VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Komparace zdanění osobních příjmů v ČR se zdaněním těchto příjmů v Německu

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Komparace zdanění osobních příjmů v ČR se zdaněním těchto příjmů v Německu Bakalářská práce Autor: Kristýna Burianová Vedoucí práce: Ing. Markéta Lexová, Ph.D. Jihlava 2019

2

3 Anotace Bakalářská práce je zaměřena na daň z příjmu fyzických osob. Cílem bakalářské práce je porovnání zdanění příjmů fyzických osob v České republice a v Německu. V první části jsou popsány základní charakteristické pojmy, které souvisí s daní z příjmu fyzických osob, jsou to např. pojmy subjekt daně, objekt daně, osvobozené příjmy a sazba daně. V druhé části jsou na modelových příkladech vypočítány a porovnány různé situace. Z tohoto výpočtu vyplývají hlavní rozdíly mezi daní z příjmu v České republice a v Německu. Klíčová slova Daň z příjmu fyzických osob; charakteristické pojmy; komparace; Česká republika; Německo Annotation The Bachelor thesis is focused on personal income tax. The aim of the thesis is to compare the taxation of personal income in the Czech Republic and Germany. In the first part, the basic characteristic terms related to personal income tax are described, these are, for example, the terms subject of tax, exempt income and tax rate. In the second part, different situations are calculated and compared on model examples. From this calculation showing the main differences between the income tax in the Czech Republic and Germany. Key words Personal income tax; Characteristic concepts; Comparation; Czech Republic; Germany

4 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. května Podpis studentky

5 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce, kterou byla Ing. Markéta Lexová, Ph.D. za vedení, trpělivost, dobré a užitečné rady při psaní bakalářské práce. Také bych ráda poděkovala své rodině za trpělivost a podporu během celého studia.

6 OBSAH ÚVOD MOTIVACE CÍL PRÁCE CHARAKTERISTIKA OSOBNÍ DŮCHODOVÉ DANĚ KOMPLEXNOST OSOBNÍ DŮCHODOVÉ DANĚ EFEKTIVNOST OSOBNÍ DŮCHODOVÉ DANĚ Administrativní náklady přímé Administrativní náklady nepřímé Nadměrné daňové břemeno SPRAVEDLNOST OSOBNÍ DŮCHODOVÉ DANĚ KONSTRUKČNÍ PRVKY OSOBNÍ DŮCHODOVÉ DANĚ SUBJEKT OSOBNÍ DŮCHODOVÉ DANĚ OBJEKT OSOBNÍ DŮCHODOVÉ OSOBNÍ DANĚ Předmět daně z příjmů fyzických osob v ČR Předmět daně z příjmů fyzických osob v Německu OSVOBOZENÉ PŘÍJMY OD OSOBNÍ DŮCHODOVÉ DANĚ Osvobozené příjmy od osobní důchodové daně v ČR Osvobozené příjmy od osobní důchodové daně v Německu ZÁKLAD DANĚ Z PŘÍJMŮ Základ daně z příjmů fyzických osob v ČR Základ daně z příjmů fyzických osob v Německu POLOŽKY SNIŽUJÍCÍ ZÁKLAD DANĚ Položky snižující základ daně v České republice Položky snižující základ daně v Německu SAZBA DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Sazba daně z příjmů fyzických osob v ČR Solidární zvýšení daně Sazba daně z příjmů fyzických osob v Německu Solidární příplatek Církevní daň SLEVY NA DANI A DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ Slevy na dani a daňové zvýhodnění v ČR ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ A SPLATNOST DANĚ EFEKTIVNÍ SAZBA DANĚ

7 3 IDENTIFIKACE HLAVNÍCH ROZDÍLŮ VE ZPŮSOBU ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB V ČR A V NĚMECKU SHRNUTÍ IDENTIFIKACE HLAVNÍCH ROZDÍLŮ VE ZPŮSOBU ZDANĚNÍ OSOBNÍCH PŘÍJMŮ V ČR A V NĚMECKU MODELOVÉ SITUACE ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB V ČR A V NĚMECKU KOMPARACE ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB V ČR A NĚMECKU V SITUACI JEDNOTLIVCE Zdanění podprůměrných příjmů jednotlivce v ČR a v Německu Vliv zdanění na disponibilní důchod jednotlivce s podprůměrnými příjmy v ČR Vliv zdanění na disponibilní důchod jednotlivce s podprůměrnými příjmy v Německu Zdanění průměrných příjmů jednotlivce v ČR a v Německu Vliv zdanění na disponibilní důchod jednotlivce s průměrnými příjmy v ČR Vliv zdanění na disponibilní důchod jednotlivce s průměrnými příjmy v Německu Zdanění nadprůměrných příjmů jednotlivce v ČR a v Německu Vliv zdanění na disponibilní důchod jednotlivce s nadprůměrnými příjmy v ČR Vliv zdanění na disponibilní důchod jednotlivce s nadprůměrnými příjmy v Německu Porovnání zdanění příjmů jednotlivce v ČR a Německu a jeho vlivu na disponibilní důchod KOMPARACE ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB V ČR A NĚMECKU V SITUACI SENIORA Zdanění příjmů seniora v ČR a v Německu Vliv zdanění na disponibilní důchod seniora v ČR Vliv zdanění na disponibilní důchod seniora v Německu Porovnání zdanění příjmů seniora v ČR a Německu a jeho vlivu na disponibilní důchod KOMPARACE ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB V ČR A NĚMECKU V SITUACI RODINY, KDY PRACUJE JEDEN Z MANŽELŮ Zdanění podprůměrných příjmů, kdy pracuje jeden z manželů, v ČR a v Německu Vliv zdanění na disponibilní důchod, kdy pracuje jeden z manželů a dosahuje podprůměrných příjmů v ČR Vliv zdanění na disponibilní důchod, kdy pracuje jeden z manželů a dosahuje podprůměrných příjmů v Německu Zdanění průměrných příjmů, kdy pracuje jeden z manželů, v ČR a v Německu Vliv zdanění na disponibilní důchod, kdy pracuje jeden z manželů a dosahuje průměrných příjmů v ČR Vliv zdanění na disponibilní důchod, kdy pracuje jeden z manželů a dosahuje průměrných příjmů v Německu Zdanění nadprůměrných příjmů, kdy pracuje jeden z manželů, v ČR a v Německu Vliv zdanění na disponibilní důchod, kdy pracuje jeden z manželů a dosahuje nadprůměrných příjmů v ČR Vliv zdanění na disponibilní důchod, kdy pracuje jeden z manželů a dosahuje nadprůměrných příjmů v Německu

8 4.3.4 Porovnání zdanění příjmů rodiny, kdy pracuje jeden z manželů, v ČR a v Německu a jeho vlivu na disponibilní důchod SHRNUTÍ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

9 Seznam tabulek TABULKA 1 DAŇOVÉ SAZBY PRO JEDNOTLIVCE (ZDROJ: ESTG - 32A; VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ) TABULKA 2 DAŇOVÉ SAZBY PRO MANŽELE (ZDROJ: ESTG - 32A; VLASTNÍ KONSTRUKCE) TABULKA 3 POSTUP VÝPOČTU KOEFICIENTU (ZDROJ ESTG - VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ) TABULKA 4 POSTUP VÝPOČTU DANĚ (ZDROJ: ESTG - VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ) TABULKA 5 SLEVY NA DANI V ČR (ZDROJ: ZDP 35BA, VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ) TABULKA 6 DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ NA DĚTI V ČR (ZDROJ: ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, 35) TABULKA 7 ZDANĚNÍ NÍZKÝCH PŘÍJMŮ V ČR SITUACE JEDNOTLIVCE (VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ) TABULKA 8 POSTUP ZDANĚNÍ NÍZKÝCH PŘÍJMŮ V NĚMECKU SITUACE JEDNOTLIVCE (VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ) TABULKA 9 VLIV ZDANĚNÍ PRŮMĚRNÝCH PŘÍJMŮ V ČR SITUACE JEDNOTLIVCE (VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ) TABULKA 10 DAŇOVÁ POVINNOST U PRŮMĚRNÝCH PŘÍJMŮ V NĚMECKU SITUACE JEDNOTLIVCE (VLASTNÍ VYPRACOVÁNÍ) TABULKA 11 VLIV ZDANĚNÍ U NADPRŮMĚRNÝCH PŘÍJMŮ V ČR SITUACE JEDNOTLIVCE (VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ) TABULKA 12 ZDANĚNÍ NADPRŮMĚRNÝCH PŘÍJMŮ V NĚMECKU SITUACE JEDNOTLIVCE (VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ) TABULKA 13 EFEKTIVNÍ SAZBA DANĚ U SVOBODNÉHO A BEZDĚTNÉHO POPLATNÍKA V ČR A NĚMECKU (VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ 52 TABULKA 14 VLIV ZDANĚNÍ PRŮMĚRNÉHO DŮCHODU V ČR (VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ) TABULKA 15 ZDANĚNÍ PRŮMĚRNÉHO NĚMECKÉHO DŮCHODU (VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ) TABULKA 16 EFEKTIVNÍ SAZBA DANĚ U SENIORA S PRŮMĚRNÝM DŮCHODEM A PODPRŮMĚRNÝMI PŘÍJMY Z PODNIKÁNÍ V ČR A NĚMECKU (VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ) TABULKA 17 ZDANĚNÍ PODPRŮMĚRNÝCH PŘÍJMŮ V ČR POPLATNÍK S RODINOU (VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ) TABULKA 18 ZDANĚNÍ PODPRŮMĚRNÝCH PŘÍJMŮ V NĚMECKU POPLATNÍK S RODINOU (VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ) TABULKA 19 ZDANĚNÍ NA ÚROVNI PRŮMĚRNÝCH PŘÍJMŮ V ČR POPLATNÍK S RODINOU (VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ) TABULKA 20 ZDANĚNÍ NA ÚROVNI PRŮMĚRNÝCH PŘÍJMŮ V NĚMECKU POPLATNÍK S RODINOU (VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ) TABULKA 21 POSTUP ZDANĚNÍ NA ÚROVNI NADPRŮMĚRNÝCH PŘÍJMŮ V ČR (VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ) TABULKA 22 ZDANĚNÍ NADPRŮMĚRNÝCH PŘÍJMŮ V NĚMECKU POPLATNÍK S RODINOU (VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ) TABULKA 23 EFEKTIVNÍ SAZBA DANĚ, KDY PRACUJE JEDEN Z MANŽELŮ, V ČR A V NĚMECKU (VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ) TABULKA 24 EFEKTIVNÍ SASZBA DANĚ V ČR A V NĚMECKU - POROVNÁNÍ (VLASTNÍ ZRACOVÁNÍ)

10 Seznam použitých zkratek Apod. ČR DZD ESTG HM Např. Tzv. ZDP a podobně Česká republika dílčí základ daně Einkommensteuergesetz hrubá mzda například takzvaný zákon o daních z příjmů 10

11 Úvod Daň je povinná platba do státního rozpočtu (resp. veřejných rozpočtů) a je charakteristická svou neekvivalentností, neúčelovostí, nenávratností a nedobrovolností. Daně jsou placené v určitém časovém intervalu a jsou stěžejním příjmem veřejných rozpočtů. Daň zatěžující v jednotlivých zemích důchody (příjmy) občanů je velmi důležitou daní v daňovém systému každé země. Osobní důchodové dani je přiřazena vysoká míra komplexnosti, spravedlnosti a efektivnosti. Efektivností daně se rozumí taková konstrukce daně, která podporuje ekonomický růst a posiluje konkurenceschopnost ekonomiky dané země a zároveň vyžaduje, aby vybírání daně mělo co nejnižší administrativní náklady. Spravedlností daně je vnímání míry, která má vliv na to, aby poplatník byl ochotný nést daňové břemeno. Spravedlnost je posuzována ze dvou pohledů, a to z pohledu principu prospěchu a principu platební schopnosti. Česká republika i Německo (Spolková republika Německo) patří do Evropské unie, navíc se jedná o sousední státy. Německo je jedním ze států, které byly u počátku evropské ekonomické integrace, Česká republika vstoupila do Evropské unie v roce Proto kromě národní daňové legislativy musí tyto země respektovat i právní normy Evropské unie závazné pro členské státy. Evropská unie provádí harmonizaci v oblasti daní zejména pomocí nařízení a směrnic. Harmonizace v oblasti přímých daní, kam patří i osobní důchodová daň, zdaleka není v tak pokročilém stupni jako harmonizace nepřímých daní (daň z přidané hodnoty a selektivní spotřební daně). Harmonizace v daňové oblasti mezi jednotlivými státy je proces sbližování právní úpravy jednotlivých daní mezi státy, a to jak v oblasti postupu zdaňování, tak v oblasti daňové zátěže (např. sbližování sazeb daně nebo základu daně, z něhož se daň prostřednictvím sazby daně stanovuje). V oblasti osobní důchodové daně má každá členská země svou právní úpravu této daně a pouze v dílčích oblastech do ní zasahuje právo EU. Kromě toho mohou být země vázány bilaterálními (dvoustrannými) mezinárodními smlouvami, které, pokud se týkají úpravy daňových poměrů mezi smluvními státy, mají přednost před vlastními (interními) zákony dané země. Ale jen v té části daňových předpisů, kterých se mezinárodní smlouvy týkají. V ostatních platí národní legislativa. Jedná se zejména o smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, která je uzavřena i mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. 11

