Pavouci (Araneae) chráněné krajinné oblasti Český kras

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 30: 5 100, 2010 Pavouci (Araneae) chráněné krajinné oblasti Český kras Spiders (Araneae) of the Bohemian Karst Protected Landscape Area (Czech Republic) Antonín Kůrka 1, Jan Buchar 2, Lenka Kubcová 2, Milan Řezáč 3 1 Národní muzeum, Přírodovědecké muzeum, zoologické oddělení, Václavské náměstí 68, CZ Praha 1; antonin_kurka@nm.cz 2 Přírodovědecká fakulta Karlovy univerzity, Katedra zoologie, Viničná 7, CZ Praha 2; lenka.kubcova@centrum.cz 3 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., oddělení entomologie, Drnovská 507, CZ Praha 6-Ruzyně; rezac@vurv.cz Abstract. This work summarises data on the spider fauna (Araneae) of the Bohemian Karst Protected Landscape Area (central Bohemia, southwest of Prague) in the period 1894 to A great number of data available for xerothermic habitats (rock and forest steppes) is complemented by records obtained from various other habitats (deciduous or evergeen forests, wetlands, river banks, caves, quarries and disturbed or developed areas). From 56 investigated localities, we identified a total of 446 spider species, many of which belong among rare and endangered in the Czech Republic. Key words: spiders, Araneae, Czech Republic, faunistics, Bohemian Karst Úvod a historie výzkumu Předkládaná práce shrnuje dosavadní výsledky výzkumu o araneofauně chráněné krajinné oblasti Český kras. Plošina se zaoblenými vrcholy a s hluboce zaklesnutým korytem Berounky a jejích přítoků, rozkládající se jihozápadně od Prahy, byla již odedávna středem pozornosti mnoha přírodovědců rozličných 5

2 BOHEMIA CENTRALIS 30 oborů. Čeští přírodovědci a ochranáři se snažili o poznání a zachování zdejší vynikající květeny, zvířeny a pozoruhodností povrchového utváření, a to již v dobách, kdy využívání a devastace krajiny zdaleka nedosahovaly dnešních rozměrů. Podstatnější zmínka o přírodním bohatství tohoto území se objevila již v roce 1786 od známého botanika Tadeáše Haenkeho a od konce 18. století zde pracovala nespočetná řada geologů, speleologů, botaniků i zoologů (Maršáková et Moucha, 1974). Množství údajů o fauně Českého krasu je rozptýleno v četných publikacích. Přírodě Českého krasu je věnováno celé číslo sborníku Bohemia centralis (3, 1974) a podstatná část čísla 28 (2007). Monotematické práce se věnují hlavně hmyzu (Scholz 1980; Strejček 1974; Soldát 1978; Soldát et Starý 1978; Krušek et Soldát 1980; Špryňar et al. 2002; Vávra 1993, 2000; Zelený 2007 ) a měkkýšům (Ložek 1946, 1974, 2007). První zmínky o pavoucích Českého krasu spadají do druhé poloviny 19. století. Emanuel Bárta, autor jedné z prvních araneologických prací z území Čech (Barta 1869) uvádí kromě řady lokalit zejména v severních Čechách i Lochkov (který je sice vně hranic chráněné krajinné oblasti, náleží však k Českému krasu geologicky a geomorfologicky). V práci Antonína Noska (Nosek 1895) je z území Českého krasu zmíněno již 33 druhů pavouků, z nichž 22 bylo zjištěno na území dnešní chráněné krajinné oblasti (s lokalitou Karlův Týn ), zbylé druhy pocházejí z lokalit Radotínské údolí, popř. Radotín. Noskovy údaje uvádí spolu s několika vlastními údaji Baum (1929, 1930, 1938). Na konci padesátých let byl uskutečňován výzkum štírků v oblasti Královy studně a spolu s jeho výsledky bylo publikováno i několik údajů o pavoucích (Verner 1959). První soustavný araneologický výzkum Českého krasu byl uskutečněn v letech pracovníky Katedry systematické zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Realizován byl především metodou formalínových pastí a stal se postupně součástí projektu srovnání 21 modelových lokalit rozmístěných na území Čech (Buchar 1972). Podíleli se na něm J. Buchar a E. Laštovková. Na prvním celoročním výzkumu (1959) uskutečňovaném na Komárkově lesostepi se podílel i mimořádně nadaný diplomant J. Žďárek (Buchar et Žďárek 1960). Další výzkumy byly zaměřeny v roce 1960 na Doutnáč a stepní lokalitu jižně od obce Mořinka (na mapě z roku 1945 označované jako Čabrak), v letech na Kodu, v letech na Kotýz, pak opět následovala Komárkova lesostep a současně i Koda ( ) a v roce 1968 znovu Koda. Tento výzkum se zájmem podporoval F. Miller, profesor na Vysoké škole zemědělské v Brně; zejména pomáhal s obtížně determinovatelnými druhy (např. Dipoena coracina (C. L. Koch, 1837), Walckenaeria simplex Chyzer, 21894, Zelotes puritanus Chamberlin, 1922 a Zelotes longipes (L. Koch, 1866)). Širšímu okolí Komárkovy lesostepi byla věnována pozornost i v dalších letech, ovšem zpravidla pouze v rámci zoologických cvičení pro studenty PřF UK. Publikačně bylo toto období zaměřeno jednak na nové druhy pro araneofaunu 6

3 Antonín Kůrka, Jan Buchar, Lenka Kubcová a Milan Řezáč: Pavouci (Araneae) CHKO Český kras Čech (Buchar 1961, 1962, Miller et Buchar 1977), jednak na problematiku termofilních druhů (Buchar 1975). Mezitím byla vypracována diplomová práce Evy Valešové (Valešová 1962) zaměřená na araneofaunu dnešní NPP Lochkovský profil (v bezprostřední blízkosti legislativních hranic CHKO), odkud byl popsán nový druh pro vědu Lochkovia inconspicua (dnes řazený do rodu Panamomops; Miller et Valešová 1964). Po dvaceti letech sledoval vliv Radotínské cementárny na araneofaunu této lokality Antuš (1986) a v návaznosti vypracoval zprávy (1987, 1988 a 1989) o výsledcích inventarizačního výzkumu v PR Radotínské údolí, ležícího přímo v CHKO Český kras. Zkoumány byly dále skalní stepi (Z. Růžička 1965) a skalní stanoviště (V. Růžička 2000) v NPP Kotýz a vápencové lomy v NPR Karlštejn a PP Lom na Kobyle (Kůrka 2000). Arborikolní společenstva Komárkovy lesostepi a okolní doubravy na Dřínové hoře byly zkoumány v letech (Kubcová 2005, Kubcová et Buchar 2005). Z Komárkovy lesostepi pochází i typový materiál druhu Philodromus buchari (Kubcová 2004). Spolu s Kodou lze tuto lokalitu považovat z araneologického hlediska za nejlépe prozkoumanou. Českého krasu se okrajově dotýkají i některé další publikace (Kůrka 1994, 1999, 2001; Řezáč 2001; Buchar et Růžička 2002; Pekár 2002; Kůrka et al. 2007; Růžička et Buchar 2008; Dolejš 2006, 2008; Dolejš et al 2008; Řezáč et al. 2007, 2008). Velký počet údajů získaný sledováním společenstev pavouků na území Českého krasu zejména od 90. let minulého století do dneška nebyl dosud publikován, popř. data byla uvedena v nepublikovaných zprávách o inventarizačních výkumech. Na rozdíl od předchozích výzkumů s akcentem na xerotermy byly získány vzorky i z dalších biotopů, především lesních porostů a mokřadů. V období byl získán četný materiál na různých biotopech deseti stanovišť v Národní přírodní rezervaci Karlštejn (leg. A. Kůrka). Dále byla studována lokalita Na Voskopě (leg. A.Kůrka v roce 1999; Řezáč 2001b). Od roku 1998 je pravidelně sledována araneofauna Velkolomu Čertovy schody a jeho bezprostředního okolí. M. Řezáč a V. Strnad (2005) a znovu J. Korba a M. Řezáč (2008) sledovali společenstva pavouků v Národní přírodní rezervaci Koda. V roce 2009 byl výzkum araneofauny směřován k mokřadům a k jihozápadní části CHKO (leg. A. Kůrka). K celkovému obrazu araneofauny Českého krasu přispěli mnozí další sběratelé, které uvádíme v seznamu zkratek. V případě jednorázových sběrů uvádíme jméno přispěvatele přímo v textu. Značným problémem je ověřování starších dat, ke kterým již neexistují doklady. V nejasných případech jsme původní data ponechali s taxonomickou poznámkou a označením (hvězdičkou za názvem druhu, zkratkou lokality, popř. za údajem). 7

