nástroje stroje byt auto chata koníčky

Transkript

1 nástroje stroje byt auto chata koníčky Samosvorná spojka pro traktůrky D Drtič kostí D Stojan na řezání dřeva D Nadstavec na postrekovač na injektovanie hnojiva D Zavlažovací zařízení D Sklápacie poschodové lôžka D Harmonikové kožienkové dvere D Mraznička z chladničky D Detský bager Skládací stolek pro děti Dětské minikolo D Podpěry stěračů D Středový panel pro Š 05 0 D Prístroj na testovanie motora D Stolová pásová píla D Elektrická kyslíkovodíková svářečka II. alte

2 JEŠTĚ K ČLÁNKU DLÁŽKOVÉ KÚRENIE" Dopis n. p. FATRA NAPAJEDLA Vážení soudruzi, ve Vašem sborníku Udělej-Urob si sám č. 33 z roku 980 jste uveřejnili článek Dlážkové kúrenie", kde autor doporučuje použití hadiček naší výroby k vybudování topného systému v podlaze s odvolávkou na záruku výrobce pro použití za teplot 70 až 80 C. Tuto záruku však nemůžeme pro dané použití v žádném případě poskytnout. Předně nutno uvést, že se nejedná o hadičky z PE, jak je uvedeno v článku, ale z měkčeného PVC vyráběné pod označením hadička NP druh 8 (zelený odstín) a hadička NP druh 9 (fialový odstín). Tyto hadičky byly vyvinuty jako benzinu a oleji vzdorné pro použití na přívod paliva do automobilů. Je pravda, že u hadičky NP druh 9 garantujeme odolnost do 80 C. Zde však jde o to, že při provozu automobilů může teplota v prostoru motoru dostoupit této teploty, ovšem je to krátkodobé zatížení. Navíc rozvod paliva v automobilu je pod minimálním tlakem. Taktéž se nepředpokládá při značném teplotním zatížení životnosti 0 a více let. Při použití na topný rozvod se jedná o dlouhodobé zatíženi jednak vysokou teplotou, jednak poměrně značným tlakem (vzhledem k velkým tlakovým ztrátám je nutný velký vstupní tlak). Dále rychlost proudící vody bude podstatně vyšší než rychlost benzinu, popř. směsi vzduchu s benzinem u palivového systému automobilů, což se nepříznivě odrazí ve zvýšené rychlosti vymývání změkčovadel z hadičky. To bude mít důsledek v tom, že hadička ztvrdne a zkřehne. Dalším namáháním jak tlakovým, tak také od tepelné roztažnosti vznikající rychlou změnou teplot při zatápění, hrozí nebezpečí prasknutí hadičky. Kritická místa jsou od rozvaděče po místo, kde hadička vchází do podlahy, ohyby a spoje v podlaze, čímž by došlo k úniku vody ze systému a ke značným škodám na celém domku a jeho vybavení. Plasty se navíc vyznačují tím, že jakmile vznikne v některém místě porucha, šíří se poměrně rychle s podstatně menším zatížením, takže únik vody ze systému může být značně rychlý a těžko se mu bude zabraňovat. Je známo, že v zahraničí se systémy vytápění podlah používají. Ovšem k výrobě trubek se používá speciálního typu polypropylenu, odolného vysoké teplotě a stabilního proti extrakci. Tyto materiály se však u nás nevyrábějí a na jejich dovoz nejsou devizové prostředky. Vzhledem k tomu, že po publikaci Vašeho článku se na nás obrací řada stavebníků s požadavkem na zakoupení hadic anebo trubek pro teplovodní vytápění, přičemž čtenáři si mohou hadice zakoupit i přímo v Řempu bez konzultace u nás, pokládáme za nutné zveřejnit informaci, která objasní nevhodnost použití měkčených PVC hadic pro podlahové vytápění. FATRA, n. p., NAPAJEDLA Stanovisko autora konstrukce Jako laik nemohu polemizovat s výrobcem o vlastnostech daného materiálu. Materiál byl ovšem vyvinut pro jiné účely, a proto výrobce, který jej nemá pravděpodobně dlouhodobě odzkoušen pro podmínky, jaké existují v topnám systému, má jistě snahu předejít případným škodám. Podlahové topení jsem realizoval v roce 973. Za devět let provozu mohu uvést tyto poznatky: provozní teplota vody na stoupačce dosahuje běžně 80 C (zajištěno termostatem, který je seřízen na 75 C, ale po vypnutí teplota ještě chvíli stoupá), dokonce asi čtyři roky provozu dosahovala až 85 C; ve svém článku jsem zdůrazňoval nutnost zajištění hadiček proti případnému prasknutí (při volném průběhu) obandážováním. Skutečností však je, že jsem sám nic nebandážoval a hadičky i za uvedených podmínek vydržely; v zimě běží čerpadlo nepřetržitě, tedy tlak v systému působí dlouhodobě. Tento tlak za čerpadlem je ovšem značný a volné hadičky jsou mírně nafouknuty". Po letech provozu se průměr hadiček v této části systému nepatrně zvětší oproti původnímu (zůstává zvětšený i za studena) a hadičky vůbec částečně ztrácejí elastičnost hlavně ve studeném stavu, v čemž ovšem nevidím žádnou závadu; na vnitřní stěně hadiček se usadí tenký povlak rezavé barvy (sloučeniny Fe z vody?), který je pro provoz bezvýznamný. Při propláchnutí systému vytékají někdy rezavě hnědé měkké vločky (jako mokrý čaj), vzniklé snad vysrážením sloučenin z vody za účasti vyluhovaného změkčovadla; obavy z případného vlivu vyluhovaného změkčovadla na provoz čerpadla jsou zbytečné. Letos jsem sice čerpadlo (Picolla) po devíti letech vyměnil pro hlučnější chod, ale šlo jen o běžné opotřebení kluzných ložisek; za celou dobu provozu nedošlo na systému k žádné závadě a to přes to, že jak návrh systému, tak vlastní provedení je čistě amatérské (já sám jsem zeměměřič a příslušní odborníci se od návrhu ještě před realizací zcela distancovali) a že je lze mnohými způsoby zdokonalit, jak po topenářské stránce, tak i z hlediska stoprocentní bezpečnosti. Při této příležitosti prosím o zveřejnění následujícího doplňku, který jsem v původním příspěvku opomenul. Je poměrně důležitý. Hadičky se nikdy nepodaří položit ideálně vodorovně. To znamená, že v některém místě některého okruhu se může utvořit vzduchový polštář, který brání nebo zcela omezí průtok vody hadičkou. Okruh pak topí nedostatečně. Proto je nutné na stoupačku a na zpátečku umístit ještě po jednom ventilu navíc, přizpůsobeném pro připojení hadice. Při zjištění uvedené závady se na jeden ventil připojí hadice od vodovodu, z druhého ventilu se vyvede hadice jako odpad (do vany), a okruh (případně okruhy jeden po druhém) se praženou tlakovou vodou z vodovodu, která bublinu vyžene. Operaci je nutno provést s citem, protože na tlak ve vodovodu přece jen systém stavěný není. ING. JOSEF STEHNO Názor redakce Není pochyb, že podlahové topení je jak z hlediska tepelné pohody, tak i ekonomie vytápěni lepší než jiné systémy. K tomu přistupuje i to, že odpadnutím svislých vyhřívacích těles (případně i rozvodných trubek) odpadne esteticky rušivý prvek a stěny místností lze lépe obestavět nábytkem. Stojí proto za námahu podlahové vytápění dořešit i z hlediska trvanlivosti a bezpečnosti. Domníváme se, že publikovaná stanoviska dostatečně ukazují jak rizika, tak i cesty k jejich zmenšení. Uvítáme další poznatky, které naši čtenáři s podlahovým vytápěním získali a budou-li přínosem k řešení problému urychleně je otiskneme. Zatím nás však nikdo z mnoha realizátorů o záporných vlastnostech systému neinformoval.

