou). Území o rozloze 22,5 ha téměř celé patří pod katastrální území Litice u Plzně (okres Plzeň-město) a v současnosti je zemědělsky využíváno. Řešené území bylo vymezeno jako nové rozvojové území změnou Územního plánu města Plzně č. 782, 784 a označeno jako B44 Výsluní jih. 1.b Podmínky pro vymezení a využití pozemků Funkční využití řešeného území je specifikováno Územním plánem města Plzně. Obsahuje tyto funkční plochy: BČ bydlení čisté Území obytné zástavby vysoké kvality s vysokým podílem zeleně tvořící převážně souvislé obytné celky s nezbytným vybavením pro potřeby obyvatel STAVBY, OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ DOMINANTNÍ - budovy obytné nízkopodlažní (převážně rodinné domy) - budovy obytné vícepodlažní (městského charakteru) STAVBY, OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ DOPLŇKOVÉ - stavby a zařízení sociálního charakteru (např.domy s pečovatelskou službou, domovy pro seniory, denní/týdenní stacionáře) - provozovny drobné řemeslné výroby a služeb bez vlivu na okolí (ateliéry, krejčovské dílny) - zařízení administrativní (kanceláře) - zařízení pro obchodní účely malá (prodejny) - stavby pro obchodní účely střední (samostatné prodejny, nákupní střediska) - stavby pro drobný prodej (stánky) - stavby pro ubytování malé (do 10 lůžek - penziony, malé ubytovny) - zařízení veřejného stravování drobná (bufety, občerstvení) - dětská hřiště (plochy s prolézačkami a pískovišti, robinzonádní hřiště ap.) - zařízení sportovní drobná, nekrytá (hřiště s nezpevněným povrchem bez speciálního vybavení) - zařízení sportovní nekrytá (jednotlivé tenisové kurty, hřiště na odbíjenou ap.) - zařízení sportovní v objektech (fit centra, sauny ap.)

3 - zařízení kulturní (knihovny, galerie, menší kluby ap.) - zařízení školská (menší mateřské školy, družiny ap.) - stavby pro školské účely místního významu (mateřské školy, základní školy) - zařízení zdravotnická malá (ordinace, laboratoře ap.) - stavby a zařízení pro církevní účely (kostely, kaple, modlitebny) - veřejné WC - komunikace pěší - cyklistické stezky - místní obslužné komunikace motoristické - zařízení a objekty sloužící pro hromadnou dopravu (zastávky, ostrůvky, točky) - liniové a plošné sadovnické porosty - drobné vodní prvky (fontány, jezírka, kašny ap.) - drobná sadovnická architektura (lavičky, plastiky, informační panely, altány ap.) - drobné zahradní stavby (přístřešky, malé skleníky ap.) STAVBY, OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ VÝJIMEČNĚ PŘÍPUSTNÉ - zařízení veřejného stravování střední (jídelny ap.) - stavby pro veřejné stravování (restaurace ap.) - zařízení pro veterinární péči (ordinace ap.) STAVBY, OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ SOUVISEJÍCÍ - stavby a zařízení technického vybavení (liniová vedení, trafostanice, regulační stanice, měřící stanice, hasičské zbrojnice) - účelové komunikace - odstavné a parkovací plochy osobních automobilů případně autobusů - garáže samostatné - okrasné a užitkové zahradní kultury BM bydlení městského typu Území bydlení městského charakteru s odpovídající vybaveností STAVBY, OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ DOMINANTNÍ - budovy obytné vícepodlažní (měststského chrakteru) STAVBY, OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ DOPLŇKOVÉ - budovy obytné nízkopodlažní (převážně rodinné domy) - stavby a zařízení sociálního charakteru (např.domy s pečovatelskou službou, domovy pro seniory, denní/týdenní stacionáře) - provozovny drobné řemeslné výroby a služeb bez vlivu na okolí (ateliéry, krejčovské dílny) - provozovny drobné řemeslné výroby a služeb bez podstatného vlivu na okolí (zámečnictví ap.) - zařízení administrativní (kanceláře) - zařízení pro obchodní účely malá ( prodejny) - stavby pro obchodní účely střední (samostatné prodejny, nákupní střediska) - stavby pro drobný prodej (stánky) - stavby pro ubytování malé (do 10 lůžek - penziony, malé ubytovny) - stavby pro ubytování do 50 lůžek (ubytovny, menší hotely) - zařízení veřejného stravování drobná (bufety, občerstvení) - zařízení drobného stravování střední (jídelny ap.) - stavby pro veřejné stravování (restaurace ap.) - dětská hřiště (plochy s prolézačkami a pískovišti, robinzonádní hřiště ap.) - zařízení sportovní drobná, nekrytá (hřiště s nezpevněným povrchem bez speciálního vybavení) - zařízení sportovní v objektech (fit centra, sauny ap.) - zařízení kulturní (knihovny, galerie, menší kluby ap.) - zařízení školská (menší mateřské školy, družiny ap.) - stavby pro školské účely místního významu (mateřské školy, základní školy) - zařízení zdravotnická malá (ordinace, laboratoře ap.) - stavby a zařízení pro církevní účely (kostely, kaple, modlitebny) - zařízení pro sociální účely (domovinky, denní stacionáře ap.) - stavby pro sociální účely pro časově omezený pobyt (azylové domy ap.) - veřejné WC - komunikace pěší - cyklistické stezky - místní obslužné komunikace motoristické - zařízení a objekty sloužící pro hromadnou dopravu (zastávky, ostrůvky, točky) - odstavné a parkovací plochy osobních automobilů případně autobusů - garáže hromadné

