VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Kojení a pomůcky při kojení nedonošených dětí

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Kojení a pomůcky při kojení nedonošených dětí Bakalářská práce Autor: Miroslava Rosičková Vedoucí práce: Mgr. Šárka Krajíčková Jihlava 2017

2

3 Abstrakt Tato práce řeší problematiku kojení nedonošených dětí a pomůcky při jejich kojení. Je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá klasifikací nedonošených novorozenců, předčasným porodem, anatomií mléčné ţlázy a fyziologií laktace. Dále popisuje sloţení mateřského mléka, techniky správného kojení a polohy pouţívané při kojení. V další kapitole se zaměřuje na odsávání mateřského mléka, pomůckami vyuţívanými k odsávání a jeho pozdější uchovávání. Poslední kapitolou teoretické části tvoří alternativní způsoby apomůckami při kojení nedonošených dětí.praktická část je vypracována na základě stanovených cílů a výzkumných otázek, pomocí dotazníkového šetření. Výsledky výzkumu jsou zpracovány v tabulkách a grafech s komentářem. Klíčová slova:kojení, nedonošený novorozenec, předčasnýporod, pomůckypři kojení Abstract This thesis is about breastfeeding of premature newborns. It is devided into two parts, theoretical and practical. Theoretical part is about classification of premature newborn, preterm birth, anatomy of the breast and physiology of lactation. The next part containts breastmilk composition, positions used for breastfeeding and breastfeeding of premature infants. This thesis also describes breastfeeding aids and other alternative methods how to feed premature newborn. The practical part is based on the objectives and questions using questionnaire. The results of the questionnaire are presented in tables and graphs with commentary. Keywords: aids for breastfeeding, breastfeeding, premature newborn, preterm birth

4 Poděkování:Tímto bych chtěla především poděkovat Mgr. Šárce Krajíčkové., za odborné vedení mé bakalářské práce, za cenné rady, tipy, ochotu a vstřícnost. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentkám, ţe si udělaly čas na vyplnění a šíření mého dotazníku. V neposlední řadě děkuji všem, kteří mi při psaní pomáhali a podporovali mě.

5 Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţes o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

6 Obsah ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Předčasně narozené dítě Klasifikace těhotenství a předčasného porodu Příčiny předčasného porodu Klasifikace novorozence Klasifikace fyziologických novorozenců Klasifikace nedonošených novorozenců Kojení Anatomie mléčné ţlázy Fyziologie laktace Sloţení mateřského mléka Technika kojení Polohy kojení Výhody kojení Kojení nedonošených dětí Zvláštnosti kojení nedonošených dětí Odstříkávání mateřského mléka Pomůcky k odstříkávání Uchovávání mateřského mléka Krmení dítěte odstříkaným mlékem Alternativní metody krmení nedonošených dětí a pomůcky Krmení lţičkou Krmení stříkačkou po prstu Krmení pomocí suplementoru Krmení pomocí kádinky Vyuţití kloboučku Výzkumná část Cíle výzkumu Výzkumné otázky... 21

7 2.3 Metodika výzkumu Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Průběh výzkumu Zpracování získaných dat Výsledky výzkumu Diskuze Návrh řešení a doporučení pro praxi Závěr Seznam pouţité literatury Seznam grafů Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam příloh... 51

8 ÚVOD Kojení je velice důleţité nejen pro novorozence, ale také pro matku. Mateřské mléko je nejvhodnější stravou pro miminko, protoţe obsahuje všechny ţiviny potřebné pro zdravý růst a vývoj. V neposlední řadě upevňuje citové pouto mezi matkou a dítětem. Předčasný porod je velice náročný pro matku po stránce fyzické i psychické. Proto je důleţité, aby porodní asistentka podporovala kojení a dokázala poskytnout odbornou pomoc. Téma kojení a pomůcky při kojení nedonošených dětí jsem si pro mou bakalářskou prácivybrala hned z několika různých důvodů. Hlavním důvodem je, ţe po dobu studia jsem se na praxích ráda zabývala problematikou kojení a poskytováním vhodných informací a rad maminkám. Několikrát jsem se v nemocnici setkala i s narozením nedonošených dětí a problematika jejich kojení mě velice zaujala. Kromě tohoto osobního zájmu, se přidává fakt, ţe nedonošených dětí narozených v České republice stále přibývá, a proto je téma stále velice aktuální. Ještě před zahájením průzkumu jsem si pro tuto práci stanovila následující cíle: Zjistit, kolik nedonošených dětí je kojeno. Zjistit, jaké pomůcky jsou nejčastěji vyuţívány při kojení nedonošených dětí. Zjistit, zda jsou maminky dostatečně informovány o vyuţití vhodných pomůcek ke kojení nedonošených dětí. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část pojednává o nedonošených novorozencích, jejich klasifikaci a o předčasném porodu. Další část bakalářské práce je zaměřena na kojení obecně, jehoţ součástí je anatomie mléčné ţlázy, fyziologie laktace, sloţení mateřského mléka a polohy při kojení. Dále se soustředí na výhody kojení pro matku i dítě,odsávání mateřského mléka a způsoby jeho pozdějšího uchovávání. Poslední kapitolou teoretické části mé bakalářské práce jsou alternativní způsoby krmenínedonošených dětí a pomůcky vyuţívané při kojení.praktická část vychází z výsledků dotazníkového šetření, které jsem umístila na Internet. Dotazník byl určen maminkám předčasně narozených dětí.byl sestaven na základě určených cílů a výzkumných otázek.výsledky výzkumu jsem zakreslila pro lepší přehlednost do grafů a tabulek s doplňujícím komentářem. 8

9 1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Předčasně narozené dítě Nezralý novorozenec, označovaný také jako nedonošený, je dítě narozené kolem hranice ţivotaschopnosti. Konkrétně jsou to novorozenci narozeni před 24. týdnem těhotenství, do konce 37. týdne těhotenství(fendrychová, 2007). Takto narozené děti jsou zatěţovány vysokou mortalitou a morbiditou. Zároveň je důleţité podotknout, ţe mortalita není přímo úměrná gestačnímu věku (Borek, 2001) Klasifikace těhotenství a předčasného porodu Jak uvádí Roztočil (2008) přesnou délku těhotenství od doby oplodnění vajíčka do porodu zralého plodu nelze s určitostí stanovit. Ve studiích byla stanovena průměrnádélka fyziologického těhotenství na 280 dnů, tedy 40 týdnů, tj. 10 lunárních měsíců, počítáno od prvního dne poslední menstruace. Definice předčasného porodu je klasifikována jako porod před dokončeným 37. týdnem těhotenství. V České republice v roce 2012 byla četnost porodů do konce 37. týdne gestace 11 %. Do váhové kategorie 2500 g pak více neţ 7 % (Čech, 2014) Příčiny předčasného porodu Mezi nejčastější příčiny předčasného porodu patří: infekce, krvácení v těhotenství, vícečetné těhotenství, vývojové vady dělohy, onemocnění matky či plodu, předčasný odtok plodové vody a opakované předčasné porody (Čech, 2014) Klasifikace novorozence Klasifikace dle gestačního věku: Nedonošení porod před 37. týdnem těhotenství Donošení porod mezi týdnem těhotenství Přenošení porod od 42. týdne těhotenství a později (Sedlářová a kol., 2008). 9

10 Klasifikace dle vztahu porodní hmotnost a gestačního věku Eutrofický výţiva odpovídá gestačnímu věku novorozence Hypertrofický porodní hmotnost je vyšší neţ gestační věk nad 95. percentil Hypotrofický porodní hmotnost je niţší neţ gestační věk pod 5. percentil (Sedlářová a kol. 2008) Hypotrofie a hypertrofie se můţe vyskytovat u všech typů novorozenců Klasifikace fyziologických novorozenců Fyziologický novorozenec je označován jako ten, který je z hlediska gestačního stáři donošený, tj. porozen ve týdnu těhotenství, z hlediska trofiky je eutrofický a z hlediska jeho aktuálního stavu je bez přítomnosti nemocí, perinatální hypoxie a traumatu či vrozených vývojových vad. (Roztočil, 2008) Klasifikace nedonošených novorozenců Nedonošeného novorozence můţeme klasifikovat v závislosti na porodní hmotnosti do čtyř skupin g novorozenci s nízkou porodní hmotností g novorozenci s velmi nízkou porodní hmotností g novorozenci s extrémně nízkou porodní hmotností 499 a méně g novorozenci s neuvěřitelně nízkou porodní hmotností (Roztočil, 2008) 1.2 Kojení Kojení je nenahraditelný způsob poskytování potravy dítěti, který je ideální pro růst a vývoj a má jedinečný vliv na somatické a psychické zdraví dítěte a matky. (WHO) Anatomie mléčné žlázy Mléčná ţláza tvoří největší párovou koţní apokrinní ţlázu v těle. U ţen společně s tukem tvoří prs latinsky mamma.základ mléčné ţlázy se objevuje v embryonálním období vývoje u obou pohlaví, ale u dívek se v pubertě rozvijí daleko výrazněji (Dylevský, 2009). 10