12 Mezi jednotlivými státy se tak vyskytují významné rozdíly ve způsobu zdanění osobních příjmů (důchodů), proto jsem se rozhodla porovnat toto zdanění v ČR a v Německu. Mou snahou bude zjistit rozdíly mezi charakteristickými prvky v konstrukci daně z příjmů fyzických osob mezi oběma zeměmi. Z tohoto porovnání vyplynou rozdíly ve zdanění osobních příjmů, které se projeví i při aplikaci daně na konkrétní příjmovou a rodinnou situaci fyzické osoby v ČR a v Německu. Osobní důchodovou daní, jak už bylo uvedeno výše, je taková daň, která podle pravidel dané země přímo postihuje důchody (příjmy) obyvatel, a to zpravidla tak, že část tohoto důchodu odvádí do rozpočtu dané země. Snižuje tak tzv. disponibilní důchod daného občana. Ve sledovaných zemích v této bakalářské práci, tedy v České republice a v Německu, tuto roli plní daň z příjmů fyzických osob (Einkommensteuer). Kromě této daně výši disponibilního důchodu (příjmu) fyzické osoby (člověka) přímo ovlivňují i povinné odvody do systémů veřejného zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. V jednotlivých zemích se tyto odvody zpravidla vyčleňují z daňových systémů s tím, že se jedná spíše o systém pojištění pro případ potřeby zdravotní péče nebo zabezpečení v nemoci či ve stáří. Když se nad tím ale zamyslíme, chová se toto povinné pojistné velmi podobně jako klasická daň. Proto se tyto povinné odvody pojistného také často zařazují do oblasti osobní důchodové daně. A je to tak správně, protože vliv těchto odvodů na disponibilní důchod fyzické osoby bývá značný. Vzhledem k plánovanému rozsahu a struktuře této práce jsem se rozhodla problematiku komparace zúžit na daň z příjmů fyzických osob v ČR a obdobnou daň Einkommensteuer v Německu. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na stanovení daňové povinnosti z titulu daně z příjmů fyzických osob v jednotlivých zemích, tedy v ČR a v Německu. Výpočet daňové povinnosti je prezentován na modelových příkladech, ve kterých zdanění podléhá různá úroveň příjmů. Konkrétně budou sledovány tři úrovně příjmů: příjmy podprůměrné, průměrné a nadprůměrné v podmínkách jednotlivých zemí v kombinaci s různou životní či rodinnou situací sledované fyzické osoby. K porovnání vlivu zdanění daní z příjmů na disponibilní důchod fyzické osoby v ČR a v Německu využiji efektivní sazbu daně. 12

13 Motivace Rozhodla jsem se zpracovat toto téma, jelikož se mezi jednotlivými státy vyskytují významné rozdíly ve způsobu zdanění osobních příjmů (důchodů). Mým zájmem je zjistit, jak se liší tento způsob zdanění těchto příjmů v ČR od způsobu zdanění v některém ze sousedních států naší země. Také mě zajímá míra zdanění u vybraných úrovní příjmů v obou zemích. K porovnání jsem si vybrala Německo, protože mě zajímá výše zdanění s porovnáním s Českou republikou a také platové podmínky v Německu, s porovnáním s Českou republikou. Cíl práce Cílem práce je komparace zdanění osobních příjmů v ČR se situací v Německu, ze které vyplynou hlavní rozdíly ve zdanění příjmů fyzických osob v obou zemích. Na modelových situacích bude prezentován vliv zjištěných rozdílů na disponibilní důchod poplatníka daně z příjmů. Prvním dílčím cílem mé bakalářské práce bude identifikovat hlavní rozdíly ve způsobu zdanění osobního důchodu v ČR se situací v Německu. Z tohoto porovnání vyplynou rozdíly, které ovlivňují zdanění příjmů fyzických osob v obou zemích. Druhým hlavním dílčím cílem bude na modelových příkladech prezentovat vliv těchto rozdílů na disponibilní důchod člověka, tedy na poplatníka daně z příjmů fyzických osob. 13

14 1 Charakteristika osobní důchodové daně Daň je povinná platba do státního rozpočtu (resp. veřejných rozpočtů) a je charakteristická svou neekvivalentností, neúčelovostí, nenávratností a nedobrovolností. Neekvivalentnost znamená, že je daň ukládána jako jednostranná povinnost bez nároku na získání proti hodnotě. Neúčelovost znamená, že poplatník v momentu platby daně, neví, na co bude zaplacená daň použita a co z ní bude stát financovat. Nenávratnost znamená, že zaplacenou daň nemůže poplatník žádat od státu zpět. Nedobrovolnost znamená, že daň je povinná platba, která je upravena zákonem a je státem vymahatelná. Osobní důchodová daň je jednou z nejdůležitějších daní. Této dani je přiřazována vysoká míra komplexnosti, efektivnosti, ale i spravedlnosti. (Vančurová, 2018) 1.1 Komplexnost osobní důchodové daně Komplexnost osobní důchodové daně způsobuje její složitou konstrukci, protože je to daň, která (Vančurová, Lachová, 2018): má obsáhnout všechny dosažitelné důchody (příjmy) občanů ve všech formách, tzn. důchody plynoucí z veškerých zdrojů a aktivit (ze zaměstnání, podnikání, z nájmu, z prodejů věcí apod.) nezávisle na tom, zda se jedná o příjmy peněžní či nepeněžní; má obsáhnout všechny základní funkce daně, kterými jsou: o funkce fiskální naplnit veřejné rozpočty, o funkce alokační přesunout prostředky z oblastí ekonomiky, kde je jich dost, do oblastí ekonomiky, kde jejich málo, o funkce redistribuční přerozdělení příjmů mezi lidmi s vyššími příjmy k lidem s příjmy nižšími, o funkce stimulační podpořit pozitivní či z hlediska státu žádoucí chování občanů nebo omezit chování nežádoucí, o funkce stabilizační zmírnit výkyvy ekonomického cyklu. 14

15 1.2 Efektivnost osobní důchodové daně Efektivností daně se rozumí taková konstrukce daně, která podporuje ekonomický růst a posiluje konkurenceschopnost ekonomiky dané země a zároveň vyžaduje, aby vybírání daně mělo co nejnižší administrativní náklady. Daňová teorie z pohledu efektivnosti daně zkoumá dvě nákladové položky, tedy administrativní náklady přímé a nepřímé a nadměrné břemeno daně. Tyto položky jsou zcela odlišné. Úkolem efektivnosti je tyto náklady co nejvíce minimalizovat Administrativní náklady přímé Přímé administrativní náklady jsou náklady veřejného sektoru spojené s výběrem daní. Jedná se o náklady, které plynou z organizace daňového systému státní správou, náklady na výběr daní, náklady na evidenci poplatníků daně a na kontrolu apod. Náklady přímé tedy zahrnují i správní náklady, které rostou přímo úměrně se složitostí daňového systému. (Kubátová, 2018) Administrativní náklady nepřímé Nepřímé administrativní náklady jsou náklady soukromého sektoru. Zahrnují čas a peníze, které soukromý sektor (občané či právnické osoby, jichž se daně týkají) musí investovat či utratit v souvislosti se seznámením se s daňovým systémem, tedy s daňovými zákony, se způsobem, jak má svoji daňovou povinnost vůči státu vypořádat. Jedná se o náklady spojené s celým procesem od stanovení daňové povinnosti až po její odvod státu, včetně nákladů na doprovodné činnosti (zpracovávání různých hlášení, oznámení, kontroly daňových povinností, apod.). Konkrétně jde o náklady soukromého sektoru vynaložené na daňové poradenství, náklady spojené s pomocí s vypracováním, nebo s úplným vypracováním daňového přiznání. Pro tyto náklady také platí, že čím složitější daňový systém tím tyto náklady rostou. (Kubátová, 2018) Nadměrné daňové břemeno Nadměrné daňové břemeno představují v porovnání s administrativními náklady jakési skryté náklady, kterými daná daň zatěžuje společnost. Souvisí s tím, že zavedení či nastavení nějaké daňové povinnosti znamená nejen přesun finančních prostředků (peněz) od soukromého sektoru k veřejnému, ale také vliv na chování soukromého sektoru, těch, co nesou daňové břemeno ( ze svého platí daň). Nadměrné daňové břemeno snižuje 15

16 efektivnost daně a při nastavování daně je třeba na něj pamatovat a snažit se jej minimalizovat. Například zvýšení sazby konkrétní daně může vyvolat u poplatníků daně negativní chování (vyhýbají se ve větší míře daňové povinnosti, ruší dané ekonomické aktivity a zavádějí jiné apod.). Nadměrné daňové břemeno se tak může projevit v podobě nižšího výběru daně, než bylo původně zamýšleno, a v rozvoji nežádoucího chování ve společnosti (ekonomice). (Kubátová, 2018) 1.3 Spravedlnost osobní důchodové daně Spravedlností daně je vnímání míry, která má vliv na to, aby poplatník byl ochotný nést daňové břemeno. Spravedlnost je posuzována ze dvou pohledů, a to z pohledu principu prospěchu a principu platební schopnosti. Daňová spravedlnost spočívá v tom, že každý subjekt daně přispěje pomocí daně na společné potřeby podílem, který musí odpovídat jeho možnostem a také prospěchu, který mu plyne ze spotřeby služeb, které poskytuje stát. Daňovou spravedlnost můžeme vnímat z různých hledisek. První pohled je označován jako princip platební schopnosti. Podle tohoto principu by měl každý poplatník zaplatit na dani tolik, kolik je v jeho možnostech. Z toho také vyplývá, že poplatníci, kteří mají stejný příjem, by měli zaplatit na dani stejný podíl (horizontální spravedlnost). Naopak poplatník, který má větší příjem, má odvést na dani více (vertikální spravedlnost). Druhý pohled na daňovou spravedlnost je nazýván jako princip prospěchu. Z tohoto pojetí daňové spravedlnosti vyplývá, že daň by měla být uložena k zaplacení takovému poplatníkovi, který má největší prospěch a užitek z veřejných statků, které jsou financovány z vybrané daně. Avšak u použití tohoto principu dochází k rozdílu, že bohatší poplatníci jsou ochotni si služby zajistit sami, a proto jim plyne menší závislost na spotřebě veřejných statků. (Vančurová, 2018) 16

17 2 Konstrukční prvky osobní důchodové daně Mezi základní konstrukční prvky každé, tedy i osobní důchodové, daně patří: subjekt daně objekt daně základ daně položky snižující základ daně sazba daně slevy na dani a daňové zvýhodnění zdaňovací období splatnost daně Pro komparaci zdanění mezi jednotlivými zeměmi se využívá také efektivní sazba daně. Efektivní sazba daně není konstrukčním prvkem žádné daně, ale umožňuje porovnávat míru zdanění u konkrétní daně mezi jednotlivými zeměmi nebo mezi zdaněním konkrétních příjmů či u subjektů daně v různých životních situacích. Rozdíl v míře zdanění může být způsoben např. situací, zda osoba, jejíž příjmy jsou zdaňovány, žije sama, nebo v rodině, vůči jejímž členům má vyživovací povinnost (děti, manžel/manželka) apod. V dalším textu budou jednotlivé konstrukční prvky osobní důchodové daně nejdříve rozebrány obecně a pak charakterizovány v obou zemích, a to v ČR a Německu. Dále bude vysvětlena efektivní sazba daně. Na závěr této části budou uvedeny výsledky z komparace (srovnání) zdanění osobní důchodovou daní v obou zemích s uvedením hlavních rozdílů ve zdanění příjmů fyzických osob v těchto zemích. Funkci osobní důchodové daně v České republice i ve Spolkové republice Německo plní daň z příjmů fyzických osob. V ČR je tato daň upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. V případě Spolkové republiky Německo jde o zákon BGBl. IS. 3366, 3862 (Einkommensteuergesetz) v aktuálním znění. Jak je vidět, v ČR je právní úprava osobní důchodové daně včleněna do právního předpisu upravující daně z příjmů, jak fyzických, tak i právnických osob. V Německu naopak existuje samostatný zákon Einkommensteuergesetz, který upravuje pouze zdanění příjmů fyzických osob. Zdanění příjmů právnických osob pak řeší samostatný zákon. 17

