UNIVERZITA KARLOVA. Fakulta tělesné výchovy a sportu. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Spokojenost a rozvoj sponzoringu v českém freeskiingu

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA Fakulta tělesné výchovy a sportu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Spokojenost a rozvoj sponzoringu v českém freeskiingu Vedoucí práce: Zpracoval: Mgr. Josef Voráček Marek Vaňous Praha 2011

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně a uvedl veškeré literární prameny, které byly během této práce použity. V Praze dne... Marek Vaňous

3 Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto bakalářskou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny. Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis:

4 Poděkování Rád bych poděkoval Mgr. Josefu Voráčkovi za odborné vedení, pomoc a podporu při tvorbě této bakalářské práce a za mnoho užitečných rad a návodů ke zpracování tohoto tématu.

5 Abstrakt Cíle práce: Hlavním cílem této práce je shrnout podmínky pro sponzorování freeskiingu, zjistit co sponzoři očekávají od jezdců k získání a udržení sponzoringu, a také jakou podporu očekávají jezdci od svého sponzora a co všechno jsou ochotni pro to udělat a obětovat. Dalším cílem je analýza celkového rozvoje a počtu firem pohybujících se ve freeskiingu. Metoda: Potřebná data byla získána pomocí dotazníků, které byly elektronickou podobou zaslány všem sponzorovaným jezdcům věnující se newschool freeskiingu. Obdobné dotazníky byly také zaslány všem týmovým manažerům firem či distributorům, kteří sponzoring poskytují. Výsledky: Jezdci i sponzoři jsou se sponzoringem poměrně spokojeni, ovšem k dokonalé spolupráci je ještě třeba odstranit poměrně závažné chyby a nedostatky. Po zlepšení komunikační stránky by se situace jistě o mnoho zlepšila. Klíčová slova: Freeskiing, sponzoring, požadavky

6 Abstract The Aim: The main aim of this work is to give a summary of conditions for freeskiing sponsoring, to find out what the sponsors expect from riders to achieve and keep up sponsoring, also what kind of support riders expect from their sponsor and what they are able to do for it. Analyses of general development and the number of companies participating in freeskiing is another aim of this work. The Method: The necessary facts was get from question-form sent through the internet to the all sponsored new-school freeskiing riders. The similar questionforms were sent to the team managers of the sponsoring companies or distributors. The Results: Both riders and sponsors are fairly satisfied with sponsoring, but it is necessary to avoid relatively major mistakes and defects for the perfect cooperation. If the communication side was better, the situation would be surely much better too. Key words: Freeskiing, sponsoring, requirements

7 Obsah 1 ÚVOD CÍLE A ÚKOLY PRÁCE Cíle práce Úkoly práce TEORETICKÁ VÝCHODISKA Charakteristika sponzoringu Definice pojmu sponzoring Vymezení sponzoringu Sportovní sponzoring Příčiny sponzorování Formy sponzoringu Charakteristika freeskiingu Historie Rozdělení freeskiingu Charakteristika českého freeskiingu METODOLOGIE Charakteristika zkoumané skupiny Metody získání údajů Dotazník Tvorba dotazníku Sestavení dotazníku Odeslání dotazníků - Jezdci Odeslání dotazníků - Sponzoři VYHODNOCENÍ SPOKOJENOSTI SE SPONZORINGEM Vyhodnocení dotazníků - Pohled jezdců

8 5.2 Vyhodnocení dotazníků - Pohled sponzorů DISKUZE ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY

9 1 ÚVOD Freeskiing, jakožto jeden z nejrychleji se rozvíjejících zimních sportů, dorazil před několika lety ze Spojených států také do Evropy a České republiky. Jeho růst byl již od svých počátků obrovský a každým rokem přibývají nový nadšenci, kteří tuto zimní drogu chtějí ozkoušet. Mnoho lidí samozřejmě přiláká velkou řadu firem, které se chtějí nějakým způsobem zviditelnit a také přispět ještě více k rozvoji tohoto sportu. Dochází tak ke sponzorování freeskiingových závodu, akcí, snowparků a v neposlední řadě sponzorování jezdců. Tento sport je velice nákladný a každý jezdec rád přivítá jakoukoliv podporu. Občas tak nemusí řešit problémy jako nákup permanentky na svah, cesty a ubytování na horách či drahé oblečení a vybavení, které je nepostradatelné pro profesionálního freeskiera. Ne vždy je ovšem spolupráce mezi firmou a jezdcem bezproblémová a každým rokem rostou požadavky jak ze strany jezdce, který není spokojen s prací a podporou svého sponzora, tak ze strany firmy či distribuce, která není spokojena s výkony, chováním jezdce a propagací značky skrze lyžařovo jméno. V nedávné době, kdy bylo sponzorování českých freeskierů téměř raritou, nedocházelo k žádným konfliktům, poněvadž každý byl rád za jakoukoliv podporu. Nyní, kdy je tento sport v rozkvětu, firmy investují nemalé finanční prostředky do svých lyžařských týmů a předpokládají, že poctivá práce, viditelnost v mediích a kvalitní výsledky budou samozřejmostí od každého sponzorovaného jezdce. Ovšem ne vždy tomu tak je. A navíc přichází i nespokojenost ze strany jezdců, kteří vidí své kamarády či soupeře z Čech a hlavně ze zahraničí, jak dostávají mnohonásobně větší materiální a finanční podporu. Tímto vznikají spory, které mohou vyvrcholit ukončením smlouvy a dále vznik dalších problémů, jenž mohou vyvolat neochotu u firem pro sponzorování tohoto sportu. 9

10 2 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE 2.1 Cíle práce Cílem bakalářské práce je shromáždit informace a zkušenosti od sponzorovaných jezdců a od firem či distribucí, které sponzoring poskytují a navrhnout vhodné řešení problému k oboustranné spokojenosti. 2.2 Úkoly práce K tomu, aby bylo cílů dosaženo, je třeba splnit tyto úkoly: - analýza celkového rozvoje a počtu firem pohybujících se ve freeskiingu - na základě poznatků z odborné literatury sestavit vhodný dotazník - vybrat soubor respondentů z oblasti českého freeskiingu a jimi vyplnění dotazníků - vyhodnocení výsledků dotazníků a navržení vhodného řešení k eliminaci problémů mezi sponzorem a jezdcem 10