11 Vlastní prs je tvořen z koţního krytu, tukového vaziva a vlastní mléčné ţlázy. Na vrcholku prsa se nachází výrazněji pigmentovaný tzv. prsní dvorec latinsky areola mammae. Uprostřed prsního dvorce je prsní bradavka latinsky papilla mammae, kde jsou uloţeny vývody mléčné ţlázy latinsky ductus lactiferi( Naňka, 2009) Fyziologie laktace Tvorba mateřského mléko je podporována mnoha hormony. Nejvýznamnější hormony spojené s laktací jsou estrogeny, gestageny a placentární hormony. Dále mezi nejdůleţitější hormony patří prolaktin a oxytocin. (Coad, 2011). Jiţ před porodem se zvyšuje tvorba prolaktinu, avšak produkce mateřského mléka je blokována vysokou hladinou estrogenů, tudíţ dochází pouze k proliferaci a tvorbě menšího mnoţství mleziva neboli kolostra. Po porodu se tvorba estrogenů a progesteronů rapidně sníţí, čímţ se umocní účinek prolaktinu. Ten stoupá nejvíce do 2 hodin po přiloţení dítěte k prsu. Jeho tvorba vzniká podráţděním, které vzniká při sání. Je tvořen v předním laloku hypofýzy, odkud se dostává k prsu do sekrečních buněk alveolů, které tvoří mateřské mléko (Sedlářová, 2008). Oxytocin je hormon, způsobující tzv. vypuzovací efekt. Je tvořen rychleji neţ prolaktin a je vyvoláván senzomotorickými podněty matky, jako jsou např. vzpomínka matky na dítě či fyzická blízkost a kontakt s dítětem. Tvoří se tedy ještě před tím, neţ dítě saje (Mydlilová, 2014) Složení mateřského mléka Mateřské mléko je svým sloţením kompletně přizpůsobeno potřebám novorozence. Obsahuje všechny potřebné sloţky pro správný růst a vývoj dítěte (Sedlářová, 2008). Jeho hlavními sloţkami jsou bílkoviny, laktóza, voda a tuky. Dále pak proteiny, např. kasein, laktalbumin a laktoglobulin. Některé mléčné proteiny jsou zcela unikátní a vyskytují se pouze v mateřském mléce.mateřské mléko neobsahuje ţádné patogenní organismy ani jiné škodlivé látky. V celém průběhu kojení, se samo mateřské mléko přizpůsobuje aktuálním poţadavkům dítěte (Čech a kol., 2014). Tzv. první mléko je téţ nazýváno mlezivem neboli kolostrem. Mnoţství tohoto mléka není zpravidla příliš velké, ale je potravou velmi vysoké kvality, a plně odpovídá všem potřebám dítěte (Klimová, 2000).Na rozdíl od ostatních druhů mateřského mléka se liší niţším obsahem tuků a cukrů. Naopak obsahuje více bílkovin, vitamínů a solí. Část 11

12 bílkovin vytváří ochranné látky, zejména Imunoglobulin A, který chrání novorozence před infekcí a alergiemi. Má tedy také významnou imunologickou funkci. V mlezivu se dále nachází vitamíny A a E a základní minerály. Snadno ho lze rozpoznat, a to z důvodu naţloutlé barvy, kterou má právě díky většímu mnoţství vitamínu A (Muntau, 2009). Kolostrum obsahuje také vyšší mnoţství vitamínu K, jehoţ nedostatek způsobuje tzv. krvácivou nemoc. Novorozenec ho potřebuje nejvíc v prvních dnech ţivota, protoţe zhruba do tří týdnů není jeho střevní mikroflóra schopna produkce dostatečného mnoţství tohoto vitamínu (Sedlářová, 2008). Toto mléko se mění na mléko přechodné a poté se mění na mléko zralé, coţ je finální podoba mateřského mléka. (Mydlilová, 2012) Technika kojení Základní předpoklad úspěšného kojení je správná technika kojení. V případě nesprávného provedení, bývají prsa nalitá a bolestivá, bradavky poškozené a miminko je nespokojené a neprospívá, tudíţ je nespokojená i matka (Pařízek et al., 2009). Je velice důleţité, aby matka zaujala takovou polohu, která je pohodlná pro ni i pro dítě. Matka je v těsném kontaktu s dítětem a nabízí mu prso tak, ţe její prsty zaujímají polohu pod dvorcem a palec nad dvorcem. Prs je nabídnut tak, aby dítě mohlo uchopit nejenom bradavku, ale pokud moţno co největší část dvorce a to i pod bradavkou. Nos, bradička a tváře dítěte se tak dotýkají prsu. Bradavka je v úrovni úst dítěte, které jsou doširoka otevřeny, jako při zívání. Zároveň tváře miminka nevpadávají dovnitř (Mydlilová, 2012). Jazyk přesahuje dolní ret a je umístěn pod mléčné sinusy. Bradavka je společně s dvorcem uloţena na jazyku a ne pod jazykem (Sedlářová, 2008). Další známkou správného přisátí je, ţe dítě saje dlouhými doušky a při sání nesrká. Dýchá volně, špičkou nosu odtlačuje prsní tkáň (Pařízek et al., 2009). Naopak mezi známky nesprávného přisátí dítěte k prsu patří například to, ţe bradička a nos dítěte se nedotýkají prsu, ústa nejsou doširoka otevřena, jazyk dítěte nepřesahuje dolní ret, jeho ret je ohrnutý dovnitř a dvorec není v ústech dítěte ( Chvílová Weberová, 2009). Jak jiţ bylo uvedeno výše, není vhodné vyuţívat pro kojení lahev či dudlík, jelikoţ kazí techniku sání. Pití z lahve a pití z prsu je rozdílné, a proto učení se dvou různým způsobům 12

13 sání je pro dítě velice matoucí. V případě sání z lahve, jsou rty uvolněné a sání je pro dítě jednodušší (Sedlářová, 2008). Doba kojení je individuální, ale nedoporučuje se nadměrné prodluţování. Na začátku by neměla doba přesáhnout 10 minut. V případě kdy se kojí velice dlouho, dítě přestane pít a s bradavkou si pouze hraje. V takovém případě hrozí poranění či popraskání bradavky a vznik ragád (Chmel, 2005) Polohy kojení Chvílová - Weberová (2009) uvádí, ţe mezi polohy, které nedonošeným dětem vyhovují, patří poloha vzpřímená s drţením brady, obouruč a boční neboli fotbalová či Dancerova neboli poloha tanečníka. Avšak kaţdé ţeně a kaţdému miminku vyhovuje jiná poloha a není určena jedna správná, která by vyhovovala kaţdému. Záleţí na spoustě faktorů, jako je: zralost novorozence či velikost a tvar prsou. (Gaskinová, 2011) Dětská sestra či porodní asistentka by měla mamince ukázat a důkladně vysvětlit jak dítě při kojení správně drţet. Při edukaci můţe vyuţít i různých video návodů. Vzpřímená poloha: je vhodná u nedonošených novorozenců a pro děti s menší bradou s problémy s přisátím matka drţí miminko a přidrţuje jeho hlavu a krk jednou rukou, druhou si drţí prs dítě je posazeno obkročmo na levé dolní končetině matky při kojení z pravého prsu, prs podpírá ruka pravá, levá podpírá miminko, při kojení z levého prsu naopak (Laktační liga). (viz. příloha č.2) Poloha obouruč: je vhodná pro kojení nedonošených dětí ale i pro maminky s velkými prsy pro přiloţení je potřeba pomoci od druhé osoby maminka prs uchopí palcem shora a zbývajícími prsty podpírá prs zespodu (Laktační liga). (viz. příloha č. 2) Poloha boční neboli fotbalová: 13