18 2.1 Subjekt osobní důchodové daně Daňovým subjektem je osoba, která je povinna daň odvést a daň platit. Proto subjekt daně v první řadě rozdělujeme na poplatníka a plátce daně. Poplatníkem daně z příjmů fyzických osob je osoba, jejíž příjmy jsou předmětem daně z příjmů a ze kterých se daň odvádí. Poplatník je osoba, která nese daňové břemeno. (Vančurová, 2018) Plátcem daně je osoba, která má povinnost daň stanovit, srazit z příjmů poplatníka a následně daň odvést správci daně (orgánům finanční správy v ČR jsou to v případě osobní důchodové daně vždy příslušné finanční úřady). Plátce daně nenese daňové břemeno. Z hlediska osobní důchodové daně je dále důležité rozdělení poplatníků (daňových subjektů) na daňové rezidenty a daňové nerezidenty. Daňovými rezidenty jsou fyzické osoby, které mají v dané zemi daňový domicil. V zemi (státě), kde má fyzická osoba daňový domicil, má povinnost zdaňovat veškeré své (celosvětové) příjmy. Daňovými nerezidenty ve vztahu k vybrané zemi jsou poplatníci, kteří v dané zemi daňový domicil nemají. Vztahuje se pak na ně povinnost zdanit v dané zemi pouze příjmy, které pocházejí z území této země. Z toho vyplývá, že daňový domicil je tam, kde má poplatník trvalé bydliště. Daňovým rezidentem je i poplatník, který sice nemá bydliště v dané zemi, ale na území dané země se obvykle zdržuje, což je alespoň po dobu 183 dnů v daném kalendářním roce. (ZDP, 2, 2019) V souvislosti s touto problematikou existují i mezinárodní smlouvy, které zamezují dvojímu zdanění. Tyto smlouvy vymezují kritéria, podle kterých se stanoví daňový domicil. Tuto smlouvu uzavřela i Česká republika s Německem. (Ministerstvo financí ČR: platné smlouvy dvojí zdanění). V tom případě má stanovení daňového domicilu podle této smlouvy přednost před stanovením daňového domicilu podle zákona o daních z příjmů dané země. 18

19 Pro určení daňového domicilu člověka (fyzické osoby) jsou pak důležitá následující kritéria: 1. Trvalé bydliště (stálý byt) jen v jednom ze smluvních států pak má osoba daňový domicil v tomto státě. 2. Trvalé bydliště (stálý byt) v obou zemích Pokud má osoba stálý byt (bydliště) v obou zemích, určí se daňový domicil tam, kde má rodinu, tedy užší osobní vztahy, anebo užší hospodářské vztahy. 3. Trvalé bydliště (stálý byt) v žádné zemi - Jestliže nastane případ, že není možné určit, ke které zemi má užší vztahy jak osobní, tak hospodářské, nebo když poplatník nemá trvalý byt ani v jedné smluvní zemi, pak se předpokládá, že má trvalé bydliště (domicil) tam, kde se nejčastěji zdržuje. Při stanovení daňového domicilu se postupuje ve směru od 1. kritéria k poslednímu, tzn. nejprve se určí daňový domicil podle 1. kritéria. Jestliže to není možné, hledá se řešení podle 2. kritéria a pak teprve podle třetího kritéria. Výše jsem uvedla určitým způsobem zjednodušené schéma stanovení daňového domicilu podle smluv o zamezení dvojímu zdanění, aby bylo názorné. V praxi v některých případech je stanovení daňového domicilu obtížné. Nyní uvedu příklad na posouzení daňového domicilu podle výše uvedených kritérií. Pan Černý podniká na území České republiky a na území Německa je zaměstnán. Trvalé bydliště má v České republice, rodinu (manželku a děti) má také v České republice. Daňový domicil pana Černého je v České republice, a proto své celosvětové příjmy bude zdaňovat v ČR, a to z důvodu, že má na území České republiky trvalé bydliště. Navíc i rodinu má s trvalým pobytem v České republice. V Německu je pouze zaměstnán, proto německé dani z příjmů mohou podléhat pouze příjmy ze zaměstnání. To jsou příjmy z území Německa. Smlouva o zamezení dvojímu zdanění určí, jakým způsobem se podělí Česká republika a Spolková republika Německo o výnos z daně získané zdaněním příjmů ze závislé činnosti vykonávané v Německu. 19

20 2.2 Objekt osobní důchodové osobní daně Objektem (= předmětem) daně z příjmů fyzických osob (osobní důchodové daně) jsou z pravidla veškeré příjmy, které zvyšují majetek poplatníka. Mohou to být příjmy peněžní i nepeněžní i příjem dosažený směnou. (ZDP, 3, 2019) Předmět daně z příjmů fyzických osob v ČR Pro účely zdanění daní z příjmů fyzických osob jsou příjmy rozděleny podle zákona o daních z příjmů do 5 kategorií (Zákon o daních z příjmů, 2019): příjmy ze závislé činnosti ( 6 ZDP) - příjmy zahrnující plnění ze současného nebo předcházejícího pracovněprávního, služebního ale i členského poměru, příjmy z funkčních požitků, odměny vybraných členů orgánů obchodních korporací, příjmy za práci vybraných osob, i když nepracují na základě smluv podle zákoníku práce; příjmy ze samostatné činnosti ( 7 ZDP) - příjmy plynoucí osobě, která vykonává činnost vlastním jménem, na svůj účet a odpovědnost za účelem dosažení zisku; jedná se o příjmy z podnikání, tedy ze živnosti, ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, z poskytnutí autorských a průmyslových práv, příjmy z výkonu nezávislého povolání, příjmy z podílů na zisku společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností; příjmy z kapitálového majetku ( 8 ZDP) - příjmy zahrnují výnosy z investovaných finančních prostředků, jako jsou: výnosy a úroky z cenných papírů, vkladů, zápůjček a úvěrů, úroky z depozitních směnek, které byly vystaveny bankou, příjmy z podílů na zisku (dividend) kapitálových společností a družstev; příjmy z nájmu ( 9 ZDP) - jsou to příjmy z nájmu nemovitého (pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor) i movitého majetku, který není vyčleněn do obchodního majetku (pro podnikání) ani se nejedná o příležitostný nájem movitých věci; ostatní příjmy ( 10 ZDP) - jsou to takové příjmy, které nelze zařadit do výše uvedených 4 kategorií příjmů, představují zvyšování majetku poplatníka a současně se nejedná o příjmy osvobozené; jsou to příjmy vyplývající z příležitostného nájmu movitých věcí a z příležitostných činností, výhry, ceny z veřejných soutěží, příjmy z prodeje majetku: nemovitých i movitých věcí, z 20

21 úplatného převodu obchodních podílů a cenných papírů, příjmy ze zděděných práv, včetně autorských práv atd Předmět daně z příjmů fyzických osob v Německu V Německu se pro účely zdanění daní z příjmů dělí příjmy fyzických osob do 7 skupin podle druhu příjmu. (EStG, 13-22) Jedná se o skupiny: příjmy ze zemědělství a lesnictví ( EStG) příjmy, které vznikly z podnikání v zemědělství, lesnictví, vinařství, zahradnictví a také z lovu zvěře, zahrnují se i zisky z prodeje v oblasti zemědělského a lesního hospodářství, příjmy ze živnostenské činnosti ( EStG) příjmy z výroby, a to hlavně průmyslové, včetně příjmů z těžby surovin, patří sem také podíly na zisku společníků veřejné obchodní společnosti, ale i komanditní společnosti, příjmy z prodeje akcií, příjmy z prodeje obchodních podílů; příjmy z nezávislé činnosti ( 18 EStG) příjmy z činností provozovaných na základě oprávnění či povolení; jedná se o příjmy z činnosti vědecké, umělecké, literární, výukové nebo vzdělávací, také příjmy z činnosti lékařů, zubařů, veterinářů, notářů, právníků, daňových poradců, novinářů a překladatelů, zisky z prodeje majetku, tedy z prodeje nemovitosti, anebo samostatné části nemovitosti, nebo podíl na majetku, který je užíván pro samostatnou práci, ale i pro podnikání; příjmy ze závislé činnosti ( 19 EStG) veškeré příjmy, které plnou ze zaměstnání, a to ze současného ale i minulého pracovního poměru, jsou zde zahrnuty příjmy jako je plat, mzda, odměny, bonusy, různé benefity a odstupné; do těchto příjmů se zahrnují příjmy z vdovského, invalidního a sirotčího důchodu; příjmy z kapitálového majetku ( 20 EStG) příjmy z kapitálového majetku, do kterých se zahrnují podíly na zisku v kapitálových společnostech a družstvech; příjmy z pronájmu a pachtu ( 21 EStG) příjmy především z pronájmu nemovitého majetku (budov, pozemků, kanceláří), ale také lodí, ostatní příjmy ( 22 EStG) do této skupiny se zahrnují příjmy, ze životního pojištění, příjmy ze zákonného důchodového pojištění, příjmy z penzijního připojištění, příjmy z doživotní renty apod. 21

22 2.3 Osvobozené příjmy od osobní důchodové daně Existují příjmy, které jsou sice předmětem (objektem) daně z příjmů, ale jsou od této daně osvobozeny, proto se z nich daň neodvádí. Okruh osvobozených příjmů v ČR i v Německu je uveden v následujících podkapitolách Osvobozené příjmy od osobní důchodové daně v ČR Zákon o daních z příjmů v ČR uvádí osvobozené příjmy fyzických osob v 4, 4a, 6/9 a 10/3/a. Uvedená ustanovení obsahují úplný výčet osvobozených příjmů. Mezi nejvýznamnější kategorie osvobozených příjmů v České republice patří: bezúplatné příjmy z dědictví, bezúplatné příjmy z darů v závislosti na charakteru příbuzenského vztahu mezi dárcem a obdarovaným, příjmy použité na vzdělávání, léčení, úhradu sociálních služeb nebo zakoupení pomůcek pro zdravotně postižené, příjmy z prodeje rodinného domu či bytu a souvisejícího pozemku, pokud v tomto domě či bytě měl prodávající nejméně 2 roky bydliště bezprostředně před prodejem, příjmy z prodeje ostatních nemovitých věcí, pokud byly ve vlastnictví prodávajícího více jak 5 let, příjem z prodeje z movitých věcí; u automobilů, letadel a lodí po splnění časového testu vlastnictví více jak 1 rok, příjmy z dávek z nemocenského, důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, příjmy z dávek ve hmotné nouzi a státní sociální podpory, příjmy ze státního rozpočtu poskytnuté na stipendia, podpora v nezaměstnanosti, dávky z veřejného zdravotního pojištění. U prodeje majetku, který byl poplatníkem vyčleněn pro podnikání, tzv. obchodního majetku, nelze osvobození příjmů z prodeje využít, popřípadě až po splnění časového testu mezi jeho vyřazením z obchodního majetku a jeho prodejem. (ZDP, 4, 2019) 22

23 2.3.2 Osvobozené příjmy od osobní důchodové daně v Německu Osvobozené příjmy od daně z příjmů v Německu jsou vymezeny v 3 německého zákona o daních z příjmů fyzických osob (EStG). Mezi osvobozené příjmy v Německu patří: příjmy ze zdravotního a zákonného úrazového pojištění, příjmy plynoucí z důchodového pojištění, příjmy z pojištění péče o nemocné, přídavky na děti, příjmy z příspěvku v mateřství a rodičovského příspěvku, dávky v nezaměstnanosti, ale i dávky při práci na poloviční úvazek, příspěvky na krátkodobý příspěvek na mzdy, příjmy plynoucí z práce policistům, celní správě, soudním policistům, příjmy ze stipendií, která jsou poskytována z veřejných prostředků. Příjmy spojené s prodejem nemovitého a movitého majetku se ve Spolkové republice Německo neosvobozují. (EStG, 3, 2019) 2.4 Základ daně z příjmů Základ daně z příjmů vychází z předmětu daně, přičemž jsou vyloučeny příjmy osvobozené. Základ daně se vyjadřuje v měně dané země, tedy v ČR v Kč a v Německu v Eurech. Základ daně se dále snižuje o položky odečitatelné či nezdanitelné Základ daně z příjmů fyzických osob v ČR Základ daně z příjmů fyzických osob v ČR je součtem jednotlivých dílčích základů daně, které se stanovují na úrovni každé z 5 kategorií příjmů podle specifických pravidel. Jednotlivé dílčí základy se vypočítají následovně: dílčí základ daně ze závislé činnosti ( 6 ZDP) základ daně tvoří hrubý příjem (hrubé mzdy) ze zaměstnání, který je zvýšen o povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které hradí ze svého zaměstnavatel; zpravidla se jedná o 34 % z hrubých mezd; dílčí základ daně ze závislé činnosti je tedy tzv. superhrubá mzda; dílčí základ daně ze samostatné činnosti ( 7 ZDP) je stanoven jako rozdíl mezi příjmy ze samostatné činnosti a souvisejícími výdaji; výdaje můžeme 23

