PŘÍSTUPNÉ ROZHLEDNY ZÁPADNÍCH ČECH

Transkript

1 PŘÍSTUPNÉ ROZHLEDNY ZÁPADNÍCH ČECH Informace zde uvedené byly čerpány z internetových stránek: KRÁSENSKÝ VRCH U HORNÍHO SLAVKOVA Jedna z nepodivuhodnějších rozhleden v naší republice. Návštěvníka již z dálky zaujme neobvyklým tvarem věže, po jehož obvodu se jako zužující spirála vine vnější schodiště. Nachází se nedaleko města Horní Slavkov, nad obcí Krásno. Tato unikátní rozhledna byla postavena podle plánů sochaře Williho Russe a Fritze Hoffmanna. Stavba věže proběhla v době hospodářské krize v letech , kdy na ní pracovalo několik nezaměstnaných. Do stavby se zapojilo celé město, které darovalo pozemek a dřevo a ti, co vlastnili povozy, přiváželi bezplatně cement a písek. Rozhledna se svého otevření dočkala 23. června U věže dokonce stávala restaurace, ale ta dnes již neexistuje. Poslední generální oprava se konala v roce Kóta: 825 m n.m. Bývalý okres: Sokolov Otevření: Výška rozhledny: 25.0 m Počet schodů: 120 HAMELIKA V MARIÁNSKÝCH LÁZNÍCH Nachází se severním směrem nad Mariánskými Lázněmi na kopci Hamelika. K rozhledně se dostanete z Mariánských Lázní po ulici Anglická, z níž za Casinem odbočíte na serpentiny, které se nazývají ulice Pod Panorámou. Tudy dojedete k hotelu Panorama, kde necháte stát auto. Vedle hotelu vede pěšina (je značená červenou značkou), která Vás zavede po 400 metrech k rozhledně. Stavba rozhledny i její otevření proběhly ve stejném roce Kóta: 723 m n.m. Otevření: 1876 Výška rozhledny: 20.0 m Počet schodů: 120 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 20.0 m ÚTVINA U TOUŽIMI ROZHLEDNA TŘASÁK Rozhlednu postavil pan Václav Krysl na rodinném pozemku pro svou přítelkyni. Veškeré stavební práce prováděl s pomocí přátel a svého strýce, který mu pomáhal se zednickými záležitostmi. Postavena byla za šestnáct měsíců. K objektu rozhledny se dostanete při příjezdu do obce Útvina ve směru od Toužimi, kdy je nutno odbočit hned do první uličky vlevo. Zakrátko dojedete k soukromému pozemku, na nímž je rozhledna postavena. Kóta: 610 m n.m. Typ stavby: dřevěná Otevření: 12/2003 Výška rozhledny: 12.0 m Počet schodů: 33 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 10.0 m

2 DIANA V KARLOVÝCH VARECH Realizace projektu - restaurace s mohutnou vyhlídkovou věží a přístupem s kolejovou lanovou dráhou - byla svěřena staviteli Fouskovi. Stavba byla zahájena na jaře roku 1913 a její dokončení se slavnostním otevřením se datuje na 27.května Přístup lanovou dráhou od hotelu Grandhotel Pupp. Lanovka na Dianu je dlouhá 453 metrů a překonává převýšení 167 metrů. Kóta: 556 m n.m. Otevření: Výška rozhledny: 40.0 m Počet schodů: 150 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 35.0 m DOUBSKÁ HORA V KARLOVÝCH VARECH Rozhledna se nachází v části Doubí na jihozápadním okraji Karlových Varů nad přehradou Březová. Byla vystavěna v roce 1905 podle návrhu architekta Ludwiga Schefflera na vrcholu Doubské hory 612 m.n.m. V době totality sloužil objekt jako školící a rekreační středisko nesoucí jméno Klementa Gottwalda. V roce 1995 byl zchátralý objekt odprodán do ruských rukou a po rekonstrukci v letech otevřen jako luxusní čtyřhvězdičkový hotel. Rozhledna je přístupná