14 je vhodná pro kojení nedonošených dětí, pro ţeny s velkými prsy či plochými bradavkami nebo po císařském řezu matka má dítě poloţené na předloktí, které je podepřeno polštářem a současně rukou podpírá jeho ramínka prsty matky jsou umístěny na hýţdích či stehýnku výše poloţené dolní končetiny miminka chodidla miminka se o nic neopírají (Laktační liga). (viz. příloha č. 2) Dancerova poloha neboli poloha tanečníka: vhodná pro nedonošené děti nebo pro děti, které se špatně přisávají výhody: matka můţe snadno měnit při kojení prsa, má pod kontrolou pohyby hlavičky dítě je umístěno na předloktí matky, které je podepřené polštářem, ruka podpírá prs z té samé strany (Laktační liga). (viz příloha č. 3) Kojení dvojčat: je doporučováno kojit obě miminka současně, a to ze dvou důvodu - umoţňuje lepší vylučování prolaktinu a šetří mamince čas je moţno zvolit různé polohy - boční (fotbalová), vleţe, do kříţe(laktační liga). (viz příloha č. 3) Kojení trojčat: dvě z dětí jsou kojené v boční (fotbalové) poloze třetí mezitím leţí v klínu maminky a pak je kojeno samostatně matka nekrmené dítě můţe hladit popř. i vloţit umytý malíček do úst k dočasnému utišení(laktační liga). (viz příloha č. 3) Výhody kojení Jak jiţ bylo řečeno, mateřské mléko obsahuje vše, co dítě potřebuje ke správnému vývoji. Je to přirozený způsob výţivy a napomáhá v utváření pevnějších citových vazeb mezi dítětem a matkou. Vţdy má správnou teplotu a je k dispozici kdykoliv a kdekoliv. Další 14

15 výhodou je, ţe krmení mateřským mlékem je pro matku ekonomicky výhodné.obrovskou výhodou také je, ţe dítěti poskytuje imunitu a protilátky. Také sniţuje náchylnost k alergiím, cukrovce, anémii a obezitě (medela.cz) Kojení nedonošených dětí Jen část nedonošených dětí lze kojit hned po porodu. Předčasně narozené děti můţou být kojeny aţ poté, jakmile dosáhnou některých, ze znaků vyzrálosti. Zejména důleţitá je termolabilita, stabilita, cirkulace a koordinace reflexů - především se jedná o dýchání a polykání. Určitá část nezralých novorozenců vyţaduje zpočátku výţivu nitroţilní. Popřípadě je mu mateřské mléko dodávané ţaludeční sondou. Je důleţité vţdy volit individuální přístup ( S těmito případy se setkáváme především u dětí narozených před 34. týdnem těhotenství. U dětí narozených ve 34. aţ 36. týdnu těhotenství s kojením zpravidla nebývá takový problém (Dort, 2013). V některých případech předčasného porodu nemusí být na laktaci připravena ani mléčná ţláza. Matka by měla svá prsa stimulovat, aby se tento vývoj rychle dokončil a mléčná ţláza byla na tvorbu mléka připravena. V prvních dnech se můţe objevovat velice malé mnoţství mateřského mléka (kolostra), které je pro nedonošené dítě přizpůsobeno svým zvláštním sloţením (Gregora, Velemínský et al., 2011) Zvláštnosti kojení nedonošených dětí Správné přiloţení k prsu umoţňuje stimulaci reflexních bodů tak, aby se miminku navodily správné a efektivní vzorce sání a správné pohyby ústy. Dítě také musí mít 3 správně fungující základní reflexy. Jedná se o reflex hledací, sací a polykací (Chvílová - Weberová, 2009). Hledací reflex se vyvíjí zhruba v 32. týdnu těhotenství. Projevuje se tak, ţe pokud se miminku dotkneme tváře či okolí rtů, začne otevírat ústa, vyplazovat jazyk či otáčet hlavu do stran. Sací reflex se spouští dotykem bradavky (či jiného objektu) o tzv. sací bod, čímţ je vyvolána peristaltická vlna jazyka, která má svůj začátek na špičce jazyka a pokračuje dál. Mateřské mléko je vytlačováno z prsu tlakem jazyka. Polykací reflex je vyvolán douškem mléka v zadní části jazyka, kde je mléko dítětem polykáno. Všechny tyto reflexy společně s dýcháním jsou zralé mezi 32. týdne těhotenství a 35. týdnem těhotenství (Frühauf, 2014). 15

16 Novorozenci by se neměl dávat dudlík, jelikoţ jeho vyuţívání vede ke "zmatení" těchto reflexů. Na počátku je sání slabé a nekoordinované. Je důleţitá trpělivost matky, jelikoţ vše s postupem času a správnou stimulací dozraje. Děťátko by mělo být v náručí matky a u prsu spokojené. Je důleţité, aby kojení neprovázely obavy z neúspěchu (Chvílová Weberová, 2009). Pro kojení je dále také velice důleţitý klid, pozitivní nálada matky, dostatek spánku, efektivní poloha při kojení a také podpora okolí (partner, rodina, zdravotnický personál). Odstranění stresu umoţňuje lepší nástup oxytocinového vypuzovacího reflexu (tzv. let down reflex), který slouţí k lepšímu toku mléka k dítěti. Pro podporu tohoto reflexu je doporučována masáţ prsou, teplé obklady, kontakt skin to skin, akupresura a manipulace s dítětem. Další podstatnou věcí pro úspěšné kojení, je vypozorovat dobu, kdy je děťátko bdělé a vyzkoušet vhodnou polohu pro přisátí. Dalším faktorem je optimální teplota okolí (Chvílová Weberová, 2009). Děťátku netlačíme hlavičku k prsu, jeho vlastní aktivita má přednost před pasivním vloţením bradavky do úst dítěte. Miminko nemá dostatečnou sílu na udrţení prsu v ústech, proto je důleţité, aby byl prs pevně drţen a zároveň zformován tak, aby nevypadával dítěti z úst. Zdravotnický personál by měl matku dostatečně informovat o správných technikách přistřikování mléka. Miminko vyvíjí pouze slabý sací tlak a tato technika umoţňuje zvýšení vypitého mléka a zároveň se krátí doba sání (Chvílová Weberová, 2009). U některých mimořádně nezralých dětí, můţe být mateřské mléko přechodně kaloricky i nutričně nedostatečné. V takových případech se z pravidla vyuţívá tzv. fortifikace, neboli obohacování mateřského mléka instantním či tekutým fortifikačním přípravkem. Někdy je nutné vyuţití alternativního způsobu výţivy. Pouţití sondy nebo alternativního příkrmu není krokem zpět, ale pouze přechodná pomoc miminku (Chvílová Weberová, 2009). 1.3 Odstříkávání mateřského mléka V některých případech je nezbytně nutné, aby matka mléko odstříkávala. Po porodu nedonošeného miminka, je odsávání doporučováno, z důvodu stimulace hormonu prolaktinu, který napomáhá uvolňovat mléko. V prvních dnech aţ týdnech po porodu, se doporučuje odsávat cca 8-10x denně a to aţ do doby, kdy se děťátko naučí pít samo. Je důleţité i noční odsávání. V této době je stimulace prolaktinu velmi významná, protoţe 16

17 tělo matky tak začne produkovat větší mnoţství mateřského mléka. První odsátí je nejdříve slabší odsávané mnoţství můţe být klidně jen několik kapek.sestra či porodní asistentka by měla na tuto skutečnost maminku upozornit, a vysvětlit jí, ţe i přes to, ţe je mléka malé mnoţství, je pro miminko velmi cenné a důleţité. Dostatečná tvorba mléka se zpravidla objevuje zhruba den po porodu (Laktační liga, 2016). Zdravotnický personál by měl maminky o odstříkávání správně a dostatečně edukovat. Je důleţité, dodrţovat přísné hygienické návyky, jelikoţ předčasně narozené miminko je velmi náchylné na různé nemoci a infekce (Mydlilová, 2014) Pomůcky k odstříkávání Ruční i elektrické odsávačky pracují na principu podtlaku, který z prsu mléko vysává. Odsávačky je třeba jednou denně sterilizovat po dobu 20 minut, a po kaţdém pouţití je nutné odsávačku vypláchnout Odstříkávání rukou Před odstříkáváním by si maminka měla důkladně umýt ruce a předem si připravit vyvařenou nádobu na odstříkané mléko. Pro povzbuzení vypuzovacího reflexu je doporučováno před odstříkáváním poloţit teplý, vlhký obklad na prsa a provádět krouţivé masáţe od základu prsu směrem k bradavce. (Sedlářová, 2008) Postup: 1. Špička palce je poloţena nad dvorcem, a špička ukazováku pod dvorcem tak, aby tvořily písmeno C. Bradavka a prsty jsou v jedné linii. 2. Celý prs je přitisknut zbývajícími prsty a dlaní k hrudníku. 3. Bradavka s dvorcem je rytmicky stlačována, aţ mléko začne odkapávat. 4. Tyto pohyby se opakují a mění se pozice prstů na dvorci. 5. Prsty bradavku nevytahují dopředu a neopouští kůţi. 6. Doba tohoto odstříkávání je zhruba minut. Prsy jsou několikrát vystřídány (Sedlářová, 2008). (viz příloha č. 4) Elektrická odsávačka 17