11 3 TEORETICKÁ VÝCHODISKA 3.1 Charakteristika sponzoringu Definice pojmu sponzoring Sponzoring je často vnímán jako investování finančních prostředků do nejrůznějších aktivit, jejichž potenciál můžeme dále komerčně využít. V odborné literatuře lze najít mnoho definic k objasnění tohoto pojmu: Sponzoring představuje významný specifický prostředek k zabezpečení dodatečných finančních zdrojů, sloužících k realizaci, zejména kulturních, vědeckých, charitativních a dalších aktivit v různých sférách života společnosti. V tomto směru nečiní výjimku ani tělovýchovné, sportovní a turistické organizace, spolky a kluby, avšak i jednotlivci, usilující o získání finančních prostředků pro jejich mnohočetnou a rozsáhlou činnost. (2, s. 190) Dnešní sponzorování představuje ve světě sportu komunikační a marketingový nástroj, který spočívá v jasném vymezení a kompenzaci výkonů sponzora a protivýkonů sponzorovaného. (1, s. 24) Vymezení sponzoringu Sponzoring je doménou produktů spotřebního zboží, a to převážně v našem pojetí, kdy jednak má za cíl podpořit dobrou věc a zároveň se snaží podpořit svou značku za účelem zvýšení odbytu. V dnešní době existuje obrovská nabídka podobných či stejných produktů a zákazník se musí rozhodnout, zda zvolí produkt konkurence, či naopak. Rozhoduje se podle toho, kdo mu dá za peníze víc, avšak také podle toho co o výrobci ví, jak se mu líbí filozofie společnosti a jak je společnost obecně známá. Dvořáková (2005) popisuje vymezení sponzoringu několika větami: Velkou otázkou současného sportu je, zda vyhrávají sportovci, diváci, média nebo sponzoři. Jedním ze současných trendů v oblasti marketingové komunikace je přesun finančních prostředků firem z klasické reklamy na jiné, méně tradiční, komunikační nástroje. Nadnárodní společnosti se stále častěji obracejí ke sponzoringu, který se stává stále populárnějším komunikačním nástrojem. (4, s. 29) 11

12 Určité formy sponzorství existují již od dávné minulosti a už různé dotace od panovníků se dají považovat za první formy sponzoringu. Je třeba si uvědomit, že postupem času vznikaly rozdílné formy podpor: Mecenášství - tento název je odvozen od jména římského majetného občana G. C. Maecenase. Jedná se o opakovanou podporu, společnosti, sportu, kultury či vědy bez jakéhokoliv očekávání či požadování protislužby. Dárcovství známé též jako donátorství, je jednorázová podpora sportu. Dárce to dělá pouze pro vlastní radost a potěšení, že sportovec či vědec může díky němu provádět svou oblíbenou činnost. Nadační činnost- jedná se o podporu nadačních cílů, kdy například peníze jdou z vlastních nahospodařených zisků. Sponzorství na rozdíl od mecenášství a dárcovství zde sponzor očekává za svoji službu určitou protislužbu Sportovní sponzoring Sportovní sponzoring je třeba chápat jako specifický prostředek k zajištění materiálních a finančních zdrojů pro kluby, spolky a akce v tělovýchovné, sportovní a turistické oblasti. Samozřejmě nesmíme opomenout na jednotlivce, kteří také usilují o zisk finančních a materiálních prostředků pro svoji sportovní činnost a sportovní rozvoj. To je jeden z důvodů, že má sponzorování dynamický vývoj právě v oblasti sportu (DVOŘÁKOVÁ, 2005). Sponzorování v oblasti sportu jé v dnešní době brán téměř jako nepostradatelný pro vykonávání nejrůznějších sportovních činností. Bruhn a Mussler (1991), kteří se zabývají touto problematikou, definují tento pojem takto: Sponzorování lze definovat jako připravenost finančních a materiálních prostředků nebo služeb ze strany podniků, které jsou přidělovány osobám a organizacím působícím ve sportu, kultuře a v sociální oblasti s cílem dosáhnout podnikových marketingových a komunikačních cílů. Jedná se o specifickou formu partnerství, ve které sponzor a sponzorovaný dosahují svých cílů pomocí druhého. (1, s. 8) Ve srovnání s mecenášstvím, darů či nadacemi je zřejmé, že dnešní sponzorování představuje jeden z komunikačních a marketingových nástrojů. Jedná se o 12

13 přesné vymezení a kompenzaci výkonů sponzora a nutných protivýkonů sponzorovaného. Finanční prostředky sponzora jsou propůjčovány především se záměrem propagačním a ekonomickým. V této souvislosti musí brát sportovní manažer v potaz tyto dva aspekty (ČÁSLAVOVÁ, 2009): 1) Hledisko sponzora: z jakého důvodu podporují naše aktivity na poli tělesné výchovy a sportu, kultury, umění atd.? 2) Hledisko sponzorovaného: co dává podnět sportovní organizaci hledat sponzory a co má za to být poskytnuto? Tento vzájemný vztah se často jeví velmi problémový a to především jedná-li se o oblast výkonnostního sportu. V české praxi se setkáváme převážně se sponzoringem od velkých, zejména mezinárodních firem. Menší firmy často nevědí, jaký komunikační či marketingový cíl prostřednictvím sponzorování naplnit, a zvolí tak obvykle raději poskytnutí daru. Na opačné straně však také existuje mnoho případů, kdy žadatel o sponzoring nedovede nijak motivovat potencionální sponzory zajímavou nabídkou protislužby ze své strany Příčiny sponzorování Důvodů proč investují firmy tak obrovské peníze do sponzoringu a reklam je několik, ale hlavní je ten, že situace na trhu je mezi podniky vyrábějící podobný nebo stejný produkt opravdu vyrovnaná. Podnik by si měl před vynaložením finančních a materiálních prostředků stanovit cíle, kterých chce dosáhnout. Zde je uvedeno několik příkladů těchto met (NOVOTNÝ, 2000): zvětšení podvědomí široké veřejnosti o názvu podniku, výrobku a službách podporovat identifikace sponzora pomocí sportu zlepšení všeobecné mínění a znalosti o sponzorovi zvýšení tržeb a otevření uzavřených trhů přilákání distributorů a agentů vylepšení nebo udržení vztahu s obchodními partnery či se zákazníky vytvoření dobrého jména jak mezi zaměstnanci, tak ve společnosti 13

14 3.1.5 Formy sponzoringu Lidé si většinou při myšlence na sponzorování sportu vybaví sponzorovaný produkt, místo, kde viděli tento produkt či jméno sponzora a důvod, proč je ona věc vizuálně zaujala. Postupně si však uvědomují, zda šlo o sponzorování jednotlivce, týmu atd. Zde je představeno pět forem sponzoringu charakteristických pro sport (ČÁSLAVOVÁ, 2009): Sponzorování jednotlivých sportovců V dnešní době nejvíce rozšířená forma v oblasti vrcholového sportu. Osobnost sportovce se zároveň stává gestorem kvality a úspěchu sportovního podniku. Sponzorská smlouva obsahuje nejen práva na využívání jména, ale i vyobrazení sportovce na produktech značky, účast na akcích a autogramiádách a další opatření na podporu prodeje. Sportovec často poté dostává materiální podporu (např. oblečení, lyže, jiné sportovní vybavení) a finanční podporu (např. finance na cesty a určitý budget na lyžařskou sezónu) Sponzorování sportovních týmů Tato forma sponzoringu se vyskytuje jak ve vrcholovém sportu, tak také přešla na úroveň výkonnostní a sportu pro všechny. Sponzorovaný tým obvykle dostává podporu v podobě financí na cesty, dopravu, sportovní vybavení či ubytování, za které nabízí nejčastěji reklamu na dresu, články a reporty v médiích a video-edity, kde se objeví jméno sponzora, bez kterého by akce či cesta týmu nebyla uskutečnitelná. Sponzorování sportovních akcí U takového typu sponzorování přichází nepřeberné množství možností, jak lze sponzorovi nabídnout protislužbu. Jedná se o reklamu v programovém sešitu, reklamu na vstupenkách, nejrůznější sponzorské balíčky, jmenování sponzora z úst komentátora v průběhu akce a další. Pro firmu je také velmi výhodné být hlavní sponzor akce. Nejen že je tak firma publikována během akce, ale často je také její název vložen do názvu konané sportovní akce (např. Meatfly Czech Freeskiing Open 2009) 14