4 BOHEMIA CENTRALIS 30 Metodika a materiál Vzorky byly získávány různými sběrnými metodami podle charakteru terénu a typu biotopu, od nahodilého nebo jednorázového orientačního sběru až po celosezónní (v některých případech i několikaletý) sběr. Pro sledování kvantitativních poměrů araneofauny byly na některých plochách použity zemní pasti. Při komplexním inventarizační průzkumu prováděném na některých stanovištích byly užity další metody: prosev detritu, sklepávání keřového patra, smyky bylinného patra, individuální sběr na skalách, v dutých stromech, pod kameny, závěsné pasti na povrchu skal (Růžička 2000) a lepenkové pásy na kmenech (Kubcová 2005). Část materiálu je deponována v depozitářích zoologického oddělení Přírodovědeckého muzea Národního muzea v Praze, zbytek zůstává v soukromých sbírkách. Data o nálezech uvedená u každého druhu byla získána jednak vlastními sběry autorů v terénu, dále zpracováním vzorků dodaných dalšími sběrateli. Část údajů byla pro úplnost převzata z publikovaných prací, dále z nepublikovaných zpráv a konečně ze společné databáze členů České arachnologické společnosti. Přehled zkratek použitých v textu Explanation of the abbrevitations used (U sběrných metod a biotopů jsou doplněny i anglické ekvivalenty.) V dalším textu jsou použity zkratky dvojího typu: jednak zkratky odvozené z charakteristik druhů v Katalogu pavouků ČR (Buchar et Růžička 2002: geografické rozšíření, preference původnosti stanoviště, stupeň hojnosti, stupeň ohrožení, preference fytogeografické oblasti) a jednak další zkratky, které vyplynuly z potřeb upřesnění uvedených údajů (biotopy, sběrné metody, determinátoři, sběratelé). Charakteristiky druhů převzaté z Katalogu jsou zjednodušeny, v uvedené publikaci jsou podrobněji rozpracovány a navíc je uvedena i klasifikace dalších ekologických faktorů (vlhkost, osvětlení, stratifikace). Ke snadnějšímu vyhledávání těchto údajů je u druhů, které mají v porovnání s Katalogem odlišný název, uveden příslušný název z Katalogu jako synonymum (Syn.). A. Zkratky použité v kapitole Seznam a stručná charakteristika lokalit Abbrevations used in the chapter The investigated sites and their characteristics NPP národní přírodní památka (national nature monument), NPR národní přírodní rezervace (national nature reserve), PR přírodní rezervace (nature reserve), PP přírodní památka (nature monument). 8

5 Antonín Kůrka, Jan Buchar, Lenka Kubcová a Milan Řezáč: Pavouci (Araneae) CHKO Český kras B. Zkratky použité v kapitole Seznam zjištěných druhů Abbrevations used in the chapter A list of spider species geografické rozšíření (geographical distibution) (Buchar et Růžička, 2002; Blick et al., 2004): Af areál druhu zasahuje do severní Afriky Ar, Az, Gr, Ki, Kz areál zasahuje do Arménie, Azerbajdžánu, Gruzie, Kirgizie či Kazachstánu Boh druh vyskytující se na území ČR pouze v Čechách COS kosmopolitní areál E-A evropsko-asijský areál Eastp východopalearktický areál em extramediteránní areál E-S eurosibiřský areál E-T evropsko-turánský areál EUR evropský areál HOL holarktický areál Holop holopalearktický areál I areál zasahuje do Indomalajské oblasti Me areál expanzivních mediteránních druhů, pronikajících do stř. Evropy ME středoevropský extramediteránní areál ME-ea středoevropský areál výhradně severně od Alp ME-At atlantský areál NC severní Kavkaz PAL palearktický areál Tran transpalearktický areál sahající od Atlantiku k Pacifiku U areál druhu zasahuje na Ural Westp západopalearktický areál preference původnosti stanoviště (preference of originality of habitats): C pouze klimaxová stanoviště (only climax habitats), c klimaxová stanoviště (climax habitats), s druhotná, polopřirozená stanoviště (secondary semi-natural), d pravidelně narušovaná stanoviště (disturbed), m umělé prostředí lidských sídel (artificial) (Buchar et Růžička 2002); stupeň hojnosti výskytu v ČR (abundance): V velmi vzácný (very rare), R vzácný (rare), i středně hojný (scarce), a hojný nebo velmi hojný (abundant, very abundant) (Buchar et Růžička 2002); stupeň ohrožení (degree of vulnerability): CR kriticky ohrožený (critically endangered), EN ohrožený (endangered), VU zranitelný (vulnerable), LR téměř ohrožený (near threatened), dd nedostatek údajů (data deficient) (Buchar et Růžička 2002; Růžička 2005); ČK druh uvedený v Červené knize ohrožených a vzácných živočichů (species in the Red Book) (Buchar, 1992); preference fytogeografické oblasti (preference of fytogeographic district): T termofytikum, M mezofytikum, O oreofytikum (Buchar et Růžička 2002). Materiál (samples): m samec (male), f samice (female), j juvenilní ex (juvenile); číslo před m, t, j znamená počet chycených nebo pozorovaných jedinců, ex počet jedinců (number of specimens), x neuvedený počet jedinců (unspecified number), xx velký počet, masový výskyt (high abundance); biotopy (habitats): a olšina (alder grove), c jeskyně, štola (cave), e břeh potoka, řeky (bank of brook, riverside); f pole, meze (field, balks), i budovy, technické stavby (buildings, technical constructions), j lesní okraj (forest fringe), k suť (stony debris), l lesostep (forest steppe), m louka (meadow), n niva 9

6 BOHEMIA CENTRALIS 30 (flood plain), p příbřežní mokřad rybníka, břeh tůně (swamp near pond, bank of pool), q lom (quarry), q-z rekultivace v lomu, r skály, skalky (rocks), s step a skalní step (steppe, rocky steppe), t les (forest, timber), t-b bučina (beechwood), t-d doubrava (oakwood), t-dh dubohabřina, t-h habřina (hornbeam forest), t-j jehličnatý les (coniferous forest), t-p bor (pine forest), t-s smíšený listnatý les (deciduous forest), t-sm monokulturní smrčina (monoculture spruce forest), t-suť suťový les (debris wood), u mýtina, lesní světlina (clearing), w mokřad (wetland), x xeroterm, z rekultivace, ruderál (recutivation, ruderal); v dalším textu jsou symboly biotopů uvedeny v závorce; sběrné metody (sampling methods): be sklepávání keřů a větví stromů (beating); ek stromový eklektor; ht závěsné deskové padací pasti (hanging desk traps); is individuální sběr (na povrchu substrátu, v sítích, pod kameny, kmeny, kůrou, na kmenech a povrchu skal) (individual sampling); pa papírové pásy na kmenech stromů (corrugated tapes on the trunks), pt zemní padací pasti (pitfall traps); si prosev substrátu (sieving); sw smyky bylinného patra (sweeping); yt žluté misky (yellow traps); determinace (determination): materiál (není-li uvedeno jinak) byl determinován sběrateli; taxonomicky nejasné vzorky determinovali, resp. revidovali Jan Dolanský (JD) a Vlastimil Růžička (VR). sběratelé (collectors): AČ Adolf Čejchan, AK Antonín Kůrka, AN Antonín Nosek, EL Ema Laštovková, FM František Miller, FŠ František Šťáhlavský, IH Ivan Horáček, JB Jan Buchar, JBa Jiří Baum, JEŽ Jan a Eva Žďárkovi, JK Jiří Král, JKo Jan Korba, JS Jaromír Strejček, JSt Jakub Straka, JŽ Jan Žďárek, KA Karel Absolon, LK Leoš Klimeš, LKu Lenka Kubcová, MAn Miloš Anděra, MŘ Milan Řezáč, PA Petr Antuš, PD Petr Dolejš, PK Pavel Kasal, PM Pavel Moravec, PP Pavel Pecina, PHV Petr H. Verner, PŠ Pavel Špryňar, PV Pavel Vonička, RH Radvan Horný, VS Václav Strnad, VŠ Vladimír Švihla, VT Václav Tichý, ZR Zdeněk Růžička. * : nedoložený nebo nejistý údaj, popř. vzhledem k novým taxonomickým poznatkům druh s nutností revize (uncertain date). Seznam a stručná charakteristika lokalit (The investigated sites and their characteristics) V seznamu je uvedeno 56 araneologicky sledovaných lokalit. Za názvem lokality je uvedena její trojpísmenná zkratka, která je používána v celém dalším textu (tučně). Dále následují: v případě chráněného území zkratka kategorie chráněného území, popř. název CHÚ, v němž lokalita leží), nejbližší obec, číslo faunistického čtverce a jeho kvadrantu, zeměpisné souřadnice a nadmořská výška (přibližné hodnoty); následuje charakteristika lokality. Leg.: sběratelé a data sběrů, event. sledovaný biotop; Ref.: literatura týkající se araneofauny území. Charakteristiky území podle prací Kubíková et al. 2005, Ložek et al. 2005, popřípadě vlastní hodnocení. Lokality ojedinělých sběrů jsou uvedeny plným názvem přímo v textu. 10