3 zostavil Kamil Zoufalý nástroje stroje byt auto chata koníčky OBSAH. NA CHATU Lištová elektrická sekačka na vysokou trávu Samosvorna spojka 9 Drtič kostí pro slepice 0 Stojan na řezání dřeva 3 Nadstavec na postrekovač na injektovanie hnojiva Zavlažovací zařízení 6. DO BYTU Sklápacie poschodové lôžka 7 Vkusné univerzální rámečky 0 Harmonikové kožienkové dvere Mraznička z chladničky Calex 5 3. PRE DETI Bager 6 Skládací stolek pro děti 30 Dětské minikolo 3 Odpružené sedadielko k autíčku 3 Zvýšení sedadla u kolečka Blesk AUTO-MOTO, Praktické podpěry stěračů 3 'Otáčkoměr rychloměr 35 Středový panel pro Š Prístroj na testovanie 37 Zariadenie na vyvažovanie kolies Prípravok na meranie odklonu 5. STROJE A NÁSTROJE Pásová stolová píla 6 Elektrická kyslíkovodíková svářečka II... 5 Vydavateľstvo technickej a ekonomickej literatúry Bratislava Propagační tvorba Praha

4 na chatu LIŠTOVÁ ELEKTRICKÁ SEKAČKA NA VYSOKOU TRÁVU Už mnoho let hledáme konstrukci elektrické sekačky na vysokou trávu. Hlavním problémem je tu nebezpečí úrazu elektrickým proudem a výroba vhodné žací lišty, protože rotační nože mohou jednak způsobit vážné úrazy (odhozenými kameny ap.), jednak se useknutá vysoká tráva s oblibou namotává na rotující části. Vyřešení lehké žací lišty s malou spotřebou síly umožnilo vyřešit i problém elektrické bezpečnosti jako pohonné jednotky bylo možno použít elektrické ruční vrtačky; každá má dvojitou izolaci a protože držadlo sekačky je izolováno od kostry stroje, odpadá i možnost úrazu při přestřihnutí kabelu. Koncepce sekačky přirozeně určuje i její použitelnost. Při šířce lišty 5 cm a malém příkonu vrtačky se přirozeně nehodí k nepřetržitému sekání na velkých pozemcích. Malá hmotnost a obratnost naopak umožňuje sekání na výškově i horizontálně členitém terénu; odmontujeme-li kolečka a oj s řídítky, můžeme sekačku použít i ke stříhání živých plotů. Při práci v rovném a tvrdším terénu se nejlépe seká jen s malým předním kolečkem, co nejvíce posunutým vzad. Při sekání občas zkontrolujeme, zda se vrtačka nepřehřívá; je třeba si být pořád vědom, že motor vrtačky není konstruován na dlouhodobé zatížení, a proto jej častěji (např. při přemísťování kabelu) vypínáme. Sekáme-li džungli" kopřivy, maliní, křoví (což sekačka výborně umí), zařazujeme po několika minutách přestávky řídíme se teplotou vrtačky. I když továrně vyrobená vrtačka musí vyhovovat ČSN , neznamená to, že při sekání můžeme postupovat bezstarostně. Pořád zůstává nebezpečí, že se (např. třením kabelu o ostrý předmět) poškodí izolace kabelu a že při dotyku můžeme být zasaženi elektrickým proudem. Proto rozumný člověk pracuje v gumových botách a s gumovými rukavicemi, nikdy v dešti a dává pozor, aby se kabelu nikdo nedotýkal. A než zapojíme kabel, vždycky jej prohlédneme od zástrčky až k zásuvce. Před sekáním nezapomeneme upevnit kolem výstředníku kryt (na fotografii je odmontován). Dodržíte-li tyto zásady, budete se moci ve zdraví těšit pěknému trávníku. Redakce POPIS SEKAČKY Sekačka se skládá z rámu, žacího ústrojí, rotačního pohonu 3, kmitavého pohonu, podvozku 5 a oje s řídítky 6 (obr. ). Pracovní kmitavý pohyb horní žací lišty. je odvozen od kývavého pohybu palce.5 na úhlové páce.3, na kterou je přenášen pomocí výstředníku 3.5, oka. a táhel.5 a.7 rotační pohyb od elektrické vrtačky 3.. Sekačka může popojíždět buď po dvou (předním a hlavním), nebo po třech (předním a dvou hlavních) kolečkách 5. a 5.5. Výšku strniště lze ovlivnit přemístěním koleček tak, že docílíme hodnoty 5, 50, 65 a 70 mm. Dále je možno výškově nastavit řídítka s vidlicí v rozsahu 0 mm. Usměrňovači klín.3 pokládá posekanou vysokou trávu a zajišťuje volný pohyb hlavních koleček. Materiálové nároky jsou minimální. Technické údaje: Šířka žací lišty Elektrická ruční vrtačka s otáčkami Hmotnost (bez elektrické vrtačky) 50 mm 80 až 500 W 500 až 000 min- kg

5 T K 3

6 Obr.

7 Obr. 3 ZUBŮ

8 6 Obr.

9 K výrobě rámu je použito profilu Jäkl a ového plechu, řídítka a vidlice jsou zhotoveny z ových tenkostenných trubek. Ostatní výchozí materiál je běžná tyčovina a ové trubky. Výjimku tvoří žací lišty, které jsou vyrobeny z listů strojní pily na kov. POSTUP VÝROBY A MONTÁŽ Rám sekačky svaříme z jednotlivých dílů podle obr.. Při výrobě je třeba dodržet souosost uložení výstředníku.9 a držáku el. vrtačky.5 i vzdálenost uložení výstředníku od osy páteře., kterou prochází táhlo.5. Dále je nutno dodržet kolmost a přímkové usazení vodicích kolíků.6 na vodicí liště.. Rozměry stojiny., držáku.5 i objímky.6 musíme upravit podle použité vrtačky. Rozměry na výkresech jsou udány pro vrtačku Narex 08 D/C. Žací ústrojí vyrobíme podle obr. a 3. Zde je poněkud náročné vybroušení zubů. K jejich kvalitnímu zhotovení je třeba použít tzv. gumovky a dále alespoň primitivního přípravku, který umožní dodržet stanovený úhel břitu 5. Spodní.5 a horní žací lišta. je na společné činné střižné ploše přebroušena na rovinné brusce s magnetickým upínáním. Tuto práci je však nejlépe svěřit brusiči odborníkovi a dokonalému stroji, protože od kvality břitů závisí i úspěšná činnost sekačky. Upozorňujeme, že pro výrobu žací lišty se hodí pouze takový list strojní pily, který je tepelně zpracován (zakalen) v celé šířce listu. Dále je třeba dodržet rozměry i tvar vodicích drážek v obou lištách, aby Rozpiska materiálu Č Součást RÁM ' -- ľ Páteř Vodicí lišta Výztuha j Krytka v Matice,. Kolík y Lyžina, Nýt, ř ;; / Přední noha Matice ; ks Materiál <.V profil Jäkl profil Jäkl ČSN 0 0 pérová ČSN 0 30 ČSN 0 0 ' Rozměr (mm) * 50X0X,5 560 P,5X55X60 5X5X 90 P X50X5 M P X8X P 3X70X75 M8