18 V nemocnicích se často doporučuje pouţívání elektrické odsávačky. Jsou pohodlnější neţ manuální a neţ odstříkávání rukou.zároveň jsou také nejúčinnější při stimulaci prolaktinu. V dnešní době existuje uţ i elektrická odsávačka tzv. dvoufázová, která je vhodná pro pouţití při potíţích s nástupem laktace (medela.cz). (viz příloha č. 4) Manuální odsávačka Manuální odsávačka je vhodná pro ţeny s běţnou laktací, které kojí, ale potřebují občas uvolnit prsa před kojením nebo odsát mléko po kojení, aby se prsa důkladně vyprázdnila (medela.cz) Uchovávání mateřského mléka Někdy se stane, ţe mnoţství odstříkaného mléka je vyšší, neţ kolik skutečně miminko spotřebuje. V takovém případě, jejmůţeme uchovávat v lednici po dobu 24 hodin, v mrazáku při teplotě -18 C, aţ 3 měsíce. Při uchovávání a pro následné pouţití uchovaného mléka, je potřeba dbát na tyto zásady: mléko uchováváme v uzavíratelné a čisté, nejlépe vyvařené nádobě na odstříkané mléko jednotlivé dávky slévat aţ po vychladnutí rozmrazujeme mléko při pokojové teplotě studené mléko ohříváme pomalu v teplé vodě, na pokojovou teplotu mléko, které jiţ bylo rozmraţeno je nutno spotřebovat do 24 hodin k ohřevu ani rozmrazování nepouţíváme mikrovlnou troubu! (Sedlářová, 2008) Krmení dítěte odstříkaným mlékem Při krmení miminka odstříkaným mlékem, je nutno dodrţovat tyto zásady: ohříváme pouze takové mnoţství mléka, které spotřebujeme okamţitě mléko ohříváme ve vodní lázni jednou ohřáté mléko uţ znovu nepouţíváme dítě krmíme alternativním způsobem (Sedlářová, 2008) 18

19 1.4 Alternativní metody krmení nedonošených dětí a pomůcky Jsou to takové metody, které pomáhají nahrazovat kojení, kdyţ to není plně moţné. Můţe to být ze strany dítěte nebo ze strany matky. Díky pouţívání těchto metod, dítě nezačne preferovat láhev a pozdější kojení by tak mělo být úspěšné. Pouţívání lahve není doporučováno, a to z důvodu, ţe sání z lahve je pro dítě jednodušší neţ z prsu, a tak by prs později mohlo odmítat, a návrat ke kojení by byl obtíţný (Fendrychová, Borek et al., 2012). Mezi alternativní metody krmení patří: krmení injekční stříkačkou, stříkačkou po prstu, lţičkou, vyuţití kádinky a suplementor. U předčasně narozených dětí se tyto alternativní metody upřednostňují před sondováním, jelikoţ umoţňují štěpení tuků jiţ v dutině ústní a ne aţ v ţaludku. Další výhodou alternativního krmení je, ţe vyţaduje aktivní pohyb jazyka dítěte, který je důleţitý pro úspěšné kojení (Laktační liga, 2016). Novorozenec by při alternativním krmení neměl leţet rovně na zádech. Při této poloze hrozínebezpečí aspirace mléka. Doporučuje se zvýšená poloha. Je také vhodné, kdyţ je miminko zavinuto do deky nebo peřinky, k omezení nekontrolovatelných pohybů (Dokoupilová et al., 2009) Krmení lžičkou Při krmení lţičkou drţíme dítě ve svislé poloze. Lţičku s mlékem matka umístí ke rtům dítěte a vyčká, aţ dítě začne vykonávat sací pohyby. Poté matka lţičku naklonítak,aby mléko mohlo začít pomalu téct. Před kaţdou dávkou je třeba vyčkat, neţ dítě polkne (Sedlářová, 2008) Krmení stříkačkou po prstu Při krmení stříkačkou vsune maminka ukazováček nebo malíček do úst dítěte a začne se stimulací tzv. sacího bodu, kdy dítě začne pohybovat jazykem. K prstu poté matka přikládá špičku stříkačky s mlékem. Mléko vstřikuje pomalu, a opět vţdy musí vyčkat, neţ dítě 19

20 polkne. Tato metoda se dá modifikovat pouţitím cévky, která je napojena na stříkačku (Sedlářová, 2008) Krmení pomocí suplementoru Tato metoda se pouţívá nejčastěji právě u nedonošených dětí, ale i v případech, kdy má matka málo mateřského mléka. Při uţívání suplementoru je maminka s dítětem v těsném kontaktu dítě saje z prsu a zároveň i z přiloţené hadičky suplementoru. Touto metodou je stimulován hormon prolaktin a tím i produkce mateřského mléka. Suplementor tvoří vak a tenká hadička. Vak je naplněn mlékem a zavěšen kolem krku matky. Z tohoto vaku vede tenká hadička, která vede podél prsu k bradavce, kde můţe být připevněna např. jemnou náplastí. (viz příloha č. 4) Dítě se tímto způsobem naučí lépe sát, prospívá a pozdější přechod na kojení je plynulejší (Dokoupilová et al., 2009) Krmení pomocí kádinky Při vyuţití této metody je dítě opět ve svislé poloze. Je vhodné ještě před zahájením krmení zabalit dítě do peřinky či deky, k zamezení nekoordinovaných pohybů. Nakloněná kádinka se nejprve dotýká rtů, přičemţ dítě začne reagovat vysunutím jazyka a stočením ke kádince. Tato metoda podporuje pohyby jazyka a rtů a proto se z ní dobře přechází k vlastnímu kojení (Laktační liga, 2016) Využití kloboučku Pouţití kloboučku by mělo být aţ poslední volbou. Narušuje totiţ kontakt úst dítěte a bradavky matky. Přes matčinu bradavku je miminko informováno o spektru virů a bacilů, které jsou přítomny v jeho ústech, a matčino tělo na to reaguje tím, ţe vytváří protilátky do mateřského mléka. Pouţitím kloboučku se také zkracuje délka kojení a sniţuje se stimulace oxytocinu (nedoklubko.cz). 20

21 2 Výzkumná část 2.1 Cíle výzkumu Pro mou bakalářskou práci byly vytvořeny tři cíle. Cíl 1: Zjistit, kolik nedonošených dětí je kojeno. Cíl 2: Zjistit, jaké pomůcky jsou nejčastěji vyuţívány při kojení nedonošených dětí. Cíl 3: Zjistit, zda jsou maminky dostatečně informovány o vyuţití vhodných pomůcek ke kojení nedonošených dětí. 2.2 Výzkumné otázky K cílům, byly stanoveny 4 výzkumné otázky: Výzkumná otázka 1: Kolik nedonošených dětí je kojeno? Výzkumná otázka 2: Do jaké míry jsou ţeny informovány o kojení nedonošených dětí? Výzkumná otázka 3: Jaké pomůcky jsou nejčastěji uţívané při kojení nedonošených dětí? Výzkumná otázka 4: Do jaké míry jsou ţenyinformovány o zlepšení efektivity při kojení a vhodných pomůckách? 21

22 2.3 Metodika výzkumu Téma mé bakalářské práce se zabývá kojením a pomůckami při kojení nedonošených dětí. V souvislosti s tímto tématem jsem vytvořila tři cíle. K těmto cílům jsem sestavila výzkumné otázky. Pro zpracování výzkumu byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. K získání a zkoumání dat bylo vyuţito anonymní dotazníkové šetření.dotazník (viz příloha 1) obsahuje celkem 18 otázek, které byly sestaveny tak, aby bylo moţné získat odpovědi na předem stanovené výzkumné otázky a splnit zadané cíle. Dotazníkové šetření jsem zvolila z těchto důvodů: moţnost sesbírat relativně velké mnoţství dat moţnost opakovaného pouţití dotazníku anonymita (respondentky se tak mohly více otevřít) relativně snadně se dá vytvořit statistická analýza dat nízké finanční nároky na tvorbu a distribuci Převáţná část otázek byla soustředěna na kojení a pomůcky při kojení nedonošených dětí. Dotazník byl tvořen otázkami otevřenými kdy maminky měly moţnost pro volnou tvorbu odpovědi, dále obsahoval otázky uzavřené, kdy respondentky měly na výběr z několika variant odpovědí a dále obsahoval otázky polootevřené, kdy respondentky mohly vybrat z více moţností nebo popřípadě mohly vepsat i svou vlastní odpověď. V úvodu dotazníku bylo oslovení respondentek, mé představení a důvod sběru dat (psaní bakalářské práce). Následovalo ujištění o anonymitě veškerých dat a vysvětlení jakým způsobem s nimi bude naloţeno. Dále následovaly instrukce pro vyplnění dotazníku. V závěru bylo poděkování za vyplnění a čas respondentek. K cíli č. 1 byla stanovena výzkumná otázka č. 1.a č. 2. K cíli č. 2 byly sestavena výzkumná otázka č. 3. K cíli č. 3 byla stanovena výzkumná otázka č.4. 22