24 odečíst buď ve skutečné (prokázané) výši, které byly použity na dosažení, udržení a zajištění příjmů, nebo odečítáme výdaje stanovené procentem z příjmů, tzv. paušální výdaje; procento tzv. paušálních výdajů se liší podle druhu vykonávané samostatné činnosti; dílčí základ daně z kapitálového majetku ( 8 ZDP) je ve výši hrubého příjmu (výnosu) z kapitálového majetku; dílčí základ daně z nájmu ( 9 ZDP) tento základ daně je stanoven stejným způsobem jako dílčí základ daně ze samostatné činnosti, tedy jako rozdíl mezi příjmy z nájmu a výdaji vynaložené na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů; dílčí základ daně z ostatních příjmů ( 10 ZDP) základem daně je rozdíl mezi příjmy a výdaji, které souvisejí s pouze s dosažením příjmů. Okruh výdajů je tedy užší než v případě stanovení dílčího základu daně ze samostatné činnosti či nájmu. Navíc tyto výdaje nesmí přesáhnout výši příjmů, tzn. dílčí základ daně z ostatních příjmů, nesmí být záporný. Celkový základ daně tvoří součet všech dílčích základů daně, od kterého odečteme položky snižující základ daně, tedy položky odčitatelné či nezdanitelné Základ daně z příjmů fyzických osob v Německu Základ daně je obecně definován jako rozdíl mezi čistou hodnotou aktiv a aktiv na konci předchozího roku. I v Německu se při stanovení základu daně postupuje podle jednotlivých kategorií příjmů. Jednotlivé dílčí základy se vypočítají takto: dílčí základ daně ze zemědělství a lesnictví ( EStG) je stanoven jako rozdíl mezi čistou hodnotou aktiv na konci roku a čistou hodnotou aktiv na konci roku předchozího, zdanění tedy podléhá čistý přírůstek majetku - zisk; dílčí základ daně ze živnostenské činnosti ( EStG) je stanoven jako rozdíl mezi čistou hodnotou aktiv na konci roku a čistou hodnotou aktiv na konci roku předchozího, zdanění tedy podléhá čistý přírůstek majetku - zisk; dílčí základ daně z nezávislé činnosti ( 18 EStG) vypočítává se jako rozdíl mezi příjmy a souvisejícími výdaji, 24

25 dílčí základ daně ze závislé činnosti ( 19 EStG) stanoví se ve výši hrubé mzdy ze zaměstnání, odečíst můžeme náklady, které souvisejí se zajištěním a udržením příjmů, a to buď ve výši skutečných nákladů, anebo jako paušální výdaj, v případě dojíždění má poplatník možnost odečíst si náhradu nákladů do výše 4 500, odečítají se i náklady spojené s pracovním oblečením a nářadím, dílčí základ daně z kapitálového majetku ( 20 EStG) tvoří rozdíl mezi příjmy a výdaji, které souvisí s dosažením příjmů z kapitálového majetku, dílčí základ daně z pronájmu a pachtu ( 21 EStG) tvoří rozdíl mezi příjmy a výdaji, které souvisejí s dosažením, udržením a zajištěním příjmů z pronájmu a pachtu (například můžeme odečíst odpisy pronajímaného majetku), dílčí základ daně z ostatních příjmy ( 22 EStG) tvoří rozdíl mezi příjmy a výdaji, které souvisejí se zajištěním a udržením ostatních příjmů. Po sečtení všech dílčích základů daně vznikne celkový základ daně, který je v německém zákoně o daních z příjmů označován jako tzv. suma příjmů. Od té lze odečíst položky snižující základ daně, tedy odčitatelné položky a nezdanitelné části základu daně. 2.5 Položky snižující základ daně Konstrukce daně z příjmů fyzických osob obsahuje položky, které si fyzická osoba může odečíst od základu daně, a tím si snížit výslednou daňovou povinnost. Do těchto položek zahrnujeme položky odčitatelné a položky nezdanitelné. Po odečtení uvedených položek vzniká upravený základ daně Položky snižující základ daně v České republice Tyto položky jsou v českém zákoně o daních z příjmů uvedeny v 15 jako nezdanitelné části základu daně a v 34 jako položky odčitatelné. Nezdanitelné části základu daně se týkají těchto oblastí (ZDP, 15, 2019): bydlení úroky zaplacené ve zdaňovacím období z účelových úvěrů použitých k financování vlastní bytové potřeby, spoření na důchod zaplacené příspěvky na soukromé životní pojištění, penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření za stanovených podmínek a do stanoveného limitu, 25

26 dary poskytnuté na veřejně prospěšné účely, na vědu a vzdělávání, výzkum a vývoj, školství, na zdravotnictví, charitu, pro útulky, členské příspěvky - členské příspěvky placené odborové organizaci do stanoveného limitu. Odčitatelné položky zahrnují daňové ztráty vzniklé v minulých letech z podnikání nebo nájmu, které poplatník může odečíst nejdéle v pěti následujících zdaňovacích obdobích (letech) od základu daně. Poplatník může odečíst od základu daně i výdaje použité na realizaci projektů výzkumu a vývoje ale i odpočet na podporu odborného vzdělávání. (Zákon o dani z příjmu, 34, 2019) Položky snižující základ daně v Německu Od základu daně odečítáme nezdanitelné položky a také položky odčitatelné, které jsou vymezeny v německém zákoně o dani z příjmů fyzických osob. Mezi odčitatelné položky patří ( EStG): starobní úleva je vyjádřena procentní sazbou, která je dána v zákoně, sazba této úlevy je pro každý kalendářní rok odlišná, pro rok 2018 je to 17,6 %, tedy částka 836, tuto slevu může uplatnit osoba, která je starší 64 let, rodiče samoživitelé tuto slevu uplatňuje poplatník, který žije sám alespoň s jedním dítětem ve společné domácnosti, na které pobírá přídavky, o které si snižuje základ daně nejvýše do částky zvláštní výdaje patří sem příspěvky na pojištění, a to například důchodové na zdravotní, další položkou jsou dary, které uplatňujeme 20 % do výše příjmu a výdaje na vzdělání, mimořádné výdaje zahrnujeme k nim nezbytné vynaložené náklady, které nepřesáhnou přiměřenou částku odpočet ztráty odečítá se z celkových příjmů bezprostředně z předcházejícího zdaňovacího období náklady plynoucí z opatrování dětí platí pro opatrování dětí do 14 let nebo opatrování postiženého dítěte do dosažení 25 let. nezdanitelná část základu daně na poplatníka - částka platí pro jednotlivce a pro manžele je to částka , 26

27 nezdanitelné položky v podobě přídavků na děti - příspěvek ve výši pro každé vyživované dítě, které žije ve společné domácnosti s poplatníkem, tato částka je vyměřena jako hmotné (existenční) minimum vyživovaného dítěte, dále částka na potřeby na péči o dítě, jeho vzdělávání. 2.6 Sazba daně z příjmů fyzických osob Sazba daně je postup výpočtu z upraveného základu daně (sníženého o položky snižující základ daně), na jehož základě se stanoví částka daně. Pro výpočet daně se u daně z příjmů fyzických osob používá relativní sazba daně. Relativní sazba daně je podíl, tedy procento ze základu daně. Podle toho, zda se toto procento s výší (upraveného) základu daně mění či zůstává stejné, rozlišujeme lineární, progresivní a regresivní zdanění příjmů sazbu daně. Lineární sazba daně Lineární sazba je sazba, u které ve stejném poměru roste zdanění společně se základem daně. Tato sazba daně je stanovena jako určité procento, pomocí kterého se stanoví částka daně ze základu daně. Toto procento se nemění, proto nezáleží na výši základu daně. Výhoda využití této sazby spočívá v jednoduchosti výpočtu daňové povinnosti. Progresivní sazba daně Progresivní sazba je na výpočet složitější, a klade důraz na spravedlnost daně. To znamená, že bohatší odvede vyšší podíl ze svého příjmu na dani než chudší poplatník. Progresivní sazba daně je sazba, při které roste míra zdanění společně s výší (upraveného) základu daně, tedy roste i procento daně. Daň roste rychleji než základ daně. V této sazbě rozdělujeme základ daně do určitých daňových pásem podle výše (upraveného) základu daně a každému pásmu je stanovena jiná procentní sazba daně. Čím bude vyšší základ daně, tím bude zasahovat do vyššího daňového pásma, a proto bude zdaněn i vyšší sazbou daně. V rámci progresivního zdanění rozlišujeme stupňovitou a klouzavou progresi. (Vančurová, 2018) 1. Stupňovitá progrese - při této progresivní sazbě se poplatník s růstem základu daně posouvá do vyššího daňového pásma, tedy jeho příjmy budou zdaněny vyšší sazbou daně, a to celý jeho základ daně. 27

28 2. Klouzavá progrese se od stupňovité progrese odlišuje tím, že klouzavá progrese daňově zatěžuje poplatníky méně, a to z toho důvodu, že do vyššího pásma zdanění se dostane jen ta část důchodu, která převyšuje hranici příslušného daňového pásma. Zbytek příjmu je zdaněn v nižších daňových pásmech. Regresivní sazba daně U této sazby naopak dochází k tomu, že s růstem základu daně klesá sazba daně, a tedy i míra zdanění. Daňové břemeno dopadá více na poplatníky s nižšími příjmy Sazba daně z příjmů fyzických osob v ČR Sazba daně z příjmů fyzických osob v České republice je sazbou lineární, a to od roku Do roku 2007 se u zdanění příjmů fyzických osob uplatňovala klouzavá progrese. Aktuální výše sazba daně z příjmů fyzických osob v ČR činí 15 %, jedná se o základní sazbu daně. Vedle základní 15% daně, existuje také zvláštní sazba daně, která je u jistých druhů příjmů vybíraná srážkou. Zvláštní sazba daně je u většiny druhů příjmů také 15 %, ale i 5 % u stanovených konkrétních příjmů. Tyto příjmy, které patří do zvláštní sazby daně, jsou všechny uvedeny v zákoně o daních z příjmů v 36. Také existuje sazba daně ve výši 35 % platná pro poplatníky, kteří nejsou daňovými rezidenty některého z členských států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru ani země, se kterou má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojímu zdanění. (ZDP, 2019) Určitá míra progresivního zdanění však v České republice v případě daně z příjmů fyzických osob zůstává i nyní, a to v případě dosažení vysokých příjmů ze závislé činnosti či podnikání. Pak se základní 15% sazba daně zvyšuje o tzv. solidární zvýšení daně. (ZDP, 36, 2019) Solidární zvýšení daně Solidární zvýšení daně se týká fyzických osob, u kterých příjem ze závislé činnosti spolu se ziskem ze samostatné činnosti přesáhne za kalendářní rok 48násobek průměrné mzdy odvozené od všeobecného vyměřovacího základu stanoveného pro účely sociálního pojištění. Takto stanovená průměrná mzda, činila pro rok 2018 částku Kč měsíčně. 28

29 48násobek této mzdy, pak představuje pro rok 2018 částku: Kč. (Nařízení vlády č. 343/2017 Sb.) Solidární zvýšení daně = 7 % ((ΣHM + DZD 7) (48 průměrná mzda)) (2) HM hrubá mzda DZD dílčí základ daně Takto stanovené solidární zvýšení daně se připočítá k 15% dani stanovené z celkového základu daně z příjmů fyzických osob Sazba daně z příjmů fyzických osob v Německu Příjmy fyzických osob podléhají v Německu progresivnímu zdanění. Je stanoveno 5 daňových pásem, v druhém a třetím daňovém pásmu je zavedená pohyblivá sazba daně. (EStG, 32, 2019) Tabulka 1 ukazuje aktuální sazby daně z příjmů fyzických osob v jednotlivých daňových pásmech, platí pro rok 2018 i Tabulka 1 Daňové sazby pro jednotlivce (Zdroj: EStG - 32a; vlastní zpracování) Pokud je poplatník ženatý, může se rozhodnout, zda bude uplatňovat možnost společného zdanění manželů. Je to velmi výhodný způsob zdanění a u zdanění manželských párů je velmi používaný. Proto jsou v tabulce uvedeny daňové sazby, které se používají při 29

30 společném zdanění manželů. Při tomto společném zdanění je zdanitelný příjem dvojnásobek zdanitelného příjmu jednotlivce platí pro rok (Nerudová, 2018) Tabulka 2 Daňové sazby pro manžele (Zdroj: EStG - 32a; vlastní konstrukce) Stanovení daně probíhá nejdříve ve výpočtu koeficientu, který je potřeba pro výpočet a stanovení daně z příjmů fyzických osob. Výpočet koeficientu a výpočet daně je uveden v následujících tabulkách. Tabulka 3 Postup výpočtu koeficientu (zdroj EStG - vlastní zpracování) Zdanitelný příjem (v ) za rok do Výpočet neznámých X, Y, Z Y = (zdanitelný příjem )/ od Z = (zdanitelný příjem )/ X = zdanitelný příjem (zaokrouhlený na celé ) X = zdanitelný příjem (zaokrouhlený na celé ) 30

31 Při výpočtu koeficientu, ze kterého se vypočítá daň z příjmů fyzických osob, se od zdanitelného příjmu odečítá nezdanitelná položka ve výši nezdanitelného příjmu poplatníka, který neodvádí žádnou daň. Tabulka 4 Postup výpočtu daně (zdroj: EStG - vlastní zpracování) Zdanitelný příjem (v ) za rok do Vzorec pro výpočet daně Daň = Daň = ((980,14 * y) ) * y Daň = ((216,16 * z) ) * z + 965, Daň = (0,42 *x) ,9 od Daň = (0,45 * x) ,68 Daň se vypočítá podle vzorce, který odpovídá jednotlivým zdanitelným příjmům a daňové sazbě Solidární příplatek Solidární příplatek se připočítává k dani v Německu. Tento příplatek je stanoven ve výši 5,5 % z dříve vypočítané daně. Solidární příplatek se vypočítává ze stanovené daně, ke které se následně přičte a vznikne výsledná daňová povinnost. Solidární příplatek = stanovená daň 5,5 % (3) Solidární příplatek se v Německu vybírá od roku 1995 a je upravován zákonem Solidaritätszuschlaggesetz. Solidární příplatek byl zaveden v důsledku sjednocení Německa, a to za účelem financování infrastruktury, školství a zdravotnictví ve spolkových zemích bývalé Německé demokratické republiky. Solidární příplatek musí odvádět každý poplatník, u kterého příjem přesahuje ročně a má povinnost odvést daň z příjmů. 31