celoročně za poplatek a za předpokladu, že je volné apartmá pod věží, přes které vede přístup. Kóta: 609 m n.m. Typ stavby: objekt s rozhlednou Otevření: Výška rozhledny: 22.0 m Počet schodů: 160 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 18.0 m GOETHOVA VYHLÍDKA V KARLOVÝCH VARECH Druhá nejstarší rozhledna v Karlových Varech. Stavební práce financovala v letech městská spořitelna, slavící v té době čtvrtstoletí existence. Slavnostní otevření se konalo 21. července Stalo se tak přesně dva roky poté, co město navštívila Její Výsost korunní princezna Štefanie. Na počest této události dostala rozhledna jméno Štefaniina vyhlídka. Jméno Goethova vyhlídka nosí rozhledna od 60. let 20. století. Kóta: 638 m n.m. Typ stavby: cihlová Otevření: Výška rozhledny: 42.0 m Počet schodů: 165 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 34.0 m VYHLÍDKA KARLA IV. V KARLOVÝCH VARECH Nejstarší rozhledna v Karlových Varech v pseudogotickém slohu. Nachází se na vrcholu západního svahu údolí říčky Teplé, poblíž budovy Poštovního dvora. Výstavba zahájena v létě 1876 a dokončena ještě téhož podzimu. První hosty uvítala v lázeňské sezoně roku Jde o přesné napodobení rozhledny stojící v severoněmeckém Schleswigu. Přístup k rozhledně lanovkou Diana (nástup u hotelu Grandhotelu Pupp), vystoupit na mezistanici "Jelení skok", odkud se vydáte po žluté značce, která vás zavede až k rozhledně. Cesta je dlouhá asi 800 metrů. Kóta: 514 m n.m. Typ stavby: cihlová Otevření: 1877 Výška rozhledny: 15.0 m Počet schodů: 79 Počet vyhlídkových plošin: 2 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 15.0 m

3 BUČINA U LÁZNÍ KYSELKA Rozhlednu na kopci Bučina nechal vystavět Jindřich Mattoni pravděpodobně kolem roku Po 2. světové válce začala chátrat a postupně byla přerůstána stromy. V 90. letech byla naší nejzchátralejší rozhlednou. Roku 2003 ji nechal Obecní úřad Kyselka opravit - bylo vyspraveno zdivo a na ochoz přibyla slušivá střecha, zároveň byly vykáceny některé stromy. K rozhledně se nejlépe dostanete po červené značce vedoucí z Kyselky. Když pojedete autem směrem na Karlovy Vary, na konci obce uvidíte po levé straně zchátralý lázeňský dům. Tady necháte auto a budete sledovat červenou značku, která začíná za domem. Dávejte si pozor, cesta je velice špatně značená. Kóta: 582 m n.m. Otevření: 1880 Výška rozhledny: 11.0 m Počet schodů: 62 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 10.0 m HARD V SOKOLOVĚ V 1. pol. 19. stol. zde stál kamenný vyhlídkový gloriet. V roce 1907 byl kamenný podstavec byl opraven a byla na něj postavena dřevěná dvoupatrová vyhlídková nástavba. Ta vydržela od roku 1908 do roku 1933, kdy byla pro špatný stav snesena. Z podstavce se stala vojenská pozorovatelna. Do roku 2000 podstavec chátral, poté došlo opět k postavení takřka identické původní dřevěné nástavby, opravě podstavce a bylo osazeno vnitřní ocelové schodiště. Znovuotevření se konalo 26. dubna V Sokolově v ulici Hornická si ve vrátnici budovy plynárenské společnosti si půjčíte klíče od rozhledny. Kóta: 461 m n.m. Bývalý okres: Sokolov Otevření: Přístup: klíč celoročně Výška rozhledny: 14.5 m Počet schodů: 52 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 