23 2.4 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Praktická část vychází z výzkumného šetření, které je zaloţené na dotazníkové metodě kvantitativního výzkumu. Toto šetření probíhalo pomocí online dotazníku, který byl určen maminkám, které porodily nedonošené děti. Nazpět jsem získala 119 dotazníků, z nichţ 19 bylo vyplněno chybně či neúplně a proto bylo nutné jejich vyřazení. V konečném výsledku budu analyzovat 100 dotazníku. 2.5 Průběh výzkumu Dotazníkové šetření probíhalo v období měsíců leden aţ březen roku Rozhodla jsem se, ţe můj dotazník umístím na Internet. Můj dotazník byl umístěn ve skupině, která je určena právě pro ţeny po porodu nedonošených dětí ( kde jsem maminky poprosila o vyplnění mého dotazníku. 2.6 Zpracování získaných dat Zpracování výsledků praktické části bakalářské práce byly vypracovány pomocí programu Microsoft Word a Microsoft Excel. Výsledky výzkumu jsou zobrazeny v grafech a tabulkách s odpovídajícím komentářem. 23

24 Relativní četnost 2.7 Výsledky výzkumu Otázka č. 1Kolik Vám je let? Věk 60% 55% 50% 40% 30% 31% 20% 10% 0% 12% 1% 1% méně než více než 40 Graf 1 Věk Z celkového počtu 100 (100%) respondentek byla věková skupina méně neţ 18 let zastoupena pouze 1 ţenou (1%), věk let zastoupen 31 ţenami (31%), ve věku let odpovídalo nejvíce ţen, a to 55 (55%), ve skupině let se vyjádřilo 12 ţen (12%) a s věkem více neţ 40 let bylo zastoupeno pouze 1 ţenou (1%). 24

25 Relativní četnost Otázka č. 2 Jak byl Váš porod veden? Jak byl porod veden 60% 50% 43% 52% 40% 30% 20% 10% 0% 4% vaginálně císařským řezem vaginálně - pomocí porodnických kleští 1% vaginálně, pomocí vakuuextraktoru Graf 2 Způsob vedení porodu Na otázku jak byl porod veden, z celkového počtu 100 (100%) ţen, více neţ polovina 52 (52%) ţen uvedla, ţe byl porod veden císařským řezem. Dalších 43 (43%) respondentek odpovědělo, ţe jejich porod byl veden vaginálně, 4 (4%) ţen uvedlo, ţe jejich porod byl veden vaginálně, za pomocí porodnických kleští a s porodem vaginálním, za pomocí vakuuextraktoru měla zkušenost pouze 1 ţena (1%). 25

26 Relativní četnost Otázka č 3. Kolik dětí jste porodila? Kolik dětí bylo nyní porozeno 90% 80% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 18% 1% 1% jedno dvojčata trojčata vícerčata Graf 3 Kolik dětí bylo porozeno Na otázku kolik dětí respondentky nyní porodily, 80 (80%) ţen porodilo jedno nedonošené dítě, 18 (18%) uvedlo, ţe porodily dvojčata, trojčata se narodily 1 (1%) ţeně a stejně tomu tak bylo i u vícerčat. 26

27 Relativní četnost Otázka č. 4 Jaká byla porodní hmotnost Vašeho miminka? 30% Porodní váha novorozence 25% 23% 22% 24% 22% 20% 15% 10% 5% 4% 5% 0% méně než 500g g g g více než 2500g Graf 4 Porodní váha Na otázku ohledně porodní hmotnosti, 4 (4%) maminky, uvedly, ţe se jim narodilo dítě s váhou menší neţ 500g, 23 (23%) respondentek odpovídalo, ţe jejich miminko mělo porodní váhu v rozmezí mezi g a 22 (22%) ţen označilo váhu jejich novorozence v rozmezí mezi 1000 a 1499g. 24 (24 %) ţen uvedlo porodní hmotnost g. Dále, 22(22%) ţen označilo váhu jejich novorozence v rozmezí mezi g a5 (5%) respondentek uvedlo, ţe porodní hmotnost byla více neţ 2500g. 27

28 Relativní četnost Otázka č. 5 Po kolikáté jste nyní rodila? Po kolikáté žena rodila 80% 70% 71% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 21% 6% 2% poprvé podruhé potřetí vícekrát Graf 5 Po kolikáté žena rodila Z celkového počtu ţen 100 (100 %), které na otázku odpověděly, 71 (71 %) z nich rodilo poprvé, 21 (21 %) rodilo jiţ podruhé, 6(6%) ţen rodilo potřetí a 2 (2 %) rodilo dokonce vícekrát neţ potřetí. 28

29 Relativní četnost Otázka č. 6Měla jste informace o výhodách kojení předčasně narozených dětí? Informovanost o výhodách kojení předčasně narozených dětí 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 47% 20% 20% 13% ano spíše ano spíše ne ne Graf 6 Informovanost - výhody kojení Na otázku ohledně informovanosti ohledně výhodách kojení předčasně narozených dětí 47 (47 %) ţen odpovědělo, ţe byly informovány, dále potom vidíme, ţe 20 (20 %) uvedlo, ţe spíše ano, stejný počet respondentek a to 20 (20 %) označilo, ţe spíše nebyly informované a 13 (13 %) ţen, nebylo informováno vůbec. 29

30 Otázka č. 7Byl Vám vysvětlen způsob kojení nedonošených novorozenců? Tabulka 1 Informovanost o kojení Informovanost o kojení Absolutní četnost Relativní četnost Ne 52 52% Ano 48 48% Celkový součet % Z tabulky můţeme vyčíst, ţe 48 (48 %) ţen, odpovědělo, ţe byly informovány o způsobu kojení nedonošených dětí a 52 (52 %) neměly dostatečné či ţádné informace. 30

31 Relativní četnost Otázka č. 8Kdo Vám poskytl nejvíce informací o kojení Vašeho nedonošeného miminka? 80% Poskytnutí informací o kojení 70% 68% 60% 50% 40% 30% 20% 16% 10% 0% Zdrav. personálinternet 3% 4% 2% 5% LiteraturaZnámí, příbuzní Kurzy, přednáškystudenti 2% Ostatní Graf 86 Poskytování informací o kojení Nejvíce, a to 68 (68%) ţen označilo, ţe nejvíce informací o kojení získaly od zdravotnického personálu,16 (16 %) ţen odpovědělo, ţe informace získávaly především z internetu. 3 (3 %) ţen poskytovalo nejvíce informací o kojení literatura, 4 (4 %) ţeny čerpaly informace od známých a příbuzných. 2 (2 %) ţen daly nejvíce informací přednášky a kurzy, 5 (5 %) mělo nejvíce informací od studentů a 2 (2 %) ţen odpovědělo ostatní (znaly samy z předchozího těhotenství). 31

32 Otázka č. 9Kojila jste své dítě? Tabulka 2 Kojení Kojila/kojíte své dítě? Absolutní četnost Relativní četnost Ne 13 13% Ano 87 87% Celkový součet % Na otázku ohledně kojení, z celkového počtu 100 (100%), odpovědělo 87 (87%) ţen, ţe své dítě kojilo a 13 (13%) ţen nekojilo vůbec, či velmi krátkou dobu v řádech několika dní. 32

33 Relativní četnost Otázka č. 10Kdy jste začala kojit? Kdy žena začala kojit 60% 50% 49% 40% 30% 20% 19% 14% 13% 10% 5% 0% Do 1 měsíce od porodu Do 2 měsíců od porodu Do 3 měsíců od Do 4 měsíců od porodu porodu Nekojila jsem vůbec Graf 10 Začátek kojení Na otázku od jaké doby po porodu ţeny začaly kojit, nejvíce a to 49 (49%) odpovědělo, ţe své dítě kojilo do 1 měsíce od porodu, 19 (19%) uvedlo, ţe začaly kojit do 2 měsíce od porodu, 14 (14%) kojilo do 3 měsíců od porodu, 13 (13%) nekojilo své dítě vůbec a 5 (5%) ţen uvedlo, ţe začaly kojit do 4 měsíce od porodu. 33

34 Relativní četnost Otázka č. 11Jak dlouho jste kojila či odstříkávala mateřské mléko? Jak dlouho žena kojila či odstříkávala 50% 45% 43% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 3% 12% 20% 13% 9% 0% méně než 1 měsíc 1-2 měsíce 3-5 měsíců 5 měsíců a více vůbec ostatní Graf 11 Délka kojení/odstříkání Na otázku jak dlouho ţena kojila či odstříkávala mateřské mléko, odpověděly 3 (3 %) ţen, ţe méně neţ 1 měsíc, 12 (12 %) uvedlo, ţe 1 2 měsíce a 20 (20 %) ţen označilo, ţe 3 5 měsíců.největší skupina a to 43 (43 %) ţen, uvedlo dobu 5 měsíců a více. 13 (13 %) odpovědělo, ţe vůbec a 9 (9 %) označilo moţnost ostatní (stále kojící). 34

35 Relativní četnost Otázka č. 12Ukázal Vám zdravotnický personál vhodné polohy při kojení nedonošených dětí? Informovanost od zdravotnického personálu o vhodných polohách při kojení 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 69% 21% 10% ano částečně ne Graf 12 Informovanost - polohy kojení Z grafu můţeme vidět, ţe 69 (69 %) respondentek bylo plně informováno o vhodných polohách při kojení od zdravotnického personálu. 10 (10 %) uvedlo, ţe částečně, a 21 (21 %) ţen odpovědělo, ţe neměly ţádné informace. 35

36 Relativní četnost Otázka č. 13Jakou polohu jste při kojení používala nejvíce? Nejčastěji využívané polohy při kojení 40% 35% 35% 30% 25% 20% 15% 23% 20% 14% 10% 8% 5% 0% Vleže Dancerova Fotbalová Vzpřímená Jiná Graf 13 Polohy Tato otázka se týkala poloh vyuţívaných při kojení. 23 (23 %) ţen vyuţívá polohu vleţe, 35 (35 %) ţen vyuţívá polohu Dancerovu, 20 (20 %) ţen upřednostňuje fotbalovou polohu a 8 (8 %) ţen nejčastěji vyuţívá polohu vzpřímenou. 14 (14 %) ţen označilo moţnost jiná, přičemţ 13 (13 %) ţen uvedlo, ţe nekojilo a 1 (1 %) uvedlo, ţe nezná název polohy. 36

37 Relativní četnost Otázka č. 14Byla Vám vysvětlena technika odstříkávání mateřského mléka? 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vysvětlení techniky odstříkávání 85% 15% Ano Ne Graf 74 Technika odstříkávání Z grafu můţeme vyčíst, ţe 85 (85 %) ţen, byla vysvětlena technika odstříkávání mateřského mléka a 15 (15 %) nedostalo dostatečné informace. 37

38 Otázka č. 15Pokud jste odsávala mateřské mléko, jaké pomůcky jste k tomu využívala? Tabulka 1 Pomůcky k odsávání Pomůcky pro Absolutní odsávání četnost Relativní četnost Elektrická 69 69% Manuální 20 20% Nevyuţila jsem. 4 4% Ruční 7 7% Celkový součet % Na otázku pokud ţena odstříkávala mateřské mléko, jaké pomůcky k tomu vyuţívala, nejvíce respondentek, a to 69 (69 %) uvedlo, ţe vyuţívalo elektrickou odsávačku, 20 (20%) pouţívalo manuální odsávačku a 7 (7 %) ţen označilo ruční odsávačku. 4 (4 %) nevyuţívalo ţádných pomůcek. 38

39 Relativní četnost Otázka č. 16Byla jste dostatečně informována o skladování mateřského mléka? Informovanost o skladování MM 40% 35% 36% 30% 25% 24% 22% 20% 18% 15% 10% 5% 0% ano, plně spíše ano spíše ne ne Graf 16 Informovanost - skladování MM Ohledně informovanosti o skladování mateřského mléka, mělo 24 (24 %) všechny dostupné informace, nejvíce, a to 36 (36 %) ţen uvedlo, ţe spíše byly informované, 22 (22 %) označilo spíše ne a 18 (18%) nebylo informováno vůbec. 39

40 Otázka č. 17Byla jste dostatečně informována o využití vhodných pomůcek ke kojení nedonošených dětí? Tabulka 4 Informovanost o pomůckách Informovanost pomůckách o Absolutní četnost Relativní četnost Ano, plně 24 24% Částečně 36 36% Spíše ne 22 22% Ne 18 18% Celkový součet % Další otázka se týkala informovanosti o vyuţití vhodných pomůcek ke kojení předčasně narozených dětí. Můţeme vidět, ţe 24 (24 %) ţen bylo informováno a to plně, 36 (36 %) označilo odpověď spíše ano, 22 (22 %) uvedlo, ţe spíše nebyly informovány a 18 (18 %) nemělo ţádné informace. 40

41 Otázka č. 18Jaké pomůcky jste při kojení vyuţívala? Tabulka 5 Pomůcky ke kojení Pomůcky Absolutní četnost Relativní četnost Klobouček 47 31% Lahev 34 23% Lţička 2 1% pohárek/kádinka 2 1% Stříkačka 28 19% Suplementor 14 9% Ţádné - neměla jsem dostatečné informace o pomůckách. 4 3% Ţádné - nepotřebovala jsem/neměla jsem zájem % Celkový součet % Poslední otázkou v mém dotazníku byla otázka týkající se pomůcek při kojení. Maminky měly moţnost vybrat více variant odpovědí. Z celkového počtu odpovědí 150 (100 %), suplementor vyuţívalo 14 (9 %) maminek. Pohárek nebo kádinku pouţily 2 (1 %), stříkačku vyuţilo 28 (19 %), odpověď lţička zvolily 2 (1 %), nejčastější odpovědí byl klobouček se zastoupením 47 (31 %). Odpověď ţádné pomůcky a to z důvodu nezájmu, označilo 19 (13 %) respondentek a 4 (3 %) nevyuţívaly ţádné pomůcky z důvodu nedostatečné informovanosti. Nikdo neoznačil moţnost jiné. 41

42 2.7.1 Diskuze Pro vypracování praktické části mé bakalářské práce jsem vyuţila anonymní dotazníkové šetření. Respondentkami byly ţeny, kterým se narodilo nedonošené dítě.nejčastěji se jednalo o ţeny ve věkovém rozmezí let, prvorodičky. Dále byly do dotazníku zařazeny otázky, které měly upřesnit informace o respondentkách. Například to, jak byl porod veden, kolik dětí se respondentkám narodilo, kolik jejich miminko váţilo, atd. Stanovila jsem sicelkem 3 cíle. Mým prvním cílem bylo zjistit, kolik nedonošených dětí je kojeno. K tomuto cíli se váţe výzkumná otázka č. 1 a č. 2. Dalším cílem bylo zjistit, jaké pomůcky jsou při kojení nejčastěji vyuţívány. K tomuto cíli byla vytvořena výzkumná otázka č. 3. Třetím cílem, bylo zjistitmíru informovanosti o vyuţívání pomůcek ke kojení.k tomuto cílijsem zvolila výzkumnou otázkuč. 4. Na základě těchto cílů a výzkumných otázek byly zvoleny otázky v dotazníku tak, aby mohly být zodpovězeny výzkumné otázky.dále jsem se snaţila výzkum srovnat s podobným výzkumem, který byl zpracován v minulosti. První výzkumnou otázkou bylo zjistit, kolik nedonošených dětí je kojeno. K této problematice se vztahují otázky z dotazníku č. 9, 10 a 11. V otázce, zda ţeny své předčasně narozené dítě kojily, odpovědělo kladně dokonce 87 (87 %) dotazovaných. 13 (13 %) ţen odpovědělo, ţe nekojilo vůbec. Tento výsledek jsem porovnávala s výsledkem zahraničního výzkumu (Maastrup R, Hansen BM, Kronborg H, Bojesen SN, Hallum K, et al, 2014), jehoţ název je Factors Associated with Exclusive Breastfeeding of Preterm Infants. Tento výzkum byl prováděn v Dánsku a zúčastnilo se jej ţen. Z tohoto počtu kojilo své předčasně narozené dítě 86 %. Výsledky obou výzkumů jsou si podobné.výzkum prokazuje, ţe kojilo poměrně vysoké procento ţen. To je velmi dobrý a potěšující výsledek. Záleţí, ovšem také v jakém zařízení ţeny porodily, jestli se jednalo o velkou nemocnici, či menší porodnici. Dále mě zajímalo, kdy ţeny začaly své dítě kojit. Nejvíce ţen z mého průzkumu, a to 49 (49 %) odpovědělo, ţe své dítě kojilo do 1 měsíce od porodu.v porovnání s výzkumem Guldové (2013), která uvádí, ţe do 1 měsíce po porodu začalo kojit 38 (38 %)ţen, se jedná o něco lepší výsledek. Chtěla jsem ještě zjistit, jak dlouhou dobu ţeny kojily. Z mého výzkumu vyplývá, ţe nejvíce ţen, a to 43 (43 %) kojilo 5 a více měsíců. 42

43 Druhá výzkumná otázka se týkala míry informovanosti žen o kojení nedonošených dětí. Tato otázka je úzce spjata s otázkami 6, 7 a 8. První zjištění poukazovalo na to, ţe o kojení bylo informováno 48 % ţen. Mých respondentek, jsem se také zeptala v další otázce, od koho získaly nejvíce informací. Potěšilo mě, ţe nejvíce ţen (68 %), získalo informace od zdravotnického personálu. Mé výsledky jsem porovnala s výsledky z výzkumu Králové (2013). Z jejího výzkumu vyplývá, ţe z 62 (100 %) respondentek, 54 (87 %) uvedlo, ţe informace byly dostatečné a matky s touto informovaností byly spokojené. Nejvíce informací získaly ţeny také od zdravotnického personálu v porodnici, a to konkrétně 26 (42 %) ţen. Získávání nejvíce informací právě od zdravotnického personálu by mělo být samozřejmostí, a tak jsem ráda, ţe tomu tak skutečně je. O výhodách kojení pro dítě i ţenu pak bylo informováno 47 (47 %) ţen a dle výzkumu Guldové (2013), to bylo 58 (58 %) ţen. Třetí výzkumná otázka byla zaměřena na to, jaké pomůcky jsou nejčastěji užívané při kojení nedonošených dětí. K této výzkumné otázce se vztahují dotazníkové otázky číslo 15, 16 a 17. Z mého výzkumu vyšlo, ţe aţ 69 (69 %) ţen pouţilo pro odsávání mateřského mléka elektrickou odsávačku. Tento výsledek jsem předpokládala, jelikoţ elektrické odsávačky jsou stále více populární a jejich pouţívání zajišťuje několik výhod pro matku. O pozdějším skladování mateřského mléka, mělo dostatečné informace pouze 24 % ţen. Guldová (2013) uvádí, ţe elektrickou odsávačku vyuţilo 60 % maminek. Oba výsledky jsou tedy opět podobné.na otázku ohledně pomůcek při kojení, měly respondentky na výběr z více moţností. Celkový počet odpovědí, činil 150 (100 %). Suplementor zvolilo pouze 14 (9 %) maminek. Je to obrovská škoda, jelikoţ právě suplementor patří mezi jednu z nejvhodnějších pomůcek zvyšujících efektivitu kojení. Naopak lahev, která sniţuje efektivitu kojení, byla vyuţívána 34 (23 %) maminkami. 43

44 Čtvrtá výzkumná otázka se týkala míry informovanosti o zlepšení efektivity při kojení a vhodných pomůckách. V dotazníku této problematice odpovídaly otázky 12,13 a 17. Nejprve jsem se zaměřila na polohy při kojení, jelikoţ vhodná poloha můţe zlepšit efektivitu vlastního kojení. Pouze 69 % ţen, bylo informováno o vhodných polohách. Guldová (2013), uvádí, ţe pouze 50 % ţen zná vhodné polohy ke kojení. V míře edukace v této oblasti je stále prostor ke zlepšování. Mezi nejpouţívanější polohu (35 %) patřiladancerova, a dle Guldové (2013) taktéţ. Z celkového počtu 60, označilo Dancerovu polohu 30 (60 %) respondentek. Tato poloha je vhodná ke kojení nedonošených dětí. Dále dle mého výzkumu vyplývá, ţe o pouţití vhodných pomůcek při kojení nedonošených dětí, bylo plně informováno pouze 24 (24 %) ţen.tento výsledek není příliš potěšující, protoţe zejména při krmení nedonošených dětí,je pouţívání těchto pomůcek velmi důleţité, a proto se domnívám, ţe míra informovanosti by měla být daleko vyšší. Mé výsledky jsem porovnala s výzkumem Bariczové (2010), která uvádí, ţe 46 (43,81 %) dotázaných matek bylo informováno o alternativním krmení a vyuţití správných pomůcek. Myslím si, ţe oba výsledky jsou alarmující, a je třeba matky edukovat daleko lépe. 44

45 2.7.2 Návrh řešení a doporučení pro praxi Z vyhodnocení dotazníkového šetření, vyplývá, ţe dostatečné informace o uţívání alternativních způsobů kojení a o uţívání pomůcek, má poměrně malé procento ţen. Myslím si, ţe by zdravotnický personál v nemocnicích, měl poskytovat více informací o této problematice. Informace by měly být předávány ať uţ přímo porodními asistentkami, dětskými sestramiči laktačními poradkyněmianebo formou letáčků či broţur, které by měly být k dispozici na kaţdém oddělení pro všechny matky. Dále je nutné podotknout, ţe porod nedonošeného dítěte bývá obvykle pro matku a ostatní členy rodiny obrovskou psychickou zátěţí, a proto je nutná trpělivost, laskavost, psychická podpora, empatie a citlivý přístup ze strany porodních asistentek, dětských sester a dalšího personálu. Vzhledem k tomu, ţe neustále narůstá počet předčasně narozených dětí,je zapotřebí dostatek proškoleného personálu v perinatologických centrech a na intermediálních odděleních. Zajímavé by mohlo být i další dotazníkové šetření např. porovnání informovanosti ve velké nemocnici a nemocnici regionální, malé. 45

46 Závěr Název mé bakalářské práce Kojení a pomůcky při kojení nedonošených dětí, jsem rozdělila na 2 části, a to část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsem popsala předčasný porod a jeho příčiny, klasifikaci novorozenců, kojení nedonošených dětí, mateřské mléko, dále také techniku kojení a polohy vhodné pro kojení nedonošených dětí. V závěru teoretické části jsem se věnovala alternativními způsoby krmení předčasně narozeného dítěte. V praktické části práce jsem uvedla výsledky z dotazníkového šetření do grafů.na předem zvolené tři cíle navazovaly čtyři výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zjistit kolik nedonošených dětí je kojeno. Kojení je nenahraditelný a dokonalý způsob výţivy dětí, a proto mě výsledek zajímal. Z dotazníkového šetření vyplývá, ţe dokonce 87 % ţen, své předčasně narozené dítě kojilo. Cíl byl splněn. Druhým cílem bylo zjistit, jaké pomůcky jsou nejčastěji vyuţívány při kojení nedonošených dětí.z výsledků vyplývá, ţe maminky nejčastěji vyuţívají kloboučku. Druhou nejčastější pomůckou je lahev, která je nevhodnou pomůckou pro kojení, protoţe se dítě učí sát jiným způsobem, a pak je zmatené a návrat ke kojení je pro něj velmi obtíţný. Cíl byl splněn. Posledním cílem, cílem třetím, bylo zjistit, zda jsou maminky dostatečně informovány o vyuţití vhodných pomůcek ke kojení nedonošených dětí. Odpovědi bylyvelmi vyrovnané. 24 % matek, bylo plně informováno, 36 % spíše ano, 22 % ţen spíše nebylo a 18 % nebylo informováno vůbec. Domnívám se, ţe v informovanosti o této problematice jsou stále velké rezervy. Ţeny, které nezískaly dostatečné informace od zdravotnického personálu, pak hledají informace na internetu, kde se často vyskytují různé zkreslené informacea maminky pak samy nedokáţí zvolit pomůcku, která je pro jejich situaci nejvhodnější. 46

47 Seznam použité literatury BARICZOVÁ Aneta, Kojení nedonošeného novorozence. Bakalářská práce. Brno. Masarykova Univerzita. Lékařská fakulta. BOREK, Ivo, Vybrané kapitoly z neonatologie a ošetřovatelské péče. Vyd. 2. dopl. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. 327 s. ISBN COAD, Jane. a Melvyn. DUNSTALL, Anatomy and physiology for midwives. 3rd ed. New York: Churchill Livingstone/Elsevier. 472 s. ISBN DOKOUPILOVÁ, Milena, Barbora FIŠÁRKOVÁ a Lenka NOVOTNÁ, Narodilo se předčasně: průvodce péčí o nedonošené děti. Praha: Portál. 315 s. ISBN DORT, Jiří, Eva DORTOVÁ a Petr JEHLIČKA, Neonatologie. 2., upr. vyd. Praha: Karolinum. 116 s. ISBN DYLEVSKÝ, Ivan, Funkční anatomie. Praha: Grada. 544 s. ISBN FENDRYCHOVÁ, Jaroslava a Ivo BOREK, Intenzivní péče o novorozence. Vyd. 2., přeprac. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. 447 s. ISBN FRÜHAUF, Pavel Enterální výživa nezralých novorozenců - podpora kojení. Konice: Gylden pro Nestlé Česko. Modrá kniha. ISBN GASKIN, Ina May, Průvodce kojením. 1. vyd. Praha: Argo. 342 s. ISBN GREGORA, Martin a Miloš VELEMÍNSKÝ, Nová kniha o těhotenství a mateřství. Praha: Grada.240 s. ISBN GULDOVÁ Petra, Kojení nedonošených dětí. Bakalářská práce. Jihlava. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra zdravotnických studií. 47

48 HÁJEK, Zdeněk, Evţen ČECH a Karel MARŠÁL, Porodnictví. 3., zcela přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada. 538 s. ISBN CHMEL, Roman, Otázky a odpovědi o porodu. Praha: Grada. Pro rodiče. 114 s. ISBN CHVÍLOVÁ WEBEROVÁ, Magdalena, Kojení je hledání cesty k sobě navzájem. Broţura. OS Nedoklubko. KLIMOVÁ, Anna, et al., 2000Kojit? A jak? : Rady maminkám a nejen jim. Brno: Metoda, spol. s.r.o. KRÁLOVÁ Jana, Kojení nedonošených novorozenců. Bakalářská práce. Zlín. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta humanitních studií. Laktační liga, Technika kojení polohy. [online]. [cit ]. Dostupné z: Laktační liga, Technika kojení- správné přisátí. [online]. [cit ]. Dostupné z: Laktační liga, Zásady výživy kojenců a malých dětí v ČR současný pohled a doporučení. [online]. [cit ]. Dostupné z: MAASTRUP, Ragnhild, et al., Factors Associated with Exclusive Breastfeeding of Preterm Infants. [online]. [cit ]. Results from a Prospective National Cohort Study. Dostupné z: Medela, Produkty. [online]. [cit ]. Dostupné z Medela, Výživa nedonošených dětí. [online]. [cit ]. Dostupné z MUNTAU, Ania, Pediatrie. 2. české vyd. Praha: Grada. 588 s.isbn MYDLILOVÁ, Anna, Kojení. Broţura. VZP. MYDLILOVÁ, Anna, Kojení. Broţura. Laktační liga. 48

49 Nedoklubko. Péče o předčasně narozené děti. [online]. [cit ]. Dostupné z NAŇKA, Ondřej, Miloslava ELIŠKOVÁ a Oldřich ELIŠKA, Přehled anatomie. 2. dopl. a přeprac. vyd., Praha: Karolinum. 416 s. ISBN PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství a dítěti: [český průvodce těhotenstvím, porodem, šestinedělím - až do dvou let dítěte], vyd. Praha: Galén. 738 s. ISBN ROZTOČIL, Aleš, Moderní porodnictví. Praha: Grada. 408 s. ISBN SEDLÁŘOVÁ, Petra et al, Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. 1. vyd. Praha: Grada. 248 s. ISBN WHO, Breastfeeding [online]. [cit ] Dostupné z: 49

50 Seznam grafů Graf 1 Věk Graf 2 Způsob vedení porodu Graf 3 Kolik dětí bylo porozeno Graf 4 Porodní váha Graf 5 Po kolikáté ţena rodila Graf 6 Informovanost - výhody kojení Graf 8 Poskytování informací o kojení Graf 10 Začátek kojení Graf 11 Délka kojení/odstříkání Graf 12 Informovanost - polohy kojení Graf 13 Polohy Graf 14 Technika odstříkávání Graf 16 Informovanost - skladování MM Seznam tabulek Tabulka 1 Informovanost o kojení Tabulka 2 Kojení Tabulka 3 Pomůcky k odsávání Tabulka 4 Informovanost o pomůckách Tabulka 5 Pomůcky ke kojení... 40

51 Seznam obrázků Obrázek 1 Poloha vzpřímená Obrázek 2 Poloha obouruč Obrázek 3 Poloha boční fotbalová Obrázek 4 Poloha tanečníka Obrázek 5 Kojení dvojčat Obrázek 6 Způsob uchopení prsu při odstříkávání Obrázek 7 Elektrická odsávačka Medela Obrázek 8 Suplementor Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník Příloha č. 2 Polohy při kojení Příloha č. 3 Polohy při kojení Příloha č. 4 Odstříkávání mléka a pomůcky

52 Příloha 1 Dotazník Váţené respondentky, maminky, Jmenuji se Mirka Rosičková a studuji na Vysoké škole polytechnické Jihlava, obor porodní asistentka. Tímto se na Vás obracím s prosbou o vyplnění následujícího krátkého dotazníku, který poslouţí jako podklad pro mou bakalářskou práci na téma Kojení a pomůcky při kojení nedonošených dětí. Spolupráce na dotazníku je naprosto anonymní. Získaná data budou pouţita výlučně pouze pro bakalářskou práci. Předem děkuji za čas, který mi věnujete, a za Vaši pomoc s výzkumem. Děkuji, Mirka Rosičková 1. Kolik je Vám let? a) méně neţ 18 b) c) d) e) 40 a více 2. Jak byl Váš porod veden? a) vaginálně b) císařský řezem c) vaginálně, pomocí porodnických kleští d) vaginálně, pomocí vakuuextraktoru 3. Kolik dětí jste porodila? a) jedno b) dvojčata c) trojčata d) vícerčata

53 4. Jaká byla porodní hmotnost Vašeho miminka? a) méně neţ 500g b) g c) g d) g e) g f) 2500 a více 5. Po kolikáté jste rodila? a) poprvé b) podruhé c) potřetí d) vícekrát 6. Měla jste informace o výhodách kojení předčasně narozených dětí? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 7. Byl Vám vysvětlen způsob kojení nedonošených dětí? a) ano b) ne 8. Kdo Vám poskytl nejvíce informací ohledně kojení? a) zdravotnický personál b) internet c) literatura d) známí, příbuzní e) kurzy, přednášky f) studenti g) ostatní

54 9. Kojila jste své dítě? a) ano b) ne 10. Kdy jste začala kojit? a) do 1 měsíce od porodu b) do 2 měsíců od porodu c) do 3 měsíců od porodu d) do 4 měsíců od porodu e) nekojila jsem vůbec 11. Jak dlouho jste kojila či odstříkávala mateřské mléko? a) méně neţ 1měsíc b) 1 2 měsíce c) 3 4 měsíce d) 5 měsíců nebo více e) vůbec f) ostatní 12. Ukázal Vám zdravotnický personál vhodné polohy při kojení nedonošených dětí? a) ano b) částečně c) ne 13. Jakou polohu jste při kojení vyuţívala nejvíc? a) Dancerova b) fotbalová c) vzpřímená d) vleţe e) jiná uveďte

55 14. Byla Vám vysvětlena technika odstříkávání mateřského mléka? a) ano b) ne 15. Pokud jste odsávala mateřské mléko, jaké pomůcky jste k tomu vyuţívala? a) elektrická odsávačka b) manuální odsávačka c) ruční odsávaní d) nevyuţila jsem 16. Byla jste dostatečně informována o skladování mateřského mléka? a) ano, plně b) spíše ano c) spíše ne d) vůbec ne 17. Byla jste dostatečně informována o vyuţití vhodných pomůcek ke kojení nedonošených dětí? a) ano, plně b) spíše ano c) spíše ne d) vůbec ne 18. Jaké pomůcky jste při kojení vyuţívala? a) suplementor b) pohárek/kádinka c) stříkačka d) lţička e) klobouček f) Ţádné, nepotřebovala jsem/neměla jsem zájem. g) Ţádné, neměla jsem dostatečné informace o pomůckách. h) Jiné

56 Příloha 2 Polohy kojení Obrázek 1 Poloha vzpřímená Obrázek 2 Poloha obouruč Obrázek 3 Poloha boční fotbalová Zdroj: Laktační liga, Technika kojení polohy. [online]. [cit ]. Dostupné z:

57 Příloha 3 Polohy kojení Obrázek 4 Poloha tanečníka Obrázek 5 Kojení dvojčat Zdroj: Laktační liga, Technika kojení polohy. [online]. [cit ]. Dostupné z:

58 Příloha 4 Odstříkávání mléka a pomůcky pro kojení Obrázek 6 Způsob uchopení prsu při odstříkávání Zdroj: Medela, Výživa nedonošených dětí. [online]. [cit ]. Dostupné z Obrázek 7 Elektrická odsávačka Medela Zdroj: Medela, Produkty. [online]. [cit ]. Dostupné z Obrázek 8 Suplementor Zdroj: Medela, Produkty. [online]. [cit ]. Dostupné z