32 Církevní daň Církevní daň se platí dané církvi, ke které se poplatník přihlásí. Sazba této daně je v rozmezí 8 9 % z vypočítané daně. Pokud se poplatník k žádné církvi nepřihlásí, žádnou daň neodvádí. Církevní daň = stanovená daň 8 9 % (4) 2.7 Slevy na dani a daňové zvýhodnění Poplatník může využít určité slevy na dani a daňové zvýhodnění, které snižují již vypočítanou daň. Stručný přehled slev na dani a daňového zvýhodnění v ČR obsahuje následující část V Německu žádné slevy na dani ani daňové zvýhodnění uplatňovány nejsou Slevy na dani a daňové zvýhodnění v ČR Poplatník za splněných podmínek může uplatnit následující slevy, které mu mohou snížit výslednou daňovou povinnost. Tyto slevy jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 5 Slevy na dani v ČR (Zdroj: ZDP 35ba, vlastní zpracování) Druh daňové slevy Roční výše daňové slevy v Kč Vysvětlení Poplatník Manžel/ka Základní sleva pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Poplatník může uplatnit slevu na manžela/ku, pokud žije s poplatníkem v jedné domácnosti a příjem manžela/ky nepřesáhl Kč za rok. Invalidita I. a II. stupně Sleva na základní invaliditu. Invalidita III. stupně Sleva na rozšířenou invaliditu. Držitel průkazu ZTP/P Student Sleva pro poplatníky, kteří mají nárok na držení tohoto průkazu. V případě, kdy se poplatník soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem do dovršení 26 let nebo 28 let v případě doktorského studia v prezenční formě. 32

33 Speciální postavení má daňové zvýhodnění. To se v České republice uplatňuje pouze na nezaopatřené děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Daňové zvýhodnění na vyživované děti se uplatňuje ve formě slevy na dani či daňového bonusu. Daňové zvýhodnění je v ČR odstupňované podle počtu dětí v rodině, jak je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 6 Daňové zvýhodnění na děti v ČR (zdroj: Zákon o daních z příjmů, 35) Daňové zvýhodnění Výše daňového zvýhodnění 1. dítě Kč 2. dítě Kč 3. a další dítě Kč 2.8 Zdaňovací období a splatnost daně Zdaňovací období je časový úsek, za který se daňová povinnost vyměřuje a je nutné za toto období daň odvést. Zdaňovacím obdobím pro daň z příjmů fyzických osob je v České republice i v Německu kalendářní rok. Splatnost daně u daně z příjmů fyzických osob je zpravidla posledním dnem, ke kterému je nutné podat daňové přiznání finančnímu úřadu. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob v ČR je nutné podat nejpozději do 1. dubna za předchozí kalendářní rok a k tomuto dni je také splatná. V případě povinného auditu účetnictví podnikatele nebo zpracování daňového přiznání daňovým poradcem se tato lhůta ze zákona prodlužuje až do 1. července. V Německu je povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za předchozí kalendářní rok do 31. května a k tomu dni také případný daňový nedoplatek uhradit. 33

34 2.9 Efektivní sazba daně Každá země má nastavený daňový systém jinak a také konstrukční prvky jednotlivých daní. Proto také, pokud chceme porovnávat míru zdanění u dané daně mezi více zeměmi, ukazuje se, že prostá komparace sazby daně nestačí. Proto se pro porovnání míry zdanění používá efektivní sazba daně. Tato efektivní sazba daně slouží k porovnání mezi různými zeměmi, ale i mezi jednotlivými poplatníky nebo skupinami poplatníků v dané zemi. Efektivní sazba daně v konkrétním případě se vypočítá podle následujícího vzorce: Efektivní sazba daně = vypočítaná daň hrubý příjem 100 (5) Jak vidíme z uvedeného vzorce, efektivní sazba daně vyjadřuje míru daňového zatížení, doslova nám říká, kolik procent z dosaženého (hrubého) příjmu je odvedeno ve formě dané daně státu. (Vančurová a Lachová, Daňový systém, 2018) Rozdíly v efektivní sazbě daně mezi zeměmi jsou dány především: odlišnostmi v konstrukci základu daně a v položkách snižujících základ daně, odlišnostmi v uplatněné sazbě daně, odlišnostmi v uplatňovaných slevách na dani a daňovém zvýhodnění. 34

35 3 Identifikace hlavních rozdílů ve způsobu zdanění příjmů fyzických osob v ČR a v Německu V této kapitole učiníme závěry ze srovnání způsobu zdanění daní z příjmů fyzických osob v ČR a Německu podle jednotlivých konstrukčních prvků daně, a to podle: subjektu daně, předmětu daně, osvobozených příjmů od daně, základu daně, položek snižujících základ daně, sazeb daně, slev na dani a daňového zvýhodnění, a identifikujeme tak hlavní rozdíly. Porovnání subjektů daně V tomto případě jde spíše o podobnost než o rozdílnost, a to z důvodu, že Česká republika má uzavřenou s Německem smlouvu o zamezení dvojího zdanění, tak i pojem daňového rezidenta i nerezidenta je v podstatě chápán stejně. Porovnání předmětů daně Na základě zjištěných rozdílů u předmětu daně z příjmů fyzických osob v ČR a v Německu plyne hlavní rozdíl v rozdělení do jednotlivých kategorií příjmů ke zdanění. Podle druhu příjmů je v ČR předmět daně rozdělen do 5 kategorií a v Německu do 7 kategorií. V ČR i v Německu jsou používány stejné kategorie pro příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a pachtu, ostatní příjmy. Příjmy ze samostatné činnosti tvoří v ČR jednu kategorii příjmů, do které patří příjmy z veškerých podnikatelských aktivit: ze živností, ze zemědělství a lesního hospodářství, z nezávislých povolání, z užití autorských a obdobných práv. V Německu jsou v podstatě tyto příjmy rozděleny do 3 kategorií, a to na: příjmy ze zemědělství a lesnictví, příjmy z živnostenské činnosti a příjmy z nezávislé činnosti. Porovnání osvobozených příjmů Každá z uvedených zemí má stanovené odlišné okruhy osvobozených příjmů. Ale některé příjmy jsou shodné jak pro Českou republiku, tak i pro Německo. Mezi společné kategorie osvobozených příjmů patří příjmy z veřejných prostředků na stipendia. Společným osvobozeným příjmem pro obě země jsou také dávky v nouzi, tedy dávky poskytované v nezaměstnanosti, dále dávky ze zdravotního a nemocenského pojištění (nemocenská, 35

36 mateřská), z důchodového pojištění (starobní a invalidní penze) a dávky státní sociální podpory (např. rodičovský příspěvek). Zajímavé je zařazení příjmů za práci policistů a soudních policistů v Německu mezi příjmy osvobozené. V České republice příjmy policistů spadají do příjmů ze závislé činnosti ( 6 ZDP) a osvobozené nejsou. Prodej movitých a nemovitých věcí (za splnění určitých podmínek) je v ČR od daně z příjmů osvobozen, naopak v Německu tyto příjmy osvobozeny nejsou a spadají do jednotlivých kategorií příjmů. Porovnání základů daně Základ daně v ČR je tvořen součtem dílčích základů daně z jednotlivých kategorií příjmů (celkem 5 skupin, viz Porovnání předmětu daně). Základ daně v Německu je obecně definován jako rozdíl mezi čistou hodnotou aktiv a aktiv na konci předchozího roku. Základ daně se v Německu nazývá suma příjmů. Základ daně je součtem dílčích základů z jednotlivých kategorií příjmů. Dílčí základ daně ze závislé činnosti v ČR tvoří hrubá mzda, ke které je přičteno pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance. Zpravidla jde o 34 % z hrubé mzdy. Dílčí základ daně ze závislé činnosti v Německu je stanoven jako hrubý příjem ze zaměstnání, od kterého jsou odečteny náklady na dopravu a náklady na pracovní oblečení a nářadí. Dílčí základ daně ze samostatné činnosti je v ČR stanoven jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, které jsou ve výši prokazatelných výdajů, nebo výdajů stanovených paušálem (procentem z příjmů). V Německu tento základ daně je stanoven jako rozdíl mezi čistou hodnotou aktiv na konci roku a čistou hodnotou aktiv na konci roku předchozího, zdanění tedy podléhá čistý přírůstek majetku zisk. Totéž v podstatě platí pro stanovení dílčího základu daně ze zemědělství a lesnictví a z nezávislého povolání. Hlavní rozdíl je v tom, že v Německu nelze uplatnit výdaje v paušální výši. Dílčí základ daně z nájmu v ČR je stanoven jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, které souvisejí s dosažením příjmů. Obdobně je stanoven tento dílčí základ daně i v Německu. Dílčí základy daně z kapitálového majetku a z ostatních příjmů jsou stanoveny v ČR a v Německu také obdobně. 36

37 Porovnání položek snižující základ daně V obou zemích existují položky, o které lze snížit základ daně. V ČR i v Německu do položek snižující základ daně patří položky odčitatelné a položky nezdanitelné. V ČR i v Německu do položek odčitatelných patří ztráta, v případě ČR lze ztrátu uplatnit v období 5 let od vzniku, naopak v Německu lze odpočet ztráty uplatnit pouze v následujícím roce po vzniku ztráty. Mezi nezdanitelné položky v ČR i v Německu patří obdobně spoření na důchod, poskytování darů. V Německu je nezdanitelnou položkou i základní odčitatelná položka na poplatníka. V Německu do odčitatelných položek spadá i starobní úleva a přídavky na děti pro rodiče samoživitele a dále i příspěvek na vyživované děti. V ČR řada daňových úlev (např. na poplatníka, na vyživovanou manželku) má podobu daňových slev nebo dokonce daňového zvýhodnění v případě daňových úlev na vyživované děti. Porovnání sazby daně Každá z uvedených zemí má odlišnou sazbu daně. V ČR je sazba lineární, a je ve výši 15 %. Tedy každý příjem je zdaněn sazbou 15 %, u vysokých příjmů ze zaměstnání a samostatné činnosti (nad 48násobek průměrné mzdy) se tato sazba zvyšuje v důsledku uplatnění 7% solidárního zvýšení daně. To se netýká ale celého základu daně, ale jen částek hrubých mezd a zisku z podnikání, které v součtu přesahují hranici 48násobku průměrné mzdy. V Německu je sazba daně progresivní, a to v rozmezí od 0 % do 45 %. Navíc konečná procentní výše sazby daně se stanoví poměrně komplikovaným způsobem a záleží, do jakého daňového pásma zdanitelný příjem spadá (viz kapitola této práce). Takto stanovená daň (pokud není nulová), se zvyšuje o 5,5 % v důsledku povinné platby solidárního příplatku. V Německu musí poplatníci platit i církevní daň ve výši 8 9 % ze stanovené daně, pokud jsou přihlášeni k církvi, která se připočítává ke stanovené dani stejně jako solidární příplatek. Porovnání slevy na dani Hlavním rozdíl u slev na dani z příjmů fyzických osob je v tom, že v Německu tyto slevy na dani nejsou. V ČR jsou slevy na dani, a to např. sleva na poplatníka, sleva na vyživovanou manželku, sleva na studenta apod. Daňové zvýhodnění na vyživované děti, 37

38 kdy lze docílit dokonce daňového bonusu, tzn. jakési záporné daně, kdy poplatník nejen daň neplatí, ale navíc získává příspěvek od státu, je také pouze v ČR. V Německu jsou tyto slevy a daňové zvýhodnění převedeny do nezdanitelných položek, které snižují základ daně, např. základní nezdanitelná částka (odpovídá v ČR základní slevě na poplatníka) nebo nezdanitelné položky v podobě tzv. přídavků na děti. Porovnání zdaňovacího období a splatnosti daně Zdaňovací období v ČR je stanoveno na 30. března, k tomuto dni je splatná i daň. Naopak v Německu je zdaňovací období stanoveno na 31. května, k tomuto dni je daň nutné zaplatit. 3.1 Shrnutí Identifikace hlavních rozdílů ve způsobu zdanění osobních příjmů v ČR a v Německu Z výše uvedených porovnání jsem identifikovala jako hlavní rozdíly ve způsobu zdanění osobních příjmů v ČR a v Německu daní z příjmů fyzických osob: Rozdíl v konstrukci celkového základu daně, a to zejména v případě stanovení dílčího základu daně ze závislé činnosti a dílčího základu daně ze samostatné činnosti. U závislé činnosti se dílčí základ daně v ČR zvyšuje významně (o 34% z hrubých příjmů) o pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení hrazené zaměstnavatelem. V Německu naopak lze hrubý příjem ze zaměstnání snížit o náhradu nákladů do výše (viz kapitola o základu daně) Při stanovení dílčího základu daně ze samostatné činnosti (podnikání) se dosažené příjmy snižují o související výdaje v prokázané výši. Takto je stanoveno v obou zemích. V ČR ale leze využít alternativu a místo skutečných výdajů uplatnit výdaje paušálem, tedy procentem z příjmů, které stanoví ZDP a jeho výše je závislá na charakteru podnikatelské činnosti. Tato možnost uplatnit výdaje paušálem u podnikatelů v Německu není. Rozdíl ve výši výsledné sazby daně. Je zřejmé, že vzhledem k lineární sazbě daně ve výši 15 % (+ 7 % při překročení stanovené výše příjmu) v ČR a progresivní dani v Německu v rozmezí 0 45 % (+ 5,5 % z daně + eventuálně církevní daň) lze očekávat významné rozdíly ve zdanění daní z příjmů mezi oběma zeměmi. Tyto rozdíly se budou zvyšovat s růstem příjmů jednotlivce. 38