12.0 m ZELENÁ HORA U CHEBU Bismarckova rozhledna Než byla postavena nynější kamenná rozhledna, stála na vrcholu nejprve dřevěná, 14 metrů vysoká stavba.. Otevřena byla A roku 1907 byla pro špatný stav uzavřena. O projekt další - kamenné - rozhledny se postaral arch. Rolf Beier a stavba byla svěřena p. Zuberovi byla osmnáctimetrová rozhledna, zasvěcená německému sjednotiteli Ottu Bismarckovi, otevřena. Nedaleko rozhledny byla dokonce postavena chata s pohostinstvím. Nachází se asi 4 km na západ od Chebu. Dobře se k ní dostanete z Chebu po úzké asfaltové silničce po zelené značce. Po této silnici dojedete až k rozcestníku, kde necháte auto. Odtud je to asi 100 metrů po lesní pěšině. Kóta: 637 m n.m. Otevření: Výška rozhledny: 18.0 m Počet schodů: 71 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 18.0 m

4 SALINGBURG VE FRANTIŠKOVÝCH LÁZNÍCH Protože neměly Františkovy Lázně žádnou historickou památku, rozhodli se radní, že nechají postavit umělou zříceninu, jejíž věž bude používána jako rozhledna. Tento nápad se dostal do novin a díky tomu začali nemalými dary přispívat jak obyvatelé města, tak i jeho návštěvníci. Rozhledna byla otevřena 7. září Žije prý v ní duch minerálních pramenů Salinger. Rozhledně a duchovi se dostalo jmen podle zdejší kyselky nazývané od pradávna Saling. Stojí na jižním okraji města Františkovy lázně, na místě zvaném Na Vyhlídce. Kóta: 450 m n.m. Otevření: Výška rozhledny: 10.0 m Počet schodů: 52 Počet vyhlídkových plošin: 2 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 10.0 m HÁJ U AŠE Bismarckova rozhledna Stavba rozhledny, navržené architektem Wilhelmem Kreisem z Drážďan, byla zahájena 18. října1902. Stavby se ujal stavitel Hausner. Otevření rozhledny se konalo 19. června Vrch Háj se nachází 1 km severně od města. Je to naše nejzápadnější rozhledna. K rozhledně můžete zajet autem a to přímo z Aše po úzké silničce značené modrou turistickou značkou. Kóta: 758 m n.m. Otevření: Výška rozhledny: 34.0 m Počet schodů: 122 Počet vyhlídkových plošin: 4 BOHUŠŮV VRCH U PLANÉ V březnu 1908 se městský okrašlovací spolek na své výroční schůzi rozhodl, že nahradí již dosluhující dřevěný gloriet na Šibeničním vrchu masivní kamennou věží. Původní plány dokonce počítaly s 27 metrovou věží! Nedostatek peněz ale způsobil, že se výstavba o rok opozdila a vznikla jen šestnáctimetrová cihlová věž, k níž byl přistavěn domek pro strážného a prodej občerstvení. Slavnostního otevření se dočkala v létě K rozhledně se dostanete, odbočíte-li asi 300 metrů za Planou ze silnice vedoucí do obce Otín vpravo na polní cestu, která vás sem asi po 200 metrech zavede. KÓTA: 571 m n.m. KRAJ: Plzeňský OTEVŘENÍ: 1909 BÝVALÝ OKRES: Tachov TYP STAVBY: cihlová PŘÍSTUP: celoročně volně Výška rozhledny: 16.0 m Počet schodů: 72 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 14.0 m MILÍŘE U ROZVADOVA Rozhledna byla postavena hlavně k radiokomunikačním účelům. Nepatří sice mezi nejkrásnější, ale dá se ocenit alespoň pěkný výhled a to, že nepatří úplně do řad typizovaných věží. Byla stavěna v roce 2001 a otevřena na podzim téhož roku. Má tři patra, ale rozhlížet se dá jen z nejnižšího (ve 25-ti metrech). Ostatní dvě patra (v 30-ti a 35-ti metrech) jsou pro antény. Dostanete se k ní, když se z obce Milíře dáte po polní cestě okolo několika chat, značené modrou značkou. Tudy dojedete až přímo pod rozhlednu. Kóta: 550 m n.m. Bývalý okres: Tachov Otevření: 2001 Výška rozhledny: 35.0 m Počet schodů: 126