7 Antonín Kůrka, Jan Buchar, Lenka Kubcová a Milan Řezáč: Pavouci (Araneae) CHKO Český kras Akantopygový lom (Aka): Koněprusy, 6050c, N, E, 430 m n. m. Opuštěný lůmek s pokročilou sukcesí připomínající přirozené xerotermy, uprostřed malý mokřad. Leg.: AK 2008, Barrandova jeskyně (Baj): Srbsko u Karlštejna, 6050d, N, E, 250 m n. m. Leg.: IH Barrandovy jámy (Bar): PP Špičatý vrch-barrandovy jámy, Loděnice, č. o. Chrustenice, 6050b, N, E, 400 m n. m. Zalesněná jihozápadní část vrchu s převahou borovice lesní a černé a s vtroušenými původními listnatými dřevinami. Leg.: PK Beroun (Ber): lokalita s nejasnou lokalizací, uvádí Baum 1929; vzhledem k charakteru uváděných druhů předpokládáme, že se jedná o některé ze stepních stanovišť na území CHKO Český kras. Leg : Khomová Boubová (Bou): NPR Karštejn, Hostim, 6050b. Dubohabrová pařezina v terénu staré krasové planiny ( N, E, 400 m n. m.), šipáková lesostep. Leg.: AK , Bubovice, rybník (Bub): Bubovice, 6050d, N, E, 363 m n. m. Otevřený mokřad pod hrází rybníka. Leg.: AK Budňanská skála (Bud): NPR Karštejn, Karlštejn, 6051c, N, E, 180 m n. m. (na úpatí). Téměř svislá vápencová stěna, světově proslulý odkryv (parastratotyp hranice silur devon). Leg.: MŘ Ref.: Řezáč 2001a; Řezáč et Kubcová Císařská rokle (Cís): NPR Koda, Srbsko u Karlštejna, 6050d. Hluboce zaříznuté údolí charakteru krasových roklí s potokem, tvořícím pěnovcové kaskády a se strmými srázy z obou stran. Rozmanité vápnomilné ekosystémy od stinných suťových lesních porostů až po xerotermní bezlesí; travertinová jezírka (w) (2009, N, E, 340 m n. m.), skála (r) nad pramenem, uzavírající údolí (2009, N, E, 360 m n. m.) Leg.: PP 1965; PK 1999; AK Černá rokle (Čen): NPP, Kosoř, Radotín, 6052a, N, E, cca m n. m. V minulosti odlesněné, nyní zarůstající stráně, stratotyp hranice mezi stupni lochkov a prag; skalní stepi, stepní trávníky a opuštěné lomy. Leg.: AČ et RH Čertovy schody, velkolom (Čer): Koněprusy, 6050c, cca N, 14 3 E, 445 m n. m (horní hrana severní stěny). Etážový vápencový velkolom; les jihovýchodně od lomu (2006). Leg.: AK ( horní okraj severní stěny s náletovým porostem borovice černé, N, E), VR et PA ,

8 BOHEMIA CENTRALIS 30 Ref.: Anděra , 2006; Kůrka 2000; Řezáč et al. 2007a. Doutnáč (Dou): NPR Karlštejn, Bubovice, 6050b, 400 m n. m.). Protáhlý, z větší části zalesněný hřbet, listnatý les různého složení včetně šipákové lesostepi na jižním svahu ( N, E) (původně na jižním svahu rozsáhlá skalní step), paseka (cca N, E, 390 m n. m.) Leg.: JB 1959, 1960, 1966, 1967; MŘ 1997; AK 1989, , Ref.: Buchar 1962; Miller 1966, 1967; Řezáč 2001a; Řezáč et Kubcová Dřínová hora (Dří): NPR Karlštejn, Srbsko u Karlštejna, 6050d, N, E, 380 m n. m. Dubohabřina se vzrostlými duby (Quercus petraea) na jižním úpatí Dřínové hory. Leg.: LKu Ref.: Thaler et al. 2003; Kubcová Havlíčkův mlýn (Hav): Koněprusy, 6050c. Xerotermní stanoviště (2000, N, E, 300 m n. m.), mokřad (rákos, 2009, N, E, 290 m n. m.) Leg.: MŘ 2000; AK Homolák (Hom): Suchomasty, 6050c 6150a. Rekultivovaná plocha výsypky před zalesněním (z, 1995, N, 14 5 E, 430 m n. m.), lom (q, 2009, N, E, 400 m n. m.). Leg.: AK 1995, Ref.: Kůrka Chlum, lom (= Lom na Chlumu) (Chl): NPR Karlštejn, Srbsko, 6050d, N, E, 340 m n. m. Opuštěný lom. Leg.: AČ et RH 1982, AK Ref.: Kůrka Javorka (Jav): NPR Karlštejn, Karlštejn, 6051c. Monokulturní smrčina (49 56 N, E, 350 m n. m.), teplomilná doubrava mezi Prostředním vrchem a Javorkou ( N, E, 350 m n. m.). Leg.: JB 1972; AK 1991; MŘ Ref.: Řezáč et Kubcová Jeskynní systémy: Jeskyně Arnoldka: Bubovice, 6051a, N, E. Jeskyně na Javorce: NPR Karlštejn, Karlštejn, 6051c, N, E, 321 m n. m.. Jeskyně Martina: Tetín, NPR Koda, 6050d, N, E, 350 m n. m. Jeskyně Nad Kačákem: NPR Karlštejn, Svatý Jan pod Skalou, 6050b, N, E, 250 m n.m. Jeskyně Severní Dynamitka: Karlšten, 6050d, N, E229 m n. m. Koněpruské jeskyně: NPR Zlatý kůň, Koněprusy, 6050c, N, E, 443 m n. m. Srbské jeskyně: Srbsko, 6050d, N, 14 8 E, 280 m n. m. Leg.: vše MŘ Ref.: Růžička et Buchar Kačák, skály (Kač): NPR Karlštejn, Beroun, č. o. Hostim, 6050b, N, E, 350 m n. m. Skalní stepi a skály nad levým břehem potoka Kačáku (Loděnice). Leg.: AK