39 U výsledné sazby daně rodin s dětmi tento rozdíl ovlivní i možnost uplatňování daňových slev a daňového zvýhodnění v ČR a společného zdanění manželů v Německu. Rozdíl v tom, že důležité faktory, které působí na snížení daně z příjmů v obou zemích, jsou v ČR zpravidla v podobě slev na dani (snižují konečnou daň) nebo dokonce v podobě daňového zvýhodnění (lze získat i příspěvek bonus od státu), zatímco v případě Německa se jedná o položky snižující základ daně, tzn. jejich konečný vliv na výslednou daň lze zhodnotit až po vynásobení dané položky konkrétní sazbou daně. Výše uvedené hlavní rozdíly se budou promítat do výsledného rozdílu v míře zdanění mezi oběma zeměmi, tedy do rozdílu v efektivní sazbě daně. 39

40 4 Modelové situace zdanění příjmů fyzických osob v ČR a v Německu Úkolem této části je porovnání zdanění příjmů fyzických osob v ČR a v Německu při různých úrovních osobních příjmů, a to na úrovni příjmů podprůměrných, průměrných a nadprůměrných. Kromě výše příjmů má na zdanění vliv i rodinná situace poplatníka. Proto budu posuzovat rozdíly ve zdanění v České republice a v Německu také podle situace, zda jde o příjmy jednotlivce, tedy člověka svobodného a bezdětného, dále u seniora a u rodiny, a to za podmínky, že pracuje (z důvodu péče o děti) jen jeden z manželů. A to proto, aby mohl být prezentován i vliv skutečnosti, že na daňového poplatníka je více osob odkázáno výživou (manželka a děti), na jeho výsledné daňové zatížení daní z příjmů. Pro komparaci budou voleny pouze příjmy dosahované v zaměstnání (ze závislé činnosti) nebo z podnikání (samostatné činnosti), a to v různých kombinacích. Zde připomínám skutečnosti uvedené v předchozích částech této práce, že dílčí základ daně ze závislé činnosti v ČR se stanovuje jako hrubý příjem, ke kterému je přičteno zpravidla 34 % z tohoto příjmu, což představuje částku na pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které za zaměstnance ze svého hradí zaměstnavatel. Tento dílčí základ daně se označuje také jako tzv. superhrubá mzda. Naopak v Německu je tento dílčí základ ze závislé činnosti jen daný hrubý příjem. Zde se dopouštíme určitého zjednodušení. Budeme právě uvažovat, že neexistují žádné náklady, o které lze tyto hrubé příjmy snížit. Dílčí základ daně u samostatné činnosti v ČR je vypočítán jako rozdíl mezi příjmy dosaženými z této činnosti a výdaji s těmito příjmy souvisejícími. Přitom výdaje se mohou odečíst ve skutečně prokázané výši nebo lze zvolit výdaje stanovené procentem z příjmů, tzv. paušálem. V příkladech je při podnikání v ČR volena vždy situace, že se jedná o řemeslnou živnost, kde lze uplatnit výdaje paušálem ve výši 80 % z příjmů, přičemž roční příjmy z podnikání nepřesáhnou 1 mil. Kč. V Německu se tento dílčí základ ze samostatné činnosti (podnikání) vypočítá pouze jako rozdíl mezi příjmy a souvisejícími výdaji, výdaje uplatněné paušálem (stanoveným procentem z příjmů) použít nelze. 40

41 Pro účely správného stanovení sazby daně budeme v příkladech v případě Německa vycházet z toho, že poplatník není přihlášen k žádné církvi a neplatí tedy církevní daň. Pro přepočet údajů z EUR na Kč pro účely porovnání byl použit průměrný kurz stanovený Českou národní bankou za rok 2018, který činí: 25,68 Kč/EUR. (Pokyn č. GFŘ-D-40) Při stanovení průměrných příjmů vycházím z průměrné mzdy v ČR nebo v Německu. U podprůměrných příjmů se jedná o příjmy v blízkosti úrovně minimální mzdy v ČR nebo v Německu. Minimální mzda v ČR činila v roce 2018 částku Kč měsíčně, od 1. ledna 2019 se zvýšila na Kč měsíčně. (MPSV: Nařízení vlády o minimální mzdě v ČR.) V případě Německa je minimální mzda na úrovni 1 498, po přepočtu Kč. (Eurostat: Minimální mzda v Německu). V případě nadprůměrných příjmů v ČR se jedná o příjem, který přesahuje částku ,- Kč měsíčně, tedy a částku ,- Kč ročně. U těchto příjmů bude třeba daň zvýšit o tzv. solidární zvýšení daně. Vychází se z průměrné mzdy pro rok 2018 stanovené pro účely pojistného na sociální zabezpečení ve výši Kč, a to Nařízením vlády č. 343/2017 Sb. U nadprůměrných příjmů v Německu jde o příjem přesahující 48násobek průměrné mzdy platné v Německu, a to ve stejné relaci, v jaké 48násobek průměrné mzdy přesahují příjmy v ČR. Při stanovení těchto údajů vycházím z údajů pro rok V Německu je průměrná mzda ve výši (OECD - Průměrná mzda v Německu) V modelových příkladech nejsou od základu daně stanoveného v ČR odečítány žádné odčitatelné položky, ani slevy na dani, kromě základní slevy na poplatníka, případně daňového zvýhodnění na děti v ČR. V Německu se od základu daně neodčítají žádné odčitatelné položky, s výjimkou starobní úlevy, ani nezdanitelné části daně, kromě nezdanitelných položek na děti. 4.1 Komparace zdanění příjmů fyzických osob v ČR a Německu v situaci jednotlivce Zdaňované příjmy jsou na úrovni podprůměrných, průměrných a nadprůměrných příjmů v situaci, kdy poplatník je svobodný a bezdětný Zdanění podprůměrných příjmů jednotlivce v ČR a v Německu Příjmy byly stanoveny v blízkosti minimální mzdy. Minimální mzda v ČR je aktuálně Kč a v Německu 1 498, tedy Kč. 41

42 Vliv zdanění na disponibilní důchod jednotlivce s podprůměrnými příjmy v ČR Pan Černý je svobodný a bezdětný. Žije v České republice, kde podniká a je zaměstnán. Podniká v oblasti řemeslné živnosti. Příjmy z této činnosti dosahují za rok 2018 částky Kč, skutečné výdaje v prokázané výši za rok 2018 jsou Kč. Výdaje stanovené paušálem, tedy ve výši 80 % z příjmů, jelikož se jedná o řemeslnou činnost, jsou tedy Kč. Příjmy ze zaměstnání (hrubé mzdy celkem) jsou ročně Kč. Tabulka 7 Zdanění nízkých příjmů v ČR situace jednotlivce (vlastní zpracování) Po zjištění jednotlivých základů daně z příjmů fyzických osob byl výsledný celkový základ daně zaokrouhlen na stovky dolů. Ze zaokrouhleného základu daně se vypočítala daň ve výši 15 %, která činí Kč. Tato částka daně byla snížena o slevu na 42

43 poplatníka ve výši Kč. Výsledná daňová povinnost tohoto poplatníka na úrovni těchto příjmů je Kč. V důsledku zdanění daní z příjmů fyzických osob klesne disponibilní důchod o 9 210,- Kč, což představuje 4,93 % ze součtu celkových hrubých mezd a zisku z podnikání: 9 210/ [ ( )] = 0, Vliv zdanění na disponibilní důchod jednotlivce s podprůměrnými příjmy v Německu Pan Schwarz je bezdětný a svobodný a žije v Německu, kde pracuje a podniká. Příjmy z podnikání (ze živnosti) za rok 2018 jsou ve výši a výdaje byly Ze zaměstnání má celkový roční příjem za rok 2018 ve výši (1 471 za měsíc). 43

44 Tabulka 8 Postup zdanění nízkých příjmů v Německu situace jednotlivce (vlastní zpracování) Postup zdanění Částky v Částky v Kč Hrubá mzda Příjmy ze zemědělství a lesnictví 0 0 Příjmy ze živnostenské činnosti Příjem z nezávislé činnosti 0 0 Příjmy ze závislé činnosti Příjmy z kapitálového majetku 0 0 Příjmy z pronájmu a pachtu 0 0 Ostatní příjmy 0 0 Suma příjmů Odčitatelné položky 0 0 Nezdanitelné položky ze zemědělství a lesního hospodářství Odpočet ztráty 0 0 Zvláštní výdaje 0 0 Mimořádné výdaje 0 0 Příjmy Nezdanitelné položky - příspěvky na děti 0 0 Celkové příjmy po zaokroulení Zdanitelné příjmy Daň Stanovená daň Solidární příplatek Daňová povinnost Po zjištění celkové výše sumy příjmů, byly tyto příjmy zaokrouhleny na celá eura a následně ze zdanitelných příjmů byla vypočítána daň. Daň se stanovuje pomocí výpočtu, ke kterému je potřeba vypočítat koeficient. Příjem bude zdaněn sazbou v rozmezí %, která odpovídá třetímu daňovému pásmu. Budeme potřebovat vypočítat koeficient z, který se vypočítá takto: z = ( )/10 000, z tohoto výpočtu vyplývá, že koeficient z = 0,6497. Následně se vypočítá daň, podle následujícího vzorce: daň = ((216,16 * z) ) * z + 965,58. Stanovená daň je ve výši 2 614, tedy Kč. 44

45 Ke stanovené dani se připočítává solidární příplatek, který činí 5,5 % ze stanovené daně. V tomto případě solidární příplatek je 144, tedy Kč. Výsledná daňová povinnost pro poplatníka na úrovni těchto příjmů je 2 758, v přepočtu to činí Kč. V důsledku zdanění daní z příjmů fyzických osob klesne disponibilní důchod o 2 758, tedy o Kč, což představuje 13,29 % z celkových příjmů na úrovni součtu hrubých mezd a zisku z podnikání: 1 740/( ) = 0, Zdanění průměrných příjmů jednotlivce v ČR a v Německu Vliv zdanění na disponibilní důchod jednotlivce s průměrnými příjmy v ČR Pan Černý je svobodný a bezdětný. Žije v České republice, kde podniká a je zaměstnán. Podniká v oblasti řemeslné živnosti. Příjmy z této činnosti dosahují za rok 2018 částky Kč, skutečné výdaje v prokázané výši za rok 2018 jsou Kč. Výdaje stanovené paušálem, tedy ve výši 80 % z příjmů, jelikož se jedná o řemeslnou činnost, jsou tedy Kč. Příjmy ze zaměstnání (hrubé mzdy celkem) jsou ročně Kč. 45

46 Tabulka 9 Vliv zdanění průměrných příjmů v ČR situace jednotlivce (vlastní zpracování) Po zjištění jednotlivých základů daně z příjmů fyzických osob byl celkový základ daně zaokrouhlen na stovky dolů, tedy na částku Kč. Ze zaokrouhleného základu daně se vypočítala daň ve výši 15 %, která činí Kč. Tato částka daně byla snížena o slevu na poplatníka ve výši Kč. Výsledná daňová povinnost tohoto poplatníka na úrovni těchto příjmů je Kč. V důsledku zdanění daní z příjmů fyzických osob klesne disponibilní důchod o Kč, což představuje 12,22 % z celkových příjmů na úrovni součtu hrubých mezd a zisku z podnikání: / [ ( )] = 0,

47 Vliv zdanění na disponibilní důchod jednotlivce s průměrnými příjmy v Německu Pan Schwarz je bezdětný a svobodný a žije v Německu, kde pracuje a podniká. Příjmy z podnikání (ze živnosti) za rok 2018 jsou ve výši a výdaje byly za daný rok Ze zaměstnání má celkový roční příjem (hrubé mzdy) za rok 2018 ve výši (3 469 za měsíc). Tabulka 10 Daňová povinnost u průměrných příjmů v Německu situace jednotlivce (vlastní vypracování) Postup zdanění Částky v Částky v Kč Hrubá mzda Příjmy ze zemědělství a lesnictví 0 0 Příjmy ze živnostenské činnosti Příjem z nezávislé činnosti 0 0 Příjmy ze závislé činnosti Příjmy z kapitálového majetku 0 0 Příjmy z pronájmu a pachtu 0 0 Ostatní příjmy 0 0 Suma příjmů Odčitatelné položky 0 0 Nezdanitelné položky ze zemědělství a lesního hospodářství Odpočet ztráty 0 0 Zvláštní výdaje 0 0 Mimořádné výdaje 0 0 Příjmy Nezdanitelné položky - příspěvky na děti 0 0 Celkové příjmy po zaokroulení Zdanitelné příjmy Daň Stanovená daň Solidární příplatek Daňová povinnost Po zjištění celkové výše sumy příjmů, byly tyto příjmy zaokrouhleny na celá eura a následně ze zdanitelných příjmů byla vypočítána daň. Daň se stanovuje pomocí výpočtu, ke kterému je potřeba vypočítat koeficient. Příjem spadá do třetího daňového pásma v 47