10 Hlavní noha Rukojeť Usměrňovači klín Stojina Držák el. vrtačky Objímka Šroub Matice Lože výstředníku Pouzdro ŽAČÍ ÚSTROJI Přítlačná lišta Šroub Pružná podložka Horní žací lišta Spodní žací lišta Kryt ROTAČNÍ POHON El. vrtačka Redukční vložka Kotouč Čep Stopka Pružná spojka Kotouč Čep : ' ' ' - Kolik Kuličkové ložisko : Podložka : Matice Distanční kroužek Maznice Výstředník Kryt Šroub Pružná podložka KMITAVÝ POHON Oko Distanční podložka : Kuličkové ložisko Šroub Táhlo Seřizovači spojka Táhlo Vidlička Čep se závitem Matice Pružná podložka Čep Páka Náboj Palec PODVOZEK Přední kolečko Pouzdro Šroub Podložka Hlavní kolečko Osa levá Osa pravá Podložka Podložka Závlačka Pouzdro Šroub Podložka OJ Řídítka Vidlice Izolační držadlo Kulisa Stavěči matice sedačky Šroub Podložka Pryžový nárazník Šroub Matice Podložka Šroub V t X + 3 profil Jäkl profil Jäkl profil Jäkl ČSN 0 0 ČSN 0 0 profil Jäkl ČSN 0 0 ČSN 0 70 list strojní pily list strojní pily dural gumotextil 600 ČSN 0 0 ČSN 0 7 ČSN 0 0 ČSN ČSN 0 0 ČSN 0 0 ČSN 0 70 hotový výrobek ČSN 0 0 ČSN 0 70 hotový výrobek ČSN 0 70 ČSN 0 70 ČSN 0 78 ČSN 0 0 ČSN 0 70 pryž, PVC Škoda 00 ČSN 0 0 ČSN 0 70 pryž CSN0 0 ČSN 0 0 ČSN 0 70 ČSN 0 0 0X0X, P X0X50 50X0X,5 5 50X0X,5 55 7X 30 M8X5 M8 50X0X,5 90 TR 0 35X-30 P X55X60 M5X0 05,5XX500,5XX500 P X85X X ^ /X8 0 8/X M M 8X P X35X00 M 6X /0X8 M 0X5 TR 0 0X-30 TR 0 X 55 f R 0 0X M 6X7 M P 3X65X50 TR 0 0X 8 P X5X TR 0 X-35 M 8X ,5X36 TR 0 X-0 M 8X TR 0 X 585 TR 0 8X-650 P,5X00X P,5X0X80 M8 M X9 M 5X5 M5 0 5 M 6X0 dovolily volný posuv na příslušném vodicím kolíku s minimální vůlí. Rotační pohon 3. Na soustruhu zhotovíme podle obr. 3 a jednotlivé díly. Musíme si však předem ověřit rozměr redukční vložky 3. podle naší vrtačky. Při výrobě musíme dbát na dodržení tolerance pro uložení kuličkových ložisek 3.0 i souosost čepu 3.8 a tělesa výstředníku 3.5 a tím i jeho vyváženost. Rovněž tak pružnou spojku 3.6 i oba unášecí kotouče 3.3 a 3.7 musíme vyrobit tak, aby měly minimální házivost a nepůsobily zbytečné vibrace a chvění. Montáž výstředníku (naražení ložisek) musí být provedena tak, aby po obou stranách pouzdra uložení.0 byla dostatečná vůle. Případným posunutím ložisek nebo jejich podložením dosáhneme toho, aby osa táhla.5 procházela volně páteří rámu.. Kmitavý pohon. Oko. a táhlo.5 svaříme stejně tak jako vidličku.8 s táhlem.7. Sestavíme a svaříme kompletní páku z dílů.3,. a.5. Zde je důležité dodržet rozměry a souosost otvorů 0 6H7. Při navařování palce.5 na páku.3 je vhodné rychlým zchlazením zvýšit tvrdost a tím zajistit i menší opotřebení. Palec zasahuje svým koncem do výřezu v horní žací liště.. V místě styku ho musíme přilícovat tak, aby se v rozmezí výkyvu páky pohyboval volně, ale bez vůle. Táhla.5 a.7 spojíme pomocí seřizovači spojky.6. Celková délka táhel musí při napojeni na výstředník umožňovat výkyv páky.3 symetricky uprostřed prostoru v profilu páteře. tak, aby při tom nenarážela na jeho boční stěnu. Podvozek 5 lze sestavit do různých variant podle požadované výšky strniště i podle terénu. Přední kolečko 5. je přestavitelné do dvou poloh a hlavni kolečka 5.5 rovněž tak. Dále je možno pro lepší ovladatelnost namontovat s využitím pouzdra 5. a šroubu 5. pouze jedno hlavni kolečko. Oj 6. Řídítka 6. s vidlicí 6. jsou od rámu sekačky oddělena pryžovými nárazníky 6.8, které mají jednak funkci tlumičů chvění a vibrací a dále i funkci elektrické izolace. Další izolační ochranu při provozu zabezpečují i nevodivá držadla řídítek 6.3. PROVOZ A ÚDRŽBA Sekačku je třeba pro každé sekání připravit, tj. namazat kluzné plochy žacích lišt, vodicí kolíky a ložiska výstředníku nejlépe univerzální vazelínou. Jednou nebo dvakrát za sezónu

11 namažeme ložisko oka.3 a čepy páky.3. Po každém sekání je vhodné žací ústrojí demontovat, lišty vyjmout, očistit a nakonzervovat tukem a smontovat zpět. Sekačku pak najdeme vždy připravenu k dalšímu použití a prodloužíme její životnost. Pozor: přítlačnou lištu. musíme přitáhnout s citem tak, aby se žací lišty pohybovaly sice bez vůle, ale nebyly velmi sevřeny. Při správném dotažení můžeme volně točit výstředníkem. VLADIMÍR CAFOUREK SAMOSVORNÁ SPOJKA Již několik let používám na traktůrku a jednoosé fréze samosvornou spojku, která částečně nahrazuje diferenciál a umožňuje i brždění a zpáteční chod. Traktůrkem se snadno otáčí a při těžší práci (orbě) se pevně spojí obě hnaná kola. Spojku je možno při LEVÁ ČÁST NÁPRAVY PŮVODNÍ minimálním zásahu do konstrukce traktůrku použít všude tam, kde máme na nápravu naklínovaná obě hnaná kola (např. Oleško). Jedno kolo zůstane pevně naklínováno na hřídeli, na druhém provedeme úpravu, jejíž princip je v tom, že náboj kola se na PRAVÁ ČÁST NÁPRAVY UPRAVENÁ hřídeli volně otáčí dokud se kolík náboje 6 neopře o kolík 5 unášeče pevné naklínovaném na hřídeli. Protočení kola je dáno momentální vzájemnou polohou obou kolíků. VÝROBA SPOJKY Spojka se skládá ze dvou hlavních dílů unášeče a náboje které jsou rozměrově přizpůsobeny dané velikosti a rozměrům hnacích kol malotraktoru. Čím větší kola, tím musíme úměrně zesílit díly spojky nebo alespoň zesílit spojkové kolíky 5 a 6. Na výkresu jsou udány rozměry pro zhotovení spojky použité u kol X8" (bantam) TZ- o průměru 0 cm. Na hřídeli nápravy je levé kolo naklínováno pevně a zajištěno maticí M 0X,5. Na pravé straně hřídele je pouze klínek 0 (8X5 mm), na který naklínujeme unášeč. Zhotovíme ho z běžné i tř X X5 mm. V unášeči vyřízneme podle výkresu závit M pro kolík 5 spojky. K unášeči dosedá volně se otáčející náboj kola, který vyrobíme opět z i tř X70 mm. Náboj opatříme dvěma bronzovými pouzdry 3. K tomuto náboji privaríme disk kola 7. Náboj se musí na hřídeli otáčet volně; maticí 8 (M0X,5) na konci hřídele vymezíme radiální vůli 0,5 až mm. Matici musíme zajistit závlačkou nebo kontramaticí. Na straně náboje kola, která dosedá k unášeči, musíme vyříznout závit M pro kolík 6. Náboj má dále mazničku pro občasné přimazání spojky. Kolíky 5 a 6 zhotovíme z ových šroubů M upravených potřebnou délku. U kolíku 5 ponecháme závit délky 0 mm a po zatažení do unášeče ho zajistíme maticí 9 (M). Kolík 6 upravíme podle výkresu; po zatažení do náboje kola ho zajistíme bodovým svarem. Montáž spojky je velmi jednoduchá: na hřídel nápravy naklínujeme unášeč, nasadíme kolo s nábojem, vložíme podložku, maticí 8 vymezíme radiální vůli 0,5 až mm a matici zajistíme. Zatočíme-li kolem, otočí se asi o 30 a kolíky se opřou o sebe; tím vlastně dojde k pevnému spojení obou kol nápravy. Stejný princip by bylo možno použít i u továrního malotraktoru Terra, jehož ovládání by se tím značně zlepšilo. KAREL VOLÁK 9