9 Antonín Kůrka, Jan Buchar, Lenka Kubcová a Milan Řezáč: Pavouci (Araneae) CHKO Český kras Karlické údolí (Kal): PR, Karlík, 6051ac, Dubohabřina na sv. svahu nad pravým břehem Karlického potoka na okraji chatové osady mezi obcí a zříceninou Karlík ( N, E, 270 m n. m.), bučina v severovýchodní části PR jižně od Vonoklas ( N, E, 380 m n. m.), doubrava na vrchu Bukovka ( N, E, 380 m n. m.). Leg.: FŠ 2000; AK Ref.: Řezáč et Kubcová Karlštejn (Kar): 6051c. Souhrnná lokalita s nejasnou lokalizací stanovišť, většinou uváděná u starších sběrů. Leg.: AN 1894; JBa 1929; JB 1959, 1960, 1965, 1979 (lůmek záp. od Karlštejna, N, E); AČ et RH (Krabina: N, E, skalní step: N, E); FM 1959, 1967, 1983; JŽ 1960; PK ; VR ; MŘ Ref.: Baum 1929, 1930, 1938; Kůrka 1994, 1998; Nosek 1895; Miller 1959, 1967, 1971; Řezáč 2001a; Řezáč et Kubcová 2002; Řezáč et al. 2007a. Klapice (Klp): PR, Praha 5 Radotín, 6052a, N, E, 300 m n. m. Vápencový hřbet s šipákovou doubravou, dubohabřinou a ploškami skalní stepi. Leg.: AK 1998 (t dubohabřina). Ref.: Kůrka et al Kobyla (Kob): Koněprusy, 6050c, N, E 460 m n. m. Xerotermní společenstva (teplomilné trávníky) mezi Červeným lomem a jižní částí PR Na Kobyle. Leg.: JS ; MŘ Ref.: Řezáč 2001b. Koda (Kod): NPR, Srbsko, 6050d. Členité zalesněné údolí se souborem vápnomilných ekosystémů. 1) temena skal na levém břehu hluboce zaříznutého Kodského potoka, teplomilná doubrava, skalní step s kostřavou waleskou (1968, , , 2005, N , E ) 2) okraj smrkové monokultury s chudým bylinným patrem, individuální sběr (2008, N, E) 3) skalní step na horním okraji rokle, individuální sběr, sklep (2008, N, E) 4) světlina s travinnou vegetací v bučině s příměsí smrku, smyk (2008, N, E) 5) lesostep individuální sběr, sklep (2008, N, E) 6) zarůstající vlhká louka v údolí potoka, smyk (2008, N, E) 7) suchá dubohabřina ve spodní části rokle, individuální sběr (2008, N, E) 8) vlhké údolí potoka, individuální sběr (2008, N,, E) 9) suchá louka v údolí, smyk (2008, N, E) 10) teplomilné křoviny s dřínem na jižně orientovaném svahu, sklep (2008, N, E) 11) listnatý les s vyšší bylinnou vegetací smyk (2008, N, E) 12) kavylová step na horním okraj rokle smyk (2008, N, E) 13) lesostep s dubem letním individuální sběr (2008, N, N 14 E) 14) suchá louka v údolí u osady Koda, individuální sběr (2008, N, E) 15) smrková monokultura, prosev hrabanky (2008, N, E). Leg.: JB 1959, 1961, 1966, 1968, 1969; PD ; PP 1965; FM 1968, 1983; FM et JB 1966,1968; EL 1961, ; PK 1972, 1980; VR 1973; AČ et RH 1982; MŘ ; MŘ et VS 2005; JK et MŘ 2008; AK Ref.: Buchar 1962, 1975; Dolejš 2006, 2008; Dolejš et al. 2008; Korba et Řezáč 2008; Kůrka 1994, 1998, 2001; Miller et Buchar 1977; Řezáč 2009; Řezáč et al. 2007a; Řezáč et Kubcová 2002; Řezáč et Strnad

10 BOHEMIA CENTRALIS 30 Komárkova lesostep (Kom): NPR Karlštejn, Srbsko, 6050d, N, E, 350 m n. m. Mozaika travnaté stepi s kostřavou walliskou a skupinkami dubu šipáku, na jižním svahu Dřínové hory. Leg.: JEŽ 1957, 1959, 1960; JŽ 1959; JB 1959, 1960, 1962, 1965, 1966, 1970, 1997; AČ et RH 1982; FM 1983; JB et LKu (na větvích Quecus pubescens); MŘ 1999, 2000, 2001; PD Ref.: Buchar 1961, 1962, 1975; Buchar et Žďárek 1960; Kůrka 1994; Řezáč et Kubcová 2002; Kubcová 2005; Kubcová et Buchar 2005; Dolejš 2006, 2008; Dolejš et al. 2008; Řezáč et al. 2007a, Řezáč Koněprusy (Kon): Koněprusy, 6050c, 210 m n. m. Souhrnná lokalita s nejasnými stanovišti. Leg.: PK Kosoř (Kos): Kosoř, 6051b. Lokalita s nejasnými stanovišti. Ref.: Baum Kotýz (Kot): NPP, Koněprusy, 6050c, N, E, 400 m n. m. Plošina a ostroh se zalesněným západním svahem, z jihu omezená svislými vápencovými stěnami; v oblasti skalního defilé ekosystémy xerotermního bezlesí ( N, E), v okolí porost borovice černé (2009, N, E, 400 m n.m.) Leg.: JB 1961, 1962; ZR 1962,1963; VR et PA 1996 (pt = skalní pasti); MŘ 2000; AK Ref.: Z. Růžička 1965; V. Růžička 2000; Řezáč 2001a; Řezáč et Kubcová 2002; Řezáč et al. 2007a. Králova studně (Krs): NPR Karlštejn, Karlštejn, 6051c, N, E, 328 m n. m. Leg.: PHV 1959, AK Ref.: Verner Lom na Kobyle (Lko): PR, Koněprusy, 6050c. Opuštěný lom v severním úbočí vrchu Kobyla (450 m n. m.). Sukcesní xerotermní stepní a lesní společenstva (leg. AK 1994: N, E, 450 m n. m.). lesostep (leg. MŘ 2001: N, E 430 m n. m.). Leg.: AK 1994, 1995, 1998; MŘ 2001 (jižní část PR), PŠ 2002 (step, les). Ref.: Kůrka 2000; Řezáč 2001b; Řezáč et Kubcová Mlýnský rybník (Mlý): Měňany, 6050d, N, E, 350 m n. m. Příbřežní olšina a mokřad (bezlesí). Leg.: AK Mořinka (Moř): Mořinka, 6051d, pravděpodobně skalní step, N, E, 350 m n. m. Stanoviště s nejasnou lokalizací, pravděpodobně zaniklý biotop v důsledku zalesnění. Leg.: JB 1960, EL 1960, AČ et RH Ref.: Buchar 1962 ( Čabrak ). Na Herinkách (Nhe): NPR Karlštejn, Loděnice, č. o. Svatý Jan pod Skalou, 6050b. Bučina ( N, E, 425 m n.m.), dubohabřina ( N, E, 417 m n. m.) Leg.: AK , Na Voskopě (Nav): Suchomasty, č. o. Suchomasty, Újezdce, 6050c, 450 m n. m. Jihozápadní svahy vrchu Újezdec, skalní lesostep, nízkokmenné habrové a dřínové doubravy s přechody do rozvolněných pastevních lesů a reliktních pěchavových borů, pěchavových trávníků, kostřavových trávníků a 14

11 Antonín Kůrka, Jan Buchar, Lenka Kubcová a Milan Řezáč: Pavouci (Araneae) CHKO Český kras vápnomilné bučiny (leg. AK 1999: N, E, 470 m.); území v okolí vrchu Újezdce mezi silnicí Koněprusy Bykoš a lokalitou na Voskopě, teplomilná doubrava, vápnomilná bučina, dubohabřina, lesostep (leg MŘ 2001: N, E, 470 m n. m.), lesostep (leg. MŘ 2001: N, E, 450 m n. m.), Leg.: AK 1999, 2000, , , ; MŘ , , Ref.: Řezáč et Kubcová 2002; Řezáč 2001b; Řezáč 2009; Řezáč et al. 2007ab. Niva Kačáku (Niv): NPR Karlštejn, Loděnice, č. o. Svatý Jan pod Skalou, 6050b, N, E, 214 m n.m.: lužní les v nivě Kačáku (Loděnice) mezi Hostimí a Sv. Janem pod Skalou. Leg.: AK Obora, rybník (Obo): Liteň, 6050d, N, E, 300 m n. m. Příbřežní mokřad (podmáčená louka), smíšený listnatý les (xerotermní háj na svahu nad severním břehem rybníka, vlhčí lesní porost pod hrází, listnatý smíšený humózní les v západní části obory), sekundární step (louka) na svahu nad severním břehem rybníka. Leg.: AK 2007, 2008, PV et PM ( pt). Ref.: Dolanský et al 2009; Vonička Paní hora (Pan): NPR Karlštejn, Bubovice, 6050d, N, 14 9 E, 350 m n. m. Jediný údaj leg. MŘ Plešivec u Karlštejna (Ple): NPR Karlštejn, Karlštejn, 6051c, 360 m n. m. Lesostep s dřínem na jižním svahu Plešivce (N N, E), les (smrk, modřín, severní expozice, N, E). Leg.: AK , Plešivec u Suchomast (Pls): Suchomasty, 6050d, N, E 430 m n. m. Svahy vrchu Plešivec, dubohabřina, suťový les. Leg.: JS ; MŘ Ref.: Řezáč 2001b. Radotínské údolí (Rad): PR, Praha 5 Zadní Kopanina, 5951d 6051b, cca N, E, cca 300 m n. m. Část údolí Radotínského a Mlýnského potoka; jižně exponované svahy se skalami, skalní stepí, lesostepí a teplomilnou doubravou, severně exponované svahy s přirozeným suťovým lesem a skalkami; v nivě jasanoolšový luh a vlhké louky. Leg.: AN 1894; JBa 1929, 1930, 1934, 1938 (Pozn.: V údolí Radotínského potoka se nachází řada lokalit se skalní stepí a lesostepí. Mnohé byly ve 20. století poškozeny nebo zcela zničeny rozsáhlou těžbou vápence. Dnes jsou nejvýznamnější zbytky zahrnuty do maloplošných chráněných území, konkrétně Radotínského údolí, Lochkovského profilu, Radotínských skal, Cikánky a Klapice. Nelze jednoznačně určit, zda se staré nálezy lokalizované Radotínské údolí vztahují k některému z nich.); JS 1978 (rokle u Zadní Kopaniny, t doubrava); AČ et RH 1982 (Šarbochův mlýn), MA 1987 (Za Cikánkou), (u Rutického mlýna); MŘ , , 2004 (Špačkův mlýn), JSt (skalní stepi nad Rutickým mlýnem), , (svahy naproti Rutickému mlýnu), (stepi nad Rutickým mlýnem) (det. MŘ, pt = hymenopterologické pasti), 2005 (Rutický mlýn); JKo Ref.: Antuš 1987, 1988, 1989; Kůrka et al. 2007; Řezáč et al. 2007b. Rekultivace u Koněprus (Rek): Koněprusy, 6050c, N, 14 4 E, 410 m n. m. Rekultivace odvalu, výsypka zalesněná mladou výsadbou borovice. Leg.: AK 1995,