48 rozmezí od %. Budeme potřebovat vypočítat koeficient z, který se vypočítá takto: z = ( )/10 000, z tohoto výpočtu vyplývá, že koeficient z = 3,0482. Následně se vypočítá daň podle následujícího vzorce: daň = ((216,16 * z) ) * z + 965,58. Stanovená daň je ve výši , tedy Kč. Ke stanovené dani se připočítává solidární příplatek, který činí 5,5 % ze stanovené daně. V tomto případě solidární příplatek je 565, tedy Kč. Výsledná daňová povinnost pro poplatníka na úrovni těchto příjmů je , v přepočtu to činí Kč. V důsledku zdanění daní z příjmů fyzických osob klesne disponibilní důchod o , tedy o Kč, což představuje 24,24 % z celkových příjmů na úrovni součtu hrubých mezd a zisku z podnikání: /( ) = 0, Zdanění nadprůměrných příjmů jednotlivce v ČR a v Německu Zdaněny byly příjmy, které přesahují 48násobek průměrné měsíční mzdy, který činil pro rok 2018 v ČR částku ,- Kč, proto se musí připočítat i solidární zvýšení daně. A v Německu byly zdaněny příjmy, které přesahují 48násobek průměrné měsíční mzdy v Německu., a to přibližně ve stejné relaci v jaké přesahají hranici 48násobku průměrné měsíční mzdy příjmy v případě zdanění v ČR Vliv zdanění na disponibilní důchod jednotlivce s nadprůměrnými příjmy v ČR Pan Černý žije v České republice a je svobodný a bezdětný. V České republice podniká a pracuje. Příjmy z podnikání jsou z řemeslné živnosti, proto je možné uplatnit paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů. Roční příjmy z této činnosti jsou ve výši Kč a skutečné výdaje v prokázané výši jsou Kč. Výdaje stanovené ve výši 80 % z příjmů činí Kč. Ze závislé činnosti má nadprůměrný hrubý roční příjem ve výši ,- Kč. Příjmy ze závislé činnosti přesahují 48 násobek průměrné mzdy, proto bude nutné aplikovat i solidární zvýšení daně. 48

49 Tabulka 11 Vliv zdanění u nadprůměrných příjmů v ČR situace jednotlivce (vlastní zpracování) Po zjištění jednotlivých základů daně z příjmů fyzických osob byl celkový základ daně zaokrouhlen na stovky dolů, tedy na částku Kč. Ze zaokrouhleného základu daně se vypočítala daň ve výši 15 %, která činí Kč. K dani bylo přičteno solidární zvýšení daně ve výši 7 % z příjmů ze závislé činnosti a ze zisku z podnikání, které přesahují 48násobek průměrné mzdy. V tomto případě solidární zvýšení daně činí Kč; 0,07 * ( ). Celková daň tedy je Kč. Tato 49

50 částka daně byla snížena o slevu na poplatníka ve výši ,- Kč. Výsledná daňová povinnost tohoto poplatníka na úrovni nadprůměrných příjmů je Kč. V důsledku zdanění daní z příjmů fyzických osob klesne disponibilní důchod poplatníka o Kč, což představuje 19,26 % z celkových příjmů na úrovni součtu hrubých mezd a zisku z podnikání: / [ ( )] = 0, Vliv zdanění na disponibilní důchod jednotlivce s nadprůměrnými příjmy v Německu Pan Schwarz je bezdětný a svobodný a žije v Německu, kde pracuje a podniká. Podniká na základě živnostenského listu. Příjmy z této činnosti jsou ve výši a výdaje byly za rok. Ze zaměstnání má nadprůměrný příjem, který ročně činí

51 Tabulka 12 Zdanění nadprůměrných příjmů v Německu situace jednotlivce (vlastní zpracování) Postup zdanění Částky v Částky v Kč Hrubá mzda Příjmy ze zemědělství a lesnictví 0 0 Příjmy ze živnostenské činnosti Příjem z nezávislé činnosti 0 0 Příjmy ze závislé činnosti Příjmy z kapitálového majetku 0 0 Příjmy z pronájmu a pachtu 0 0 Ostatní příjmy 0 0 Suma příjmů Odčitatelné položky 0 0 Nezdanitelné položky ze zemědělství a lesního hospodářství Celkové příjmy po zaokroulení Odpočet ztráty 0 0 Zvláštní výdaje 0 0 Mimořádné výdaje 0 0 Příjmy Nezdanitelné položky - příspěvky na děti Zdanitelné příjmy Daň Stanovená daň Solidární příplatek Daňová povinnost Po zjištění celkové výše sumy příjmů, byly tyto příjmy zaokrouhleny na celá eura a následně ze zdanitelných příjmů byla vypočítána daň. Zdanitelný příjem patří do čtvrtého daňového pásma a bude zdaněn sazbou 42 %. Daň se vypočítá podle vzorce: daň = (0,42 *x) ,9. Stanovená daň podle uvedeného vzorce je ve výši , tedy Kč. Ke stanovené dani se připočítává solidární příplatek, který činí 5,5 % ze stanovené daně. V tomto případě solidární příplatek je 4 280, tedy Kč. Výsledná daňová 51

52 povinnost pro poplatníka na úrovni nadprůměrných příjmů je , v přepočtu to činí Kč. V důsledku zdanění daní z příjmů fyzických osob klesne disponibilní důchod o , tedy o Kč, což představuje 39,82 % z celkových příjmů na úrovni součtu hrubých mezd a zisku z podnikání Porovnání zdanění příjmů jednotlivce v ČR a Německu a jeho vlivu na disponibilní důchod Porovnání zdanění příjmů jednotlivce v ČR a Německu a jeho vlivu na disponibilní důchod poplatníka obsahuje následující tabulka. Pro porovnání míry zdanění byla použita efektivní sazba daně. Tabulka 13 Efektivní sazba daně u svobodného a bezdětného poplatníka v ČR a Německu (vlastní zpracování) Efektivni sazba daně Česká republika pan Černý Německo pan Schwarz Rozdíl v efektivní sazbě daně v procentních bodech Podprůměrné příjmy 4,93 % 13,29 % 8,36 Průměrné příjmy 12,22 % 24,25 % 12,03 Nadprůměrné příjmy 19,26 % 39,82 % 20,56 Na úrovni nízkých příjmů je v ČR efektivní sazba 4,93 %, a to z důvodu slevy na poplatníka, která má v případě nízkých příjmů velký vliv na snížení celkové daňové povinnosti, a tím i na míru zdanění příjmů. V Německu i v případě, že se pohybujeme na úrovni minimální mzdy v Německu, se ve zdanění dostáváme už do 3. daňového pásma německé daně z příjmů. Efektivní sazba je vyšší, a to 13,29 %. Daňové zatížení daní z příjmů v Německu je u příjmů pohybujících se v úrovni minimální mzdy výrazně vyšší než v případě České republiky. Tento rozdíl činí 8,36 procentních bodů. Německý poplatník odvede vyšší podíl ze svých příjmů na dani než český poplatník. Efektivní sazba daně v ČR na úrovni průměrných příjmů činila 12,22 % a v Německu na úrovni průměrných německých příjmů tato sazba činila 24,25 %. Vyšší efektivní sazba 52

53 daně v Německu než v ČR znamená vyšší daňové zatížení daní z příjmů v Německu ve srovnání s ČR. Tento rozdíl činí 12,03 procentních bodů. U nadprůměrných příjmů je efektivní sazba daně pro bezdětného a svobodného poplatníka v ČR 19,26 % a v Německu 39,82 %, z toho vyplývá, že v Německu je vyšší daňové zatížení poplatníka, a to již o 20,56 procentních bodů. Jak je vidět, progresivita německé daně z příjmů působí významný nárůst míry zdanění u vyšších příjmů a také obrazné rozevírání nůžek mezi mírou zdanění v ČR a v Německu při růstu příjmů. 4.2 Komparace zdanění příjmů fyzických osob v ČR a Německu v situaci seniora Zde bylo pro modelový příklad zvoleno porovnání situace seniora v ČR s průměrným starobním důchodem v podmínkách ČR se situací seniora v Německu, s průměrným starobním důchodem v podmínkách Německa, přičemž oba si ve své zemi přivydělávají podnikáním. Budu zabývat variantou, kdy z podnikání dosahují podprůměrné příjmy právě proto, že se jedná jen o přivýdělek k důchodu Zdanění příjmů seniora v ČR a v Německu Senior pobírá průměrný starobní důchod v ČR nebo v Německu. Průměrný důchod v ČR je Kč za měsíc. (Česká správa sociálního zabezpečení: výše starobního důchodu v ČR). V Německu je průměrný starobní důchod ve výši 593 za měsíc, tedy Kč za měsíc. (TANCEROVÁ, Tereza. Ekonomika - zahraniční starobní důchod) Vliv zdanění na disponibilní důchod seniora v ČR Pan Černý je v důchodu a pobírá průměrný starobní důchod ve výši ,- Kč ročně. Současně si přivydělává podnikáním v řemeslné živnosti. Z této činnosti má příjmy Kč, skutečně prokazatelné výdaje jsou Kč, Paušální výdaje činí Kč, neboť u řemeslné živnosti lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů z podnikání. 53

54 Tabulka 14 Vliv zdanění průměrného důchodu v ČR (vlastní zpracování) Celkový základ daně odpovídá dílčímu základu daně z podnikání, neboť příjem ze starobního důchodu je od daně z příjmů v ČR osvobozen, tedy částce Kč. Tento základ daně byl zaokrouhlen na stovky dolů na částku Kč, ze kterého byla vypočítána daň ve výši 15 %, která činila Kč. Od této částky byla odečtena sleva na poplatníka ve výši Kč. Výsledná daňová povinnost tohoto poplatníka na úrovni těchto příjmů je 0 Kč. V důsledku zdanění daní z příjmů fyzických osob se v tomto případě disponibilní důchod seniora nezmění. 54

55 Vliv zdanění na disponibilní důchod seniora v Německu Pan Schwarz je důchodce žijící v Německu a pobírá průměrný starobní důchod v Německu, a to ve výši ročně (593 za měsíc). Současně podniká na živnostenský list jako podlahář (pokládání podlahy). Příjmy z této činnosti dosahují za rok a výdaje byly Tabulka 15 Zdanění průměrného německého důchodu (vlastní zpracování) Postup zdanění Částky v Částky v Kč Hrubá mzda 0 0 Příjmy ze zemědělství a lesnictví 0 0 Příjmy ze živnostenské činnosti Příjem ze samostatné výdělečné činnosti 0 0 Příjmy ze závislé činnosti 0 0 Příjmy z kapitálového majetku 0 0 Příjmy z pronájmu a pachtu 0 0 Ostatní příjmy 0 0 Suma příjmů Odčitatelné položky - na stáří (17,6 %) Nezdanitelné položky ze zemědělství a lesního hospodářství Celkové příjmy po zaokroulení Odpočet ztráty 0 0 Zvláštní výdaje 0 0 Mimořádné výdaje 0 0 Zdanitelné příjmy Daň 0 0 Příspěvky na děti 0 0 Stanovená daň 0 0 Solidární příplatek 0 0 Daňová povinnost 0 0 Po zjištění celkové výše sumy příjmů, byly příjmy z podnikání zaokrouhleny na celá eura, částka byla ve výši 5 012, což je Kč. Příjem ze starobního důchodu je v Německu od daně z příjmů fyzických osob osvobozen. Následně byla odečtena starobní úleva ve výši 836, což je Kč. Po odečtení starobní úlevy byl zjištěn zdanitelný 55

56 příjem ve výši 4 176, což odpovídá částce Kč. Tento příjem v Německu nepodléhá zdanění, protože příjem patří do prvního daňového pásma, kde je nulová sazba daně. Daň z příjmů do výše se neodvádí. Daň z příjmů je nulová a solidární příplatek je v tomto případě také nula, proto i výsledná daňová povinnost je nulová. V důsledku zdanění daní z příjmů fyzických osob se v tomto případě disponibilní důchod seniora v Německu nezmění Porovnání zdanění příjmů seniora v ČR a Německu a jeho vlivu na disponibilní důchod Porovnání zdanění příjmů seniora v ČR a Německu a jeho vlivu na disponibilní důchod poplatníka obsahuje následující tabulka. Pro porovnání míry zdanění byla použita efektivní sazba daně. Tabulka 16 Efektivní sazba daně u seniora s průměrným důchodem a podprůměrnými příjmy z podnikání v ČR a Německu (vlastní zpracování) U seniora v ČR i v Německu je v uvedených modelových případech daňové zatížení nulové. V ČR senior neodvádí žádnou daň, v důsledku nízkého zdaňovaného příjmu a uplatnění slevy na poplatníka. V Německu je efektivní sazba nulová z důvodu nízkého zdaňovaného příjmu, který patří do 1. daňového pásma, kde se daň neodvádí. S růstem příjmů z podnikání by českému seniorovi postupně vznikla daňová povinnost. Maximální výše celkového základu daně, ze kterého důchodce v ČR, ale i jednotlivec v ČR obecně neodvede daň, je Kč. V souladu se zákonem o daních z příjmů se tato částka zaokrouhlí na celé stovky dolů, tedy na částku Kč, z toho 15% daň činí Kč. Po uplatnění slevy na poplatníka je výsledná daňová povinnost 0 Kč. V ČR se od vypočítané daně odečítá pouze sleva na poplatníka. V Německu s růstem příjmů z podnikání by senior, který dosáhl věku 64 let, také časem začal platit daně, a to při překročení celkového základu daně ve výši (

57 836 ), tj. v přepočtu Kč. Senior, který dosáhl věku 64 let, má k dobru starobní úlevu ve výši 836 ročně. Jednotlivec do 64 let věku tedy nezdaní celkový základ daně do výše 9 168, tj. v přepočtu Kč. 4.3 Komparace zdanění příjmů fyzických osob v ČR a Německu v situaci rodiny, kdy pracuje jeden z manželů Porovnány budou příjmy podprůměrné, průměrné a vysoké ze závislé činnosti, kdy je zaměstnán jeden z manželů, který současně podniká. Druhý z manželů z důvodu péče o dítě (děti) není výdělečně činný. Tyto příjmy budou podrobeny dani z příjmů v ČR a v Německu Zdanění podprůměrných příjmů, kdy pracuje jeden z manželů, v ČR a v Německu Příjmy jsou stanoveny v blízkosti minimální mzdy aktuální pro ČR a Německo. Minimální mzda v ČR je Kč a v Německu je 1 498, tedy Kč Vliv zdanění na disponibilní důchod, kdy pracuje jeden z manželů a dosahuje podprůměrných příjmů v ČR Pan Veselý je ženatý a má dvě děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Jeho manželka paní Veselá je na rodičovské dovolené. Pan Veselý žije, pracuje a podniká v České republice. Pan Veselý podniká v řemeslné živnosti. Z této činnosti má roční příjem Kč a má skutečně prokazatelné výdaje ve výši Kč, paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů činí Kč. V tomto případě jsou skutečné výdaje z podnikání nižší než výdaje stanovené procentem z příjmů. Proto pro stanovení (dílčího) základu daně z podnikání budou použity paušální výdaje. Hrubý příjem ze zaměstnání je ve výši Kč. 57

58 Tabulka 17 Zdanění podprůměrných příjmů v ČR poplatník s rodinou (vlastní zpracování) Na úrovni nízkých příjmů v situaci kdy pracuje jeden z manželů, je celkový základ daně Kč, který byl zaokrouhlen na stovky dolů, tedy na částku Kč. Z této zaokrouhlené částky byla vypočítána daň ve výši Kč, od níž byla odečtena sleva na poplatníka a sleva na manželku. Ta nemohla být uplatněna ani v plné výši, neboť se daň z příjmů dostala na úroveň 0 Kč. Při uplatnění daňového zvýhodnění na dvě děti, vznikl poplatníkovi daňový bonus ve výši Kč, který mu stát proplatí. V důsledku zdanění daní z příjmů fyzických osob v tomto případě k poklesu disponibilního důchodu nedochází, ale naopak disponibilní důchod poplatníka (rodiny) se v tomto případě zvýší o Kč. Tento daňový bonus činí 18,5 % z hrubých příjmů poplatníka: /[ ( )] = 0,

59 Vliv zdanění na disponibilní důchod, kdy pracuje jeden z manželů a dosahuje podprůměrných příjmů v Německu Pan Veselý je ženatý a má 2 děti, na které uplatňuje nezdanitelné položky podle zákona o daních z příjmů platného v Německu. Pan Veselý žije, pracuje a současně podniká v Německu. Podniká v řemeslné živnosti (truhlářská výroba). Příjmy z této činnosti za rok 2018 dosáhly a výdaje byly za daný rok. Manželka je na rodičovské dovolené. Příjmy ze závislé činnosti měl za rok 2018 ve výši minimální mzdy, tedy (1 471 ). Tabulka 18 Zdanění podprůměrných příjmů v Německu poplatník s rodinou (vlastní zpracování) Postup zdanění Částky v Částky v Kč Hrubá mzda Příjmy ze zemědělství a lesnictví 0 0 Příjmy ze živnostenské činnosti Příjem ze samostatné výdělečné činnosti 0 0 Příjmy ze závislé činnosti Příjmy z kapitálového majetku 0 0 Příjmy z pronájmu a pachtu 0 0 Ostatní příjmy 0 0 Suma příjmů Odčitatelné položky 0 0 Nezdanitelné položky ze zemědělství a lesního hospodářství 0 0 Celkové příjmy po zaokroulení Odpočet ztráty 0 0 Zvláštní výdaje 0 0 Mimořádné výdaje 0 0 Příjmy Nezdanitelné položky - příspěvky na děti Zdanitelné příjmy Daň Stanovená daň Solidární příplatek Daňová povinnost

60 Po zjištění celkové výše sumy příjmů, byly tyto příjmy zaokrouhleny na celá eura, částka byla ve výši , což je Kč. Poté byly odečteny nezdanitelné položky v podobě příspěvků na děti ve výši 7 620, což odpovídá Kč. Zdanitelné příjmy proto byly , v přepočtu je to Kč, ze kterých byla vypočítána daň. Zdanitelný příjem patří do druhého daňového pásma, tedy příjem bude zdaněn sazbou od %. Daň se stanovuje pomocí výpočtu, ke kterému je potřeba vypočítat koeficient. Budeme potřebovat vypočítat koeficient y, který se vypočítá takto: y = (zdanitelný příjem )/ Z tohoto výpočtu vyplývá, že koeficient y = 0,3963. Následně se vypočítá daň podle následujícího vzorce: daň = ((980,14 * y) ) * y. Stanovená daň je ve výši 709, tedy Kč. Ke stanovené dani se připočítává solidární příplatek, který činí 5,5 % ze stanovené daně. V tomto případě solidární příplatek je 39, tedy Kč. Výsledná daňová povinnost pro poplatníka na úrovni těchto příjmů je 748, v přepočtu to činí Kč. V důsledku zdanění daní z příjmů fyzických osob klesne disponibilní důchod o 748, tedy o Kč, což představuje 3,60 % z příjmů Zdanění průměrných příjmů, kdy pracuje jeden z manželů, v ČR a v Německu Zdaněny jsou zde příjmy průměrné, které se pohybují kolem úrovně průměrné mzdy aktuálně stanovené nebo zjištěné v ČR a v Německu. V ČR pro rok 2018 vycházíme z částky průměrné mzdy Kč měsíčně a v Německu z částky průměrné mzdy ve výši měsíčně, což je v přepočtu Kč měsíčně Vliv zdanění na disponibilní důchod, kdy pracuje jeden z manželů a dosahuje průměrných příjmů v ČR Pan Veselý je ženatý a má dvě děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Jeho manželka paní Veselá je na rodičovské dovolené. Pan Veselý žije, pracuje a podniká v České republice. Pan Veselý provozuje řemeslnou činnost. Z této činnosti má roční příjem Kč a má skutečně prokazatelné výdaje ve výši Kč, paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů činí Kč. Uplatnění výdajů v paušální výši je pro poplatníka výhodnější, proto pro výpočet (dílčího) základu daně z podnikání využijeme právě výdaje procentem z příjmů. Příjmy ze závislé činnosti činí Kč. 60

61 Tabulka 19 Zdanění na úrovni průměrných příjmů v ČR poplatník s rodinou (vlastní zpracování) Na úrovni průměrných příjmů v situaci, kdy pracuje jeden z manželů, je celkový základ daně Kč, zaokrouhlený na stovky dolů je to částka Kč. Z této částky byla stanovena daň, která je Kč. Od ní byla odečtena sleva na poplatníka a na manželku v celkové výši Kč. Daň po odečtení slev je Kč. Po uplatnění daňového zvýhodnění na dvě děti je daňová povinnost nulová a poplatníkovi vznikl daňový bonus ve výši Kč. 61

62 V důsledku zdanění daní z příjmů fyzických osob disponibilní důchod poplatníka (rodiny) vůbec neklesne, naopak se zvýší o Kč, což představuje 4,31 % z celkových příjmů ze závislé činnosti a zisku z podnikání: /[ ( )] = 0, Vliv zdanění na disponibilní důchod, kdy pracuje jeden z manželů a dosahuje průměrných příjmů v Německu Pan Veselý je ženatý a má 2 děti, na které uplatňuje nezdanitelné položky podle zákona o daních z příjmů platného v Německu. Pan Veselý žije, pracuje a současně podniká v Německu. Podniká v řemeslné živnosti (truhlářská výroba). Příjmy z této činnosti za rok 2018 činí a výdaje Manželka je na rodičovské dovolené. Hrubé příjmy ze závislé činnosti za rok 2018 činily za rok (3 728 měsíčně), tedy průměrný roční příjem aktuálně platný pro Německo. 62

63 Tabulka 20 Zdanění na úrovni průměrných příjmů v Německu poplatník s rodinou (vlastní zpracování) Postup zdanění Částky v Částky v Kč Hrubá mzda Příjmy ze zemědělství a lesnictví 0 0 Příjmy ze živnostenské činnosti Příjem ze samostatné výdělečné činnosti 0 0 Příjmy ze závislé činnosti Příjmy z kapitálového majetku 0 0 Příjmy z pronájmu a pachtu 0 0 Ostatní příjmy 0 0 Suma příjmů Odčitatelné položky 0 0 Nezdanitelné položky ze zemědělství a lesního hospodářství 0 0 Celkové příjmy po zaokroulení Odpočet ztráty 0 0 Zvláštní výdaje 0 0 Mimořádné výdaje 0 0 Příjmy Nezdanitelné položky - příspěvky na děti Zdanitelné příjmy Daň Stanovená daň Solidární příplatek Daňová povinnost Po zjištění celkové výše příjmů, byly tyto příjmy zaokrouhleny na celá eura. Částka byla ve výši , což je Kč. Od příjmů byly odečteny nezdanitelné položky v podobě příspěvků na děti ve výši 7 620, proto zdanitelné příjmy následně činí Ze zdanitelných příjmů byla vypočítána daň. Zdanitelný příjem patří do třetího daňového pásma, tedy příjem bude zdaněn sazbou v rozmezí od %. Daň se stanovuje pomocí výpočtu, ke kterému je potřeba vypočítat koeficient. Je třeba vypočítat koeficient z = ( )/10 000, z tohoto výpočtu vyplývá, že koeficient z = 2,2862. Následně se vypočítá daň podle následujícího vzorce: daň = ((216,16 * z) ) * z + 965,58. Stanovená daň je ve výši 7 575, tedy Kč. Ke stanovené dani se připočítává 63

64 solidární příplatek, který činí 5,5 % ze stanovené daně. V tomto případě solidární příplatek je 417, tedy Kč. Výsledná daňová povinnost pro poplatníka na úrovni těchto příjmů je 7 992, v přepočtu to činí Kč. V důsledku zdanění daní z příjmů fyzických osob klesne disponibilní důchod o 7 992, tedy o Kč, což představuje 17,86 % z celkových příjmů na úrovni součtu hrubých mezd a zisku z podnikání: 7 992/ ( ) = 0, Zdanění nadprůměrných příjmů, kdy pracuje jeden z manželů, v ČR a v Německu Zdaněny byly příjmy, které přesahují 48násobek měsíční průměrné mzdy, tedy pro rok 2018 částku ,- Kč, proto se musí připočítat i solidární zvýšení daně. A v Německu tyto příjmy přesahují 48násobek průměrné mzdy aktuálně platné pro Německo, a to přibližně ve stejné relaci, v jaké přesahují 48násobek průměrné mzdy příjmy poplatníka v ČR Vliv zdanění na disponibilní důchod, kdy pracuje jeden z manželů a dosahuje nadprůměrných příjmů v ČR Pan Veselý je ženatý a má dvě děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Jeho manželka paní Veselá je na rodičovské dovolené. Pan Veselý žije, pracuje a podniká v České republice. Pan Veselý provozuje řemeslnou živnost. Z této činnosti má roční příjem Kč a má skutečně prokazatelné výdaje ve výši Kč, paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů činí Kč. Uplatnění výdajů v paušální výši je pro poplatníka výhodnější, proto pro výpočet (dílčího) základu daně z podnikání využijeme právě výdaje procentem z příjmů. Příjmy ze závislé činnosti činí Kč. 64

65 Tabulka 21 Postup zdanění na úrovni nadprůměrných příjmů v ČR (vlastní zpracování) Při zdanění těchto nadprůměrných příjmů je základ daně Kč, zaokrouhlená částka na stovky dolů je Kč. Daň ze zaokrouhleného základu daně je Kč, ke které bylo připočítáno solidární zvýšení daně ve výši Kč. Celková daň po sečtení je Kč. Od této částky byla odečtena sleva na poplatníka a na manželku v celkové výši Kč. Daň po slevách je Kč. Po uplatnění daňového zvýhodnění na dvě děti v celkové výši Kč klesá výsledná daňová povinnost na částku Kč. 65