12 DRTIČ KOSTÍ PRO SLEPICE Aby slepice měly z ěeho dělat skořápky vajec, potřebují v potravě dostávat vápník. Ten, jak známo, je stavební hmotou zvířecích kostí, které zbývají, když okoušeme maso. Protože slepice nemůže sezobnout například morkovou kost, je třeba kosti rozdrtit. K tomu slouží dále popsaný přístroj. Drtič kostí zhotovíme z odpadového materiálu, jeho výroba neklade zvláštních nároků na přesnost provedení. Každý kutil si poradí i s náhradním řešením, které bude vyplývat z jeho materiálových možností. VÝROBA DÍLŮ Bočnice vystřihneme z plechu mm tlustého. Vystřižené bočnice a 9 přiložíme na sebe a na dvou protilehlých stranách je elektrickou svářečkou přibodujeme pomocně k sobě. Označíme a vyvrtáme otvory 0 8 a 0 5. Po svrtánní svar obrousíme a bočnice oddělíme od sebe. Válec 6 vysoustružíme z kruhové i. Obvod válce (0 0) rozdělíme na přibližně šest stejných dílů tedy mm. Z těchto bodů kreslíme po obvodu přímky se sklonem asi 30 od osy válce. Tím vznikne na válci šestichodá šroubovice. Kreslíme tužkou, kresba nemusí být přesná. Pak rozdělíme i výšku válce na přibližně čtyři stejné díly po 5 mm a kreslíme přímky se sklonem asi 5 od kolmice na osu. Získáme tak středy čepů; budou rozloženy tak, že po otočení válce o 360 pokryjí celou pracovní část válce. Pokud by byly čepy ve šroubovicích za sebou, vznikaly by v kostech drážky a kosti by se drtily špatně, nebo vůbec ne. Označené středy odůlčíkujeme a vyvrtáme otvory pro čepy, pokud možno kolmo na povrch válce. Otvory vrtáme o 0, mm menší než jsou použité drticí čepy 8. Já jsem použil válečky ze zadního středu jízdního kola 0 6,5X mm. Je možno použít i jiných válečků, ale je třeba, aby byly kalené. Po vyvrtání otvorů nalisujeme válečky. Váleček do díry naklepneme kladívkem a pak ve svěráku tlakem čelisti nalisujeme. Na konečnou výšku mm upravíme čepy zabroušením obvodu válce. Proto lisujeme čepy tak, aby vyčnívaly asi 5 mm nad povrch. Potom brousíme čep po čepu kolmo na jeho osu. Prvním broušením upravíme výšku asi na,5 mm. Konečné broušení je výhodné ponechat až na montáž, kdy podle umístění dna 3 upravíme jednotlivé čepy a zároveň si s oběma součástkami vyhovíme. Na konci válce vypilujeme plošku pro šroub kliky. Spojení válce a kliky musí být totiž spolehlivé, zajíš-' těné proti prokluzování, neboť místy se musí klikou překonat zvýšený odpor kosti. Přitlačovací deska. Na desku privaríme čep 3. Opěrku 7, která tlačí kosti dovnitř na válec, privaríme až po vytvarování desky a odzkoušení v sestavě. Desku vytvarujeme zhruba podle tvaru na obr. ; konečné dolícování však provedeme až při montáži celku. Deska musí při překlopení na přední čelo dosednout přesně kolem válce. Tato deska přitlačuje kosti na válec a tak je pro správnou funkci přístroje velmi důležité dosáhnout správného tvaru. K desce ještě privaríme čep 5, na který nasadíme vhodnou rukojeť. Z plechu mm tlustého vyřízneme přední čelo i zadní čelo a dno podle obr. 3 a podle obr. vyrobíme kliku 7, k níž privaríme náboj 9 a rukojeť 8. Obě konzoly a 5 a patku 6 raději vyrobíme až při montáži, abychom mohli jejich tvar přizpůsobit. MONTÁŽ Mezi bočnice a 9 vsuneme válec 6 a podle perspektivního pohledu na obr. umístíme přední čelo (má zhruba směřovat do osy válce), zadní čelo, přítlačnou desku a dno 3. Stáhneme svěrkou nebo ve svěráku a zkoušíme funkci přítlačné desky a válce. Zkontrolujeme pravoúhlost a takto sestavenou skříň lehce v několika bodech přibodujeme: přední i zadní čelo a dno k levé bočnici, pravou bočnici na skříň nebodujeme. Povolíme svěrku a sejmeme pravou bočnici 9. Nyní je čas na dolícování přítlačné desky, privarení opěrky 7 a nabroušení a dolícování čepů 8 válce. Podle potřeby lze dno 3 ještě ulomit a přisadit co nejtěsněji Rozpiska materiálu Č. Součást ks Materiál Rozměr (mm) Bočnice levá Přední čelo Čep Přitlačovací deska Čep držadla Válec Opěrka Drticí čep Bočnice pravá Pouzdro Konzola pravá Zadní čelo Dno Rukojeť Konzolka levá Patka Klika Rukojeť kliky Náboj hotový výrobek dřevo P X0X35 P X60X P X3X P X0X59 0 6,5 P X0X P X30X5 P X60X70 P X8X60 p X7X5 P X5X0 7X

13 Obr.

14

15 k čepům válce a znovu bodovat. Čepy musí na dno dosedat těsně a není na škodu, když čepy mírně dřou o dno. Po sestavení celého drtiče si otočením válce vyšší čepy proříznou ve dnu drážku (rozdíl ve výšce čepů nemá být větší než 0,3 mm). Platí zásada, že mezi čepy a dnem má být co nejmenší vůle. Po odzkoušení přiložíme pravou bočnici 9, stáhneme ke skříni a pomocně přibodujeme. Připravíme si konzolky a 5a privaríme je k přednímu a zadnímu čelu a patku 6 privaríme k pravé bočnici. Slouží k přišroubování pravé bočnice na svařenec, který je tím rozebíratelný. (Celou skříň je možné svařit, výhodnější je však skříň rozebíratelná.) Pravou bočnici svrtáme s konzolkami a patkou (otvory A, B, C pro M8) a napevno svaříme přední a zadní čelo i dno s levou bočnici, navaříme pouzdra 0, odbrousíme pravou bočnici, do konzolek vyřežeme závit M8. Otvory v bočnici prevŕtame na 0 8,. Pak již drtič sestavíme, nasadíme kliku, drtič upneme do svěráku a protočíme klikou válec. Nyní je třeba řešit upevnění drtiče. To je možno různými způsoby. Já jsem to vyřešil tak, že jsem do dna 3 vyvrtal dva otvory 08a drtič dvěma šrouby M8 přišrouboval do dřevěného sloupku zapuštěného pevně do země a na konci okovaného podle obr.. Sloupek jsem umístil do výběhu pro slepice; mletý materiál padá dolů, kde ho slepice sezobou. J. R. STOJAN NA ŘEZÁNÍ DŘEVA Stojan lze s výhodou použít na chatách, kde není možnost zapojení kotoučové pily i v domácnostech, kde chybí kvalifikovaná obsluha. Práce se stojanem je velmi lehká a přístroj ovládne každý po chvilce řezání. Lze ho velmi jednoduše zhotovit z jakéhokoliv tvrdého dřeva. Nevyžaduje použití ložisek, všechna ložiska tvoří dřevo. Tento způsob je velice trvanlivý a zaručuje lehký chod. Po zkončeném řezání je možné stojan sklopit a pilu zavěsit. VÝROBA STOJANU Základ stojanu tvoří dva páry navzájem zkřížených nestejně dlouhých nohou. Oba páry nohou uprostřed otočně spojíme čepem z kruhové i 0 0 mm. Aby byl stojan dostatečně stabilní, spojíme delší nohy ještě příčníkem a oba dolní konce nohou svorníkem. Ruční pilu upevníme pomocí dvou plechových příchytek k ložisku pily vyřezaného z tvrdého dřeva do patřičného 3