12 BOHEMIA CENTRALIS 30 Ref.: Kůrka Skalice (Ska): Lety, 6051d, N, E, 300 m n. m. Skalní step na vrcholu vrchu Skalice. Leg.: AK et JB Srbsko (Srb): Srbsko, 6050d: obec N, 14 8 E, 220 m n. m. Leg.: FM 1940, 1970; IH 1973; JBa 1929; JB 1960 (Kubrychtova chata); 1968, 1983 ( břeh Berounky), 1997; VT 1996 (břeh Berounky); JK , 1997, 1998; KA 1979; LK 1999, 2000; VŠ 1973, 1974; VR 1973, 1974, 1979; VT ; FŠ 2001 (louka na pravém břehu Berounky, N, E, 220 m n. m.), AK 2005 (lom sz. od obce, N, E, 280 m n. m., 2009 železniční stanice a její nejbližší okolí ( N, E, 250 m n.), nivní sekaná louka (m) na pravém břehu Berounky ( N, E, 220 m n. m.), levý břeh (e) Berounky ( N, E, 220 m n. m.). Ref.: Baum 1929, 1938; Kůrka 1994, Staňkovka (Sta): PR, Praha 5 Radotín, 6051b, N, E, 300 m n. m. Dubohabřina. Leg.: AK Svatý Jan pod Skalou (SvJ): NPR Karlštejn, Loděnice, č. o. Svatý Jan pod Skalou, 6050b, m n. m. Suť pod skalou, bučina nad skalou, step nad pravým břehem Loděnice ( N, E, 330 m n. m.), habřina pod skalou ( N, E, 300 m n. m.). Leg.: AK , 2009; VR 1994, 1995; PK 1997; MŘ 1998, Ref.: Růžička et Antuš 1998; Řezáč et Kubcová 2002; Řezáč et al. 2007a. Škrábek (Škr): Choteč, 6051b, N, E, 300 m n. m. Hradiště severozápadně od obce Choteč, zaujímající západní závěr ostrožny nad levým břehem Radotínského potoka. Leg.: JB 1960, Ref.: Řezáč et al. 2007a. Tobolský vrch (Tob): NPR Koda, Měňany, č. o. Tobolka, 400 m n. m., 6050c d, N, 14 5 E, bezlesí. Leg.: AČ et RH Újezd (Úje): Koněprusy, 6150a, N, E, 470 m n. m. Dubohabřina. Lgt.: MŘ Újezdce (Újc): Koněprusy, 6150a, N, E. 470 m n. m. Doubrava. Leg.: JS , ; MŘ Ref.: Řezáč et al. 2007a Velká Amerika (Vea): Mořina, 6051a, N, E, 370 m n. m. Lom. Leg: MŘ Ref.: Řezáč et al. 2007a. Velká hora (Vel): NPR Karlštejn, Srbsko u Karlštejna, 6050d, 280 m n.m. Suťový les na západním úpatí a svahu Velké hory ( : N , E ). 16

13 Antonín Kůrka, Jan Buchar, Lenka Kubcová a Milan Řezáč: Pavouci (Araneae) CHKO Český kras Leg.: AČ et RH 1982, AK , Vysoká stráň (Vys): NPR Karlštejn, Hostim, 6050b, kyselá bučina na severozápadním svahu ( N, E, 414 m n.m.), kyselá doubrava, dubohabrová pařezina ( N, E, 411 m n.m.) Leg.: AK , Zlatý kůň (Zla): NPR Zlatý kůň, Koněprusy, 6050c, N, 14 4 E. Leg.: PŠ Seznam zjištěných druhů A list of the recorded species V následujícím přehledu je uvedeno 446 druhů pavouků (Araneae), zjištěných na území Chráněné krajinné oblasti Český kras, které náleží do 31 čeledí. Ty jsou řazeny systematicky (Platnick 2009), druhy v jednotlivých čeledích jsou řazeny abecedně. U každého druhu je uvedena jeho charakteristika, jmenovitě geografické rozšíření, preference původnosti stanoviště, stupeň hojnosti výskytu v ČR, stupeň ohrožení a preference fytogeografické oblasti (vše viz kapitola Metodika a materiál; jednotlivé položky jsou odděleny čárkou); tučně vytištěná zkratka značí lokalitu, následuje datum sběru, počet získaných kusů, v závorce je uveden biotop, metoda sběru, popř. jméno sběratele. Je použita taxonomická nomenklatura podle práce Platnick Značným problémem je ověřování starších dat, na které již neexistují doklady. V nejasných případech jsme původní data ponechali s taxonomickou poznámkou a označením (hvězdičkou za názvem druhu, zkratkou lokality, popř. za údajem). Atypidae Atypus affinis Eichwald, 1830: EUR-Me (Af); C, i,, (T)M. Kal m (t-dh, is, leg. FŠ); Kar m (Ref.: Kůrka 1994); Kod m (l, is, leg. JB), m (l, pt, leg. JB), m (s, pt, leg. EL), m (is), xj (l, is, leg. MŘ), , juv. xj (l, is, leg. MŘ), f (s, is), m (l, is, leg. MŘ), m (l, pt, leg. VS), m (l, pt, leg. VS); Kom m (l, pt, leg. JŽ), m (l, pt), m (l, pt), f (l, is), m (s, is), m (l, leg. JB et FM), j (l, is); Nav j (1); Rad j (u, is), j (l, is); Újc j (l, si, leg. JS). Sklípkánci (Atypidae) jsou našimi jedinými zástupci archaického, především v tropických oblastech rozšířeného podřádu sklípkani (Mygalomorpha). Tyto druhy mají velký význam v ochranářské praxi, a to díky jejich striktní vazbě ke xerotermním stanovištím s dlouhou kontinuitou zapříčiněné jejich dlouhověkostí a životem v podzemních norách. Jejich výskyt tak spolehlivě indikuje ochranářsky hodnotné biotopy (Řezáč 2002 ab, 2009; Řezáč et al. 2007b). 17