15 Sponzorování sportovních klubů Také u této formy sponzorování lze nacházet široké množství možností z hlediska činností, které sponzorovi může být nabídnuto. Především díky tomu, že v klubu jsou sportovci, sportovní družstva či oddělení, jde nabídka protivýkonů velmi široká. Sportovní klub často také pořádá sportovní akci, kde může svého sponzora zviditelnit a nabídnout sponzorský balíček. Sponzorování ligových soutěží Velké firmy využívají také možnosti stát se partnerem určité ligové soutěže. Firma tak má své firemní označení v názvu soutěže a využívá reklamu na všech stadionech nebo také během televizních utkání. 3.2 Charakteristika freeskiingu Historie V současné době existuje nespočet zimních sportů a mezi ty služebně nejmladší patří právě freeskiing. V roce 1988 byl poprvé použit termín freeskiing, a to když kanadský režisér akčních filmů natočil svůj první film The Blizzard od Aahhh s, díky kterému v onom roce propukla freeskiingová revoluce. Náhle se vytvořila alternativa k alpskému stylu lyžování. V té době byl na vrcholu freestyle styl zvaný balet na lyžích, který již téměř zanikl. V tomto období vzniká také disciplína big mountain skiing, známější jako freeride. Jednalo se o něco převratného a ski magazíny se náhle začaly plnit fotografiemi těchto extrémních lyžařů. Lyžařská střediska jako Squaw Valley, Jackson Hole, Whistler a Chamonix se najednou stala nejnavštěvovanějšími lokalitami mladých lyžařů toužících po nevšedních freeridových zážitcích. Na tento boom také začínají reagovat lyžařské firmy a ujímají se sponzoringu prvních jezdců-riderů. (13, s. 9) Další převratný rok je rok 1994, kdy lyžařská společnost Völkl skis představila první speciální freeridové lyže Snowranger. Ostatní značky se v dalších sezonách přidávají a každý rok nabízejí nové vylepšené modely lyží, které jsou ideálním řešením pro jízdu na prachovém sněhu. 15

16 Roku 1996 vzniká tzv. newschool lyžování. Vše rozpoutali tehdejší jezdci v boulích, kteří byli nespokojeni se spoluprácí a ježděním pod FIS (Fédération Internationale de Ski = Mezinárodní lyžařská federace). Pravidla byla zastaralá a omezující (zákaz skoků přes hlavu apod.), a tak jezdci začali napodobovat snowboardisty a zkoušeli různé skoky s uchycením lyže. Tato skupina jezdců označována jako New Canadien Air Force začala jako první jezdit na lyžích pozadu neboli na switch. A právě jízda pozadu je typický znak newschool lyžování. V roce 1998 byly firmou Salomon vyrobeny první speciální freestyle lyže se zvednutou patkou. Právě tato zvednutá patka umožňuje jízdu na switch a ježdění ve snowparcích dostalo úplně jinou podobu. Postupem času si i ostatní společnosti začaly uvědomovat, že tento sport přitahuje více a více mladých lidí, a tak vznikaly firmy, které se zabývaly pouze výrobou freestylových či freeridových lyží. Vznikaly také první týmy profesionálních jezdců, zaměřené na rozvoj newschool lyžování. V roce 1999 byla disciplína big air zařazena do Winter X Games, což je americká neoficiální olympiáda zimních extrémních sportů. Newschool se tak dostal do podvědomí širší veřejnosti Rozdělení freeskiingu Tato práce se sice bude zabývat sponzoringem jezdců, kteří se věnují newschoolu, ale určitě není od věci představit i druhou disciplínu (big mountain), jelikož tyto dvě disciplíny byly spolu hlavně v počátcích velmi úzce spojeny. Propojení funguje stále a jako nejlepší příklad onoho propojení můžeme pozorovat v backcountry Freestyle, kde dochází k přenesení parkových triků do big mountain terénu, tedy do prašanu. Celkové rozdělení lyžařských disciplín a hlavně freeskiingu je názorně představeno na nasledující tabulce: 16

17 Tabulka 1: Rozdělení lyžařských disciplín Zdroj: vlastní tvorba Lyžařské disciplíny 1) Klasické 2) Alpské 3) Akrobatické 4) Freeskiing a) Freeride - big mountain b) Freestyle - newschool ~ big air ~ half pipe ~ jibbing ~ backcountry Freeride big mountain Jak už bylo řečeno, tato disciplína vznikla jako první, ovšem v porovnání s newschoolem nemá tak velký počet aktivních jezdců. Rozhodně to není tím, že by byl freeride méně populární. Drtivá většina lidí, co okusili pár zatáček v čerstvě napadaném sněhu, by nejezdila nic jiného. Ta radost a svoboda při jízdě mimo upravené sjezdovky jde jen těžko popsat, a kdo nesjel alespoň pár kopců s hlubokým sněhem, toto nikdy nemůže pochopit. Je zde však velké množství překážek, díky kterým se většina jezdců věnuje newschoolu. Řeč je o speciálních extra širokých lyžích, které nejsou vůbec levné, či lavinovém vybavení, jehož cena se také vyšplhá na několik tisíc korun (pípák lavinový vyhledávač, lavinová sonda, lopata atd.). Největší překážkou je však počasí a hory. Člověk může vlastnit to nejlepší a nejdražší vybavení, ovšem jestliže sníh nenapadá, tak se freeride jezdit nedá. Nemluvě o našich českých horách. Ty jsou opravdu malé a milovníci pořádných kopců musejí do zahraničí. Big mountain je velmi nebezpečná disciplína a ročně pod lavinou umírá mnoho zkušených jezdců. Vybavení jde naštěstí mílovými kroky vpřed, a tak jsou na trhu lavinové pomůcky, bez kterých by byl počet mrtvých mnohem větší. I tak je ve velkých 17

