sekularismus dlouho vnímán jako přirozená nekontroverzní součást západních společností 1555 augsburský mír (konec náboženských válek v rámci Říše

Transkript

1 Sekularismus

2 sekularismus dlouho vnímán jako přirozená nekontroverzní součást západních společností 1555 augsburský mír (konec náboženských válek v rámci Říše římské) cuius regio, eius religio osvícenství zpochybnilo roli státu v náboženských otázkách, oddělení státu a náboženství realitou v polovině 20. st. považováno za samozřejmost (shoda liberalistů, socialistů, nacionalistů, komunistů ) - sekularizace jako jeden z definičních znaků modernity tyto základy narušovány v poslední čtvrtině 20. st. důležitá role muslimů hledání institucionálního krytí pro specifickou muslimskou identitu potřeba znovu promýšlet institucionální a právní rámec a principy sekularismu

3 země EU jsou všechny sekulární interpretace a institucionální uspořádání podle dominantní národní náboženské kultury (i podle projektů budování národních států) různé formy osvícenského racionalismu - v Německu ne tak vážné vyhranění vůči náboženství jako ve Francii, snaha o sociální kohezi skrze omezení vlivu katolíků i protestantů (přesto vliv v rámci korporativistického modelu) - v Británii jednodušší situace, anglikánská církev nevelkou sociální a politickou moc - v katolické sféře (Irsko, Polsko), mimo ni (Dánsko, Řecko) národní církev základnou odporu proti okupaci, hrála politickou roli (brzda proti radikálnímu sekularismu) sekularismus se nevylučuje se státní podporou církve v Anglii čtvrtina dětí vzdělávána v náb. školách, společnost přitom mezi nejsekularizovanějšími v Evropě v USA není státní církev silný evangelický fundamentalismus, aktivní politika a tlak na politiky (ti věřícími) v Anglii biskupové v horní sněmovně a politici o víře nemluví

4 ve Francii není státní církev, stát otevřeně podporuje privatizaci náboženství, sekulární republika ochraňována skrze náboženský slovník ( církev osvícenství ) - po vítězství republikánů náboženství vytlačeno z veřejného prostoru (nadužívání adjektiva občanský pořádek, sňatek apod.) občanský nahradilo svatý - plné legální oddělení církve od státu 1905, 1946 sekularismus uzákoněn, zakotvení v ústavě 1958 (čl.2 laïque republika) - aktivní vytváření politické kultury jdoucí proti klerikalismu (díky laicité změna z komunity řízené církví na společnost řízenou zákonem)

5 jaké jsou ale vhodné hranice či limity státu ve vztahu k těmto dimenzím? Kde je hranice mezi soukromým a veřejným? veřejné je nejednoznačný koncept, ve vztahu k sekularismu může být definován odlišně - historické dědictví, různé pragmatické kompromisy jeden z hlavních principů sekularismu rovnost (bez dominance jednoho náboženství stát nepreferuje jedno náboženství, zajišťuje rovnost v praktikování) zajímavou otázkou vztah multikulturalismu a sekularismu (jeho různých významů ve vztahu k dělení na veřejné/soukromé)

6 Osobité světonázory, které byly původně spojeny s náboženskými tradicemi, utvořily kulturu každého národa dlouhotrvajícím způsobem; dnes jsou tyto osobité hodnoty přenášeny na občany, i když ti nikdy nevkročí do kostela, chrámu či mešity. Proto také, ačkoli pouze okolo 5% švédské veřejnosti navštěvuje kostel každý týden, švédská veřejnost jako celek manifestuje určitý protestantský hodnotový systém, který mají společný s občany dalších historických protestantských společností jako jsou Norsko, Dánsko, Island, Finsko, Německo a Holandsko. Dnes nejsou tyto hodnoty předávány primárně církví, ale vzdělávacím systémem a masmédii, s tím výsledkem, že ačkoli hodnotový systém historicky protestantských zemí se významně a konsistentně odlišuje od těch katolických hodnotový systém holandských katolíků je daleko podobnější systému holandských protestantů než francouzských, italských nebo španělských katolíků. Dokonce i ve vysoce sekularizovaných společnostech historické dědictví daných náboženství pokračuje v utváření světonázorů a v definování kulturních zón. Estonský kolega to ilustruje následovně, když vysvětluje rozdíl mezi světonázorem Estonců a Rusů: Všichni jsme ateisté, ale já jsem luteránský ateista a oni jsou ortodoxní ateisté. Norris, P., Inglehart, R. (2004): Sacred and Secular: Religion and Politics Worldwide. Cambridge: CUP.

7

8 Francouzský sekularismus a šátková aféra Národní historie, místo náboženství, princip laicismu, role školství v integraci, integrace muslimů, islám jako kultura-náboženství-politika, otázka morálních principů (tolerance, právo na odlišnost, osobní svoboda, lidská práva, emancipace žen, rovnost pohlaví), otázka multikulturalismu, redefinování společenské smlouvy, otázka loajalit Listopad 1989 dívky v šátcích ve veřejné škole v Creil u Paříže záplava diskusí, komentářů, otázky identity - důraz na islám a jeho kompatibilitu se sekulárními principy fr. společnosti. - obecně diskuse o povaze laïcité Říjen 1994 nové kolo - ministr školství Francois Bayrou oběžníkem pro veřejné školy zakázal ostentativní náboženské symboly (školy ztělesněním národní ideologie laicity, rovnostářství) Politici mezi obranným republikanismem (sekularismus jako pilíř sociální soudržnosti) a pluralistickým liberalismem slogany jako: islám odmítá sekularismus, islám nekompatibilní se Západem, muslimové se nemohou integrovat Zároveň kritika zastarávání školství a asimilačních mechanismů