14 BOHEMIA CENTRALIS 30 Atypus affinis je v Českém krase poměrně hojný v silně prořídlých suchých teplomilných doubravách na jižně orientovaných svazích, vzácně se vyskytuje i na stepích (Řezáč 2005). Na Kodě, Komárkově lesostepi a v Radotínském údolí byl tento druh zaznamenán společně s druhem Atypus piceus. Atypus piceus (Sulzer, 1776): EUR em; C, i,, (T)M. Dou m (s, pt), j (s, is, MŘ observ.); Jav f (t-d, is), j (t-d, is); Kod m (l, pt, leg. JB), m (coll. FM), j (t-d, is), j (t-d, is), j (t-d, is) 2f (s, is), m (s, pt), m (s, pt, lg. VS), , 1m (l, pt, leg. PD); Kom m (l, is), m 1f (l, pt), m (l, pt), f (l, is), f (l, is), j (s, is), m 1j (s, is); j (l, is), j (l, is), m (l, pt, leg. PD), m (l, pt, leg. PD), m (l, pt, leg. PD); Rad (Rutický mlýn) j (u, is), j (is, leg. JKo); Srb f (t-okraj). Atypus piceus je v Českém krase vázán na xerotermní stanoviště s minerálně bohatou půdou. Vyskytuje se na kostřavových stepích, v řídkých teplomilných doubravách na jižních svazích a v jejich bylinných lemech. Poznámka: Třetí český druh Atypus muralis byl nalezen těsně za severovýchodní hranicí CHKO, v NPP Lochkovský profil v Radotínském údolí a v PR Prokopské údolí. Jedná se o nejsušší a nejteplejší část Českého krasu, která tomuto vysloveně stepnímu druhu poskytuje vhodné podmínky. Možná ještě podstatnější příčinou výskytu sklípkánka pontického právě na tomto území je jeho odlišný historický vývoj díky přítomnosti sprašových návějí se zde po poslední době ledové plošně rozšířila společenstva černozemních stepí. Tento druh je striktně vázán na stepi na hlubší půdě s kostřavou walliskou. Pholcidae Pholcus opilionoides (Schrank, 1871): HOL; csm, a,,. Čer j, f (q, is), m 2f (q, is), f (q, is), f (q, pt), f ( q, pt), m 3f (q, is), m (q, is), m 1j (q, is), m 3f 1j (q, is), m (q, pt), f (q, pt), m 1f 4j (q, is), m (q, is), f (q, is), m 5j (q, is), j (q, is), j (q, is), m 3f 3j (q, is); Chl f 2j (q, is); Kom j (l); Kot j (s, is), f (t-p, si); Rad m 6f (s, is); Srb m 2j (i-stanice, is) 2j (i, is); SvJ j (k, is), m (k, pt), j (k, is). Přirozeným stanovištěm tohoto druhu jsou osluněné akumulace kamenů, hojně se však vyskytuje na náhradních stanovištích uvnitř budov. Pholcus phalangioides (Fuesslin, 1775): COS; m, a,,. Srb f (i, is). Výhradně synantropní, pravděpodobně hojný druh uvnitř budov a ve sklenících, v poslední době zřejmě rozšiřující areál (Řezáč, 2001). Segestriidae Segestria bavarica C. L. Koch, 1843: EUR (Gr, Az); cs, R,, T. Kar f (r, is); Kot f 1j (r, pt). Teplomilný druh vytvářející si trubicovitou pavučinu ve spárách osluněných skal. Kromě Českého krasu je v Čechách znám jen z Prahy a Křivoklátska. 18

15 Antonín Kůrka, Jan Buchar, Lenka Kubcová a Milan Řezáč: Pavouci (Araneae) CHKO Český kras Segestria senoculata (Linné, 1758): EUR (Gr); cs, a,, (T)M(O). Dří ex (t-dh, pa), ex (t-dh, ek), 4ex (t-dh, pa), ex (t-dh, ek); Jav j (t-sm, si); Kač j (s, be); Kod 2005 (s, is), m (t-sm okraj, is); Kom ex (l, pa), ex (l, pa), ex (l, ek); Kot V. X f 1j (ht); Nav j (l, be); Ple j (t-j, si); Rad f (t, pt); Újc j (t-d, is); Vel j (t-suť, is). Hojný druh žijící převážně pod kůrou stromů, také ve štěrbinách skal a pod kameny v lesích. Dysderidae Dysdera erythrina (Walckenaer, 1802): EUR (Gr, Af); C(m), i?,, T(M). Cís f (r, si); Čer j (q, is); Dří f (t-dh, ek); Kač f (s, is); Kar 1894, , f; Kod f; m 1f (l, pt), j (leg. MŘ); m 1f (s, pt), m (s, pt), f (t-dh, is); Kom ex (l), m 2f (l, pt), f (l, pt), m (s, is), f (l, pa), m (leg. MŘ), f (leg. MŘ); Kot f (s, is); Lko m 1j (q, pt); Nav m (t-d, pt), m (is, leg. V. Pfleger), VII.-IX m 1f (s+t-d, si+is); Nhe f (t-b, is); Obo m 6f 1j (t, pt); Rad (Šarbochův mlýn) f (is), m (t, pt), m (t, pt), f, f; SvJ f; Škr m; Újc f 1j; m (t-s, si, leg. JS); Úje j (t-dh, si) 1f (s, is); Vea f (q). Šestiočky rodu Dysdera jsou potravními specialisty lovící výhradně suchozemské stejnonohé korýše (stínky a svinky). V Českém krase byl zjištěn pouze druh D. erythrina. Vyskytuje se především v teplomilných doubravách, kde vyhledává trvale vlhčí místa s výskytem své kořisti. Nejčastěji je nalézán pod většími kameny (Řezáč et al. 2007a). Harpactea hombergi (Scopoli, 1763): EUR Me (Af); cs, a,, TM. Bou m 2f (l, si); Čer j (q, pt); Dří ex (t-dh, ek), 37ex (t-dh, pa), ex (t-dh, ek), 63ex (t-dh, pa), ex (t-dh, ek); Kod f (s, pt); Kom ex (l, pa), ex (l, pa), ex (l, ek);, m (l, pt, leg. PD) Kot m (r, ht), m 2f (t-p, si); Nav m 1f (t-d, pt), f (t-d, sw), j (t-b, (si); Ple j (l, si); Pls f (t-dh, si); Sta m 2f 4j (t-dh, si); SvJ m 4f (k, pt). Hojný druh teplomilných lesů a lesostepí. Harpactea lepida (C. L. Koch, 1838): EUR ME; cs, a,, MO. Bou m (t-s, si); Čer f (t, si); Jav m (t-sm, si) 1m (tdh, si); Jeskyně nad Kačákem f (c-ve vchodu, is); Kar f (s); Kod f (t-b, si) 1m (l, si), f (t-b, si), m (s), m 1f (s, pt), m (s, pt), f (s, pt), m 3f (s, pt); Lko m 1f (q, pt); Nav m 4f (t-d, pt), f (s, si) 1f (t-d, si) 1f (t-d, sw), m 2f (t-b, pt), VII.- IX.2001; Nhe m (t-b, si), m (t-b, si), m 1f (t-b, si); Pls f (l, sw, leg. JS); SvJ f (k, pt); Vel f (t-suť, is); Vys f (t-b, si). Tato šestiočka se vyskytuje v listnatých lesích v místech s permanentně vlhkým opadem. 19

16 BOHEMIA CENTRALIS 30 Harpactea rubicunda (C. L. Koch, 1838): EUR ME (Gr, Af); sm, a,, TM. Čer m 1f (q, is), f 1j (q, pt), m (q, pt), j (q, is), m 1f (q, pt), j (q, pt), f (q, is); Dou m (s, pt); Dří ex (t-dh, ek), 6ex (t-dh, pa), ex (t-dh, ek), 13ex (t-dh, pa), ex (t-dh, ek); Chl m 2f (q, is), m (q, pt), f (q, pt) ; Kar , f (is); Kod m 3f (l, pt), f (l, is), m 2f (l, pt), f (s, is); Kom ex (l), m 8f (l, pt), ex (l, pa), ex (l, pa); Kot f (s, is); Krs 1959; Lko m (q, pt); Moř m 1f (is), m (s, pt), m (s, pt); Nav m (t-b, pt), m (t-d, pt), f (f-d, si),vii.-ix m 1f (1+t-b, pt+si); Obo f (f, pt), f (m, pt) 1m (t-s, pt), m (t-d, si), m (t-s, pt) 1m (f, pt); Ple m 1j (l, si); Rad 1894, m 1f (s, pt), m (t, pt), f (s, is), m (s, pt); Rek f (z, is); Ska m (s, is); Srb (is, leg. VR); SvJ j (k, pt); Tob f (is). V Českém krasu je hojný jak na přírodních (teplomilné doubravy,bučiny, lesostepi, okraje stepí), tak na druhotných stanovištích (lom a pod.). Mimetidae Ero aphana (Walckenaer, 1802), EUR Me (Gr, Az, Af); C, R,, T. Čer f (q, sw); Dří f (t-dh, ek); Kar f (s, is, leg. JB). Tento vzácný druh preferuje xerotermy, především skalní stepi. Ostníci rodu Ero jsou potravní specialisté, kteří netkají pavučiny, ale přepadávají jiné pavouky v jejich vlastních sítích. Ero furcata (Villers, 1789): PAL (Westp); cs, a,, TM. Dří f (t-dh, ek), f (t-dh, ek); Kom m (l, is), f (l, pt); Obo m (t-s, sw); Pls f (t-dh,si); Rek m (q, pt, leg. MA); Vel f (t-suť, si), f (t-suť, sw); Vys f (t-b, si). Nejhojnější ze čtyř našich druhů ostníků častý na otevřených i lesních biotopech. Eresidae Eresus kollari Rossi, 1846: PAL-Tran (Af); C, R,, T, ČK. Syn.: Eresus cinnaberinus (Olivier, 1789), Eresus niger (Petagna, 1787) Dou m (s, pt), f (s, is, det. MŘ); Kob j (l, si, leg. JS); Kod m xxf (is, MŘ observ.); m (s, pt); Kom ex (l), m 1f (l, pt), m (l, pt), f (s, is), f (l); Kot m (s, is), m (s, pt), m (s, is), m (s, is), m (r, ht), f (s, is); Nav j (s, si), m (l, pt); Rad m (s, pt), m (s, pt), f, f, f; Srb m (is, leg. VR); SvJ f (s, is). Stepníci (č. Eresidae) patří především díky pestrému aposematickému zbarvení samečků mezi nejatraktivnější druhy naší araneofauny. Velký význam však mají tyto druhy i v ochranářské praxi a to díky jejich striktní vazbě ke xerotermním stanovištím s dlouhou kontinuitou zapříčiněné jejich dlouhověkostí a životem v podzemních norách. Jejich výskyt tak spolehlivě indikuje ochranářsky hodnotné biotopy. Na celém území Českého krasu se relativně hojně vyskytuje stepník rudý (E. kollari). Byl zaznamenán na takřka všech zachovalých skalních stepích, především v trávnících 20

17 Antonín Kůrka, Jan Buchar, Lenka Kubcová a Milan Řezáč: Pavouci (Araneae) CHKO Český kras s kostřavou walliskou (Řezáč 2005). Na rozdíl od následujícího druhu je obdobím jeho reprodukční aktivity pozdní léto a podzim. Eresus sandaliatus (Martini et Goeze, 1778): EUR ME (Boh.); C, R, VU, T. Kod m (s, pt), m (palouk nad mlýnem, leg. JB, det MŘ). Malé populace tohoto druhu byly zaznamenány v západní části Českého krasu, v Kodské rokli a na vrchu Brdatka na okraji Berouna (již mimo CHKO). Na Kodě se vyskytuje společně se zde daleko hojnějším s. rudým (Řezáč et al. 2008). Jeho malá populace byla nalezena přibližně v polovině jižně orientovaného svahu v západní části rokle, na rozhraní vegetace skalní stepi a teplomilných křovin. Vegetace je na této lokalitě tvořena především trsy ostřice nízké a kostřavy žlábkaté, díky zastínění jsou zde více zastoupeny mechorosty. Na Brdatce se E. sandaliatus vyskytuje v zakrslé xerotermní doubravě s dominantní ostřicí nízkou v podrostu. Českým krasem probíhá východní hranice světového areálu tohoto západostředoevropského druhu. Jeho bohaté populace se nacházejí na pleších v sousedním Křivoklátsku, kde naopak schází E. kollari. V České republice se E. sandaliatus vyskytuje především v nízkých stepních trávnících na západním okraji českého termofytika. Často si svoje nory zhotovuje v trsech mechů, zemních lišejníků či trav. Na rozdíl od předchozího druhu se rozmnožuje na jaře. Uloboridae Hyptiotes paradoxus (C. L. Koch, 1834): EUR (U); s, a,, M. Kod j (t-b, be); Kot j (t-p, be). Druh pakřižáka, který si tká pravidelné trojúhlé lapací sítě na větvích smrků. Nález v boru (Pinus nigra) na Kotýzu potvrzuje jeho výskyt i na borovicích. Nesticidae Nesticus cellulanus (Clerck, 1757): HOL, em; csm, a,, M. Jeskyně Severní Dynamitka m 1f (c, is); SvJ f (k, is). Velmi hojný stínomilný druh sutí, suťových lesů, podzemních prostor a interiérů staveb. V Českém krasu byl nalezen pouze v suti pod skálou ve Svatém Janu pod Skalou. Theridiidae Asagena phalerata (Panzer, 1801): PAL Tran (Af); cs, a,, (T)M(O). Syn.: Steatoda phalerata (Panzer, 1801) Dou m (s, pt); Kar m (s, is); Kom j (l). Fotofilní xerofilní druh nízkých trávníků a písčin. Český kras leží v oblasti nejsouvislejšího pokrytí čtverců tohoto druhu v ČR (dolní Berounka dolní Povltaví). Crustulina guttata (Wider, 1834): PAL Westp; cs, a,, M. Čer j (q, is); Kod m f (s, pt); Nav j (l, si). Suchomilný a světlomilný druh častý na písčitém podkladu. Výrazně diplochronní, výskyt dospělců na jaře a na podzim. V Českém krasu na stepních biotopech, ale i v lomu. Dipoena braccata (C. L. Koch, 1841): EUR ME; C, R, VU, T. Kom f (l, be). Druh na křovinatých biotopech sluncem exponovaných stepních a skalně stepních stanovišť. 21

18 BOHEMIA CENTRALIS 30 Dipoena coracina (C. L. Koch, 1837): EUR em; C, R, EN, T. Kar m; Kom m (l, pt). Na vegetaci skalních stepí. Většina nálezů v ČR je ze stepních stanovišť Českého krasu. Dipoena melanogaster (C. L. Koch, 1837): EUR (Az, Af); cs, i,, T. Aka f (q, sw) 1m (q, be); Čer m 4f (q, be), f (q, be), j (q, be), m 3f 1j (q, be) 1f (q, sw), j (q, be), f (q, be); Dou m 1f 2j (l, be); Dří ex (t-dh, ek), ex (t-dh, ek), 1ex (t-dh, pa), ex (t-dh, ek), 1ex (j, be); Kal f (t-d, be); Kod f (l), j (b, be); Kom ex (l, be), j; Kot m 1f (r, ht), f (t-p, be); Nav m 1f (l, be), f (t-d, be), f (l, be); Obo j (t-s, be). Většina nálezů v ČR na stromech a keřích skalních stepí středních Čech, pak až na jižní Moravě. Xerotermy a teplomilné dubohabřiny Českého krasu jsou optimálními biotopy této termofilní snovačky. Enoplognatha latimana Hippa et Oksala, 1982: EUR (Ar, Kir); sd, i,, TM. Dří m (t-dh, ek); Kal m 1f (t-d, sw); Rad m (s, yt). Druh typický pro bylinné a keřové patro i v kulturní krajině včetně sadů a polí. Tento druh nebyl dříve rozlišován od velmi podobného druhu E. ovata. První údaj o jeho výskytu v České republice byl publikován až v roce 1993 (Kwiecien-Wrotniewska et al., 1993). Na rozdíl od druhu E. ovata jsou pro její výskyt typická sušší a slunnější stanoviště. Dospělci jsou navíc nalézáni později, spíše až po polovině července. V Českém krasu zřejmě má v porovnání se sesterským druhem E. ovata mnohem řidčí výskyt. Enoplognatha ovata (Clerck,1757)*: PAL Holop; csd, a,, TM. Čer f (q, sw), f (q, be, sw), f (q, sw); Dří ex (tdh, ek), ex (t-dh, ek), ex (t-dh, ek), 5ex (j, be); Klp f (t, be); Kom ex (l), ex (l, ek), ex (l, ek) 4ex (l, be), f 1j; Kot m (s, is); Nav m 13f (t-d, sw) 1m 3f (t-d, be) 6m 7f (t-b, sw) 4m 13f (t-b, be), f (t-d, be) 3f (t-d, be) 2f (t-b, be), f (l, sw), m (l, be); Obo m (t-d, sw) 5m 4j (t-s, be), 12m 11f 2j (t-s, sw); Ple f (t-j, be) 6f (t-j, sw) 1f (t-j, si); Rad m (w, sw), m (s, sw), (t, sw); Rek f (z, sw); SvJ f (l); Vel m 4f (t-suť, be); Vel m (t-suť, sw). Vzhledem ke skutečnosti, že kryptický druh E. latimana byl popsán až v roce 1982, starší údaje o výskytu E. ovata jsou nejisté. V údajích z Českého krasu mohou být zahrnuty i některé nálezy předchozího druhu. Z barevných forem se výlučně u tohoto druhu vyskytuje forma ovata (1 červený proužek na abdomenu). Naproti tomu forma redimita (2 červené proužky ) a forma lineata (žlutý abdomen s tečkami) jsou přítomny u obou druhů. Enoplognatha thoracica (Hahn, 1833): HOL (Af); csd, a,, TM. Čer f (q-z, pt), m (q, is), f (q, is); Hom m (z, sw); Kod m (s, pt); Kom ex (l); Kot m (s, is), f (s, is), f (s, is); Nav m (l, is). Terikolní druh sušších, světlejších biotopů včetně ruderálních, často na písčitém podkladu. Episinus angulatus (Blackwall, 1836): PAL E-A; cs, a,, TM. Bub f (w, si); Obo m (p, si). 22

19 Antonín Kůrka, Jan Buchar, Lenka Kubcová a Milan Řezáč: Pavouci (Araneae) CHKO Český kras Na vegetaci stinnějších a vlhčích míst nízko nad povrchem, v doubravách a na lesních okrajích. Nížinný druh, hojný v jižních Čechách a Polabí. Episinus truncatus Latreille, 1809: EUR (U, Af); cs, i,, T. Dou f (s, pt); Kot f (r, ht), m 2f (t-p, si). Terikolní druh sušších světlých míst, zejména vřesovišť a skalních stepí, hojný kupř. v Českém středohoří a Podyjí. Euryopis flavomaculata (C. L. Koch, 1836): PAL Tran; cs, a,, TM. Kod m (s, pt), f (s, pt); Kom m (l, si), f (l, pt), m (l, pt);, m 1f (l, pt, leg. PD), m (l, pt, leg. PD) Kot f (s, is); Krs 1959 (t-d, s); Lko m 1f (q, pt); Nav m (t-d, pt), f (l, si); Obo m (t-s, pt); Ple j (l, si); Rad m (s, sw). Terikolní značně eurytopní druh nejrůznějších zastíněných stanovišť, nikoliv však vysloveně ruderálních, od skalních stepí po rašeliniště. Euryopis quinqueguttata Thorell, 1875: PAL E-T; C, R, EN, T Kom f (l, pt); Kot f (s, sw), f (s, is), f 1j (s, is), m (s, is); Nav f (l, is). V Čechách jen skalní stepi středních Čech a Středohoří, opakovaně nalézána v ulitách plžů. Heterotheridion nigrovariegatum (Simon, 1873): PAL Westp; cs, R, LR, TM. Syn.: Theridion nigrovariegatum Simon, 1873 Čer f (q, sw) 7m 3f (q, be), f (q, be), m (q, be); Dou f (l, be); Dří ex (t-dh, ek), 2ex (j, be); Kal f (t-d, be); Kob j (l, sw); Kod f (l, pt); Kom ex (l), m 12f 3j (l), ex (l, be); Kot m 5f (t-p, be); Nav f (l, be). Teplomilný druh na vegetaci lesostepních stanovišť, také na zarostlých okrajích lomů. Lasaeola tristis (Hahn, 1833): PAL E-T em; cs, i,, M. Kom f (l). Na suchých, spíše otevřených místech na jehličnanech a nízké vegetaci, blízko mravenišť. Ve středních Čechách se vyskytuje ve středním Povltaví a dolním Polabí, překvapující je proto jeho poměrná vzácnost v Českém krasu (a podobně i na území Prahy). Neottiura bimaculata (Linné, 1767): HOL; csd, a,, TM. Aka j (q, be) 2j (q, sw) 3j (q, si), j (q, sw) 1j (q, be); Bub f (w, sw); Čer f 1j (q, be), f (q, sw) 1f (q, be), m (q-z, sw), m (q, pt), f (q, be) 1j (sw); Dou j (l, is), j (l, be) 1j (sw), m (u, sw), m (l, be); Dří ex (t-dh, ek), ex (j, be); Chl m (q, pt); Kom ex (l), m 1f 13j (l), ex (l, be); Kot f (s, is), m (s, is), f (s, is), f (s, is), m 2j (t-p, sw) 1j (t-b, be); Nav f (t-d, be) 1m (t-d, sw); Obo j (p, si), j (t, be) 3j (t, sw) 1j (t-d, si) 1j (p, si) 2j (p, sw), j (m, pt); Ple m (l, be), j (l, si); Rad f (s, sw), m (w, sw), f (t, sw); Rek m (z, be); Srb f (m, be) 1m (m, sw); Vel j (t-h, sw); Vys j (t-d, is). 23

20 BOHEMIA CENTRALIS 30 Euryekní druh nižší vegetace na otevřených místech i v lesních porostech. Paidiscura pallens (Blackwall, 1834): PAL (Westp); cs, i,, M. Cís f (w, be); Dří f (t-dh, ek); Kod f (l); Kom f 1j (l); Niv f (n, be); Obo m (t, be); Srb f (m, be). Arborikolní druh lesostepí, typický výskyt na rubu dubových listů. Parasteatoda lunata (Clerck, 1757): PAL Tran; cs, a,, (T)M. Syn.: Achaearanea lunata (Clerck, 1757) Dří ex (t-dh, ek), ex (t-dh, ek), ex (t-dh, ek); Kod m (t, is) 1m (t, si); Kom ex (l), ex (l, ek), ex (l, pa), ex (l, ek); Srb m 1f (i-stanice, is). Typický výskyt ve vidlicích větví listnáčů na stinnějších místech, ale i ve skalních výklencích. V Srbsku nález na technické stavbě (podchod pod tratí). Parasteatoda simulans (Thorell, 1875): PAL Tran; s, i,, (T)M. Syn.: Achaearanea simulans (Thorell, 1875) Dří ex (t-dh, ek), ex (t-dh, ek); Nav m 1f (t-b, be); Obo f (t-s, sw) 1m (t-s, be), j (t-s, be). Na keřích a stromech teplejších míst v nížinách. Pholcomma gibbum (Westring, 1851): EUR; cs, a,, M. Kod m (s), m 1f (s, is); SvJ m 4f (k, pt), m 8f (k, is). Terikolní druh suťových lesů, často na písčitém podkladu. Výrazně diplochronní s celoročním výskytem dospělců s maximy v dubnu a říjnu. Phylloneta impressa (L. Koch, 1881): HOL (Af); csd, a,, TM(O). Syn.: Theridion impressum L. Koch, 1881 Bub m (w, sw); Čer m (q, sw), f (q, be), m (q, be), f (q-z, sw); Dou m (l, be); Hom m (q, sw); Nav m (t-b, be), f ( l, sw); Rad m 2f (s, sw); Rek f (z, sw), m ( z, sw) 2m (z, be); Kom m 1f (l). Na vyšších bylinách, suchých loukách, úhorech i agrocenózách, kupř. brambořištích. Oproti sesterskému druhu P. sisyphia výskyt až v pozdním létě. Phylloneta sisyphia (Clerck, 1757): PAL Holop (I); cs, a,, TM. Syn.: Theridion sisyphium (Clerck, 1757) Dou f (l, sw); Lko m ( q, sw); Nav f (q, sw), f (l, be); Újc f (t-d, is). Oproti druhu P. impressa nalézán na nízkých jehličnanech a keřích a to i na zastíněných místech a vyskytuje se časněji, již v červnu. Platnickina tinctum (Walckenaer, 1802): HOL; cs, a,, TM. Syn.: Theridion tinctum (Walckenaer, 1802), Keijia tincta (Walckenaer, 1802) Aka j (q, be) f (q, be); Cís f (w, be); Čer m (q, be); Dří ex (t-dh, ek), ex (t-dh, ek), 1ex (t-dh, pa), ex (t-dh, ek); Kal f (t-d, be); Kod f (t-b, si), j (b, be), Kom j (l), ex (l, ek), ex (l, ek), ex (l, ek) 2ex (l, be),