5 BŘEZINKA U BERNARTIC Další z mnoha věží, které vznikly díky mobilním operátorům. Stavba byla zahájena v roce 2001 a na podzim 2002 proběhla kolaudace. První návštěvníci stoupali po jejích 178 točitých schodech 3. května Nachází se východně od Bernartic na vršku Březinka. Přístup k rozhledně je pěšky od Bernartic po modré turistické značce. Cesta je dlouhá asi kilometr. Kóta: 576 m n.m. Bývalý okres: Tachov Otevření: Výška rozhledny: 50.0 m Počet schodů: 178 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 34.0 m SYLVÁNSKÝ VRCH V PLZNI Šedesát osm metrů vysoký typizovaný stožár Radiomobilu. Tato výška dělá z rozhledny jednu z našich nejvyšších ocelových konstrukcí. Při jeho výstavbě, v roce 1999, si dali radní města Plzně podmínku, že tato věž musí být přístupná veřejnosti. Po dostavbě v roce 2001 o stavbu nejevilo zájem ani město ani Radiomobil. Do této roztržky vstoupil v roce 2003 soukromý podnikatel Alois Mach, který dokázal rozhlednu na vlastní náklady zpřístupnit veřejnosti. Nachází se v Plzni, v lokalitě Sylván, severně od městského centra. Kóta: 403 m n.m. Bývalý okres: Plzeň-město Otevření: Výška rozhledny: 68.3 m Počet schodů: 122 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 23.2 m CHLUM U PLZNĚ Základní kámen byl položen roku 1926 z iniciativy Svazu československých dělnických turistů. Stavby se ujal pan Hegner. Shromážděné peníze stačily jen na postavení chaty. Na rozhlednu již nezbylo a tak, postavená jen do třetinové výšky, byla upravena alespoň k provizornímu používání. I tak se však konalo slavnostní otevření chaty, která byla pojmenována po Plzeňském starostovi Luďku Pikovi. Rozhlednu dokončil až v roce 1929 stavitel Tomášek (otevřena ). Později začala rozhledna v soukromých rukách chátrat a v posledních letech dokonce nebyla návštěvníkům přístupná a roku 1999 byla zbourána chata u rozhledny. I když je věž v dosti špatném stavu, je možno se z ní o víkendech rozhlédnout. Kóta: 416 m n.m. Bývalý okres: Plzeň-město Otevření: Výška rozhledny: 25.0 m Počet schodů: 121 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 22.0 m

6 ČERCHOV U DOMAŽLIC První rozhledna na Čerchově stála již v roce 1894, byla dřevěná, třípatrová a měřila 17 metrů. Věž ale vydržela pouhých deset let. Ihned po jejím stržení začaly práce na nové, zděné věži. Byla otevřena 16. července V roce 1927 se na kopci díky neutuchajícímu zájmů výletníků objevila další turistická chata. V roce 1938 byl areál na Čerchově zabrán armádou německou, v poválečných letech pak československou.v sedmdesátých letech byly obě chaty zbourány a vedle věže vyrostla věž další, tentokráte radarová. Svému účelu začala rozhledna sloužit opět v roce Nejlépe je nechat auto v obci Capartice, odkud se vydáte na vrchol Čerchova pěšky po asfaltové cestě dlouhé 5 kilometrů. Kóta: 1041 m n.m. Bývalý okres: Domažlice rozhledna Otevření: Výška rozhledny: 19.2 m Počet schodů: 129 