16 tvaru. Ložisko pily upevníme mezi dvě táhla; příčnou vůli mezi ložiskem a oběma táhly vymezíme distančními podložkami 0 80 mm. Horní konce obou táhel upevníme otočně mezi horní konce delších noh; příčnou vůli opět vymezíme třemi distančními válečky 0 50 mm, jejichž délku určíme až při montáži. Nakonec ještě zajistíme správnou polohu dolního konců noh řetízkem. KAREL KLÍR NA INJEKTOVANIE HNOJIVA NADSTAVEC NA POSTREKOVAČ Najekonomickejší a najrýchlejší spôsob, ako dodať stromom potrebné živiny, je injektovanie kvapalného hnojiva ku koreňom. Odpadnú straty hnojiva odpařením a živiny sa dostanú na miesto určenia včas, čo je dôležité najmä v suchom období. Injektáž sa mi osvedčila aj pri dodávaní vápna ku koreňom zachránil som tak čerešne pred vyhynutím vplyvom glejotoku. Na injektáž používam bežný tlakový postrekovač, na ktorý som namiesto rozprašovacej tyče naskrutkoval jednoduchý nadstavec a ten zapichujem do zeme. Po stlačení ventilu (na niekoľko sekúnd) vytláča stlačený vzduch hnojivo do pôdy. Vpichy robím 30 až 50 cm od seba, takže nimi pokryjem celú plochu pod korunou stromu. Ak máme veľmi ťažkú pôdu, ktorá neumožní dostatočné prúdenie hnojiva, naplníme nim aspoň otvor po vpichu a hnojivo sa pomaly vsiakne. Ako hnojivo používam kombinované NPK, ktoré rozpúšťam vo vode v objemovom pomere asi :0. Rozpúštanie trvá niekoľko dní. Pri plnení nádoby postrekovača roztok nalievam cez jemné sito. Odvtedy ako hnojím stromy opísaným spôsobom, sú zdravé s bohatými listami. Niekedy ani kôra na kmeni nestačí sledovať obeh živín a vytvorí sa puklina, ktorá sa však za krátky čas vy h oj í. VYHOTOVENIE NADSTAVCA je zrejmé z výkresu. Hlavnou časťou nadstavca je ihla, ktorá má na konci hrot. Najvhodnejším materiálom je nehrdzavejúca oceľ, ktorá je súčasne odolná proti odieraniu. Odiera sa najmä pri tvrdej a kamenitej zemine v suchom období, keď zem kladie pri vnikaní ihly väčší odpor. Ak nezoženieme takúto oceľ, musíme zabezpečiť vhodnú úpravu vnútorných aj vonkajších povrchov. Do ihly vyvŕtame na dolnom konci niekoľko otvorov 0,5 až 3 mm, ktoré sú navzájom posunuté a pootočené. Do dolného konca ihly narazíme hrot ; pred vysunutím ho zabezpečíme zvarom alebo ho prispájkujeme natvrdo mosadzou. Na druhý koniec ihly privaríme alebo prispájkujeme puzdro 3, ktoré už nemusí byť z nehrdzavejúcej e, lebo neprichádza do styku s agresívnou látkou. Pevné a tesné spojenie s rúrkou nadstavca zabezpečuje prevlečná matica cez podložku 5. Dĺžku rúrky môžeme upraviť tak, aby sa nám s nadstavcom pohodlne pracovalo. Do horného konca rúrky, na ktorý urobíme vnútorný závit M8X,5, zaskrutkujeme zátku utesnenú hliníkovou podložkou 7. Na zátku urobíme taký istý vnútorný závit ako má predlžovacia tyč postrekovača, najčastejšie M X,5. Na dno závitu umiestime tesniacu podložku, najlepšie gumovú, ktorá zabezpečuje tesnosť s ventilom postrekovača. Zostáva už len zhotoviť zariadenie, ktoré umožní vpichovanie ihly do zeme. V niektorých pôdach vystačíme s dvoma rukoväťami 0, do ktorých naskrutkujeme skrutku 8 a zabezpečíme kolíkom 9, ktorý na obidvoch stranách roznitujeme. Alebo použijeme iba dve skrutky Imbus M0X0, ktoré sú pevnejšie, ale menej pohodlné. Skrutky alebo rukoväti zaskrutkujeme do strmeňa rukoväti 3. Pri vpichovaní do tvrdšej zeme si musíme pomáhať nohou a vtedy nasadíme na rúrku strmeň 5, ku ktorému privaríme páku 6. Polohu páky zabezpečuje skrutka 6. Rozpis materiálu Č Súčiastka Hrot Ihla Puzdro Prevlečná matica Tesnenie Skrutka Tesnenie Skrutka Kolík Rukoväť Tesnenie Zátka Strmeň rukoväti Rúrka Strmeň páky Páka ks Materiál nehrdzavejúca nehrdzavejúca oceľ oceľ guma, koža hliník, koža drevo guma, koža nehrdzavejúca oceľ nehrdzavejúca oceľ oceľ Nádoba postrekovača je vyskúšaná na 0,8 až MPa (8 až 8 atm.), poistný ventil na 0,5 MPa. Nádobu nahustíme podľa návodu na 0, až 0,5 MPa, alebo ako udáva červená čiarka na manometri. Výhodnejšie je používať vyšší tlak, ktorý umožní lepšie prenikanie hnojiva do zeme. Nadstavec však možno používať aj pri nižšom tlaku, iba 0, až 0,5 MPa. Ak máme doma kompresor, môžeme ho výhodne použiť tak, že ručnú pumpu nahradíme viečkom s ventilom a pomocou neho potom nahustíme nádobu na určený tlak. Keď prácu skončíme a v nádobe máme ešte tlak, necháme vzduch uniknúť najprv čiastočným uvoľnením a až potom ju úplne otvoríme. Ak máme oceľovú nádobu, môže nám po niekoľkých rokoch úplne skorodovať. Aby sme tomu predišli, demontujeme ju spolu s poistným ventilom aj tlakomerom a naplníme ju asi do jednej štvrtiny Inertolom, pričom výstupy zazátkujeme. Potom ňou otáčame dovtedy, kým nemáme istotu, že Inertol pokryl celý jej vnútorný povrch. Zvyšok Inertolu vylejeme, nádobu otočíme hore dnom a necháme riadne vyschnúť. Takto veľmi predĺžime životnosť nádoby. Práca s nadstavcom je jednoduchá a bezpečná, ak dodržíme povolený tlak hustenia nádoby a ak máme v poriadku pretlakový ventil. Nadstavec nie je nákladný a už za krátky čas prinesie veľmi dobré výsledky. Nadstavec možno výhodne použiť pri nasadzovaní pupeňov na ďalší rok, keď treba dodať stromom potrebe živiny, ako fosfor a draslík. ING. FRANTIŠEK ŽITNÝ oceľ rúrka oceľ oceľ Rozmery (mm) TR 0 0X HR /0 6- M8X 0 8/0 M0X50 0 3X5 0 /0 6HR TR 0 X

17 5

18 ZAVLAŽOVACÍ ZAŘÍZENI Zavlažovací zařízení Až doposud jsou na našem trhu dva typy postřikovačů k samočinnému zavlažování. Je to výrobek INKLEMA Praha a obdobný vyrábí JZD MÍR. Oba jsou vyhovující pro nízké porosty. Pro vyšší rostliny, ať je to zelenina nebo květiny, je třeba podkládat je do potřebné výšky a s tím je nutné zvedat současně přívodní hadice, které často svojí hmotností strhávají postřikovače, obyčejně až do promočené půdy. Tyto nepříjemnosti odstraňuje navrhované zařízení: Speciální rozprašovač je umístěn na vrcholu trubky potřebné výšky a přívodní hadice při tom zůstávají ležet na zemi. Dokonalou stabilitu pracovní polohy zajišťují bodce, které se jednoduše zapíchnou do země. Navrhovaná konstrukce navíc umožňuje zapojení několika postřikovačů do série k zaviažem' celé plochy 6 zahrádky najednou. Danou možnost lze rovněž využít pro automatické zavlažování v noční době, kdy bývá v potřebných měsících vody i elektrické energie dostatek. Nočním zavlažováním šetříme pak vodu, protože se z půdy tolik neodpařuje a dostává se jí o to víc ke kořenům. Navíc při domácích vodárničkách čerpáme vodu za levnou noční sazbu. Obsluha série postřikovačů spočívá pouze v otevření a po zaviažem' v uzavření ventilu s přívodem vody. Fotografie ukazuje celé zařízení. Je to svařenec z ových trubek opatřených závity pro hadicové šroubem', může je však nahradit na trubce 5 i zakončení pro přímé nasazení hadice. Bodec 6 je z kruhové e, případně z e čtvercové a jeho délka by měla odpovídat poměru : Rub a líc rozprasovade k trubce. Závity trubek jsem vlepil chemoprenem za použití hadicového šroubem' s označením Js 6 a Js 0, a to do trubek o světlosti stejného průměru. Délku trubky jsem volil 500 mm a trubky 5 0 mm. Jako rozprašovače jsem použil vložky vylisované z hliníkové fólie. Vložka se skládá ze dvou částí a ; lze ji vylisovat ve svěráku s použitím jednoduchého přípravku a pomocí sídla a děrovače. Samozřejmě, lze použít i maďarského rozprašovače, který prodává Sempra Kroměříž. MIROSLAV PANÁK

19 do bytu SKLÁPACIE POSCHODOVÉ LÔŽKA V súčasnosti sa vyrábajú poschodové lôžka, ktoré slúžia iba na spanie. Príprava lôžok večer na spanie a úprava ráno je časovo veľmi náročná a namáhavá práca; posteľoviny sú totiž väčšinou umiestené v zásuvkách pod dolným lôžkom, takže ich treba po každý raz vybrať a každé lôžko ustlať. Takto je príprava najmä horného lôžka veľmi náročná vzhľadom na jeho výšku a šírku. Cez deň lôžka nemožno využiť a pritom zaberajú v pôdoryse miestnosti pomerne veľkú plochu. Problém nie je zanedbateľný, lebo väčšina rodín s deťmi dnes býva v panelových domoch, kde v jednotlivých bytoch nie je miesta nikdy navyše. Urobil som preto do detskej izby sklápacie poschodové lôžka, ktoré v priklopenom stave zaberú v miestnosti malú pôdorysnú plochu a pritom rozostlanie a opätovné ustlanie lôžok netrvá* dlho. Sklápacie poschodové lôžka (obr. ) sú vytvorené nosným korpusom A, ktorý je pripevnený na stenu miestnosti, dvoma lôžkami B pripevnenými otočné v korpuse A, rebríkom D a oporným stĺpikom C. Na hornom lôžku je potom pripevnená ochrana. Pri vyklápaní lôžok postupujeme takto: Najprv vyklopíme horné lôžko, pritom sa samotiažou odklopí aj rebrík a oporný stĺpik. Sklopíme ochranu, zabezpečíme ju zámkami a odistíme popruhy, ktoré pridržiavajú posteľoviny. Potom sklopíme dolné lôžko až k podpierkam, ktoré vymedzujú výšku lôžok od dlážky. Podpierky sú pripevnené na rebríku a opornom stĺpiku. Po odistení popruhov sú lôžka pripravené na spanie. Pri priklápaní lôžok postupujeme opačne. Keďže korpus spájame kolíčkami, vyvŕtame pre ne vo všetkých dieloch otvory. Do obidvoch bočníc vyvŕtame ešte po dva otvory na otočné čapy 7. Vzhľadom na veľkosť korpus zostavíme až na mieste pri konečnej montáži. Lôžko B tvorí nosný rám 8, ku ktorému sú priskrutkované dlhé bočnice 6 a bočnice 7. Nosný rám vyhotovíme zo smrekových latiek 60X38; v rohoch spojíme hranoly na čap a rozčap, stredové priečky na čap a výdlab a všetko zlepíme. Pri lepení treba dbať na pravouhlosť obidvoch rámov (meriame uhlopriečkami). Na hotové rámy dáme z obidvoch strán 3 mm hrubý sololit, ktorý priskrutkuje- SPÔSOB SKLÁPANIA POSCHODOVÉHO LÔŽKA Obr. A-KORPUS B - LÔŽKO C-OPORNÝ STĹPIK D- REBRÍK ZHOTOVENIE LÔŽOK Nosný korpus A vyhotovíme z latovky hrúbky 9 mm. Skladá sa z dvoch bočníc, hornej steny, dvoch medzistien 3 a dna. Na dno priskrutkujeme závitkami sokel 5. Ak chceme policu medzi obidvoma ICíkami používať na ťažšie predmety {knihy), vložíme do stredu na vystuženie ešte zvislú medzistenu 3a (obr. ).

20 8

21 DETAIL NÁRYSNÉHO REZU DETAIL BOKORYSNÉHO REZU MX0 a kontramatíc otočné zámku tak, aby samovoľne nemenila polohu. Hotovú ochranu priskrutkujeme znútra na bočnicu horného lôžka. Rebrík D a oporný stĺpik C vyhotovíme z latiek 0X0 mm. Priečky rebríka 5 spojíme so zvislými latkami pomocou čapu a výdlabov. Zo zadnej strany prilepíme a priskrutkujeme podpierky 3 a 6, na horné podpierky rebríka aj stĺpika priskrutkujeme knopkové závesy 0X0 mm. Otočný čap 0 7 s puzdrom zhotovíme podľa detailu na obr. 3. Povrchovú úpravu zvolíme podľa ostatného zariadenia. V tomto prípade korpus a bočnice lôžok sú potiahnuté papierovou tapetou s dezénom dreva, stena vnútri korpusu a vonkajší sololit rámov lôžok papierovou vzorkovanou tapetou. Rebrík, oporný stĺpik a ochrana sú natreté bezfarebným nitrolakom. me závitkami (nasucho). Potom obidva rámy po celom obvode začistíme a môžeme priskrutkovať bočnice rámu 6 a 7. Do bočníc 7 vyvŕtame otvory na puzdro otočného čapu 7. Ochranu vyhotovíme z líšt 0X Obr. 3 X0 mm; pozdĺžnu lištu 9 a tri stĺpiky 0 vzájomne zlepíme a zoskrutkujeme závrtkami. Stĺpiky oddelíme odrezaním a opäť spojíme knopkovými závesmi 0X0 mm. V spodnej časti stĺpika pripevníme pomocou skrutky MONTÁŽ Vzhľadom na veľkosť celej zostavy je najlepšie urobiť montáž priamo na mieste dvoma osobami. Najprv zlepíme a zoskrutkujeme korpus lôžok A. Zostavený korpus si položíme presne na miesto k stene a z vnútornej strany korpusu si na stene ceruzkou vyznačíme jeho polohu. Túto plochu steny otapetujeme, potom do steny vyvŕtame šesť otvorov 9

22 Rozpis materiálu Č. A 3 3a 5 B C 3 D Súčiastka Korpus lôžok Bok Horná stena Vodorovná medzistena Zvislá medzistena Dno Sokel Lôžko Dlhá bočnica rámu Bočnica rámu Nosný rám Pozdĺžny vlys ochrany Stĺpik ochrany Zámka ochrany Oporný stĺpik Dlhý vlys Podpierka Rebrík Dlhý vlys Priečky Podpierka Otočný čap s puzdrom ks 3 3 Materiál latovka latovka latovka latovka latovka latovka latovka latovka smrek smrek sololit smrek smrek buk smrek smrek smrek smrek smrek oceľ Rozmery (mm) 085X30X0 000X30X0 000X30X0 80X30X0 000X30X0 000X80X0 0X0X990 0X0X750 60X X X750X950 0X0 50 0X X 00 0X0 60 0X0 50 0X0-60 0X0-50 0X0 50 pozri výkres na kotvičky (hmoždinky) <z 0 mm a celý korpus priskrutkujeme plechovými uholníkmi k stene. Do otvorov v rámoch lôžok vsunieme kovové puzdra a zabezpečíme ich závitkami. Pomocná osoba nasadí horný rám lôžka do korpusu, z vonkajšej strany bokov korpusu nasunieme kovové čapy a zabezpečíme ich závrtkami. Tak isto zavesíme aj dolné lôžko. K hornému lôžku priskrutkujeme knopkovými závesmi rebrík, oporný stĺpik a na každé lôžko tri popruhy. Vzadu pripevníme založené popruhy cez plechovú podložku k hornej hrane bočníc, vpredu všijeme do popruhu oko ohnuté z drôtu 0 mm. Oko zakvačíme za hlavičku závrtky zaskrutkovanej do prednej bočnice. Podľa vlastného uváženia pripevníme dorazy, ktoré zabezpečujú polohu obidvoch lôžok po priklopení a zámky na ich zaistenie pred samovoľným vyklopením. JIŘÍ MALHAUS Následujícím příspěvkem bych chtěl poradit, jakým způsobem je možné uplatnit fotografie v obytných místnostech, kancelářích či výstavních síních. Systém nemusí ovšem sloužit jen okrasným účelům. Do rámečku je možné velmi jednoduše vkládat třeba i několikrát za den, například tabulky, výkresy, mapy apod. Základním prvkem pro výrobu je vhodný profil plného materiálu z mosazi, bronzu či duralu. Po sehnání vhodného materiálu se nám vlastní práce zjednoduší na minimum: v podstatě vyfrézujeme jenom vybrání pro dvě tabulová skla a pak profil nařežeme na jednotlivé kostičky na každý obrázek budou zapotřebí čtyři. Já jsem sehnal čtyřhran X mm, z kterého jsem nařezal kostky. Tyto kostky však nejsou nejvhodnější (viz fotografie); vzhled je totiž narušen zapuštěnou hlavou šroubu M3. Podaří-li se sehnat materiál například X X8 mm, zhotovíme kostky, u kterých hlavičky zapuštěných šroubků budou ukryty pod zasunutými skly. Hotové kostky vyleštíme; použijeme-li ový profil, dáme kostičky pochromovat či poniklovat. Jednoduchost celého zařízení spočívá nadále v použití velmi pěkných desek Univerzál ze sortimentu U. P. Rousínov. Doporučuji desku č. -30; má rozměr 7X X000X 9 a stojí 0, Kčs. Stači ji rozříznout na úhlovém nástavci okružní pily přesnou vidiovou pilou a získáme tak dvě desky 3, u nichž musíme odýhovat jen jednu hranu. Nejvhodnější je opět dýhovat umělou hranou melaminovou fólií. Je možno použít i borovici. Lepidlo necháme zaschnout až do druhého dne a potom teprve pilníkem a smirkovým papírem opracujeme. Po odýhování všech podkladových desek 3 musíme naprosto přesně rozměřit a vyvrtat otvory pro čtyři kostičky: Z té strany desky, která bude později směrem ke zdi, nakreslíme ostrou tužkou křížky, potom jemně odůlčíkujeme (pozor, pracujeme s foliovanou dřevotřískou) a pomocí plochých vrtáků NAREX ve stojanové vrtačce provedeme zahloubení 0 nebo do hloubky 6 mm pro podložky a matice. Toto zahloubení je nutné, jinak by nebylo možné dostatečně dotáhnout kostičky pro vedení skel k tomuto podkladu. Podložky 0 můžeme použít například kovové či texgumoidové, zřejmě si je budeme muset vyrobit. Kóty v závorkách naznačují, že otvory je nutno vyvrtat až podle vyrobených kostiček a získaného skla. Celou podkladovou desku upevníme pomocí vrutů 5 do hmoždinek na určenou plochu (zdivo, betonový panel apod.). Desku 3 je nutno použít z toho důvodu, že na žádném zdivu ani panelu by nebylo možno montovat kostičky s tak malou základovou ploškou přímo. Sám jsem to zkoušel, ale s neúspěchem. Tuto základovou desku můžeme vynechat jen tehdy, upevníme-li kostičky nebo například na nábytková dvířka. I to vypadá velmi pěkně a takto zarámovaný obrázek vyjde podstatně levněji. Při montáži několika podkladových desek 3 na zeď doporučujeme umístění přesně v jedné lince (pomocí hadicové vodováhy) a vzdálenosti jednotlivých desek takové, aby bylo možné skla vyjímat a obrázky vyměňovat. Do zdi nejprve vrtáme hmoždinky (minimálně dvě, lépe však čtyři) a teprve potom vrtáme patřičné otvory do základových desek pro zapuštěné vruty 5. Pro skla si vystřihneme přesnou šablonu z tvrdého papíru a zaneseme ji do sklenářství. Pokud tak neučiníme, skla sice mohou mít správné rozměry, ale určitě natolik jiné úhly, že je téměř nebude možné zpárovat. V papírnictví zakoupíme knihařské plátno 6 dle svého vkusu, nejlépe však v nějaké jemné pastelové nevýrazné barvě s výrazným látkovým rastrem (např. kávově hnědá nebo pytlovina), položíme ji mezi dvě skla a žiletkou přesně obřízneme. Potom již stači například izolepou nebo dvěma kapičkami lepidla zachytit v požadovaném místě na plátno fotografii 8, vložit mezi vyčištěná skla a celek vsunout do kolejniček, vytvořených kostičkami. Možná úprava je vidět na fotografii. Je rovněž velmi pěkné vložit 0

23

24 mezi skla fotografii stejně velikou, jako jsou obě skla. Rámeček pak bude tvořit jen asi centimetrová obruba podkladové desky 3. Kdo by chtěl vyzkoušet použití velmi malých fotografií, orámovaných velkou dřevěnou plochou, vypustí knihařské plátno 6 a přišroubuje desky 3 na co nejmenší ploše. Ne tedy asi 00X00 mm jak je vyšrafováno. Velikost této plochy určí minimální rozměr vložené fotografie. Pozor, pohled na šrouby ani ze strany by nebyl estetický. Rozměry na výkrese nejsou závazné, jsou však pro malé bytové prostory nejvýhodnější. Pro výstavní účely jsou vhodné větší rozměry. Katalog Univerzálu" dovoluje maximální rozměr 680 mm. Vždy doporučuji volit čtverec, tedy rozměr 680X680. Dvě tyto desky můžeme pořídit z desky 63-50, rozměrů 000X680X9 za 50 Kčs. Mým přáním je, aby umělecká fotografie se neznevažovala nedbalým přilepením na zadní stranu jediného skla, doslova okousaného a zavěšeného na jakési háky, jako je to dnes možno vidět v mnoha galeriích a výstavních síních. IVO TICHÝ HARMONIKOVÉ KOŽIENKOVÉ DVERE V panelových domoch, kde sú malé miestnosti, treba s miestom veľmi šetriť. Obytnú plochu môžeme oveľa lepšie využiť, keď doterajšie dvere nahradíme harmonikovými zhrnovacími kožienkovými dveřmi. Ich zostrojenie nie je veľmi náročné a náklady na ich vyhotovenie sú v porovnaní s podobnými typmi (např. z dreva) pomerne malé. Okrem toho majú kožienkové dvere lepšie akustické vlastnosti než drevené dvere podobného typu a esteticky dobre pôsobia. PRACOVNÝ POSTUP Najprv musíme upraviť zárubne. Prah demontujeme a nahradíme ho novým podľa obr.. Závesy dvier vyskrutkujeme a asi v tých miestach vyvŕtame po tri otvory, do ktorých vyrežeme závit M. Do stropnej časti zárubne priskrutkujeme v rohoch podľa obr. vodiace profily, ktoré ohneme z plechu hrubého asi,5 mm. Do zárubne 3 priskrutkujeme dve začiatočné lišty s prierezom 0X0 mm. Pripevníme ich troma zapustenými skrutkami 5 podľa obr. 3. Ešte pred pripevnením musíme viditeľné hrany latiek upraviť, najlepšie nalepením kožienky. Druhú stranu zárubne 6 vyrovnáme pomocou dosky 7 s vyfrézovanou drážkou, alebo dvoma lištami, ktoré prekryjeme pásikom preglejky a pod. (obr. 3). Materiál dvier tvorí stredne tvrdá kožienka (radšej mäkšia ako tvrdšia na tašky). Kožienku nastriháme na pásy 6, ktoré vopred rozmeriame podľa svetlosti dverového otvoru tak, aby pri zatvorených dverách vytvárala mierne záhyby a nebola veľmi napnutá. V tomto prípade som použil pre svetlosť otvoru 830 mm päť pásov širokých 0 mm. Nastrihané pásy na obidvoch koncoch zahneme a prešijeme na šijacom stroji. Spotreba kožienky šírky 5 cm pri svetlosti 83 cm je asi m. Ďalej musíme zostrojiť závesy podľa obr. ; ich počet zodpovedá počtu kožienkových pásov. Závesy sa skladajú z kolieskového nosníka, drevenej lišty 9 a príložného plechového pásika 8. Kolieskový nosník vyhotovíme podľa obr. 5. Kolieska zhotovíme zo silonu, mosadze, hliníka, pertinaxu a pod. Nosník z kruhovej e 0 8 mm na konci zrežeme a privaríme k platni 0. K nosníku priložíme z obidvoch strán kolieska podložky 5, kolieska a opäť podložky 5; otvormi prestrčíme skrutku 3 a celok zabezpečíme maticou. Drevenú lištu 9 vyhotovíme z mäkkého, dobre vysušeného dreva. Jej dĺžku určíme podľa svetlej výšky zárubne, od ktorej odčítame asi 0 mm, aby sa pri prechádzaní nezachytávala o prah. Prierez lišty volíme asi 0X X30 mm. Príložný pásik 8 odrežeme z plechu hrubého až 3 mm; šírku aj dĺžku pásika volíme takú istú ako pri drevenej lište 9. Príložný pásik môžeme nahradiť aj drevenou lištou; no v praxi sa lepšie osvedčil kovový pásik, lebo tvorí súčasne aj záťaž a dvere potom visia presne kolmo dolu. Ešte si pripravíme dve drevené lišty 8 s prierezom 5X0 mm a také dlhé ako začiatočné lišty a ďalej uzatvárací hranolček 9 s prierezom asi 50X50 mm a dlhý ako drevené lišty 9. Namiesto hranolčeka je lepšie použiť dve lišty zglejené tak, aby letokruhy boli proti sebe. Teraz už máme všetko pripravené na montáž.