9 Aféra z 1989 se objevila krátce po vydání zprávy komise studující občanský zákoník- Etre francais aujour hui et demain otázky získávání občanství, vztah mezi občanstvím a identitou apod. následuje lavina publikací zdůrazňujících tradice, roli jednotlivce (proti komunitám) - Po roce 1981 uvolnění zákonů cizinci právo zakládat organizace formalizace a institucionalizace komunit s odlišnou identitou (nebezpečí permanentní odlišnosti s odkazem na islám) Lionel Jospin předal 1989 věc Státní radě (Conseil d Etat) zdůraznění svobody manifestovat náboženskou víru při dodržování zákona - náboženské symboly by neměly být zakazovány, pokud nejsou ostentativní (ostentatoires) či vyjadřující požadavek (revendicatifs) - řešení případ od případu

10 1994 vylučování dívek ze škol za hidžáb (podle Bayrouova oběžníku učitelé právo vykazovat z vyučování) - podpora vzniku socio-kulturních asociací v oblastech s vyšším procentem muslimů vznik disidentské komunity, skrze šátky objev širšího napětí mezi majoritou (státem) a muslimy, problému společenského zákona vs komunitního zákona 2003 prezident Jacques Chirac jmenuje komisi Commision de réflexion sur l application du principe de laïcité (Bernard Stasi) doporučení zákazu symbolů (další diskuse potřeba redefinovat sociální smlouvu, definovat význam laicismu, cílem už není katolicismus) - úvaha, že zákon má emancipační funkci ( zvlášť v banlieues, kde je individualismus hříšný )

11 Rapport au Président de la république, 2004: Laicismus zabezpečuje, že skupiny a komunity jakéhokoli druhu nemohou uvalovat na jednotlivce příslušnost nebo náboženskou identitu. Laicismus chrání každého od nátlaku, fyzického i morálního, zdůvodňovaného náboženskými příkazy. Obrana individuální svobody proti jakékoli proselytizační aktivitě dnes doplňuje koncept oddělení a neutrality, což je jádrem konceptu laicismu. - Tlak na nošení šátků je součástí strategie islamistů, kdy veřejné školy jsou bitevním polem - zákon by nabízel únikovou cestu z vyloučených komunit (škola jako jediná cesta)

12 Laicismus (laïcité) Redefinování na základě šátkové aféry Do roku 1989 byl tento republikánský princip sebevysvětlující Dosud není shoda na jedné verzi (krom poznání, že je oficiálním náboženstvím Francie ) 1905 oddělení církve od státu, 1958 Ústava, čl. 2 ( Francie je nedělitelnou, laickou, demokratickou a sociální republikou. Zajišťuje rovnost ) Laicismus je ovšem nejednoznačný, pokud jde o hranici mezi kulturou a náboženstvím praktikování stále méně, kulturní reference ovšem jasná Laicitou je však třeba indoktrinovat skrze školství - od 1882, školy prostředkem národní jednoty a sociálního pořádku (Bayrou 1994: fr. národní identita je neoddělitelná od jejích škol ) Laicismus integrální součástí institucionální, legální a intelektuální historie republiky

13 Islám výzvou pro koncept sekularismu tvoří náboženskou minoritu s veřejnými projevy Od 80. let v diskurzu znovu přednáška Ernsta Renana 1882 Co je národ? duše založená na společné paměti a plánech, touze žít pospolu, kolektivní vůle jednotlivců - příznak krize národní identity, snaha oprášit kolektivní paměť, tradice - odvolání na Renana kvůli intervenci etnických a náboženských identit přistěhovalců (především muslimů), pocit ohrožení jediné smysluplné komunity (národa) kvůli požadavkům kulturních práv Muslimové zpochybňují neutralitu veřejného prostoru 2003 vytvořena Conseil Francais du Culte Musulman (CFCM) jako prostředník (v pozadí úvahy o institucionální asimilaci muslimů a o vyvázání z vlivu vnějších politických sil transislámu )

14 velká diverzita muslimů, zároveň ale společná kolektivní paměť, islamistické ideologie (důraz na náboženskou identitu) - politizace islámu ve Francii - v banlieues islám klíčovým elementem identity určujícím jednání, zdrojem sociální koheze, sebeúcty - transnacionální komunity (spojování místní zkušenosti s vnějším vývojem, transnacionální nacionalismus apod.) - ve vyloučených lokalitách verbální a fyzické násilí jako kolektivní výraz (od 2000 narůstání projevů etno-náboženského konfliktu - muslimsko-židovského, dress code a s ním související konflikty ) při existenci takových komunit je nemožné nalézt společný veřejný prostor, se kterým by se všichni identifikovali společnou identitu - legislativa jediným z jasných použitelných prostředků

15 Na základě působení Stasiho komise účinnost zákona Loi n du 15 mars 2004 encadrant, en application du principe de laïcité, le port de signes ou de tenues manifestant une appartenance religieuse dans les écoles, collèges et lycées publics (v parlamentu 494/36/31, veřejnost cca 70/30, u muslimů cca 40/60) účinnost zákona zakazujícího nošení niqábu a burqy (Loi interdisant la dissimulation du visage dans l'espace public) - Iniciativa Nicolase Sarkozyho (2009), velká veřejná podpora - Pokuty (150EUR), účast na občanských kurzech - Až 30 tis. EUR / rok vězení za nucení k zahalování (veřejnost 80/20) další kolo diskusí o právech a vztahu státu a jednotlivce nezamýšlené důsledky