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 16.4 m KORÁB U KDYNĚ Na Korábu stály po sobě dvě rozhledny. Poprvé se začalo stavět roku Byla postavena chata a 21 metrů vysoká otevřená trámová konstrukce s pěti patry, která byla roku 1948 celá opláštěna a vyhlídkový ochoz zastřešen. V polovině 80.let však musela být kvůli špatnému stavu stržena. V letech probíhala na Korábu stavba netradiční rozhledny, která slouží zároveň i jako vysílač. Skládá se z tubusu, v němž vede točité schodiště a trojboké vyhlídkové gondoly. Otevřena byla a s ní slouží návštěvníkům i chata, která byla navrácena KČT. Ze silnice vedoucí z Kdyně na Mezholezy odbočte vpravo na vrcholu stoupání na úzkou silnici. Po 1 km se tudy dostanete až na parkoviště u rozhledny. Kóta: 773 m n.m. Bývalý okres: Domažlice Otevření: Výška rozhledny: 50.0 m Počet schodů: 144 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 30.0 m BOLFÁNEK U CHUDENIC Na místě nynější rozhledny stávala dříve kaplička postavená na paměť návštěvy biskupa Wolfganga. Podle něj se vrch nazývá Svatý Wolfgang. V letech proběhla na místě kapličky stavba barokního kostela podle architekta Maxmiliána Kaňky. Nechal ho postavit František Josef Černín. Kvůli náboženské reformě císaře Josefa II. však musel být kostel uzavřen. Začal chátrat a v roce 1810 musel být zbořen. Zůstala však věž, kterou roku 1845 dostavěli do výšky 45 metrů a upravili jako rozhlednu. Věž se nachází asi 15 kilometrů od Klatov na vrchu Žďár. Kóta: 583 m n.m. Bývalý okres: Klatovy Otevření: 1845 Výška rozhledny: 45.0 m Počet schodů: 138

7 SVATOBOR U SUŠICE Na vrcholu hory Svatobor jsou hned tři věže. Dva telekomunikační stožáry a štíhlá kamenná rozhledna. Je to v historii již druhá, která byla na Svatoboru postavena. První byla otevřena roku 1900, 4. května 1934 se kvůli špatnému podloží (přičemž nepomohlo ani zpevnění železnými pásy) sama zřítila. Její náhrada nenechala na sebe dlouho čekat. Vyrostla již v srpnu roku O rok později přibyla k rozhledně i horská chata v alpském stylu. Stejně jako rozhledna slouží dodnes. Chcete-li se dostat k rozhledně, jeďte ze Sušice na obec Hrádek. Z této silnice pak před Hrádkem odbočíte doleva na úzkou asfaltku, která vás přes obec Odolenov zavede až skoro k rozhledně. Kóta: 845 m n.m. Bývalý okres: Klatovy Otevření: Výška rozhledny: 31.0 m Počet schodů: 182 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 28.0 m POLEDNÍK U PRÁŠIL Nejvýše položená a zároveň nejmladší rozhledna Šumavy. Zpřístupněna roku 1998 v oblasti, která až do pádu železné opony patřila k nejpřísněji střeženým územím v celé naší vlasti. Objekt na vrcholu, zahrnující několik budov a radarovou věž sloužil protivzdušné obraně státu a výzvědné činnosti. Po roce 1989 nikdo nevěděl, co s ním. Náklady na přeměnu pro civilní užití se zdály být příliš vysoké. Správa šumavského NP se rozhodla veškeré okolní budovy zbourat a zanechat pouze věž, která byla zrekonstruována a upravena na rozhlednu. Kóta: 1315 m n.m. Bývalý okres: Klatovy Typ stavby: betonová Otevření: Výška rozhledny: 37.0 m Počet schodů: 223 Počet vyhlídkových plošin: 3 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 30.0 m Zdroj: internetové stránky: