Msto Bezdz a jeho pedpokládaná podoba

Transkript

1 Djiny staveb Plze 2018, s.??-?? Msto Bezdz a jeho pedpokládaná podoba Vztah msta a opevnní na Malém Bezdzu Petr Randus Pdorys obce Bezdz je složitý, protože prošel dlouhým vývojem. Východní ást pokládáme za nejstarší, pvodní stedovkou zástavbu (obr. 1). Tu mžeme datovat do pozdní doby raného stedovku 12. století. Tžištm osídlení je románský kostel sv. Jiljí (obr. 2 a 3), u nhož stál všeobecn pedpokládaný velmožský dvorec. Severozápadn odtud bylo v roce 1264 vysazeno msto Bezdz; sted jeho námstí se nalézal asi 350 metr od uvedeného kostela. 1 V jaké vzdálenosti od okraje pvodního sídlení to bylo, nelze již dnes stanovit, protože ob ásti lokality asem zcela splynuly. Mezi obma ástmi leží obecní rybník, který vznikl možná pi výstavb kamenné stavby, dnes zachované v torzu po archeologickém výzkumu (obr. 4). Toto sídlo bylo objeveno pomrn nedávno, 2 zmíníme se o nm pozdji. Obr. 2: Bezdz (okr. eská Lípa), kostel sv. Jiljí, celkový pohled (foto P. Randus 2017). Obr. 1: Bezdz (okr. eská Lípa), katastrální mapa stedu vsi s oznaením nkterých poloh ( cuzk.cz, upraveno autorem). Historie Hrad Bezdz zná asi každý v naší republice, ale to, že zde bylo souasn s hradem budováno i msto, je známo daleko mén. Zprávy o výstavb hradu nejsou žádné, poprvé se jako hrad uvádí až v roce 1279 v souvislosti s vznním kralevice Václava, budoucího krále Václava II., od 25. února do poátku záí. 3 Jsou ale starší zprávy vztahující se k Bezdzu. Nejstarší z nich je listina knížete Bedicha z roku 1185 psaná Acta sunt hec in Bozdiz. 4 Tehdy zde již stál románský 1 Kua, K.: Msta a msteka v echách, na Morav a ve Slezsku I. Praha 1996, s Gabriel, F.: Stedovká sídelní aglomerace Bezdz, asopis Spolenosti pátel starožitností 109/2001,. 2, s Emler, J. Gebauer, J. (ed.): Pibíka z Radenína eeného Pulkavy Kronika eská. In: Prameny djin eských V. Praha 1893, s. 167, 307; Emler, J. (ed.): Kosmv letopis eský s pokraovateli. In Prameny djin eských II. Praha 1874, s Friedrich, G. (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris Regni bohemiae I. Pragae , s Obr. 3: Bezdz (okr. eská Lípa), kostel sv. Jiljí, románské prvky (foto P. Randus 2017). tribunový kostel sv. Jiljí, u nhož stálo knížecí sídlo (kde zejm kníže Bedich vydal uvedenou listinu). Nejdležitjší je však listina, kterou Pemysl Otakar II. vystavil v Písku 22. íjna 1264 pro lokátory Konráda a Hartviga z Krava k založení msta v bezdzských lesích. 5 Mezi svdky je uveden také Jan, vlada/správce z Bezdzu (Jan villicus de Bezdetz). Na druhou stranu tato listina nám klade nkolik otázek, na které jsou rozporné odpovdi. Za prvé to je otázka, o které msto šlo. Jsou dv možnosti Doksy a Bezdz. Král dal lokátorm k dispozici 100 lán pi potoku eeném Dokez i se vsí eenou Chlum, aby tu založili nové msto. Za to mli dostat ddin rychtáství, ron od mšan mimo jiné vybrat z lánu hivnu stíbra a takto shromáždných 100 hiven odvést do královské komory. Chlumem se zejm rozumí Chlum u Dubé, což je 5 Emler, J. (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II. Pragae 1882, s. 180; Šebánek, J. Dušková, S. (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris Regni bohemiae V/1. Praha 1974, s DJINY STAVEB

2 A. Rákosníková Pálená stešní krytina eského venkova na Kolínsku i jinde Obr. 4: Bezdz (okr. eská Lípa), zbytky archeologicky odhalených základ kamenné stavby v prostoru za farním dvorem (foto P. Randus 2018). ves ležící 12 km zhruba severozápadn od Bezdzu s tím, že Doksy leží pibližn na polovin této cesty. Z neuritého znní listiny nelze pesn urit místo k založení msta; k tomu zejm lokátoi dostali zcela volnou ruku. Jak bylo již eeno, k listin se hlásí Doksy i Bezdz, a byla proto pipojována k obma lokalitám. 6 K Doksm se mžeme piklonit zejména proto, že pevzaly jméno podle listinou jmenovaného potoka, nad kterým byly založeny. Ovšem podle toho, že je listina doslovn citována pi potvrzování práv Blé pod Bezdzem v roce 1337, na níž byla mstská práva Bezdzu penesena již v roce 1304, 7 šlo takka s uritostí o msto Bezdz. Dvod, pro bylo msto Bezdz nakonec založeno na úpatí hradního vrchu, když dnes se nám tu zdají podmínky pro tento úkon celkem nevýhodné, je nkolik. Byla to v prvé ad blízkost farního kostela sv. Jiljí, takže obyvatelé nového msta již nemuseli kostel stavt, jak se to dlo v jiných pípadech. Obdobná situace není žádnou výjimkou, napíklad jmenujme v blízkém okolí Zákupy. Druhým dvodem bylo vdomí, že zde stojí hrad, popípad že se staví nebo že zde bude v brzké dob stát, což dávalo mstu pocit bezpeí. Nevýhodami pro založení msta je nevhodná svažitá poloha a chybjící vodní tok. Zejm proto, že se msto Bezdz jmenovaným lokátorm nepodailo ádn založit nebo snad bylo znieno v letech bezkráloví, král Václav II. Bezdz znovu vysadil na msto (pravdpodobn roku ) a pidlil mu 166 lán 18 tvoily role a lesy ležící u nho, ostatek se nalézal ve vsích Chottov, Mšeno, Vratné, Bezovice, Trnava, Sudom, Ž ár, Doksy, Fridrichsdorf (neznámá poloha), Skalka a Kluk. Rychtu obdržel Kunrát Kurovodský, který je již zmínn pi vysazování msta v roce 1264, nebo je to jeho stejnojmenný potomek. Msto dostalo soudní pravomoc i 6 Profous, A.: Místní jména v echách, jejich vznik, pvodní význam a zmny I. Praha 1947, s. 67, Vojkovský, R.: Bezdz, hrad nedaleko Máchova jezera. Dobrá 2001, s. 7; Kasík, S.: Z historie obce, Bezdzský zpravodaj únor 2004,. 1, s Menclová, D. Mika, A.: Bezdz, státní hrad a památky v okolí. Praha 1961, s. 25. na všechny zmínné vesnice a mlo se ídit nymburským právem. 9 Kostelu sv. Jiljí v Bezdzu, protože v té dob vznikly v jeho obvodu ti nové fary (Chlum, Kuívody a Krupá) a on tím utrpl újmu na dchodech, daroval král ves Zbiny, kterou ale vyal z pravomoci rychty v Doksech. 10 V této listin, i když se hovoí o mst, se už nehovoí o místu jeho vysazení. Místo už bylo dané, takže k pokusu o jeho založení v roce 1264 skuten došlo. Je zajímavé, že v blízkosti Bezdzu vznikla ti msta Bezdz, ke kterému máme lokátorskou listinu, Doksy (5,5 km severozápadn, roku 1293 zde byla již rychta 11 ) a Kuívody (8,2 km severovýchodn, roku 1279 se sem vypravila z Bezdzu uvznná královna Kunhuta 12 ). Bezdzské panství dostal do zástavy rod Berk z Dubé. Pesný rok není znám, ale uvádí se napíklad 1292, 13 nebo Zástavní držitel bezdzského hradu a panství Hynek Berka z Dubé a Lipé nechal se svolením Václava II. roku 1304 zbudovat jihovýchodn nad potokem Blá msto Nový Bezdz, nynjší Blou pod Bezdzem. Na nové msto bylo z msta Bezdzu ( Starého ) peneseno mstské právo, rychtáem byl ustanoven Ješek z Kluku, syn Kunrata Kurovodského, který stejnou funkci zastával i v Bezdzu. Vysazení Nového Bezdzu mli na starosti Martin z Lovu, purkrabí eské Lípy a Kišan, mšan eské Lípy (tehdy Lipé i Lipá). 15 Podoba msta Msto Bezdz bylo postaveno na zelené louce severozápadn od starší vsi a navazuje na tradici tém pravidelných pdorys tehdejších mst. Bylo budováno v nevýhodném svahu, jak již bylo eeno, kdy výškový rozdíl od severu k jihu je skoro 40 metr. Západní okraj msta se sice rýsuje jako mlký píkop (dnes okem skoro nezetelná deprese vedená po okrajích parcel), ovšem msto opevnné nebylo a pi zakládání se o tom zejm ani neuvažovalo. Dnes již v zástavb vtšinou malých domk na první pohled nepoznáme, že zde msto stávalo. Nesmíme ho proto srovnávat s ostatními msty, nebo jeho rozvoj trval pouhých 40 let a ješt s uritou pestávkou. Pokud jde o význam msta, Pemysl Otakar II. ho sice nechal budovat, ale práva mu sám nevystavil nebo se nedochovala. Známá práva získalo až v roce 1291 od krále Václava II. (viz výše). Vývoj msta (druhá fáze) trval pak již jen 13 let a to je pro významnjší rozvoj velice málo. Co se stalo v Bezdzu, když pišel o mstská práva? Mšané odešli, což dokazuje i to, že se syn rychtáe ve Starém Bezdzu Ješek z Kluku stal rychtáem v Novém Bezdzu Blé pod Bezdzem (viz výše). 9 Haas, A. (ed.): Codex iuris municipalis IV/1. Praha 1954, s ; Zuman, F.: Blské privilegium Hynka Berky z Dubé z r. 1337, Bezdz VIII/1937, s Sedláek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království eského X. Praha 1895, s První cit. v pozn. 5, s Emler, J.: Pokraovatelé Kosmovi. In: Prameny djin eských II. Praha 1874, s Ob cit. v pozn Citace v pozn. 8, s Citace v pozn. 10, s DJINY STAVEB 2018

3 A. Rákosníková Pálená stešní krytina eského venkova na Kolínsku i jinde Obr. 6: Bezdz (okr. eská Lípa), pohlednice vydaná k požáru Bezdzu v r nákladem Jos. Hamanna v eské Líp, barevná litografie (archiv autora). Obr. 7: Bezdz (okr. eská Lípa), ulika vedoucí po pravdpodobné východní stran bývalého bezdzského námstí (foto P. Randus 2018). Obr. 5: Bezdz (okr. eská Lípa) na císaském otisku mapy stabilního katastru z r Vlevo prostor bývalého msta, vpravo pedlokaní osada s kostelem (citace v pozn. 18). Mstišt asi nebylo opuštné zcela a pozdjší zástavba vsi respektovala do urité míry strukturu bývalého msta. Když si udláme jeho rekonstrukci, tedy pravdpodobné smry tehdejších ulic, a to za pomoci základního katastru a také výškopisné mapy (LiDAR), asi nezjistíme mnoho. Problém nastane již pi pokusu o urení pvodního námstí, rynku. Od doby poklesu msta na vesnici ubhlo 700 let, lokalita prošla mnoha katastrofami, napíklad požárem v roce (obr. 6), ale jsou záznamy i o požárech starších. Je možné napíklad pedpokládat, že ves vyhoela také roku 1621, kdy byl vypálen hrad Bezdz, 17 a o dalších možných katastrofách se zejm nedochovaly záznamy vbec. Pro porovnání se zmíníme o mstech v okolí, která vznikla v téže dob. Zákupy jako msto vysazené šlechtou má námstí pibližn o stranách 60, 50, 65 a 55 metr s pibližnou plochou 3200 m 2. Královsky vysazené Doksy mají námstí o stranách 60, 90, 80 a 100 m s plochou asi 6400 m 2 a Kuívody (70, 80, 70 a 80 m) s plochou asi 5700 m 2, ob jsou jasn vtší než jen šlechtické Zákupy. Proto lze pedpokládat, že se pibližn bude rozloha námstí 16 Pohlednice vydaná nákladem J. Hamanna v eské Líp, barevná litografie (archiv autora). 17 Citace v pozn. 10, s. 18. Obr. 8: Bezdz (okr. eská Lípa), zbytky starých objekt na východní stran pvodního námstí (foto P. Randus 2017). v Bezdzu blížit mstm s královským založením, tedy Doksm a Kuivodm. Dnes je zde uprosted bývalé mstské zástavby nepravidelná volná plocha s trávou, stromy, kížkem a vodárnou, což lze považovat za prostor pvodního námstí. Na nkterých místech lze nalézt rzné stavební zbytky, napíklad na východní stran pvodního msta, které koní u dnešní spádové uliky, kde nalezneme i zbytky kamenných staveb, o kterých však nelze tvrdit, že pocházejí z dob výstavby msta (obr. 8). Pi vytení hranic pravdpodobného námstí dostaneme zhruba tvar tverce o délce stran asi 85 až 89 metr. Plocha námstí by tak inila asi 7700 m 2 (obr. 10), což skuten odpovídá pibližn rozloze námstí v Doksech. Pokud jde o sí ulic, ta byla znan zmnná, pesto se dá z vtší ásti vyíst, ne sice již z dnešního katastru, ale z císaského otisku mapy stabilního katastru z roku (obr. 5). Již dávno však byla zahuštna novjšími komunikacemi, nerespektujícími nkdejší rozmení na domovní bloky. Z námstí vybíhají do všech stran ulice, ale nejde o pesnou šachovnici, protože msto Bezdz leželo v pomrn nároném svažitém terénu. Se složitjší situací je proto nutné poítat zejména jižním smrem, kde ze stedu 18 katastr Bezdz DJINY STAVEB

4 A. Rákosníková Pálená stešní krytina eského venkova na Kolínsku i jinde Obr. 9: Bezdz (okr. eská Lípa), pravdpodobný tvar stedovkého námstí a vnjšího okraje msta Bezdz (zdroj: kresba autor). námstí k jihu smující ulice ve spodní ásti navázala na zejm starší pístupovou cestu od jihozápadu. Zajímavostí jsou urit dv šikmo vybíhající ulice z horních roh námstí; severovýchodní míí ke hradu Bezdzu a severozápadní k Malému Bezdzu. Tyto ulice jsou jist mladší než msto. Lokátor, tak jako v jiných mstech, rozmil jednotlivé mstské parcely do kompaktních blok, oddlených na sebe kolmou uliní sítí. Blokem nemohla šikmo procházet žádná komunikace. Vnjší obvod nkdejšího msta kopírují hranice parcel vcelku dodnes v podob oplocení zahrad apod. Malý Bezdz Vrch Malý Bezdz má výšku 577 metr nad moem, je tedy o 27 metr nižší než Velký Bezdz. Na nm se nacházejí zcela atypické zbytky staveb a opevnní (obr. 10, 11) ze zdiva bez malty, tedy tzv. na sucho, pípadn na jíl, který však již za dlouhý as jejich existence zmizel. 19 Zdejší znlec, který se láme do plochých kamen (obr. 12, 13), je k vrstvení do výšky velmi vhodný, jak je vidt i z novodobých zídek (obr. 14). Pdorys zastavní vrcholu Malého Bezdzu pipomíná hrad. Vše je, jak bylo eeno, budováno jen z na sucho kladeného zdiva, takže mžeme nad ním pedpokládat srubové nebo jiné za pomoci deva budované konstrukce. Od východního úpatí Malého Bezdzu až tém k vrcholu se nalézá nkolik teras s relikty pravoúhlých objekt, které lze pravdpodobn spojit se sídlištm horník rozsáhlé stopy montánní innosti jsou patrné v jihozápadním svahu bezdzského sedla a mohly by pocházet z období kolem roku Nasvduje tomu zlomková keramika nalezená v kutišti, datovatelná na pelom 14. a 15. století Gabriel, F. Panáek, J.: Hrady okresu eská Lípa. Praha 2000, s. 33; Sedláek, A.: Hrady, zámky tvrze Království eského X. Praha 1895, s Citace v pozn. 2, s. 81, 71. O tomto vrchu bylo napsáno mnoho literatury, sbry zde provádlo více archeolog. Asi by bylo zbytené je tady všechny vypisovat, ale jejich poznatky mžeme shrnout takto: keramika zde nalezená je, mimo pravk, datovatelná od 13. do 15. století, ale i do pozdjšího období. Vtšinou jde jen o zprávy bez možnosti je dnes identifikovat a provit. 21 Z Malého Bezdzu pocházejí dva oficiální soubory keramiky. Prvním souborem je keramika získaná povrchovým sbrem v roce 1961 na východním úpatí pod vrškem kupy. Soubor tvoí nepoetné keramické zlomky z konce 13. století a výrazn poetnjší keramika datovatelná do období od pelomu 14. a 15. století do poloviny 15. století. Nálezy ze 13. století se však mohly do souboru dostat druhotn pi deponování nálezcem (uloženo v archeologickém oddlení Regionálního muzea v Teplicích, inv ). Druhý soubor byl získán sondou roku 1977 za destrukcí zdiva na východní stran a obsahuje pouze keramiku z pelomu 14. a 15. století až poloviny 15. vku (uloženo tamtéž, inv ). 22 Ješt roku 1398, když král Václav IV. dal Bezdz do zástavy markrabímu Prokopovi, se mluví jen o hradu Bezdzi, mstech, mstekách a vesnicích. 23 Král Zikmund poátkem husitských válek svil Bezdz Janu staršímu z Michalovic. Ze strachu z husit zde byly ukryty cennosti z širokého okolí. Po smrti otce nastoupil na jeho místo syn Jan mladší z Michalovic. K jednomu z nich se váže zpráva vztažená k roku 1427, že pan z Michalovic držel hrad Bezdz a tvrz i pevnost Nový hrad (Newhausz ein vesten). 24 Když král Zikmund roku 1429 Janu z Michalovic dal Bezdz do zástavy, jsou již zmínny hrady Starý a Nový Bezdz s píslušenstvím. 25 To by ukazovalo na obnovení devných prvk pedpokládaného staršího opevnní na Malém Bezdzu v dob husitských válek. Nelze však vylouit, že opevnní vzniklo až v tomto období. Také by však mohlo jít o výše zmínnou kamennou stavbu ve vsi v blízkosti kostela sv. Jiljí. Je zajímavé, že místní rybník pvodn zasahoval chobotem daleko k východu (obr. 1), což by napovídalo, že šlo pvodn o vodní píkop. Archeologický výzkum v roce 1996 odhalil ást stavby z ledabyle rovnaného lomového zdiva na maltu, v nmž se uplatnily také pískovcové pravoúhlé kvádry, stejné jako na kostele sv. Jiljí. Stavba mla venkovní rozmry 12,1 x 11,54 m, tlouška zdi inila cca 180 cm. Výzkum neposkytl výraznjší keramický soubor, který by umožnil datování stavby. ada hypotéz o funkci objektu od opevnného sídla až po základ vže nového kostela zstává zcela nepodložená. Nelze však vylouit, že stavba vznikla v souvislosti s nov zakládaným mstem, 26 ale také mohlo jít o onen Nový Bezdz s tím, že jeho existence byla velmi krátká a nevytvoila se žádná kulturní vrstva. Krátké uvádní novostavby v pramenech odpovídá situaci, že stavba 21 Gabriel, F.: Opevnná panská sídla na eskolipsku ped rokem 1319, Z minulosti Dínska a eskolipska 4/1985, s Citace v pozn. 19, s. 31; citace v pozn. 2, s Sedláek, A. (ed.): Zbytky register králv ímských a eských z let Praha 1914, s Citace v pozn. 10, s Citace v pozn. 23, s Citace v pozn. 2, s. 71, 75, DJINY STAVEB 2018

5 A. Rákosníková Pálená st ešní krytina eského venkova na Kolínsku i jinde Obr. 10: Bezd z (okr. eská Lípa), ná rt p dorysu opevn ní na Malém Bezd zu (P. Randus 2003). Obr. 11: Bezd z (okr. eská Lípa), plánek opevn ní na Malém Bezd zu v díle A. Sedlá ka. P vodní vysv tlivky: A temeno vrchu, B asi 10 cm nad zem vy nívající zbytky zdí, C ern zbytky zdí asi 3 m vysoké ve zp sobu taras narovnané kamení bez pojidla (citaci). Obr. 12: Bezd z (okr. eská Lípa), zbytky zdiva na Malém Bezd zu (foto P. Randus 2018). D JINY STAVEB 2018 Obr. 13: Bezd z (okr. eská Lípa), konstrukce zdiva na Malém Bezd zu (foto P. Randus 2017). 5

6 A. Rákosníková Pálená st ešní krytina eského venkova na Kolínsku i jinde Obr. 14: Bezd z (okr. eská Lípa), novodobé zdivo na Malém Bezd zu, které zde tvo í návšt vníci (foto P. Randus 2017). Obr. 15: Bezd z (okr. eská Lípa), komunikace ze vsi Bezd zu mí ící k vrchu Malému Bezd zu (foto P. Randus 2018). vznikající v dob vále ného ohrožení brzy zanikla. Stavby na Malém Bezd zu m ly ur it delší trvání, proto by nic nebránilo tvrz i pevnost Nový hrad uvád t i v pozd jších dobách. Pokud jde na Malém Bezd zu o stavby na sucho, jsou dost typické práv pro opevn ní vzniklá v husitském období nap íklad podle nového výzkumu husitského hradu Kalichu byla jeho v tší ást postavená práv z kamen bez použití malty, rovn ž se dochovala i v n kterých ástech nedalekého hradu Litýše.27 Tato technika se však používala již velmi dávno, u nás t eba na ran st edov kých hradištích (nap. Stará Kou im), takže bez podrobn jšího výzkumu nelze usuzovat na stá í zdiva na Malém Bezd zu. Záhada Malého Bezd zu má ale možné jednoduché ešení. Podle archeologických záv r bylo opevn ní využíváno snad již ve 13. století, potom na p elomu 14/15. století, ale ješt i v neklidných dobách po husitských válkách (viz výše). To ukazuje na to, že nejde o hrad, ale o refugium, úto išt obyvatel možná podhradního m sta a pak už jen vsi Bezd zu, p ípadn lidí z širšího okolí. Za husitských válek mohlo být refugium samoz ejm nov opevn no, ale jak bylo e eno, stavební vývoj opevn ní Malého Bezd zu nelze bez rozsáhlejšího archeologického výzkumu vy ešit. Problematice refugií se v nuje práce Hrady severních ech. Zde na Malý Bezd z autor klade osadu horník. Je však problémem, co by zde horníci t žili natolik, aby bylo pro n nutno vybudovat opevn nou základnu. Vrch je tvoen zn lcem, v okolí se nalézá pískovec, nejsou známy žádné zprávy o t žb n jakých rud v okolí. Na druhou stranu autor uvedené práce uvažuje o možnosti refugia na míst poustevny (Einsiedlerstein) ve Sloupu v echách, v sousedním Sasku na hrad Neurathen, ale sou asn nepokládá za hrady ani skupinu lokalit na katastrech vesnic Brtníky (Brtnický Hrádek, okr. D ín), Vl í Hory (Vl í Hrádek, okr. D ín), Kyjova (Kyjovský Hrádek, okr. D ín) a Dolní Ch ibské (Ch ibský Hrádek, okr. D ín).28 Je tedy na zamyšlenou, zda n které další lokality i v jiných oblastech dosud považované za hrady, n kdy i nedokon ené, o nichž nejsou žádné zprávy, nejsou také vlastn refugia. Pro obdobu hradu a nedalekého opevn ného refugia bychom mohli uvažovat t eba v p ípad Bašty v Boskovicích. Ale to jsou již témata p esahující rámec tohoto lánku. Val v sedle mezi Velkým a Malým Bezd zem Na severní stran sedla se nachází opevn ní v podob valu s p íkopem p ed ním (obr. 16). Val je asi metr vysoký, p i pat 3 m široký, vybíhající až na úpatí obou vrch. Na severní stran jej lemuje asi metr hluboký a 4 m široký p íkop.29 Badatelé k tomuto opevn ní p istupovali r zn, zejména je kladeno do období t icetileté války, p ípadn do dob rakousko-pruských válek. Avšak zemní opevn ní v t chto dobách vypadalo jinak. Obvykle nešlo o rovný val, ale o složit jší opevn ní s bastiony, d lovými pozicemi a podobn. To v bezd zském sedle ale nenacházíme, je tu jen rovný val a p íkop spojující svahy obou vrch. Obr. 16: Bezd z (okr. eská Lípa), val v sedle mezi Malým a Velkým Bezd zem (foto P. Randus 2018) Op t se nabízí možné ešení valové opevn ní je sou asníkem opevn ní Malého Bezd zu, aby nep ítel nemohl vpadnout mezi vrchy a odd lit tak na nich se nacházející opevn ní. Jak jsme uvedli, je zachován v celé délce val na severní stran, ale August Sedlá ek snad jako jediný Gabriel, F.: Hrady severních ech. eské vysoké u ení technické. Habilita ní p ednášky. Praha 2009, s Citace v pozn. 2, s D JINY STAVEB 2018 Sýkora, M.: Kalich, Panna a Litýš. In: Castellologica bohemica 12. Praha 2016, s

7 A. Rákosníková Pálená st ešní krytina eského venkova na Kolínsku i jinde Obr. 19: Bezd z (okr. eská Lípa), celkový pohled na plochu m sta Bezd z z Malého Bezd zu s vyzna ením pravd podobné plochy nám stí (foto a kresba P. Randus 2018). Obr. 17: Bezd z (okr. eská Lípa), zbytek jižního valu v sedle mezi Malým a Velkým Bezd zem (foto P. Randus 2018). Obr. 18: Bezd z (okr. eská Lípa), pr b h zbytk opevn ní sedla a na Malém Bezd zu ( upraveno). zaznamenal informaci o opevn ní sedla hradbou také jižn sm rem k vesnici Bezd zu.30 Tento svah je dnes doslova p eorán lomovou inností, kdy šlo spíše o vybírání kamene i hlíny v povrchových vrstvách svahu. P esto se tu malá ást valu dochovala na úpatí Velkého Bezd zu (obr. 17). Je proto jisté, že bylo sedlo opevn né z obou stran (obr. 18). opevn ní, kam by se mohli obyvatelé v p ípad nebezpe í uchýlit. V klidném 14. století nebylo z ejm využíváno. Až na p elomu 14./15. století, kdy se situace v echách za ala zhoršovat, a p edevším v husitských válkách a v neklidném období po nich zde archeologie zaznamenala výraznou aktivitu. Jednotlivé fáze však nelze bez d kladného archeologického výzkumu rozlišit. Dnes jsou ve vesnické zástavb upomínky na n kdejší m sto jen velmi skromné, dají se tušit v hranicích jednotlivých pozemk a v n kterých komunikacích. M sto nebylo opevn né, ale na vrchu Malý Bezd z nalézáme poz statky opevn ní, které mohlo sloužit jako refugium. Za husitských válek bylo z ejm opevn ní sestávající p edevším z d ev ných konstrukcí obnoveno. V písemných pramenech zmi ovaný hrad Nový Bezd z i pevnost Nový hrad není zatím možné p i adit k ur ité lokalit, protože mimo p edpokládaného obnoveného opevn ní na Malém Bezd zu je ve vsi Bezd zu archeologickým výzkumem zjišt ná kamenná stavba snad s vodním p íkopem. Snad sou asn s p edpokládanou obnovou opevn ní Malého Bezd zu bylo valy a p íkopy opevn né i sedlo mezi Malým a Velkým Bezd zem, ze kterého zbyla severní linie, po jižním opevn ní sm rem ke vsi Bezd zu z stalo jen malé torzo. Hypotéza o refugiu se opírá p edevším o nálezy keramiky datované do snad z 13. a pak do p elomu 14/15. století poloviny 15. století. Záv r K alespo základnímu rozpoznání p dorysu m sta Bezd zu založeného ve 13. století a pokleslého na vesnici po átkem 14. století posloužila mapa stabilního katastru z první poloviny století devatenáctého, poda ilo se p ibližn stanovit také polohu a velikost bezd zského nám stí. Obecní ú ad Bezd z na ve ejném zasedání zastupitelstva obce dne projednal žádost o navrácení historického titulu M sto Bezd z, ale výsledek hlasování byl zamítavý. M sto Bezd z po vysazení nem lo opevn ní, ale na Malém Bezd zu bylo snad již tehdy z ízeno jednoduché 30 Citace v pozn. 10, s. 2. D JINY STAVEB

8 A. Rákosníková Pálená stešní krytina eského venkova na Kolínsku i jinde Msto Bezdz a jeho pedpokládaná podoba Vztah msta a opevnní na Malém Bezdzu Petr Randus Bezdz je jeden z nejznámjších hrad v eské republice, situovaný na výrazném vrchu, ale již mén je známé, že pod ním také vzniklo msto, které nechal v r založit král Pemysl Otakar II. Bu nebylo založení úspšné, nebo po králov smrti r došlo ke zniení msta. Proto ho v r nechal Pemyslv syn král Václav II. znovu obnovit i s uritými právy a majetky. V roce 1304 bylo vysazeno msto Nový Bezdz, dnes Blá pod Bezdzem, na které pešla všechna práva msta Bezdzu. Msto pod hradem Bezdz pokleslo na ves. Dnes jsou ve vesnické zástavb upomínky na nkdejší msto jen velmi skromné, dají se tušit v hranicích jednotlivých pozemk a v nkterých komunikacích. Msto nebylo opevnné, ale na vrchu Malý Bezdz nalézáme pozstatky opevnní, které mohlo sloužit jako refugium. Za husitských válek bylo zejm opevnní sestávající pedevším z devných konstrukcí obnoveno. V písemných pramenech zmiovaný hrad Nový Bezdz i pevnost Nový hrad není zatím možné piadit k urité lokalit, protože mimo pedpokládaného obnoveného opevnní na Malém Bezdzu je ve vsi Bezdzu archeologickým výzkumem zjištná kamenná stavba snad s vodním píkopem. Snad souasn s pedpokládanou obnovou opevnní Malého Bezdzu bylo valy a píkopy opevnné i sedlo mezi Malým a Velkým Bezdzem, ze kterého zbyla severní linie, po jižním opevnní smrem ke vsi Bezdzu zstalo jen malé torzo. lánek také pináší pokus o zaazení opevnní na Malém Bezdzu do kontextu osídlení a opevnní v okolí hradu Bezdzu jako refugium, které prošlo zejm složitjším stavebním vývojem. Tato hypotéza se opírá pedevším o nálezy keramiky datované do snad z 13. a pak z pelomu 14/15. stol poloviny 15. století. Popisky: Obr. 1: Bezdz (okr. eská Lípa), katastrální mapa stedu vsi s oznaením nkterých poloh ( upraveno autorem). Obr. 2: Bezdz (okr. eská Lípa), kostel sv. Jiljí, celkový pohled (foto P. Randus 2017). Obr. 3: Bezdz (okr. eská Lípa), kostel sv. Jiljí, románské prvky (foto P. Randus 2017). Obr. 4: Bezdz (okr. eská Lípa), zbytky archeologicky odhalených základ kamenné stavby v prostoru za farním dvorem (foto P. Randus 2018). Obr. 6: Bezdz (okr. eská Lípa), pohlednice vydaná k požáru Bezdzu v r nákladem Jos. Hamanna v eské Líp, barevná litografie (archiv autora). Obr. 7: Bezdz (okr. eská Lípa), ulika vedoucí po pravdpodobné východní stran bývalého bezdzského námstí (foto P. Randus 2018). Obr. 8: Bezdz (okr. eská Lípa), zbytky starých objekt na východní stran pvodního námstí (foto P. Randus 2017). Obr. 9: Bezdz (okr. eská Lípa), pravdpodobný tvar stedovkého námstí a vnjšího okraje msta Bezdz (zdroj: kresba autor). Obr. 10: Bezdz (okr. eská Lípa), nárt pdorysu opevnní na Malém Bezdzu (P. Randus 2003). Obr. 11: Bezdz (okr. eská Lípa), plánek opevnní na Malém Bezdzu v díle A. Sedláka. Pvodní vysvtlivky: A temeno vrchu, B asi 10 cm nad zem vynívající zbytky zdí, C ern zbytky zdí asi 3 m vysoké ve zpsobu taras narovnané kamení bez pojidla (citaci). Obr. 12: Bezdz (okr. eská Lípa), zbytky zdiva na Malém Bezdzu (foto P. Randus 2018). Obr. 13: Bezdz (okr. eská Lípa), konstrukce zdiva na Malém Bezdzu (foto P. Randus 2017). Obr. 14: Bezdz (okr. eská Lípa), novodobé zdivo na Malém Bezdzu, které zde tvoí návštvníci (foto P. Randus 2017). Obr. 15: Bezdz (okr. eská Lípa), komunikace ze vsi Bezdzu míící k vrchu Malému Bezdzu (foto P. Randus 2018). Obr. 16: Bezdz (okr. eská Lípa), val v sedle mezi Malým a Velkým Bezdzem (foto P. Randus 2018). Obr. 17: Bezdz (okr. eská Lípa), zbytek jižního valu v sedle mezi Malým a Velkým Bezdzem (foto P. Randus 2018). Obr. 18: Bezdz (okr. eská Lípa), prbh zbytk opevnní sedla a na Malém Bezdzu ( upraveno). Obr. 19: Bezdz (okr. eská Lípa), celkový pohled na plochu msta Bezdz z Malého Bezdzu s vyznaením pravdpodobné plochy námstí (foto a kresba P. Randus 2018). Obr. 5: Bezdz (okr. eská Lípa) na císaském otisku mapy stabilního katastru z r Vlevo prostor bývalého msta, vpravo pedlokaní osada s kostelem (citace v pozn. 18). 8 DJINY STAVEB 2018