18 horách nejdůležitější zkušenost a umění zvolit ideální řešení problému ve stresových situacích Freestyle newschool Vybavení Jestliže na sjezdovce uvidíte lyžaře se zvednutými nejen špičkami, ale i patkami lyží, tak vidíte nejdůležitější část vybavení, která odlišuje obyčejné lyžování právě od freeskiingu. Tzv. twintip lyže jsou nedílnou součástí ježdění ve snowparcích na uměle vytvořených překážkách, určených k provádění různých triků. Hůlky jsou v tomto sportu spíše k vyrovnávání stability ať už ve vzduchu či na zábradlích a bedýnkách, na kterých se jezdci sklouzávají. Hůlky jsou proto výrazně kratší než hůlky slalomářů a v posledních několika letech se začínají objevovat ve snowparcích i jezdci, kteří hůlky nepoužívají vůbec. Určité odlišnosti mají i lyžařské boty a lyžařské vázání. Především boty jsou měkčí a pohodlnější, aby noha tolik netrpěla po celodenním skákání a tvrdých dopadech. Další části vybavení už nejsou nijak specializované pro tento sport a dají se převzít i z jiných zimních sportů. Ochranné pomůcky se vyrábí téměř na celé tělo, ale téměř nezbytné je používat helmu a ochranu páteře páteřák. Dále je dobré mít brýle, kvalitní oblečení do velkých mrazů a funkční prádlo, které zabrání prochladnutí. Ač se to možná na první pohled nezdá, tak freeskiing je velmi fyzicky (i psychicky) náročný sport, při kterém se jezdec snadno zpotí a právě kvalitní prádlo může zabránit onemocnění či zranění. Newschool disciplíny Big air (skok) jezdec při této disciplíně skáče do vzduchu pomocí speciálně vyrobených můstků. Při skoku se hodnotí styl, kvalita provedení, obtížnost, celková výška a dopad. Tato tradiční freestylová disciplína je velmi populární a často využívána při různých závodech či exhibicích. Jezdci rotují jako kolem své osy, tak mimo osu (tzv. cork), předvádějí různá salta a chytají při tom nejrůznějšími způsoby své lyže. Každý rok je vidět jak tento sport jde neuvěřitelnou rychlostí vpřed. Před pár lety si nikdo ani 18

19 nepředstavil, že se nyní bude skákat na skocích, na kterých jezdec letí až 35 metrů. Nejlepší jezdci nyní na takovýchto skocích předvádějí tzv. double flipy, což je provedení dvou triků v jednom skoku (např. double backflip či jiné vyosené double rotace). Už se i objevil první úspěšný triple flip a nikdo netuší kam až sahají možnosti těchto profesionálů a kde tento sport bude za pár let. Half pipe (U-rampa) tato disciplína je jako jediná uznána lyžařskou federací (FIS) a před několika měsíci byla dokonce zařazena na seznam sportů pro Olympijské hry Tato skutečnost rozděluje nadšence tohoto sportu na dva tábory. Jedni by byli rádi, že to freeskiingu přinese ohromnou propagaci a druzí namítají, že tento freestylový sport na olympijské hry nepatří, protože má jinou filozofii než například slalom v brankách s přísnými a přesnými pravidly. Jezdec při jízdě projíždí speciálně upraveným sněhovým korytem (většinou tvořeno díky hliněnému základu) z jedné strany na druhou a snaží se létat co nejvýše a předvádět co nejobtížnější triky s kvalitním dopadem, aby mohl plynule navázat dalšími triky na druhé straně rampy. Délka U-rampy se pohybuje mezi metry a výška stěn dosahuje až 5,5 metru. Stavba kvalitní half pipe je vysoce nákladná. Ať už tvorba hliněného základu, tak údržba, která se neobejde bez speciálních zařízení na rolbu (pipe dragon). Jibbing jízda či klouzání po zábradlí, lavičkách, kmenu stromu a jiných překážek. Tato disciplína je velmi populární převážně z toho důvodu, že ji lze provádět po celý rok. Stačí velmi malé množství sněhu a v létě se jako alternativa sněhu osvědčují speciální koberce či kartáče. Jibbing lze rozdělit na dvě oblasti: Jízda ve snowparku na uměle vytvořených překážkách. Bezpečnější a rozšířenější varianta, při které jezdec může zvládnout v jedné jízdě několik railů či laviček za sebou a případný pád na sníh není tak bolestný. Překážky mají nespočet tvarů a velikostí a úroveň obtížnosti bývá dána také výškou náskoku. Street jibbing ježdění ve městech na zábradlích a zídkách. Velmi nebezpečná varianta kde sebemenší zaváhání může znamenat pád na tvrdé schody a předčasné ukončení sezony nějakou zlomeninou. Ani s policií to většinou 19

20 nemají jezdci jednoduché, protože domluva je velmi složitá a za ničení veřejného majetku jsou často udělovány pokuty. Ale právě nebezpečí a přiblížení zimního sportu do měst je lákavé pro sponzory, a tak fotografie či videomateriál pořízený při street jibbingu má největší hodnotu. Backcountry propojení freestylu a freeridu, kdy se využívají přírodní překážky jako stromy, sněhové závěje apod. Nejčastěji jsou stavěny velké skoky, na kterých jezdci předvádí nejrůznější newschool triky přenesené ze snowparků a dopadají do nedotčeného hlubokého sněhu. Tato disciplína je velmi populární v oblasti freeski filmů či fotografií. Přiblížení přírodě a obtížnost nejen provedení úspěšného skoku, ale také jeho přípravy jsou sponzory velmi ceněny. Stavba takového skoku trvá i několik hodin a následné výšlapy po povedeném či nepovedeném skoku jsou velmi vyčerpávající. Ke všemu tomu fyzickému úsilí má backcountry skok svoji životnost a po několika pokusech je dopad znehodnocen a dále se skákat nedá. Právě díky neatraktivnímu poměru cena vs. výkon, kdy jezdci stráví stavěním skoku několik hodin kvůli pár skokům, je tato disciplína v současné době ceněna nejvíce. 3.3 Charakteristika českého freeskiingu První vlna freeskiingu v České republice proběhla přibližně roku 1999, kdy Robin Kaleta a pár dalších přátel začali s prvními pokusy skoků. Tito jezdci byli na tu dobu sponzorováni od velmi kvalitních značek. Po čase se ovšem přesunuli do hlubokého sněhu za freeridem a na řadu přišla druhá vlna okolo Jiřího Voláka, Romana Daleckého, Ondřeje Beneše a spol. Ti to se získáním sponzoringu měli mnohem obtížnější a trvalo určitou dobu, než začali získávat nějakou finanční či materiální podporu. Rok od roku se situace naštěstí zlepšovala, firmy vstupovaly do tohoto odvětví a vznikaly i první české firmy, jež podporovaly freeskiing v Čechách. Nyní je český freeskiing na poměrně vysoké úrovni ve srovnání se sousedními zeměmi. Jezdci se pravidelně umisťují velmi vysoko na mezinárodních závodech a předvádí triky, které se pomalu blíží světové úrovni. Je tomu tak alespoň v big airu a jibbingu. U-rampa bohužel našim jezdcům uniká a jejich výkony jsou o několik tříd pozadu oproti světu. Není se však moc čemu divit. U-rampy jsou v České republice 20

21 pouze dvě, nejsou tak veliké jako v zahraničí, a tudíž je trénink v tomto sněhovém korytu složitý a téměř nikdo mu nevěnuje větší část svého času. Ostatně celkově nejsou podmínky pro trénink jezdců ideální. Některé lyžařské resorty se sice občas snaží připravit ty nejlepší podmínky, ale malé hory a často nedostatek sněhu to neumožňuje. Jestliže má jezdec finance, tak může trénovat v Rakousku, Itálii či Francii, kde jsou střediska na mnohonásobně vyšší úrovni a jezdit tu lze téměř celý rok. Tyto cesty si však bez sponzora může dovolit málokdo. V České republice je tak velmi oblíbená letní příprava v podobě skoků z můstku do vody. Jezdci se často celé léto učí nejtěžší triky s dopadem do vody a následující zimu se snaží tyto triky předvést i na sněhu. Dále je oblíbená příprava tzv. na suchu. Ať už se jedná o jibbing, kdy se jezdec rozjíždí po kartáčích, nebo skoky na trampolíně pro získání potřebné orientace ve vzduchu. 21