25 3

26 Na drevené lišty 9 priskrutkujeme kolieskové nosníky. Potom povolíme vodiace ( profily, závesy nasunieme a vodiace profily opäť priskrutkujeme. Ľavý kožienkový pás 6 prichytíme pomocou kancelárskej zošívačky alebo pripináčikmi po celej dĺžke na začiatočnú lištu. Lištu 8 priložíme tak, aby bola v zákryte s lištou a priskrutkujeme ju niekoľkými záv-tks"t. Tok -,to pripevníme aj pravý koži? "..:\Í" >: v Fcíom přehneme voľné Konce kožienkových pásov cez prvú lištu 9 závesu, provizórne ich prichytíme zošivačkou, priložíme ďalšie dva pásy (ľavý, pravý), pritlačíme príložným pásikom 8 a priskrutkujeme niekoľkými závrtkami (obr. 6). Takto pokračujeme ďalej až po posledný záves, ktorý však nrezakončíme príložným pásikom, ale uzatváracím hranolčekom 9. Ešte pred priskrutkovaním hranolčeka musíme doň zapustiť vhodný typ zámky 3 a dorazovú plochu polepiť molitanom 0 s hrúbkou asi 0 až 5 mm (lepidlom Chemoprén); celý hranolček potom polepíme pásom kožienky. Takto pripravený uzatvárací hranolček priskrutkujeme ozdobnými podložkami a dostatočne dlhými závrtkami do poslednej lišty 9. Ako držadlo a súčasne kľučku dvier môžeme použiť okenné olivy, alebo si zostrojíme drevené držadlo ; v tomto prípade potom môžeme použiť na uzatváranie magnety a odpadne zapustenie zámky. Dolné vedenie dvier môžeme zlepšiť aj tak, že do prahu vyfrézujeme drážku, do ktorej by zapadol čapík s guľôčkou alebo valčekom namontovaným zospodu na uzatvárací hranolček 9. Dvere sa však dobre otvárajú aj zatvárajú bez spodného vedenia. ANTONÍN HLAVA

27 Výhody mrazniček jsou známé každé hospodyni. Malou mrazničku s obsahem cca 3 I si můžeme upravit i v menších chladničkách Calex. Dosáhneme v nich teploty mínus 0 až mínus 5 C, což stačí ke zmrazení a uchování potravin v syrovém i uvařeném stavu po dobu několika měsíců. Ve zbylé části chladničky se udrží teplota nižší než plus 5 stupňů. POPIS VÝROBY Chladničky Calex 00 a 0 mají plochý vodorovný výparník; prostor kolem něj není od ostatního prostoru chladničky oddělen jako tomu bývá u větších chladniček, kde u výparníku bývá tzv. mrazák prostor s nejnižší teplotou. Takový prostor si můžeme vytvořit vyložením prostoru nad výparníkem tvarovkami z pěnového polystyrenu a vložením skleněné desky mezi výparník a odkapávací misku. Tvarovky vyřízneme z polystyrenu ti. 50 mm nožem, pilkou nebo žhavým odporovým drátem podle obrázku; předem však zkontrolujeme rozměry naší chladničky, protože v umístění výparníku a regulátoru teploty bývají rozdíly, a kóty si opravíme. Po vyzkoušení vyřezaných dílů v chladničce je obalíme polyetylenovou fólií a spoje zajistíme izolepou. To proto, aby při znečištění bylo možno tvarovky snadno očistit. K dílu C, který slouží jako dvířka prostoru mrazáku, můžeme přilepit tkalounovou smyčku, aby díl šel lépe vyjmout. JIŘÍ HABAL 5

28 pre deti BAGER Iste každý chlapec má medzi svojimi hračkami nákladné auto, ale na nakladanie rôznych materiálov nie je doteraz na našom trhu okrem ruč- Í nej lopatky technika, ktorá by diet fafu umožnila napodobniť niektoré ^skutočné úkony. Preto som svojmu synovi urobil detský bager. Je to ná- ' zorná pomôcka, ktorá rozvíja u diefata - nielen pohybovú výchovu, ale aj technický talent v ranom veku. Výrobne ani materiálovo nie je táto hračka ' náročná a je dostupná každému do- mácemu majstrovi. Konštrukcia bagra je taká, aby bola odolná aj pri nešetrnom zaobchádzaní. ZHOTOVENIE DIELOV Podvozok s kabínou vodiča vyrežeme z tvrdého alebo aj mäkkého dreva a tvary opracujeme podľa obr. a. Kolesá 3 nahrubo vyrežeme z tvrdého dreva a vysústružíme ich do tvarov podľa obr.. Tu by sme, mohli výhodne použif aj hotové kolesá z plastov alebo iného materiálu. Ďalej odrežeme z guľatiny nápravy, konce obrúsime a vyvŕtame otvory na zabezpečenie kolies. Teraz už môžeme prilepiť alebo priglejiť kabínu na podvozok. Po zaschnutí vložíme na podvozok obidve nápravy a zabezpečíme závitkami pred uvoľnením. Potom navlečieme na nápravy kolesá 3, vložíme podložky 5 a zaistíme závlačkami 6. Nosič bagra je už hotový a začneme s výrobou samotného bagra. Točňa. Základ točne 8 vystrihneme z plechu, okraje zarovnáme a vyvŕtame otvory. Z plechu vystrihneme aj točňu 9 a v strede vyvŕtame otvor 0 8,5 mm. Z rúrky 0,5 mm narežeme dve puzdra ; v jednom z nich vyvŕtame otvor na zabezpečenie čapu 3. Potom z plechu vystrihneme dva držiaky točne a vyvŕtame otvory tak, aby sa do nich mohli zasunúť puzdra. Puzdra privaríme kolmo do držiakov točne. Nakoniec držiaky privaríme k točni 9. Hlavné rameno bagra je rúrkovitej konštrukcie rebrinového tvaru (obr. 3). Všetky diely ramena vyhotovíme z rúrky 0,5X. Na koncoch ramien prepiľujeme guľatým pilníkom rádius na nasadenie puzdier. Takisto prepiľujeme konce priečok. Potom zvaríme ramená s priečkami. Na koniec ramien navaríme kolmo puzdra 3, 5 a 6. Zostrojíme držiaky synchronizačných ťahadiel 8 a privaríme ich na ramená. Páku 7 privaríme kolmo na puzdro 5 a vystužíme ju privareným ťahadlom. Rameno lyžice zhotovíme z rúrok 0,5 mm. Ramená 3 vyvŕtame a na konci vypiľujeme rádius a vyrežeme zárez. Potom obidve ramená 3 zvaríme a kolmo privaríme puzdro 33 a puzdro 3. Lyžica. Z plechu vystrihneme všetky diely, držiaky 39 vyvŕtame. Podľa rádia boku lyžice ohneme dno lyžice 0 a jednotlivé diely zvaríme plameňom. Ďalej privaríme zuby a puzdra 38. Synchronizačné ťahadlá 35 sa používajú na zatváranie lyžice pri zábere. Vytvarujeme ich z drôtu 0 5 mm a na koncoch vyrežeme závit M 5. Nesmieme zabudnúť, že jedno ťahadlo je zrkadlovým obrazom druhého. Páka ovládania a ťahadlo ramena lyžice. Z rúrky odrežeme páku 6, vypiľujeme rádius a privaríme Rozpis materiálu Č Súčiastka '> Podvozok Kabína Koleso Náprava Podložka Závlačka Závrtka Základ točne Točňa Skrutka Matica ks Materiál tvrdé (mäkké) drevo tvrdé (mäkké) drevo tvrdé drevo 373 ČSN 0 70 ČSN ČSN 0 0 ČSN 0 0 Rozmery (mm) 00X70X90 55X80X f * 0,5 3X30 0 X30 P 3X50X95 * P 3X5X5 % M8X30 M8 6