4 - liniové a plošné sadovnické porosty - drobné vodní prvky (fontány, jezírka, kašny ap.) - drobná sadovnická architektura (lavičky, plastiky, informační panely, altány ap.) STAVBY, OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ VÝJIMEČNĚ PŘÍPUSTNÉ - stavby pro administrativu a veřejnou správu (úřady apod.) - stavby pro obchodní účely velké měststkého charaktaru (obchodní domy) - zařízení sportovní nekrytá (jednotlivé tenisové kurty, hřiště na odbíjenou ap.) - stavby pro sportovní účely (tělocvičny, menší bazény ap.) - stavby pro kulturní účely čtvrťového významu (kulturní domy, kina, kluby, zábavní podniky ap.) - stavby pro kulturní účely městského - nadměstského významu (dům kultury, divadlo ap.) - stavby pro školské účely městského - nadměstského významu (učiliště, střední a vysoké školy) - stavby pro zdravotní účely čtvrťového významu (polikliniky ap.) - garáže samostatné - garáže řadové STAVBY, OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ SOUVISEJÍCÍ - stavby a zařízení technického vybavení (liniová vedení, trafostanice, regulační stanice, měřící stanice, hasičské zbrojnice) - účelové komunikace - okrasné a užitkové zahradní kultury SM smíšené území městské Území bydlení s plochami dalších funkcí vytvářejících pestrý charakter území - obchod, služby aj. STAVBY, OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ DOMINANTNÍ - budovy obytné vícepodlažní (městského charakteru) - stavby pro administrativu a veřejnou správu (úřady ap.) - stavby pro obchodní účely střerní (samostatné prodejny, nákupní střediska) - stavby pro obchodní účely velké městského charakteru (obchodní domy) - stavby pro ubytování malé (do 10 lůžek - penziony, malé ubytovny) - stavby pro ubytování do 50 lůžek (ubytovny, menší hotely) - stavby pro ubytování velké (ubytovny, koleje, hotely) - stavby pro kulturní účely čtvrťového významu (kulturní domy, kina, kluby, zábavní podniky ap.) - stavby pro kulturní účely městského - nadměstského významu (dům kultury, divadlo ap.) - stavby pro školské účely městského - nadměstského významu (učiliště, střední a vysoké školy) - stavby pro zdravotní účely čtvrťového významu (polikliniky ap.) - stavby a zařízení pro církevní účely (kostely, kaple, modlitebny) STAVBY, OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ DOPLŇKOVÉ - budovy obytmé nízkopodlažní (převážně rodinné domy) - stavby a zařízení sociálního charakteru (např.domy s pečovatelskou službou, domovy pro seniory, denní/týdenní stacionáře) - budovy obytné služební - byty (v rozsahu určeném regulačními podmínkami - počet podlaží či podl. ploch pro byty ap.) - byty služební - provozovny drobné řemeslné výroby a služeb bez vlivu na okolí (ateliéry, krejčovské dílny) - provozovny drobné řemeslné výroby a služeb bez podstatného vlivu na okolí (zámečnictví ap.) - zařízení administrativní (kanceláře) - zařízení pro obchodní účely malá (prodejny) - stavby pro drobný prodej (stánky) - zařízení veřejného stravování drobná (bufety, občerstvení) - zařízení veřejného stravování střední (jídelny ap.) - stavby pro veřejné stravování (restaurace ap.) - dětská hřiště (plochy s prolézačkami a pískovišti, robinzonádní hřiště ap.) - zařízení sportovní drobná, nekrytá (hřiště s nezpevněným povrchem bez speciálního vybavení) - zařízení sportovní v objektech (fit centra, sauny ap.) - stavby pro sportovní účely (tělocvičny, menší bazény ap.) - zařízení kulturní (knihovny, galerie, menší kluby ap.) - zařízení školská (menší mateřské školy, družiny ap.) - stavby pro školské účely místního významu (mateřské školy, základní školy) - zařízení zdravotnická malá (ordinace, laboratoře ap.) - stavby pro sociální účely pro časově omezený pobyt (azylové domy ap.)

5 - zařízení pro vědu a výzkum (laboratoře, dílny ap.) - stavby pro vědu a výzkum (výzkumné ústavy, archivy ap.) - zařízení pro veterinární péči (ordinace ap.) - veřejné WC - komunikace pěší - cyklistické stezky - místní obslužné komunikace motoristické - zařízení a objekty sloužící pro hromadnou dopravu (zastávky, ostrůvky, točky) - odstavné a parkovací plochy osobních automobilů případně autobusů - garáže hromadné - liniové a plošné sadovnické porosty - drobné vodní prvky (fontány, jezírka, kašny ap.) - drobná sadovnická architektura (lavičky, plastiky, informační panely, altány ap.) STAVBY, OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ VÝJIMEČNĚ PŘÍPUSTNÉ - stavby pro výrobu a služby malé s omezeným vlivem na okolí (malovýrobní pekárny, autoservisy, pneuservisy, truhlářství ap.) - zařízení pro sociální účely (domovinky, denní stacionáře ap.) - garáže řadové - čerpací stanice PHM (včetně plnících stanic PB) STAVBY, OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ SOUVISEJÍCÍ - stavby a zařízení technického vybavení (liniová vedení, trafostanice, regulační stanice, měřící stanice, hasičské zbrojnice) - garáže samostatné - okrasné a užitkové zahradní kultury K odpadní vody Plochy pro objekty a zařízení pro kanalizaci a čištění odpadních vod STAVBY, OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ DOMINANTNÍ - stavby a zařízení pro kanalizaci a čištění odpadních vod (retenční nádrže, ČOV ap.) STAVBY, OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ DOPLŇKOVÉ - liniové a plošné sadovnické porosty STAVBY, OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ SOUVISEJÍCÍ - byty služební - sklady a skladovací plochy - zařízení administrativní (kanceláře) - stavby a zařízení pro správce a provoz - stavby a zařízení technického vybavení (liniová vedení, trafostanice, regulační stanice, měřící stanice, hasičské zbrojnice) - komunikace pěší - účelové komunikace - odstavné a parkovací plochy nákladních automobilů - odstavné a parkovací plochy osobních automobilů případně autobusů - garáže samostatné - garáže řadové - samostatné skleníky - stavby pro mechanizační prostředky 2. Urbanistické řešení 2.1 Architektonická a urbanistická koncepce Řešené území je první částí území tzv. Jižního města, na jehož řešení proběhla v r vyzvaná soutěž. Vítězná koncepce (RKAW, arch. Kolařík) navrhuje pásové urbanistické struktury podél komunikace I/27, která slouží jako kapacitní přivaděč dálnice D5. Snahou autorů této územní studie je podpořit městem zvolenou koncepci a vhodně založit urbanistickou strukturu v daném měřítku. Návrh podstatně ovlivňuje přímé sousedství řešené lokality s oblastí Výsluní, rekreační oblastí, která se pozvolna mění v rezidenční čtvrť. Vzhledem k existující struktuře Výsluní (nedostatečné veřejné

6 prostory pro komunikace a infrastrukturu) a praktické nemožnosti zlepšení tohoto stavu kvůli majetkoprávním vztahům, není možné rozsáhlejší spojení s nově navrženou výstavbou. Nicméně jediné možné místo pro spojení navrhujeme jako důležitý prvek dopravní struktury. Koncept Základní ambicí bylo definování intenzivnějších forem individuálního bydlení několika typů v kombinaci s nízkopodlažní zástavbou solitérními bytovými domy tak, aby v území zůstaly podstatné plochy veřejné zeleně. Pozemky, které přímo sousedí s Výsluním, jsou v řešeném území jako jediné určeny pro zástavbu individuálními rodinnými domy. Navržená dopravní struktura zakládá již zmiňovanou dopravní kostru pro navazující části budoucího Jižního města. Lokální centrum Spolu s nově navrženou zástavbou se oblast Výsluní změní v rezidenční čtvrť. Je proto nezbytné navrhnout lokální centrum se službami a drobnými obchody. V současné době se Výsluní chová jako rekreační oblast, lidé si vše dováží a za vším dojíždějí. Navrhujeme toto centrum umístit do klínu mezi stávající a nově navrženou zástavbu, do pozice, ve které bude možné toto centrum rozšířit nebo doplnit (sektor 8.). Je nezbytně nutné, aby sousední pozemky, které jsou v ÚPMP vedeny jako zemědělská půda, byly uvažovány jako důležitá rozvojová plocha pro funkci lokálního centra. Lokální dominanta Důležitost komunikace I/27 pro dopravní strukturu Plzně a jejích příměstských částí (momentálně pouze na jihu) je naprosto zřejmá. Založením radiály z kruhové křižovatky I/27 Tyršův sad v souběhu s I/27 zakládáme strukturu pro vznik pásového prostoru podél I/27 - pásu s městskou strukturou dle konceptu autorů Jižního města, a zároveň navrhujeme výškovou dominantu území, jakousi bránu do města, orientační landmark. Umisťujeme ji do klínu mezi radiály kruhové křižovatky do sektoru 13. Hlavní limity Západní část sektoru 13 je v kontaktu s el. vzdušným vedením 22kV a s VTL plynovody. V území sektoru 7 je situována retenční nádrž, navržená v Generelu odvodnění (před vtokem do připravované kanalizace Výsluní). Řešené území je dotčeno hygienickými (hlukovými) ochrannými pásmy letišť Líně a Letkov, ostatní limity (ani přírodní) nejsou stanoveny. Podmínky realizace ve vztahu k infrastruktuře jsou popsány níže. 2.2 Dopravní obsluha Dopravní napojení vychází z řešení celé rozvojové oblasti Plzeň Jižní město vypracované v prosinci Doprava zde byla řešena ve dvou variantách (MUK Litice a Kolektor ) v rozsahu dnes řešeného území se však tyto varianty neliší. Návrh celé oblasti navazuje na směrový a výškový průběh stávajícího dálničního přivaděče silnici č. I / 27, která vymezuje rozvojové plochy od západu, na místní komunikací III. třídy číslo C5005, která propojuje Klatovskou ulici se zahrádkářskou kolonií Výsluní a vymezuje rozvojové plochy od severu a na ulici Za Rybárnou, tj. místní komunikací III. třídy číslo C5002, která vymezuje rozvojové plochy od východu. Na komunikaci C5005 je v prostoru stávající MÚK Tyršův sad navržena okružní křižovatka (je součástí řešeného území), do které je kromě komunikace C5005 zaústěna i výjezdová rampa ze silnice I / 27 ze směru od dálnice a Klatov a dvě nově navržené místní komunikace. Jedna se napojuje na okružní křižovatku od jihu a bude souběžná se silnicí I / 27 z té bude vybudováno v rámci řešeného území jen cca 130 m. Druhá probíhá celým řešeným územím západovýchodním směrem a propojuje komunikace C5002 a C5005. Tyto dvě místní komunikace jsou navrženy funkční skupiny C - obslužné, ostatní jsou navrženy funkční skupiny D1, tj. se smíšeným provozem chodců a automobilů - obytné zóny.

7 Místní obslužné komunikace funkční skupiny C Tyto komunikace spolu komunikací C5005 a vloženou okružní křižovatkou tvoří hlavní obslužnou síť nejen dnes řešeného území, ale i širšího území uvažovaného v rámci celé rozvojové oblasti Plzeň Jižní město. Podél všech těchto komunikací budou umístěny chodníky podél C 5005 a C5002 jednostranný, všude jinde oboustranné. Dále budou z komunikace C 5005 a nově řešeného slepého úseku souběžného se silnicí I / 27 komunikačně (včetně chodníků) napojeny objekty obchodu a služeb - sektor 8 a 13 viz dále. Na obě nově navržené komunikace funkční skupiny C budou přes chodníkové přejezdy napojeny komunikace funkční třídy D1 obytné zóny a jednotlivé vjezdy na okolní nemovitosti. Obslužné komunikace začínají v napojení na novou okružní křižovatku (která je součástí této studie) situovanou v západní části řešeného území. Obě komunikace jsou navrženy v kategorii MO7,5/50. První komunikace je vedena východním směrem a je páteřní komunikací řešeného území. Na tuto komunikaci se napojuje 6 větví komunikací obytných zón. Komunikace končí v napojení na stávající komunikaci C5002 ul. Za Rybárnou. Délka této komunikace je cca 570 m. Druhá komunikace je vedena jihovýchodním směrem a v této studii je řešena jako nezakončená - její pokračování bude součástí dalších etap rozvoje lokality. Na této komunikaci je navržena jedna křižovatka, z níž jedna větev komunikace v kategorii MO7,5/40, bude sloužit pro obsluhu objektu administrativy (sektor 13.) a druhou větví bude komunikace obytné zóny (kategorie D1). Komunikace je navržena v této etapě výstavby v délce cca 130 m. Uliční prostor těchto komunikací je navržen v šířce 17 m. Šířka vozovky mezi obrubami 6,5 m, oboustranné chodníky šířky 2,0 m, oboustranné pásy pro zeleň šířky 3,25 m, respektive 1 m v místě parkovacích pruhů (zálivů) šířky 2,25 m. Návrh šířkového uspořádání je patrný z výkresové přílohy 5.2. Místní komunikace funkční skupiny D1 obytné zóny V zájmovém území je navržena síť vzájemně propojených ulic obytných zón. Cílem návrhu obytné zóny je přizpůsobení provozu vozidel pobytové funkci přilehlé zástavby či prostoru. Stavební řešení komunikací obytných zón bude zdůrazňovat pobytovou funkci těchto komunikací. Základní provozní podmínky v těchto komunikacích vyplývají z ustanovení 23 a 39 zákona č. 361/2000 Sb.: - řidič smí jet rychlostí nejvýše 20 km/h, - řidič musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči chodcům, které nesmí ohrozit; v případě nutnosti musí zastavit vozidlo, - stání je dovoleno jen na místech označených jako parkoviště, - chodec smí využívat obytnou zónu v celé její šířce, - jsou povoleny hry dětí přímo v dopravním prostoru, - chodci i hrající si děti musí umožnit vozidlům jízdu, - při vjíždění z obytné zóny na jinou pozemní komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě. Uliční prostor obytných zón je navržen v šířce 12 m. Návrh obytných zón a jejich technické řešení (šíře vozovky (min. 3,5 m), místa pro vyhnutí vozidel, parkovací stání vjezdy na přilehlé pozemky, dopravní značení, opatření pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace) bude odpovídat platným zásadám (zejména TP103). V situaci jsou podbarveny plochy navržených obytných ulic a konkrétní návrh dopravního prostoru obytných ulic (respektující díky svému zakřivení v uličním prostoru úhel křížení 75 až 105 ), bude součástí následné podrobnější dokumentace. Napojení objektu sektoru 13. (objekty administrativy)

8 V jihozápadní části území je navržen sektor 13. určený pro výstavbu objektů administrativy. Napojení tohoto prostoru je navrženo pomocí komunikace kategorie MO7,5/40 délky cca 70m na navrženou obslužnou komunikaci MO7,5/50. Napojení objektu sektoru 8. (objekty pro obchod a služby) V severozápadní části území je navržen sektor 8. určený pro výstavbu objektů služeb a obchodu. Napojení tohoto prostoru je navrženo na stávající komunikaci vedoucí od ul. Klatovská přes silnici I/27 do prostoru zahrádkářské osady Výsluní (ul. Lednová). Rozhledové poměry Pro křížení navržených komunikací a napojení na stávající komunikace byly prověřeny rozhledové poměry. Rozhledy podle uspořádání A ("Stůj, dej přednost v jízdě") jsou povinné a musí se vždy dodržet (v situaci vyznačeny fialovou barvou). Rozhledy dle uspořádání B ("Dej přednost v jízdě" - v situaci vyznačeny světle modrou barvou) se upraví na křižovatkách v území zastavěném a zastavitelném, jestliže to místní podmínky umožňují. Rozhledy podle uspořádání B byly do situace zakresleny, nicméně není povinnost je respektovat. Vyznačené rozhledy pro uspořádání B, byly dále rozděleny na ty které je vhodné respektovat (v napojeních sektorů 8 a 13 - čára silná plná) a které nebudou, vzhledem k využití území, respektovány (čára tenká čárkovaná). Rozhledové poměry křížení ulic obytných zón (v situaci vyznačeny modrou barvou) plně vyhovují. Parametry rozhledových poměrů a jejich zákres je uveden ve výkresové příloze 5.1. Provoz MHD V současné době vedou autobusové linky MHD po ulici Klatovská (nejbližší zastávka linky č. 21 Tyršův sad je od západního okraje území vzdálena cca 800 m) a po silnici III / Plzeň - Štěnovice (nejbližší zastávka linek č. 23 a 32 V Zahradách je od východního okraje území vzdálena cca 1200 m). Pokud bude zvláště v souvislosti s následným rozšiřováním území pro lepší zajištění dopravní obsluhy území zavedena nová autobusová linka MHD, bude tímto územím pouze projíždět. Vybudování zastávkových zálivů je navrženo přibližně v polovině délky páteřní obslužné komunikace (na úkor parkovacích míst resp. zeleně). V přechodném období po zastavění řešeného území, než bude výstavba Jižního města dále pokračovat, je třeba počítat s možností, že na žádost obyvatel bude do oblasti zajíždět některá ze stávajících autobusových linek - nebo alespoň některé její spoje. V tom případě by autobusy využívaly okružní křižovatku jako točku a pokračovaly by zpět na svoji původní trasu. Zastávky by potom byly umístěny v blízkosti křižovatky s tím, že by pro ně nebyl vybudován záliv a autobusy by zastavovaly v jízdním pruhu. V případě, že by byla takto prodloužena linka č. 32 a byla vedena po ulici Za Rybárnou (což je méně pravděpodobné, protože délka její zajížďky je více než 5x delší, než linky č. 21), byla by trasa linky vedena páteřní komunikací a v ní by byly vybudovány definitivní zastávky v zálivech. Okružní křižovatka by pak sloužila pouze jako obratiště. Provoz cyklistické a pěší dopravy Generel cyklistické dopravy města Plzně neuvažuje s vedení cyklistických tras zájmovým územím. Z hlediska širších vztahů může být však v případě realizace lávky přes silnici I/27 dle Studie využití ocelové konstrukce mostu Sever jih z areálu Škoda významným propojením Litic a Výsluní. V rámci řešeného území je nutné pro toto propojení zajistit územní ochranu trasy. Ostatní cyklistický provoz je navržen v hlavním dopravním prostoru komunikací, protože komunikace řešené v této studii budou mít převážně místní význam a předpokládá se na nich smíšený provoz cyklistické a automobilové dopravy Pro pěší dopravu je nutné kromě standardních řešení nových uličních profilů viz příčné řezy zajistit doplnění jednostranného chodníku podél stávající komunikace C 5002 (Za Rybárnou) v rozsahu a na straně řešeného území. Tento chodník bude

9 situován až za dnešním příkopem komunikace. Dále bude doplněn chodník na JV straně komunikace C 5005 mezi MÚK Tyršův sad, okružní křižovatkou a stávajícím vjezdem do oblasti Výsluní. 2.3 Technická infrastruktura ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU V lokalitě Výsluní není v současné době vodovod vybudován. Pro stávající zástavbu Výsluní je zpracována dokumentace k územnímu řízení Vodovod Výsluní (zpracoval JS-Projekt), kde je navrženo zásobování vodovodem DN 250 napojeným na čerpací stanici E. Beneše. Vzhledem k omezené kapacitě stávající sítě nelze novou část Výsluní zásobovat ze stávající sítě. Podmínkou výstavby nové části Výsluní je vybudování vodárenského souboru Litice I a II. Trasa přívodního řadu z ÚV Homolka do vodojemu Litice I je vedena z úpravny vody v souběhu s navrhovaným přívodním řadem z havarijního zdroje voda tj. podél řeky Radbuzy směrem k VD České údolí. Dále trasa pokračuje v souběhu s komunikací I/27. Vodojem Litice I je navržen jako zemní o objemu 2x 3000 m 3, kóty hladin vody ve vodojemu 384,0/379,0 m.n.m. Voda bude do vodojemu přivedena výtlakem profilu DN 400 z úpravny vody Homolka. Vodojem bude zásobovat gravitačně stávající zástavbu Litic a Valchy.Ve vodojemu bude umístěna čerpací stanice pro vodojem Litice II a čerpání pro spotřebiště nacházející se v nejvyšší části Jižního města (tj. pásmo 342). Vodojem Litice II vzhledem ke konfiguraci terénu, který neumožňuje vybudovat zemní vodojem na požadované kótě je navrženo vybudovat vodojem věžový o objemu 3000 m 3, kóty hladin ve vodojemu jsou 407,5/402,5 m.n.m. Umístění vodojemu je navrženo na kótě 390,0 m.n.m., nejvyšší místo zájmového území. Vodojem bude sloužit pro zásobování Litic a většiny území Jižního města (tj. pásmo 242). Do vodojemu Litice II bude voda čerpána z čerpací stanice umístěné ve vodojemu Litice I. Zásobní řady budou vedeny v komunikační síti Jižního města. ODVÁDĚNÍ ODPADNÍCH VOD Území nové zástavby Výsluní bude odkanalizováno oddílnou soustavou v souladu s generelem odvodnění města Plzně. Splaškové vody z nové zástavby budou na kanalizaci napojeny bez omezení. Kanalizace bude napojena na jednotnou kanalizaci ve stávající zástavbě Výsluní. V souladu s Generelem odvodnění města Plzně bude v území s dešťovými vodami nakládáno decentrálně s limitem odtoku 4 l/s/ha. Zadržení odtoku je možno zajistit zasakováním, retenční nádrží případně retenční stokou. Dešťové vody z rodinných domů a dvorů budou likvidovány v místě, tj. nebudou napojeny na dešťovou kanalizaci. Dešťové vody z ostatních ploch budou odváděny dešťovou kanalizací přes retenční prostory. Pro navrženou zástavbu je nutný retenční objem 900 m 3 s odtokem 90 l/s. Navrhujeme pro celé území jednu retenční nádrž. Případně lze řešit retenčními stokami. Z důvodu nedostatečné kapacity stávající kanalizační sítě je nutné již zredukované dešťové vody před napojením do jednotné kanalizace zadržet v retenční nádrži RN 49 o objemu 1530 m 3, odtok z nádrže bud regulován ve výši 20 l/s. Nádrž je navržena jako otevřená, alternativně je možno nádrž realizovat jako uzavřenou podzemní stavbu. Pod retenční zdrží bude potrubí dešťové a splaškové kanalizace spojeno do jednoho a odpadní vody odváděny společně jednotnou kanalizací.

10 Podmínkou výstavby splaškové i dešťové kanalizace je vybudování jednotné kanalizace ve stávající zástavbě Výsluní. Dešťové i splaškové stoky budou vedeny v navržených komunikacích. Výpočet objemu retenční nádrže s limitem 4 l/s/ha. P - celková plocha areálu ha Ps - plocha střech 3,286 ha Pk - plocha parkovacích stání a vozovek 5,975 ha Pz - plocha zeleně 13,243 ha Os - součinitel odtoku pro střechy 1,00 Ok - součinitel odtoku pro parkovací stání a vozovky 0,80 Oz - součinitel odtoku pro zeleň 0,10 Id15 - intenzita návrhového příval. deště 15 min. při p=1 td - doba trvání přívalového deště Maximální odtok děšťových vod Q max = ((Ps*Os)+(Pk*Ok)+(Pc*Oc)+(Pr*Or)+(Pz*Oz))*Id15 Objem 15-ti minutového přívalového děště W max = Q max * td Velikost retenční nádrže W max - objem 15-ti minutového přívalového děště Ko - povolený kapacitní odtok z retenčí nádrže Wo -- objem odtoku z nádrže po dobu trvání přív. Deště Q nadrz - navrhovaný retenční objem nádrže 116,00 l/s/ha 15,00 min 1 089,27 l/s 980,35 m3 980,35 m3 90,00 l/s 81,00 m3 899,35 m3 ZÁSOBOVÁNÍ ENERGIEMI Na území města Plzně jsou tři systémy rozvodů energií, které zajišťují převážnou většinu energetických potřeb města (rozvod zemního plynu, elektrické energie a soustava centrálního zásobování teplem). V řešeném území Výsluní se počítá se zásobením stejnými médii, tedy s napojením na centrální zásobování teplem, zásobováním zemním plynem a přivedením dostatečného elektrického výkonu. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Stav V řešeném území se nenachází žádný zdroj tepla ani vedení tepelného media (CZT), na které by bylo možno výstavbu v území Výsluní napojit Z jihovýchodní strany území leží městská část Radobyčice, která není napojena na systém CZT. Ze severní strany k rozvojovému území Jižní město přiléhá chatová oblast Výsluní a ze západní strany území leží městská část Litice ani tyto části města nejsou na CZT napojeny. Nejbližší městskou částí, kde je rozvod CZT vybudován jsou Bory, které leží na levém břehu řeky Radbuzy, naproti chatové oblasti Výsluní. Návrh Podle rychlosti zástavby a z toho plynoucí potřeby tepla, se v řešeném území vybuduje patřičně velký nový zdroj, s lokálním rozvodem tepla, který bude možno v pozdější době vyřadit a použít jako záložní a místní rozvody připojit na centrální teplárnu. Alternativně je rovněž možné pro nyní řešené území uvažovat s vytápěním domů i lokálního a administrativního centra lokálním plynovým vytápěním.

11 Výhledové napojení na stávající rozvody tepla se předpokládá v místech výtopny Bory. Trasa potrubí CZT by pravděpodobně vedla od silnice do Radobyčic prostorem mezi Malou Homolkou a zahrádkami nad Doudleveckým hřbitovem k ulici Za Rybárnou. V řešeném území by pak vedla páteřní obslužnou komunikací směrem k okružní křižovatce. Předpokládá se, že by na ni byly napojeny pouze domy v této ulici a lokální a administrativní centrum. U ostatních domů by zůstalo vytápění plynem. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Stav Podél západní hrany severní poloviny řešeného území jsou vedeny dvě potrubí DN_150 vysokotlakého plynovodu. Tyto větve se oddělují od vysokotlakého plynovodu DN_700 a DN_200 na jižním okraji Litic. Ve vlastním území se žádný plynovod nenachází. Nejbližší regulační stanice, která je napájena z jedné z větví DN 150, je situována na pozemku p.č. 1037/15 v k.ú. Valcha jižně od areálu Berger Bohemia. Při výstavbě přivaděče silnice I/27 byla v předstihu cca 200 m od lávky pro pěší směrem do centra Plzně umístěna chránička pro budoucí protažení plynovodního potrubí pro zásobování oblasti Výsluní. Návrh Návrh počítá se zásobením z vysokotlakého plynovodu DN 150, konkrétně z regulační stanice na pozemku 1037/15. Trasa plynovodu projde připravenou chráničkou do Lednové ulice a po jejím okraji až k navrhovanému lokálnímu centru a dále přes komunikaci C5005 do řešeného území. V něm budou rozvody vedeny všemi ulicemi ke všem navrhovaným nemovitostem. Protože se v oblasti objevil další požadavek jiného investora na odběr plynu z téže regulační stanice, nelze dnes jednoznačně stanovit, zda bude kapacita této stanice dostatečná. V případě že ne, bude nutné tuto stanici posílit. Rozhodnutí o tom bude možné až podle upřesnění skutečné potřeby plynu obou investorů v dalších stupních PD. Množství plynu se bude řídit především způsobem vytápění, nelze totiž předpokládat, že zásobování teplem ze sítě Plzeňské teplárenské (CZT) bude k dispozici hned od počátku výstavby a že bude zavedeno do všech ulic viz kapitola Zásobování teplem. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTŘINOU Stav Po okraji řešeného území prochází vzdušné vedení VN, jeden ze sloupů tohoto vedení se nachází mezi dnešním sjezdem z přivaděče (silnice I/27) a budoucí okružní křižovatkou. Z tohoto sloupu je zásobována stávající místní trafostanice, která se nachází při místní komunikaci č. C5005 na pozemku p.č. 681/9, k.ú. Litice u Plzně. Další kabel VN tuto trafostanici obchází a pokračuje podél komunikace. Dále vede ulicí Na Rozhraní a z ní zahýbá vlevo do ulice Srpnové. Návrh Ve vlastním území bude třeba zbudovat místní transformační stanice. Podle odhadu ČEZ jich bude potřeba cca 6. Po jedné pro lokální a administrativní centra a minimálně čtyři pro obytnou zástavbu. Jejich umístění a skutečný počet se bude řídit podle konkrétní zástavby. Předběžně jsou návrh na jejich rozmístění a trasa napájecích kabelů zakresleny ve výkresu Zásobování elektrickou energií. Nové rozvody a místní trafostanice budou napojeny ze sloupu vzdušného vedení VN, zemního kabelu poblíž stávající trafostanice a budou zokruhovány napojením na stávající kabel na křižovatce ulic Na Rozhraní a Srpnová. V souvislosti s výstavbou okružní křižovatky a změny přilehlé komunikace směrem do chatové oblasti Výsluní bude dále nutné provést přeložku stávajícího kabelu v úseku délky cca 200m. Sekundární rozvody NN budou od trafostanic vedeny navrhovanými ulicemi při oplocení v zeleni, resp. v chodnících ke všem navrhovaným nemovitostem.

12 NAPOJENÍ TELEFONNÍMI KABELY Stav V řešeném území nejsou žádné rozvody O 2 Telefónky a tedy ani žádné pevné telefonní linky. Návrh Pro napojení řešené oblasti je dle vyjádření O 2 Telefóniky v současnosti jediné možné napojení z RSU Litice. Tj. v místě mezi stávající zástavbou Litic a právě probíhající stavbou RD na vyvýšenině na okraji Litic nad Klatovskou ulicí. Toto místo napojení je vzdáleno od okraje řešeného území cca 1500 m a navíc se nachází na opačné straně silnice I / 27, kterou by musel kabel překřížit. Přivedení pevných linek do řešeného území by bylo proto velice nákladné a pravděpodobně by bylo realizovatelné jen za finančního podílu investora. 3. Regulační podmínky Řešené území jsme rozdělili na 14 sektorů (plochy vymezené komunikačními koridory). Regulativy jsou pro jednotlivé sektory popsány na samostatných grafických přílohách (výkresy č. 3.x). V řešeném území je navrženo 5 typů obytné zástavby individuální rodinné domy, dvojdomy, trojdomy, řadové domy, viladomy a bytové domy. V navržené regulaci se snažíme najít vhodný poměr mezi určeností a volností. Regulace pomáhá definovat a sjednotit prostředí, neslouží k omezování jednotlivých stavebníků a jejich individuálních potřeb. Koeficient zastavěnosti (míra možného zastavění) zahrnuje veškeré nadzemní stavby (vč. samostatné garáže, případně další drobné stavby vč. bazénu). Pro orientaci zástavby platí zásada rovnoběžnosti či kolmosti k hranici uličního prostoru, v odůvodněných případech (architektonický záměr, nepravidelný tvar pozemku nebo neurčitý vztah k uličnímu prostoru) lze tuto zásadu porušit. Střechy se připouští ploché, pultové a sedlové. V případě použití ploché střechy je podlažnost korigována dvěma plnými podlažími, podkroví je nahrazeno částečně ustupujícím podlažím o max. ploše 30% typického podlaží. U stavebně navazujících objektů je doporučena vzájemná koordinace architektonického řešení, návrhů materiálového a barevného řešení exteriérů jednotlivých objektů. Platí zásada, že v případě, kdy nebude ucelený blok zástavby projektován jako celek, potom první stavebník v takovém bloku určuje charakter následné zástavby v bloku. U sloučených budov (minimálně u dvojdomů a trojdomů) musí být projektová dokumentace zpracována jedním projektantem jako celek. Několik zásad pro architektonické řešení zástavby: - střídmost, účelnost a funkčnost vyjádřená jednoduchým architektonickým návrhem fasád a plochými příp. jednoduše tvarovanými střechami; ploché střechy se doporučují řešit jako zelené - zákaz používání samoúčelného dekoru, zdobných střešních prvků (věžičky, romanticky tvarované vikýře) a fasádních prvků (balustrády, lucerničky, ozdoby v omítce apod.) - vyloučení nevhodné kombinace materiálu vnějšího pláště a střechy vč. barevného řešení Následují grafické přílohy k řešení regulace, a obrazové příklady k řešení jednotlivých typů zástavby.

13

14

15 pøíklad pro typ zástavby B2 BOB361 Architects

16 pøíklad pro typ zástavby B3 BOB361 Architects

17 pøíklad pro typ zástavby B4 BOB361 Architects

18 pøíklad pro typ zástavby B5 Gigon/Guyer

19 pøíklad pro typ zástavby B6 NIO architecten