22 4 METODOLOGIE 4.1 Charakteristika zkoumané skupiny Pro analýzu byli zvoleni všichni sponzorovaní jezdci z České republiky. Kritériem pro výběr bylo získání sponzoringu díky svým schopnostem v disciplíně newschool freeskiing. V tomto případě nebyla za sponzoring považována menší podpora od lokálních sportovních klubů a lyžařských středisek. Jezdců, kteří mají za sponzora pouze svůj domovský lyžařský resort, je nespočetně a je nemožné se o všech dozvědět. Také se muselo jednat o muže. Je tomu tak, protože žen je v naší republice sponzorováno minimum a občas k nim sponzoři mají jiný přístup než k mužům. Výsledky by tak mohly být zbytečně zkreslené. Druhá skupina, na kterou bylo zkoumání zaměřeno, byli týmoví manažeři či distributoři značky. Právě ti nejčastěji rozhodují o tom, kdo sponzorovaný bude a kdo ne, a jak velkou podporu případně jezdec bude dostávat a jaké protivýkony a protislužby bude mít za povinnost plnit. 4.2 Metody získání údajů Dotazník Dotazník patří mezi velmi často využívanou formu pro sběr dat. Je poskládán z několika otázek, díky nimž získáme potřebné názory a fakta od respondentů. Je na výběr několik metod a technik sběru dat, které budou stručně představeny: Osobní dotazování - výhody: přímá komunikace s respondentem, používání názorných pomůcek, možnost motivace respondenta, názorná ukázka pomůcek - nevýhody: rozsah dotazování (30-40 minut), vysoké náklady Telefonické dotazování - výhody: rychlost, nízké náklady, domácí prostředí dotazovaného - nevýhody: nechuť respondenta odpovídat, kontaktování respondenta v nevhodnou situaci, nespolehlivost výsledků 22

23 Písemné dotazování - tradiční metoda dotazování založená na písemně zpracovaném dotazníku, motivací je profesionálně vytvořený dotazník a přiložená obálka se známkou - výhody: respondent vyplní, když má čas - nevýhody: nízká návratnost, ztráta kontroly nad velikostí a strukturou výběrového vzorku, špatně reagují lidé s vysokým či nízkým vzděláním, lidé pracovně vytížení Elektronické dotazování - využití počítačových sítí - výhody: rychlé, levné, data rovnou v elektronické podobě, nízká náročnost na organizaci - nevýhody: ztrácí se přehled nad strukturou Pro práci bylo zvoleno právě elektronické dotazování. Hlavní důvodem byla téměř nulová cena a v dnešní moderní době je hodnoceno jako nejvhodnější metoda pro sběr dat. Jezdci již na podzim vyjíždějí na cesty do zahraničí za sněhem a není neobvyklé, když se do svého bydliště nedostanou několik týdnů, zatímco internetové připojení mají při ruce stále a ve volném čase mohou dotazník vyplnit Tvorba dotazníku Sestavení kvalitního dotazníku je jedna z nejdůležitějších částí této práce. Musí splňovat určitá pravidla, aby údaje z něho bylo možno použít k řešení problému, a zároveň nesmí respondenta odradit od jeho vyplnění. Co má dotazník zjistit; vytvoření seznamu informací, které má dotazník přinést než se začnou tvořit jakékoliv otázky či se začne přemýšlet o struktuře dotazníku, je třeba si uvědomit, co nás zajímá a co nám má dotazníkové šetření zodpovědět Určení způsobu dotazování a koho se ptát správně zvolený způsob dotazování může ušetřit mnoho času a peněz. Naopak špatný způsob či špatně zvolený vzorek povedou k nekvalitním výsledkům. Jak již bylo uvedeno, tak 23

24 pro tuto práci bylo zvoleno elektronické dotazování a velikost vzorku je rozebrána v následující podkapitole Upoutání pozornosti a srozumitelnost dotazník by měl na první pohled upoutat pozornost respondenta a neodradit ho od vyplnění. Je třeba se zaměřit na srozumitelnost, přehlednost a snadnou orientaci, jednoduchost vyplňování a jazykovou korektnost Logické poskládání otázek do kompaktního dotazníku a konstrukce celého dotazníku v první části dotazníku by měly být jednodušší otázky, které neodradí respondenta od dalšího vyplňování, ve střední části dotazníku pak nejdůležitější a stěžejní otázky a až na závěr otázky identifikační Pilotáž před odesláním dotazníku je nutné, aby byl dotazník rozdán malému množství respondentů, kteří dotazník vyplní a poskytnou tvůrci poznatky a chyby, které v dotazníku objevili. Až korekcí dotazníku je možno začít s dotazováním celého vzorku. Pilotáž byla samozřejmě provedena u obou dotazníků této práce. U jezdců ji provedli dva respondenti, kdy uvedli nejasnosti u některých otázek, které poté byly před celkovým rozesláním poupraveny. Pilotáž dotazníku pro sponzory provedl jeden respondent, který nezaznamenal jakékoliv chyby či nejasnosti Sestavení dotazníku Výběr vzorku - vzorek byl od začátku přesně definovaný. Muselo se jednat o sponzorované jezdce (muže), kteří získali svého sponzora díky svým schopnostem v newschool freeskiingu. Do vzorku nebyli počítáni jezdci, kteří mají podporu pouze od svého domácího ski areálu či drobnou podporu od lokálního skateshopu. Velikost vzorku tedy čítá dvacet dva respondentů. Druhý vzorek byl tvořen pouze distributory a firmami, které sponzoring těmto jezdcům poskytují. Velikost tohoto vzorku čítá 17 respondentů. Typy otázek - v práci jsou použity uzavřené, polouzavřené i otevřené otázky. Uzavřené otázky nabízejí několik možných variant, ze kterých si respondent vybere jednu či více odpovědí. Výhoda těchto otázek je v jednoduchosti vyplňování a ve snadném zpracování odpovědí. Mezi nevýhody patří především to, že je nutno znát většinu možných odpovědí. Dále také nemusí přesně vystihnout názor respondenta a hrozí riziko nahodilého vyplnění. Do uzavřených otázek také patří otázky škálové, které 24

25 jsou vhodné pro měření názorů a postojů a respondenti zde vybírají odpověď ze stupnice (škála hodnotící: např. jako ve škole 1 5). V otevřené otázce může dotazovaný odpovědět svými vlastními slovy a není mu nabídnuta jakákoliv varianta odpovědi. Mezi výhody patří věrné zachycení pohledu respondenta na otázku, jelikož není omezen výběrem odpovědí, dále také umožňují získat odpověď, která tvůrce dotazníku nenapadla, a nabádají respondenta k hlubšímu zamyšlení nad svou odpovědí. Velká nevýhoda je však obtížnost zpracování těchto odpovědí a občas také těžká interpretace některých odpovědí. Polouzavřené otázky kombinují výhody i nevýhody otázek otevřených a uzavřených. Takováto otázka vznikne přidáním možnosti jiné do otázky uzavřené. Tato možnost se tak vlastně stává otázkou otevřenou, kam respondent může vyjádřit svůj vlastní názor. V práci byla snaha použít co nejvíce otázek uzavřených a polouzavřených, aby respondenti měli vyplňování co nejjednodušší a nad dotazníkem nemuseli trávit příliš mnoho času, což by je mohlo odradit od vyplnění. U škálových otázek, které byly v práci použity, byly zvoleny stupnice se sudým počtem odpovědí, aby nenastala situace, kdy respondent bez většího přemýšlení vybere prostřední možnost nevím apod. Byly použity i otázky otevřené, které napomohly ke zjištění vlastního názoru respondentů u nejdůležitějších otázek, pomocí kterých je možno stanovit nějaká doporučení. Formulace otázek existují určitá pravidla, která je u otázek nutno dodržovat. Patří mezi ně především jednoznačnost, srozumitelnost, stručnost a užívání známého slovníku. Dále je třeba se vyvarovat zdvojeným otázkám, sugestivním a zavádějícím otázkám, dále pak nepoužívat otázky sjednoznačnou odpovědí či nepříjemné a negativní otázky. Průvodní dopis nedílnou součástí každého dotazníku by měl být průvodní dopis, který má také několik doporučení. U této práce byly průvodní dopisy k oběma dotazníkům téměř identické a lišily se minimálně. Zpočátku byl respondent osloven a požádán o vyplnění dotazníku. Byl vysvětlen cíl dotazníku a stručné vysvětlení, že obdobný dotazník bude zaslán také druhé straně (jezdcům/sponzorům). Nemělo by chybět určité motivování respondenta k vyplnění a zdůraznění důležitosti jeho odpovědí. Na závěr byla přislíbena anonymita a poděkování za spolupráci. 25

26 Motivace k odpovědím - úspěšná návratnost je dána nejen kvalitní tvorbou dotazníku, ale také motivací respondenta k odpovědím. U obou průvodních dopisů bylo zdůrazněno, že odpovědi mohou napomoci k lepšímu přístupu ke sponzoringu a také byla zmíněna časová nenáročnost dotazníku. Pro firmy a distribuce byla v u přidána další motivace, díky které je pravděpodobně návratnost tak vysoká. Jestliže dotazovaný měl zájem o souhrnné výsledky jezdců po zpracování jejich odpovědí, tak mu tyto výsledky byly poskytnuty Odeslání dotazníků - Jezdci Nejdříve bylo nutno zjistit jména všech sponzorovaných jezdců. Tento úkol nebyl tak lehký, jak by se zdálo. Neexistuje totiž žádná databáze či internetové stránky, kde by tito jezdci byli zveřejněni. Ke zjištění nejvíce napomohly internetové stránky Czech Freeski Open 2010, kde jezdci byli rozděleni na sponzorované a nesponzorované a již v přihlášce museli vypsat veškeré své sponzory. Jelikož byl tento závod jedním z nejprestižnějších uplynulé sezóny, tak se kromě zraněných či jezdců v zahraničí přihlásil téměř každý sponzorovaný. Další respondenti byli zjištěni pomocí článků na internetu, kde svého sponzora prezentovali a především pomocí špičkového a dlouholetého sponzorovaného jezdce Ondřeje Beneše, který má ve freeskiingové komunitě obrovský přehled již několik let. Jelikož je česká scéna stále ve vývoji, je vzorek poměrně malý a čítá dvacet dva sponzorovaných jezdců. Rozesílání elektronických dotazníků proběhlo pomocí populární sociální sítě Facebook. Každý z jezdců vlastní účet na této komunikační síti a tak byl vyhodnocen tento způsob jako nejideálnější. Celkově bylo přijato osmnáct vyplněných dotazníku, z čehož vychází návratnost 82% Odeslání dotazníků - Sponzoři Dále bylo třeba vytvořit seznam všech značek, které se ve freeski scéně pohybují a poskytují jezdcům nějakou podporu. Toto bylo velmi složité nejen z důvodu neexistující jakékoliv databáze či článku, který by sponzory prezentoval, ale především proto, že sponzoři se rok od roku mění, někteří ze scény odcházejí a někteří naopak přicházejí. Distribuce často mají pod sebou dvě a více značek, tudíž jezdec s čtyřmi či 26

27 pěti sponzory může být klidně podporován pouze dvěma distribucemi. Ke zjištění znovu velmi napomohly již zmiňované internetové stránky českého závodu, ale také formulování třetí otázky v dotazníku pro jezdce. Ta byla důležitá především pro zjištění počtu sponzorů u jezdce, ale také byli zjištěni sponzoři, kteří nebyli zjištěni dříve. Poslední pomoc se zjištěním značek v komunitě znovu poskytl Ondřej Beneš. Dalším problémem bylo zjištění kontaktů na tyto distributory či tým manažery. Na internetových stránkách je informací o těchto osobách a celkově o značkách, které se v českém freeskiingu pohybují neskutečně málo a zjistit přímý kontakt na někoho z firmy je téměř nemožné. Bylo nutno znovu se spolehnout na pár jezdců, kteří byli ochotni tyto kontakty dát. Dotazníky byly poté rozesílány em, ovšem pár kontaktů bylo opravdu nespolehlivých a částečně bylo bohužel očekáváno, že se nedostane odpovědi. Nakonec bylo vyhodnoceno, že se zde pohybuje sedmnáct firem či distribucí, které poskytují sponzoring. Z tohoto vzorku bylo obdrženo třináct odpovědí, což činí návratnost 76%. 27

28 5 ANALÝZA SPOKOJENOSTI SE SPONZORINGEM 5.1 Vyhodnocení dotazníků - Pohled jezdců Otázka č. 1 Jméno Vašeho prvního sponzora? Díky této otázce byl v kombinaci s otázkou číslo 3 (Jména všech sponzorů, kteří Vám poskytují nějaký druh podpory) zjištěn zajímavý fakt, že jezdec si svého prvního sponzora udržel, nebo sponzor odešel z tohoto oboru a sponzoringu ve freeskiingu se již nevěnuje. Výjimku tvoří pouze jediná značka, která sponzorovaného jezdce přestala podporovat a v tomto mladém sportu i nadále zůstala. Otázka č. 2 Rok kdy jste tohoto sponzora získal? Graf 1: Rok získání prvního sponzora Zdroj: vlastní tvorba 5 Získání prvního sponzora

29 Respondenti v této otázce zavzpomínali na rok, kdy se jim podařilo získat určitý druh podpory a poměrně jasně je zde vidět, že objevování talentů a jejich první sponzoring byl nejrozšířenější mezi lety 2005 až V těchto letech zažíval český freeskiing největší rozmach a v posledních dvou letech se sponzorují především známější tváře, které se sponzoringem nějakou zkušenost už mají. Otázka č. 3 Jména všech sponzorů, kteří Vám poskytují nějaký druh podpory. Tato otázka byla respondentům položena především pro zjištění celkového počtu sponzorů a také ke zjištění, které všechny značky se v tomto sportu pohybují. Graf 2: Počet jezdcových sponzorů Zdroj: vlastní tvorba 6 Počet sponzorů sponzor 2 sponzoři 3 sponzoři 4 sponzoři 5 sponzorů 6 sponzorů 7 sponzorů Nejčastější jsou tři sponzoři pro freeski jezdce. Dále je vidět, že počet sponzorů je velmi rozdílný a někteří jezdci mají dokonce sponzorů sedm. 29

30 Otázka č. 4 Jakou podporu od sponzorů dostáváte? Jezdci zde mohli zaškrtnout až čtyři různé druhy podpory (finance, materiál, slevy, příspěvky na cesty) a v případě, že by dostávali od svého sponzora i jiný druh podpory, který nebyl v nabídce, mohli jej připsat. Graf 3: Druh obdržené podpory Zdroj: vlastní tvorba Druh podpory finance materiál slevy příspěvky na cesty jiné Všech osmnáct respondentů odpovědělo, že dostávají určitou materiální podporu. Další tři typy podpory už nejsou tak časté, ale přesto toto množství není zanedbatelné. Jeden z respondentů dále uvedl, že dostává také sezónní skipas od svého domácího lyžařského areálu. 30

31 Otázka č. 5 Jak jste spokojen s jejich podporou? (1 = absolutně spokojen, 2 = spokojen, 3 = spíše spokojen, 4 = spíše nespokojen, 5 = nespokojen, 6 = absolutně nespokojen) Graf 4: Spokojenost se sponzoringem Zdroj: vlastní tvorba Spokojenost se sponzoringem absolutně spokojen spokojen spíše spokojen spíše nespokojen nespokojen absolutně nespokojen V této otázce se respondenti snažili shrnout celkovou spokojenost vůči všem svým sponzorům. Na škále od 1 do 6 vybrali jednu z nabízených variant. Poměrně překvapivý je fakt, že nikdo není se svým sponzorem nespokojen či absolutně nespokojen. Ostatní možnosti se rozdělily téměř rovnoměrně, kde přeci jen lehce převládá možnost spokojen. 31

32 Otázka č. 6 Vyberte jeden druh podpory, kterou byste dostával nejraději. U této otázky měli respondenti možnost zaškrtnout pouze jednu z uvedených čtyř nejčastějších druhů podpor (finance, materiál, slevy, příspěvky na cesty) a v případě, že by rádi dostávali jiný druh podpory, měli možnosti ji připsat. Graf 5: Nejžádanější druh podpory Zdroj: vlastní tvorba Nejžádanější druh podpory 3 finance materiál slevy příspěvky na cesty 2 jiné Podle očekávání velká většina jezdců zvolila možnost finance. Ne mnoho jezdců finance od svých sponzorů dostává, a jestliže by tomu bylo jinak, tak jezdec může dle vlastního uvážení investovat částku do cest za hranice republiky, kde jsou o mnoho lepší podmínky pro trénink a také do vybavení, které v danou chvíli potřebuje. I přes tento jasný výsledek a volby finanční podpory pravděpodobně někteří respondenti nebrali v úvahu, že po volbě finanční podpory by nedostávali materiální podporu, která často na jednu sezonu znamená několik desítek tisíc korun. Individuálně by záleželo na 32

33 tom, kolik daný jezdec dostane financí a poté by možná výsledky této otázky byly vyrovnanější. Otázka č. 7 Co vše pro svého sponzora děláte? Respondenti jako nejčastější protivýkon uvedli pořizování foto a video materiálu a snahu jezdit na závody a tam publikovat své sponzory. O viditelnost v časopisech a na internetu se také snaží většina jezdců a někteří se mohou pyšnit také záběry ve freeski filmových projektech. Jsou i jezdci, kteří píší pravidelné miniblogy na internetové stránky svých sponzorů a jiní dokonce organizují vlastní akce či výukové kempy, kde nabízejí sponzorům velkou viditelnost a propagaci výrobků. Otázka č. 8 Jak byste ohodnotil svůj protivýkon vůči sponzorovi? (1 = velmi dobrý, 2 = dobrý, 3 = spíše dobrý, 4 = spíše špatný, 5 = špatný, 6 = velmi špatný) Graf 6: Kvalita protivýkonu vůči sponzorovi Zdroj: vlastní tvorba 12 Kvalita protivýkonu velmi dobrý dobrý spíše dobrý spíše špatný špatný velmi špatný 33

34 Respondenti zde znovu vybírali na škále od 1 do 6 kvalitu svých služeb vůči sponzorovi. Je zde vidět, že všichni jezdci podle svého mínění odvádějí dobré výkony. Ovšem pouze dva jezdci ohodnotili své protislužby nejvyšším možným ohodnocením, tedy velmi dobrý. I přes celkově kladné výsledky u této otázky je možno předpokládat, že jezdci mají určité rezervy. Z otázek a odpovědí, které budou následovat je znát, že by se situace zlepšila při ideálním chování sponzora z pohledu jezdce. Otázka č. 9 Jaké chování a podporu si od ideálního sponzora představujete? Respondenti u této otázky vypisovali nejčastější požadavky a přání, která by jim ideální sponzor měl plnit. Jednalo se především o větší zájem o jezdce, zájem o to, co dělá a také zájem o jeho myšlenky či nápady v posouvání produktů na další úroveň. Sponzor by také měl zjišťovat, co jezdci chybí, co potřebuje, co plánuje apod. Ovšem nejčastější odpověď byla podle očekávání - plná finanční podpora. Kromě maximální materiální podpory, kterou by jezdci rádi považovali za samozřejmost, chtějí právě finance na cestování do zahraničí, proplácení ostatních nákladů a také by uvítali skipas ve svém domácím areálu. Někteří jezdci by také ocenili, kdyby byly jasně dané podmínky spolupráce a případné oceňování podle jezdcových úspěchů. Chybí bohužel také dobrá komunikace a jezdec se často musí tisíckrát něčeho doprošovat. Otázka č. 10 Co vše byste byl ochoten nabídnout pro svého ideálního sponzora? Jezdci se zde trochu zasnili a ukázali, že v případě ideálního sponzora, který by je maximálně podporoval, by byli ochotni kvůli freeskiingu často změnit svůj život a věnovat se pouze tomuto sportu. Někteří by klidně odešli ze školy a odstěhovali se do zahraničí, kde by se naplno věnovali tréninku a pokusili se reprezentovat sponzora na světové úrovni. Několik respondentů dokonce odpovědělo, že by nabídli úplně vše, co by bylo v jejich silách a klidně i riskovali své zdraví. Velmi zajímavou odpověď napsal jeden respondent a dalo by se to považovat za ukázkový přístup jezdce: Já se pro 34

35 sponzory podle mého snažím dělat maximum co je v mých silách. Mě osobně propagace a vytváření dobrého jména firmy baví, a pokud se objevuji na fotkách a podobně, je to pro mě radost. Uvědomuji si, že nejsem top jezdec, ale zase podle mého, co se týče propagace, dělám víc než někdo ostatní. Otázka č. 11 Je na Vás ze strany sponzora vyvíjen tlak (např. výsledky na závodech, dodávání foto/video materiálu, )? Graf 7: Tlak od sponzorů Zdroj: vlastní tvorba 12 Tlak od sponzorů ano spíše ano spíše ne ne Ani jeden z respondentů neodpověděl na tuto otázku záporně a pouze čtyři jezdci odpověděli, že tlak je na něj vytvářen minimálně. Zbylá většina tedy odpověděla, že jsou určitým způsobem nabádáni k větší snaze a větší viditelnosti, ať už ve freeskiingové komunitě či mimo ni. 35

36 Otázka č. 12 Váš věk? Graf 8: Věk jezdců Zdroj: vlastní tvorba Věk jezdců a méně a více Zde se jen potvrdilo, jak je tento adrenalinový a nebezpečný sport mladý a patří především mladým jezdcům, kteří mají hranice jinde než lidé středního věku. Různá zranění a úrazy jsou ve freeskiingu poměrně častý důkaz a třicetiletý jezdec si je samozřejmě vědom, že jeho tělo se neregeneruje tak rychle jako před deseti lety, a své priority tak vidí spíše ve zdraví než v soutěžení s mladíky, kteří často riskují své zdraví kvůli dobrému výsledku. 36

37 5.2 Vyhodnocení dotazníků - Pohled sponzorů Otázka č. 1 Rok kdy jste začali se sponzoringem jezdců (zaměřených na newschool)? Graf 9: Rok poskytnutí prvního sponzoringu Zdroj: vlastní tvorba První sponzoring /2002 a dříve / / / / / / / /2010 V první otázce respondenti odpovídali, v jakém roce začali podporovat jezdce a je viditelné, že v posledních letech dochází k velkému přívalu nových firem či distribucí, které vidí v tomto sportu určitou budoucnost a snaží se ho podporovat. Dá se předpokládat, že příchod nových firem do odvětví bude i v následujících letech růst. Freeskiing se začíná dostávat do podvědomí i široké veřejnosti a firmy jsou si tohoto jevu vědomy a chtějí být vidět. 37

38 Otázka č. 2 Počet jezdců, které sponzorujete? Graf 10: Počet jezdců v týmu Zdroj: vlastní tvorba 7 Počet jezdců v týmu jezdec 2 jezdci 3 jezdci 4 jezdci 5 a více jezdců Téměř polovina respondentů uvedla, že mají v týmu dva jezdce. Potěšující je zde hlavně ten fakt, že existují firmy a distribuce, které podporují čtyři či pět a více jezdců. Otázkou však zůstává, kolik do svého týmu vkládají financí a zda organizují týmové výjezdy, ať už za účelem získání foto a video materiálu či pouze za účelem zvýšení úrovně ježdění. Na takových cestách, které jsou vedeny nejčastěji do zahraničí, se mohou týmový jezdci navzájem podporovat, učit se nové triky, předávat rady a zvyšovat tak své jezdecké umění. Není však také bohužel vyloučeno, že velký počet jezdců v týmu znamená omezené možnosti pro každého jednotlivého jezdce, který by při nižších finančních investicích od svého sponzora spíše preferoval samostatnost v týmu a vkládání podpory pouze jemu. Mohl by tak například trénovat v USA, kde jsou nesrovnatelně lepší podmínky. Zatím je pouze utopií, že by sponzor vyslal takto trénovat například pětičlenný tým. 38

39 Otázka č. 3 Jaký druh podpory jezdcům poskytujete? Respondenti zde mohli zaškrtnout až čtyři různé druhy podpory (finance, materiál, slevy, příspěvky na cesty) a v případě, že by podporovali svého jezdce i jiným druh podpory, který nebyl v nabídce, mohli jej připsat. Graf 11: Druh poskytované podpory Zdroj: vlastní tvorba Druh podpory materiál finance slevy příspěvky na cesty 7 4 jiné I zde všech třináct respondentů odpovědělo, že svým jezdcům poskytují podporu v materiální podobě. Druhou nejčastější podporou jsou slevy na vybavení. Otázka č. 4 Jaký protivýkon od svých jezdců dostáváte? Nejčastěji jezdci poskytují fotografie ze svých vlastních cest či z různých fotoshootingů. Jako další protivýkony uvedli respondenti například motivaci okolí 39

40 k nákupu jejich značky, reporty z cest a závodů, články na internetu a časopise nebo jinou mediální propagaci. Celkově nejsou podle respondentů protivýkony přehnaně velké. Ovšem kvalita a množství jezdcovy práce a propagace také souvisí s podporou, jakou sponzor jezdci nabídne. Sponzor nemůže čekat nějaké reklamní zázraky při pouze drobné materiální podpoře a samozřejmě jezdec také nemůže čekat desítky tisíc od svého sponzora, jestliže jeho propagace existuje pouze jako jízda ve snowparku a tím drobné šíření značky ve freeski komunitě. Otázka č. 5 Jak jste s jejich prací spokojen? (1 = absolutně spokojen, 2 = spokojen, 3 = spíše spokojen, 4 = spíše nespokojen, 5 = nespokojen, 6 = absolutně nespokojen) Graf 12: Spokojenost s jezdcem Zdroj: vlastní tvorba Spokojenost s jezdcem absolutně spokojen spokojen spíše spokojen spíše nespokojen nespokojen absolutně nespokojen Na jednu stranu je pozitivní, že většina respondentů je s prací a protivýkony jezdců spokojena. Nelze však přehlédnout fakt, kdy pouze jeden respondent je 40

41 absolutně spokojen. Toto zjištění ukazuje, že jezdci ještě opravdu mají rezervy a k absolutní spokojenosti jejich zaměstnavatele ještě nějaká snaha či výkony chybí. Nemluvě ani o dvou respondentech, kteří jsou nespokojeni, a může být jen otázka času, kdy bude spolupráce mezi jezdcem a nespokojeným distributorem či firmou ukončena. Otázka č. 6 Jakou by měl podle Vás ideální jezdec poskytovat protislužbu vůči sponzorovi? Největším přáním respondentů je úspěšnost jezdce na závodech a celkové působení na špičce ve své komunitě. Velká viditelnost a reprezentace sebe sama a tím i značky nejen na svahu ale také na veřejnosti a v médiích je považována u většiny distributorů či týmových manažerů jako samozřejmost u ideálního jezdce. Respondenti také odpověděli, že by bylo třeba, aby bylo na jezdci vidět jak ho značka baví, že k ní má velmi dobrý vztah a dostával ji do povědomí lidí, aby se lépe prodávala. Nebylo však ani zapomenuto na určité nedostatky, které by jezdec rozhodně mít neměl. Jednalo se především o problémy skomunikací, malou informovanost o průběhu sezóny a nabádání, kdy by se případné problémy např. s vybavením měly řešit přímo se sponzorem. Otázka č. 7 Vyvíjíte na své jezdce tlak (např. výsledky na závodech, dodávání foto/video materiálu, )? 41